STATISTIKA PRO EKONOMY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STATISTIKA PRO EKONOMY"

Transkript

1 EDICE UČEBNÍCH TEXTŮ STATISTIKA PRO EKONOMY EDUARD SOUČEK V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U

2 Eduard Souček Statistika pro ekoomy UČEBNÍ TEXT VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Praha 006

3 Úvod Úvod Úvod Cílem této učebí pomůcky je podat výklad základích statistických metod, s kterými ekoom přichází v praxi do styku a které acházejí široké uplatěí při zpracováí, prezetaci a aalýze hospodářských a sociálích jevů. Výběr metod a způsob jejich objasěí je podříze zájmu a zdůrazěí postupů a aplikací, které jsou typické pro aalytickou a rozhodovací čiost ekoomů a maažerů. Obecě platí, že ideové zvládutí statistického přístupu k hodoceí čísel zobrazujících reálý svět má dvojí výzam. V prvé řadě je předpokladem pro kvalifikovaé využíváí číselých iformací, s kterými se v ekoomickém prostředí deě setkáváme. V druhé řadě je to ezbytý prví krok pro racioálí uplatěí výpočetí techiky v práci se statistickými daty. I v oblasti aplikace statistických metod existuje bohatá abídka specializovaého statistického softwaru, jehož účelé využíváí však vyžaduje dobrou zalost statistických procedur a zejméa jejich cílů a podmíek jejich použití. Skriptum je kocipováo tak, aby obsáhlo všecha základí témata stadardího kurzu statistiky. Výklad jedotlivých partií eí příliš zatíže popisem teorie a důkazy a akcetuje objasňováí praktické stráky statistických metod, jejich použitelosti při řešeí typických statistických úloh a také při řešeí problémů spojeých s iterpretací a hodoceím výsledků. Doc. Ig. Eduard Souček, CSc. Vysoká škola ekoomie a maagemetu 5

4 kapitola 1 Popisá statistika

5 Popisá statistika Kapitola 1 1. kapitola Popisá statistika Úvod Statistický přístup ke zkoumáí sociálě-ekoomické reality vychází z potřeby získáí základích číselých popisých charakteristik statistického souboru, a základě kterých by bylo možo v přehledé podobě jedozačě specifikovat vlastosti hodoceého souboru. K tomuto účelu slouží především dvě základí kategorie popisých měr: míry úrově a míry variability hodot. Zalost těchto měr je eje výchozím bodem každé věcé aalýzy, ale i podmíkou pro případé komparace více statistických souborů. Studium této kapitoly objasí Cíle popisu statistického souboru popisými charakteristikami. Způsoby prezetace dat v tabulkových a grafických formách. Výpočet a použití charakteristik úrově. Výpočet a použití charakteristik variability. Výpočet a použití charakteristik symetrie rozděleí. Vzik statistiky Termí statistika je odvoze od latiského status, což v latiě zameá stav a ve slovím spojeí status rei republicae je to stav věci veřejé eboli stát. Od tohoto výzamu vzikla v 16. a 17. století italská slova statistica pro ozačeí souhru zalostí o státích záležitostech. Teto termí se pak rozšířil v podobém výzamu i meziárodě. Čiosti blízké statistice však mají daleko starší historii. Zámá jsou sčítáí lidí před ěkolika tisíciletími v Egyptě a v Číě. Běžá byla zjišťováí pro účely vojeské a daňové ve starém Římě. S prvími badatelskými aplikacemi statistiky se setkáváme v Aglii (Joh Graut, , a William Petty, ), kdy byla shromažďováa data pro zkoumáí pravidelostí v úmrtosti a porodosti obyvatelstva. Graut a Petty již usilovali o zobecěí výzamu jedotlivých případů tím, že zkoumali skutečosti, které mají povahu hromadého jevu. Svůj postup zkoumáí ozačil Petty jako politickou aritmetiku, aby tak vyjádřil fakt, že zkoumá skutečosti důležité pro stát a současě, že jde o číselé charakterizováí hodoceých jevů. Výzamým vkladem pro teoretické zázemí statistických metod byl rozvoj počtu pravděpodobosti. Prví kroky počtu pravděpodobosti jsou spojey s matematickými výpočty u hazardích her. Další vývoj teorie pravděpodobosti je spoje se jméy slavých matematiků (B. Pascal, J. Beroulli, T. Bayes, P. S. Laplace, K. F. Gauss, P. L. Čebyšev, A. A. Markov a další). 9

6 Kapitola 1 Edice učebích textů Statistika pro ekoomy Pojetí statistiky Pojem statistika se v současosti používá ve třech výzamech: a) pro vyjádřeí souhru dat o hromadých jevech, b) pro čiost směřující k získáváí statistických dat, jejich uspořádáí a zpracováí a ásledou prezetaci, c) pro metodologickou vědu, jejímž cílem je zkoumáí zákoitostí hromadých jevů a kterou tvoří metodologie zjišťováí, zpracováí a aalýzy dat. Chápeme-li statistiku v uvedeém třetím výzamu, tedy jako metodologickou vědu, zjistíme, že jsou pro i přízačé dvě skutečosti: 1. Jejím předmětem jsou hromadé jevy, e jevy jediečé a eopakovatelé. Zameá to, že statistiku ezajímá kokrétí jediec (předmět, objekt, událost) sám o sobě, ale je jako součást souboru jediců. Cílem statistiky je geeralizace založeá a zkoumáí souborů případů.. Zkoumaé pozatky o hromadých jevech vyjadřuje statistickými daty. V tomto pojetí, jež chápe statistiku jako metodologickou disciplíu, která zkoumá svými specifickými metodami hromadé jevy, se bude statistikou zabývat teto učebí text. 10

7 Popisá statistika Kapitola Základí statistické pojmy Statistický soubor a statistická jedotka Zkoumáí hromadých jevů předpokládá defiováí z hlediska účelu zkoumáí vymezeé možiy objektů, prvků zkoumáí eboli statistického souboru (soubor podiků, soubor obyvatelstva, soubor událostí apod.). Jedotlivé objekty, prvky statistického souboru, ozačujeme jako statistické jedotky. Jsou ositeli vlastostí daého souboru. Počet jedotek statistického souboru se azývá rozsah souboru. Soubory, které jsou předmětem zkoumáí, ozačujeme jako základí soubor (ěkdy se základí soubor ozačuje jako populace). V praxi často z růzých důvodů epracujeme s celým rozsahem statistického souboru, ale je se vzorkem statistických jedotek eboli s výběrovým souborem. K tomu dochází buď proto, že zkoumáí celého statistického souboru by bylo ákladé, časově zdlouhavé ebo z jiých praktických ohledů euskutečitelé, a dále proto, že zobecěí provedeé z dat výběrového souboru považujeme pro daý účel zkoumáí za dostatečě přesé a z hlediska pozáí za reprezetativí Statistický zak Zkoumaé vlastosti statistického souboru sleduje statistika prostředictvím měřitelých vlastostí statistických jedotek, které vyjadřuje tzv. statistickými zaky. Statistický zak abývá slovích ebo číselých hodot a je zjišťová u každé statistické jedotky statistického souboru. Jestliže ve statistickém souboru pracujeme je s jedím zakem (s jedou proměou), říkáme, že se jedá o jedorozměrý soubor, máme-li současě více zaků, jde o dvou-, tří-, resp. obecě vícerozměrý soubor. Základím tříděím statistických zaků je rozlišováí zaků číselých (kvatitativích, umerických) a zaků slovích (kvalitativích, alfabetických, kategoriálích). Číselé statistické zaky bezprostředě vyjadřují sledovaé vlastosti čísly (apř. při zkoumáí souboru pracovíků podiku jsou to zaky jako mzda, věk, doba praxe). Rozlišujeme zaky spojité (kotiuálí), které mohou teoreticky abývat libovolých reálých číselých hodot v určitém itervalu (průtok vody, hmotost výrobku, výška, peěží obrat apod.) a zaky espojité (diskrétí), které mohou abývat pouze určitých číselých hodot v oboru reálých čísel (počet pracovíků, počet prodaých výrobků, počet čleů domácosti apod.). Jsou-li hodoty statistického zaku vyjádřey slově, azývá se takový zak sloví (apř. u osob je to vzděláí, odvětví čiosti, árodost, pohlaví). Zvláští skupiou slovích statistických zaků jsou ordiálí (pořadové) zaky. Ty jsou takové, že jejich obměy lze podle ějakého objektivího kritéria seřadit od ejmeší obměy do ejvětší, apř. a základě ějakého expertího ohodoceí. Taková situace vziká kupř. při posuzováí kvality výrobku, kdy výrobky jsou a základě hodoceí expertů seřazey od ejlepšího k ejhoršímu. Namísto slovího popisu obmě pak u ordiálích zaků můžeme pracovat s pořadovými čísly jako s určitou formou kvatifikace těchto obmě. 11

8 Kapitola 1 Edice učebích textů Statistika pro ekoomy 1. Zjišťováí a prezetace statistických dat Statistické zkoumáí prochází postupě ěkolika pracovími etapami. Výchozí etapou je statistické zjišťováí (statistické šetřeí). Cílem je získáváí ezámých statistických dat o hodotách statistických zaků u jedotlivých statistických jedotek, které tvoří statistický soubor. Každé statistické zjišťováí má určitý kokrétí účel, z kterého vyplývá, jaké proměé statistické zaky budeme zjišťovat, co zvolíme za statistickou jedotku a jak vymezíme statistický soubor. Orgaizace statistického zjišťováí musí obsahovat prostorové, věcé a časové vymezeí statistického souboru a statistických zaků. Např. při zjišťováí ekoomických výsledků průmyslových podiků musí orgaizátor šetřeí staovit, zda bude prostorově vymeze okruh průmyslových podiků územím České republiky ebo ějakým jiým regioem a zda o zařazeí podiku do kokrétího území bude rozhodovat umístěí sídla podiku ebo ějaké jié hledisko. Věcé vymezeí musí defiovat, co považujeme za průmyslový podik a jakými ukazateli budeme charakterizovat ekoomické výsledky každého podiku (objem produkce, retabilita, produktivita práce, zisk apod.). Při časovém vymezeí půjde o staoveí kokrétího časového itervalu ebo rozhodého časového okamžiku, ke kterému se budou jedotlivé zjišťovaé údaje vztahovat. Elemetárí zpracováí výsledků statistického zjišťováí Výsledky statistického zjišťováí mají obvykle povahu velkého a epřehledého možství číselých údajů, které je třeba pro aalýzu vhodě uspořádat a utřídit. Tříděím rozumíme rozděleí jedotek souboru do skupi tak, aby vyikly charakteristické vlastosti zkoumaých jevů. Provádíme-li tříděí podle obmě jedoho statistického zaku, mluvíme o tříděí jedostupňovém. Tříděí podle více statistických zaků ajedou ozačujeme jako tříděí vícestupňové. Je-li třídicím zakem číselý (kvatitativí) zak s malým počtem obmě, pak vhodým uspořádáím statistických dat je tabulka rozděleí četostí, kdy apozorovaé hodoty ejprve uspořádáme podle velikosti a ke každé variatě přiřadíme počty statistických jedotek, které udávají, s jakou četostí se jedotlivé variaty hodot vyskytují. Ozačíme-li obměy číselého statistického zaku a četosti i a předpokládáme-li, že tříděím vziklo k obmě, pak tabulku rozděleí četostí lze formálě vyjádřit takto: TABULKA 1.1 Rozděleí četostí Obměa hodoty zaku Četost i x 1 1 x M M x k Celkem k k Souhr četostí za k řádků k je rove rozsahu souboru : i =. Tímto způsobem lze především vyjadřovat rozděleí četostí espojitého statistického zaku. Např. při prezetaci velikostí struktury souboru domácostí budou obměami hodot zaku jedotlivé vyskytující se variaty počtu čleů domácostí a četostmi jsou údaje o počtu domácostí u jedotlivých obmě. i 1 1

9 Popisá statistika Kapitola 1 Sledujeme-li espojitý statistický zak s velkým počtem obmě ebo pracujeme-li se spojitým statistickým zakem, pak uvedeý způsob prezetace výsledků statistického šetřeí by epřiesl žádoucí zpřehleděí statistických dat. V takových případech amísto obmě jedotlivých číselých hodot přecházíme a itervaly hodot a přehledost výsledků regulujeme počtem a šířkou zvoleých itervalů. Výsledá tabulka je ozačováa jako itervalové rozděleí četostí. Při sestavováí itervalového rozděleí četostí je třeba především vyřešit problém staoveí počtu a tím velikosti itervalů. Obvykle volíme řešeí, které eohrožuje příliš iformačí hodotu výsledků. Příliš široké itervaly sižují kvalitu prezetace, příliš úzké aopak zhoršují přehledost a zvyšují rozsah tabulky. Dalším problémem itervalového rozděleí četostí je volba hraic itervalů, aby edocházelo k ejasostem, do kterého itervalu se mají jedotlivé jedotky zařadit. Nejčastěji se hraice itervalů volí tak, aby se itervaly epřekrývaly. Např. při charakterizováí věkové struktury obyvatelstva pětiletými věkovými skupiami se používají itervaly 0 4, 5 9, 10 14, atd. V praxi se často eobejdeme bez tzv. otevřeých itervalů, při jejich použití bychom však měli být opatrí a používat je je pro itervaly s malou četostí, kde ehrozí ebezpečí příliš velké iformačí ztráty. Např. u již zmíěé věkové struktury obyvatelstva to může být otevřeý iterval: 85 a více let. Při výpočtech statistických charakteristik vziká problém, jaká hodota by ve výpočtu měla zastoupit (reprezetovat) jedotlivé itervaly. Za tuto zastupitelou hodotu se zpravidla volí střed itervalu. Grafy rozděleí četostí Nejzámějším grafem rozděleí četostí je tzv. polygo (řecky mohoúhelík), který v pravoúhlém souřadicovém systému používá osu x pro obměy zaku x a osu y pro četosti 1. Pro grafické vyjádřeí itervalového rozděleí četostí se používá histogram. Velikost četostí je vyjádřea sloupci, jejichž základa je rova šířce itervalu. A. Polygo četostí Příklad: rozděleí četostí počtu žáků podle zámky z matematiky OBRÁZEK 1.1 Polygo četosti Zámka Počet žáků Celkem 50 Počet žáků Zámka 13

10 Kapitola 1 Edice učebích textů Statistika pro ekoomy B. Histogram četostí Příklad: itervalového rozděleí četostí počtu škol podle průměrého počtu žáků a 1 třídu OBRÁZEK 1. Histogram četosti Průměrý počet žáků a třídu Počet škol Střed itervalu 16 17, , ,99 1 3, , , ,99 9 Celkem 70 X V případě, že jedotlivé itervaly zastoupíme středy itervalů, můžeme itervalové rozděleí četostí graficky vyjádřit i polygoem. Relativí a kumulativí četosti Abychom mohli vzájemě porovávat růzá rozděleí četostí a jejich struktury v růzě velkých statistických souborech, používáme amísto absolutích četostí relativí četosti p i, které získáme jako poměr dílčích četostí a rozsahu souboru: i p i =. (1.1) U souboru většího rozsahu se relativí četosti zpravidla vyjadřují v procetech. Pro aalýzy struktury souboru z hlediska určité vlastosti může být také užitečé zjistit, jaký podíl jedotek má hodotu meší ebo rovou příslušé variatě. K tomu používáme tzv. kumulativí četosti (absolutí ebo relativí). Získáme je postupým ačítáím četostí po sobě ásledujících tříd. 14

11 Popisá statistika Kapitola 1 PŘÍKLAD 1.1 Za podik máme k dispozici itervalové rozdìleí èetostí hodiových mezd v èleìí a muže a žey. Iterval hodiových Počet pracovíků Relativí četosti v % Kumulativí relativí četosti v % mezd v Kč Muži Žey Muži Žey Muži Žey 0 9, , , , , , a více Celkem X X Pøíklad ilustruje, jak je možo øešit problém epøekrýváí itervalù. Iterval v posledím øádku ozaèujeme jako otevøeý iterval. 1.3 Kvatily Kvatil je hodota proměé určeá tak, že odděluje určitý podíl jedotek, které jsou meší ež tato hodota. Např. dvacetipětiprocetí kvatil ~ x 5 odděluje 5 % malých hodot a současě 75 % velkých hodot. Tímto způsobem můžeme pak, kupř. při hodoceí úrově mezd pracovíků v árodím hospodářství, charakterizovat, jaká mzdová hraice odděluje 5 % pracovíků s ejižšími mzdami. V praxi se používají zejméa tyto skupiy kvatilů: Kvartily (x ~ ~ ~ 5, x 50, x 75 ) patří mezi kvatily, které rozdělují uspořádaou řadu hodot a 4 stejé části: prví (dolí) kvartil x ~ 5, který odděluje 5 % jedotek s ejižšími hodotami, druhý (prostředí) kvartil ~ x 50, který odděluje 50 % jedotek s ízkými hodotami a 50 % hodot s vysokými hodotami. Teto padesátiprocetí kvatil se také ozačuje jako mediá (od latiského medius prostředí). Třetí kvartil (horí) ~ x 75 odděluje 75 % jedotek s ízkými hodotami od 5 % jedotek s vyššími hodotami. Decily (x ~ ~ ~ 10, x 0,..., x 90 ) rozdělují uspořádaou řadu a 10 stejých částí. Cetily, resp. percetily ( ~ x ~ ~ 1, x,..., x 99 ) rozdělují uspořádaou řadu hodot a 100 stejě početých částí. Nejužívaějším kvatilem je mediá, který představuje prostředí hodotu uspořádaého souboru, a je tedy svou vypovídací hodotou blízký aritmetickému průměru. Je-li rozsah souboru udá sudým číslem, obsahuje soubor dvě prostředí hodoty. V tomto případě bývá zvykem volit za mediá průměr z těchto dvou prostředích hodot a mediá pak eí kokrétí hodotou původího souboru. Mediáu dáváme předost před aritmetickým průměrem v těch situacích, kdy aritmetický průměr je výrazě ovlivě existecí extrémích hodot v souboru a poskytuje zkresleý obraz o úrovi hodot, zatímco hodota, která v daém souboru je co do velikosti prostředí, je vůči extrémům imuí. 15

12 Kapitola 1 Edice učebích textů Statistika pro ekoomy Z povahy kvatilů je zřejmé, že prvím krokem při jejich výpočtu je uspořádáí všech hodot sledovaého zaku podle velikosti. Pak staovíme pořadové číslo statistické jedotky, jejíž hodota je hledaým kvatilem. Ozačíme-li toto pořadové číslo z p, pak platí: z p = p + 0,5, (1.) kde je rozsah souboru a p je relativí četost ejižších hodot. Např. pořadové číslo z p pro 1. kvartil ( ~ x 5 ) v souboru = 80 zjistíme takto: z 5 = 80. 0,5 + 0,5 = 0,5. Při odvozováí pořadového čísla z p z četostí vyjádřeých v procetech se hodota 0,5 ve vzorci obvykle zaedbává. Poěkud složitější je výpočet kvatilů z itervalového rozděleí četostí. Pokud se spokojíme pouze s určeím itervalu, v ěmž hledaý kvatil leží, je postup stejý jako v předchozím případě. Chceme-li kvatil odhadout jedím kokrétím číslem, je třeba použít při výpočtu lieárí iterpolaci založeou a předpokladu, že ve stejých proporcích, v jakých rozděluje pořadové číslo hledaého kvatilu iterval četostí, rozděluje kvatil iterval hodot. Teto postup hypoteticky předpokládá, že v itervalu, kde leží hledaý kvatil, jsou hodoty rozděley rovoměrě. PŘÍKLAD 1. Hledáme hodotu všech tøí kvartilù (~x 5, ~x 50, ~x 75 ) v rozdìleí èetostí hodiových mezd v ávazosti a údaje z pøíkladu 1.1. Výpoèet provedeme zvlášś za muže a žey. Využijeme k tomu posledí dva sloupce obsahující v procetech vyjádøeé kumulativí èetosti: Iterval hodiových mezd v Kč Relativí četosti v % Kumulativí relativí četosti v % Muži Žey Muži Žey 0 9, , , , , , a více Celkem X X Pro staoveí jedotlivých kvartilù potøebujeme zjistit k poøadovým èíslùm z 5, z 50 a z 75 odpovídající hodoty mezd: Hodiové mzdy mužù Ze sloupce kumulativích èetostí zjistíme, že poøadové èíslo 5 patøí do tøetího itervalu s hodotami 40 až 49,9 Kè, chápaé vždy zaokrouhleì jako 50 Kè. Z tìchto podkladù mùžeme pro pøibližý výpoèet prvího kvartilu použít lieárí iterpolaci, pøi které bude jeho hodota rozdìlovat teto iterval ve stejém pomìru, jako poøadové èíslo 5 rozdìluje odpovídající iterval èetostí: ~ x = Z toho pak sado odvodíme, že: 1 ~ x5 = = 40, Podobì zjistíme, že: ~ x 50 = 50 + a ~ x 75 = = 60,

13 Popisá statistika Kapitola 1 Hodiové mzdy že ~x 5 = 37, ~x 50 = 46,7 ~x 75 = 56,. 1.4 Statistické charakteristiky Charakteristiky úrově Úroveň jevů vyjadřovaých kvatitativími zaky vyjadřují středí hodoty. Ty v kocetrovaé podobě shrují iformaci obsažeou v údajích o statistickém zaku. Hlaví skupiu středích hodot tvoří průměry (aritmetický průměr, geometrický průměr, harmoický průměr), jejichž společou vlastostí je, že jsou určováy ze všech aměřeých hodot zaku. Druhou skupiu středích hodot tvoří tzv. pozičí středí hodoty (mediá a modus), které jsou určey pozicí ěkterých jedotek souboru. Mediá ~ x je urče hodotou zaku, kterou má jedotka statistického souboru s hodotou co do velikosti prostředí. Modus ^x je urče hodotou zaku u jedotek, které jsou v souboru ejčastěji zastoupey, jiak řečeo, tou hodotou souboru, která má ejvětší četost. A. Průměry Aritmetický průměr x Je ejzámějším a ejužívaějším typem průměru. Ze zjištěých hodot x 1, x,... x za -čleý statistický soubor jej lze vypočítat takto: _ 1 x = x. (1.3) i i =1 Tuto formu aritmetického průměru azýváme prostý aritmetický průměr. Výpočet epředpokládá žádé předběžé uspořádáí hodot. Aritmetický průměr je použitelý všude tam, kde má ějaký iformačí smysl součet hodot. Pokud jsou hodoty statistického souboru uspořádáy do rozděleí četostí, což je zejméa případ velkých souborů a souborů, kde stejé obměy hodot statistického zaku má vždy více statistických jedotek, předchozí vzorec upravujeme do tvaru, který se ozačuje jako vážeý aritmetický průměr. Při jeho použití využíváme skutečost, že k úhru všech hodot můžeme dospět přes staoveí pomocých součiů i pro k obmě zaku. Vzorec vážeého aritmetického průměru pak zapisujeme takto: _ i =1 1 x =, resp. jako x _ = x. (1.4) k i i i =1 i =1 i k 17

14 Kapitola 1 Edice učebích textů Statistika pro ekoomy Četosti 1,,..., k zde vystupují jako váhy k jedotlivým obměám hodot. Máme-li k dispozici itervalové rozděleí četostí, bereme při výpočtu aritmetického průměru za hodoty zaku středy odpovídajících itervalů. Chceme porovat aritmetický průměr hodiových mezd mužů a že v ávazosti a údaje z příkladu 1.: PŘÍKLAD 1.3 Iterval hodiových mezd v Kč Relativí četosti v % i Středy itervalů i xi Muži Žey Muži Žey 0 9, , , , a více 3 _ _ Celkem X Pro výpoèet aritmetického prùmìru z itervalového rozdìleí èetostí použijeme vážeý aritmetický prùmìr, v kterém jsou hodoty zaku zastoupey støedy itervalù: k _ i =1 i x = muži = = 51,10 žey = k = 46, i =1 i Použití vážeého aritmetického průměru přichází v úvahu i tam, kde váhy ejsou odvozey z četostí, ale z relativího výzamu (důležitosti) jedotlivých hodot. Např. při hodoceí likvidity podiku musíme počítat s tím, že jedotlivá aktiva podiku mají růzou schopost využití pro spláceí krátkodobých závazků. Proto se v této oblasti setkáváme s tím, že k jedotlivým aktivům jsou a základě expertího oceěí přiřazováy váhy, určující důležitost daé skupiy aktiv z hlediska likvidity podiku. Celkový (průměrý) ukazatel likvidity je pak vážeým aritmetickým průměrem z objemů peěžích prostředků, vázaých v jedotlivých skupiách aktiv, kdy jako váhy vystupují ějaké koeficiety kvality aktiv z hlediska stupě likvidity. PŘÍKLAD 1.4 Pøi souhrém hodoceí studijích výsledkù z urèitého pøedmìtu chceme použít bodových výsledkù ze tøí testù, dvou prùbìžých a jedoho závìreèého. Bodùm z prùbìžých testù dáváme stejou 5% váhu a závìreèému testu 50% váhu. Pøedpokládejme, že studet získal v prùbìžých testech 60 a 80 bodù a v závìreèém 5 bodù. Celkový prùmìr _ x = 1/100 ( ) = 61 bodù. 18

15 Popisá statistika Kapitola 1 K důležitým vlastostem aritmetického průměru patří: 1. Součet odchylek jedotlivých hodot od jejich aritmetického průměru je ulový.. Součet čtverců odchylek jedotlivých hodot od průměru je miimálí. 3. Trasformace jedotlivých hodot přičteím (ebo odečteím) kostaty zvýší (ebo síží) aritmetický průměr o tuto kostatu. 4. Při trasformaci jedotlivých hodot ásobeím (ebo děleím) eulovou kostatou je i aritmetický průměr zásobe (ebo vyděle) touto kostatou. Geometrický průměr Je defiová pro kladé hodoty x jako -tá odmocia ze součiu těchto hodot: x G = x, x,... x. (1.5) 1 Má uplatěí tam, kde má iformačí smysl souči hodot. K použití geometrického průměru při výpočtu průměrého koeficietu růstu se vrátíme v kapitole věovaé časovým řadám. Harmoický průměr Je defiová jako poměr mezi rozsahem souboru a součtem převratých hodot: x H =. 1 (1.6) i =1 Má uplatěí tam, kde má iformačí smysl součet převratých hodot. B. Ostatí středí hodoty Do této skupiy řadíme mediá a modus jako tzv. pozičí středí hodoty. Mediá ~ x Je padesátiprocetím kvatilem, který charakterizuje hodotu souboru co do velikosti prostředí. Odděluje poloviu hodot meších od poloviy hodot větších. Mediá je a rozdíl od aritmetického průměru ecitlivý k extrémím hodotám, protože závisí pouze a jedé, ejvýše dvou prostředích hodotách souboru. Nemůže být tedy zkresle ai přítomostí ějaké chybé extrémí hodoty. Výhodou mediáu je i to, že jej můžeme staovit i u itervalových rozděleí četostí s otevřeými itervaly u miimálích a maximálích hodot. Modus ^x Představuje hodotu, která je v rámci šetřeého souboru ejtypičtější. Jiak řečeo, jde o ejčetější hodotu zaku. Také modus eí ovlivě extrémími hodotami. V případě itervalového rozděleí četostí se při staoveí modu spokojujeme buď s určeím modálího (ejčetějšího) itervalu, ebo v rámci tohoto itervalu modus odhadujeme, apř. středem itervalu. Existují však i přesější postupy, které vycházejí z rekostrukce vrcholu souboru podle rozděleí četostí v okolí modálího itervalu. Pokud se spokojíme je s určeím modálího itervalu, pak je třeba si uvědomit, že má smysl jej určovat pouze tehdy, jsou-li všechy itervaly stejě velké. Modus považujeme za důležitou doplňkovou charakteristiku k aritmetickému průměru. Pokud se obě míry úrově výzaměji liší, pak to zameá, že aritmetický průměr evyjadřuje dobře typickou úroveň hodot souboru, apř. pro existeci extrémích hodot ebo pro asymetrické rozložeí četostí. 19

16 Kapitola 1 Edice učebích textů Statistika pro ekoomy 1.4. Charakteristiky variability Variabilitou (mělivostí) kvatitativího statistického zaku rozumíme kolísáí hodot této veličiy. Pokud soubor obsahuje všechy hodoty stejé ( = kostata), mluvíme o ulové variabilitě. Kolísáí hodot v souboru můžeme posuzovat buď jako vzájemou rozdílost jedotlivých hodot sledovaé veličiy, ebo jako rozdílost jedotlivých hodot od aritmetického průměru. Teto druhý pricip měřeí variability převažuje. Měřeí variability lze využít k hodoceí stejorodosti (homogeity) souboru a také k posuzováí kvality iformace, kterou o úrovi hodot v souboru poskytla ěkterá ze středích hodot.vycházíme přitom z úvahy, že čím je soubor stejorodější, s meší variabilitou, tím je apř. aritmetický průměr výstižější z hlediska hodoceí úrově hodot souboru. V ekoomické praxi mají míry variability uplatěí apř. při hodoceí rovoměrosti dodávek, prodeje ebo výroby, při hodoceí stability ukazatele v časové řadě. Hlavě však se s mírami variability setkáme při zkoumáí závislosti mezi jevy. K základím charakteristikám variability patří variačí rozpětí, rozptyl (a jeho odmocia směrodatá odchylka) a variačí koeficiet. Variačí rozpětí R Variačí rozpětí je rychlou, jedoduchou, ale je orietačí charakteristikou variability založeou a iformaci o maximálí a miimálí hodotě v souboru: R = x max x mi. (1.7) Při použití variačího rozpětí si musíme vždy být vědomi toho, že hodoty miima a maxima v souboru mohou mít charakter ahodilých extrémů a tím epřiměřeě zvětší aši představu o míře variability ve zkoumaém souboru. Rozptyl a směrodatá odchylka Rozptyl je ejzámější a ejužívaější mírou variability. Je defiová jako aritmetický průměr ze čtverců odchylek jedotlivých hodot od průměru: ( _ x ) i = 1 s x =. (1.8) Teto vzorec používáme při počítáí rozptylu z euspořádaého souboru všech hodot souboru, kdy u každé jedotlivé hodoty souboru zjišťujeme její odchylku od průměru a čtverec této odchylky. Mluvíme pak o výpočtu tzv. prostého rozptylu. Při výpočtu z rozděleí četostí, kdy přihlížíme k četostem jedotlivých obmě, používáme vážeý rozptyl: k ( x i x _ ) i i =1 1 k _ s x =, resp. s x = ( x ) i. k i =1 i i =1 (1.9) 0

17 Popisá statistika Kapitola 1 Pro praktické výpočty se ěkdy oba vzorce rozptylu upravují do formy tzv. výpočtových tvarů. Způsob této úpravy si ukážeme a vzorci prostého rozptylu. 1 _ 1 1 _ 1 _ 1 _ 1 i =1 i =1 i =1 i =1 ( x ) = ( x + _ x ) = x + x = x. i =1 i =1 _ (1.10) Podobou úpravou je možo odvodit růzé podoby výpočtových tvarů i pro vážeý rozptyl, ejpoužívaější je tato úprava: 1 k k 1 s x = x i i x i i. i =1 i =1 (1.11) Rozptyl sám o sobě eí iterpretovatelou veličiou, protože výsledek je dá ve čtvercích měrých jedotek. Proto se při hodoceí variability dává předost druhé odmociě rozptylu, tzv. směrodaté odchylce s x (braé s kladým zamékem). PŘÍKLAD 1.5 Z výsledkù pøijímacích zkoušek jsme u 1 studetù z urèitého gymázia zjišśovali dosažeé bodové výsledky z testu z matematiky (zak x) a agliètiy (zak y). Chceme porovat úroveò a variabilitu bodových výsledkù u obou pøedmìtù: Studet y i ( x _ ) ( y i y _ ) Celkem _ _ 660 x = = = 50, y = = 55, i =1 1 1 ( x _ i x ) i = s x = = = 654, sy = = 116,

18 Kapitola 1 Edice učebích textů Statistika pro ekoomy Z výsledkù jedozaèì vyplývá, že matematika vykazuje podstatì vyšší míru estejorodosti bodových výsledkù ež agliètia. Variačí koeficiet Při srováváí variability více souborů arážíme a problém rozdílých měrých jedotek a rozdílé úrově hodot v souborech. V takových případech je pro potřeby srováí ejvhodější charakteristikou variability variačí koeficiet V x : s x V x =. (1.1) x Patří mezi relativí míry variability, protože evyjadřuje variabilitu v původích měrých jedotkách, ale jako poměr směrodaté odchylky a průměru. Obvykle teto poměr prezetujeme v procetech. Pak udává, z kolika procet se v průměru odchylují jedotlivé hodoty od aritmetického průměru. Sadá iterpretace hodot variačího koeficietu jej řadí mezi ejpoužívaější charakteristiky variability. PŘÍKLAD 1.6 Z ásledujících dat za odvìtví chceme porovat variabilitu hodiových mezd mužù a že pomocí variaèího koeficietu. Vzhledem k tomu, že výchozí data jsou k dispozici ve formì itervalového rozdìleí èetostí, bude tøeba pro výpoèet prùmìru a rozptylu pracovat se støedy itervalù: Iterval hodiových mezd v Kč Relativí četosti v % muži žey 1 Středy itervalů x 1 muži žey muži žey x 1 1 x , , , , , , a více Celkem x k _ i =1 i aritmetický prùmìr x = muži = = 51,1, žey = k = 46, i =1 i 1 k 1 k Pro výpoèet použijeme vzorec vážeého rozptylu: s x = xi i x, i i i =1 i =1

19 Popisá statistika Kapitola s x muži = 51,10 = 05,8 05,8 V x = = 0,81, , ,44 s x žey = 46,6 = 177,44 V x = = 0, ,6 I když z èíselých hodot variaèích koeficietù vyplývá, že vìtší stejorodost hodiových mezd (vìtší kocetraci kolem prùmìru) mají muži, elze považovat zjištìý malý rozdíl v difereciaci mezd za pøíliš výzamý. K důležitým vlastostem rozptylu patří: 1. Rozptyl lze vyjádřit jako průměr čtverců hodot zmešeý o čtverec průměru ( s x = x x ).. Přičte-li se ke všem hodotám kostata a, pak se rozptyl ezměí ( s x+a = s x). 3. Násobí-li se všechy hodoty souboru kostatou k, pak rozptyl je zásobe čtvercem této kostaty ( s k = k s x) Charakteristiky tvaru rozděleí Zázoríme-li jedorozměrá rozděleí četostí pomocí polygou, získáme možost posoudit tvar rozděleí, apř. polohu vrcholu, symetrii rozděleí, míru kocetrace hodot v určité části variačího rozpětí apod. Z těchto aspektů má ejvětší praktický výzam zjištěí míry symetrie (souměrosti) rozděleí četostí, protože tím lze výzamě obohatit hodoceí vypovídací cey všech popisých charakteristik souboru. Souměrá symetrická rozděleí jsou v ekoomické praxi spíše vzácostí. Zřetelým projevem asymetrie rozděleí je především odlišost hodot aritmetického průměru od mediáu a modu. Pro zcela symetrické rozděleí je aopak charakteristické, že všechy hlaví charakteristiky úrově jsou totožé: _ x = ~ x = ^x. U esymetrických rozděleí tato idetita eplatí. Graf A charakterizuje kladě zešikmeé rozděleí, pro které je obvyklé, že aritmetický průměr je meší ež mediá a modus: _ x > ~ x > ^x. Je to rozděleí s velkým akupeím hodot meších ež průměr. Teto typ rozděleí je v praxi typický apř. pro rozděleí mezd. GRAF A Rozděleí s kladou šikmostí 5 0 mediá 15 průměr

20 Kapitola 1 Edice učebích textů Statistika pro ekoomy GRAF B Záporě zešikmeé rozděleí, kde platí x > ~ x > ^x Jedoduchou charakteristikou šikmosti je Pearsoův koeficiet α, který využívá k hodoceí stupě šikmosti vztah mezi velikostí aritmetického průměru a mediáu: 3 ( x _ ~ x ) α =. (1.13) s x Pro symetrická rozděleí má ulovou hodotu. Velikost koeficietu a jeho zaméko pak ukazuje stupeň a charakter zešikmeí. Jiý přístup k měřeí šikmosti je založe a aplikaci tzv. mometových charakteristik. Při práci s daty uspořádaými do rozděleí četostí je vhodá tzv. mometová míra šikmosti (ozačovaá také jako třetí momet směrodaté proměé) se vzorcem: 3 1 k _ xi x i. (1.14) s i =1 x Opět platí, že ulová hodota charakterizuje symetrická rozděleí a kladé a záporé hodoty vyjadřují růzý stupeň tzv. kladé a záporé šikmosti. 4

Deskriptivní statistika 1

Deskriptivní statistika 1 Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky

Více

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.). STATISTIKA Statistické šetřeí Proveďte a vyhodoťte statistické šetřeí:. Zvolte si statistický soubor. 2. Zvolte si určitý zak (zaky), které budete vyhodocovat. 3. Určete absolutí a relativí četosti zaků,

Více

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.). Pedagogická praxe - jarí semestr 206 Statistické šetřeí V rámci pedagogické praxe proveďte a vyhodoťte statistické šetřeí:. Zvolte si statistický soubor. 2. Zvolte si určitý zak (zaky), které budete vyhodocovat.

Více

P2: Statistické zpracování dat

P2: Statistické zpracování dat P: Statistické zpracováí dat Úvodem - Statistika: věda, zabývající se shromažďováím, tříděím a ásledým popisem velkých datových souborů. - Základem statistiky je teorie pravděpodobosti, založeá a popisu

Více

Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter.

Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter. Statistika Cíle: Chápat pomy statistický soubor, rozsah souboru, statistická edotka, statistický zak, umět sestavit tabulku rozděleí četostí, umět zázorit spoicový diagram a sloupcový diagram / kruhový

Více

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna. 6 Itervalové odhady parametrů základího souboru V předchozích kapitolách jsme se zabývali ejprve základím zpracováím experimetálích dat: grafické zobrazeí dat, výpočty výběrových charakteristik kapitola

Více

STATISTIKA PRO EKONOMY

STATISTIKA PRO EKONOMY EDICE UČEBNÍCH TEXTŮ STATISTIKA PRO EKONOMY EDUARD SOUČEK V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U Statistika pro ekoomy Eduard Souček Statistika pro ekoomy VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A

Více

STATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson

STATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson STATISTIKA Statistika se těší pochybému vyzameáí tím, že je ejvíce epochopeým vědím oborem. H. Leviso Charakterizace statistického souboru Statistický soubor Prvek souboru Zak prvku kvatitativí teplota,

Více

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL Elea Mielcová, Radmila Stoklasová a Jaroslav Ramík; Statistické programy POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Žádý výzkum se v deší době evyhe statistickému zpracováí dat. Je jedo,

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

13 Popisná statistika

13 Popisná statistika 13 Popisá statistika 13.1 Jedorozměrý statistický soubor Statistický soubor je možia všech prvků, které jsou předmětem statistického zkoumáí. Každý z prvků je statistickou jedotkou. Prvky tvořící statistický

Více

Statistika. Statistické funkce v tabulkových kalkulátorech MSO Excel a OO.o Calc

Statistika. Statistické funkce v tabulkových kalkulátorech MSO Excel a OO.o Calc Statistika Statistické fukce v tabulkových kalkulátorech MSO Excel a OO.o Calc Základí pojmy tabulkových kalkulátorů Cílem eí vyložit pojmy tabulkových kalkulátorů, ale je defiovat pojmy vyskytující se

Více

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika Pravděpodobost a aplikovaá statistika MGR. JANA SEKNIČKOVÁ, PH.D. 4. KAPITOLA STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY 16.10.2017 23.10.2017 Přehled témat 1. Pravděpodobost (defiice, využití, výpočet pravděpodobostí

Více

Elementární zpracování statistického souboru

Elementární zpracování statistického souboru Elemetárí zpracováí statistického souboru Obsah kapitoly 4. Elemetárí statistické zpracováí - parametrizace vhodými empirickými parametry Studijí cíle Naučit se výsledky měřeí parametrizovat vhodými empirickými

Více

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková Základy statistiky Zpracováí pokusých dat Praktické příklady Kristia Somerlíková Data v biologii Zak ebo skupia zaků popisuje přírodí jevy, úlohou výzkumíka je vybrat takovou skupiu zaků, které charakterizují

Více

Popisná statistika - zavedení pojmů. 1 Jednorozměrný statistický soubor s kvantitativním znakem

Popisná statistika - zavedení pojmů. 1 Jednorozměrný statistický soubor s kvantitativním znakem Popisá statistika - zavedeí pojmů Popisá statistika - zavedeí pojmů Soubor idividuálích údajů o objektech azýváme základí soubor ebo také populace. Zkoumaé objekty jsou tzv. statistické jedotky a sledujeme

Více

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti. 10 Cvičeí 10 Statistický soubor. Náhodý výběr a výběrové statistiky aritmetický průměr, geometrický průměr, výběrový rozptyl,...). Bodové odhady parametrů. Itervalové odhady parametrů. Jedostraé a oboustraé

Více

Parametr populace (populační charakteristika) je číselná charakteristika sledované vlastnosti

Parametr populace (populační charakteristika) je číselná charakteristika sledované vlastnosti 1 Základí statistické zpracováí dat 1.1 Základí pojmy Populace (základí soubor) je soubor objektů (statistických jedotek), který je vymeze jejich výčtem ebo charakterizací jejich vlastostí, může být proto

Více

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí stejorodosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů

Více

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:

Více

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů: Odhady parametrů polohy a rozptýleí pro často se vyskytující rozděleí dat v laboratoři se vyčíslují podle ásledujících vztahů: a : Laplaceovo (oboustraé expoeciálí rozděleí se vyskytuje v případech, kdy

Více

Závislost slovních znaků

Závislost slovních znaků Závislost slovích zaků Závislost slovích (kvalitativích) zaků Obměy slovího zaku Alterativí zaky Možé zaky Tříděí věcé sloví řady: seřazeí obmě je subjektiví záležitostí (podle abecedy), možé i objektiví

Více

6. P o p i s n á s t a t i s t i k a

6. P o p i s n á s t a t i s t i k a 6. P o p i s á s t a t i s t i k a 6.. Pozámka: Při statistickém zkoumáí ás zajímají hromadé jevy a procesy, u kterých zkoumáme zákoitosti, které se projevují u velkého počtu prvků. Prvky zkoumáí azýváme

Více

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojího ižeýrství Ústav strojíreské techologie ISBN 978-80-214-4352-5 VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ doc. Ig. Jaroslav PROKOP, CSc. 1 1 Fakulta strojího ižeýrství,

Více

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou 1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i

Více

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr Náhodý výběr 1 Náhodý výběr Matematická statistika poskytuje metody pro popis veliči áhodého charakteru pomocí jejich pozorovaých hodot, přesěji řečeo jde o určeí důležitých vlastostí rozděleí pravděpodobosti

Více

vají statistické metody v biomedicíně

vají statistické metody v biomedicíně Statistika v biomedicísk ském m výzkumu a ve zdravotictví Prof. RNDr. Jaa Zvárov rová,, DrSc. EuroMISE Cetrum Ústav iformatiky AV ČR R v.v.i. Proč se používaj vají statistické metody v biomedicíě Biomedicísk

Více

vají statistické metody v biomedicíně Literatura Statistika v biomedicínsk nském výzkumu a ve zdravotnictví

vají statistické metody v biomedicíně Literatura Statistika v biomedicínsk nském výzkumu a ve zdravotnictví Statistika v biomedicísk ském výzkumu a ve zdravotictví Prof. RNDr. Jaa Zvárov rová,, DrSc. EuroMISE Cetrum Ústav iformatiky AV ČR R v.v.i. Literatura Edice Biomedicísk ská statistika vydáva vaá a Uiverzitě

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/ Teto projekt je spolufiacová Evropským sociálím fodem a Státím rozpočtem ČR IoBio CZ..07/2.2.00/28.008 Připravil: Ig. Vlastimil Vala, CSc. Metody zkoumáí ekoomických jevů Kapitola straa 3 Metoda Z řeckého

Více

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí rovoměrosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů

Více

8. Základy statistiky. 8.1 Statistický soubor

8. Základy statistiky. 8.1 Statistický soubor 8. Základy statistiky 7. ročík - 8. Základy statistiky Statistika je vědí obor, který se zabývá zpracováím hromadých jevů. Tvoří základ pro řadu procesů řízeí, rozhodováí a orgaizováí, protoţe a základě

Více

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby. ováí - Hru IV /6 ováí Hru IV Mila RůžR ůžička, Josef Jureka,, Zbyěk k Hrubý zbyek.hruby hruby@fs.cvut.cz ováí - Hru IV /6 ravděpodobostí úavové diagramy s uvažováím předpětí R - plocha ve čtyřrozměrém

Více

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení. 4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

1. Základy počtu pravděpodobnosti:

1. Základy počtu pravděpodobnosti: www.cz-milka.et. Základy počtu pravděpodobosti: Přehled pojmů Jev áhodý jev, který v závislosti a áhodě může, ale emusí při uskutečňováí daého komplexu podmíek astat. Náhoda souhr drobých, ezjistitelých

Více

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem

Více

4 DOPADY ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ NA INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ

4 DOPADY ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ NA INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ 4 DOPADY ZPŮSOBŮ FACOVÁÍ A VESTČÍ ROZHODOVÁÍ 77 4. ČSTÁ SOUČASÁ HODOTA VČETĚ VLVU FLACE, CEOVÝCH ÁRŮSTŮ, DAÍ OPTMALZACE KAPTÁLOVÉ STRUKTURY Čistá současá hodota (et preset value) Jedá se o dyamickou metodu

Více

Cvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu

Cvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu Cvičeí 6: Výpočet středí hodoty a rozptylu, bodové a itervalové odhady středí hodoty a rozptylu Příklad 1: Postupě se zkouší spolehlivost čtyř přístrojů Další se zkouší je tehdy, když předchozí je spolehlivý

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymázium, Šterberk, Horí ám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šabloa III/2 Iovace a zkvalitěí výuky prostředictvím ICT Ozačeí materiálu VY_32_INOVACE_Hor018 Vypracoval(a), de Mgr. Radek

Více

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE 1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;

Více

České vysoké učení technické v Praze. Fakulta dopravní. Semestrální práce. Statistika

České vysoké učení technické v Praze. Fakulta dopravní. Semestrální práce. Statistika České vysoké učeí techické v Praze Fakulta dopraví Semestrálí práce Statistika Čekáí vlaku ve staicích a trase Klado Ostrovec Praha Masarykovo ádraží Zouzalová Barbora 2 35 Michálek Tomáš 2 35 sk. 2 35

Více

STATISTIKA. Základní pojmy

STATISTIKA. Základní pojmy Statistia /7 STATISTIKA Záladí pojmy Statisticý soubor oečá eprázdá možia M zoumaých objetů schromážděých a záladě toho, že mají jisté společé vlastosti záladí statisticý soubor soubor všech v daé situaci

Více

Základní požadavky a pravidla měření

Základní požadavky a pravidla měření Základí požadavky a pravidla měřeí Základí požadavky pro správé měřeí jsou: bezpečost práce teoretické a praktické zalosti získaé přípravou a měřeí přesost a spolehlivost měřeí optimálí orgaizace průběhu

Více

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR Středí hodoty, geometrický průměr Aleš Drobík straa 1 10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR V matematice se geometrický průměr prostý staoví obdobě jako aritmetický průměr prostý, pouze operace jsou o řád vyšší: místo

Více

Co je to statistika? Statistické hodnocení výsledků zkoušek. Úvod statistické myšlení. Úvod statistické myšlení. Popisná statistika

Co je to statistika? Statistické hodnocení výsledků zkoušek. Úvod statistické myšlení. Úvod statistické myšlení. Popisná statistika Co e to statistika? Statistické hodoceí výsledků zkoušek Petr Misák misak.p@fce.vutbr.cz Statistika e ako bikiy. Odhalí téměř vše, ale to edůležitěší ám zůstae skryto. (autor ezámý) Statistika uda e, má

Více

Intervalové odhady parametrů

Intervalové odhady parametrů Itervalové odhady parametrů Petr Pošík Části dokumetu jsou převzaty (i doslově) z Mirko Navara: Pravděpodobost a matematická statistika, https://cw.felk.cvut.cz/lib/ee/fetch.php/courses/a6m33ssl/pms_prit.pdf

Více

(Teorie statistiky a aplikace v programovacím jazyce Visual Basic for Applications)

(Teorie statistiky a aplikace v programovacím jazyce Visual Basic for Applications) Základy datové aalýzy, modelového vývojářství a statistického učeí (Teorie statistiky a aplikace v programovacím jazyce Visual Basic for Applicatios) Lukáš Pastorek POZOR: Autor upozorňuje, že se jedá

Více

Statistika pro metrologii

Statistika pro metrologii Statistika pro metrologii T. Rössler Teto projekt je spolufiacová Evropským sociálím fodem a státím rozpočtem České republiky v rámci projektu Vzděláváí výzkumých pracovíků v Regioálím cetru pokročilých

Více

Popisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007

Popisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007 Popisá statistika Zdeěk Jaák jaak@physics.mui.cz 9. prosice 007 Výsledkem měřeí atmosférické extikce z pozorováí komet a observatoři Skalaté Pleso jsou tyto hodoty extikčích koeficietů ve vlové délce 46

Více

Tržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré informace předpokládá se efektivní trh, pro cenu c t tedy platí c t = c t + ε t.

Tržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré informace předpokládá se efektivní trh, pro cenu c t tedy platí c t = c t + ε t. Techická aalýza Techická aalýza z vývoje cey a obchodovaých objemů akcie odvozuje odhad budoucího vývoje cey. Dalšími metodami odhadu vývoje ce akcií jsou apř. fudametálí aalýza (zkoumá podrobě účetictví

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) Základy teorie pravděpodobosti měřeí chyba měřeí Provádíme kvalifikovaý odhad áhodá systematická výsledek ejistota výsledku Základy teorie pravděpodobosti

Více

Zhodnocení přesnosti měření

Zhodnocení přesnosti měření Zhodoceí přesosti měřeí 1. Chyby měřeí Měřeím emůžeme ikdy zjistit skutečou (pravou) hodotu s měřeé veličiy. To je způsobeo edokoalostí metod měřeí, měřicích přístrojů, lidských smyslů i proměých podmíek

Více

Mod(x) = 2, Med(x) = = 2

Mod(x) = 2, Med(x) = = 2 Pracoví list č.. Při zjišťováí počtu ezletilých dětí ve třiceti vybraých rodiách byly získáy tyto výsledky:,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,. Uspořádejte získaé údaje do tabulky rozděleí četostí a vyjádřete

Více

Sekvenční logické obvody(lso)

Sekvenční logické obvody(lso) Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách

Více

Pravděpodobnostní modely

Pravděpodobnostní modely Pravděpodobostí modely Meu: QCEpert Pravděpodobostí modely Modul hledá metodou maimálí věrohodosti (MLE Maimum Likelihood Estimate) statistický model (rozděleí) který ejlépe popisuje data. Je přitom k

Více

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.

Více

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina; . Náhodá veličia Většia áhodých pokusů koaých v přírodích ebo společeských vědách má iterpretaci pomocí reálé hodoty. Při takovýchto dějích přiřazujeme tedy reálá čísla áhodým jevům. Proto je důležité

Více

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt Medelova uverzta v Brě Statstka projekt Vypracoval: Marek Hučík Obsah 1. Úvod... 3. Skupové tříděí... 3 o Data:... 3 o Počet hodot:... 3 o Varačí rozpětí:... 3 o Počet tříd:... 4 o Šířka tervalu:... 4

Více

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů. Náhodu bychom mohli defiovat jako součet velkého počtu drobých epozaých vlivů. V rámci přírodích věd se setkáváme s pokusy typu za určitých podmíek vždy astae určitý důsledek. Např. jestliže za ormálího

Více

17. Statistické hypotézy parametrické testy

17. Statistické hypotézy parametrické testy 7. Statistické hypotézy parametrické testy V této části se budeme zabývat statistickými hypotézami, pomocí vyšetřujeme jedotlivé parametry populace. K takovýmto šetřeím většiou využíváme ám již dobře zámé

Více

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN Vzorový příklad a rozhodováí BPH_ZMAN Základí charakteristiky a začeí symbol verbálí vyjádřeí iterval C g g-tý cíl g = 1,.. s V i i-tá variata i = 1,.. m K j j-té kriterium j = 1,.. v j x ij u ij váha

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

8.2.1 Aritmetická posloupnost I 8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu

Více

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky

Více

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

6. Posloupnosti a jejich limity, řady Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme

Více

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Náhodá veličia Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 45/004. Náhodá veličia Většia áhodých pokusů má jako výsledky reálá čísla. Budeme tedy dále áhodou veličiou rozumět proměou, která

Více

Intervalový odhad. nazveme levostranným intervalem pro odhad parametru Θ. Statistiku. , kde číslo α je blízké nule, nazveme horním

Intervalový odhad. nazveme levostranným intervalem pro odhad parametru Θ. Statistiku. , kde číslo α je blízké nule, nazveme horním Lekce Itervalový odhad Itervalový odhad je jedou ze stadardích statistických techik Cílem je sestrojit iterval (kofidečí iterval, iterval spolehlivosti, který s vysokou a avíc předem daou pravděpodobostí

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností

4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností 4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.

Více

i 1 n 1 výběrový rozptyl, pro libovolné, ale pevně dané x Roznačme n 1 Téma 6.: Základní pojmy matematické statistiky

i 1 n 1 výběrový rozptyl, pro libovolné, ale pevně dané x Roznačme n 1 Téma 6.: Základní pojmy matematické statistiky Téma 6.: Základí pojmy matematické statistiky Vlastosti důležitých statistik odvozeých z jedorozměrého áhodého výběru: Nechť X,..., X je áhodý výběr z rozložeí se středí hodotou μ, rozptylem σ a distribučí

Více

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc. PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Doc. Ig. Dagmar Blatá, CSc. Statsta statstcé údaje o hromadých jevech čost, terá vede zísáí statstcých údajů a jejch zpracováí teore statsty - věda o stavu, vztazích a vývoj

Více

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu Cvičeí 6: Bodové a itervalové odhady středí hodoty, rozptylu a koeficietu korelace, test hypotézy o středí hodotě při zámém rozptylu Příklad : Bylo zkoumáo 9 vzorků půdy s růzým obsahem fosforu (veličia

Více

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika) Kvatová a statistická fyzika (Termodyamika a statistická fyzika) Boltzmaovo - Gibbsovo rozděleí - ilustračí příklad Pro ilustraci odvozeí rozděleí eergií v kaoickém asámblu uvažujme ásledující příklad.

Více

} kvantitativní znaky. korelace, regrese. Prof. RNDr. Jana Zvárov. Obecné principy

} kvantitativní znaky. korelace, regrese. Prof. RNDr. Jana Zvárov. Obecné principy Měřeí statistické závislosti, korelace, regrese Prof. RNDr. Jaa Zvárov rová,, DrSc. MĚŘENÍZÁVISLOSTI Cílem statistické aalýzy vepidemiologii bývá eje staovit, zda oemocěí závisí a výskytu rizikového faktoru,

Více

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti Předáška VI. Itervalové odhady Motivace Směrodatá odchylka a směrodatá chyba Cetrálí limití věta Itervaly spolehlivosti Opakováí estraé a MLE Jaký je pricip estraých odhadů? Jaký je pricip odhadů metodou

Více

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( ) DSM Cv 9 Vytvořující fukce Vytvořující fukcí ekoečé poslouposti a0, a,, a, reálých čísel mííme formálí ekoečou řadu =. f a i= 0 i i Příklady: f = + = + + + + + ) Platí: (biomická věta). To zameá, že fukce

Více

2.4. INVERZNÍ MATICE

2.4. INVERZNÍ MATICE 24 INVERZNÍ MICE V této kapitole se dozvíte: defiici iverzí matice; základí vlastosti iverzí matice; dvě základí metody výpočtu iverzí matice; defiici celočíselé mociy matice Klíčová slova této kapitoly:

Více

7. P o p i s n á s t a t i s t i k a

7. P o p i s n á s t a t i s t i k a 7. P o p i s á s t a t i s t i k a 7.. Pozámka: Při statistickém zkoumáí ás zajímají hromadé jevy a procesy, u kterých zkoumáme zákoitosti, které se projevují u velkého počtu prvků. Prvky zkoumáí azýváme

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta dopraví Statistika Semestrálí práce Zdražováí pohoých hmot Jméa: Martia Jelíková, Jakub Štoudek Studijí skupia: 2 37 Rok: 2012/2013 Obsah Úvod... 2 Použité

Více

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

Matematika I, část II

Matematika I, část II 1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost 8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž

Více

Pojem času ve finančním rozhodování podniku

Pojem času ve finančním rozhodování podniku Pojem času ve fiačím rozhodováí podiku 1.1. Výzam faktoru času a základí metody jeho vyjádřeí Fiačí rozhodováí podiku je ovlivěo časem. Peěží prostředky získaé des mají větší hodotu ež tytéž peíze získaé

Více

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI 1. Měřeí ve fyzice, soustava jedotek SI Fyzika je vědí obor, který zkoumá zákoitosti přírodích jevů. Pozámka: Získáváí pozatků ve fyzice: 1. pozorováí - sledováí určitého jevu v jeho přirozeých podmíkách,

Více

Úloha III.S... limitní

Úloha III.S... limitní Úloha III.S... limití 10 bodů; průměr 7,81; řešilo 6 studetů a) Zkuste vlastími slovy popsat postup kostrukce itervalových odhadů středí hodoty v případě obecého rozděleí měřeých dat (postačí vlastími

Více

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře

Více

Úloha II.S... odhadnutelná

Úloha II.S... odhadnutelná Úloha II.S... odhadutelá 10 bodů; průměr 7,17; řešilo 35 studetů a) Zkuste vlastími slovy popsat, k čemu slouží itervalový odhad středí hodoty v ormálím rozděleí a uveďte jeho fyzikálí iterpretaci (postačí

Více

U klasifikace podle minimální vzdálenosti je nutno zvolit:

U klasifikace podle minimální vzdálenosti je nutno zvolit: .3. Klasifikace podle miimálí vzdáleosti Tato podkapitola je věováa popisu podstaty klasifikace podle miimálí vzdáleosti, jež úzce souvisí s klasifikací pomocí etaloů klasifikačích tříd. Představíme si

Více

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014. Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95

Více

Pravděpodobnost a statistika - absolutní minumum

Pravděpodobnost a statistika - absolutní minumum Pravděpodobost a statistika - absolutí miumum Jaromír Šrámek 4108, 1.LF, UK Obsah 1. Základy počtu pravděpodobosti 1.1 Defiice pravděpodobosti 1.2 Náhodé veličiy a jejich popis 1.3 Číselé charakteristiky

Více

11. P o p i s n á s t a t i s t i k a

11. P o p i s n á s t a t i s t i k a 11. P o p i s á s t a t i s t i k a 11.1. Pozámka: Při statistickém zkoumáí ás zajímají hromadé jevy a procesy, u kterých zkoumáme zákoitosti, které se projevují u velkého počtu prvků. Prvky zkoumáí azýváme

Více

IAJCE Přednáška č. 12

IAJCE Přednáška č. 12 Složitost je úvod do problematiky Úvod praktická realizace algoritmu = omezeí zejméa: o časem o velikostí paměti složitost = vztah daého algoritmu k daým prostředkům: časová složitost každé možiě vstupích

Více

2. Znát definici kombinačního čísla a základní vlastnosti kombinačních čísel. Ovládat jednoduché operace s kombinačními čísly.

2. Znát definici kombinačního čísla a základní vlastnosti kombinačních čísel. Ovládat jednoduché operace s kombinačními čísly. 0. KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST, STATISTIKA Dovedosti :. Chápat pojem faktoriál a ovládat operace s faktoriály.. Zát defiici kombiačího čísla a základí vlastosti kombiačích čísel. Ovládat jedoduché operace

Více

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou 4. Testováí statistických hypotéz Úvod Při práci s daty se mohdy spokojujeme s itervalovým či bodovým odhadem parametrů populace. V mohých případech se však uchylujeme k jiému postupu, většiou jde o případy,

Více

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Základy statistiky. pro studující veterinární medicíny a farmacie

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Základy statistiky. pro studující veterinární medicíny a farmacie Veteriárí a farmaceutická uiverzita Bro Základy statistiky pro studující veteriárí medicíy a farmacie Doc. RNDr. Iveta Bedáňová, Ph.D. Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc. Bro, 007 Obsah Úvod.... 5 1 Základí

Více

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet 6 Charakteristiky áhodé veličiy. Nejdůležitější diskrétí a spojitá rozděleí. 6.1. Číselé charakteristiky áhodé veličiy 6.1.1. Středí hodota Uvažujme ejprve diskrétí áhodou veličiu X s rozděleím {x }, {p

Více

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v

Více

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test, varianta B)

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test, varianta B) Přijímací řízeí pro akademický rok 24/5 a magisterský studijí program: PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemý test, variata B) Zde alepte své uiverzití číslo U každé otázky či podotázky v ásledujícím

Více

NEPARAMETRICKÉ METODY

NEPARAMETRICKÉ METODY NEPARAMETRICKÉ METODY Jsou to metody, dy předmětem testu hypotézy eí tvrzeí o hodotě parametru ějaého orétího rozděleí, ale ulová hypotéza je formulováa obecěji, apř. jao shoda rozděleí ebo ezávislost

Více

Modelování jednostupňové extrakce. Grygar Vojtěch

Modelování jednostupňové extrakce. Grygar Vojtěch Modelováí jedostupňové extrakce Grygar Vojtěch Soutěží práce 009 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 009 OBSAH ÚVOD...3 1 MODELOVÁNÍ PRACÍCH PROCESŮ...4 1.1 TERMODYNAMIKA PRACÍHO PROCESU...4 1.

Více