ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Podobné dokumenty
14. přednáška. Přímka

Parametrická rovnice přímky v rovině

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině

M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK

Digitální učební materiál

Analytická geometrie lineárních útvarů

1 Analytická geometrie

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

M - Příprava na 12. zápočtový test

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

Analytická geometrie (AG)

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Analytická geometrie. přímka vzájemná poloha přímek rovina vzájemná poloha rovin. Název: XI 3 21:42 (1 z 37)

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

8. Parametrické vyjádření a. Repetitorium z matematiky

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 3 Soustavy lineárních rovnic

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

Michal Zamboj. December 23, 2016

19 Eukleidovský bodový prostor

M - Analytická geometrie pro třídu 4ODK

7.5.3 Hledání kružnic II

Rovnice přímky v prostoru

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Michal Zamboj. January 4, 2018

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

x 2 = a 2 + tv 2 tedy (a 1, a 2 ) T + [(v 1, v 2 )] T A + V Příklad. U = R n neprázdná množina řešení soustavy Ax = b.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Lineární algebra : Metrická geometrie

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].

Nejprve si uděláme malé opakování z kurzu Množiny obecně.

0.1 Úvod do lineární algebry

Vzdálenosti. Copyright c 2006 Helena Říhová

1. Přímka a její části

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Funkce pro učební obory

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Kolmost rovin a přímek

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze

Funkce - pro třídu 1EB

M - Příprava na 4. čtvrtletku - třídy 1P, 1VK.

CVIČNÝ TEST 9 OBSAH. Mgr. Václav Zemek. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

7 Analytická geometrie v rovině

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

Základní úlohy v Mongeově promítání. n 2 A 1 A 1 A 1. p 1 N 2 A 2. x 1,2 N 1 x 1,2. x 1,2 N 1

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

VEKTORY A ANALYTICKÁ GEOMETRIE PAVLÍNA RAČKOVÁ JAROMÍR KUBEN

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

17 Kuželosečky a přímky

Vektorový součin I

May 31, Rovnice elipsy.notebook. Elipsa 2. rovnice elipsy. SOŠ InterDact Most, Mgr.Petra Mikolášková

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

PRACOVNÍ SEŠIT ANALYTICKÁ GEOMETRIE. 8. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online

6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

= cos sin = sin + cos = 1, = 6 = 9. 6 sin 9. = 1 cos 9. = 1 sin cos 9 = 1 0, ( 0, ) = 1 ( 0, ) + 6 0,

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

Vzorce počítačové grafiky

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

Geometrie v R n. student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

9. Soustava lineárních rovnic

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Geometrie v R n. z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

1 4( 1) Co je řešením rovnice 2y 1 = 3? Co je řešením, pokud přidáme rovnici x + y = 3? Napište

37. PARABOLA V ANALYTICKÉ GEOMETRII

CVIČNÝ TEST 17. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Funkce pro studijní obory

6 Lineární geometrie. 6.1 Lineární variety

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

CVIČNÝ TEST 1. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

CVIČNÝ TEST 19. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Kateřina Nováková. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Analytická geometrie

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

Transkript:

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé, že pro každý bod X p existuje právě jedno reálné číslo t nenulové tak, že X A t u. Na obrázku vpravo jsou jako příklad vyobrazeny dva konkrétní body X a X, které jsou ve vyjádření X A t u příslušné číslům t =, t =. Pro každé t R existuje právě jeden X p a naopak pro každý bod X p existuje právě jedno reálné číslo t R tak, že X A t u. Přímka p je tedy jednoznačně určena bodem A a vektorem u. Nechť A= [x ; y ], u = (u ; u ), t R. Rovnici X A t u můžeme rozepsat po souřadnicích takto: x = x + tu y = y + tu Tyto rovnice nazýváme parametrické vyjádření přímky v rovině (PVP). Každé hodnotě parametru t odpovídá právě jeden bod přímky p a obráceně každému bodu přímky odpovídá právě jedna hodnota parametru t. Vektor u nazýváme směrový vektor přímky. Stejně tak může být směrový vektor přímky p i libovolný nenulový násobek vektoru u. Každá přímka je tedy jednoznačně určena svým libovolným bodem a libovolným směrovým vektorem. Př.. Napište parametrické vyjádření přímky procházející body A = [5; ], B = [9; 4]. Řešení: Přímka je určena svým libovolným bodem a směrovým vektorem. Bod už máme (dokonce dva), vektor určíme jako rozdíl bodů A a B v libovolném pořadí. u = B A u = 9 5 = 4 u = 4 = u = (4; ) Můžeme tedy psát: x = 5 + 4t y = + t Pozn. Pro parametrické vyjádření přímky jsme mohli použít i bod B a libovolný nenulový násobek vektoru u. Existuje nekonečně mnoho parametrických rovnic této přímky v rovině! Například: x = 9 + 4t nebo x = 9 + t (se směrovým vektorem,5u) atd. y = 4 + t y = 4 + t

Otázka: Co se stane, dosadíme-li do parametrických rovnic přímky za parametr t nějaké reálné číslo? Odpověď: Dostaneme jeden konkrétní bod ležící na přímce p. Např. zvolíme t = 4 x = 5 4 4 y = 4 Pro parametr t = 4 jsme dostali bod X přímky p o souřadnicích [; ]. Obecná rovnice přímky v rovině Každá přímka v rovině xy se dá vyjádřit rovnicí ax + by + c =, kde alespoň jedno z čísel a,b je nenulové. Tuto rovnici nazýváme obecná rovnice přímky v rovině. Vektor o souřadnicích (a; b) zveme normálový vektor přímky a značíme n. Normálový vektor přímky je kolmý ke směrovému vektoru přímky u, platí tedy: n u (viz AG ). Př.. Napište obecnou rovnici přímky, která je vyjádřena parametricky: x = 3 + t y = 5t Řešení: Abychom mohli psát obecnou rovnici přímky, potřebujeme se zbavit parametru t, ten jak vidno v obecné rovnici přímky nefiguruje. První rovnici tedy násobíme číslem 5 a poté obě rovnice sečteme. 5x = 5 + 5t y = 5t 5x + y = 7 5x + y 7 = Obecná rovnice přímky má tvar 5x + y 7 =. Pozn. Mohli jsme postupovat i jinak. Z parametrických rovnic přímky plyne, že přímka prochází bodem A = [3; ] a její směrový vektor u má souřadnice (; 5). Normálový vektor n přímky je kolmý k vektoru u, musí tedy platit n u. Skalární součin rozepíšeme: a u b u Dosadíme hodnoty vektoru u. a 5b Zvolíme např. b = a dopočítáme souřadnici a. a = 5 Dostali jsme normálový vektor n = (5; ). Obecná rovnice tedy vypadá takto: 5x + y + c =. Zbývá dopočítat koeficient c. Ten vypočítáme po dosazení souřadnic bodu A do rovnice, neboť bod A leží na přímce a jeho souřadnice tak musí vyhovovat její rovnici. 5 3 c c = 7 Obecná rovnice přímky má tvar 5x + y 7 =.

Př. 3. Teď otočíme příklad. Máme obecnou rovnici přímky 5x + y 7 = a chceme najít její parametrické vyjádření. Řešení: Normálový vektor n = (5; ) směrový vektor přímky u má souřadnice například ( ; 5), neboť jistě platí: 5 5. Teď potřebujeme zjistit souřadnice libovolného bodu ležícího na přímce. To provedeme jednoduše. Víme-li, že přímka není rovnoběžná s žádnou osou souřadnicového systému xy (směrové vektory souřadnicových os x a y jsou po řadě (; ) a (, )), můžeme za některou z proměnných (např. x) dosadit konkrétní číslo a dopočítat y. Volíme tedy: x = 5 y 7 y = 7 5 = Dostali jsme bod X = [; ]. Parametrické vyjádření přímky tedy vypadá takto: x = t y = + 5t Nepanikařte, že je toto PVP jiné jak u příkladu. Každá přímka má přeci nekonečně mnoho parametrických vyjádření! Pro zajímavost si ukážeme, které hodnotě parametru t bude v tomto parametrickém vyjádření příslušet bod A = [3; ] (který v PVP u příkladu přísluší pochopitelně parametru t = ). 3 = t t = = + 5t t = Bod A přísluší v tomto parametrickém vyjádření přímky hodnotě t =. Směrnicový tvar rovnice přímky Máme-li přímku danou rovnicí ax + by + c =, tak pokud b (tj. přímka není rovnoběžná se souřadnicovou osou y), můžeme její rovnici psát ve směrnicovém tvaru: y a b x c b který se obvykle zapisuje ve tvaru y = kx + q, kde k a, b c q. b Číslo q udává posunutí přímky po ose y. Jaký význam má však konstanta k? Zvolíme-li na přímce bod A = [x ; y ], dostaneme pro x z rovnice y = kx + q : k y q x Je-li φ úhel, který svírá přímka s kladnou poloosou x, je k = tg φ. Číslo k = tg φ se nazývá směrnice přímky, úhel φ nazýváme směrový úhel přímky. Pro ilustraci přikládám obrázek.

y q tg y x q x Př. 4. Je dána přímka p: x = + 4t ; y = 5t. Určete její směrový úhel a průsečíky se souřadnicovými osami. Řešení: Přímka je zadána parametricky. Najdeme její obecnou rovnici (OR), tu vyjádříme ve směrnicovém tvaru a pak určíme pomocí směrnice přímky k směrový úhel přímky φ. Průsečíky přímky se souřadnicovými vypočítáme nakonec. směrový úhel přímky = (4; 5) normálový vektor = (5; 4) známý bod přímky = [ ; ]. OR: 5x 4y + c = Dosadíme bod [ ; ]. 5 4 c c = OR: 5x 4y + = Z této rovnice vyjádříme neznámou y. 4y = 5x + 5 5 y x 4 5 k tg 4 φ = cca 5 Směrový úhel přímky je přibližně 5. Pro průsečík přímky s osou x platí: P x = [?; ]. Abychom určili první souřadnici tohoto průsečíku, dosadíme do obecné rovnice přímky y =. 5x 4y + = 5x + = x = Vyšel nám pochopitelně bod [ ; ]. To bylo zřejmé už od samého začátku. Pro průsečík přímky s osou y platí: P y = [;?]. Postupujeme analogicky jako u průsečíku P x, jen bude asi výhodnější použít směrnicový tvar rovnice přímky.

5 5 y x Za x volíme. 4 5 y Vyšel nám bod 5 ;. Pro ilustraci přikládám opět jeden skromný obrázek. Máme přímky: p: a x + b y + c = q: a x + b y + c = Vzájemná poloha dvou přímek v rovině Jejich normálové vektory jsou po řadě n = (a ; b ), n = (a ; b ). Jsou-li násobky, tj. existuje-li nenulové reálné číslo k tak, že n = kn, pak jsou přímky p, q rovnoběžné. Mají li navíc přímky p, q aspoň jeden společný bod, pak jsou logicky totožné (tzn. c = kc ). Nejsou-li vektory n = (a ; b ), n = (a ; b ) násobky, přímky jsou různoběžné a protínají se v jednom bodě, který zveme jejich průsečíkem. Př. 5. Určete vzájemnou polohu přímek p, q. p: x 3y + 5 = q: x + y = Řešení: n p = (; 3) n q = (; )

Je vidět, že žádný z těchto dvou vektorů není násobkem toho druhého. To znamená, že přímky p, q jsou různoběžné a existuje jejich průsečík P. Ten najdeme, když vyřešíme soustavu rovnic přímek p, q: x 3y = 5 x + y = x 3y = 5 3x + 3y = 6 5x = x = 5 Druhou souřadnici dopočítáme např. z druhé rovnice. x + y = 5 + y = y = 5 9 Přímky p a q jsou různoběžné, jejich průsečík je bod o souřadnicích 9 ; 5 5. Př. 6. Určete vzájemnou polohu přímek a, b. a: x = + 3t b: x = + 6s y = + 4t y = 4 + 8s Řešení: Nejdříve vypíšeme směrové vektory obou přímek. Budou-li násobky, přímky jsou rovnoběžné. s a = (3; 4) s b = (6; 8) s b = s a, tedy přímky jsou rovnoběžné. Jsou totožné nebo různé? Přímka a obsahuje bod A = [; ]. Jsou-li přímky totožné, musí bod A ležet i na přímce b. Jeho souřadnice tedy dosadíme do parametrických rovnic přímky b. = + 6s s = 6 = 4 + 8s s = 4 Parametr s vyšel pokaždé různý, bod A tedy neleží na přímce b (každý bod přímky přísluší právě jednomu parametru a naopak) a přímky jsou rovnoběžné různé. Odchylka dvou přímek Máme-li dvě různoběžné přímky, můžeme spočítat jejich odchylku, za kterou budeme považovat vždy ten úhel sevřený oběma přímkami, který je z intervalu ; 9. Odchylka φ dvou přímek s normálovými, resp. směrovými vektory u, v (opravdu je to jedno, ale nekombinovat normálové a směrové!!) se vypočítá podle vzorce: uv uv cos u v

Pozn. Vzorec se od podobného vzorce, jenž řeší úhel dvou vektorů, liší pouze absolutní hodnotou ve svém čitateli, jelikož úhel dvou vektorů může být větší než 9, ale úhel dvou přímek nikoli. Bude-li skalární součin vektorů u, v (čitatel zlomku) roven (tedy cos φ = ), pak jsou přímky kolmé. Vzdálenost bodu od přímky (dvou rovnoběžných přímek) Máme-li dánu přímku p: ax + by + c = a bod M = [x ; y ], který na ní neleží, pak vzdálenost bodu M od přímky p je rovna vzdálenosti bodu M od paty kolmice vedené z bodu M k přímce p. Pěkné, že? Vzdálenost bodu M = [x ; y ] od přímky p: ax + by + c = se vypočítá podle vzorce: v( M ; p) ax by a b c Úlohu na výpočet vzdálenosti dvou rovnoběžných přímek převedeme na úlohu pro výpočet vzdálenosti jedné z přímek od libovolného bodu druhé přímky (viz obrázek). Př. 7. Určete vzdálenost dvou rovnoběžných přímek a, b. a: 3x 4y + 8 = b: 6x + 8y 6 = Řešení: Nejdříve se přesvědčíme, že jsou přímky a, b skutečně rovnoběžné. Co když si z nás někdo střílí a chce po vás určit vzdálenost dvou různoběžek? Ta pochopitelně neexistuje. Směrové, resp. normálové vektory přímek a, b musí být násobky. n a = (3; 4) n b = ( 6; 8) n b = n a Tedy přímky a, b jsou skutečně rovnoběžné a lze určit jejich vzdálenost. K tomu budeme potřebovat libovolný bod přímky b, označme jej třeba M. Má-li bod M = [x ; y ] ležet na přímce b, musí jeho souřadnice vyhovovat rovnici přímky b. 6x + 8y 6 = Za x volíme např.. 6 + 8y 6 = 8y = y =,5 Určili jsme bod M b ; M = [;,5]. Nyní přikročíme k výpočtu vzdálenosti bodu M (a tedy celé přímky b) od přímky a.

ax by c 3 4,5 8 v ( M ; a) a b 3 4 Vzdálenost přímek a, b je rovna. 5 5 Pozn. Kdyby vyšla vzdálenost rovna, znamenalo by to a = b. Př. 8. Určete odchylku přímek a, b. a: x y + 5 = b: x = 5 + 4t ; y = t Řešení: K určení odchylky dvou přímek potřebujeme znát jejich normálové nebo směrové vektory. n a = (; ) s a = (; ) s b = (4; ) Odchylku budeme tedy počítat pomocí směrových vektorů obou přímek podle známého vzorce: uv uv cos, kde u a v jsou směrové vektory přímek a, b. u v Dosadíme jejich souřadnice a dostáváme: cos 4 4 Jestliže cos φ =, pak φ = 9 a přímky a, b jsou navzájem kolmé. Na závěr si je ještě nakreslíme. Použiju k tomu můj oblíbený MatMat.exe, takže je třeba nejdřív obě rovnice převést do směrnicového tvaru (čili vyjádřit je jako předpis lineární funkce). a: x y + 5 = y = x + 5 b: x = 5 + 4t x = 5 + 4t x + y 7 = y = t y = 4t y x 7

Př. 9. Je dán obdélník ABCD, AB = 5 cm, AD = 3 cm. Dále je dán bod X AD tak, že DX : AX = :. Vypočítejte odchylku přímek BX a AC. Řešení: Jeden by řekl, že je to typická úloha z planimetrie, nicméně výpočet užitím metod AG bude mnohem lepší volbou. Pro tyto potřeby je však potřeba umístit obdélník ABCD do souřadnicového systému. Například takto: V tomto souřadnicovém systému platí: X = [; ], A = [ ; ], B = [5; ], C = [5; ]. Směrový vektor přímky AC = C A = (5; 3), směrový vektor přímky XB = B X = (5; ). Odchylku přímek AC a BX vypočítáme podle vzorce: uv uv cos u v cos 5 546 5 5 3 3 5 9 9 34 9 986 Odchylka přímek AC a BX 546.