2 Diferenciální rovnice

Podobné dokumenty
SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Při rozhodování o splátkové společnosti se budeme řídit výší RPSN. Pro nákup zboží si zvolíme. Dl = >k=0

Metoda konjugovaných gradientů

F (x, h(x)) T (g)(x) = g(x)

Fyzikální praktikum č.: 1

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

AVDAT Nelineární regresní model

5 Poměr rychlostí autobusu a chodce je stejný jako poměr drah uražených za 1 hodinu: v 1 = s 1

3. Mocninné a Taylorovy řady

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

1 Gaussova kvadratura

Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy

Úloha II.E... čočkování

4. Přednáška: Kvazi-Newtonovské metody:

Aplikovaná numerická matematika

Postup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup)

Dynamika populací s oddělenými generacemi

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka

1 Parciální diferenciální rovnice prvního řádu

je dána vzdáleností od pólu pohybu πb

Změny deformací a napjatosti materiálu v čase (dny, týdny, roky, desetiletí,...) Materiály: beton, dřevo

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Funkce jedné proměnné

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

MATEMATICKÁ STATISTIKA 1, CVIČENÍ (NMSA331) Poslední úprava dokumentu: 17. listopadu 2016

Základy matematického modelování

Reciprokou funkci znáte ze základní školy pod označením nepřímá úměra.

Lineární diferenciální rovnice 1. řádu verze 1.1

Zákony hromadění chyb.

AVDAT Klasický lineární model, metoda nejmenších

Numerické řešení diferenciálních rovnic

METODA PŮLENÍ INTERVALU (METODA BISEKCE) METODA PROSTÉ ITERACE NEWTONOVA METODA

Jednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)

Soustavy lineárních rovnic

Vypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali

Hledání extrémů funkcí

je amplituda indukovaného dipólového momentu s frekvencí ω

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Buckinghamův Π-teorém (viz Barenblatt, Scaling, 2003)

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality.

do jednotkového prostorového úhlu ve směru svírajícím úhel ϑ s osou dipólu je dán vztahem (1) a c je rychlost světla.

Numerická matematika Písemky

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

Matematika 5 FSV UK, ZS Miroslav Zelený

Godunovovy metody pro 1D-Eulerovy rovnice

Úvod do Kalmanova filtru

Diferenciální rovnice

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

UNIVERZITA PARDUBICE. 4.4 Aproximace křivek a vyhlazování křivek

3. Přednáška: Line search

Hodnocení přesnosti výsledků z metody FMECA

Grafické řešení úloh LP se dvěma neznámými

Numerické metody optimalizace - úvod

Diferenciální (dynamický) odpor diody v pracovním bodě P. U lim. du = di. Diferenciální (dynamická) vodivost diody v pracovním bodě.

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

6 5 = 0, = 0, = 0, = 0, 0032


PLASTICITA A CREEP PLASTICITA V

6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyku

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

Téma je podrobně zpracováno ve skriptech [1], kapitola 6, strany

Základy matematické analýzy

Předpokládáme ideální chování, neuvažujeme autoprotolýzu vody ve smyslu nutnosti číselného řešení simultánních rovnováh. CH3COO

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Úlohy domácí části I. kola kategorie C

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

4 všechny koeficienty jsou záporné, nedochází k žádné změně. Rovnice tedy záporné reálné kořeny nemá.

Matematika (KMI/PMATE)

Interpolace pomocí splajnu

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Řešení "stiff soustav obyčejných diferenciálních rovnic

(iv) D - vybíráme 2 koule a ty mají různou barvu.

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

Normální (Gaussovo) rozdělení

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Radiologická fyzika základy diferenciálního počtu derivace a tečny, integrály a plochy diferenciální rovnice

Kombinatorická minimalizace

Nelineární optimalizace a numerické metody (MI NON)

Základní vlastnosti křivek

3. SIMULTÁNNÍ REAKCE

PRAVDĚPODOBNOSTNÍ PŘÍSTUP K HODNOCENÍ DRÁTKOBETONOVÝCH SMĚSÍ. Petr Janas 1 a Martin Krejsa 2

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

Statistika a spolehlivost v lékařství Charakteristiky spolehlivosti prvků I

Matematika V. Dynamická optimalizace

Předpoklady: a, b spojité na intervalu I.

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

Ukázka závěrečného testu

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Derivace a monotónnost funkce

Numerická matematika 1

Těleso na nakloněné rovině Dvě tělesa spojená tyčí Kyvadlo

4EK211 Základy ekonometrie

Úlohy nejmenších čtverců

SROVNÁNÍ METOD SYNTÉZY PRO ŘÍZENÍ SOUSTAV S DOPRAVNÍM ZPOŽDĚNÍM

Transkript:

2 Diferenciální rovnice 2 Moely růstu V této apitole bueme zabývat jenouchými eterministicými moely růstu, napříla růstu populací, objemu nějaé omoity apo Funce y(t bue označovat veliost populace v čase t, pou nebue řečeno jina Moel bue určen iferenciální rovnicí, terá uává závislost rychlosti růstu v čase t, popsané erivací y, na veliosti populace v čase t Diferenciální rovnice vžy bue tvaru y ( y = ay g, e g je aná funce a a, > jsou neznámé onstanty (parametry Moel tey obsahuje část opovíající lineární závislosti rychlosti růstu na současné veliosti populace, tato závislost je vša origována zvoleným tvarem funce g Exponenciální růst g(x Příslušná iferenciální rovnice je tvaru y = ay, a > Její řešení je tvaru y(t = be at, (7 e a >, b > jsou parametry Toto je lasicý moel neomezeného růstu při ostatu zrojů Logisticý růst g(x = x Diferenciální rovnice má řešení ve tvaru y = ay( y (8 y(t =, (9 + be at e a, b, > jsou lané parametry zajišťující, že výslená funce y(t bue rostoucí Povšimněme si, že platí < y(t <, t R; lim t y(t = Růst pole logisticé funce je tey omezen saturační honotou a opovíá situaci, y má populace ispozici jen omezené zroje Funce je symetricá olem inflexního bou t = ln b a

Gompertzova řiva g(x = ln x Diferenciální rovnice má řešení ve tvaru y = ay ln(y/ y(t = exp{be at }, e a, >, b < Taé tato funce je rostoucí, má saturační úroveň rovnu, ovšem funce není symetricá olem inflexního bou Tento moel se používá napříla vyrovnávání tabule úmrtnosti (( y(t poíl lií ožívajících se věu t, neje tey o vývoj populace v čase jao výše 22 Ohay parametrů růstových řive Funce, teré chceme proláat aty, nejsou lineární funcí hleaných oeficientů Proto nelze přímo použít metou nejmenších čtverců z apitoly Něy je ale možné funci přeperametrizovat ta, aby se metoejmenších čtverců použít ala Ohay parametrů exponenciální řivy Místo rovnice (7 použijeme rovnici ln(y(t = at + ln(b, s neznámými parametry a a ln(b a závislou proměnnou {ln(y ti } n i= Ohay parametrů logisticé řivy pomocí upravené MNČ Diferenciální rovnici (8 aproximujeme iferenční rovnicí y ti t i = ay ti ( y t i a tu upravíme ta, abychom mohli ohanout parametry a a a/ pomocí MNČ s nezávislou proměnou y ti a závislou proměnnou yt i y ti t i Oha parametru b potom opočítáme z rovnice pro ln(b ovozené z (9 s osazenými ohay â, ˆ, průměrováním přes všechna pozorovaná ata Tato zísaný oha parametrů logisticé řivy je hrubý, lze ho nicméně ještě vylepšit, opět pomocí metoy nejmenších čtverců Zaveeme novou parametrizaci, e y(t = c + e (a +εt, a = a + ε, b = /c, = /c, ( 2

a a je půvoní hrubý oha parametru a, terý chceme vylepšit Pro malé honoty ε lze psát e εt εt Tímto způsobem přecházíme moelu y ti Po úpravě ostaneme moel v lineárním tvaru: c + e a, i =,, n t i( εti y ti e a t i cy ti + εt i y ti e a t i Metoou nejmenších čtverců ostaneme nové ohay parametrů: c ε = (F T F F T Y, e F = y t t y t e a t y tn t n y tn e a t n a Y = y t e a t y tn e a t n Nyní osazením o reparametrizace ( zísáme opravené honoty parametrů Tuto opravu ohau je možné prováět opaovaně, potom ostáváme iterační postup Ohay parametrů logisticé řivy Newton-Raphsonovou metoou Alternativně můžeme při ohau parametrů logisticé řivy vycházet přímo z minimalizace průměrné varaticé ochyly pozorovaných honot o moelu Abychom nalezli argument minimelineární funce, použijeme lasicou Newtonovu metou (opět iterativní postup Úolem je nalézt minimum funce S(, b, a = n i= ( y i + be at i Přepolááme, že máme ispozici počáteční honoty (, b, a, teré jsou relativně blízo sutečným parametrům, resp sutečnému bou minima Tyto honoty můžeme zísat napříla pomocí přechozí metoy Myšlena Newtonovy metoy ve zratce: S(, b, a si rozvineme v Taylorovu řau ruhého řáu olem bou (, b, a : 2 S(, b, a = S(, b, a + S(, b, a T (, b b, a a T + 2 (, b b, a a 2 S(, b, a (, b b, a a T, přičemž zbytový člen zanebáváme Hleáme bo minima S, tey bo, e S(, b, a = (,, T Derivací obou stran a osazením ostaneme rovnici 2 S(, b, a (, b b, a a T = S(, b, a, terá nám uává, ja počítat novou honotu iterovaných parametrů z výchozích honot Opaujeme tey výpočet ochyle mezi honotami ( n, b n, a ( n+, b n+, + pole vzorce 2 S( n, b n, ( n+ n, b n+ b n, + T = S( n, b n,, ou neosáhneme požaované přesnosti 3

23 Doplňování rezerv v ávově efinovaném penzijním fonu Zaměstnavatel má jao benefit pro své zaměstnance penzijní fon, am zaměstnanci platí příspěvy a ou se jim pa vyplácí ůcho Uvažujeme spojitý moel pro výši fonu Teoreticý moel V (t = δv (t + P (t R(t V (t výše rezervy v čase t P (t teoreticá intenzita příspěvu o fonu R(t intenzita vyplácení ůchou δ intenzita úrou 4

Sutečný stav přičemž F ( V ( F (t sutečná výše fonu F (t C(t sutečná intenzita příspěvů o fonu = δf (t + C(t R(t, Problém: Stanovení potřebné výše sutečných příspěvů: C(t = P (t + λ(t(v (t F (t resp stanovení λ(t Oečtením rovnice teoreticého moelu a rovnice popisující sutečný stav ojeme rovnici (V (t F (t = δ(v (t F (t + P (t C(t = (δ λ(t(v (t F (t Řešení této rovnice je tvaru V (t F (t = (V ( F ( exp { } (λ(u δ u Označme = n e δt = ( e δn /δ počáteční honotu jenotového finančního tou opovíající časovému intervalu [, n] Chceme, aby počáteční výchyla V ( F ( byla splacena z let pevnými splátami (onstantním finančním toem: V ( F ( = (C(t P (t pro t n Tento požaave se á přepsat o tvaru Tvrzení Pro t platí: Důaz: Integran je roven C(t = P (t + { exp V ( F ( pro t n ( ( } δ u = δ = Po integraci tey ostáváme ( δ δ δe δ(n u δ = e δ(n u e δ(n u = u ln( e δ(n u u = ln e δ(n t e δn = ln Rovnost ( je ta možné upravit o násleující pooby: C(t = P (t + = P (t + exp (V ( F ( { ( δ } u (V ( F ( (2 Nyní je viět, že požaave (, resp (2 je splněn, pou volíme λ(t := / 5