Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3



Podobné dokumenty
Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

14. přednáška. Přímka

Analytická geometrie. přímka vzájemná poloha přímek rovina vzájemná poloha rovin. Název: XI 3 21:42 (1 z 37)

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

1 Analytická geometrie

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Analytická geometrie (AG)

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Parametrická rovnice přímky v rovině

Rovnice přímky v prostoru

Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

8. Parametrické vyjádření a. Repetitorium z matematiky

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Analytická geometrie lineárních útvarů

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK

Digitální učební materiál

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

1.13 Klasifikace kvadrik

Geometrie v R n. z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

Geometrie v R n. student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

x 2 = a 2 + tv 2 tedy (a 1, a 2 ) T + [(v 1, v 2 )] T A + V Příklad. U = R n neprázdná množina řešení soustavy Ax = b.

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Dvěma různými body prochází právě jedna přímka.

Analytická geometrie v prostoru

3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině

0.1 Úvod do lineární algebry

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

M - Příprava na 12. zápočtový test

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

2.6. Vlastní čísla a vlastní vektory matice

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 3 Soustavy lineárních rovnic

Další polohové úlohy

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

0.1 Úvod do lineární algebry

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.

Kolmost rovin a přímek

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

Obsah. Lineární rovnice. Definice 7.9. a i x i = a 1 x a n x n = b,

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

2. kapitola: Euklidovské prostory

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

Euklidovský prostor. Parametrické rovnice roviny. Obecná rovnice roviny. . p.1/25

M - Příprava na 4. čtvrtletku - třídy 1P, 1VK.

VY_32_INOVACE_M-Ar 8.,9.20 Lineární funkce graf, definiční obor a obor hodnot funkce

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

Soustavy lineárních rovnic

vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).

6 Lineární geometrie. 6.1 Lineární variety

Euklidovský prostor. Euklides. Euklidovy postuláty (axiomy)

1 4( 1) Co je řešením rovnice 2y 1 = 3? Co je řešením, pokud přidáme rovnici x + y = 3? Napište

3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost

= prostorová geometrie, geometrie v prostoru část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů vychází z tzv. axiómů, využívá věty

ANALYTICKÁ GEOMETRIE Libor Šindel, Oldřich Vlach

Mongeovo zobrazení. Vzájemná poloha dvou přímek

IB112 Základy matematiky

Michal Zamboj. December 23, 2016

VEKTORY A ANALYTICKÁ GEOMETRIE PAVLÍNA RAČKOVÁ JAROMÍR KUBEN

Přednáška 4: Soustavy lineárních rovnic

9. Soustava lineárních rovnic

19 Eukleidovský bodový prostor

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Matice přechodu. Pozorování 2. Základní úkol: Určete matici přechodu od báze M k bázi N. Každou bázi napíšeme do sloupců matice, např.

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Vzorce počítačové grafiky

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a a 2 2 1

5. Lokální, vázané a globální extrémy

17 Kuželosečky a přímky

Michal Zamboj. January 4, 2018

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

9 Kolmost vektorových podprostorů

Základní úlohy v Mongeově promítání. n 2 A 1 A 1 A 1. p 1 N 2 A 2. x 1,2 N 1 x 1,2. x 1,2 N 1

Základy matematiky pro FEK

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

5. Plochy v počítačové grafice. (Bézier, Coons)

CVIČNÝ TEST 37. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1

Transkript:

3.6. Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3 Výklad A. Vzájemná poloha dvou přímek Uvažujme v E 3 přímky p, q: p: X = A + ru q: X = B + sv a hledejme jejich společné body, tj. hledejme takové hodnoty parametrů r, s, které dosazeny do uvedených rovnic určí týž bod. Pro r, s dostáváme rovnici ru - sv = B - A, kde A = (a 1, a, a 3 ), B = (b 1, b, b 3 ), u = (u 1, u, u 3 ) a v = (v 1, v, v 3 ). Dosadíme souřadnice a dostaneme soustavu tří rovnic o neznámých r, s ru 1 - sv 1 = b 1 - a 1 ru - sv = b - a ru 3 - sv 3 = b 3 - a 3. Označme h hodnost matice soustavy a h hodnost matice rozšířené. Pro přímky p, q pak nastane právě jedna z následujících možností: (1) Soustava nemá žádné řešení a vektory u, v jsou lineárně závislé (h = 1, h = ). Přímky p, q jsou rovnoběžné, různé. () Soustava nemá žádné řešení a vektory u, v jsou lineárně nezávislé (h =, h = 3). Přímky p, q jsou mimoběžné. (3) Soustava má právě jedno řešení, vektory u, v jsou pak lineárně nezávislé (h =, h = ). Přímky p, q jsou různoběžné. 160

(4) Soustava má nekonečně mnoho řešení. Pak jsou vektory u, v lineárně závislé (h = 1, h = 1). Přímky p, q jsou totožné. Řešené úlohy Příklad Rozhodněme o vzájemné poloze přímek p: X = A + ru, q: Y = B + sv, jestliže a) A = (-1,, 1), u = (3, 1, -1), B = (9, 4, -10), v = (-9, -3, 3), b) A = (7, 5, 3), u = (3,, 1), B = (0, -1, -), v = (1,, 3). Řešení: a) Platí v = -3u, vektory u, v jsou lineárně závislé. Zjistíme, zda jsou přímky p, q totožné nebo rovnoběžné. Budeme proto hledat společné body přímek p, q. Soustava rovnic má tvar 3r + 9s = 10 r + 3s = r 3s = 11. Lze se snadno přesvědčit, že soustava nemá řešení a tedy přímky p, q jsou rovnoběžné, různé. b) Vektory u, v jsou lineárně nezávislé. Přímky p, q jsou různoběžky nebo mimoběžky. Nyní budeme řešit soustavu rovnic 3r s = 7 r s = 6 r 3s = 5. Soustava má jediné řešení r = -, s = 1. Existuje tedy jediný průsečík přímek p, q, bod R = (1, 1, 1). Přímky p, q jsou různoběžné. Výklad B. Vzájemná poloha dvou rovin 161

Pro dvě roviny může nastat právě jedna z následujících možností: (1) Roviny nemají žádné společné body, pak jsou rovnoběžné, různé. () Množina všech společných bodů obou rovin je přímka, tj. obě roviny jsou různoběžné. (3) Roviny jsou totožné. Předpokládejme, že roviny jsou dány vektorovými rovnicemi X = P + ka + lb, Y = Q + mc + nd, kde P = (p 1, p, p 3 ), Q = (q 1, q, q 3 ), a = (a 1, a, a 3 ), b = (b 1, b, b 3 ), c = (c 1, c, c 3 ) a d = (d 1, d, d 3 ). K získání společných bodů obou rovin budeme řešit rovnici P + ka + lb = Q + mc + nd s neznámými k, l, m, n. Dosadíme souřadnice a dostaneme soustavu tří rovnic o čtyřech neznámých. ka1 + lb1 mc1 nd1 = q1 p1 ka + lb mc nd = q p ka + l b mc nd = q p. 3 3 3 3 3 3 Označíme h hodnost matice soustavy a h hodnost matice rozšířené. Mohou nastat případy: (1) h =, h = 3, soustava nemá řešení (roviny jsou rovnoběžné různé), () h = 3, h = 3, soustava má nekonečně mnoho řešení, která závisí na jednom parametru (roviny jsou různoběžné), (3) h =, h =, soustava má nekonečně mnoho řešení, která závisí na dvou parametrech (roviny jsou totožné). 16

Řešené úlohy Příklad Rozhodněme o vzájemné poloze rovin: a) X = (1, 1, 1) + k(1, 0, ) + l(-, 1, 1), Y= (0,, -) + m(-1, 1, 3) + n(-3, 1, -1), b) X = (0, 0, 1), + k(1, 1, 0) + l(,, 1), Y = (7, 5, 5) + m(3,, ) + n(, 1, 1), c) X = (1, 1, 1) + k(, 0, 4) + l(-6, 3, 3), Y = (5, 1, 9) + m(1, -1, -3) + n(3, -1, 1). Řešení: a) Dostaneme soustavu rovnic: k l + m + 3n = 1 l m n = 1 k + l 3m + n = 3. Užijeme Gaussovu eliminační metodu: A B Úpravy 1 1 3 0 1 1 1 1 3 1 1 1 3 0 r r 3 1 1 1 3 0 1 1 1 0 5 5 5 1 1 1 0 6 r 5r 3 1 1 3 0 1 1 1 0 0 0 0 1 1 6 0 6 163

Je vidět, že soustava nemá řešení. Roviny jsou rovnoběžné různé. b) Postupujeme stejně jako v předchozím příkladu a ze soustavy k + l 3m n = 7 k + l m n = 5 l m n = 4, získáme soustavu k + l 3m n = 7 l m n = 4 m + n =. Platí h = h = 3. Nyní můžeme například n zvolit libovolně. Položíme n = t. Dostaneme řešení k = 1 + t, l = -t, m = - - t, n = t. Dosadíme toto řešení např. do rovnice první roviny: X = (0, 0, 1) + (1 + t)(1, 1, 0) + (-t)(,, 1), tj. X = (1, 1, 1) + t(-1, -1, -1). Tím jsme získali rovnici přímky, množiny všech společných bodů obou rovin. Obě roviny jsou různoběžné. c) Soustavu rovnic k 6l m 3n = 4 3l + m + n = 0 4k + 3l + 3m n = 8, upravíme na tvar k 6l m 3n = 4 3l + m + n = 0. Protože h = h =, můžeme dvě neznámé zvolit. Například k = r, l = s. Získáme řešení k = r, l = s, m = -r - 3s +, n = r - 3s -. Dosadíme toto řešení např. do rovnice první roviny: 164

X = (1, 1, 1) + r(, 0, 4) + s(-1, 6, 6). Je vidět, že množina všech společných bodů obou rovin je právě první rovina. Obě roviny jsou tedy totožné. Pokud budou roviny ρ 1, ρ dány obecnými rovnicemi ax + by + cz + d = 1 1 1 1 ax + by + cz + d = určíme jejich vzájemnou polohu takto: Označme h hodnost matice předcházející soustavy a h hodnost matice rozšířené. Potom platí: 0, 0, (1) Roviny ρ 1, ρ jsou rovnoběžné, různé právě tehdy, když h = 1, h =. () Roviny ρ 1, ρ jsou různoběžné právě tehdy, když h = h =. (3) Roviny ρ 1, ρ jsou totožné právě tehdy, když h = h = 1. C. Vzájemná poloha přímky a roviny Budeme postupovat stejně jako v předcházejících případech. Rovnice přímky a rovnice roviny určují soustavu lineárních rovnic a mohou nastat případy: (1) Soustava nemá řešení; přímka nemá s rovinou společný bod, je s rovinou rovnoběžná. () Soustava má právě jedno řešení; přímka je s rovinou různoběžná a má s ní společný právě jeden společný bod, průsečík. (3) Soustava má nekonečně mnoho řešení; přímka leží v rovině. 165

Řešené úlohy Příklad Rozhodněme o vzájemné poloze přímky p: X = (3, 1, 3) + t(-1, -4, 3) a roviny ρ: x + y + 3z + 4 = 0. Řešení: Napíšeme parametrické rovnice přímky p: x = 3 t y = 1 4t z = 3 + 3 t. Dosadíme do rovnice roviny: (3 - t) + (1-4t) + 3(3 + 3t) + 4 = 0. Po úpravě dostaneme 18 = 0. Rovnice nemá řešení, to znamená, že neexistuje společný bod přímky p a roviny ρ. Přímka p je rovnoběžná s rovinou ρ (v dané rovině neleží). Úlohy k samostatnému řešení 1. Určete vzájemnou polohu přímek p, q. V případě, že jsou různoběžné, určete souřadnice jejich průsečíku: a) p: x = 1 + r, y = 7 + r, z = 5 + 4r, q: x = 6 + 3s, y = -1 - s, z = s, b) p: x = 1 + r, y = r, z = + r, q: x = -1 + s, y = - + s, z = s, c) p: x = 1 + r, y = -3 + 4r, z = 5 + 3r, q: x = 5s, y = - s, z = -1 + s, x y 4z + 5 = 0 d) p: q: 5x z + 3 = 0, 3x + 4y + 5z 3 = 0 3y + z 1 = 0, x + y + z + 1 = 0 e) p: q: x y z 1 = 0, y x + z 1 = 0 + y = 0, x + y 3z 1 = 0 f) p: x = 1 - t, y = 4-5t, z = -4-4t, q: 8x z + 3 = 0.. Pro jakou hodnotu čísla k jsou přímky p: x = - + r, y = -3r, z = 1 + 4r a q: x = 3 + ks,y = 1 + 4s, z = 7 + s různoběžné? 3. Zjistěte vzájemnou polohu rovin α, β a v případě, že jsou různoběžné, rozhodněte, zda jsou na sebe kolmé a určete parametrické rovnice přímky, v níž se roviny protínají: a) α: x - 3y + 5z - 7 = 0, β: x - 3y + 5z + 3 = 0, 166

b) α: 4x + y - 4z + = 0, β: x + y + z - 1 = 0, c) α: x - 3z + = 0, β: x = 3 + 3r, y = s, z = r, d) α: 3x - y - z - 5 = 0, β: x + 9y - 3z + = 0, e) α: x = 1 + r - s, y = 1 + s, z = 1 + p + q, β: x = -p -3q, y = + p + q, z = - + 3p - q, f) α: x = r + s, y = r + s, z = 1 + s, β: x = 7 + 3p + q, y = 5 + p + q, z = 5 + p + q, g) α: x = 1 + r - 6s, y = 1 + 3s, z = 1 + 4r + 3s, β: x = 5 + p + q, y = 1 - p - q, z = 9-3p + q, h) α: x - y + z = 3, β: x = 5 + r + s, y = r, z = s. 4. Určete čísla k, l tak, aby roviny α, β byly rovnoběžné: a) α: x + ky + 3z - 5 = 0, β: lx - 6y - 6z + = 0, b) α: 3x - y + kz - 9 = 0, β: x + ly + z - 3 = 0. 5. Určete číslo l tak, aby roviny α, β byly na sebe kolmé: a) α: 3x - 5y + lz - 3 = 0, β: x + 3y + z + 5 = 0, b) α: 5x + y - 3z - 3 = 0, β: x + ly - 3z + 1 = 0. 6. Rozhodněte o vzájemné poloze přímky p a roviny ρ. V případě, že jsou různoběžné, určete souřadnice jejich průsečíku. a) Přímka p je dána body A, B a rovina ρ body MNQ, A = (, 1, ), B = (3, 1, 3), M = (,, 1), N = (1,, ), Q = (3, 5, 3). b) Přímka p je dána body E = (3, 1, 3), F = (4, 5, 0) a rovina ρ: x + y + 3z + 4 = 0. c) p: x = 5t, y = 0, z = t, ρ: x = 3 + r + s, y = 1 - r + s, z = r - s. d) p: x = - + 3t, y = 1-4t, z = -5 + 4t, ρ: 4x - 3y - 6z - 5 = 0. e) p: x = 1 + t, y = -1 - t, z = 6t, ρ: x + 3y + z - 1 = 0. f) p: x = - - t, y = 1 + 3t, z = 3 + t, ρ: x + y - z + 6 = 0. 7. Pro které hodnoty k, l leží přímka p: x = 3 + 4t, y = 1-4t, z = -3 + t v rovině ρ: kx + y - 4z + l = 0? 8. Pro které hodnoty k, l je rovina ρ: kx + ly + 3z - 5 = 0 kolmá k přímce p: x = 3 + t, y = 5-3t, z = - - t? 9. Pro jakou hodnotu k je přímka p rovnoběžná s rovinou ρ: a) p: x = -1 + 3t, y = + kt, z = -3 - t, ρ: x - 3y + 6z + 7 = 0, 167

b) ρ: x - y + kz - = 0, p: 3x y + z + 3 = 0 4x 3y + 4z + 1 = 0. Výsledky úloh k samostatnému řešení 4 5 1. a) různoběžné, (-3, 5, -3), b) totožné, c) mimoběžné, d) různoběžné, ( 11, 13 11, 11 ), e) mimoběžné, f) rovnoběžné.. k = 3. 3. a) rovnoběžné, b) různoběžné, nejsou kolmé, p: x = -1 + t, y = - t, z = 1, c) rovnoběžné, d) různoběžné, kolmé, p: x = 55 1 + 3t, y = t, z = 11 7 + 4t. e) rovnoběžné, f) různoběžné, nejsou kolmé, p: x = 1 - t, y = 1 - t, z = 1 - t, g) totožné, h) různoběžné, nejsou kolmé, x = 7 + 4t, y = + 3t, z = t. 4. a) k = 3, l = -4, b) k = 3, l =. 5. a) l = 6, b) l = - 19. 3 6. a) různoběžné, R = (1, 1, 1), b) rovnoběžné, c) totožné, d) rovnoběžné, e) různoběžné, R = (, -3, 6), f) totožné. 7. k = 3, l = -3. 8. k = -3, l = 9. 9. a) k = -3, b) k = -. 168