(3) vnitřek čtyřúhelníka tvořeného body [0, 0], [2, 4], [4, 0] a [3, 3]. (2) těleso ohraničené rovinami x = 1, y = 0 z = x a z = y



Podobné dokumenty
12 Trojný integrál - Transformace integrálů

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA II MODUL 2 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Posloupnosti. n2 3n. lim. n4 + 2n. lim. n 1. n + n n. n! (n + 1)! n! lim. n ( 1)n! [1] lim. ln 2 n. lim. n n n sin n2 [0] lim. 2 n.

f(x) = 9x3 5 x 2. f(x) = xe x2 f(x) = ln(x2 ) f(x) =

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

8. Stereometrie 1 bod

7. Integrál přes n-rozměrný interval

je omezena + =,,0 1 je omezena,0 2,0 2,0 je horní polovina koule + + je omezena + =1, + + =3, =0

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Euklidovský prostor Stručnější verze

Matematika II. (LS 2009) FS VŠB-TU Ostrava. Bud te. A = a + 1 2, B = 1. b + 1. y = x 2 + Bx 3A. a osou x.

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Geometrické těleso je prostorově omezený geometrický útvar. Jeho hranicí, povrchem, je uzavřená plocha.

10. cvičení z Matematické analýzy 2

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

Funkce zadané implicitně

SBÍRKA PŘÍKLADŮ Z MATEMATICKÉ ANALÝZY 3 Jiří Bouchala. Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava jiri.bouchala@vsb.cz

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

. Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim 2015

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

1 Funkce dvou a tří proměnných

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

11. cvičení z Matematické analýzy 2

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Plošný integrál Studijní text, 16. května Plošný integrál

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství MATEMATIKA 2

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Otázky z kapitoly Stereometrie

4 Integrální počet funkcí více reálných proměnných

Zkouška ze Aplikované matematiky pro Arboristy (AMPA), LDF, minut. Součet Koeficient Body. 4. [10 bodů] Integrální počet. 5.

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

MATEMATIKA rozšířená úroveň

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Pedagogická fakulta. Aplikovaná matematika - sbírka řešených

Globální extrémy (na kompaktní množině)

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

Funkce více proměnných - úvod

Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z

Stereometrie pro učební obory

AXONOMETRIE. Rozměry ve směru os (souřadnice bodů) jsou násobkem příslušné jednotky.

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

Funkce více proměnných. April 29, 2016

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. volné rovnoběžné promítání průmětna

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Základy rádiové navigace

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

1. Přirozená topologie R n

Integrace funkcí více proměnných, numerické metody

Matematické metody v kartografii

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Cvičení z AM-DI. Petr Hasil, Ph.D. Verze: 1. března 2017

Petr Hasil

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Parciální derivace a diferenciál

Matematika III 5. přednáška Lineární programování, integrace funkcí více proměnných

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.

V. Riemannův(dvojný) integrál

Úvodní informace. 17. února 2018

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Pravoúhlá axonometrie. tělesa

1. Tři shodné obdélníky jsou rozděleny různými způsoby. První je rozdělen na 4 shodné části, poslední obdélník na 6 shodných částí.

Kapitola 10: Dvojný a trojný integrál

Řešení : Těleso T je elementárním oborem integrace vzhledem k rovině (x,y) a proto lze přímo aplikovat Fubiniovu větu pro trojný integrál.

Transkript:

3. Násobné integrály 3.. Oblasti v R. Načrtněte množinu R a najděte meze integrálů f(x, y)dxdy, kde je dána: () = {(x, y) : x, y 3} () vnitřek trojúhelníka tvořeného body [, ], [, ] a [, ]. (3) vnitřek čtyřúhelníka tvořeného body [, ], [, 4], [4, ] a [3, 3]. (4) plocha mezi křivkami x a x. (5) = {(x, y) : x y e x, x } (6) = {(x, y) : x + y x 4y 4 } (7) = {(x, y) : x + 4y 4, x, y } (8) = {(x, y) : x + y 4, y } (9) = {(x, y) : x + y x, x } 3.. Oblasti v R 3. Popište množinu R 3 a najděte meze integrálu f(x, y, z)dxdydz, kde je: () = {(x, y, z) : x 3, y 4, z }, () těleso ohraničené rovinami x =, y = z = x a z = y (3) = {(x, y, z) : x + y + z, x, y, z }, (4) = {(x, y, z) : x + y z, z }, (5) = { (x, y, z) : x + y + z <, x + y < 64 }, 3.3. Dvojné integrály v polárních souřadnicích. Pro následující oblasti, převeďte integrál f(x, y)dxdy do polárních souřadnic: () = {(x, y) : x + y 9}, () = {(x, y) : (x ) + (y + ) 4}, (3) = {(x, y) : x + y, x, y }, (4) = {(x, y) : x + y 4x}, (5) je trojúhelník určený body [, ], [, ] a [, ]. 3.4. Trojné integrály v cylindrických a sférických souřadnicích. Převeďte následující trojné integrály do cylindrických či sférických souřadnic: () x x f(x, y, z)dzdydx.

() x x y f(x, y, z)dzdydx, (3) 4 x z f(x, y, z)dydzdx, (4) 4 x 4 x z x x x y x y f(x, y, z)dzdydx. 3.5. Výpočet násobných integrálů. Vypočtěte následující integrály: () x + y dxdy, = {(x, y) : x, y }, () xy dxdy, = {(x, y) : a x b, c y d}, (3) y dxdy, = {(x, y) : x, y }, +x (4) x y dxdy, je určená křivkami y = x, y =, x =, (5) x + y dxdy, {(x, y) : x + y 4}, (6) dxdy, {(x, y) : x + y e }, x +y (7) xy z 3 dxdydz, = {(x, y, z) : x, y, z } (8) z x + y dxdydz, = {(x, y, z) : x + y, z } (9) dxdydz, = {(x, y, z) : x +y x + y + z } () x +y dxdydz, = {(x, y, z) : a x + y + z b, z } 3.6. Nulovost násobných integrálů. Pro jaká n N budou následující integrály nulové: () x dxdy, = {(x, y) : x n, y }, () x n y dxdy, = {(x, y) : x + y }, (3) x n ydxdy, = {(x, y) : x + y },

3.7. Obsahy. Najděte obsah následujících útvarů: () mezikruží s poloměry kružnic a < b. () elipsy x + y =. a b (3) kruhová výseč, určená úhly α, β a poloměrem r. (4) plocha určená křivkami y = x a y = x n, x 3.8. Objemy těles. Vypočtěte objem následujících těles: () pětistěn určený plochami x =, y =, z =, z = + x + y a x + y =, () tlustostěnná koule - fotbalový míč = {(x, y, z) : a x + y + z b }, (3) tlustostěnný válec - prstýnek = {(x, y, z) : a x + y b, z c}, (4) válec s kulovými čepičkami = {(x, y, z) : x + y, x + y + z 4}, 3.9. Násobné integrály a WA. Zkuste si např. integrate x^+x*y^3 dx dy, x=.., y=.. integrate x*y^ dx dy, x=..y, y=.. integrate x*y^ dy dx, y=-x-5..3+x, x=-.. integrate x*y^*z^3 dx dy dz, x=.., y=-.., z=..3

3.. Výsledky () je obdélník. 3 3 () je trojúhelník x y (3) je čtyřúhelník x 3 f(x, y)dydx+ 8 x f(x, y)dydx+ 4 8 x x x 3 3x

y+ 3 f(x, y)dxdy + 4 4 y 3 y y (4) je oko mezi křivkami x a x : x x y f(x, y)dxdy + y y y (5) je oblast omezená křivkami y = e x, y = x a x = : ex x e f(x, y)dxdy + y ln y

(6) je kružnice se středem v bodě [, ] a poloměrem r = 3. 4 + 9 (x ) 9 (x ) 5 + 9 (y ) 9 (y ) (7) Pravá horní čtvrtka elipsy se středem v počátku a poloosami a = a b = : 4 x y

(8) Horní polovina mezikruží s poloměry r = a r = : 4 x f(x, y)dydx+ 4 x f(x, y)dydx+ 4 x x y f(x, y)dxdy + 4 y 4 y y f(x, y)dxdy + 4 y 4 y (9) Pravý půlkruh z kruhu o středu v bodě [, ] a poloměru r = : x x x x

+ y 3.. () Kvádr 3 4 f(x, y, z)dxdydz = f(x, y, z)dzdydx. () Čtyřstěn procházející body [,, ], [,, ], [,, ] a [,, ]. x x f(x, y, z)dxdydz = f(x, y, z)dzdydx. y (3) Kladná osminka koule f(x, y, z)dxdydz = x x y f(x, y, z)dzdydx.

(4) Přesýpací hodiny-oříznutý kužel, x x +y f(x, y, z)dxdydz = f(x, y, z)dz + x x +y f(x, y, z)dz dydx. (5) Válec s kulovou úsečí na každém konci, 3.3. f(x, y, z)dxdydz = 4 5 64 x 4 64 5 x x y x y f(x, y, z)dzdydx.

() kruh 3 π f(r cos ϕ, r sin ϕ)rdϕdr () mezikruží se středem v bodě [, ] a poloměry r =, r =. π (3) čtvrtkruh ve 3.kvadrantu: f( + r cos ϕ, + r sin ϕ)rdϕdr 3 π f(r cos ϕ, r sin ϕ)rdϕdr π (4) kruh se středem v [, ] a poloměrem r = π f( + r cos ϕ, r sin ϕ)rdϕdr, polární souřadnice se středem v počátku π π 4 cos ϕ f(r cos ϕ, r sin ϕ)rdrdϕ, (5) Ze vztahu = x = r cos ϕ dostáváme r = cos ϕ. π 4 cos ϕ f(r cos ϕ, r sin ϕ)rdrdϕ, 3.4. () Válec x f(x, y, z)dzdydx = π f(r cos ϕ, r sin ϕ, z)rdzdϕdr. x

() Osmina koule v prvním oktantu x x y f(x, y, z)dzdydx = π π f(r cos ϕ cos θ, r sin ϕ cos θ, r sin θ)r cos θdθdϕdr. (3) Čtvrtina koule ve dvou oktantech, kde x a z 4 x 4 x z 4 x z f(x, y, z)dydzdx = π π π (zcela korektně bychom měli uvažovat ϕ (, π ) ( 3π, π), výsledek s rozdělenými integrály by byl ale stejný) (4) Polovina koule, kde x. x x x y f(x, y, z)dzdydx = x y π π π f(r cos ϕ cos θ, r sin ϕ cos θ, r sin θ)r cos θdθdϕdr f(r cos ϕ cos θ, r sin ϕ cos θ, r sin θ)r cos θdθdϕd 3.5. () 5, () (b a )(d c ), 4 (3) π, (4) 3, (5) 6π (polární s.), 3 (6) π (polární s.). (7), (8) 4π (cylindrické s.), 3 (9) π (sférické s.), () 4 5 π(b5 a 5 ) (sférické s.). 3.6. () n =, () n lichá, (3) pro všechna n.

3.7. () π (b a ), () πab (eliptické polární souřadnice. Nebo obyčejné porární + substituce x = a sin t u jednoduchého integrálu), (3) r β α, (4). n+ 3.8. () 5 6, () 4 3 π (b3 a 3 ) (sférické s.), (3) πc (b a ) (cylindrické s.), (4) 4 3 π ( 8 7 ) (cylindrické s.).