Současný stav a prognóza životnosti relé NMŠ

Transkript

1 Aleš Hamáček, Vlastimil Skočil, Václav Boček, Fratišek Steier, Jiří Tupa Současý stav a progóza životosti relé NMŠ Klíčová slova: relé NMŠ, spolehlivost, životost. Malorozměrová relé prví bezpečostí skupiy typu NMŠ jako domiatí prvek sdělovací a zabezpečovací soustavy ČD se přiblížila původě staoveé hraici životosti. Proto bylo třeba zjistit jejich současý stav a prověřit možost jejich dalšího provozu. Čláek podává iformace o provedeé aalýze dosavadích poruch a provedeých klimatických zkouškách zmíěých relé a uvádí i doporučeí pro další postup pro jejich provoz.. Úvod Uvedeý příspěvek je dílčí částí projektu Staoveí životosti relé NMŠ a reléových sad zabezpečovací techiky. Byl řeše v rámci zadáí úkolu VÚŽ Praha, oblast sdělovací a zabezpečovací techiky. Mimo aalýz a zkoušek popsaých v tomto příspěvku probíhaly ve VÚŽ Praha další rozsáhlé zkoušky a testy mechaických a elektrických parametrů relé NMŠ, které ejsou obsahem tohoto příspěvku. Doc. Ig. Vlastimil Skočil, CSc., ar. 942, absolvet oboru Výroba, rozvod a užití elektrické eergie a VŠSE v Plzi (des ZČU). V roce 99 se habilitoval v oboru Aplikovaá elektroika a ZČU v Plzi a ve své odboré čiosti se zaměřuje a oblast techologií elektroiky, řízeí techologických procesů a vlivu prostředí a elektrická zařízeí. V současé době je vedoucím Katedry techologií a měřeí FEL ZČU v Plzi. Ig. Václav Boček, Ph.D., ar. 97, absolvet oboru Siloproudá elektrotechika a ZČU v Plzi. Ve své odboré čiosti se zaměřuje a oblast elektrotechologie a aalýzy dat v elektrotechologii. V současé době je odborým asistetem a odděleí elektrotechologie Katedry techologií a měřeí FEL ZČU v Plzi. Ig. Aleš Hamáček, Ph.D., ar. 962, absolvet oboru Elektroika a VŠSE v Plzi (des ZČU). Ve své odboré čiosti se zaměřuje a oblast techologie elektroiky a ávrhových systémů plošých spojů. V současé době je odborým asistetem a vedoucím odděleí techologie elektroiky Katedry techologií a měřeí FEL ZČU v Plzi. Ig. Fratišek Steier, Ph.D., ar. 973, absolvet oboru Aplikovaá elektroika a ZČU v Plzi. Ve své odboré čiosti se zaměřuje a oblast techologie elektroiky a iformačích systémů. V současé době je odborým asistetem a odděleí techologie elektroiky a tajemíkem Katedry techologií a měřeí FEL ZČU v Plzi. Ig. Jiří Tupa, ar. 978, absolvet oboru Komerčí elektrotechika a ZČU v Plzi. Ve své odboré čiosti se zaměřuje a oblast řízeí techologických procesů a techologií elektroiky. V současé době je asistetem a odděleí řízeí techologických procesů Katedry techologií a měřeí FEL ZČU v Plzi.

2 Pro posouzeí klimatické odolosti systémů relé jsou důležité stavy izolace ebo vodivého propojeí jedotlivých prvků. Vzhledem k požadovaému termíu řešeí a počtu vzorků, které byly k dispozici, byla zvolea zátěž vlhkým teplem cyklickým a expozice v prostředí s SO 2. Uvedeá prostředí měla modelovat degradaci relé v reálém provozím prostředí. Níže uvedeé postupy a výsledky slouží k posouzeí izolačích stavů relé. Posouzeí vodivosti kotaktů degradovaých v uvedeých prostředích ebylo součástí tohoto úkolu a provedl jej zadavatel. Dále byla provedea aalýza dodaého datového souboru z databáze používaých relé s cílem alézt souvislosti mezi důvody vyřazeí a typy, provozy ebo stářím relé. 2. Zvoleá metoda měřeí Vzhledem k zadáí úkolu byl staove ásledující postup měřeí: defiice měřících bodů klimatické amáháí vzorků měřeí vzorků 2. Defiice měřících bodů Na dodaých vzorcích relé byly defiováy ásledující měřící body pro měřeí izolačích odporů (obr.2.) Měřeí izolačího odporu rozeputých kotaktů relé - 2, 3-32, 5-52, 7-72, 2-22, 4-42, 6-62, 8-82 obr. 2. Měřeí izolačího odporu sousedích rozeputých kotaktů a společém izolačím sloupku 2-32, 52-72, 22-42, Měřeí izolačího odporu sousedích seputých kotaktů a společém izolačím sloupku -3, 5-7, 2-4, 6-8 Měřeí izolačího odporu mezi rozeputými kotakty a kostrou relé GND-2, 32, 52, 72, 22, 42, 62, 82 Měřeí izolačího odporu mezi seputými kotakty a kostrou relé GND-, 3, 5, 7, 2, 4, 6, 8 Měřeí izolačího odporu mezi cívkou a kostrou relé GND-, Klimatické amáháí Všecha relé zařazeá do měřeí byla před prvím měřeím (cyklus 0) aklimatizováa v sušící peci při teplotě 25 C a relativí vlhkosti 30 % po dobu 24 hodi. Po změřeí byla relé podrobea klimatické zátěži vlhkým teplem cyklickým (2+2h cyklus) s teplotami 25 C/55 C při RH 98 % s teplotími gradiety podle ormy ČSN část 2-30 (IEC ) v klimatické komoře Vötsch VC708. Měřeí byla prováděa po cyklech, 2, 6, 2 a 9. Po 9. cyklu vlhkého tepla cyklického byly vzorky vysoušey po dobu 7 dí v prostředí s teplotou 25 C a relativí vlhkostí 30 %. Měřeí izolačích odporů byla prováděa po cyklech 20, 2, 24 a 26. 2

3 2.3 Měřeí vzorků Izolačí stav kotaktů a cívek byl zjišťová měřeím izolačích odporů. Izolačí odpor byl měře V-A metodou elektrometrem Keithley Elektrometr KEITHLEY 657A. Všechy hodoty izolačích odporů byly po kozultaci se V zadavatelem úkolu měřey při stejosměrém apětí 500V. E = Hodota izolačího odporu byla Stíící komora z důvodu odezěí přechodového děje odečítáa po 30 sekudách od připojeí měřícího apětí.limití hodota všech vzorek měřeých izolačích odporů byla zadavatelem úkolu staovea a 2 MΩ. obr Naměřeé hodoty a jejich statistické zpracováí 3. Aalýza aměřeých dat Cílem aalýzy je alezeí zvláštostí statistického chováí dat. Pro průzkumovou aalýzu se užívají především grafické metody, které umožňují komplexí posouzeí statistických zvláštostí dat. Tyto metody jsou vhodé také pro zjedodušeí popisu dat, idetifikaci typu rozděleí výběru, kostrukci empirického rozděleí výběru a zlepšeí rozděleí dat. V techické praxi je běžě používaým rozděleím ormálí rozděleí, jež je ejzámějším modelem rozděleí spojité áhodé veličiy. Při opakovaém měřeí téže veličiy za stejých podmíek způsobují áhodé, ekotrolovatelé vlivy odchylky od skutečé měřeé veličiy. Tyto áhodé chyby se řídí obvykle zákoem ormálího rozděleí. V případě ormálího rozděleí N (µ, σ) charakterizovaého středí hodotou µ a směrodatou odchylkou σ a platí: (kurt). = x i i= 2 x i i= µ σ = ( µ ) Mezi základí statistické zvláštosti patří stupeň šikmosti (skew) a stupeň špičastosti skew = i= í = ( x ( x i i µ ) µ ) kurt = i= i= ( x ( x i i µ ) µ ) Výše uvedeé parametry šikmosti (skew) a špičatosti (kurt) patří spolu se středí hodotou (average) a směrodatou odchylkou µ a rozptylem σ 2 k základím operátorům statistického souboru Další metodou pro idetifikaci statistických zvláštostí dat je kostrukce kvatilového grafu. Vychází se z pořádkových statistik, což jsou vzestupě setříděé prvky výběru x ()

4 x (2)... x (). Platí, že středí hodota i-té pořádkové statistiky je rova 00P i procetímu kvatilu výběrového rozděleí. i Symbol P i = ozačuje pořadovou pravděpodobost. Optimálí + hodoty P i závisí a předpokládaém rozděleí výběru. 3.2 Trasformace dat Pokud se a základě aalýzy dat zjistí, že rozděleí výběru dat se příliš odlišuje od rozděleí ormálího, vziká problém jak data vůbec vyhodotit. V řadě případů lze alézt vhodou trasformaci, která vede ke stabilizaci rozptylu, zesymetričtěí rozděleí a ěkdy i k ormalitě. Vychází se z představy, že zpracovávaá data jsou elieárí trasformací ormálě rozděleé áhodé veličiy x. Hledá se k im pak iverzí trasformace g(x). Stabilizace rozptylu vyžaduje alezeí trasformace y=g(x), ve které je již rozptyl σ 2 (y) kostatí. Pokud je rozptyl původí proměé x fukcí typu σ 2 (x)=f (x) lze rozptyl σ 2 (y) určit pomocí vztahu 2 2 dg( x) σ ( y ) f x = C dx ( ) (3.2.) kde C je kostata. Hledaá trasformace g(x) je pak řešeím difereciálí rovice dx g ( x) C (3.2.2) f ( x) U řady istrumetálích metod a přístrojů je zajištěá kostatost relativí chyby δ(x). To zameá, že rozptyl σ 2 (x) je dá fukcí f (x)=δ 2 (x) (3.2.3) Po dosazeí do vztahu (3.2.2) vyjde g(x)=l x (3.2.4) Ze vztahu (3.2.4) vyplývá, že optimálí je pro teto případ logaritmická trasformace původích dat. Zesymetričtěí rozděleí výběru je možé provést jedoduchou mociou trasformací λ x λ > 0 y = g( x) = l x pro λ = 0 λ x λ < 0 Tato trasformace však ezachovává měřítko, eí vzhledem k hodotě λ všude spojitá a hodí se pouze pro kladá data. Optimálí odhad λ se hledá s ohledem a miimalizaci vhodých charakteristik asymetrie. 3.3 Zpětá trasformace dat Pokud se podaří alézt vhodou trasformaci, která vede k přibližé ormalitě, lze určit iterval spolehlivosti a provádět i statistické testováí. Problém však spočívá v tom. že všechy statistické charakteristiky je třeba určit pro původí proměé. Pro jedoduchou mociou trasformaci vede zpětá trasformace a obecý průměr defiovaý vztahem 4

5 x=g - (y) x λ = i= x Teto způsob zpěté trasformace vede často ke zkreslujícím výsledkům. Přesější zpětá trasformace vychází z Taylorova rozvoje. 3.4 Zpracováí aměřeých dat Klimatickým zkouškám a ásledému měřeí byl podrobe soubor šesti relé. Na každém vzorku relé bylo měřeo 34 hodot rozděleých do 6 skupi. 3 skupiy dat s četostí aměřeých hodot 8 a dvě s četostí 4 byly podrobey aalýze aměřeých dat. Posledí skupiu hodot, měřeí izolačího stavu cívky relé, s četostí 2 emělo smysl podrobovat aalýze. Výsledky je uté brát pouze jako orietačí. Jako parametr symetrie statistického souboru dat byl vybrá parametr šikmosti (skew). Z důvodu malé četosti dat statistického souboru byl jako další kotrolí parametr vypočítá mediá. Jde o robustí parametr polohy, který při porováí se středí hodotou aměřeých dat ukazuje symetričost rozděleí. Jeho výhodou je přesá iterpretace symetrie dat, jelikož jde vždy o 50% kvatil. Všechy aměřeé a vypočteé hodoty jsou zpracováy do tabulek a grafů (příloha ). λ i λ 4. Výsledky měřeí Výsledky měřeí ukázaly závislost izolačích hodot fukčích částí relé a stupi klimatického amáháí a typu relé. Grafická zázorěí aměřeých hodot jsou v příloze č.. Měřea byla ásledující relé: 3558/77, 2988/77, 3076/83, 3920/83, 252/0, 08753/ Měřeí izolačích odporů mezi kotakty relé Měřeí bylo uskutečěo a defiovaých měřících bodech (obr. 2.): Měřeí izolačího odporu rozeputých kotaktů relé. Měřeí izolačího odporu sousedích rozeputých kotaktů a společém izolačím sloupku. Měřeí izolačího odporu sousedích seputých kotaktů a společém izolačím sloupku. Měřeí izolačího odporu mezi rozeputými kotakty a kostrou relé. Měřeí izolačího odporu mezi seputými kotakty a kostrou relé. 4.. Měřeí izolačího odporu rozeputých kotaktů relé Průběh hodot izolačího odporu v závislosti a klimatické expozici ukazuje graf č. v příloze č.. Nejlepších průměrých hodot izolačích odporů a rozeputých kotaktech dosahují relé 3920/83 a 3076/83 a to jak ve fázi expozice vlhkým teplem cyklickým, tak ve fázi vysoušeí. Naopak mezi typy 3558/77, 2988/77a typy 252/0, 08753/02 eí statisticky výzamý rozdíl hodot izolačích odporů ve fázi avlháí. Pouze ejovější relé vykazují rychlejší pokles izolačího odporu. Ve fázi vysoušeí vykazují ejhorší výsledky relé typu 252/0 a 08753/02. K poklesu izolačího odporu u rozeputých kotaktů pod kritickou úroveň 2MΩ došlo v 9. cyklu u relé 3558/77, 2988/77, 252/0 a 08753/02. 5

6 4..2 Měřeí izolačího odporu sousedích rozeputých kotaktů a společém izolačím sloupku Průběh hodot izolačího odporu v závislosti a klimatické expozici ukazuje graf č. 2 v příloze č.. Nejlepších průměrých hodot izolačích odporů a rozeputých kotaktech opět dosahují relé 3920/83 a 3076/83 a to jak ve fázi expozice vlhkým teplem cyklickým, tak ve fázi vysoušeí. Rozdíly mezi jedotlivými typy relé, ejsou proti předchozím výsledkům (4..) a rozeputých kotaktech relé statisticky výzamé. K poklesu izolačího odporu u rozeputých kotaktů pod limití hodotu 2 MΩ došlo v 9. cyklu u relé 3558/77, 2988/77, 3920/83, 252/0. U relé 3920/83, které vykazuje v průměru ejlepších izolačích parametrů, docházelo mezi kotakty k poklesu izolačího odporu již od 2. cyklu expozice a kritická hodota byla překročea již v cyklu 2 a to hodotou,4 MΩ. V cyklu 9 pak byla hodota izolačího odporu mezi kotakty ,3 MΩ Měřeí izolačího odporu sousedích seputých kotaktů a společém izolačím sloupku Průběh hodot izolačího odporu v závislosti a klimatické expozici ukazuje graf č. 3 v příloze č.. Nejlepších průměrých hodot izolačích odporů a rozeputých kotaktech opět dosahují relé 3920/83 a 3076/83 a to jak ve fázi expozice vlhkým teplem cyklickým, tak ve fázi vysoušeí. Výsledky jsou opět srovatelé s předchozím měřeím (4..2). Pouze hodoty izolačích odporů jsou v absolutí hodotě ižší z důvodu paralelí izolačí cesty způsobeé seputými kotakty. K poklesu izolačího odporu pod kritickou hodotu došlo u relé 3558/77 a relé 08753/02 již v cyklu 2, přičemž ostatí hodoty relé 3558/77, 2988/77, 252/0 a 08753/02 se této hraici přibližovaly. Nejde tedy o áhodý jev jedé dvojice kotaktů jako u relé 3920/83 v předchozím měřeí (4..2). V cyklu 9 již byly pod kritickou hraicí všecha relé z roku 977, 200 a Naopak a obou relé z roku 983 edošlo k poklesu mezi žádými seputými sousedími kotakty Měřeí izolačího odporu mezi rozeputými kotakty a kostrou relé, a mezi seputými kotakty a kostrou relé Průběhy hodot izolačích odporů v závislosti a klimatické expozici ukazují grafy č. 4 a č. 5 v příloze č.. Nejlepších průměrých hodot izolačích odporů a rozeputých kotaktech opět dosahují relé 3920/83 a 3076/83 a to jak ve fázi expozice vlhkým teplem cyklickým, tak ve fázi vysoušeí. Kritické hodoty izolačího odporu byly překročey v cyklu 2 u relé 3920/83 opět u kotaktů 52 a 72 proti kostře relé. U ostatích kotaktů relé z roku 983 edošlo k porušeí izolačích stavů ai v cyklu 9. Nejhorší výsledky hodot izolačích odporů proti kostře ve fázi klimatické expozice vykazovali relé z roku 977. Naopak ve fázi vysoušeí vykazují ejhorší průměré výsledky relé z roku 200 a Měřeí izolačího odporu mezi cívkou a kostrou relé Toto měřeí vykazuje poměrě výrazý rozdíl mezi etapou expozice vlhkým teplem cyklickým a etapou vysoušeí. Ve vlhkém prostředí dochází k ejhorším výsledkům u vzorků z roku 977. Naopak v etapě vysoušeí dosahovaly tyto vzorky poměrě rychlých vratých dějů izolačích odporů. Vzorky z roku 200 a 2002 s jiým materiálem a izolačích částech cívky vykazovaly pomalejší pokles izolačího odpor, ale současě také pomalejší ávrat v etapě vysušováí. Nejlepších výsledků opět dosahují relé z roku

7 5. Aalýza datového souboru z databáze používaých relé Datový soubor obsahuje celkem 529 relé, z toho 24 provozovaých v impulsím režimu (i) a 35 v ormálím režimu (t). V tab. 5. jsou uvedey počty jedotlivých zastoupeých typů, kterých je celkem. V impulsím režimu pracovaly 4 typy relé a v ormálím režimu všech. V tab. 5.2 jsou uvedey důvody vyřazeí, které se vyskytovaly v dodaém souboru. Pokud sečteme všechy důvody vyřazeí, dostaeme celkem číslo 32, což zameá, že ěkterá relé měla ěkolik důvodů vyřazeí ajedou. Pokud rozlišíme typ režimu, pak relé provozovaé v impulsím režimu mají důvody vyřazeí v tab. 5.3 (typ 55 a 82 eí zahrut). V tab. 5.4 jsou shromážděy důvody vyřazeí pro ormálí typ provozu. typ t i celkem celkem Tab. 5.: Počty vyřazeých relé podle jedotlivých typů ozačeí důvod vyřazeí 0 edodržeá hodota odpadu 02 edodržeá hodota přítahu 03 edodržeá hodota zpožděí 04 edostatečá esoučasost spíáí kot. systému 05 zvýšeé přechodové odpory rozpíacích kot. 06 zvýšeé přechodové odpory zapíacích kot. 8 mechaické poškozeí krytu relé 3 adměrě opáleé rozpíací kotakty 32 adměrě opáleé zapíací kotakty 33 adměrě opotřebovaé kotakty AgC 4 adměrě zoxidováí vitřích částí relé 42 adměrě zoxidovaé ože relé 54 jiý důvod 55 relé z výroby Elektrosigálu staré kostrukce 6 stáří relé Tab. 5.2: Vyskytující se důvody vyřazeí 7

8 typ relé důvod vyřazeí celkem Tab. 5.3: Důvody vyřazeí pro relé provozovaé v impulsím režimu Typ relé důvod vyřazeí celkem Tab. 5.4: Důvody vyřazeí pro relé provozovaé v ormálím režimu Z tabulek je vidět, že u relé provozovaých v impulsím režimu ejsou důvody vyřazeí 0, 02, 03 a u relé v ormálím režimu chybí 32, 33. Další pozatek je, že všechy relé typu 82 měly důvod vyřazeí 4, což může být způsobeo buď ějakou kostrukčí vadou tohoto typu relé (což je epravděpodobé, protože v provozu jich je daleko více), a ebo byla všecha ve stejé lokalitě, kde došlo ke korozi. Pokud se podíváme a možství důvodů vyřazeí pro oba režimy provozu, potom: (97 režim i) relé má pouze jede důvod vyřazeí; - 85 (6 režim i) relé má dva důvody vyřazeí; - 72 (37 režim i) relé má tři důvody vyřazeí; - 2 (7 režim i) relé má čtyři důvody vyřazeí; - 2 relé v režimu i mají dokoce pět důvodů vyřazeí. Kromě důvodů vyřazeí 55 a 6 jsou ostatí skutečé poruchy. Jediý důvod vyřazeí 6 má relé a důvod 55 pak 76 relé. Lze tedy říci, že 87 relé emělo žádou poruchu a ebyl tedy důvod je vyřazovat, jedá se o 35 % relé. Je ale uté předpokládat, že se ejedá o relé, která byla pouze vyřazea a již ebyla proměřea. Některá relé, která mají vyšší stáří ež 30 (u režimu i) resp. 35 či 40 let (režim t) emají důvod vyřazeí 6, což je možá opomeutí. Pokud euvažujeme relé s důvodem vyřazeí 55 ebo 6 dostaeme ásledující možství důvodů vyřazeí: 8

9 - 202 (62 režim i) relé má pouze jede důvod vyřazeí; - 92 (3 režim i) relé má dva důvody vyřazeí; - 38 (22 režim i) relé má tři důvody vyřazeí; - 0 (8 režim i) relé má čtyři důvody vyřazeí. Vyhodotíme-li závislost počtu relé a důvodů vyřazeí a jejich stáří, edostaeme žádé tredy. Ukažme si ty ejzajímavější průběhy, které jsou uvedey a obr. 5. a 5.2. Jedá se o závislost poruch 0 04 a 05, 06 spolu s jejich kombiacemi. Na obr. 5.2 je vidět, že je mohem častější vyřazeí z důvodu edodržeí přechodového odporu rozpíacích kotaktů (05), protože kritérium je poěkud ostřejší, a je hodě hodot, které mezích 50 mω překračuje pouze trochu. Obr.5.: Stáří relé pro typy vyřazeí 0, 02, 03 a 04 Obr. 5.2: Stáří relé pro typy vyřazeí 05, 06 a pro oba důvody zároveň 9

10 6 Shrutí výsledků 6. Izolačí stavy mezi kotakty Pokud budeme jedotlivá relé porovávat z hlediska izolačích stavů mezi kotakty relé, potom ejlepších výsledků dosáhla relé z roku 983. Naopak mezi relé z roku 977 a ovými typy z roku 200 a 2002 ebylo statisticky výzamých rozdílů. Na hodotu izolačích odporů bude mít zřejmě podstatý vliv použitý izolačí materiál a místě distačích podložek mezi kotakty relé. Problematická však ebude pouze degradace použitého reaktoplastického materiálu a tyto podložky, ale zřejmě také špatá povrchová ochraa svoríků těchto distačích podložek. Právě u ových relé z roku 200 a 2002 dochází ke začé oxidaci povrchu svoríků (obr. 2, příloha č. ) a může tedy docházet ke kotamiaci povrchu izolačích distací rozpustými složkami těchto oxidů. Obecě lze říci, že spojovací materiál u ových typů relé 200 a 2002 vykazuje ejhorší korozí odolost, viz apříklad porováí svoríků distací, ebo připevěí jádra relé (obr. 3, příloha č. ), kde je zřetelá koroze a relé 200 a Naopak a starších typech relé je koroze šroubového spojeí miimálí. 6.2 Izolačí stavy cívek relé Měřeí ukázala poměrě začé rozdíly izolačích odporů cívek u jedotlivých relé. Ve fázi expozice vlhkým teplem cyklickým vykazovala ejvětší pokles izolačích odporů relé z roku 977. Nejlepších výsledků opět dosahovala relé z roku 983. Budeme-li hodotit derivaci vratých změ v procesu vysušováí, pak ejhorších výsledků dosahují cívky ových typů relé z roku 200 a Naopak relé z roku 977 a 983 vykazují téměř shodé výsledky. Tyto rozdíly budou zřejmě způsobey jiými použitými materiály. Jelikož byla všecha relé měřea ve své pracoví poloze včetě krytí, které je opatřeo plombou, jež eměla být v průběhu experimetu porušea, emohly být aalyzováy rozdíly v použitých materiálech. 6.3 Korozí odolost kovových částí relé 6.3. Expozice vlhkým teplem cyklickým Jak již bylo uvedeo v předchozí kapitole (6. ), ejovější typy relé z roku 200 a 2002 vykazují po expozici vlhkým teplem cyklickým ejhorší korozí odolost ěkterých kovových částí relé (obr., příloha č. ), což může mít v případě svoríků distačích izolačích podložek kotaktů vliv a hodoty jejich izolačích stavů. Lze vypozorovat, že korozí jsou ejvíce postižey spojovací prvky, pravděpodobě s povrchovou úpravou pasivovaým zikem. U starších typů relé z roku 977 a 983 je koroze spojovacích prvků výrazě meší. Patrě je povrchová úprava dokoalejší. Naopak kotaktí pole vývodů relé, pravděpodobě s povrchovou úpravou Ni, evykazují po expozici vlhkem výrazější korozí změy u žádých relé Expozice v prostředí s SO 2 Na základě výsledků zkoušek vlhkým teplem cyklickým byla další 3 dodaá relé podrobea korozí zkoušce v prostředí SO 2. Vzorky byly expoováy v prostředí SO 2 s kocetrací 25 ppm, s relativí vlhkostí 75 % a kostatí teplotou 25 C. Doba trváí zkoušky 4 dy. Vzhledem k poměrě krátké expozici při kostatí teplotě a dobrému krytí 0

11 ústrojí relé je větší koroze patrá a kotaktím připojovacím poli relé (obr. 4, příloha č. ), s pravděpodobou povrchovou úpravou Ni. Vizuálí posouzeí ukázalo, že ejižší korozí odolost vykazuje relé 0880/02. U starších relé z roku 977 a 983 je koroze vývodů sice patrá, ale výrazě ižší. 6.4 Aalýza datových souborů Lze říci, že ebyla alezea žádá souvislost pro jedotlivé důvody vyřazeí v závislosti a stáří relé, což může být způsobeo zkresleím důsledku epoužití skutečého stáří, ale pouze roku výroby, což si e vždy odpovídá. Relé se totiž emusí používat stále, protože po poruše je opraveo a čeká ve skladu a výměu jako pohyblivá záloha.toto zkresleí je však pouze teoretické a lze tedy říci, že eí žádý důvod z hlediska stáří relé vyřazovat, avíc všechy důvody vyřazeí jsou odstraitelé poruchy (kromě důvodu 55) a eí potřeba relé úplě vyřadit z provozu, stačí je opravit. 7. Závěr Výsledky experimetu měřeých relé ukazují, že ové typy relé z roku 200 a 2002 evykazují proti předchozím typům z roku 977 a 983 z hlediska provedeých experimetů výzamý rozdíl. Lze očekávat růzé průběhy degradačích a vratých dějů v závislosti a průběhu provozího prostředí. Při vyšší klimatické zátěži může dojít až k poklesu izolačích stavů pod staoveé limití hodoty. Přirozeým vysoušeím dochází k vratým dějům, míra ávratu k původím hodotám bude závislá a více vlivech. Mezi ě patří apříklad druhy použitých materiálů, úroveň klimatické zátěže, úroveň chemického zečištěí prostředí a typ provozu relé. Z aalýzy datového souboru evyšly žádé podstaté závěry, které by dávaly do souvislosti typy relé, typ provozu ebo stáří relé s ějakými důvody vyřazeí. Všechy poruchy jsou opravitelé a má opodstatěí vyřadit relé pouze z důvodu 55 - zastaralá kostrukce. Závěrem lze kostatovat, že sledovaé parametry relé ezávisí a jejich stáří, ale převážě a typu relé a tedy a použitých materiálech. Doporučuje se průběžá kotrola vybraých typů relé a výsledky testováí aplikovat při testováí ových typů. Použitá literatura [] Melou, M., Militký, J.: Statistické zpracováí experimetálích dat. PLUS spol. s.r.o., 994 [2] ČSN IEC , ČSN IEC : Základí zkoušky vlivu vějších čiitelů prostředí V Plzi, září 2003 Lektoroval: Doc. Ig. Iva Koečý, CSc. Výzkumý ústav železičí Praha

12 Příloha Graf č. : Izolačí odpor rozeputých kotaktů 3558/77 0,0E+2,0E+2 00,0E / / /83 252/ /02 Limití hod. R iz [Ω] 0,0E+9,0E+9 00,0E+6 0,0E+6,0E Cyklus Graf č. 2: Izolačí odpor sousedích rozeputých kotaktů R iz [Ω] 0,0E+2,0E+2 00,0E+9 0,0E+9,0E / / / /83 252/ /02 Limití hod. 00,0E+6 0,0E+6,0E Cyklus 2

13 Graf č. 3: Izolačí odpor sousedích seputých kotaktů 0,0E+2,0E+2 00,0E+9 0,0E / / / /83 252/ /02 Limití hod. R iz [Ω],0E+9 00,0E+6 0,0E+6,0E+6 00,0E Cyklus Graf č. 4: Izolačí odpor mezi rozeputými kotakty a kostrou relé 3558/77 R iz [Ω] 0,0E+2,0E+2 00,0E+9 0,0E+9,0E / / /83 252/ /02 Limití hod. 00,0E+6 0,0E+6,0E Cyklus 3

14 Graf č. 5: Izolačí odpor mezi seputými kotakty a kostrou relé 3558/77 R iz [Ω] 0,0E+2,0E+2 00,0E+9 0,0E+9,0E / / /83 252/ /02 Limití hod. 00,0E+6 0,0E+6,0E Cyklus Graf č. 6: Izolačí odpor mezi cívkou a kostrou relé 3558/77 0,0E+2,0E+2 00,0E+9 0,0E / / /83 252/ /02 Limití hod. R iz [Ω],0E+9 00,0E+6 0,0E+6,0E+6 00,0E Cyklus 4

15 Obr. : Relé 8753/02 po expozici v klimatické komoře pohled a kotaktí pole Obr. 2: Relé 8753/02 po expozici v klimatické komoře pohled a horí část kotaktího ústrojí 5

16 Obr. 3: Relé 252/0 po expozici v klimatické komoře pohled a kotaktí ústrojí a svorík Obr. 4 Relé 880/02 po expozici v prostředí s SO 2 pohled a kotaktí pole 6