Analýza návštěvnsti a spkjensti turistů v Mravskslezském kraji Mnitring návštěvníků a turistů Mravskslezskéh kraje Vyhdncení za lét 2004 Obsah: 1. Metdlgie 2. Prfil návštěvníka reginu 3. Hdncení reginu návštěvníky Tabulkvé a grafické přílhy Objednatel: Enterprise plc, s. r.. Destinační management Mravskslezský Michálkvická 181, 710 00 Ostrava Zhtvitel: Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. Michálkvická 226, 710 00 Ostrava Zpracval PhDr. Milš Smutek, knzultant Ostrava Říjen 2004
Obsah 1 Metdlgie... 3 2 Prfil návštěvníka reginu... 5 2.1 Odkud, s kým a jak návštěvníci přijeli...5 2.2 Délka a frekvence pbytu... 7 2.3 Hlavní důvdy návštěvy reginu... 8 2.4 Zdrje infrmací reginu...9 2.5 Využití služeb...10 3 Hdncení reginu návštěvníky... 12 3.1 Atraktivnst reginu pr návštěvníky...12 3.2 Hdncení služeb a turistické infrastruktury...15 Přílha Kntingenční tabulky Přílha Mezirční prvnání (2001 2004) Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 2/18
1 Metdlgie V návaznsti na patření stanvená Marketingvu strategií rzvje cestvníh ruchu v turistickém reginu Severní Mravy a Slezska v blasti kmunikace a infrmačníh zajištění jsu zajišťvána terénní šetření pr kntinuální mnitring návštěvníků a turistů. Sběr dat je pdle stejné metdiky prváděn d rku 2001. Umžňuje v časvé řadě upřesňvat prfil návštěvníků kraje a jejich pstje ke kvalitě nabídky v blasti cestvníh ruchu. Zatím pslední šetření zajistil Destinační management Mravskslezský (Splečnst Enterprise plc, s. r..) s využitím ddavatelských služeb Institutu rzvje pdnikání, s. r.. Ostrava, který garantval dbrnst i v předchzích etapách. Tat zpráva vyhdncuje výsledky za letní sezónu 2004 v prvnání s předchzími rky. Mnitring byl prveden metdu sbníh dtazvání s pužitím věřenéh standardizvanéh dtazníku na území celéh Mravskslezskéh kraje. Dtazník byl zpracván ve čtyřech jazykvých mutacích, a t v češtině, angličtině, němčině a plštině. Pužita byla tazatelská síť z řad pršklených studentů středních a vyských škl. Zpracvání byl prveden s využitím statistickéh sftware SPSS fr Windws v. 10.1 (licence č. 3122455). Obsahvá struktura mnitringu návštěvníků respektuje stanvené cíle a metdiku dpručenu agenturu Czechturism. V dtazníku zfrmulvané tázky pstihují tyt blasti: 1. Identifikace respndenta (včetně místa bydliště a dprvdu) 2. Identifikace místa a délky pbytu, ubytvání a stravvání 3. Způsb dpravy d reginu 4. Způsb zajištění pbytu (rganizvaný, nerganizvaný) 5. Zdrje infrmací reginu 6. Specifikace mtivů k pbytu, zaměření realizvaných aktivit a jejich čekávání 7. Hdncení atraktivnsti reginu z phledu cestvníh ruchu 8. Hdncení služeb cestvníh ruchu a infrastruktury 9. Hdncení cenvé image reginu 10. Zájem pakvání návštěvy (míra věrnsti reginu) Metdika umžňuje vyhdncení těcht tázek v čase. Za základní třídící kritéria byly zvleny identifikační znaky subregin, délka pbytu, míst trvaléh pbytu, důvd pbytu a věkvá kategrie respndentů (viz kntingenční tabulky v přílze). Využití dříve získaných dat umžnil stanvit časvu řadu prfilu letních návštěvníků reginu za bdbí 2001 až 2004. Za letní etapu 2004 byl zpracván 537 dtazníků, které jsu v tét zprávě analyzvány. Mezirční prvnání vychází ze zpracvání subru 1 678 dtazníků (suhrnně je v grafické pdbě uveden v přílze). Velikst subrů v prvnávaných etapách je následující: lét 2001 lét 2002 lét 2003 lét 2004 celkem 522 527 629 537 2 215 Pzn.: Prveden již byl sběr dat za pdzim 2003. Při mnitringu návštěvníků byl respektván členění Mravskslezskéh kraje na 6 turistických blastí. Z metdlgických důvdů byl suběžně pužit i hrubší agregvané členění na 3 subreginy kraje (Jeseníky, střední část kraje pd značením Střed a Beskydy), aby byl zmírněn dpad nižšíh pčtu dtazníků v některých turistických blastech. Velikst výběrvéh subru za lét 2004 (předmětné bdbí tét dílčí zprávy) v takt reginálně vymezených částech kraje je následující: Turistické blasti Subreginy Celkem Hrubý Jeseník 83 83 Nízký Jeseník 82 82 Opavsk-Krnvsk 80 80 Ostravsk-Karvinsk 80 80 Pdří 80 80 Beskydy-Valašsk 132 132 Celkem 165 240 132 537 Pzn.: D subreginu Nízký Jeseník byla zahrnuta i část dtazníků získaných speciálním šetřením v blasti Slezské Harty. Místa sběru dat za lét 2004 Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 3/18
Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Opavsk-Krnvsk Ostravsk-Karvinsk Pdří Beskydy-Valašsk Barbrka, Jeseník - lázně, Karlva Studánka, Ovčárna, Praděd Bruntál, Hrní měst skály, hrad Svinec, Rešvské vdpády, Uhlířský vrch Hradec nad Mravicí,- htel, zámek, Opava, Raduň - zámek Ostrava - radnice, Hrnické muzeum, Žermanická přehrada, zámek Fryštát Nvý Jičín zámek, Starý Jičín, Štramberk - Trúba Bystřice (Paseky, Prašivá), Dlní Lmná, Girvá, Hrní Lmná, Hrádek, Jablunkv, Javrvý, Kzinec, Kzubvá, Nýdek (Čantrie, Hluchvá, Pledná), Oldřichvice - Tyra, Ostrý, Pustevny, Ržnv pd Radhštěm - skanzen, Třinec (Guty, Javrvý, Oldřichvice, Pd Javrvým) Při veliksti subru 537 respndentů, resp platných a d vyhdncení zařazených dtazníků, činí střední kvadratická chyba tht subru M = 0,021 (interval splehlivsti 0,04229 na hladině významnsti 0,05 u nrmálníh rzdělení). Znamená t, že relativní četnsti za celý subr jsu zatíženy chybu menší než ± 4,2 % (např. naměřená hdnta 35 % leží v intervalu 30,8 až 39,2 %). Výběr respndentů byl prváděn frmu náhdnéh slvení při ddržení předem stanvených instrukcí. Struktura výběrvéh subru (537 respndentů) pdle phlaví byla rvnměrná, celkvě jen s mírnu převahu mužů (54,7 %). Plvina respndentů byla ve věkvé kategrii mladších d 29 let. Něc přes 40 % respndentů patřil d střední kategrie 30 49 let. Jen 10 respndentů spadal d věkvé kategrie senirů nad 60 let. Mírně převažvali jedndenní návštěvníci (53,4 %) nad turisty s pbytem alespň přes jednu nc. Z dmácích návštěvníků byl 59 % z Mravskslezskéh kraje, statní z jiných míst ČR. Cizinců byl v subru puze 32, tj. 6 %. Zahraniční návštěvníci byli přitm jedinu skupinu, která byla při slvvání prefervána (tazatelé měli instrukci získat c nejvíce dtazníků d cizinců, setkávali se s nimi ale ve velmi mezené míře). Mezi cizinci byl nejvíce návštěvníků z Plska (10) a Německa (8): Anglie 9,4% Ostatní 9,4% Plsk 31,3% USA 9,4% Slvensk 15,6% Německ 25,0% Slváků byl pět, Američanů a Britů p třech. V kategrii statních byli p jednm návštěvníci z Itálie, Nizzemska a Španělska. Struktura zahraničních návštěvníků nedráží statisticky vykazvané pčty ubytvaných, nebť průzkum na ně nebyl cíleně zaměřen. Vyhdncení průzkumu sleduje jeh bsahvu strukturu danu dtazníkem. Zpracvání vypvídá celkvém prfilu návštěvníků a hdncení reginu návštěvníky v následujícím členění. a) Prfil návštěvníka reginu: 1. Odkud, s kým a jak návštěvníci přijeli 2. Délka a frekvence pbytu 3. Hlavní důvdy návštěvy reginu 4. Zdrje infrmací reginu 5. Využití služeb b) Hdncení reginu návštěvníky: 1. Atraktivnst reginu pr návštěvníky 2. Hdncení služeb a turistické infrastruktury Za návštěvníka je pvažván každý respndent, tedy i turista pbývající v kraji alespň přes jednu nc (identifikván délku pbytu). Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 4/18
2 Prfil návštěvníka reginu 2.1 Odkud, s kým a jak návštěvníci přijeli V létě 2004 byl méně návštěvníků ze vzdálenějších míst nad 50 km než návštěvníků s příjezdvu vzdálenstí d 50 km, jejich pdíl byl nižší než v předchzím rce (44 % prti 55 %). Výrazně více se jezdí z větší vzdálensti d Beskyd a Jeseníků, napak z bližšíh klí d 50 km se jezdí hlavně na Opavsk-Krnvsk. U jedndenních návštěvníků činí pdíl těch, kteří uvedli příjezdvu vzdálenst d 50 km, plné tři čtvrtiny a jak důvd pbytu u nich převažuje relaxace. V průměru jsu také mladší. U návštěvníků z větší vzdálensti je nejčastějším důvdem pbytu pznání. Příjezdvá vzdálenst tuzemců Prcent 60 50 40 30 20 10 0 blízké klí d 50 km nad 50 km Příjezdvá vzdálenst Prcent 60 50 40 30 20 10 0 blízké klí d 50 km nad 50 km cizinci Dle důvdu pbytu pznání relaxace statní Z tuzemských návštěvníků byla více než plvina z Mravskslezskéh kraje (téměř 60 %). z jiných blastí ČR (NUTS 2) jich byl nejvíce ze Střední Mravy (14 %), každý desátý respndent byl z Jižní Mravy (pdíl statních blastí nepřesáhl 7 %). Z českých krajů přijížděl více návštěvníků d Beskyd než d jiných turistických blastí (zejm. z Prahy a klí, resp. Středčeskéh kraje). Respndenti z Čech byli v průměru starší než respndenti z Mravy. Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 5/18
Nejsilnější skupinu nebyly jak v předchzích letech rdiny s dětmi (pkles z 36 % na 23 %), ale partnerské dvjice (36 %), zejm. v Beskydech (46 %). Silněji než v předchzích letech byli zastupeni rvněž ti, kteří přijeli s přáteli či známými (26 %). Částečně je t zapříčiněn tím, že v subru byl relativně více mladých lidí d 29 let než v předchzích šetřeních. Nejvíce cílvé skupiny rdiny s dětmi byl pdchycen v blasti Pdří (40 %). Zanedbatelnu skupinu tvřily zájezdy. S kým respndenti regin navštívili prcenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 sám / sama s partnerem / partnerku s rdinu (s dětmi) s přáteli, známými s větší skupinu (zájezd) Rzhdujícím dpravním prstředkem byl v letní sezóně 2004 autmbil, nejvíce v blasti Pdří a Ostravsk-Karvinska. Oprti předchzím letům příjezdy autmbilem pklesly (z asi 70 % v letech 2001 a 2003 na necelých 60 % lets). Turisté (s přencváním) přijížděli autem ze dvu třetin (lni ze tří čtvrtin), jedndenní návštěvníci v plvině případů. Druhým nejčastějším dpravním prstředkem byl autbus, který uvedl 18 % respndentů, cž je téměř dvjnásbek prti předchzím letům (částečně je t dán vyským pdílem mladých lidí v subru). Autbusem přijel nejvíce návštěvníků d Jeseníků, a t v průměru třikrát více než d jiných blastí kraje. Vysledvat lze tendenci pklesu cestvání vlakem (každrční pkles 1 2 %, z 12 % v r. 2001 na 7 % v r. 2004). Cyklistů byl zaznamenán nejvíce v Beskydech (7 %). Celkvě se v dluhdbém hrizntu phybuje jejich pdíl kl 5 %. Způsb dpravy 70 Prcent 60 50 40 30 20 10 0 aut vlak bus cykl kmb. jinak Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 6/18
2.2 Délka a frekvence pbytu Celkvě tvří ve zpracvaném subru za lét 2004 nadplviční většinu (53 %) respndenti s délku pbytu v reginu jeden den (jedndenní návštěvníci). S dchylku ± 8 % scilval jejich pdíl kl plviny ve všech čtyřech letech šetření. U vícedenních návštěvníků s přencváním (turistů) byl nejvíce 49 % víkendvých pbytů, týdenních byl 42 % a delších jen zbývajících 9 %. Návštěvníci pbývající v reginu jen jeden den převažvali ve středních blastech kraje (krmě Ostravska). Nejdelší pbyty mají návštěvníci Jeseníků. Mezirčně byly zaznamenány výkyvy neumžňující zatím určit trend vývje délky pbytu, jedině víkendvé pbyty zatím vždy mezirčně rstly (delší spíše klesaly, celkvá tendence směřuje spíše ke zkracvání délky pbytu). Délka pbytu v reginu Prcent 60 50 40 30 20 10 0 jedndenní 1 2 nclehy 3 6 nclehů delší Jedndenní a víkendvé pbyty jsu častější u těch, kteří přijíždějí hlavně z důvdu pznání reginu a jeh atraktivit. Relaxační pbyty jsu výrazně delší (letní dvlené). Délka pbytu v reginu Prcent 60 50 40 30 20 10 0 jedndenní 1 2 nclehy 3 6 nclehů delší Dle důvdu pbytu pznání relaxace statní Pr návštěvníky Mravskslezskéh kraje zpravidla není tent regin neznámý, více než ze dvu třetin přijeli pněklikáté. Platí t hlavně pr Ostravsk a Pdří, kde je pakvanst návštěv nejvyšší. Nejvíce návštěvníků přijíždějících pprvé byl v blasti Beskyd a Hrubéh Jeseníku (více než třetina). Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 7/18
Těch, kteří přijíždějí d reginu pprvé, byl více mezi mladými d 29 let než staršími. Více prvnávštěvníků je samzřejmě mezi turisty přijíždějícími z větší vzdálensti. Převažujícím důvdem příjezdu je pznání reginu. K časvému psunu u tht faktru nedchází. P klikáté navštívili respndenti regin Prcent 50 40 30 20 10 0 pprvé 1 až 3 krát vícekrát P klikáté navštívili respndenti regin Prcent 50 40 30 20 10 0 pprvé 1 až 3 krát vícekrát Dle důvdu pbytu pznání relaxace statní 2.3 Hlavní důvdy návštěvy reginu Jak převažující důvd návštěvy reginu v létě 2004 uvedl 40 % respndentů celkvu relaxaci (dpčinek, prcházky, kupání, zábava), s dstupem pak pznání reginu (kultura, flklór, histrie), které uvedl 22 % respndentů. Třetím hlavním důvdem byl sprt, který uvedl 13 % respndentů. Pdíl statních důvdů nepřesáhl 10 %. Oprti předchzím rkům dšl k psunu d aktivnějších frem spjených se zážitky (lets nižší pdíl pznávacích a sprtvních aktivit) k prstému dpčinku a relaxaci. Odpčinek jak důvd návštěvy je dminantní na Ostravsku a Opavsk-Krnvsku (kl plviny ze všech uváděných důvdů). Pznávací turistika byla nejčastějším důvdem návštěvy v Pdří, napak mál ji uváděli respndenti z Hrubéh Jeseníku. Sprt sehrával nejvýraznější rli u návštěvníků Hrubéh Jeseníku a dále pak Beskyd. Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 8/18
Návštěva známých 9% Jiný 7% Hlavní důvdy návštěvy Sprt 13% Pznání 22% Obchd 7% Zdraví 2% Relaxace 40% Obyvatelé Mravskslezskéh kraje více než návštěvníci z jiných krajů upřednstňují celkvu relaxaci (z plviny, tj. 2 x více než statní). Pr návštěvníky z jiných krajů byly hlavním důvdem příjezdu stejnu měru pznávací aktivity a relaxace. Pr drtivu většinu návštěvníků je regin cílvu destinací (jen 3 % respndentů uvedla tranzit). Jedndenní návštěvníci se něc více než turisté věnvali sprtu a pznávacím aktivitám, méně napak byli zaměřeni na celkvu relaxaci. Kmerční aktivity byly nejčastější u těch, kteří přijeli sami. Rdiny s dětmi více než jiné skupiny návštěvníků upřednstňují pznávací aktivity. Ti, kteří přijeli d reginu pprvé, uváděli více než statní (z jedné třetiny) jak hlavní důvd pznání reginu. Významné závislsti na věku se neprkázaly. Důvd návštěvy reginu prcenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 sprt pznání reginu celkvá relaxace zdraví kmerční důvdy návštěva příb./známých tranzit 2.4 Zdrje infrmací reginu Návštěvníci Mravskslezskéh kraje, tak jak tmu je statně i jinde, silně preferují persnální zdrje infrmací před nepersnálními. Celkvě se v plvině případů spléhají na vlastní pznání a zkušensti, třetina pak čerpá z ústních infrmací d známých. Nepersnální zdrje infrmací, tj. různé prpagační materiály, publikace, internet, relace v médiích apd., využívá zhruba třetina návštěvníků. Z nepersnálních infrmací je pr návštěvníky nejdůležitějším zdrjem internet. Služeb infrmačních center využívá relativně mál návštěvníků (jen asi každý dvacátý), takže jejich infrmační rli nelze přeceňvat (infrmační centra všem sehrávají i jiné důležité rle než puhý infrmační servis). Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 9/18
Zdrje infrmací reginu ústní infrmace 33% internet 17% infcentra 6% statní 9% vlastní zkušensti 59% Mezireginální rzdíly u nepersnálních infrmací nejsu významné, puze internet více využívají návštěvníci Beskyd a méně využívají návštěvníci Jeseníků. Návštěvníci Jeseníků méně staví na ústních infrmacích d známých, návštěvníci Beskyd zase na vlastní zkušensti. Vlastní pznání a zkušensti byly rzhdující téměř pr dvě třetiny návštěvníků středních blastí turistickéh reginu a téměř pr tři čtvrtiny jedndenních návštěvníků. Obecně platí, že ústní infrmace jsu významné především pr návštěvníky s delším pbytem a s větší příjezdvu vzdálenstí (až pr plvinu z nich). Větší ptřebu být infrmvání cítí také návštěvníci, jejichž hlavním důvdem pbytu je pznání reginu. Na věku v tmt případě příliš nezáležel. Struktura zdrjů infrmací se v čase významně neliší (přadí zůstává dluhdbě stabilní). Zdrje infrmací reginu prcenta 0 10 20 30 40 50 60 70 infrmační centra prpagační materiály články v tisku, bržury z rzhlasu či televize z internetu ústní infrmace přátel vlastní zkušensti Zvláštní pzrnst si zasluží internet jak infrmační médium využívané v Mravskslezském kraji stále více. Jak zdrj infrmací uvedl v letní sezóně 2004 internet už 17 % návštěvníků, přičemž jejich pčet neustále rste (mezirční nárůst činí 2-3 prcenta). U turistů s pbytem delším než jeden den a u návštěvníků z jiných krajů již pdíl uživatelů internetu jak zdrje infrmací pr své cesty překrčil čtvrtinu. Ještě více je jich ve skupině htelvých hstů. U specifických skupin, jak např. business turistů, může přesahvat třetinu. Z phledu vnitrreginálníh prvnání byl internet jak zdrj infrmací častěji uváděn v Beskydech (více než čtvrtina), méně čast v Jeseníkách, cž je výsledek pačný než v předchzích šetřeních. Střední generace návštěvníků uváděla tent zdrj častěji než mladí d 29 let. 2.5 Využití služeb Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 10/18
Z celkvéh subru respndentů za lét 2004 byla ubytvána méně než plvina (47 %), cž krespnduje s pdílem jedndenních návštěvníků, kterých byl 53 %. Zdaleka nejčastější frmu je ubytvání v sukrmí (rzumí se jím i ubytvání u příbuzných neb známých), které celkvě představval 35 % z pčtu ubytvaných. V htelech byl ubytván 20 % respndentů, z th 65 % v htelech vyšší kategrie (alespň tříhvězdičkvých). V kempech byl ubytván 18 % návštěvníků, v penzinech rvněž 18 % a v turistických chatách či ubytvnách 9 %. V Beskydech uváděli respndenti výrazně častěji ubytvání v penzinu, méně čast než jinde uváděli kempy a htely. Častější byl htelvé ubytvání v Jeseníkách. Prcent 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ubytvání návštěvníků htel ***+ htel **,* penzin ubytvna kemp sukrmí Typ ubytvání (prcenta z pčtu ubytvaných) Struktura ubytvání se výrazně nemění. K výkyvu dšl v rce 2002, kdy byl v subru respndentů menší pdíl ubytvaných v penzinech a klísá pdíl ubytvaných v turistických chatách. Dluhdbě stabilní je pdíl ubytvaných v htelech i pdíl ubytvaných v sukrmí u příbuzných či známých. Využívání stravvacích služeb je výrazně funkcí příjezdvé vzdálensti a délky pbytu v reginu. Čím kratší je příjezdvá vzdálenst a délka pbytu, tím více je zabezpečván stravvání z vlastních zdrjů. Puze u návštěvníků s delším než týdenním pbytem pět vzrůstá pdíl stravvání mim restaurační síť. Převážné využití phstinských služeb uvedl 33 % respndentů, více pak ubytvaní turisté splu s návštěvníky z větší vzdálensti (kl 40 %) a návštěvníci Beskyd (přes 50 %). Stravvání převážně z vlastních zdrjů uvedl rvněž 33 %, více návštěvníci z bližšíh klí, mladší d 29 let a respndenti z Jeseníků. U návštěvníků pcházejících z Mravskslezskéh kraje jich byl přes 40 %. Kmbinvaný přístup ke stravvání s využitím bu mžnstí uvedla zbývající třetina respndentů. Rzdíl prti předchzím sezónám je statisticky nevýznamný, přece jen lze ale vysledvat spíše trend k pklesu stravvání z vlastních zdrjů než napak. Pkud jde využívání placených služeb cestvních kanceláří a agentur k zabezpečení pbytu, je stále spíše výjimečné a mezirčně dchází k mírnému pklesu. Bez těcht služeb se bešl 95 % respndentů (údaj za lét 2004, v předchzím rce t byl 88 %). Zakupení celéh zájezdu neb pbytu uvedl puhých sm (1,5 %) respndentů, zakupení vybraných dílčích služeb uvedl 19 respndentů. O něc více než jinde využili těcht služeb návštěvníci Jeseníků, kde jejich pdíl činil dhrmady přes 10 %. Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 11/18
3 Hdncení reginu návštěvníky 3.1 Atraktivnst reginu pr návštěvníky Celkvu atraktivnst navštívenéh reginu z phledu cestvníh ruchu psuzují návštěvníci převážně příznivě. Více než u plviny (56 %) splňuje jejich čekávání, více než u pětiny návštěvníků dknce regin jejich čekávání předčil (21 %). Pdíl těch, pr které regin nesplnil jejich čekávání, činil ale 11 % (dalších 12 % se nevyjádřil). Mezirčně lze vysledvat mírný pkles hdncení atraktivnsti reginu. Celkvě lépe se k reginu vyjadřvali návštěvníci Beskyd (u 38 % předčil jejich čekávání). Lépe se vyjadřvali spíše návštěvníci vyšších věkvých kategrií. Místní byvatelstv kraje hdntí svůj regin střízlivěji než návštěvníci z jiných krajů, cž se prjevuje větším příklnem k dpvědi pdle čekávání (téměř dvě třetiny). Návštěvníci djinud zastávají tent pstj méně než v plvině případů, více než čtvrtina z nich hdntí atraktivnst reginu jak vyšší než čekávali (zárveň ale 13 % jak nižší než čekávanu). neuveden 12% Psuzení atraktivnsti reginu vyšší než čekávaná 21% nižší než čekávaná 11% dle čekávání 56% Nejlákavějšími aktivitami pr návštěvníky Mravskslezskéh kraje byly v letní sezóně 2004 pěší turistika (41 %), pznávací turistika (35 %), cyklturistika (28 %) a zábava (27 %). Nad 20 % respndentů uvedl ještě kupání. Pěší turistiku uváděli nejvíce návštěvníci Jeseníků (více než plvina), cyklturistiku návštěvníci Beskyd, Jeseníků a Pdří (kl třetiny), splečenský živt a zábavu návštěvníci středních blastí kraje (více než třetina, cž je dvjnásbek prti Jeseníkům a Beskydám). Pr návštěvníky Jeseníků byly významné ještě zimní sprty (uvedla třetina respndentů, v Beskydech necelá pětina). V Jeseníkách je významným fenménem ještě hipturistika, kteru uvedl jak lákavu aktivitu každý čtvrtý respndent. Graf ukazuje, s čím by návštěvníci rádi spjvali svůj pbyt v jedntlivých agregvaných blastech kraje. pěší turistika cyklturistika hipturistika kupání zimní sprty kulturní akce návštěvy památek zábava péče zdraví Nejlákavější aktivity v reginu prcenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 12/18
Oprti předchzím letním sezónám dšl k mírným psunům. Struktura prefervaných aktivit zůstává v zásadě stejná, ale d pěší turistiky dchází k přesunu k jiným aktivitám a rste zájem splečenský živt a zábavu. Mírně klesá cyklturistika a rste pznávací turistika. Pěší a pznávací turistika zůstává nadále více prefervaná ve starších věkvých kategriích, větší přitažlivst zábavy a splečenskéh živta zůstává u mladší kategrie respndentů. Rzdíly mezi jedndenními návštěvníky prti turistům a byvateli Mravskslezskéh kraje prti návštěvníkům djinud ukazují další grafy. pěší turistika cyklturistika hipturistika kupání zimní sprty kulturní akce návštěvy památek zábava péče zdraví Nejlákavější aktivity v reginu prcenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 jedndenní návštěvníci turisté Nejlákavější aktivity v reginu prcenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 pěší turistika cyklturistika hipturistika kupání zimní sprty kulturní akce návštěvy památek zábava péče zdraví byvatelé MSK návštěvníci djinud Suvisející tázka je zaměřená na zjištění th, c brání lepšímu využití turistickéh ptenciálu. Pdle vyjádření respndentů reginu nejvíce schází kvalitnější dpravní infrastruktura týkající se silnic, parkvišť, servisu atd. (37 %). Následují faktry více míst pskytujících infrmace (každrčně se zvyšuje), splečenská a zábavní centra, vybavenst pr sprtvní vyžití a lepší dstupnst hrmadnu dpravu (uvedl vždy více než 20 %). Oprti předchzím letům se výrazně zvýšil pdíl respndentů, kterým chybí špičkvá zařízení a služby pr nárčné a snížil pdíl těch, kterým leží na srdci péče kulturní památky a turistické atraktivity. Z hlediska vnitrreginálníh členění je dpravní infrastruktura a dstupnst největším prblémem Jeseníků. K tmu ještě přistupuje prblém řídké sítě stravvacích a ubytvacích zařízení (22 %), který takřka není prblémem Beskyd (5 %). V Beskydech je ale silně vlán p špičkvých zařízeních a službách pr nárčné (24 %, jinde pd 10 %). Ve středních blastech kraje je více než jinde pciťván nedstatek míst pskytujících infrmace (v tm jsu na tm nejlépe Beskydy). Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 13/18
více hst. zařízení špičkvá zařízení péče památky dpravní infrastruktura lepší dstupnst infrmační centra sprtvní vybavenst zábavní centra atrakce pr děti C reginu nejvíce schází prcenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Vcelku lgické vysvětlení mají rzdílné pstje k prblémům reginu pdle délky pbytu, resp. rzdíly mezi názry jedndenních návštěvníků a turistů. Jedndenním návštěvníkům kupř. více vadí špatná dstupnst hrmadnu dpravu, turistům více chybí špičkvá zařízení či atrakce pr děti. Rzdíly ale nejsu příliš výrazné. více hst. zařízení špičkvá zařízení péče památky dpravní infrastruktura lepší dstupnst infrmační centra sprtvní vybavenst zábavní centra atrakce pr děti C reginu nejvíce schází prcenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 jedndenní návštěvníci turisté Obdbné jsu rzdíly mezi byvateli Mravskslezskéh kraje a návštěvníky djinud. V tmt prvnání je výrazně rzdílný pstj ke sprtvní vybavensti, kde na její vybavenst kriticky pukazval 28 % návštěvníků z řad byvatelstva MSK prti 16 % návštěvníků djinud. Očekávané je i kritické hdncení péče památky a turistické atraktivity ze strany těch, pr které je hlavním důvdem pbytu pznávací turistika (chybí jim ve čtvrtině případů, u statních jen každému desátému) neb větší prblém spatřvaný v nedstatku příležitstí pr zábavu u těch, kteří uvádějí jak hlavní důvd pbytu relaxaci a dpčinek. Přes pciťvané nedstatky, v suladu s celkvě kladným hdncením atraktivnsti navštívených míst, deklaruje drtivá většina respndentů věrnst reginu. Zájem pakvání návštěvy prjevil plných 88 % respndentů (nedpvěděl 10 %), v tm 61 % určitě a 28 % spíše an. Stanvisk spíše neb určitě nepakvat návštěvu uvedl puze 10 respndentů (1,9 %), přičemž se jednal hlavně návštěvníky z větší vzdálensti. O něc méně byla deklarvána věrnst reginu v Jeseníkách. Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 14/18
3.2 Hdncení služeb a turistické infrastruktury Služby pskytvané návštěvníkům a turistická infrastruktura byly respndenty hdnceny v něklika předem daných blastech, kde měli mžnst vyjádření na čtyřstupňvé škále. Hdncení je vyjádřen indexem, jehž hdnta je dána váženým průměrem z platných dpvědí (bez respndentů, kteří se nedkázali vyjádřit, resp. nemhli se vyjádřit, např. ke kvalitě ubytvacích služeb, pkud ubytvaní nebyli) a je tím vyšší, čím je hdncení hrší. Hdnta indexu nad 2,50 znamená převahu záprnéh hdncení. Kriticku hdntu 2,50 v subru za lét 2004 překrčil index hdncení dpravní dstupnsti reginu (s hdntu 2,52). Více případů převahy záprnéh hdncení nad kladným byl v některých pdsubrech, např. pdle subreginů, věku apd. (čím menší skupina hdntitelů, tím větší pravděpdbnst vyhraněnéh výsledku hdncení). Za hrší lze pvažvat již hdncení přesahující hdntu indexu 2,00. Okl hdnty 1,50 se phybují příznivá hdncení. Celkvé hdncení kvality služeb pskytvaných návštěvníkům reginu s prvnáním pdle agregvaných blastí ukazuje následující graf. Ze sledvaných faktrů byl v letní sezóně 2004 nejhůře hdncen pskytvání infrmací reginu, přičemž v blasti Opavsk-Krnvsk dšl dknce k převaze negativníh hdncení nad kladným (index 2,65). Hdncení statních sledvaných faktrů nepřesáhl index 2,00 (krmě úrvně persnálu a péče čisttu ve středních částech kraje). Všude má nejlepší hdncení přátelskst místních lidí k návštěvníkům. V Jeseníkách byl hdncení všech faktrů příznivější. Hdncené faktry kvality služeb Vyský index znamená nízké hdncení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 ubytvání stravvání persnál infrmace čistta přátelskst lidí Ve sledvaném hrizntu psledních čtyř let dcházel k určitým výkyvům, neprkázaly se ale jak statisticky významné. Oprti lňsku dšl ke zhršení hdncení pskytvání infrmací reginu (zatím nejhrší hdncení). Zachvána zůstala tendence, kdy návštěvníci z bližšíh klí hdntili všechny tyt faktry hůře než návštěvníci z větší dálky. Ttéž platí jedndenních návštěvnících v prvnání s turisty. Mladší návštěvníci d 29 let byli kritičtější zejm. k úrvni persnálu ve službách cestvníh ruchu, částečně také k péči čisttu a přádek. Napak méně kritičtí byli v hdncení pskytvání infrmací reginu. Pskytvání infrmací reginu a péči čisttu a přádek hdntili návštěvníci zaměření hlavně na pznávací turistiku lépe než ti, kteří v reginu pbývali především z důvdu relaxace. Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 15/18
Hdncené faktry kvality služeb Vyský index znamená nízké hdncení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 ubytvání stravvání persnál infrmace čistta přátelskst lidí jedndenní návštěvníci turisté Hdncené faktry kvality služeb Vyský index znamená nízké hdncení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 ubytvání stravvání persnál infrmace čistta přátelskst lidí d 29 let 30-49 let Hrší než u pskytvaných služeb byl hdncení infrastruktury a vybavensti reginu, pět pdle předem daných faktrů. Z jinéh phledu se ptvrdily nedstatky pciťvané návštěvníky reginu týkající se vybavení pr sprt, dpravní dstupnsti a příležitstí pr zábavu. Převaha negativníh hdncení (index vyšší než 2,5) byla celkvě zaznamenána u dpravní dstupnsti (2,52), zejména v Jeseníkách. V Jeseníkách byly velmi kriticky hdnceny příležitsti pr zábavu. Lépe než jinde byl hdncen vybavení reginu pr sprtvní aktivity v Beskydech. Obecně u těcht faktrů vybavensti reginu ke zlepšení nedchází. Pstupné zhršvání lze vysledvat v psledních letech u hdncení příležitstí pr zábavu a dpravní dstupnsti reginu. Lépe než v psledních letech byl hdncen značení turistických atraktivit a tras. Ve všech případech (vyjma značení turistických a lyžařských tras) byli jedndenní návštěvníci kritičtější než turisté, zejm. pkud jde příležitsti pr zábavu. Příležitsti pr zábavu hdntili velmi kriticky ti, jejichž hlavním důvdem pbytu byla relaxace. Mladší návštěvníci d 29 let hdntili kritičtěji než starší značení turistických a lyžařských tras. Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 16/18
Hdncené faktry vybavensti reginu Vyský index znamená nízké hdncení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75 3,00 hstinské kapacity dstupnst reginu značení tras značení atraktivit vybavení pr sprt drbný prdej mžnsti zábavy Hdncené faktry vybavensti reginu Vyský index znamená nízké hdncení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75 hstinské kapacity dstupnst reginu značení tras značení atraktivit vybavení pr sprt drbný prdej mžnsti zábavy jedndenní návštěvníci turisté Hdncené faktry vybavensti reginu Vyský index znamená nízké hdncení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75 hstinské kapacity dstupnst reginu značení tras značení atraktivit vybavení pr sprt drbný prdej mžnsti zábavy d 29 let 30-49 let Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 17/18
Cenvá image reginu je vcelku příznivá, prtže téměř pr více než tři čtvrtiny návštěvníků jsu ceny srvnatelné s jinými blastmi České republiky a 18 % respndentů pkládá regin dknce za levnější než jinde v republice. Dražší byl puze pdle vyjádření 4 % respndentů. Oprti předcházejícím rkům ubyl těch, kteří pkládají Mravskslezský kraj za levnější (pkles z 23 % v rce 2001 na 18 % v rce 2004). Za levnější pkládali regin respndenti slvení ve středních částech kraje, vícedenní návštěvníci, návštěvníci z jiných krajů než Mravskslezskéh, spíše starší než mladší respndenti a ti, kteří přijeli za dpčinkem a zábavu. Jak dražší se návštěvníkům jevily Beskydy. Zdá se, že v čích návštěvníků pstupně dchází k vyrvnávání cenvé úrvně služeb v Mravskslezském kraji s průměrem republiky. Cenvá úrveň služeb Prcent 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 dražší stejné levnější * * * Úplné výsledky šetření jsu v kntingenčních tabulkách uvedených v přílze. Zalžená časvá řada pdle jedntlivých sledvaných faktrů je uvedena suhrnně v grafické pdbě rvněž v přílze. Jsu v nich vyhdncena srvnatelná data z letních šetření za rky 2001 2004. Celkvý prfil letníh návštěvníka MSK v r. 2004 Téměř 60 % návštěvníků představvali byvatelé Mravskslezska. D hrských blastí Severní Mravy a Slezska přijel více návštěvníků z větší vzdálensti. Nejčastější byly partnerské dvjice (třetina), které převážily nad rdinami s dětmi (čtvrtina). Na úkr dpravy autmbilem (60 %) se zvýšil pdíl návštěvníků, kteří pužili autbus (18 %). Pdíl jedndenních a vícedenních návštěvníků je zhruba vyrvnaný. Vícedenní pbyty byly typičtější v Beskydech. Třetina turistů je ubytvána v sukrmí, u příbuzných či známých, htely využívá každý pátý. Pr více než dvě třetiny návštěvníků je regin známý již z dřívějších pbytů. Hlavním důvdem návštěvy reginu byla celkvá relaxace (40 %). Následuje pznání a sprt. Téměř každý šestý návštěvník již využívá pr svu infrmvanst internet. Pr návštěvníky je regin přitažlivý především svými mžnstmi pr pěší a pznávací turistiku. Největšími slabinami reginu je v čích návštěvníků špatná dpravní infrastruktura, nedstatečný infrmační servis, mál příležitstí pr zábavu a zázemí pr sprtvní aktivity. Skr pr každéh pátéh návštěvníka je Mravskslezsk levnější než jiné reginy ČR. Typický návštěvník nemá tendence výrazně měnit své pstje k turismu v reginu, jeh celkvé hdntící sudy se v zásadě nezlepšují. Institut Rzvje Pdnikání, s. r.. str. 18/18