Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz
Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez nadsázky. Jedntný plitický cíl sběru, separaci a využití balvých dpadů, který je nastavený na úrvni Evrpské unie, se jedntlivé členské státy snaží plnit prstřednictvím různých regulatrních nástrjů. V členských zemích se tak setkáváme s dlišnými systémy, které dsahují různých výsledků. Prt tat prblematika pskytuje velký prstr pr prvnání efektivity různých regulatrních nástrjů v různých zemích. Negativní externalita je výsledkem takvéh jednání, kdy subjekt A generuje náklady subjektu B, avšak subjekt A za t nenese žádnu dpvědnst. Kvůli neexistenci kmpenzace je negativní externalita značvána jak tržní selhání. Velmi čast se s negativními externalitami setkáváme v blasti s dpadem na živtní prstředí. K eliminaci negativních externalit spntánním vyjednáváním (Casův terém) dchází kvůli nereálným pdmínkám velmi zřídka, prt jsu stanvvány plitické cíle a naplňvány prstřednictvím intervence státu. Lidské jednání je zalžené na svbdné vůli. Pkud je někde explicitně stanven plitický cíl (např. právě v blasti dpadvéh hspdářství), phybujeme se v blasti secnd-best řešení, tedy v blasti, kdy lidské jednání vlivňuje regulace a generuje tak nepřirzené mtivace jedntlivým aktérům. V blasti nakládání s balvými dpady je regulace nejčastěji zalžena na rzšířené pvinnsti výrbců balů (Extended Prducer Respnsibility EPR). Právě výrbci musí zajistit kntrlu nad celým cyklem balvéh materiálu pužitéh v rámci bchdní činnsti, včetně sběru a využití balvých dpadů (jedná se princip, kdy platí znečišťvatel, tj. Pluter Pays Principle PPP). Výrbci mají na výběr, zda sběr jejich balvých dpadů zajistí sami, neb zda využijí mžnst sdílení nákladů na sběrnu síť prstřednictvím prvzvatele klektivníh systému (Prducer Respnsibility Organizatin PRO). V zásadě je mžné říct, že nakládání s balvými dpady prstřednictvím PRO systémů dsahuje velmi dbrých výsledků, c se stanvených plitických cílů týče. Česká republika: V blasti nakládání s balvými dpady Evrpská unie stanvuje závazné cíle (60 % využití balů a 55-80 % recyklace, pr knkrétní materiály: skl 60 %, papír 60 %, kvy 50 %, plasty 22,5 % a dřev 15 %). Cíle si mhu členské země upravit (zpřísnit). V České republice jsu aktuálně stanveny recyklační cíle na 70 % u skla, 70 % u papíru, 37 % u plastů, 50 % u kvů a 15 % u dřeva. V České republice se většina prducentů balvých dpadů připjila ke klektivnímu systému rzšířené dpvědnsti PRO, jehž prvzvatele (splečnst EKO-KOM, a.s.) prducenti balů zárveň vlastní a kntrlují. Systém v České republice funguje d rku 1997. Účastní se jej více než 20 tisíc firem, které zajišťují sběr balvých dpadů prstřednictvím více než 250 tisíc kntejnerů na tříděný dpad. 2
Z hlediska ficiálně reprtvaných měr recyklace Česká republika patří k nejúspěšnějším státům. Jak klíčvé atributy systému jsu přitm vyzdvihvány transparentní nastavení systému, shdné pdmínky pr všechny partnery systému, dstatečně hustá a dstupná sběrná síť třídění balvých dpadů a zvyšující se chta sptřebitelů třídit dpad. Pvinné sby zapjené d systému sdruženéh plnění EKO-KOM uvedly na trh v rce 2014 celkem 2 979 976 tun balů. Z th byl 921 799 tun balů nevratných a 2 058 177 tun balů vratných (dle evidence EKO-KOM). Celkem byl evidván v České republice 1 019 805 tun nevratných balvých dpadů (dle evidence CENIA údaj zahrnuje balvý dpad firem zapjených v klektivním systému, tak firem řešících svu dpvědnst individuálně). V rámci klektivníh systému byl v rce 2014 recyklván neb využit 690 047 tun nevratných balů, cž dpvídá 75% míře využití (a 40,5 kg využitých balvých dpadů na byvatele 72 % více než v rce 2005). Celkvě byl využit neb recyklván 801 207 tun nevratných balů, z th 744 280 tun byl materiálvě recyklván, 6 016 energeticky využit a 50 911 spálen ve spalvnách dpadů s energetickým využitím. Celkvá dsažená míra recyklace balů tedy byla v rce 2014 73 % a míra využití 78,6 %, cž prti předchzímu rku znamená nárůst míry recyklace 3,1 prcentních bdů (69,9 % v rce 2013) a míry využití 3,9 prcentních bdů (74,7 % v rce 2013). Míra recyklace balvých dpadů v České republice se dluhdbě zvyšuje u všech materiálů, výjimku jsu puze některé mezirční výkyvy. Dluhdbě nejvíce recyklvaným materiálem je papír/lepenka. V rce 2014 byl 88,6 % ze vzniklých papírvých dpadů materiálvě recyklván a celkem 93,2 % využit (v rámci klektivníh systému EKO-KOM byl využit 89 % papírvých balů). V rámci klektivníh systému byl druhým nejvíce využívaným materiálem skl (89 %) a třetím plasty (67 %). Dle evidence CENIA však byly v rce 2014 druhým nejvíce využívaným materiálem plasty (72,9 %, míra využití balvých dpadů vzrstla prti rku 2013 1,4 prcentních bdů) a třetím skl (71,6 %, míra využití pklesla prti rku 2013 3,4 prcentních bdů). Materiálvě recyklván byl 71,6 % skla a 58,2 % plastů. Z prvedené analýzy vyplývá, že pdstatnu výhdu českéh klektivníh systému je zhlednění mtivací jedntlivých aktérů v samtném nastavení systému: prvzvatel je neziskvý a je vlastněný pvinným průmyslem, zárveň samtný prvzvatel s dpady nenakládá a není jejich vlastníkem. T vede k eliminaci některých ptenciálně negativních mtivací na straně prvzvatele systému (pdrbněji diskutván v kapitle 5). Na druhé straně je centralizvaný systém redistribuce finančních prstředků, který pmáhá za stejných pdmínek mezit některé negativní mtivace bcí a perátrů trhu (pdrbnější diskuze v kapitle 6). V nepslední řadě jasné vymezení dpvědnstí a pravidelné audity a kntrly všech sučástí systému činí systém relativně transparentním. Rizikem každéh klektivníh systému je pčet černých pasažérů, tj. subjektů, které se na fungvání systému finančně ani jinak nepdílejí (v angličtině tzv. free-rider prblem ). 3
Odhaduje se, že v českém systému se asi 5 % firem vyhýbá dpvědnsti u sptřebitelských balů a 10 % firem u balů průmyslvých. V kntextu zemí Evrpské unie je t nadprůměrně dbrý výsledek, ale zlepšvání (resp. nezhršvání) tht stavu představuje zásadní výzvu českému systému PRO. Zahraničí: Jedntlivé země pr splnění stanvených recyklačních cílů vlí různé pdby a způsby rganizace systému: systém s jedním prvzvatelem (státní agentura / klektivní systém PRO) a systém s knkurujícími si prvzvateli, různé tky úhrad mezi aktéry (prvzvatelé pskytvatelé trhu bce), různé rzlžení pvinnstí aktérů, různá rganizace systému a míra knkurence na úrvni sběru, třídění a recyklace. V Evrpské unii můžeme s hledem na fungvání systému třídění dpadu státy rzdělit d dvu skupin: Státy se systémem prvzvaným jedním subjektem (16 států): Česká republika, Francie, Belgie, Nizzemsk, Irsk, Finsk, Dánsk, Nrsk, Švédsk, Španělsk, Kypr, Řeck, Itálii, Prtugalsk, Maďarsk, Lucembursk Státy se systémem prvzvaným knkurujícími si subjekty (12 států): Rakusk, Německ, Spjené králvství, Plsk, Estnsk, Rumunsk, Litva, Ltyšsk, Slvensk, Slvinsk, Bulharsk, Malta Jak vhdné státy pr srvnávací analýzu se jeví země s pdbnými charakteristickými znaky (plitické cíle, kulturní prstředí, eknmika, hustta sídel, sptřeba, klimatické pdmínky, atd.), ale různu rganizací systémů sběru a recyklace dpadu. Prt byly pr analýzu ve studii vybrány země Německ, Slvensk, Hlandsk a Rakusk. Německ: Německý systém nakládání s balvými dpady patří ve světě EPR k těm nejstarším. Legislativní změny něklikrát zásadně prměnily frmu systému německý systém fungval mnplně i knkurenčně jak na úrvni prvzvatelů systému, tak i na úrvni perátrů trhu. V Německu v sučasné dbě fungují paralelně dva systémy sběru balvých dpadů. Prvním je zálhvý systém pr nápjvé baly a druhým je Duální Systém pkrývající statní balvé dpady. Zálhvý systém pr nápjvé baly byl zaveden v rce 2003 a pkrývá nápjvé baly na jedn pužití bjemu 0,1 až 3 litrů pr minerální vdu, piv, alkhlické míchané nápje a refreshment nápje. Sptřebitel zaplatí zálhu při zakupení nápje a při navrácení balu je mu tat zálha vrácena. Duální Systém vznikl v září 1990 jak paralelní systém k již existujícímu sběru kmunálníh dpadu. Půvdně mnplní prvzvatel systému DSD (celým jménem Duales System Deutschland GmbH) byl vytvřen jak neziskvá splečnst p vyjednávání mezi výrbci balenéh zbží a vládu. Krátký časvý hriznt pr ambiciózní cíle, nezkušenst, nedstatečné kapacity pr zpracvání plastvých balů, nízká kvalita sebraných balvých dpadů a prblém černých pasažérů všem záhy přivedly systém d velkých finančních prblémů a vznikl deficit ve výši 4
400 miliónů DM. Některé svzvé splečnsti suhlasily s finanční výpmcí systému a t výměnu za exkluzivní desetileté kntrakty a další výhdy. T vedl v následujících letech k prudkému růstu nákladů systému. V 2003 dšl k uvlnění desetiletých kntraktů svzvých splečnstí, dšl k rzbití mnplu perátrů trhu a zavedení knkurence mezi nimi t se pzitivně prjevil na výrazném pklesu nákladů systému. V rce 2006 se pak trh tevřel knkurenci i na úrvni prvzvatelů systému, z nákladvéh hlediska měla všem zásadní pzitivní dpad zejména knkurence na úrvni svzu. Knkurence mezi prvzvateli s sebu napak přinesla v pzdějších letech řadu prblémů, včetně snížení transparentnsti a zvýšení transakčních nákladů všech zúčastněných. Zásadní prblém německéh systému všem vyplývá ze sdílení nákladů sběrné sítě prvzvateli systému. Ti musí na systém přispívat prprčně ke svému tržnímu pdílu, který je dán licencvaným mnžstvím balů. Přirzeně tak vznikají mtivace s licencvaným mnžstvím pdvádět a nákladvé břemen snižvat. T je usnadněn kmplikvanstí a netransparentnstí celéh systému. Netransparentní systém pak také nahrává d karet i černým pasažérům mezi pvinnými výrbci. Prblém kulminval v rce 2014, kdy pdle některých dhadů dsahval rzdíl mezi licencvaným mnžstvím balů a skutečným mnžstvím prdukvaných balů až 60 %. Německá vláda na t musela reagvat zpřísněním řady regulatrních pdmínek. Rakusk: Pdbně jak v Německu má i systém v Rakusku dluhu histrii. V rce 1993 vznikla první klektivní rganizace pvinnéh průmyslu Altstff Recycling Austria (ARA). Ta půsbí jak v segmentu balvých dpadů prdukvaných dmácnstmi, tak v blasti průmyslvých balvých dpadů. Zpčátku měla ARA na bu trzích mnplní pstavení. V rce 1996 byl její mnpl narušen ve skupině průmyslvých balů. Od rku 2015 byl na základě úpravy rakuskéh balvéh zákna tevřen i trh balvých dpadů z dmácnstí. Nyní půsbí v Rakusku 7 klektivních rganizací. Všechny v průmyslvém dvětví a 6 z nich v segmentu dmácnstí. Přest je ARA stále dminantní v bu segmentech trhu s balvými dpady zajišťuje zhruba 80 % trhu, knkurenti se dělí zbytek. Vzhledem k tmu, že se jedná neziskvu rganizaci, veškeré její zisky jsu pužity na snížení nákladů pvinných sb prstřednictvím snížení účtvaných tarifů. Ostatní prvzvatelé jsu ziskvéh charakteru. Rakuský zákn dpadech (Waste Management Act) zakazuje duplicitu sběrných kapacit. Nvě příchzí klektivní rganizace jsu tedy nuceny uzavřít dhdu se systémem, který již v dané blasti prvzuje sběr. Splečně se pak pdílí na sdílení nákladů pdle svéh tržníh pdílu. V případě, že vlastníkem sběrných kapacit jsu bce, pak klektivní rganizace uzavírá dhdu přím s nimi. Sučasné rzdělení sběrných kapacit bude platit až d knce rku 2017. V průběhu rku 2016 budu klektivním rganizacím, frmu lsu, přiděleny blasti půsbnsti (v rámci reginů) na základě jejich aktuálních tržních pdílů. Od rku 2018 tedy bude platit nvé rzdělení trhu klektivních rganizací v celé zemi. 5
Obce a jiné samsprávné celky jsu zdpvědné za sběr kmunálníh dpadu, nikliv však za sběr tříděnéh balvéh dpadu. Přest jsu důležitým prvkem systému, prtže klektivní systémy využívají sběrné kapacity bcí, případně služby městských dpadvých firem. Rakuské municipality se sdružují d tzv. dpadvých sdružení na něklika úrvních samsprávy, mim jiné za účelem krdinace činnstí v blasti správy dpadů, psílení vyjednávací pzice s klektivními systémy a ministerstvem živtníh prstředí. Sdružvání bcí d dpadvých sdružení (je jich 220) je pzitivním znakem systémů, nebť snižuje míru byrkracie a administrativy a zárveň chrání nejmenší bce před nevýhdným pstavením ve vyjednávání. Od zavedení (a i krátce před) knkurence na trhu s balvými dpady z dmácnstí je pzrvatelný nárůst tarifů ARA v blasti plastvých balů. Tent jev může suviset s nutnstí financvat invaci sběrných systémů s hledem na nvé tržní výzvy a striktnější pdmínky sběru a využití balvých dpadů, které přináší nvá verze balvéh zákna. Dsavadní vliv knkurenčníh prstředí na nákladvst je negativní, náklady systému se zvýšily cca 6 % (u plastů 8 %). Jen clearingvé centrum, které administruje všechny smluvní dkumenty a výkaznictví mezi všemi aktéry na trhu, zaměstnává 55 sb. Velku výzvu rakuskéh systému, zejm. c se nákladvsti týče, bude rk 2017: v něm se začnu přesutěžvat kntrakty mezi dpadvými sdružením bcí a svzvými firmami. Slvensk: V rce 2003 byla d slvenskéh zákndárství implementvána Evrpská směrnice balvých dpadech (Directive 94/62/EC) prstřednictvím zákna balech a balvých dpadech (zákn č. 529/2002 balech). Stejným aktem byl zárveň uveden d praxe i systém rzšířené pvinnsti výrbce. Od saméh pčátku Slvensk udržuje v blasti půsbení klektivních systémů knkurenční prstředí. V sučasnsti v zemi půsbí 12 autrizvaných klektivních systémů. Jejich služby využívají pvinné sby, které na trh ddávají více než 200 kg balů rčně. Suběžně s klektivními systémy funguje na Slvensku také tzv. Recyklačný fnd. Jde nestátní rganizaci pdprující systém tříděnéh sběru v zemi. Fnd je financván příspěvky některých pvinných sb, nicméně na rzdíl d prvzvatelů systému nezaručuje naplnění předepsaných měr recyklace a využití. Od 1. 1. 2016 platí na Slvensku nvá verze balvéh zákna, která s účinnstí d 31. 12. 2016 ruší existenci Recyklačnéh fndu. Zárveň zpřísňuje pdmínky fungvání klektivních systémů. Důvdem k přísnější regulaci trhu byly zejména nepřehledné transakce s ptvrzeními mnžství recyklvanéh dpadu. Nvě také budu muset být všichni prvzvatelé systému neziskvéh charakteru. Klektivní systémy budu nyní financvat 100% nákladů systému tříděnéh dpadu, přičemž veškeré finanční tky budu prbíhat na úrvni prvzvatelů a perátrů trhu. Hlandsk: Systém rzšířené pvinnsti výrbců byl v Hlandsku zaveden v rce 2006. Půvdně byla v zemi zavedena daňvá pvinnst týkající se balvých materiálů. Tat 6
pvinnst se vztahvala na pvinné sby ddávající na trh balvé materiály v mnžství překračujícím 15 000 kg rčně. Vzhledem k administrativní zátěži, kteru daň způsbvala zejména malým pdnikům, byl pzději limit navýšen na 50 000 kg rčně. Vybrané finanční prstředky kryly 100% nákladů systému, zárveň všem představvaly značný příjem d státníh rzpčtu. V rce 2011 činil výns daně 21,8 EUR na byvatele, přičemž k samtnému financvání systému pstačvaly puze náklady ve výši 6,9 EUR na byvatele. Daňvá pvinnst byla d 1. 1. 2013 nahrazena pvinnými příspěvky mnplní klektivní rganizaci (Packaging Waste Fund). D fndu putují příspěvky d pvinnéh průmyslu na základě předepsaných tarifů pdle jedntlivých materiálvých typů balů. Pvinné sby jsu definvány jak ty, které vyprdukují více než 50 000 kg balů rčně. Platbami d fndu víceméně delegují pvinnst naplnění předepsaných měr recyklace a využití na klektivní systém. Obce a jiné samsprávné celky jsu v Hlandsku zdpvědné za sběr tříděnéh dpadu. Fnd hradí náklady bcí pdle skutečně zrecyklvanéh mnžství balvých dpadů a na základě stanvených průměrných nákladů. Obce jsu tímt systémem mtivvány k uzavírání eknmicky výhdných smluv s perátry trhu. Od rku 2015 bce přebírají dpvědnst za sběr a třídění plastvých balvých dpadů, který byl dpsud v kmpetenci klektivní rganizace. Závěry: Vlba knkurenčníh či mnplníh uspřádání na úrvni prvzvatelů systému se nezdá mít z hlediska celkvých nákladů zásadní dpad (z phledu příspěvků pvinných výrbců). Z prvnávaných zemí jsu největší náklady v Rakusku (20,5 EUR v PPP na byvatele). Nejmenší jsu pak v České republice (7,3 EUR v PPP na byvatele) a Nizzemsku (7,5 EUR v PPP na byvatele). Relativně větší i nižší náklady lze tedy nalézt jak v knkurenčních, tak mnplních systémech není zde patrný jednznačný rzdíl. Stěžejní část nákladů je ttiž kncentrvaná zejména na úrvni sběru, svzu a také třídění a recyklace v blastech, které bývají převážně sdílené a které nemhu knkurující si prvzvatelé příliš vlivnit. Nemají tedy velký prstr pr cenvu diferenciaci. Zřejmým rizikem přechdu d prstředí s více prvzvateli systému je nutnst aditivní regulace upravující nvé pdmínky v systému, zvýšení nákladvsti v kntextu vyšší míry byrkracie aktérů (smluvy, fakturace, finanční tky mezi všemi prvzvateli a bcemi) a také vyšší mtivace jedntlivých aktérů vynakládat neprduktivní náklady na zajištění lepšíh pstavení, než mají statní aktéři (dbývání renty, rent-seeking). Představa, že knkurenti budu kpervat, ale zárveň se budu chvat jak neziskvé rganizace, nestjí na racinálních základech. Prt existuje rizik zhršení pstavení malých a středních pdniků i malých bcí. Praxe ukazuje, že k přirzeným tržním principům na regulvaném trhu lgicky nedchází, pr bjektivní rzdělení trhu bývá pužíván např. lsvání. Patrný rzdíl se nezdá být mezi knkurenční a mnplní rganizací prvzvatelů systému ani z hlediska ficiálně reprtvaných dsažených měr recyklace a využití. V rzpru s častými předpklady tak knkurence mezi prvzvateli nepřináší významné výhdy prti mnplnímu uspřádání. Napak, dle vývje psledních let v Německu je mžné knstatvat, že s sebu přináší řadu nevýhd vyšší transakční náklady, nízku 7
transparentnst systému a tedy i větší prstr pr vyhýbání pvinnstem (jak výrbců, tak prvzvatelů systému) a při špatném nastavení také cenvu diskriminaci malých výrbců. Spíše než rganizace systému na úrvni prvzvatelů se zdá být důležitější míra knkurence mezi svzvými splečnstmi a celkvé nastavení rganizace systému v suladu s ptenciálními perverzními mtivacemi všech zúčastněných. Právě v kntextu těcht hledisek vyniká zejména český systém, který vykazuje vysku míru transparentnsti a mtivačním způsbem nastavené finanční transfery tak aby byly negativní mtivace maximálně mezvány. Přestže se zdá být knkurence na úrvni svzu zásadním aspektem efektivníh systému, analýza českéh systému ukazuje, že zdánlivá knkurence nemusí být univerzálním lékem. I přes becnu tevřenst trhu může být s hledem na charakter trhu v určitých blastech aktivní (prfitabilní) puze mezený pčet svzvých firem. Navíc může být někdy zdánlivě vysce knkurenční trh ve skutečnsti pkřiven kartelvu dhdu. Na případech Německa a Rakuska se navíc ukazuje, že přechd na knkurenční systém více prvzvatelů vyžaduje vysku míru regulace bezvadnu legislativu, aby nedcházel k negativním dpadům, zejm., perverzním mtivacím, pdvádění a přenášení nákladů systému na veřejné finance (bce). Výše zmíněné argumenty nastiňují závěr, že splupráce měst a bcí s pskytvateli kmunálních technických služeb může být nákladvě efektivnějším řešením. 8
Obecné srvnání klektivních systémů s mnplním a knkurenčním uspřádáním prvzvatelů (PRO/AOS) Kritéria KONKURENCE MONOPOL míra třídění Dle ficiálních statistik se nezdá být mezi knkurenčním a mnplním systémem významný rzdíl. Prblémem může být hdnvěrnst statistiky ve slžitém systému vykazvání mezi mnha subjekty. Mnpl je snadněji kntrlvatelný a je zde menší pravděpdbnst k násbným zápčtům téhž dpadu. U knkurenčních subjektů je becně pzrvatelná snaha držet míru třídění na záknem vyžadvaném minimu. nákladvá efektivita Není zde pdstatný rzdíl, záleží na knkrétním nastavení systému. Klíčvým parametrem efektivity je však míra knkurence mezi dpadvými firmami nikli mezi systémy (prvzvateli systému). přenášení nákladů na bce Není zde pdstatný rzdíl, záleží na knkrétním nastavení systému, pkud však není knkurenční systém řádně regulván, může djít k velmi vyskému přenesení nákladů na bce (v jednm pzrvaném případě až abslutnímu). rvnst pdmínek pr bce (diskriminace malých bcí) Záleží na kvalitě regulace, která jediná může zamezit přirzené tendenci knkurenčních systémů k tmu, aby diskriminvaly menší bce, které z lgistických důvdů představují vyské náklady při malém bjemu. rvnst pdmínek pr firmy V případě neveřejných ceníků nastává cenvá diskriminace menších pdniků. Rvné pdmínky pr všechny pdniky. (dpad na malé pdniky) transakční/administrativní náklady slžitst evidence kvalita služby sptřebiteli Infrmvání/mtivace sptřebitele finanční transparentnst dpadvá transparentnst free-riding vymahatelnst a kntrla státem hdnvěrnst statistik státu stabilita recyklace při negativním vývji trhu Transakční náklady všech aktérů jsu becně vyské. Administrativní náklady prvzvatele systému bývají pdbné v knkurenčním i mnplním řešení, avšak v knkurenčním se zvyšují nárky na prkazvání pravdivsti a přibývají nárky na nutnu splupráci s knkurenty. Administrativní náklady statních aktérů bývají většinu vyšší úměrně pčtu knkurentů. Nižší administrativní náklady a transakční náklady všech zúčastněných (vyjma samtnéh prvzvatele systému, kde základní administrativní úkny jsu pdbné jak by byly při existenci knkurence). Významně nižší jsu náklady kntrlních rgánů. Záleží na knkrétním nastavení systému, ale bvykle lze čekávat větší slžitst evidence u knkurenčníh systému je zde více subjektů, a prt je nutný větší pčet kntrlních hlášení pr křížvé kntrly, krmě th evidence musí být kmplikvanější administrativní alkaci dpadu mezi různé prvzvatele systému. Není zde pdstatný rzdíl, záleží na knkrétním nastavení systému a v případě existence knkurence na kvalitní regulaci a kntrle, prtže knkurenční systémy se vždy snaží minimalizvat své náklady na úkr kvality služby. Sptřebitel nemůže rzlišit, kd knkrétně službu pskytuje, a prt nemá mžnst na prvzvatele systému zpětně půsbit. Není priritu prvzvatelů systému, prtže zvyšuje náklady, ale přínsy se Vyšší než u knkurence, prtže prvzvatel nese jak jediný přímu rzdělují mezi všechny. dpvědnst. Záleží na knkrétním nastavení systému, ale lze čekávat vyšší transparentnst u mnplníh uspřádání. Záleží na knkrétním nastavení systému, ale zpravidla bývá vyšší u mnplníh uspřádání. Záleží na knkrétním nastavení systému, ale nižší transparentnst knkurenčníh uspřádání pskytuje více příležitstí k free-ridingu, navíc dělba nákladů mezi prvzvatele pdle tržníh pdílu vede ke shdnému zájmu prvzvatele systému i jeh zákazníka na utajvání balů, neb jejich záměrně chybnu klasifikaci. Záleží na knkrétním nastavení systému, všem jedndušší kntrlu a vymahatelnst lze pchpitelně čekávat u mnplních systémů. V případě knkurenčníh řešení splu s pčtem knkurentů rapidně rste slžitst zjištění a prkazvání pdvdnéh jednání. V knkurenčním řešení jsu statistiky vlivněny snahu snižvat si tržní pdíly a tím náklady. V mnplním je jejich hdnvěrnst vyšší, nebť jde jeden pravidelně kntrlvaný systém. Knkurence rientace jedntlivých perátrů na kmdity, které se dají lépe zbchdvat, mají vyšší cenu na trhu druhtných survin. Mnpl dpvědná za plnění předepsaných cílů recyklace, vytváření rezervy na výkyvy na trhu DS. V případě velmi negativníh vývje knkurenční prvzvatelé mhu mít i přímu mtivaci z trhu dčasně, neb trvale dejít, čímž se naruší financvání třídění dpadu v beztak kritickém kamžiku.
Mezinárdní srvnání: Analyzvané země a kritéria jejich systémů třídění balvých dpadů Kritéria ČR Německ Slvensk Rakusk Nizzemí míra třídění (ficiální) +++ +++ + + ++ nákladvá efektivita +++ - n/a --- ++ přenášení nákladů na bce ++ n/a -- ++ ++ rvnst pdmínek pr bce (diskriminace malých bcí) rvnst pdmínek pr firmy (diskriminace malých pdniků) +++ n/a - +++ +++ +++ --- + ++ +++ transakční/administrativní náklady +++ -- -- --- +++ slžitst evidence ++ -- - --- ++ kvalita služby sptřebiteli ++ + n/a +++ + infrmvání/mtivace sptřebitele +++ --- --- + +++ finanční transparentnst ++ --- --- - +++ dpadvá transparentnst ++ -- --- +++ ++ free-riding +++ --- -- + +++ vymahatelnst a kntrla státem +++ --- -- + ++ hdnvěrnst statistik státu ++ - -- ++ ++ stabilita recyklace při negativním vývji trhu ++ --- -- + +++ Pznámka: Hdncení na škále +++, ++, +, -, --, ---, n/a. +++ znamená, že z hlediska danéh kritéria funguje daný systém v rámci srvnávaných zemí velmi dbře. --- napak pukazuje na významné nedstatky systému. n/a vyznačuje nedstatečné pdklady pr učinění kvalifikvanéh hdncení.