PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY SEMINÁŘ I eorie bsolutních komprtivních výhod Zákldní principy teorie komprtivních výhod eorie komprtivních výhod ve své klsické podobě odvozuje motivci k obchodu z rozdílných technologií v jednotlivých zemích. Ukzuje, že rozdílné technologie (projevující se v rozdílné produktivitě práce) znmenjí, že pokud by dné ekonomiky byly uzvřené (stv utrkie), pnovly by v nich rozdílné reltivní ceny. Pokud je pk obchod uvolněn, rozdíly v reltivních cenách motivují obchodníky k rbitráži - nkupují zboží v té zemi, kde je levnější prodávjí je tm, kde je držší. rdiční příkld uvedený n přednášce se objevuje ve dvou zákldních vrintách - buď jsou zdné produktivity práce pro jednotlivé země odvětví (tedy kolik jednotek zboží se vyrobí z stnovenou dobu, popř. se stnoveným počtem prcovních sil), nebo jsou zdány počty prcovních sil potřebné k vyrobení stnoveného množství výrobku (tzv. lbour requirements - použito v příkldě n přednášce). Příkld bsolutní výhody Počet hodin práce potřebných k výrobě U Počet hodin práce potřebných k výrobě 0 RIČEK Německo 30 5 Česká republik 50 2 V tomto přípdě má Německo bsolutní výhodu ve výrobě ut, ve výrobě triček. I podle. Smithe by zde tedy byl důvod k obchodu, Německo by otevření ekonomiky budovlo utomobilový průmysl ukončovlo textilní výrobu, by nopk rozvíjel textilní výrobu rušil by svůj utomobilový průmysl. Docházelo by tedy ke specilizci. o, že k obchodu bude skutečně docházet je možno demonstrovt n utrkních reltivních cenách. Klsici je odvozovli z prcovní teorie hodnoty, podle které by reltivní cen dvou zboží měl odpovídt množství práce potřebné k jejich výrobě. Pk by utrkní reltivní cen v Německu byl 60 triček z uto, v by se směňovlo 250 triček z uto (i když klsici vycházeli z prcovní teorie hodnoty, t není pro tento výsledek zcel nutná - je totiž možno rgumentovt i tkto - pokud chceme vyrobit v o jedno uto více, musíme někde získt dlších 50 hodin práce. Pokud tyto hodiny odebereme z výroby triček, snížíme jejich výrobu o 250 ks - proto by pokud se v utrkii skutečně vyrábí i spotřebovávjí obě zboží měl být reltivní cen 250/). V jsou tedy ut drhá (měřeno tričky 250/), v Německu levná (60/). Nopk v jsou levná tričk (měřeno v ks. ut /250), která jsou nopk drhá v Německu (/60). Proto se tedy bude specilizovt n výrobu vývoz triček Německo n výrobu vývoz ut - přesně podle toho, kde má kždá z těchto zemí bsolutní výhodu.
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY Pokud výsledná rovnovážná cen n mezinárodním trhu bude 00 triček z uto, lze demonstrovt i výhodnost obchodu: Řekněme, že Němci se skutečně budou specilizovt n výrobu ut zčnou tomu přizpůsobovt i strukturu domácího průmyslu. Npř. se rozhodnou vyrobit o 0 ut více (by je mohli výhodně prodt do zhrničí). Pokud v ekonomice nejsou žádné volné zdroje, znmená to, že musí rušit výrobu textilu - zde konkrétně musí získt 300 hodin práce, což znmená, že musí snížit výrobu textilu o 600 triček. Pokud předpokládáme, že domácí nákupy ut by se nezměnily všech 0 ut vyrobených nvíc by šlo n export, dostnou z ně Němci 0*00, tj. 000 triček. Obchod by jim tedy rozhodně prospěl. Češi by - by si mohli koupit oněch 0 ut museli vyrobit o 000 triček více (by měli čím pltit ). K tomu potřebují 200 hodin práce. Pokud v ekonomice nejsou volné prcovní síly, musí omezit svoji výrobu utomobilů, tj. vyrobí o 4 ut méně (4*50=200). Zprostředkovně všk z toto snížení obdrží 0 ut. I oni si tedy polepší. Důležité je, že obě země z obchodu profitují i přesto, že mjí vyrovnnou obchodní bilnci (hodnot vývozu dovozu se při dné mezinárodní ceně rovná). Otázk - proč by pro Merkntilisty vyrovnná obchodní bilnce znmenl, že země nemá žádné bezprostřední výhody z obchodu? Příkld 2 Komprtivní výhody Počet hodin práce potřebných k výrobě U Počet hodin práce potřebných k výrobě 0 RIČEK Německo 30 2 Česká republik 50 5 Rozdíl oproti předchozímu příkldu - nemá žádnou bsolutní výhodu, Německo je v obou výrobách produktivnější. Otázk: Kde má komprtivní výhodu kde ji má Německo? Odpověď - komprtivní výhodu má země tm, kde má buď největší bsolutní výhodu, nebo nejmenší bsolutní nevýhodu. tk nyní bude mít komprtivní výhodu ve výrobě ut (k výrobě ut je v potřeb o 67% více práce než v Německu, k výrobě triček všk o 50%), Německo ve výrobě triček. Otázk: Jk budou vypdt utrkní ceny v Německu? Německo 50 triček z uto 00 triček z uto Při porovnání s předchozím přípdem je zřejmé, že v kždé zemi je vždy (měřeno reltivními cenmi) reltivně levnější to zboží, kde má země komprtivní výhodu.
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY Otázk: N co se budou Německo specilizovt? rgumentce nprosto stejná jko v předchozím přípdě - vliv rozdílů v reltivních cenách. Výsledek všk bude opčný - se bude specilizovt n ut Německo n textil. Z toho vyplývá, že teorie bsolutních výhod je jen specifickým přípdem komprtivních výhod. Otázk: Demonstrujte výhodnost obchodu při mezinárodní ceně 20 triček z uto. Postup opět možno zvolit stejný jko u příkldu - ž n opčný směr exportu importu oproti předchozímu přípdu. Chce-li vyrobit exportovt o 0 ut více, musí uvolnit z výroby textilu 500 hodin práce, tj. snížit výrobu o 000 ks triček. Z těchto 0 ut si všk může koupit 200 triček. Nopk Německo - chce-li nbídnout 200 triček, musí získt 240 hodin práce, tj. vyrobit o 8 ut méně - směnou všk získá 0 ut. Opět je obchod výhodný obchodní bilnce vyrovnná. Příkld 3 Komprtivní výhody mezinárodní směnný poměr Počet ut vyrobených stndrdní jednotkou práce Počet triček vyrobených stndrdní jednotkou práce Německo 3 /3 500 Česká republik 2 200 Stejné zdání jko v předchozím přípdě - jen místo prcovní náročnosti je použit produktivit práce (tbulk je pouze přepočtená - při stndrdní jednotce práce 00 hodin dných náročnostech n prcovní sílu). Z tohoto jsou komprtivní výhody, utrkní ceny i výhody z obchodu rozloženy stejně jko v předchozím přípdě - příkld má ukázt ekvivlenci obou zdání. I zde budou utrkní ceny v Německu 50 triček z uto, v 00 triček z uto. Nová je všk otázk, kde by se měl ustálit mezinárodní cen proč. V tomto příkldu máme konstntní výnosy z rozshu ( vzhledem k použití výrobního fktoru tedy i konstntní mezní produktivitu práce). Proto - dokud bude mezinárodní cen lepší než utrkní, země by nbízel zboží, ve kterém má komprtivní výhodu. Její technologie ni nákldy by se neměnily - z výše uvedené tbulky nejsme proto schopni o výsledné mezinárodní ceně říci více než to, že bude někde mezi uvedenými národními utrkními cenmi. Je nutné si uvědomit, že země v modelu prktikují vlstně brterový obchod, vyměňují jeden typ zboží z jiný. Pokud existují jen 2 země 2 komodity, znmená to, že poptávk po tričkách bude zároveň její nbídkou ut poptávk Německ po utech bude zároveň jeho nbídkou triček. Mezinárodní reltivní cen ut triček bude rovnovážná, pokud tyto reciproční nbídky poptávky budou do sebe přesně zpdt. K určení tohoto bodu je všk nutná znlost velikosti ekonomiky (zde reprezentovná množství práce, která je k dispozici) znlost preferencí spotřebitelů. I když z výše uvedeného příkldu nelze určit výslednou mezinárodní cenu, je možno demonstrovt dopdy různých mezinárodních cen - pokud se mezinárodní cen bude blížit
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY utrkní ceně v Německu, Německo bude získávt jen mizivou část celkových zisků z obchodu způsobených vyšší efektivitou, by inksovl nopk téměř všechny. Opčně by tomu bylo, pokud by se výsledná mezinárodní cen blížil utrkním cenám v. Otázk: Mezinárodní směnných poměr se ustálí n úrovni 49 triček z uto. Pro koho bude vzájemný obchod výhodnější? Mezinárodní reltivní cen ustálí n úrovni 49 triček z uto (tj. velice blízko německé utrkní ceně, což je docel dobře možné vzhledem k rozdílné velikosti obou ekonomik). Nyní - pokud bude chtít nbídnout dodtečných 0 ut n export, musí opět obětovt 000 triček - při dné mezinárodní ceně jich všk z ut obdrží 490. rnsformuje tk 000 triček n 490 triček (+49%). Nopk Německo, by vyrobilo 490 triček, musí uvolnit z výroby ut 2,98 stndrdních jednotek práce. Snížilo by tk výrobu ut o hypotetických 9,93 ks ut, všk z vyrobená tričk by dostlo 0 ut. Jeho zisk by tk byl znedbtelný - získlo by 0,7% ut více než kdyby si je vyrobilo přímo smo. Příkld 4 Mtemtické odvození Ukázk modelu 2x2 v mtemtické grfické verzi. Výše uvedené příkldy lze velmi jednoduše ukázt i v mtemtické podobě. Potřebujeme k tomu znát z kždou zemi její produkční funkci (t je vlstně zdán tbulkou), popř. množství práce, které má ekonomik k dispozici. Pk dokážeme jednoduše ilustrovt výše uvedené závěry. Pokud nvíc máme nějké informce o preferencích spotřebitele, jsme schopni přímo v rámci modelu odvodit mezinárodní směnných poměr určit přímo, jk hodně obchod ekonomice prospěl. Zdejme si nyní příkld č. 2 tkto: = 0, 2 L = 30 L vyrábí dvě zboží (ut tričk) s následujícími produkčními funkcemi: Německo vyrábí dvě zboží (ut tričk) s následujícími produkčními funkcemi: = 0, 5 L = 50 L (.. tričk,.. ut, Lt množství práce použité n výrobu triček): Čísl ve jmenovteli předstvují prcovní náročnost výroby - celý zlomek potom produktivitu práce (viz tbulky k příkldům 2 3 - pk je i zřejmé, jk z těchto čísel zjistit, kde která ze zemí má komprtivní výhodu - pozn. v příkldu 3 je z zákldní jednotku práce vzto 00 prcovníků). Nvíc předpokládejme, že v Německu je k dispozici 2000 jednotek práce v 000 jednotek práce.
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY Preference si zdejme npř. tk, že spotřebitelé chtějí vždy spotřebovávt zboží v určitých konstntních proporcích - předpokládejme npř., že v obou zemích vždy pltí 00 = (spotřebitelé preferují tkové výsledné kombince spotřeby, kdy n uto zhrub připdá 00 triček). Při těchto produkčních funkcích je možno v vyprodukovt mximálně 20 ut nebo 2000 triček, v Německu pk 0000 triček nebo 67 ut. yto hodnoty dávjí krjní meze hrnice výrobních možností - tj. co vše je možno vyprodukovt při mximálním využitím dostupného výrobního fktoru, práce (viz slidy s hrnicemi výrobních možností). Pokud se ekonomik pohybuje n hrnici výrobních možností (tj. plně využívá své zdroje), může zvýšit výrobu zboží jen pokud sníží výrobu druhého. kto - viz výše - lze zdůvodnit cenu pnující n trhu - sklon hrnic výrobních možností tk bude odpovídt reltivním utrkním cenám. Nicméně - jk demonstrovly předchozí příkldy, pokud se výsledná mezinárodní cen liší od domácích utrkních cen, spotřebitelé mohou díky obchodu spotřebovt více, než ekonomik byl schopn nbídnout. Spočítejme nyní optimální kombince výroby spotřeby obou zemí v situci bez obchodu. Pokud jsou obě ekonomiky uzvřené, musí v kždé z nich pltit, že vyrobené množství zboží se musí rovnt množství spotřebovnému. Zároveň předpokládáme plné využití zdrojů - tj. veškerá dostupná prcovní síl je využit. Se zdnými produkčními funkcemi preferencemi budou podmínky rovnováhy pro v utrkii vypdt tkto: : = 0, 5 = L 50 L + L = L = 000 00 = 00 = = Z těchto čtyřech rovnic není problém zjistit optimální vyráběnou spotřebovávnou kombinci sttků (otázk - proč to není možné bez čtvrté podmínky). Výpočet: = 00 = 2 L = 0, 02 L L = L L = L L + L = 000 L = L = 500 = 0 = 000 L Rovnovážná kombince výroby zároveň spotřeby pro tk bude 0 ut 000 triček (lze sndno ověřit, že tento výsledek odpovídá uvedeným podmínkám). nlogické podmínky lze zpst i pro Německo : = L 0, 2
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY = L 30 L + L = L = 2000 I zde je možné sndno dospět k rovnovážné kombinci zboží: = 40 = 4000 Země s vyšší produktivitou práce může spotřebovávt více (pokud vztáhneme vypočítné hodnoty n jednotku práce) - dlo by se říci, že má vyšší HDP n obyvtele Příkld 5 ) Prcovní náročnost výroby ut (počet jednotek práce n utomobil) Prcovní náročnost výroby triček (počet jednotek práce n 00 triček) Spojené státy 00 20 Česká republik 200 25 2) má komprtivní výhodu ve výrobě triček (zostává zde v produktivitě pouze o 25%), Spojené státy ve výrobě utomobilů (zde zostává o 00%) 3) by meričné byli schopni vyrobit o utomobil více, potřebují dodtečných 00 jednotek práce. by získli těchto 00 jednotek práce, museli by snížit výrobu triček o 5x00 kusů. Hypotetická utrkní cen v US by tedy činil 500 triček / uto. utrkní cen v by podle stejné logiky byl 800 triček / uto. ento výsledek potvrzuje závěr z bodu 2. 4) se po otevření bude specilizovt n výrobu triček, Spojené státy n výrobu ut. V se tedy bude výrzně měnit struktur domácí ekonomiky utomobilový průmysl znikne, nopk textilní průmysl se výrzně rozšíří. V US dojde k přesně opčnému vývoji (rozšiřovt se bude výrob utomobilů n úkor výroby triček, která postupně znikne). Obě země by tk měly podle klsiků směřovt ke kompletní specilizci. 5) Krjní meze intervlu, ve kterém se budou pohybovt mezinárodní reltivní ceny budou diktovány domácími utrkními cenmi z bodu 3. Pokud totiž nepředpokládáme existenci více než těchto dvou zemí, musí v rovnováze jedn ze zemí vyvážet ut dovážet tričk, druhá dovážet ut vyvážet tričk. Pokud by cen byl mimo meze dné utrkními cenmi, pk by mohl nstt situce, kdy obě země chtějí součsně vyvážet ut dovážet tričk (popř. nopk, což je jednoznčně situce nerovnovážná. Konkrétní rovnovážná mezinárodní cen rámci tohoto intervlu bude záviset n reltivní velikosti obou ekonomik n preferencích jejich spotřebitelů. Obchod je tedy výhodný pro obě země, zejmén všk pro (protože mezinárodní cen má blíže k utrkní ceně německé) 6) Pokud bude umožněn obchod těchto ekonomik při ceně 600 triček z utomobil, bude se specilizovt n výrobu vývoz triček Spojené státy n výrobu vývoz utomobilů. Pokud sníží meričné výrobu triček o 6000 ks, zbude jim 60x20=200 jednotek práce, se kterými mohou vyrobit o 2 (200/00) ut více. Z těchto 2 ut by všk při uvedené mezinárodní ceně mohli nkoupit ž 7200 triček, tj. tkto nepřímo vyprodukují o 20% více. by mohl zvýšit výrobu triček o 7200 ks, potřebuje
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY k tomu 800 jednotek práce, k jejich získání všk musí snížit výrobu utomobilů o 9 ks. Prostřednictvím obchodu všk získá 2 ut tj. o /3 více. 7) Z tbulky odvozené v bodu je zřejmé, že produktivit české prcovní síly zostává z merickou v obou odvětvích. Z tohoto důvodu bude nutně i reálná mzd českých změstnnců nižší než mzd merických změstnnců. 8) Závěr bodu 4 je do znčné míry závislý n předpokldu mobilní homogenní prcovní síly. Možnost specilizce tedy i možnost využití mezinárodní dělby práce v tk bude záviset n možnostech přesunout změstnnce z výroby utomobilů do výroby triček. První zmiňovný typ omezení (nemožnost přesouvt změstnnce z výroby triček do výroby utomobilů) by tedy v této situci neměl žádné dopdy, druhá možnost by byl podsttně zjímvější po otevření by se vzhledem k rozdílům mezi reltivními cenmi zřejmě zvýšil poptávk po českých tričkách, české reltivní ceny by se zčly přibližovt mezinárodním cenám, le nebyl by možný přesun prcovní síly mezi odvětvími. Výsledkem by byl mzdová diferencice rostly by mzdy ve výrobě triček, kde by výrobci rádi změstnli dodtečnou prcovní sílu, klesly by mzdy v utomobilovém průmyslu, který by čelil levnější mezinárodní konkurenci. 9) Pokud máme dvě ekonomiky, které spolu obchodují v prostředí, pro něž pltí klsické předpokldy, měl by pltit tto podmínk: US ut ut US US tričri ( ) tričri. E CZK USD, kde jsou prcovní náročnosti mzdy, tedy v tomto přípdě: 0,5 0,8 US. E( CZK ) US to podmínk není pro uvedené mzdy kurz splněn (poměr mezd korigovný kursem se zde rovná. Musely by tedy klesnout české mzdy, nebo by musel znehodnotit česká korun, resp., by se musel výrzně zvýšit produktivit práce. 0) Kurz by musel depreciovt o minimálně 25% mximálně o 00%. Příkld 6 ) Jedn jednotk práce v Německu vyrobí buď 400 triček nebo 4 ut, tj. utrkní cen by byl 00 triček / uto. V vyrobí jedn jedntk práce 200 triček nebo 2 ut, utrkní cen by tk musel být 00 triček / uto 2) Nelze zde hovořit o komprtivních výhodách zostává v produktivitě v obou sektorech ve stejné míře (400 / 200 = 4/2). Jk je zřejmé i ze závěrů bodu, pokud nemáme o těchto ekonomikách žádné dlší informce, musíme předpokládt, že zde z klsického pohledu není žádný důvod k obchodu.
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY Příkld 7 ) Německo má komprtivní výhodu ve výrobě triček, ve výrobě utomobilů ( zde doshuje stejné produktivity práce, ztímco ve výrobě triček výrzně zostává). by tedy měl vyvážet ut dovážet tričk, Německo vyvážet tričk dovážet ut. 2) Výsledné mezinárodní ceny se budou pohybovt v intervlu diktovném domácími utrkními cenmi (pokud do obchodu nezshuje ještě nějká třetí ekonomik). V tomto přípdě budou tedy mezi 250 triček / uto (rel. ceny v Německu) 00 triček / uto (rel. utrkní ceny v ) 3) Pro reltivní mzdy musí pltit ( je prcovní náročnost, tj. převrácená hodnot produktivity práce): N tričri tričri,zde tedy N ut ( ) ut. E CZK EURO N 0,4,0 N. E( CZK ) EURO Z dných podmínek situci z rovnovážnou povžovt nemůžeme. by tomu tk bylo, musel by kurz depreciovt o minimálně 00% mximálně o 400%. 4) Při mezinárodní ceně 200 triček / uto se bude specilizovt n export ut Německo n export triček. Pokud Německo bude potřebovt vyrobit exportovt o 000 triček více, potřebuje k tomu 2 dodtečné jednotky práce. yto dvě dodtečné jednotky práce získá snížením výroby ut o 4 ks díky obchodu všk může dovést 5 ks (tj. 25%). Pokud bude chtít vyvézt o 5 ks ut více, potřebuje o 2,5 jednotky práce více, tj. musí snížit výrobu textilu o 500 ks. N mezinárodním trhu si všk místo toho může z oněch 5 ut obstrt 000 triček (tj. o 00% více) 5) Při úplné specilizci (ke které by při této ceně došlo ) by byl schopn vyprodukovt mximálně 20 miliónů ut, Německo pk 40 milird triček. Poměr vyráběných triček k vyráběným utům by tk byl 2000/ místo 00/, které by poždovli spotřebitelé. N mezinárodním trhu by tk existovl převis nbídky triček převis poptávky po utech. Situce je tk nerovnovážná nutně by vedl k růstu reltivní ceny (počet triček nbízených / uto) ž k úrovni německých utrkních cen. Příkld 8 Ricrdovský model se nejčstěji prezentuje v nejjednodušší formě 2x2. Lze jej nicméně velmi jednoduše rozšířit i n model nx2 (více zemí, 2 komodity), popř. 2xn (2 země, více komodit). Zjímvý je zejmén model dvou zemí více komodit. V nejjednodušší podobě modelu předpokládáme, že máme dvě země, ve kterých se vyrábí reltivně mnoho druhů zboží. Známe prcovní náročnosti všech typů výrob. Nvíc pltí stndrdní předpokldy Ricrdovského modelu. Pk porovnáním prcovní náročnosti v obou zemích získáme reltivní prcovní náročnosti. Pk jsme schopni seřdit komodity podle reltivních prcovních náročností.
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY yp výroby Velká Británie Špnělsko Reltivní prcovní náročnost (UK/ESP) utomobily 00 30 0,77 počítče 30 35 0,86 textil 20 0 2,00 výrob oceli 500 000 0,50 produkce vín 50 30,67 obuv 40 45 0,89 Pokud seřdíme jednotlivé komodity podle jejich reltivní prcovní náročnosti, získáme pořdí komodit podle jejich komprtivní výhody. N jedné strně budou komodity, kde má komprtivní výhodu Velká Británie (výrob oceli, utomobily), n druhé výrobky kde má rozhodně komprtivní výhodu Špnělsko. oto pořdí ještě le nepodává žádnou informci o tom, co se v které zemi bude skutečně vyrábět - jen z této tbulky nejsme schopni odhdnout, zd se textil bude vyrábět ve Velké Británii nebo ve Špnělsku. o bude záviset především n reltivních mzdách. Předpokládejme, že mzdy budou v Británii n úrovni 00 ve Špnělsku n úrovni 80. Pokud vezmeme v úvhu prcovní náročnosti mzdy, jsme schopni spočítt nákldy výroby zboží: yp výroby nákldy v UK nákldy v ESP Rozdíl utomobily 0000 0400-400 počítče 3000 2800 200 textil 000 800 200 výrob oceli 50000 80000-30000 produkce vín 5000 2400 2600 obuv 4000 3600 400 Pokud bychom seřdili jednotlivá zboží podle jejich výrobních nákldů - dostneme stejné pořdí jko v předchozím přípdě, ž n to, že nyní je zřejmé, co se kde bude vyrábět. Dělící črou bude reltivní úroveň mezd (špnělské mzdy/nglické=0,8). Kde byl reltivní prcovní náročnost vyšší, je levnější vyrábět ve Špnělsku, kde byl nižší, bude se vyrábět v nglii. uto podmínku je možno zpst npř. tkto: b * 2 W < < K< < K< b W 2 b n n ()
PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY kde jsou prcovní náročnosti v Británii, b prcovní náročnosti ve Špnělsku, index oznčuje zboží. W* jsou Špnělské mzdy, W britské mzdy (vyjádřené ve stejných jednotkách). Výrobky v levé části by vyvážel Velká Británie, výrobky v prvé části Špnělsko. Řešení ) Srovnt země vzestupně podle poměru ve třetím sloupci, kde je tento poměr nízký, tm má komprtivní výhodu nglie, kde je vysoký, tm Špnělsko 2) Opět využití vzthu (). Posloupnost zmíněnou v bodě tk reltivní mzdy rozdělí n komodity vyvážené nglií komodity vyvážené Špnělskem. 3) 4) Opět viz vzth zmíněný v předchozím bodu zvyšování britských mezd (zhodnocování libry) povedou ke změně struktury výroby obchodu dekvátně se sníží počet komodit vyráběných exportovných Británií. Británie by tk vyvážel obuv, počítče, ut ocel, Špnělsko víno textil. V přípdě změny mezd se výsledné reltivní mzdy převedené n společnou měnu dostnou n úroveň 0,8. dělící čár, která určuje, co která země bude vyvážet se tk posune. Špnělsko se tk stne vývozcem počítčů obuvi, obě tto odvětví v Británii zniknou. Zhodnocování britské měny by mělo podobný dopd. Možné dopdy souvislosti: Zvýší se britská životní úroveň, Británie se bude více specilizovt n komodity, které umí vyrábět reltivně nejefektivněji, problém bude s přesunem změstnnců, jejichž odvětví se z důvodu růstu mezd / zhodnocení měny stl neefektivní. lterntiv: Britská vlád by v přípdě růstu domácích mezd mol kompenzovt jejich dopd n odvětví, jejichž cenová konkurenceschopnost je n hrně, prostřednictvím devlvce, popř. dotcemi podnikům zchrňovl by tk prcovní míst v neefektivních sektorech n úkor změstnnců v odvětvích s vyšší produktivitou.