TYPY ELEKTROD PRO DIGITÁLNÍ MIKROFON S PŘÍMOU A/D KONVERZÍ



Podobné dokumenty
Deskriptivní statistika 1

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

je vstupní kvantovaný signál. Průběh kvantizační chyby e { x ( t )}

Sekvenční logické obvody(lso)

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

3. Sekvenční obvody. b) Minimalizujte budící funkce pomocí Karnaughovy mapy

Pružnost a pevnost. 9. přednáška, 11. prosince 2018

Zobrazení čísel v počítači

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

Elementární zpracování statistického souboru

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

1. Základy měření neelektrických veličin

UŽITÍ MATLABU V KOLORIMETRII. J.Novák, A.Mikš. Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha

Téma: 11) Dynamika stavebních konstrukcí

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

STATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson

MĚŘENÍ PARAMETRŮ OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ NAPÁJENÝCH Z REGULÁTORU E15

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického odporu

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

Cvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu

Základní požadavky a pravidla měření

12. N á h o d n ý v ý b ě r

Závislost slovních znaků

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

Prostředky automatického řízení

Měření na D/A a A/D převodnících

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Zhodnocení přesnosti měření

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE

1. Definice elektrického pohonu 1.1 Specifikace pohonu podle typu poháněného pracovního stroje Rychlost pracovního mechanismu

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:

Statistika. Statistické funkce v tabulkových kalkulátorech MSO Excel a OO.o Calc

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

3. Decibelové veličiny v akustice, kmitočtová pásma

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN

523/2006 Sb. VYHLÁŠKA

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

P2: Statistické zpracování dat

Bezpečnostní technika

Přednáška VIII. Testování hypotéz o kvantitativních proměnných

8. KMITOČTOVÉ SYNTEZÁTORY A ÚSTŘEDNY, ČASOVÉ ZÁKLADNY

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

GRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components

Tržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré informace předpokládá se efektivní trh, pro cenu c t tedy platí c t = c t + ε t.

METODICKÝ NÁVOD PRO MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ NA PRACOVIŠTI A VIBRACÍ V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB

i 1 n 1 výběrový rozptyl, pro libovolné, ale pevně dané x Roznačme n 1 Téma 6.: Základní pojmy matematické statistiky

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

P1: Úvod do experimentálních metod

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

13 Popisná statistika

Petr Šedivý Šedivá matematika

4 DOPADY ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ NA INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Pravděpodobnostní modely

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

Základní princip regulace U v ES si ukážeme na definici statických charakteristik zátěže

4.2 Elementární statistické zpracování Rozdělení četností

OBRAZOVÁ ANALÝZA POVRCHU POTISKOVANÝCH MATERIÁLŮ A POTIŠTĚNÝCH PLOCH

S k l á d á n í s i l

Teorie kompenzace jalového induktivního výkonu

Princip paralelního řazení vkládáním (menší propadává doprava)

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

Mod(x) = 2, Med(x) = = 2

Analýza a zpracování signálů. 4. Diskrétní systémy,výpočet impulsní odezvy, konvoluce, korelace

8. Základy statistiky. 8.1 Statistický soubor

Analýza a zpracování signálů. 3. Číselné řady, jejich vlastnosti a základní operace, náhodné signály

4. Napěťové poměry v distribuční soustavě

Přednáška č. 2 náhodné veličiny

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

STATISTIKA. Základní pojmy

a další charakteristikou je četnost výběrového souboru n.

Intervalový odhad. nazveme levostranným intervalem pro odhad parametru Θ. Statistiku. , kde číslo α je blízké nule, nazveme horním

23. Mechanické vlnění

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.

Měřící technika - MT úvod

ANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU

Zehnder Radiator Bench (s lavicí)

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

8. Analýza rozptylu.

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

PE 301 Podniková ekonomika 2. Garant: Eva KISLINGEROVÁ. Téma Metody mezipodnikového srovnávání. Téma 12. Eva Kislingerová

KABELY. Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodné vlákno): metalické kabely optické kabely

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

Lineární a adaptivní zpracování dat. 8. Modely časových řad I.

Transkript:

TYPY ELEKTROD PRO DIGITÁLNÍ MIKROFON S PŘÍMOU A/D KONVERZÍ Abstrakt Type of Electrode for Digital Microphoe with Direct A/D Coversio Duša Kovář * Digitálí mikrofo s přímou koverzí je elektroakustický systém, který převádí prostředictvím měiče aalogový sigál (akustický tlak) a digitálí sigál elektrický. Systém se skládá z odčítací čleu, vzorkovacího a paměťového obvodu, sigma delta modulátoru a registru. Blokové schéma je podobé jako u klasického aalogově-číslicového převodíku. Odčítací čle je realizová vlastím měičem a budící elektrodou. Velikosti ploch budících elektrod odpovídá bitům v číslicovém sigálu. Možostí realizace těchto elektrod se zabývá teto čláek. Abstract Direct covertig digital microphoe with a thi circular diaphragm has bee described. The system cosists of a subtractor, samplig ad holdig circuit, sigma-delta modulator ad the other parts. I our cotributio, a electroacoustic electrostatic device with the ew cocept of drivig electrodes whose surfaces correspod to the sigificat bits i digital sigal, used as the subtractor, is preseted. Úvod K dokočeí kompletího digitálího akustického řetězce v deší době chybí je digitálí símače akustického tlaku-mikrofoy a digitálí budiče-reproduktory. Mikrofo s digitálím výstupem můžeme realizovat jako klasický mikrofo s A/D převodíkem a výstupu. Další variatou je implemetovat převod a digitálí sigál prostředictvím měiče. Příspěvek se zabývá měičem, v ěmž odčítací čle je realizová soustavou membráa a budící elektroda. V příspěvku jsou popsáy růzé tvary a uspořádáí těchto elektrod jako až 6 bitové s tím, že bit s ejvyšší vahou je buď a krají části budicí elektrody a ebo aopak uprostřed.. Popis systému: Základí blokové schéma digitálího mikrofou vychází z převodíku s postupou aproximací. Te pracuje tak, že ezámou velikost vstupí veličiy porovává s postupě proměým apětím a výstupu D/A převodíku. Pokud je vstupí hodota meší polovia referečího apětí U r /, zvolí pro porováí U r /. Pak se postupě porovává s výstupy D/A převodíku, odpovídající dalším bitům s klesající vahou. To se provádí tak dlouho dokud je odchylka vstupí veličiy od výstupu D/A převodíku meší, ež odpovídá váze ejméě výzamého bitu (LSB). Pokud je odchylka astaveé hodoty a převodíku a vstupí * Duša Kovář, Departmet of Radioelectroics, Faculty of Electrical Egieerig, Czech Techical Uiversity i Prague, Techická, 66 7, Prague 6, Czech Republic,E-mail : xsay@sezam.cz 76

veličiy dostatečě malá, zapamatuje si převodík hodoty vah jedotlivých bitů, které ke kompezaci použil. Protože systém membráy a děleé budící elektrody mají fukci itegrátoru, schéma převodíku se blížilo převodíku používající sigma-delta modulátor (viz obr.). Skládá se ze základích bloků: komparátoru, akumulátoru, referečí veličiy a zpětého D/A převodu ve zpěté vazbě. Obr. Základí blokové schéma A/D převodíku Toto schéma se v ašem případě modifikuje a blokové schéma digitálího mikrofou s přímou A/D koverzí, které je a obr.. Je zřejmé, že lokálí A/D převod zajistí systém pevé děleé elektrody a membráy. Obr. Blokové schéma digitálího mikrofou s přímou koverzí. Vstupí sigál (akustický tlak) působí a pohyblivou elektrodu-membráu, která je umístěa uprostřed mezi budící a detekčí elektrodou. Z detekčí elektrody je sigál vede do sigma-delta modulátoru. Rozdílový čle a D/A převodík je ahraze elektroakustickým měičem, v ěmž se odečítají účiky sil působících a membráu. Jeda síla je způsobeá vstupím akustickým tlakem a druhá elektrostatickou silou. Na výstupu dostáváme sigál y. Te pak přivádíme a děleou elektrodu a tím kompezujeme výchylku membráy tak, aby byla ve výsledku v klidové poloze. 77

V každém taktu převodíku se vygeeruje sigál odpovídající: y = s( q + q +...) () q kde y je aalogový hodota po převodu s abývá hodot ± q, q, q,... jsou dvojkové číslice ( ebo ). Ze vzorce () vidíme, že aalogový sigál y je součet bitů vážeých, kde jsou celá čísla,,,..., t.j. váhy jedotlivých bitů. Po odečteí sil působících a membráu se změí její poloha a vygeeruje se ± bitový puls, který je srovává se třemi referečími úrověmi. To je provedeo v jedom taktu vitřího hodiového cyklu. Kladá hodota + bit se vygeeruje tehdy, když teto výsledek překračuje kladou referečí úroveň a - bit po překročeí záporé referečí úrově. Teto ±-bitový sigál je přičítá v akumulátoru a a výstupu je digitálí sigál. Základí model digitálího mikrofou s přímou A/D koverzí, který je zde popisová, používá stejý pricip jako A/D převodík. Obr. ukazuje schéma zjedodušeého pricipu tohoto digitálího mikrofou. Součtový čle a místí D/A převodík z obr. je zde ahraze elektroakustickou částí měiče. Výchylka membráy je ovlivňováa jedak akustickým buzeím, jedak elektrostaticky (z druhé stray) sigálem z D/A převodíku. Tímto způsobem teto akustický systém ahrazuje fukci odčítacího čleu a D/A převodíku ve zpěté vazbě. Elektrický výstup měiče odpovídá výchylkám membráy.. Realizace digitálího měiče Měič tvoří detekčí elektroda, membráa a děleá budící elektroda. Měiče v řezu je a obr., kde a levé straě je detekčí část měiče. Přes děrovaou elektrodu prochází símaý akustický tlak. V pravé části je děleá budící elektroda. Výsledá poloha membráy závisí a vzájemém působeí síly vyvolaé akustickým tlakem a síly vyvolaé elektrostaticky. Toto uspořádáí realizuje rozdílový čle. Obr. Mechaická část digitálí mikrofou s přímou A/D koverzí v řezu 78

. Variaty pevé elektrody Pro teto systém byly vyviuty růzé variaty děleé elektrody. Při ávrhu bylo třeba brát v úvahu to, že membráa ekmitá pístově. Uprostřed jsou výchylky ejvětší a směrem k okraji aopak klesají. V případě pístového pohybu membráy budou plochy v poměru: : : :... : () V případě epístového pohybu třeba respektovat ekostatí rozložeí výchylek Na obr. jsou ilustrováy čtyři růzé variaty děleých elektrod. U variaty I je bit s ejvětší vahou-most Sigificat Bit (MSB) a kraji membráy. U variaty II je a okraji membráy bit s ejižší vahou-lsb a jeho plocha musí být také zvětšea. U obou těchto variat jsou upravey velikosti ploch všech sekcí. U variaty III je plocha elektrody rozdělea do kruhových výsečí. Nevýhodou této variaty je, že uprostřed, kde je ejmeší plocha elektrod je ejvětší výchylka membráy. U variaty IV je kruhová plocha rozděleá a čtvrtiy, každá čtvrtia je dále dělea. Výhodou tohoto děleí je, že každá váha bitu je umístěa jak a okraji, tak i uprostřed membráy. Tak můžeme působit a membráu v místech s velkou i malou průměrou výchylkou. Nevýhodou variat III a IV je vzik chyby vyvolaé epístovým pohybem membráy. Ta vziká erovoměrým působeím kompezačích sil z děleé elektrody. I II III IV Obr. Variata I-MSB bit a kraji, variata II-MSB bit uprostřed, variata III-děleí membráy do výsečí, variata IV-rozděleí membráy a čtvrtiy a každá je děleá ještě dál. Výpočet ploch děleé elektrody Jak vyplývá ze vztahu (), při předpokládaém pístovém pohybu membráy jsou jedotlivé plochy elektrod v poměru :: atd. Vzhledem k epístovému pohybu membráy je třeba staovit průměrou výchylku odpovídající buzeí příslušou elektrodou. Jde o 79

elektrodu kruhovou a soustavu auárích elektrod a jim odpovídající příslušé průměré výchylky. Výchylky membráy staovíme pro kmitočty podstatě ižší ež je frekvece.módu kmitající membráy z rovice () dξ ε U u ( r ) =, () r dr l ν kde ξ je výchylka r je polárí souřadice ν je mechaické předpětí u je budící apětí U je polarizačí apětí l je klidová vzdáleost mezi membráou a elektrodou Pro jedotlivé výchylky vyvolaé budícími elektrodami staovíme průměré výchylky x ξ = ξds () S kde S je plocha membráy o íž předpokládám, že je shodá s celkovou plochou budicích elektrod. Vzhledem k rotačí symetrii dále předpokládáme, že výchylky jsou fukcí proměé r. Pro kruhovou elektrodu se středem v počátku mající poloměr R staovíme průměrou výchylku < A ξ>, uvedea v rovici (5). V tomto vztahu předpokládáme, že poloměr membráy je R, R je poměr kruhové budící elektrody. A ε U u R R R ξ = πr (5) l 8πν R R Zavedeme ormovaý poloměr kruhové budicí elektrody: R = (6) R a určíme ormovaou výchylku vyvolaou touto elektrodou: A = ( ) (7) Ostatí budicí elektrody jsou auárího tvaru a jejich průměrá výchylka je: A = ( ) ( ) (8) R R kde >, = R a = R a kde R, R jsou poloměry příslušé auárí elektrody. Okrajová auárí elektroda vyvolává ormovaou průměrou výchylku: A = ), (9) = R ( kde je ormovaý poloměr R, kde R < R. 8

Normovaé poloměry pro -bitové variaty vypočteme podle ásledujících vztahů: Pro = Pro = Pro = = = () = = () () 6 = = () () 6 = ( ) (5) Pro =5 = = (6) (7) 6 (8) 6 = ( ) (9) Pro =6 = = () () 6 () 6 () 6 5 = ( ) () 8

Výpočet plochy budící elektrody digitálího mikrofou variata I (MSB a okraji) V ašem případě jsme použili membráu o poloměru.5 mm. V tab. jsou vypočítaé ormovaé poloměry pro variaty až 6 bitů. Sloupečky ozačeé epístově respektují umístěí plošky a membráě. Pístově je ozačea druhá variata vypočteá podle vzorce (). V tab. jsou již kokrétí poloměry pro rozměr membráy. [-].bity-.bity- 5.bitů- 5.bitů- 6.bitů- 6.bitůepístově pístově epístově pístově epístově pístově ro.8.58.75.796.89.6 ro.9.7.8..55.8 ro.695.68.97.75.7. ro - -.7.6956.9.88 ro5 - - - -.7.75 Tab. Normovaé poloměry [mm].bityepístově.bitypístově 5.bitůepístově 5.bitůpístově 6.bitůepístově 6.bitůpístově R.7 6.677.9967.7.977.967 R 7.656.595 5.7 7.5.68 5.8 R 6. 6.56 9.85.67 6.5 7.8 R - - 6.85 6.68.698.668 R5 - - - - 6.55 6.86 Tab. Skutečé poloměry R i v [mm], pro R membráy =.5 mm Na obr.5 můžeme pak porovat tyto rozdíly graficky. Rozdíly jsou jasě patré u všech variat. V levé časti-i a III jsou variaty poměrem : mezi sousedími plochami. V pravé časti pak variaty II a IV, kde jsou velikosti ploch ovlivěy respektováím epístového pohybu membráy. Vidíme, že plochy uprostřed u pístové variaty jsou větší ež u vážeé. Na okrajích elektrod je to opačě. 8

I II III IV Obr.5 Variata děleé elektrody I, I-. a 5. bitů pístově., II-. a 5. bitů epístově., III-6. bitů pístově, IV-6. bitů epístově..závěr V tomto čláku byl ukázá ávrh děleé elektrody pro digitálí mikrofo s přímou A/D koverzí. Porovali jsem rozdíly pro až 6 bitovou elektrodu s pístovým a epístovým pohybem membráy. V další etapě bude ásledovat realizace těchto elektrod a jejich měřeí s cílem vytvořit digitálí mikrofo. Poděkováí Tato práce vzikla pod vedeím Prof. Zd. Škvora, DrSc a K7, FEL-ČVUT v Praze a je podporováa gratem GAČR //H86 a výzkumým záměrem VZ MSM6. Literatura [] Škvor Zd., Akustika a elektroakustika, Academia Praha, [] Yasuo Y.,Riko Y. A basic cocept of directcovertig digital micropho, Acoustic society of America, 999 [] Yasuo Y.,Riko Y. A Approach to Iteghrated Elektret Elekroacoustic Trastucer, ISE, - September 999, Grecce [] Yasuo Y.,Riko Y. A Coceptual Experimet of Direct Covertig Digital Microphoe 8