Petr Šedivý Šedivá matematika

Podobné dokumenty
je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

P. Girg. 23. listopadu 2012

Matematická analýza I

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

Vlastnosti posloupností

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

5. Posloupnosti a řady

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Užití binomické věty

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Definice obecné mocniny

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

3. cvičení - LS 2017

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

2.4. INVERZNÍ MATICE

3. cvičení - LS 2017

Mocninné řady - sbírka příkladů

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

M - Posloupnosti VARIACE

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

Iterační výpočty projekt č. 2

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

Matematika I, část II

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

O Jensenově nerovnosti

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus

množina všech reálných čísel

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

Vyšší mocniny. Předpoklady: Doplň místo obdélníčků správné číslo. a) ( 2) 3. = c) ( ) = 1600 = e) ( 25) 2 0,8 0, 64.

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

8.3.1 Pojem limita posloupnosti

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

8.2.7 Geometrická posloupnost

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

1. Posloupnosti čísel

Spojitost a limita funkce

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

Permutace s opakováním

Derivace součinu a podílu

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

Cvičení 3 - teorie. Teorie pravděpodobnosti vychází ze studia náhodných pokusů.

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

Deskriptivní statistika 1

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

1. K o m b i n a t o r i k a

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Permutace s opakováním

Transkript:

LIMITA POSLOUPNOSTI Úvod: Kapitola, kde poprvé arazíme a ekoečo. Argumety posloupostí rostou ade všechy meze a zkoumáme, jak vypadají hodoty poslouposti. V kapitole se sezámíte se základími typy it a početími techikami, které vedou ke správým výsledkům. Co je potřeba umět: Bez zalostí elemetárích fukcí se v této kapitole eobejdete. Poslouposti záme, posloupost je fukce, jejíž defiičí obor je možia přirozeých čísel. a a a,5 a3,3 a4, 5 3 4 Můžeme určit libovolý čle. Stý čle poslouposti je a, Nyí ás ale zajímá, jak vypadají čley poslouposti, když (ozačující -tý čle) roste ade všechy meze, tedy do ekoeča. Naše posloupost je klesající, každý čle je meší ež te předchozí, vidíme tak, že čley se eustále zmešují. []

Blíží se k ule. a, a, Řekeme, že ita aší poslouposti je ula; zapisujeme a DEFINICE Přesá defiice vypadá takto: Řekeme, že posloupost a má itu A, jestliže: ε > > a A < ε ; Vysvětlující douška (a ašem příkladu) a A Takže ε > ; > a < ε Česky: pro libovolě malé číslo ε (které je větší ež ula) existuje idex (ějaké číslo) takové, že všechy čley poslouposti s vyšším idexem jsou od hodoty ula vzdáley méě ež daé ε. []

Někdo ám dá apř. ε Hledám idex takový, že všechy ásledující prvky poslouposti budou v itervalu ; Zajímá mě, kdy a < ε < To platí pro > Pro ε je zřejmě Tedy obecě ε Ať je teď ε libovolé, vždy ajdu. Proto [3]

a + a,5 a 3 4,6 a3,75 a4,8 3 4 5 a 99 999,99 a,999 99 999 Vidíme, že hodoty se blíží eustále k jedičce. + Důkaz apř. ε, Hledám, aby a < ε a (,9;,) 9 > 9 + ε, Tak chceme, aby a (,99;,) 99 > 99 + Obecě ε chceme a ( ε;+ ε ) > ε > ( + )( ε ) > + ε ε + [4]

ε ε > ε > ε Proto ε ε Ať je ε libovolé, vždy ajdu. Proto + V obou předchozích případech byla ita ějaké reálé číslo. Říkáme, že ita je vlastí. a a a a 3 a a 3 Vidíme, že hodoty aší poslouposti se eustále zvětšují. Říkáme, že a DEFINICE a je posloupost, a Pokud K > ; a > K Vysvětlující douška Hodoty poslouposti mají růst do ekoeča, ade všechy meze. Takže když mi ěkdo dá libovolě [5]

velké číslo K. Tak od určitého idexu musí hodoty poslouposti být větší ež K. Pokud dokážu takový idex ajít pro každé K, pak ita je. a Pro K je zřejmě protože a pro > je a > K Pro K je K a a a 4 a 9 a 6 3 4 a Protože K stačí, protože a K je, protože a Takže K [6]

a + a + a a a 8 a a 3 Zřejmě a DEFINICE a pokud K ; a < K Pokud je ita poslouposti ebo, říkáme, že ita je evlastí. Limita poslouposti ale emusí existovat. a ( ) a a a a 3 4 Hodoty poslouposti oscilují. K žádé hodotě se v ekoeču eblíží - pořád skáčou. a eexistuje Mějme dvě poslouposti a a b. Pak platí: [7]

Věta ( ) a ± b a ± b Pokud se ovšem ejedá o výraz + + + + + + + ( ) Zde elze větu použít. ( ) evíme! Obdobá věta platí i pro souči a podíl it. Věta ( ) a b a b Pokud výraz vpravo má smysl. [8]

Věta a a b b Pokud výraz vpravo má smysl. Pozámka V předchozích větách se objevila věta: Pokud výraz vpravo má smysl. Co to přesě zameá? Věty platí pokud se ejedá a tzv. eurčité výrazy. Neurčitý výraz je apř. Neurčitý výraz je to proto, že výsledkem může být cokoliv. Nelze určit (bez podrobějšího zkoumáí) výsledek. Situaci objasím a ásledujících příkladech. ( ) přitom ale ( ) ( ) ( ) ( ) přitom ale ( ) ale ( ) Všechy tři ity byly typu elze použít, protože, ale výsledky jsou růzé. Proto říkáme, že výraz je eurčitý a věty může být skutečě cokoliv. Další eurčité výrazy jsou:,, číslo,,,, Oproti tomu ásledující výrazy smysl mají: číslo +,,, kladé číslo, záporé číslo Nyí si projdeme jedotlivé ity podle typů, podobě jako je to v kapitole O fukcích. [9]

I. MOCNINNÉ LIMITY Jedá se o ity, kde se vyskytují je mocié poslouposti (fukce), tj. ity, kde ezámá je je v základech posloupostí (fukcí), ale v mociě jsou je čísla! Nikdy e ezámá! Rada ad zlato: Rozhodující je ejrychleji rostoucí čle-v případě mociých it je to čle s ejvyšší mociou! Proto jej vždy vytkeme. Jak toto pravidlo fuguje, uvidíme v ásledujících příkladech. Pravidlo o itě rozdílu elze použít. Odečítáme od sebe dvě ekoeča. Které ekoečo je ale větší? Vzpomee si a radu. Nejdůležitější je čle s ejvyšší mociou! Protože: a a b b a b 9 a b a b 99 proto převáží čle, Použití rady pak vypadá takto: roste rychleji ež. []

4 + 5 3 6 + 68 4 + 5 3 6 + 68 4 5 4 + 4 6 68 3 3 + 3 + + + + + + + + + ( ) ( ) ( ) ( ) V případě, že máme itu rozdílu, kde se vyskytuje odmocia, pak většiou výraz rozšíříme stejým výrazem, je te druhý bude s opačým zamékem. Využijeme tak vzorce ( )( ) A B A + B A B + 3 + 3 + + 3 3 + 3 + 3 + 3 + + 3 + ( ) ( ) ( + 3 + ) []