Nelineární systémy. 1 / Úvod

Podobné dokumenty
Příklady k přednášce 26 Nelineární systémy a řízení

26 Nelineární systémy a řízení

Příklady k přednášce 26 Nelineární systémy a řízení

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

Nelineární systémy a teorie chaosu

Dynamické systémy 4. Deterministický chaos. Ing. Jaroslav Jíra, CSc.

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál

Mnohé problémy analýzy dynamických systémů vedou k řešení diferenciální rovnice (4.1)

Flexibilita jednoduché naprogramování a přeprogramování řídícího systému

Lorenzův atraktor. MM semestrální práce. Jméno a příjmení: Pavel Martínek Osobní číslo: A08N0203P. Datum odevzdání: 12.2.

Elementární křivky a plochy

Základy matematiky pro FEK

Bakalářská matematika I

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

1 Modelování systémů 2. řádu

Modelování a simulace Lukáš Otte

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Úvodní informace. 17. února 2018

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Matematika I (KMI/PMATE)

Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Nelineární systémy. Fázové portréty Hezké příklady nelineárních systémů

Matematika pro informatiky

Parciální diferenciální rovnice

1 Topologie roviny a prostoru

Aplikovaná numerická matematika

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

Drsná matematika III 6. přednáška Obyčejné diferenciální rovnice vyšších řádů, Eulerovo přibližné řešení a poznámky o odhadech chyb

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

0.1 Funkce a její vlastnosti

I. část - úvod. Iva Petríková

Matematika (KMI/PMATE)

Nelineární obvody. V nelineárních obvodech však platí Kirchhoffovy zákony.

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

Numerické řešení nelineárních rovnic

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

Matematika 5 FSV UK, ZS Miroslav Zelený

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

Parciální derivace a diferenciál

Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

0.1 Úvod do matematické analýzy

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

Experimentální realizace Buquoyovy úlohy

Parciální derivace a diferenciál

Pokud proudění splňuje všechny výše vypsané atributy, lze o něm prohlásit, že je turbulentní (atributy je třeba znát).

Základy matematiky pro FEK

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

Přednáška 1: Reálná funkce jedné reálné proměnné

25.z-6.tr ZS 2015/2016

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

i=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice

IV117: Úvod do systémové biologie

Drsná matematika III 2. přednáška Funkce více proměnných: Aproximace vyšších rádů, Taylorova věta, inverzní zobrazení

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Téma: Dynamika - Úvod do stavební dynamiky

Základy matematiky pro FEK

1/15. Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

1/15. Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných

Přechodné děje 2. řádu v časové oblasti

X31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

5. cvičení z Matematiky 2

ekologie Pavel Fibich rovnice rovnice Pavel Fibich Shrnutí Literatura

Obsah. Gain scheduling. Obsah. Linearizace

6. Viskoelasticita materiálů

Matematika (KMI/PMATE)

1. Obyčejné diferenciální rovnice

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 19. z aˇr ı 2016 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 19. z aˇr ı / 19

algoritmus»postup06«p e t r B y c z a n s k i Ú s t a v g e o n i k y A V

Diferenciální rovnice II

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality.

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

14 - Moderní frekvenční metody

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

MODIFIKOVANÝ KLIKOVÝ MECHANISMUS

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015

Základní vlastnosti křivek

9. Soustava lineárních rovnic

Matematická analýza III.

Nástin formální stavby kvantové mechaniky

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Funkce jedné proměnné

Řešení "stiff soustav obyčejných diferenciálních rovnic

Transkript:

Nelineární systémy 1 / Úvod

Web: http://staff.utia.cas.cz/celikovsky/tea.html Skriptum: S. Čelikovský, Nelineární systémy, ČVUT 2006. Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 2

Přehled 1. Úvod 2. Příklady 3. Matematické základy 4. Stabilita a Lyapunovova funkce 5. Řízení NS pomocí přibližné linearizace. Gain scheduling 6. Řízení NS pomocí strukturálních metod základní pojmy 7. Struktura a řízení NS s jedním vstupem a výstupem 8. Struktura a řízení NS s více vstupy a výstupy Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 3

Přehled / 2 1. Úvod Spojitý nelineární model Nelineární jevy co není u lineárních systémů Lorenzův atraktor Filosofie Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 4

Spojitý nelineární model Nelineární stavový model Neautonomní systémy Fázový portrét Řešitelnost No intersection Linearizace a meze její použitelnosti

Nelineární stavový model spojitý čas Stavová rovnice x& = f ( xut,, ) n-dimensionální vektorová nelineární diferenciální rovnice prvního řádu Výstupní rovnice stav vstup čas výstup Též nelineární dynamický systém ve spojitém čase Všechno jsou vektory y = h( x, u, t) f1 x1 u1 y1 f =, x M = M, u = M, y = M f n x n u p y q Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 6

Nelineární stavový model diskrétní čas Stavová rovnice Výstupní rovnice x = g( x, u, k) k+ 1 k k y = hx (, u, k) k k k n-dimensionální vektorová nelineární diferenční rovnice prvního řádu Autonomní časově invariantní x g( x ) 1 k = k+ Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 7

Nelineární dynamický systém - spojitý čas modely s vyššími derivacemi můžeme na první derivace přepočítat většinou se budeme zabývat jen stavovou rovnicí Zvláštní případy: rovnice bez vstupu (unforced) dostaneme když x& = f( x, t) u 0; u = γ ( t); u = γ( x); u = γ( x, t); autonomní, neproměnná v čase (time invariant) x& = f( x) chování nezávisí na posunu v čase τ = t a Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 8

Periodický neautonomní model periodický neautonomní model řádu n s periodou T můžeme vždy převést autonomní model řádu n+1 přidáním další proměnné složený model pak má rovnice a tedy je autonomní τ = 2π t T x& = f( x, τ ), x( t0) = x0 2 π 2π t & τ =, τ ( t0 ) = T T 0 Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 9

Obecný neautonomní model obecný neautonomní model řádu n můžeme vždy převést autonomní model řádu n+1 přidáním další proměnné τ = t složený model pak má rovnice x& = f( x, τ ), x( t ) = x & τ = 1, τ( t ) = t 0 0 0 0 a tedy je autonomní Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 10

Fázový prostor x& = f( x, u, t) n pro model s x( t) D R říkáme množině D také fázový prostor n většinou je D = R n n funkce f definuje zobrazení f : R R, tzv. vektorové pole funkce závisí na souřadnicové soustavě, pole ne n n nelineární systém je tedy zobrazení Φ ( x 0, t) : R R R definované řešením x(t) někdy explicitně vyjadřujeme závislost na počátečních podmínkách Φ t ( x0 ) n n jednoparametrická rodina zobrazení Φ t : R R je tok grafické zobrazení trajektorií typických Φ t se nazývá fázový portrét systému 2-D fázové portréty budeme často používat Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 11

Jemnosti analýzy nelineárních systémů Na rozdíl od lineárních systémů málokdy najdeme řešení v uzavřeném tvaru proto obvykle nutná kvalitativní analýza a současně kvantitativní verifikace opakovanými simulacemi matematické nástroje jsou pokročilejší a složitější a celkově se toho méně umí Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 12

Řešitelnost Uvažme systém x& = f ( xut,, ) x n ( t ) = x0 D R, u( t) : a nechť jsou dány 0 Pokud je lineární v x i u pro všechna t, pak pro každé u(.) očekáváme: aspoň jedno řešení z nějaké rozumné třídy: existence právě jedno řešení z té třídy: jednoznačnost právě jedno řešení pro všechna t, tj. na [0, ): prodloužení až do nekonečna R R m požadavky Pro nelineární obecně neplatí ani jedno! Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 13

Řešení neexistuje Rovnice x& = sign( x), x(0) = 0 kde sign( x) nemá žádné řešení. 1 K x 0 = 1 K x < 0 žádná spojitě diferencovatelná funkce rovnici nesplňuje i když rovnice není zas tak nesmyslná třeba zjednodušený model termostatu Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 14

Řešení není jednoznačné Rovnice x& = 3x 23 x (0) = 0 je řešitelná každou funkcí x a 3 ( t a) K t a = 0 K t < a kde a je libovolné. Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 15

Řešení existuje pro některá t, ale ne pro všechna Rovnice x& = 1+ x 2 x (0) = 0 má řešení xt ( ) = tan( t) π [0, ) 2 ale jen na intervalu. Vně tohoto intervalu řešení neexistuje. (tzv. únik v konečném čase) Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 16

No Intersection Theorem Zřejmý fakt (pro autonomní systém) Pokud má systém jednoznačné řešení, tak žádné dvě různé trajektorie ve fázovém prostoru nemohou protínat (v konečném čase) žádná trajektorie se nemůže protínat sama se sebou determinismus Trajektorie se mohou křížit jen asymptoticky nebo v průmětu fázového prostoru do nižších dimenzí (typicky 3-D do 2-D) u neautonomního systému (ale to je vlastně předchozí případ) Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 17

Lineární model Speciální tvar rovnic - lineární x& = A() t x+ B() t u y = Ctx () + Dtu () Lineární systémy princip superposice a další zřejmá pravidla malá příčina/vzdálená má obvykle malé důsledky složité důsledky mají složité příčiny k disposici jsou účinné metody analýzy a návrhu obvykle první krok při analýze nelineárního systému je Přibližná linearizace v nominálním pracovním bodě + lineární analýza Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 18

Meze využití přibližné linearizace Linearizace sama často nestačí protože Popisuje pouze lokální chování v okolí jednoho pracovního bodu a nikoli nelokální nebo dokonce globální chování Dynamika nelineárních systémů je mnohem bohatší, protože existuje mnoho podstatně nelineárních jevů, které nemohou u lineárních systémů nastat a proto nemohou být linearizovaným modelem předpovězeny, popsány ani vysvětleny. Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 19

Nelineární jevy Co není u lineárních systémů Únik v konečném čase Rovnovážný stav Oscilace Bifurkace Složité jevy

Ryze nelineární jevy Jevy, které nemohou nastat u lineárních systémů: Únik v konečném čase NL systém může jít do nekonečna v konečném čase Mnohonásobná izolovaná ekvilibria NL systém může mít víc izolovaných rovnovážných stavů Limitní cykly NL systém může mít stabilní oscilace s pevnou amplitudou a frekvencí nezávislé na počátečním stavu Bifurkace Kvalitativní rysy NL systémů se mohou měnit se změnou parametrů Synchronizace Vázané oscilátory synchronizují frekvenci a fázi. Složité dynamické chování chaos, turbulence, malá změna počátečních podmínek může výrazně změnit výsledné chování: efekt motýlího křídla Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 21

Co není u lineárních systémů 1 U lineárních systémů nemůže nastat: Únik v konečném čase (finite escape time) Nestabilní lineární systém jde do nekonečna asymptoticky (nejvýše exponenciálně), nelineární se tam může dostat už v konečném čase. Matematika: Řešení lineární diferenciální rovnice lze vždy prodloužit do nekonečna U nelineární diferenciální rovnice to nemusí jít (mluvíme o maximálním řešení) Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 22

Únik v konečném čase Lineární systém výstup jde do nekonečna nejvýše asymptoticky x& = x xt () = t ex0 výstup může jít do nekonečna i v konečném čase nelinearita sama je taková Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 23

Únik v konečném čase nevinná nelinearita x& = x 2 firstorderms t = 0, x = 1 0 0 xt () 1 = 1 t t, x( t ) = x 0 0 0 0 dx 2 x dt = dx dt 2 x = 0 dsolve('dx=x^2','x(0)=1') ans = -1/(t-1) t t xt () separace proměnných 1 = 1 + t0 t x0 Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 24

Co není u lineárních systémů 2 U lineárních systémů ještě nemohou nastat: Mnohonásobné izolované rovnovážné stavy (multiple equilibria) Nelineární systém může mít víc izolovaných rovnovážných stavů. Lineární systém má jen jeden, nebo ve výjimečném (negenerickém) případě kontinuum. Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 25

Intermezzo: Rovnovážný stav Rovnovážný stav = ekvilbrium = pevný bod = kritický b. Definice: n x R 0 x& = f( x, t) t 0 f( x, t) = 0 t t je ekvilibrium systému v čase 0 0 Význam Pokud má systém jediné řešení a je jeho ekvilibrium t 0 v čase a, pak, tj. zůstává v rovnovážném stavu. Pokud, pak nazýváme jednoduše ekvilibrium 0 xt ( ) x 0 0 = x0 xt () x0 t t0 f( x, t) 0 t x0 Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 26

Rovnovážný stav - 2 x R n Rovnovážný stav 0 se nazývá atraktor (přitahovač) pokud pro nějaké jeho okolí O platí platí, že xt ( ) O lim xt ( ) = x 0 0 t Rovnovážný stav se nazývá repeler (odpuzovač) pokud má výše uvedenou vlastnost pro t Obecněji definice platí i pro podmnožiny fázového prostoru Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 27

Počet rovnovážných stavů Jak najít ekvilibrium? Pokud je systém autonomní, jeho ekvilibria najdeme řešením (vektorové) nelineární algebraické rovnice f( x ) = 0 Tato rovnice může mít žádné řešení jedno řešení nebo více izolovaných řešení kontinuum řešení Například digitální obvody pro binární logiku mají aspoň dva stabilní rovnovážné stavy Lineární systém x = 0 Ax = 0 má buď jediné řešení (A nesingulární) nebo kontinuum řešení x null A (A singulární), ale to je nerobustní. Takže genericky má je jedeno. Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 28

Rovnovážné stavy systémy prvního řádu Lineární systém prvního řádu x& ax má tolik e., kolik má řešení rovnice tedy jedno e. pro neboť x = xt () = xe at e a 0 0 kontinuum e. x = x x pro a = 0 ( xt () = x0 ) Nelineární systém prvního řádu 0 e = x& = má tolik e., kolik má řešení rovnice 0 f ( x) 0 0 = ax 0 = f ( x) tedy jejich počet záleží na nulových bodech funkce f Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 29

Systémy prvního řádu - 2 Nelineární systém 3 ekvilibria: řešení xt () zřejmě = 1- & sign( x ) 2 x= (1 x ) x 2 e 0 = (1 x ) x x = 0, ± 1 0-2t 2 e ( x0 1) 2 x0 lim. = 1 t» dsolve('dx=(1-x^2)*x','x(0)=-1')» syms x0 ans = -1» dsolve('dx=(1-x^2)*x','x(0)=x0') ans = [-1/(1-exp(-2*t)*(x0^2-1)/x0^2)^(1/2)] [ 1/(1-exp(-2*t)*(x0^2-1)/x0^2)^(1/2)] e e kde 1 L x0 > 0 sign( x0) = 0 L x0 = 0 1 L x0 < 0» dsolve('dx=(1-x^2)*x','x(0)=0') ans = 0» dsolve('dx=(1-x^2)*x','x(0)=1') ans = 1 Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 30

Systémy prvního řádu 3 Pokračování příkladu: simulace pro různé počáteční stavy Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 31

Systémy prvního řádu 4 Izolovaných e. může být i nekonečně mnoho: Systém x= sin( x) má x = kπ, k = 0, ± 1, K & ( 0= sin( x) ) e» dsolve('dx=-sin(x)') ans = atan2(2*exp(-t-c1)/(1+exp(-2*t-2*c1)),(-exp(-2*t-2*c1)+1)/(1+exp(-2*t-2*c1))) Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 32

Co není u lineárních systémů 3 U lineárních systémů ještě nemůže nastat: Limitní cykly (limit cycles) Stabilní oscilace s pevnou amplitudou a frekvencí nezávisle na počátečním stavu. Např. Van der Polovy rovnice mají jeden stabilní limitní cyklus (modelují tlukot srdce, nervové pulsy, stahy svalů v jícnu a střevech) obvody digitálních hodin a astabilních multivibrátorů produkují cyklické změny mezi 0 a 1 (degenerované van der Polovy rovnice). Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 33

Oscilace Lineární systém může oscilovat (když má póly na imaginární ose), ale oscilace jsou nestabilní (póly na mezi stability) a jejich amplituda závisí na počátečních podmínkách Nelineární systém limitní cykly (limit cycles), což jsou stabilní oscilace s pevnou amplitudou a frekvencí nezávisle na poč. stavu. Např. van der Polovy rovnice (modelují tlukot srdce, nervové pulsy, stahy svalů v jícnu a střevech) mají jeden stabilní limitní cyklus obvody digitálních hodin a astabilních multivibrátorů produkují cyklické změny mezi 0 a 1 (degenerované van der Polovy rov.) Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 34

Lineární oscilace rovnice && x+ x= 0 linearoscilatorms změna ničí oscilace různé počáteční podmínky Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 35

Lineární oscilace / 2 perturbovaná rovnice má vlastní čísla ε 4+ 4ε ε 1 ± i 2 2 2 0 1 pokud && x+ ε x& + (1 + ε ) x= 0 ε 1 0 < 4+ 4ε 2 1 0 ničí ustálené oscilace ε 1 = 0, 1, + 1 Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 36

Nelineární oscilace && x+ x+ x x& = 2 3( 1) 0 oscilatorms i když měníme zesílení a pp Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 37

Nelineární oscilace 2 && x+ x+ 3( x 1) x& = 0 demophoscilator2 Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 38

Co není u lineárních systémů 4 U lineárních systémů ještě nemůže nastat: Bifurkace (rozdvojení, rozvětvení; bifurcations) Kvalitativní rysy nelineárních systémů (např. počet a stabilita ekvilibrií, a limitních cyklů) se mohou měnit se změnou parametrů. Např. v ose zatížený nosník má jedno ekvilibrium do jisté kritické hodnoty zatížení, pak má tři se změnou úhlu náběhu letadla se konstantní úhel dráhy stává nestabilní a je nahrazen cyklickým módem s konstantními otáčkami Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 39

Bifurkace 2 Systém s rovnicí x& = ( a x ) x 3 e. pro a > 0 viz dřívější příklad ale jen 1 e. pro a < 0 sign( x0 ) ab xt () = b 2 e b = 1+ má 0 = ( a x ) x x = 0, ± e -2at 2 e a x0 2 x0 e ( ) a lim t b 1Ka > 0 = Ka < 0 a 1 e. pro a = 0 2 sign( x0) 2t+ 1 x0 Kx0 0 xt () = dsolve('dx=x*(a-x^2)','x(0)=x0') 0 Kx0 = 0 ans =» dsolve('dx=x*(a-x^2)','x(0)=sqrt(a)') ans = [ -a^(1/2)] [ 1/(1+exp(-2*a*t)*(a-x0^2)/x0^2)*((1+exp(- [ a^(1/2)] 2*a*t)*(a-x0^2)/x0^2)*a)^(1/2)]» dsolve('dx=x*(a-x^2)','x(0)=sqrt(-a)') [ -1/(1+exp(-2*a*t)*(a-x0^2)/x0^2)*((1+exp(- ans = [ 1/(1-2*exp(-2*a*t))*((1-2*exp(-2*a*t))*a)^(1/2)] 2*a*t)*(a-x0^2)/x0^2)*a)^(1/2)] [ -1/(1-2*exp(-2*a*t))*((1-2*exp(-2*a*t))*a)^(1/2)] Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 40

Bifurkace a = +-1 BifurkaceMS.mdl Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 41

Co není u lineárních systémů -5 a 6 U lineárních systémů ještě nemůže nastat: Synchronizace Vázané oscilátory synchronizují frekvenci a fázi. srdeční svaly a svaly způsobující stahy střev a jícnu fázově uzamknuté obvody Při změně parametrů synchronizace mizí (arytmie, loop skipping). A to nejlepší nakonec: Složité dynamické chování chaos turbulence malá změna počátečních podmínek výrazně změní chování efekt motýlího křídla Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 42

Lorenzův atraktor Model proudění v tekutině Různé stavy Lorenzovy rovnice Řešení Lorenzových rovnic Jiný model Grafika a simulace Filosofie

Edward Lorenz Deterministic Nonperiodic Flow, Journal of Atmospheric Sciences in 1963. Jako první popsal chaotické jevy, zejména citlivou závislost na počátečních podmínkách Lorenzův atraktor, Lorenzův systém, atd.: jednoduchý, třírozměrný systém obyčejných diferenciálních rovnic s chaotickým chováním Lorenzův atraktor dokazuje, že chaos není projevem složitosti dat, modelů apod. nýbrž nečím zásadnějším Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 44

Zjednodušený model proudění v tekutině Edward Lorenz, MIT,1963: nejjednodušší model ještě připomínající počasí tekutý systém - atmosféra - zjednodušený na tekutou vrstvu ohřívanou zespodu - povrch Země ohřátý sluncem a ochlazovanou shora teploty dole TW ( warm ) a nahoře TC ( cold ) jsou konstantní a T T = konst > 0 W C tento systém studoval experimentálně už Bérnard (1900) a teoreticky Rayleigh (1916) a teď se mu říká Rayleigh- Bérnardova buňka Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 45

Konduktivní stav Pro δ T = T T malé W C Tekutina je v klidu, neproudí a teplo se převádí zdola nahoru vedením (kondukcí). Balíček teplé tekutiny (s menší hustotou) má tendenci stoupat, ale jeho pohyb je tlumen viskozitou a tak odevzdá všechno teplo okolí dříve, než se pohne. Teplota klesá lineárně s výškou Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 46

Konvekční stav Pro δ T = T T větší W C Nadnášející síly překonají viskozitu a tekutina začne proudit (konvekce) Balíček teplé tekutiny vystoupá nahoru, tam ztratí teplo a klesne. Dole se ohřeje, atd. Vzniká stabilní proudění tvaru (schematicky) Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 47

Časově proměnný stav Při dalším zvětšení proudění δ T = T pokračuje, T ale mění se s časem. W C Neustaluje se do žádného rovnovážného stavu (např. proudění s konstantní rychlostí), což je typicky nelineární. Po odeznění přechodového jevu se lineární systém (s tlumením a bez vnějšího buzení) ustálí. Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 48

Lorenzovy rovnice Rayleigh-Bérnardovu buňku popisují Navier-Stokesovy rovnice Jejich drastickým (a tvořivým) zjednodušením (aproximací) se Lorenz omezil na tři proměnné, obvyklé ve fyzice (které nejsou prostorové!) X vyjadřuje časovou závislost proudové funkce tekutiny (její prostorové derivace jsou složky rychlosti toku). Její prostorovou závislost volil Lorenz od ruky, aby mu vyšlo kruhové proudění. Y je rozdíl teploty stoupajících a klesajících balíčků v dané výšce Z je odchylka teploty od lineární křivky v závislosti na výšce Všechny proměnné jsou bezrozměrné Tyto tři proměnné popisují slavné rovnice x& = p( y x) y& = xz+ rx y z& = xy bz Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 49

Parametry Parametry rovnic jsou: Prandtlovo číslo p, což je poměr kinetické viskozity tekutiny ke koeficientu tepelné difuze zhruba udává poměr rychlosti ztráty energie balíčku třením ku rychlosti ztráty energie vedením. Lorenz použil p = 10, což odpovídá studené vodě. Rayleigho číslo r, což je bezrozměrná míra rozdílu teplot dolní a horní vrstvy. Budeme r měnit jako parametr b je poměr výšky h vrstvy k šířce kruhového proudění. Proudění nastane při nejmenším r pro b = 8/3, což je obvykle volená hodnota. Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 50

Řešení Lorenzových rovnic? Model Rayleigh-Bérnardovu buňky je extrémně zjednodušený a výsledné rovnice vypadají velmi jednoduše. Přesto je chování tohoto systému, tj. řešení rovnic, nečekaně složité! Může být i chaotické, jak ukážeme později. Analytické řešení nebylo nalezeno a dnes se soudí, že analytické neexistuje. Rovnice tedy musíme řešit numericky. Zajímavá otázka je, proč si Rayleigh, Bérnard a spol. vůbec nevšimli, jak zajímavé a složité chování může nastat? Nebo obecněji, proč si nikdo ze slavných fyziků nevšiml mnohem dříve deterministického chaosu, když měly všechny nástroje (matematické) i systémy k dispozici. Odpověď je překvapivě jednoduchá: neměli počítače. I sám Lorenz měl počítač jen velmi primitivní (relativně). Někteří fyzikové a matematikové přece jen mnoho Poincaré, Maxwell vlastností zjistili, ale ostatní jim nepřikládali takový význam Experimentálně pozorovaná chaotická chování byla pokládána za náhodná. Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 51

3-D demo v Matlabu lorenz Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 52

Filosofické důsledky Divergence, determinisums a predikovatelnost Deterministus vs. svobodná vůle

Divergence, determinismus a predikovatelnost Proč je to tak důležité aneb trocha filosofie Pokud systém v některém rozsahu svých parametrů vykazuje takovou divergenci velmi blízko začínajících trajektorií, pak je jeho chování v podstatě nepredikovatelné. Systém je deterministický a kdybychom pp. znali přesně, mohli bychom jeho budoucí chování přesně predikovat. Ale to je k ničemu: úplně přesně pp. (parametry, a pod.) nikdy neznáme/nenastavíme a tak v každém reálném experimentu/ /reálné simulaci je chování nepredikovatelné. Budoucnost systému je neurčitelná přestože je deterministický. Proto řešení rovnic systému nelze nalézt v uzavřeném tvaru. Efekt motýlího křídla Letní semestr 2007 Nelineární systémy 1 S. Čelikovský FEL ČVUT 54