Medelova zemědělská a lesická uiverzita Provozě ekoomická fakulta Příos evropské dotace a podporu vzděláváí pracovíků v regiou Jihovýchod Bakalářská práce Vedoucí práce: Ig. Michal Petrůj Magda Vodálová 2008
Děkuji tímto Ig. Michalu Petrůjovi za vedeí při zpracováí této bakalářské práce. Děkuji také zaměstacům podiků, kteří se mou spolupracovali, za ceé rady a poskytuté materiály potřebé k vypracováí této práce.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářkou práci zpracovala samostatě s použitím literatury, kterou uvádím v sezamu. V Brě de 21. květa 2008...
Abstrakt Bakalářská práce Příos Evropské dotace a podporu vzděláváí pracovíků v regiou Jihovýchod se zabývá zhodoceím příosu této dotace pro realizaci vzdělávacích a školících aktivit zaměřeých a specifické školeí v regiou Jihovýchod. Prví část pojedává o Evropském sociálím fodu, jeho jedotlivých operačích programech a především o Operačím programu Rozvoj lidských zdrojů. V praktické části je tato práce zaměřea a kokrétí dotaci v rámci operačího programu a zvoleé podiky. V závěru je tato dotace posuzováa a hodocea a základě dotazíků, které vypracovali zástupci podiků, jež obdržely tuto dotaci. Po vyhodoceí všech získaých materiálů ásleduje závěr, ve kterém je tato dotace ve fiačí oblasti podiku vyhodocea jako příosá pro vzděláváí pracovíků. Abstract The thesis Beefit of the europea grats for supportig educatio by employees i Regio South-East is cocered with estimatio of beefit of this grat for the realizatio of the educatig ud traiig activates cetered o specific traiig i regio South-East. The first part deals with Europea Social Fud ad his particular operatig programmes, i the first place with his operatioal programme of huma resources developmet. I the practical part, this thesis targets the cocrete grat withi the operatig programme ad specific compaies. At the close, the grat is viewed ad evaluated o the basis of checklists filled by deputies of the compaies, which got this grat. After the appraisal of obtaied iformatio follows the coclusio, where the grat is idicated as beeficial for these compaies i the fiacial ad educatio.
Obsah 1 Úvod a cíl práce...6 2 Metodika...7 2.1 Základí termiologie...7 2.2 Dotazíky...8 3 Evropská dotace a podporu vzděláváí v regiou Jihovýchod.11 3.1 Evropský sociálí fod...11 3.1.1 Charakteristika Evropského sociálího fodu...11 3.1.2 Základí programy Evropského sociálího fodu.12 3.1.2.1 Jedotý programový dokumet pro Cíl 3..13 3.1.2.2 Iiciativa Společeství EQUAL 13 3.1.2.3 Společý regioálí operačí program... 14 3.1.2.4 Operačí program Rozvoj lidských zdrojů....14 4 Příos evropské dotace a podporu vzděláváí pracovíků v regiou Jihovýchod...18 4.1 Vymezeí pojmu regio...18 4.1.1 Regio Jihovýchod...19 4.1.1.1 Sociálí a ekoomická situace 19 4.1.1.2 Lidské zdroje a trh práce...20 4.2 Gratové schéma Profese...21 4.2.1 Specifické vzděláváí...21 4.3 Projekty GS Profese...24 4.3.1 AZ Klima, s.r.o....24 4.3.2 Starobro, a.s....26 4.3.3 Textilí zkušebí ústav, s.p....28 4.3.4 Vodáreská akciová společost, a.s. 30 4.4 Dotazíkové šetřeí...32 4.4.1 Vyhodoceí dotazíků..32 5 Závěr.39 6 Sezam bibliografických citací.40 7 Použité zdroje...41 8 Přílohy...43
1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Česká republika se stala čleem Evropské uie 1.květa 2004.Z pohledu průměrého HDP a obyvatele patří mezi méě rozviuté státy EU a v období 2007 až 2013 může čerpat z evropských fodů přibližě 26,7 miliard. Tato částka zhruba odpovídá 74 % státího rozpočtu ČR roku 2007. V souvislosti s touto skutečostí jsou fody EU využíváy stále častěji. Veřejá správa, státí ale také soukromé podiky, všechy tyto subjekty využívají evropských fodů a jejich fiací. Nezbyté je ovšem efektiví využití takto získaých fiačích prostředků. Důležité je také zvážeí, zda je použití peěžích prostředků vyhovující pro daý projektový záměr. Cílem mé práce je posoudit dotaci z Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů a zhodotit její příos pro realizaci vzdělávacích a školících aktivit zaměřeých a specifické školeí zaměstaců v regiou Jihovýchod. Zaměřím se a fiačí podporu z Evropského sociálího fodu, kterou obdržely podiky: AZ Klima s.r.o., zabývající se zajišťováím komplexích služeb v oblasti techického zařízeí budov, Starobro a.s., působící v oblasti pivovarictví, Textilí zkušebí ústav s.p., zabývající se poskytováím iformací o vlastostech textilího výrobku a jeho účelu použití a Vodáreská akciová společost a.s., která se zaměřuje a provoz vodovodů a kaalizací a ověřit hypotézu, že poskytutá fiačí podpora v regiou Jihovýchod z Evropského sociálího fodu v rámci gratu Program odborého růstu pracovíků Profese ebyla příosem pro vzděláváí pracovíků a zvýšeí odboré úrově v daých podicích. 6
2. METODIKA Pro splěí staoveého cíle jsem použila dotazíkové šetřeí v podicích, které obdržely dotaci a vzděláváí pracovíků v regiou Jihovýchod, pomocí kterého jsem zjistila jejich míěí o áročosti přípravy projektu. Na základě vyhodoceých dotazíků jsem uskutečila osobí rozhovory, díky kterým jsem zjistila další podrobosti o fiacovaých projektech. Pomocí takto získaých údajů jsem mohla ověřit příos poskytuté dotace z Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů pro daé podiky. 2.1 Základí termiologie Pro správé pochopeí operačího programu je uté vysvětlit základí pojmy, které se zde používají. Tato termiologie platí pro období 2004 2006. Cílové skupiy skupia osob ebo orgaizace, a které je daé opatřeí rozvojového (operačího) programu zaměřeo, ebo kteří jsou příjemci pomoci v rámci daého opatřeí. Můžeme tedy říct, že se jedá o určitou skupiu lidí, kterou projekt ovliví v pozitivím slova smyslu a bude s í a pro i pracovat. 2 Gratové schéma rámcový plá pro realizaci opatřeí programu ebo jeho části. Gratová schémata lze využít pro poskytutí podpory podikatelským subjektům, ale i veřejým orgáům a eziskovým orgaizacím. Předkladateli gratových schémat jsou Koečí příjemci pro gratová schémata. 6 Implemetačí orgá stupě řízeí zajišťující zaváděí a ásledou fyzickou realizaci (implemetaci) programu. Řídícím orgáem je a ěj delegováa zejméa odpovědost za výběr projektů, uzavíráí závazků, moitorováí, kotrolu projektů a ověřováí žádostí o platby. Implemetačím orgáem je apř. Zprostředkující subjekt. 6 Příkladem Řídícího orgáu je Miisterstvo práce a sociálích a věcí a Zprostředkujícím subjektem je apř. Správa služeb zaměstaosti MPSV. Koečý příjemce je veřejý ebo soukromý subjekt odpovědý za zadáváí a realizaci projektu. V případě pomoci poskytovaé orgáy jmeovaými čleskými státy jsou Koečými příjemci ty orgáy, které pomoc poskytují. 6 Opatřeí představovalo základí dotačí titul operačího programu se staoveým fiačím pláem, časovým harmoogramem, odpovědostmi, či podporovaými aktivitami. 6 Operačí program jeho prostředictvím jsou realizováy priorití osy Národího rozvojového pláu NRP. NRP zdůvodňuje potřeby České republiky čerpat pomoc ze zdrojů EU a defiuje cíle, kterých má být dosažeo. Operačích programů bylo v ČR pro období 2004 2006 celkem pět, čtyři z ich jsou sektorové a jede SROP (Společý regioálí operačí program) je zaměře regioálě. 7 Platebí orgá orgá zodpovědý za celkové fiačí řízeí prostředků poskytutých České republice ze strukturálích fodů a Fodu soudržosti. 6 Tuto fukci vykoává v České republice Miisterstvo fiací ČR. Priorita je jedím ze základích strategických cílů programu, u kterého je uzáa ezbytost pomoci. Každé prioritě je přiděle určitý příspěvek ze strukturálích fodů, Jedá se o zkráceé období platosti programových dokumetů politiky soudržosti odvozeé z období platosti rozpočtu EU (programové období 2007-2013 je časově totožé s obdobím platosti rozpočtu). 7
fiačí prostředky čleského státu a soubor blíže určeých kokrétích cílů. Každá priorita je aplňováa prostředictvím opatřeí či podopatřeí. 6 Projekt časově ohraičeá cíleá čiost prováděá Koečými příjemci (Koečými uživateli) za účelem dosažeí požadovaého výsledku v rámci Operačího programu; jde o kokrétí akce realizovaé Koečým příjemcem (Koečým uživatelem) a fiacovaé prostředictvím fodů Evropské uie. 6 Řídící orgá Řídící orgá plě zodpovídá za správé a efektiví řízeí programu a prováděí pomoci z ESF v souladu s předpisy Evropské uie a árodími ormami. 6 2.2 Dotazíky Při sestavováí dotazíků jsem vycházela ze sahy dosáhout cíle, který jsem si staovila ve své práci. Na základě toho jsem také formulovala otázky. Proces dotazováí prochází ěkolika fázemi: 1. Adaptace jedá se o úvod, tedy vysvětleí cíle, kterého chceme dotazíkem dosáhout a také objasěí způsobu vyplňováí otázek. V této prví fázi jde o sahu vzbudit v respodetovi zájem a motivovat ho. 2. Kotakt dotazováí musí být sadé, bezproblémové a s jedoduchými odpověďmi. Cílem je postupě uvést respodeta do problému. 3. Dosažeí vytyčeého cíle jde o sběr základí iformace pro řešeí staoveého úkolu, kotrola relevatostí odpovědí, saha o udržeí zájmu respodeta a kotrola, zda respodet patří ke zkoumaé skupiě. Tato fáze je považováa za rozhodující. 4. Závěr dotazováí do této fáze jsou vkládáy otázky odstraňující apětí, umožňující emocioálího vyjádřeí, případě vlastího ázoru 4. Nejdůležitější při tvorbě dotazíku je správá formulace otázek. Otázky můžou být klasifikováy podle ěkolika kritérií: dle cíle, pro který je otázka určea dle možosti výběru odpovědi Otázky, které jsou klasifikováy podle cíle, jež mají splňovat, se rozdělují a: Fukcioálí jde o otázky fukcioálě psychologické, kotaktí, filtračí a kotrolí. Obsahové to jsou otázky o faktech, o vědomostech a zalostech, o míěí, postojích a motivech chováí Otázky, u kterých existuje možost výběru odpovědí dělíme a: 1. Otevřeé 2. Uzavřeé jde o otázky alterativí, selektiví, baterii otázek či škálové otázky 3. Polootevřeé 8
Ve své práci jsem využila otázky otevřeé, uzavřeé i polootevřeé. Po sestaveí dotazíků, jejich rozesláí a obdržeí odpovědí, jsme provedla osobí rozhovory s respodety. Ty vycházely z vyplěých dotazíků a týkaly se bližšího objasěí ěkterých ejasých odpovědí a podrobostí k projektům. Při hodoceí dotazíků jsem používala statistické metody a provedla tříděí získaých dat. Na jeho základě jsem zjistila závislost slovích zaků. K tomuto účelu jsem použila asociačí a kotigečí tabulky. Asociačí tabulka slouží pro zjištěí statistické závislosti dvou alterativích slovích zaků. Zkoumá, zda mají odpovědi respodetů a dvě rozdílé otázky mezi sebou určitou závislost. Tedy apř. jestli prví otázka a její odpověď ovliví odpověď a ásledující otázku. Nabývá-li alterativí sloví zak A jedé ze svých dvou obmě, abývá ula-jedičková veličia X hodoty ula, v opačém případě hodoty jeda. Stejý vztah platí mezi alterativím slovím zakem B a ulajedičkovou veličiou Y. Jestliže jsou dosazey odpovídající četosti z asociačí tabulky je získá koeficiet asociace: Vzorec 2.1: Koeficiet asociace V 11 1* *1 = itezita asociačí závislosti se pohybuje v itervalu 1, + 1 1* *1 0* *0 Při zjišťováí závislosti prostředictvím asociačí tabulky jsou používáy proměé získaé z této tabulky. Symboly v idexu u podmíěých a okrajových četostí v tabulce udávají, jaké hodoty abyl každý ze zaků v pořadí X, Y (apř. x = 1 zameá souhlas a daou otázku, x = 0 pak záporé vyjádřeí, y =1 začí kladou odpověď, y = 0 opět zápor). Symbol hvězdička zameá součet četostí přes obě hodoty takto ozačeého zaku. Rozsah souboru je ozače jako. Pro ázorý příklad uvádím asociačí tabulku: Tab.1:Asociačí tabulka y = 1 y = 0 Součet x = 1 11 10 1* x = 0 01 00 0* Součet *1 *0 Proměá 11 = xy, 1* = x = = x 2, *1 = y Průběh závislosti může být vyjádře přímkou, která udává vypočteou hodotu relativí četosti obměy jedoho zaku při zámé relativí četosti obměy zaku druhého. Pro ázorý příklad využiji asociačí tabulku č. 7 v podkapitole 4.4.1 Vyhodoceí dotazíků. Tedy pokud za hodotu Y dosadíme možost realizace dalšího projektu a za zak X iformovaost o admiistrativích úkoech souvisejících s přípravou projektu, pak regresí přímka umožňuje vypočítat podíl realizací dalších projektů při zámém podílu iformovaosti o admiistrativích úkoech. Obě relativí četosti zaků X, Y jsou určey jako podíly: Vzorec 2.2: Relativí četost zaků 1 * p = * x = 1, p = 1 y = 1 9
Rovici regresí přímky pro závislou proměou Y je zapsáa ve tvaru: Vzorec 2.3: Regresí přímka p y= 1 = Ayx + Byx * px=1 A yx absolutí čle přímky udává vypočteou hodotu p y= 1 pro p = x=1 0 B yx udává, změu relativí četost závislé proměé, změí-li se relativí četost ezávislé proměé o jedotku, je urče ze vztahu: Vzorec 2.4: Směrice regresí přímky B = 11 yx A yx 1* Ve své práci využiji kromě asociačích tabulek také tabulku kotigečí. Kotigečí tabulka se používá pro zjišťováí závislosti slovích zaků, které abývají více obmě. Takový zak je ozačová jako zak možý. Aalýza kotigečí tabulky je založea a tom, že pro každé políčko tabulky lze staovit četost, která by zde byla v případě, že dva zkoumaé zaky by byly ezávislé. Závislost slovích zaků v kotigečí tabulce je tím vyšší, čím rozdílější jsou pozorovaé a vypočteé souvislosti. Kotigečí tabulka je uvedea v kapitole 4.4.1 Vyhodoceí dotazíků. Pro změřeí závislosti je uté ejprve vypočítat teoretické četosti, a to ze vzorce: Vzorec 2.5: Teoretická četost ij i * j = kde = teoretická četost idex i je řádkový idex i = 1.k (k = 3) idex j je sloupcový idex j = 1.l (l = 2) Čím více se liší teoretické hodoty od skutečých četostí, tím více se vztah mezi zaky liší od ezávislosti (závislost je vyšší). Charakteristika, která o těchto odlišostech iformuje pomocí jedoho čísla je čtvercová kotigece χ 2. Určím ji podle vztahu: Vzorec 2.6: Čtvercová kotigece χ 2 k l 2 ( ij ij ) = i= 1 i= 1 ij Na základě výpočtu čtvercové kotigece můžu vypočítat další charakteristiky itezity závislosti, tzv. Pearsoův koeficiet kotigece: Vzorec 2.7: Pearsoův koeficiet kotigece P = 2 χ 2 χ + koeficiet abývá hodot v itervalu ( 0,1 10
3. EVROPSKÁ DOTACE NA PODPORU VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V REGIONU JIHOVÝCHOD 3.1 Evropský sociálí fod 3.1.1 Charakteristika Evropského sociálího fodu Evropský sociálí fod je jedím ze tří strukturálích fodů. Byl založe díky Římské smlouvě roku 1957 a v současé době je hlavím ástrojem sociálí politiky a politiky zaměstaosti EU. 2 Kokrétě je ESF orietová a tyto čiosti: podpora politik čleských států EU, které jsou v úzkém souladu s hlavími směry a doporučeími Evropské strategie zaměstaosti a souvisejícími cíli Společeství v oblasti sociálího začleěí, boje proti diskrimiaci, podpory rovosti, vzděláí a odboré přípravy, podpora celoživotího vzděláí, podpora rovosti a odstraňováí erovosti mezi žeami a muži, zlepšováí přizpůsobivosti pracovíků a podiků, podpora lidského kapitálu a dostuposti zaměstáí a účasti a trhu práce, posíleí sociálího začleňováí zevýhoděých osob, poděcováí ekoomicky eaktivích osob ke vstupu a trh práce, vytvořeí většího možství pracovích příležitostí pro žey i může, v ejméě rozviutých regioech a čleských státech zvýšit ivestice do lidského kapitálu, zlepšeí istitucioálí, soudí a správí kapacity zejméa pro přípravu a prováděí reforem, podpora adárodích a meziregioálích čiostí, podpora opatřeí v souladu s hlavími směry a příslušými doporučeími podle Evropské strategie zaměstaosti, podpora techické pomoci se zvláštím důrazem a povzbuzováí vzájemého vzděláváí prostředictvím výměy zkušeostí a šířeím osvědčeých postupů. Do čleských zemí Evropské uie se fiačí prostředky pro tuto čiost dostávají díky regioálí a strukturálí politice, která také ěkdy bývá ozačováa jako politika hospodářské a sociálí soudržosti. Fuguje a pricipu solidarity (má přiášet prospěch občaům a regioům hospodářsky a sociálě zevýhoděím, v porováí s průměrou situací v EU) a soudržosti (pro všechy je výhodé zmešovat rozdíly v příjmech a bohatství mezi chudšími zeměmi a regioy a těmi, kteří jsou a tom lépe). 5 11
Evropský sociálí fod fiacuje kokrétí programové dokumety. Pro období 2007 2013 vytvořil tři operačí programy : Operačí program Lidské zdroje a zaměstaost Operačí program Vzděláí pro kokureceschopost Operačí program Praha Adaptabilita Řízeí těchto programů je rozděleo dle kompetecí jedotlivých subjektů. Operačí program Lidské zdroje a Zaměstaost je říze Miisterstvem práce a sociálích věcí. Operačí program Vzděláváí pro kokureceschopost řídí Miisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy a třetí program, který je výhradě urče pro území hl.m. Prahy, je v působosti Magistrátu hl. m. Prahy. Pro období 2007 2013 fiacuje Evropský sociálí fod v režimu tzv. křížového fiacováí (jedá se o doplňkový způsob fiacováí každé z prioritích os operačího programu jiého fodu) operačí programy fiacovaé prostředictvím Evropského fodu pro regioálí rozvoj. Jedá se apř. o programy Podikáí a iovace, Výzkum a vývoj pro iovace, či Operačí program Techická pomoc. Tato podkapitola byla stručou charakteristikou Evropského sociálího fodu, týkající se období 2007 2013. Téma mé práce se ovšem týká předchozího programového období, z tohoto důvodu bude obsahem ásledující kapitoly programová skladba Evropského sociálího fodu pro období 2004 2006. 3.1.2 Základí programy Evropského sociálího fodu Základími programy, které umožily čerpáí prostředků z Evropského sociálího fodu v oblasti lidských zdrojů pro období 2004 2006 v České republice a hlavím městě Praze byly: Operačí program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) Jedotý programový dokumet pro Cíl 3 pro Prahu (JPD3) Program Iiciativy Společeství EQUAL Společý regioálí operačí program (SROP) 12
Fiačí rámec pro ESF 2004-2006 Pro představu o objemu fiačích prostředků Evropského sociálího fodu a jejich rozděleí mezi jedotlivé operačí programy uvádím ásledující tabulku: Tab.2: Fiace Evropského sociálího fodu pro období 2004 2006, v mil 2004 2005 2006 Celkem SF celkem 371,4 498,1 621,7 1491,2 Cíl 1 307,0 431,1 548,3 1286,4 Cíl 3 17,4 17,4 17,4 52,2 Equal 6,9 9,5 12,0 28,4 SOP (61,5 % z Cíle 1) 188,2 264,2 336,0 788,4 OP RLZ (21 % z Cíle 1) 64,5 90,2 114,5 269,2 SROP (38,5 % z Cíle 1) 118,5 166,9 212,3 498,0 SROP ESF (2 % z Cíle 1) 5,9 8,3 10,6 24,8 ESF celkem 94,7 125,4 154,5 374,6 Podíl ESF z přídělu pro SF (%) 25,5 25,2 24,9 25,1 Zdroj: Miisterstvo práce a sociálích věcí, www.esfcr.cz/files/claky/174esf_v_cr.ppt#265,7,fiači rámec pro ESF 2004-2006 V tabulce tedy vidíme fiačí prostředky Evropského sociálího fodu a jejich rozděleí pro období 2004 2006. Cíl 1 Podpora rozvoje zaostávajících regioů byl zaměře především a ivestice do rozvoje ifrastruktury, výroby, či lidských zdrojů. Cíl 3 Podpora politiky a zaměstáí a sížeí ezaměstaosti. Operačí program Rozvoj lidských zdrojů (v jehož rámci bylo vytvořeo Gratové schéma Profese, které je předmětem mé práce) získal zhruba 269 mil, tedy 21 % z prostředků ESF. Toto byl tedy fiačí rámec Evropského sociálího fodu. Pro kokrétější představu o čiostech ESF a jeho jedotlivých operačích programů, je obsahem ásledujících podkapitol jejich stručá charakteristika. 3.1.2.1 Jedotý programový dokumet pro Cíl 3 Celý ázev programu zí Jedotý programový dokumet pro Cíl 3 v regiou NUTS 2 hlaví město Praha. Teto program je spolufiacová z Evropského sociálího fodu (padesáti procety z ESF a druhou poloviou z árodích veřejých zdrojů státího rozpočtu a rozpočtu hlavího města Prahy). 3 Hlavím cílem programu je docíleí efektivího trhu práce založeého a kvalifikovaé pracoví síle, kokureceschoposti zaměstavatelů, využití výzkuměvývojového poteciálu regiou, sociálí itegraci ohrožeých skupi a rovosti příležitostí při respektováí zásad udržitelého rozvoje. 3 3.1.2.2 Iiciativa Společeství EQUAL Od hlavích forem pomoci z ESF (Operačího programu pro Cíl 1, Jedotého programového dokumetu pro Cíl 3) se liší jiou implemetačí strukturu a tím, že je realizová a celém území všech čleských států, tj. jak a územích pokrytých Cílem 1 (regioy s HDP/ob. < 75 % HDP/ob. EU), tak pokrytých Cílem 3 (ostatí regioy). 13
Iiciativa Společeství EQUAL podporuje a celém území EU meziárodí spolupráci při vývoji a prosazováí ových ástrojů bojů se všemi formami diskrimiace a s erovostmi a trhu práce. Cílem Iiciativy je tedy vyviout a prosadit ástroje a podporu zevýhoděých skupi občaů (dlouhodobě ezaměstaých, edostatečě kvalifikovaých, absolvetů škol, starších občaů, osob se zdravotím postižeím, etických meši apod.), kteří se mohou setkat s diskrimiací či erovým zacházeím. 3 3.1.2.3 Společý regioálí operačí program Cílem Společého regioálího operačího programu (SROP) je především dosažeí trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regioů prostředictvím ových ekoomických aktivit s důrazem a tvorbu pracovích míst v regioálím i místím měřítku, a zlepšeí kvality ifrastruktury a životího prostředí, a všeobecý rozvoj lidských zdrojů a a prohlubováí sociálí itegrace. 3 SROP je programovým dokumetem zahrujícím rozvojové priority sedmi regioů soudržosti České republiky, které mohou být apojey a strukturálí fody Evropské uie v Rámci Cíle 1 (tj. jde o regioy, jejichž HDP a hlavu edosahuje 75 % průměru EU15 Cíl 1) 3 : Středí Čechy Jihozápad Severozápad Jihovýchod Severovýchod Středí Morava Moravskoslezsko Protože se má práce týká dotace z OP RLZ, budu v ásledující kapitole teto operačí program charakterizovat podroběji. 3.1.2.4 Operačí program Rozvoj lidských zdrojů Operačí program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) tvoří základ pro realizaci podpory z Evropského sociálího fodu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice 2004 2006. 3 Globálím cílem tohoto operačího programu je: Dosažeí vysoké a stabilí úrově zaměstaosti založeé a kvalifikovaé a flexibilí pracoví síle, itegraci sociálě vyloučeých skupi obyvatelstva a kokureceschoposti podiků při respektováí pricipů udržitelého rozvoje. 3 Teto globálí cíl zahruje řadu témat a aspektů trhu práce a byl postupě realizová aplěím specifických cílů OP RLZ, tj. globálích cílů jedotlivých priorit. Tyto čtyři specifické cíle byly staovey tak, aby tvořily provázaou soustavu cílů pokrývající široké spektrum oblastí od kokureceschoposti až po sociálí ikluzi, jejich společé aplěí zajistí realizaci globálího cíle OP RLZ. 7 14
Prví specifický cíl je zaměře a rozšířeí ástrojů a zvýšeí účiosti aktiví politiky zaměstaosti a služeb zaměstaosti tak, aby bylo usaděo rychlé začleěí uchazečů o zaměstáí a trh práce a předcházeí ezaměstaosti u osob ohrožeých ezaměstaostí (zájemců o zaměstáí). Prvím specifickým cílem je: Rozvoj pružého trhu práce, který přispívá ke sížeí a preveci ezaměstaosti a zvýšeí zaměstaosti osob, jimž hrozí vyloučeí z trhu práce. 7 Druhý specifický cíl je zaměře a zlepšeí přístupu k zaměstaosti a vzděláváí pro skupiy i jedotlivce ohrožeé sociálí exkluzí (sociálím vyloučeím). Druhým specifickým cílem je: Sížeí počtu a podílu osob ohrožeých sociálí exkluzí prostředictvím itegrovaého přístupu a odstraňováí bariér zesadňujících účast a trhu práce, včetě diskrimiace podle pohlaví. Třetí specifický cíl poěkud překračuje rámec programu, protože uté změy postojů všech subjektů, včetě jedotlivců k celoživotímu učeí jsou dosažitelé až v delším časovém horizotu. Třetím specifickým cílem je: Rozvoj celoživotího učeí prostředictvím zvyšováí kvality abídky vzděláváí z hlediska potřeb zalostí společosti a prostředictvím rozšiřováí účasti všech subjektů v procesu vzděláváí. 7 Čtvrtý specifický cíl je zaměře a zvyšováí kvalifikace pracoví síly v souladu s potřebami trhu práce a k posíleí kokureceschoposti českých podiků. Čtvrtým specifickým cílem je: Rozvoj kvalifikovaé pracoví síly, kokureceschoposti podiků, rozšiřováí abídky pracovích příležitostí v rozvojových odvětvích a posíleí evirometálího přístupu. 7 Právě v rámci čtvrtého specifického cíle byla vytvořea Oblast podpory 4.2 pod íž patří Gratové schéma Profese. Souběžě s řešeím problematiky rozvoje lidských zdrojů byly v OP RLZ uplatňováy také čtyři průřezové politiky celospolečeského výzamu, tzv. horizotálí témata, jejichž prostředictvím dochází k propojeí všech specifických i globálích cílů apříč celým programem. Horizotálí témata eboli pricipy jsou 7 : rové příležitosti, udržitelý rozvoj, iformačí společost, podpora místím iiciativám Opatřeí 4.2 se v rámci rových příležitostí sažilo o zohleděí tohoto pricipu také ve vztahu pracovík - kliet. Součástí tématu udržitelý rozvoj byla ochraa životího prostředí pomocí miimalizace jeho zečišťováí a větší rozvoj cestovího ruchu mimo ávštěvická cetra. Prohloubeí iformačí gramotosti bylo cílem horizotálího tématu iformačí společost a podpora místích iiciativ se sažila o povzbuzeí zájmu a motivace občaů poteciálě ohrožeých ezaměstaostí. Operačí program Rozvoj lidských zdrojů vymezuje celkem 4 priority a 10 opatřeí, které svým rozsahem pokrývají ásledující oblasti 3 : aktiví politika zaměstaosti, itegraci specifických skupi ohrožeých sociálích exkluzí, rovost příležitostí pro muže a žey a trhu práce, rozvoj celoživotího učeí a zvýšeí adaptability zaměstaců a zaměstavatelů a změy ekoomických a techologických podmíek 15
Priority a opatřeí uvedeé v OP RLZ jsou avržey tak, aby byly v souladu s problémy, tredy, ávrhy řešeí a strategiemi vývoje obsažeými v Národím akčím pláu zaměstaosti pro rok 2002, Společém hodoceí priorit politiky zaměstaosti v České republice (JAP), Dlouhodobém záměru vzděláváí a rozvoje výchově vzdělávací soustavy České republiky a v dalších základích strategických dokumetech pro oblast zaměstaosti, sociálí politiky vzděláváí a podpory podikáí. Priority a opatřeí jsou avržey a základě aalýzy ekoomické a sociálí situace České republiky v oblasti rozvoje lidských zdrojů. 7 Řízeí OP RLZ probíhá podle dohoduté implemetačí struktury, která zahruje v řídící roviě Miisterstvo práce a sociálích věcí ČR (MPSV) jako Řídící orgá (ŘO) celého OP RLZ a Zprostředkující subjekty (ZS), kterými jsou pro vybraá opatřeí Správa služeb zaměstaosti MPSV (SSZ), Miisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Nadace rozvoje občaské společosti. 3 Dalším člákem v implemetačí struktuře jsou Koečí příjemci (KP), u ichž se bude pomoc z ESF realizovat. Ti budou klíčovým kotaktem pro Koečé uživatele (příjemce pomoci). 3 Na íže uvedeém schématu je zobrazeo rozděleí priorit a opatřeí v Operačím programu Rozvoj lidských zdrojů. Schéma 1: Operačí program Rozvoj lidských zdrojů Zdroj: Operačí program Rozvoj lidských zdrojů, http://www.esfcrcz/claek.php?lg=1&ìd=403 16
Celková částka, která byla k dispozici pro OP RLZ v období 2004 2006 čiila 422,4 mil. EUR. Z této částky čiila pomoc ESF 318,8 mil. EUR. V Operačím programu Rozvoj lidských zdrojů bylo vytvořeo pro období 2004 až 2006 ěkolik gratových schémat (teto pojem podroběji rozebírám v dalších částech práce): v rámci Opatřeí 1.1 adregioálího gratového schématu Podpora aktiví politiky zaměstaosti bylo ve třech výzvách v období 2004 2006 kladě ohodoceo celkem 258 projektů. Toto opatřeí slouží k posíleí aktiví politiky zaměstaosti, cílem je pomáhat odstraňovat bariéry a trhu práce a získat zaměstáí ebo zvýšit zaměstaost. v rámci Opatřeí 2.1 gratového schématu Vzděláváí poskytovatelů a zadavatelů v oblasti sociálích služeb a Itegrace specifických cílových skupi bylo celkem podpořeo 103 projektů. V rámci toho programu jsou realizováy aktivity, které podporují vzděláváí poskytovatelů a zadavatelů sociálích služeb. v rámci Opatřeí 2.3 Posilováí kapacity poskytovatelů sociálích služeb jde o globálí grat (jedá se o zjedodušeé gratové schéma) zaměřeý a zlepšováí poskytovaých služeb. Ze dvou vyhlášeých výzev bylo podpořeo 184 projektů. v rámci 1. výzvy pro Opatřeí 3.1 Zkvalitňováí vzděláváí ve školách a školských zařízeích a rozvoj podpůrých systémů ve vzděláí bylo přijato k fiacováí 92 projektů. Cílem tohoto opatřeí je zkvalitěí vzděláí a ZŠ, SŠ a VOŠ a školských zařízeích. v rámci Opatřeí 4.1 gratové schéma Zvýšeí adaptability zaměstavatelů a zaměstaců a změy ekoomických a techologických podmíek, podpora kokureceschoposti bylo ve třech výzvách dohromady podpořeo 395 projektů. v rámci Opatřeí 4.2 Specifické vzděláváí bylo vytvořeo gratové schéma Profese, které je předmětem mé práce. Zaměřuje se a podporu odborého růstu zaměstaců průmyslových podiků a dalších podikatelských subjektů. V 1. výzvě bylo kladě ohodoceo 76 projektů. Další podrobosti k tomuto gratovému schématu budou uvedey v ásledujících kapitolách. O fiačí podporu v rámci OP RLZ mohou žádat jedotlivci, epodikatelské subjekty (tedy obce, svazky obcí, kraje, orgaizace zřizovaé obcemi ebo kraji, orgaizačí složky státu a jimi zřizovaé orgaizace a estátí eziskové orgaizace) a podikatelské subjekty - fyzické a právické osoby, které musí doložit svou práví subjektivitu. 3 Gratové schéma 4.2 Specifické vzděláváí je vytvořeo v rámci Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů. Podrobá charakteristika vybraého schématu je obsahem ásledující kapitoly. 17
4. PŘÍNOS EVROPSKÉ DOTACE NA PODPORU VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V REGIONU JIHOVÝCHOD 4.1 Vymezeí pojmu regio Termí regio je používá v růzých smyslech. Obecě může být regio chápá jako komplex vzikajících regioálích difereciací krajié sféry. 1 Důležitou vlastostí regioů je jejich struktura. Na základě struktury jsou zpravidla rozlišováy dva typy geografických regioů, a to homogeí regioy, které se vyzačují stejorodostí svých vlastostí, a ehomogeí regioy (také ěkdy ozačovaé jako heterogeí, spádové či odálí), které se vyzačují estejorodostí svých vlastostí, ale fukčí jedotostí. 1 Vymezováí homogeích regioů eí zaměřeo a zjištěí vzájemých vztahů, ale a alezeí shody. Využívá se přitom růzých kritérií stejorodosti. Např. se přihlíží k typům vazeb mezi složkami krajié sféry. Jestliže je regio vymeze a základě ěkolika kritérií, musí se a všecha vztahovat požadavek homogeosti. Homogeí regioy jsou častější ve fyzické geografii (apř. klimatické, geomorfologické a biogeografické regioy) ež v geografii socioekoomické. 1 Nehomogeí regioy jsou jedoté ve vztahu jejich vitří struktury ebo orgaizace. Sestávají se z jedoho ebo i ěkolika odálích ceter a zázemí. Jako příklad odálích regioů mohou sloužit tzv. spádové regioy, kdy jsou vymezey oblasti, z kterých lidé jezdí akupovat do určitého obchodího domu. Město se svým okolím vázaým obchodími vazbami představuje odálí regio vymezeý a základě ěkolika zaků. Podobé odálí regioy jedoho typu mohou ležet vedle sebe ebo obklopovat odálí regioy jiého typu. Hlavím rysem odálího regiou je přemisťováí zahrující pohyb obyvatelstva, zboží a dopravu. Jeho hraice probíhají ebo mizí tam, kde relativě slábou vazby s vlastím cetrem ve vztahu k jiému vějšímu cetru. Přirozeé spádové cetrum jiží Moravy je krajská metropole Bro, můžeme sem také zařadit město Jihlava, či Olomouc a moho dalších. 1 Podstatou otázkou při vymezeí regioů je určeí jejich hraic. Hraice homogeích regioů probíhají tam, kde se stávají charakteristické rysy ceter sousedích regioů ejméě výrazé a avzájem se spojují. Hraice odálích regioů se vedou v místech, kde se staoví hraice mezi gravitačím působeím sousedích ceter. V případě, že chybí vzájemé působeí vlivů růzých odálích středisek, hraice budou probíhat v místech ulových hodot gravitačího působeí (apř. Hradec Králové a Pardubice). 1 Regio Jihovýchod patří mezi ehomogeí regioy, je možo jej rozdělit do dvou oblastí a to Vysočiu, která se rozkládá v severozápadí části regiou a Jiží Moravu a jihovýchodě. Z ekoomického hlediska je možé v tomto typu regioů spatřit vitří území difereciaci, která se může týkat apř. ezaměstaosti v jedotlivých mikroregioech (o této problematice více pojedává podkapitola 4.1.2.2 Lidské zdroje a trh práce). Ovšem v takto postižeých mikroregioech regiou Jihovýchod je možým důvodem špatá dopraví dostupost, periferí poloha vůči regioálím cetrům, či edostatečá vybaveost službami i ifrastrukturou. 18
4.1.1 Regio Jihovýchod Svou rozlohou 13 991 km 2 je druhým ejrozlehlejším regioem soudržosti NUTS 2 ČR ( = omeklatura územích statistických jedotek, odpovídá úrovi středího čláku územě správího čleěí daého státu). Regio Jihovýchod se skládá ze dvou krajů dvou územích jedotek NUTS 3. Kraj Vysočia má celkovou rozlohu 6 796 km 2 a Jihomoravský kraj se rozprostírá a ploše 7 195 km 2. Počtem obyvatel 1 641 125 (k ledu 2006) je regio soudržosti NUTS 2 Jihovýchod ejlidatějším regioem soudržosti v rámci ČR, a celkovém počtu obyvatel ČR se podílí zhruba 16 %. 9 Na území regiou Jihovýchod se achází celkem 1 376 samosprávých obcí, z toho počtu ovšem 92 % tvoří obce s počtem obyvatel do 2 tis.. Pouze ve dvou obcích regiou žije více ež 50 tis. obyvatel. 9 Regio Jihovýchod je v ekoomice druhým ejvýzamějším regioem soudržosti se zhruba 15 % podílem a HDP ČR. HDP a obyvatele regiou soudržosti Jihovýchod dosahuje 91,6 % průměru ČR, čímž se regio řadí a třetí místo za zcela specifickou Prahu a za regio soudržosti Středí Čechy. Z vývoje tohoto ukazatele v posledích letech je možé rověž pozorovat postupé kovergečí tedece směrem k průměru EU. Zatímco v roce 2000 dosahoval HDP/obyvatele regiou Jihovýchod v přepočtu podle parity kupí síly 58,1 % průměru EU (ČR 64,8 %), v roce 2004 to již bylo 64,9 % průměru EU25 (ČR 70,9 %). 9 4.1.1.1 Sociálí a ekoomická situace regiou V období 2000 2005 se celkový počet obyvatel regiou Jihovýchod sížil zhruba o 1 %. Populačí progóza ČSÚ předpokládá v příštích letech trvalý pokles počtu obyvatel regiou soudržosti Jihovýchod přirozeou měrou. K sížeí počtu obyvatel dochází díky ízké porodosti a eustálému prodlužováí průměré délky života obyvatel. Kombiace těchto jevů (a samozřejmě i řady dalších faktorů) pak způsobují postupé stárutí populace se všemi ekoomickými a sociálími důsledky, které teto jev provázejí. Také v regiou Jihovýchod se předpokládá postupý pokles podílu osob ve věku do 14 let i stálý pokles podílu produktiví složky ve věku 15-65 let (tedy práceschopého obyvatelstva). Zvyšovat se bude aopak podíl osob v postproduktivím věku (ad 65 let). 9 Výzamou roli v ekoomice regiou hrají malé a středí podiky, které tvoří zhruba 71 % všech subjektů podikajících a území regiou. Nejvýzamější pozici v regiou má strojíreství, zvláště eergetika, strojí ižeýrství a elektroižeýrství. Následuje elektroický průmysl, textilí výroba, potraviářský, chemický a farmaceutický průmysl, sklo, keramická vláka a dřevozpracující průmysl. 9 Regio Jihovýchod má velký poteciál v oblasti rozvoje iovací a iovačího podikáí. Na jeho území existují istituce a ifrastruktura podporující iovačí podikáí, jako apř. Jihomoravské iovačí cetrum ebo Český techologický park Bro, či Regioálí rozvojová agetura Jiží Moravy. Z hlediska abídky vysokoškolských vzdělávacích istitucí a vědeckých zařízeí představuje regio Jihovýchod po Praze druhé ejvýzamější vysokoškolské a vědecké cetrum ČR. 9 19
4.1.1.2 Lidské zdroje a trh práce Míra zaměstaosti čiila v 1.čtvrtletí 2006 53,1 %, což je méě, ež kolik čií průměr za celou ČR (54,7 %). Z hlediska sektorové struktury zaměstaosti je ejvětší podíl osob zaměstá v terciárím sektoru ekoomiky (53 %), ásleduje sekudárí sektor (41,4 %) a primárí sektor (5,6 %). V rámci ČR vykazuje regio Jihovýchod míru ezaměstaosti srovatelou s celorepublikovým průměrem. Ve 4. čtvrtletí roku 2005 dosáhla hodoty 7,5 %, zatímco celostátí průměr čiil 7,8 %. Z 8 regioů soudržosti NUTS 2 vykazují vyšší ezaměstaost pouze regioy soudržosti Moravskoslezsko, Severozápad a také Středí Morava. Nezaměstaost v regiou Jihovýchod vykazuje výrazou vitří území difereciaci, kdy v ejpostižeějších mikroregioech Hodoísko a Zojemsko je míra ezaměstaosti 4,5krát větší ež v mikroregioech s ejižší ezaměstaostí jako je apř. oblast Bro-vekov, či Vyškovsko. Na posíleí kokureceschoposti podiků a dosažeí jejich lepšího postaveí a trhu práce je zaměřeo Gratové schéma Profese uskutečěé v rámci OP RLZ, které je předmětem mé práce. Jeho podrobá charakteristika je obsahem ásledující podkapitoly. 20
4.2 Gratové schéma Profese Gratové schéma Profese (GS Profese) je realizováo v rámci Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů. OP RLZ byl podroběji specifiková v jedé z předchozích kapitol, takže se zde jeho bližší charakteristikou již ebudu více zabývat. GS Profese spadá do priority 4 Adaptabilita a podikáí, opatřeí 4.2 Specifické vzděláváí, jehož hlavím cílem je prostředictvím zvyšováí kvalifikace pracovíků podpořit rozvoj odvětví a oborů s růstovým poteciálem a posílit kokureceschopost a flexibilitu českých podiků a pracoví síly. Celková částka, která byla k dispozici pro GS Profese a období 2005 2006, byla 256,5 mil. Kč. 8 Cílem GS Profese je podpora odborého růstu zaměstaců průmyslových podiků a dalších podikatelských subjektů v profesích, které vyžadují speciálí odboré a profesí zalosti a dovedosti a tím zvyšováí jejich kokureceschoposti a přizpůsobivosti s ohledem a měící se podmíky trhu. 8 Podporu bylo možé využít a přípravu vzdělávacích aktivit, realizaci školeí a učebí texty, materiály či pomůcky přímo související s realizovaým školeím. Součástí projektu mohla být jeda i více vzdělávacích aktivit. Tyto aktivity a školeí mohly být zajišťováy iterě i prostředictvím exterí vzdělávací istituce. 8 GS Profese je implemetováo Miisterstvem průmyslu a obchodu ČR, které vystupuje v pozici takzvaého Koečého příjemce, který je zodpovědý za výběr a hodoceí projektů, moitorováí, platby a kotrolu gratových projektů, tedy projektů příjemců podpory. Příjemci podpory jsou v rámci Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů ozačováí také jako Koečí uživatelé. 8 Výzamou část čiostí souvisejících s implemetací GS Miisterstvo průmyslu a obchodu ČR deleguje a Ageturu pro podporu podikáí a ivestic CzechIvest. 8 4.2.1 Specifické vzděláváí Toto opatřeí se soustředilo zejméa a podporu rozvoje ové zalostí ekoomiky, a posíleí profesí kvalifikovaosti a vzdělaosti ve vybraých sektorech (průmysl, životí prostředí a cestoví ruch), zejméa specifických, dosud edostatečě rozvíjeých oblastí (apř. iovace v průmyslu, rozvoj IT, itegrace evirometálích hledisek do řízeí běžých čiostí, regioálí marketig a maagemet ČR). 6 Další iformace k tomuto opatřeí vyplyou z další kapitoly, kde uvádím kokrétí příklady jedotlivých projektů. Opatřeí Specifické vzděláváí zahruje zvýšeí kvalifikačí úrově a zalostí pracovíků, podikatelů, dalších osob a skupi a zajišťováí jejich přístupu k iformacím. 6 Globálím cílem je: Rozvoj adaptability a kvalifikace pracoví síly v sektorech podikáí a služeb a zvyšováí povědomí o horizotálím tématu udržitelého rozvoje. 6 21
Specifické cíle: zvýšeí kvalifikačí úrově a dovedostí pracovíků podiku v souvislosti se zaváděím progresivích systémů řízeí výrobích procesů, se zavedeím hightech (podle omeklatury OECD-ISIC), sofistikovaých produktů a služeb, iformačích a komuikačích techologií (ICT), a se zaváděím techik šetrých k životímu prostředí, zlepšeí profesí přípravy a vzděláváí absolvetů škol zaměřeých a ČR, pracovíků a podikatelů a vzděláváí odboríků a ČR ve veřejé správě, zkvalitěí regioálího marketigu a maagemetu ČR, budováí kapacit regioálích systémů EVVO, založeých a existeci regioálí sítě evirometálě zaměřeých iformačích a vzdělávacích středisek, zvyšováí povědomí občaů, podiků a istitucí o evirometálě legislativě a iformováí o jejich právech příležitostech a poviostech v evirometálě oblasti, zejméa prostředictvím implemetace projektů Místí Agedy 21 (= program kokrétích obcí, měst a regioů, který zavádí pricipy trvale udržitelého rozvoje do praxe při zohledňováí místích problémů. Je tvoře za účasti a ve spolupráci s občay a orgaizacemi a jeho cílem je zajištěí dlouhodobě vysoké kvality života a životího prostředí a daém místě). 6 Mezi cílové skupiy jsou řazey podikatelské subjekty (zejméa malé a středí), veřejá správa, veřejé istituce (včetě škol) a estátí eziskové orgaizace. Do koečých cílových skupiy patří zaměstaci a maagemet podikatelských subjektů, podikatelé (včetě začíajících), pracovíci veřejé správy a veřejých istitucí (včetě škol) a účastíci vzdělávacích a iformačích akcí. 6 Koečými příjemci určeými Řídícím orgáem jsou Miisterstvo průmyslu a obchodu, Miisterstvo pro místí rozvoj a Miisterstvo životího prostředí. Projekty Koečých uživatelů byly vybíráy a základě výzvy k podáváí žádostí (MPO, MŽP), případě byly realizováy a základě přímého přiděleí prostředků (MMR). 6 Příspěvek z Evropského sociálího fodu a Opatřeí 4.2 byl 75 % celkových uzatelých výdajů projektu. Národí spolufiacováí ve výši 25 % zajistili jedotliví Koečí příjemci určeí Řídícím orgáem v rámci svých rozpočtových kapitol v poměru, který je dá idikativím podílem fiačí alokace Opatřeí 4.2 mezi jedotlivé resorty. 6 Kokrétě se tedy Miisterstvo průmyslu a obchodu podílí 30 %, Miisterstvo pro místí rozvoj 30 % a Miisterstvo životího prostředí 40 %. Následující tabulka představuje celkové veřejé zdroje použité v rámci Opatřeí 4.2 22
Tab.4: Fiace pro Opatřeí 4.2 Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů Opatřeí/rok Celkem EU ERDF ESF EAGGF FIFG Česká republika Opatřeí 4.2 28 403 901-21302925 - - 7 100 976 2004 6 620 235-4 965 176 - - 1 655 059 2005 9 482 291-7 111 718 - - 2 370 573 2006 12 301 375-9 226 031 - - 3 075 344 100 % - 75 % - - 25 % Zdroj:Foltý. Z., Dodatek k Operačímu programu Rozvoj lidských zdrojů, http://www.esfcr.cz/files/claky/411/dodatek_1-5.pdf Z těchto fiačích prostředků bylo pro regio Jihovýchod vyčleěo celkem 81 228 578 Kč. Mou osloveé podiky dohromady získaly peěží částku ve výši 4 550 149 Kč. 23
4.3 Projekty GS Profese V rámci své bakalářské práce jsem oslovila všechy podiky z regiou Jihovýchod, které obdržely výše zmíěou dotaci, s žádostí o spolupráci. Z patácti osloveých společostí mi odpověděly čtyři (27 % úspěšost) a vyplily mou zaslaý dotazík. Jedá se o podiky AZ Klima, s.r.o., Starobro, a.s., Textilí zkušebí ústav s.p. a Vodáreskou akciovou společost, a.s.. Zástupci těchto firem také souhlasili s osobím rozhovorem a poskytutím podkladů týkajících se projektů. 4.3.1 AZ Klima, s.r.o Společost AZ Klima s.r.o. působí a celém území České republiky, Sloveské republiky a Polska. Zajišťuje komplexí služby v oblasti techického zařízeí budov a provádí dodávku vzduchotechiky a chladící techiky do staveb, které slouží admiistrativě, obchodu, výrobě, zdravotictví, stravováí, kultuře a sportu. Firma zpracovává projektovou dokumetaci, vyrábí vzduchotechické potrubí, vzduchotechické kompoety a vzduchotechické jedotky, vypracovává položkové rozpočty, realizuje motáže a zajišťuje záručí i pozáručí servis. Výroba je realizováa a jihu Moravy v Milovicích u Mikulova, v hale s rozlohou více ež 2000 m 2. V podiku byl zavede systém certifikací maagemetu jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001 a evirometálího maagemetu splňující kritéria ormy ČSN EN ISO 14001:2005. V souvislosti s podmíkami v oblasti pracovího prostředí a bezpečosti a ochraě zdraví při práci byl zavede systém certifikace dle OHSAS 18001:1999. Společost byla založea roku 1992 jako projekčí firma v oblasti vzduchotechiky, od roku 1993 je také firmou motáží. V roce 1995 rozšířila svoji čiost o výrobu ejprve čtyřhraého pozikovaého potrubí a příslušeství vzduchotechiky a od roku 1997 také vzduchotechických a klimatizačích jedotek. V roce 2000 vzikla dceřiá společost AZ Klima SK a Slovesku a v roce 2006 AZ Klima PL v Polsku. Společost má sídlo v Brě, které je také obchodím, techickým a fiačím cetrem. Oblastí kaceláře se achází v Praze, Svitavech a Zlíě. Sloveská dceřiá společost má sídlo v Bratislavě a Tychy jsou sídlem Polské dceřié společosti. Specifické vzděláváí a školeí zaměstaců AZ Klima s.r.o. zaměřeé a růst klasifikace pracoví síly a její efektiví využití v hospodářském procesu Projekt byl realizová v rámci Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů, Opatřeí 4.2 Specifické vzděláváí, Gratové schéma Profese. Celková výše přiděleé fiačí podpory, kterou společost AZ Klima získala byla 715 575 Kč. Cílem projektu bylo zvýšit kvalifikaci pracoví síly a to prostředictvím školeí, která byla zaměřea a techickou stráku a cizí jazyk. Školeí probíhala od 21.10.2006 do 20.1.2007. V jejich rámci bylo realizováo celkem 8 lekcí odborého aglického jazyka a 10 školeí týkajících se techiky. Kurzů se účastili zástupci firmy, kteří byli proškolováí od výrobců a dodavatelů speciálích vzduchotechických a klimatizačích zařízeí. V techice mezi témata školeí patřila: filtrace, ávrhový program pro distribučí elemety, způsob dimezováí, realizace staveb, chladící trámy, SW Halo výpočetí programy a armatury pro vytápěí. 24
V jazykových kurzech se probírala odborá agličtia. Zaměstaci se aučili fakturovat v cizím jazyce a prováděli simulovaá obchodí jedáí. Lektory byli eje iterí zaměstaci, ale také exterí školitelé. Celkové admiistrativí áklady spojeé s projektem dosáhly zhruba výše 200 000 Kč. Účast zaměstaců a školeí je zázorěa v ásledujícím grafu: Graf 1: Zaměstaci společosti AZ Klima Účast zaměstaců a školeí - z celkového počtu zaměstaců 20% účastíci kurzu eúčastili se kurzu 80% Z grafu je zřejmé, že většia zaměstaců společosti AZ Klima se účastila školeí realizovaého v rámci tohoto projektu. Společost má celkem 250 zaměstaců a 80 % z ich se účastilo vzdělávacích kurzů. To vypovídá o zapojeí většiy zaměstaců do projektu. 25
4.3.2 Starobro, a.s. Společost Starobro, a.s., čle skupiy Heieke, patří v současé době mezi ejvětší pivovarické skupiy v České republice. Vlastí stejojmeý pivovar Starobro a pivovar Hosta ve Zojmě. V objemu prodeje sudového piva si a domácím trhu drží již ěkolik let třetí příčku mezi všemi pivovary. Co se týče exportu, Starobro vyváží do Švédska, Německa, Rakouska a Velké Britáie. V roce 2004 byla získáa licece a výrobu piva v společosti Heieke Slovesko. Pivo se v Brě začalo vařit před více ež 750 lety. Moderího pivovar se začal stavět v roce 1872 a již tehdy se říkalo Starobrěský pivovar a pivo, které se zde vařilo, bylo zámé jako starobrěské. V roce 1994 došlo ke změám vlastické struktury a Starobro, a.s. se stalo součástí rakouského koceru BBAG. Na podzim roku 2001 se také stává součástí společosti Starobro, a.s. zojemský pivovar Hosta. V roce 2003 se stává stoprocetím vlastíkem koceru BBAG kocer Heieke a Starobro je tak jeho součástí. Společost Starobro dodává a český trh široké portfolio pivích začek. Tvoří jej produktová řada začky Starobro, produktová řada začky Hosta, vlastí speciálí piva Baro Treck, Červeý Drak a Black Drak, licečě vyráběé premiérové pivo Zlatý bažat a importovaé začky Heieke, Amstel, Murphy s a Edelweiss. Portfolio pivích začek doplňují ještě vlastí sudové, přírodím cukrem slazeé limoády ZULU kola a ZULU citro a piví páleka BierBrad. Kromě stálého sortimetu uvádí Starobro a trh jedorázové piví rarity (apř. Zeleé pivo a Zeleý čtvrtek). Rozvoj klasifikace zaměstaců a.s. Starobro jako ástroj zlepšeí jejich postaveí a trhu práce a zvýšeí šací v pivovaru v globálí kokureci Projekt byl uskutečňová v rámci Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů, Opatřeí 4.2 Specifické vzděláváí, Gratové schéma Profese. Celková výše přiděleé fiačí podpory, kterou společost Starobro získala byla 1 543 319 Kč. Projekt se zaměřoval a zvyšováí úrově jazykových zalostí, získáváí a prohlubováí maažerských dovedostí a zkušeostí i zvyšováí odboré kvalifikace. Prví semestr kurzu byl zaháje 21. listopadu. Projektu se účastilo celkem přes 80 frekvetatů z růzých odděleí společosti, kteří během tří semestrů absolvovali předášky a téma marketig a trade marketig, obchodí vyjedáváí, výroba a historie pivovarské výroby, distribuce, cotrollig a další, ale také si prakticky vyzkoušeli správé čepováí a další dovedosti. Lektory byli eje vedoucí maažeři Starobro, ale také exterí odboríci. 26
Účast zaměstaců a školeí je zázorěa v ásledujícím grafu: Graf 2: Zaměstaci společosti Starobro Účast zaměstaců a školeí - z celkového počtu zaměstaců 36% účastíci kurzu eúčastili se kurzu 64% Podik Starobro má 389 zaměstaců a více ež 60 % absolvovalo školeí týkající se zvyšováí odboré kvalifikace, jazykové úrově a zlepšováí maažerských dovedostí. 27
4.3.3 Textilí zkušebí ústav, s.p. Textilí zkušebí ústav byl založe r. 1992. Je otifikovaou laboratoří pro posuzováí výrobků a trhu EU č. 1021. Akreditovaá zkušebí laboratoř je vybavea pro provedeí více ež 300 typů akreditovaých zkoušek zaměřeých a zkoušeí užitých vlastostí, stálobarevostí a hořlavosti pro všechy druhy textilií, včetě dekoračích a oděvích materiálů, oblečeí, kusových výrobků, čalouických materiálů, koberců, záclo, potahů do aut a techických textilií. Laboratoř také provádí testy zdravotí ezávadosti textilií a textilích produktů a zajišťuje služby pro prádely a čistíry. Dále je prováděa kalibrace provozích zařízeí a zkušebích přístrojů pro stabilí kvalitu textilích výrobků a procesů v průmyslových prádelách. Textilí zkušebí ústav jako certifikačí orgá je akreditová pro certifikaci textilích výrobků a oděvů, koberců, geotextilií, izolačích materiálů, ochraých oděvů, textilích hraček a zdravotických prostředků. Společost je registrováa jako soudě zalecký ústav. Aktivě spolupracuje se zahraičími autoritami a laboratořemi (zejméa ze sousedích zemí - Rakousko, Německo, Maďarsko, Polsko a Slovesko). Textilí zkušebí ústav zajišťuje také vzděláí a to podle aktuálí poptávky, jde apř. o semiáře pro prádely, dále kurzy týkající se reklamačího řízeí, systémů řízeí či zprostředkovává idividuálí školící programy. Pro vzděláváí také využívá úspěšě dokočeé projekty, kterými jsou: užití textilu ve stavebictví rizika biokotamiace při praí prádla udržitelý rozvoj v prádelách Profesí databáze a jejich využití pro e-learigové vzděláváí zaměstaců autorizovaé orgaizace Projekt byl realizová v rámci Operačího programu Rozvoj lidských zdrojů, Opatřeí 4.2. Specifické vzděláváí, Gratové schéma Profese. Zabýval se vzděláváím zaměstaců společosti prostředictvím e-learigových kurzů. Celková výše přiděleé fiačí podpory, kterou Textilí zkušebí ústav získal byla 829 375 Kč. Samotá příprava projektu trvala zhruba 2 měsíce. Admiistrativou se zabýval ředitel společosti a jede další zaměstaec. Pro obor zkušebictví bylo schváleo vytvořeí šesti e-learigových kurzů zaměřeých a každé odděleí a připraveých přímo pro zaměstace Textilího zkušebího ústavu. V rámci projektu byla také vytvořea zalostí databáze, ale ebyla schválea. Kurzy propojují teoretické požadavky techických orem s praktickým prováděím jedotlivých zkoušek. Ukazuje provázaost těchto iformací s certifikací výrobků. Samostatou kapitolu tvořily kurzy certifikace systémů. E-learigové kurzy byly průběžě doplňováy prezečími školeími. Ke školeí byli využívái exterí lektoři z Fakulty strojího ižeýrství Vysokého učeí techického v Brě, spolupracovíci využívaí v běžé spolupráci (z oblasti zdravotictví) a iterí lektoři z TZÚ. Ke každému kurzu byla vytvořea sada otázek. Z těchto otázek byl potom automaticky vygeerová zkušebí test pro dokočeí kurzu. Testů se účastili všichi zaměstaci s výjimkou ekoomického odděleí a opakovat se budou vždy po půl roce. 28