VYHODNOCENÍ LABORATORNÍHO MĚŘENÍ DEFORMACÍ VLNOPLOCHY S UŽITÍM MATLABU



Podobné dokumenty
7. Analytická geometrie

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení

ANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU

GRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

UŽITÍ MATLABU V KOLORIMETRII. J.Novák, A.Mikš. Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha

Aplikace teorie neuronových sítí

VLIV ZMĚNY FÁZE VLNOVÉHO POLE NA ZMĚNU BARVY INTERFERENČNÍHO POLE V METODĚ POLARIZAČNÍ INTERFEROMETRIE

Nepředvídané události v rámci kvantifikace rizika

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah:

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

12. N á h o d n ý v ý b ě r

ODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady

Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

Pravděpodobnostní modely

Pravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci

23. Mechanické vlnění

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

POČÍTAČOVÁ SIMULACE VYHODNOCENÍ TVARU VLNOPLOCHY S UŽITÍM GRADIENTNÍHO SENZORU

Základní požadavky a pravidla měření

Měřící technika - MT úvod

Jednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )

3.3.3 Rovinná soustava sil a momentů sil

PE 301 Podniková ekonomika 2. Garant: Eva KISLINGEROVÁ. Téma Metody mezipodnikového srovnávání. Téma 12. Eva Kislingerová

Laboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky

S k l á d á n í s i l

Deskriptivní statistika 1

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky

Obsah. skentest. 1. Úvod. 2. Metoda výpočtu Základní pojmy

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu

Interakce světla s prostředím

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

U klasifikace podle minimální vzdálenosti je nutno zvolit:

D i f r a k c e s v ě t l a n a š t ě r b i n ě a d v o j š t ě r b i n ě

-cenzura- Obsah. 1.1 Přeskoč není důležité

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Téma: 11) Dynamika stavebních konstrukcí

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

Příloha č. 7 Dodatku ke Smlouvě o službách Systém měření kvality Služeb

1. Základy měření neelektrických veličin

Rekonstrukce vodovodních řadů ve vztahu ke spolehlivosti vodovodní sítě

2.7.5 Racionální a polynomické funkce

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

Logické rovnice. 1 Úvod. 2 Soustavy logických rovnic

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

OBRAZOVÁ ANALÝZA POVRCHU POTISKOVANÝCH MATERIÁLŮ A POTIŠTĚNÝCH PLOCH

REGRESNÍ DIAGNOSTIKA. Regresní diagnostika

KABELY. Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodné vlákno): metalické kabely optické kabely

POČÍTAČOVÁ SIMULACE VLIVU CHYB PENTAGONÁLNÍHO HRANOLU NA PŘESNOST MĚŘENÍ V GEODÉZII. A.Mikš 1, V.Obr 2

Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky. χ 2 test nezávislosti

SOFTWARE PRO ANALÝZU LABORATORNÍCH MĚŘENÍ Z FYZIKY

DISTRIBUČNÍ ÚLOHY. Cílem pokrývacího problému je vybrat firmy tak, aby byly co nejlevněji pokryty všechny úkoly.

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

3. Sekvenční obvody. b) Minimalizujte budící funkce pomocí Karnaughovy mapy

Modelování jednostupňové extrakce. Grygar Vojtěch

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

Instalační manuál inels Home Control

Zobrazení čísel v počítači

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Didaktika výpočtů v chemii

Systém intralaboratorní kontroly kvality v klinické laboratoři (SIKK)

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Test hypotézy o parametru π alternativního rozdělení příklad

Fourierova transformace ve zpracování obrazů

UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ

I. Výpočet čisté současné hodnoty upravené

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE

Národní informační středisko pro podporu kvality

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

Obecná soustava sil a momentů v prostoru

Průchod paprsků různými optickými prostředími

LINEÁRNÍ TRANSFORMACE V ROVINĚ

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

TECHNICKÝ AUDIT VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH

Optické vlastnosti atmosféry, rekonstrukce optického signálu degradovaného průchodem atmosférou

Nálitky. Obr. 1 Schematický přehled typů nálitků

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

ANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU

P2: Statistické zpracování dat

Lineární regrese ( ) 2

VÝUKA OPTIKY V MATLABU. Antonín Mikš, Jiří Novák katedra fyziky, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

IAJCE Přednáška č. 12

MOŽNOSTI STATISTICKÉHO POSOUZENÍ KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ POŽÁRNÍCH ZKOUŠEK PRO POTŘEBY CERTIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ

Geometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

Transkript:

VYHODNOCENÍ LABORATORNÍHO MĚŘENÍ DEFORMACÍ VLNOPLOCHY S UŽITÍM MATLABU J.Novák P.Novák A.Mikš katedra zik Fakulta stavebí ČVUT v Praze Abstrakt Čláek se zabývá použití sstéu MATLAB pro počítačové vhodocováí laboratorího ěřeí deorace vloploch poocí aticového gradietího sezoru. Úvod V průslové prai se pro ěřeí deorace vloploch používaí růzé etod. Nečastěší sou etod itereroetrické [-3] které sou založe a dvousvazkové ebo vícesvazkové iterereci vlových polí. Při kotrole v optické průslu se evíce používá itereroetrů Twa-Greeova ebo Fizeauova tpu. Tvar ěřeé vloploch ůže být poté veli přesě vhodoce z hodot itezit detekovaého itererečího pole poocí vhodých etod aalýz itererečích polí [- 4-7]. Běžě užívaé itereroetrické ěřící techik dosahuí vsoké přesosti vhodoceí deorace vloploch (v řádu aoetrů). Nicéě zíěé itereroetr sou veli iačě ákladá a relativě dosti koplikovaá ěřící zařízeí která eohou být běžě použita v praktických provozích podíkách průslové výrob. Asi edůležitěší evýhodou těchto etod a přístroů e vsoká citlivost a okolí podík při ěřeí (zeéa echaické vibrace a teplotí luktuace v ěřící oblasti) a oezeý rozsah ěřeí vzhlede k pricipu vhodocováí. V porováí s itereroetrickýi etodai e edodušší použít etod které pro ěřeí tvaru vloploch užívaí určeí hodot gradietu vloploch [7-] a ásledé ateatické rekostrukce vloploch. Tto etod aí oproti itereroetrický etodá ěkolik výhod zeéa kostrukce ěřících přístroů e edodušší přístroe sou éě iačě áročé etoda e praktick ecitlivá a echaické vibrace při ěřeí a eí potřeba koheretího zdroe zářeí. Též rozsah ěřeí deorace vloploch e větší. Práce se zabývá použití sstéu MATLAB pro počítačové vhodocováí laboratorího ěřeí deorace vloploch poocí aticového gradietího sezoru. Maticový sezor vloploch V ráci práce bl avrže zkostruová a otestová aticový sezor vloploch který e založe a Shack-Hartaově etodě [8-] ěřeí tvaru vloploch. Navržeý aticový obektiv se skládá z CCD sezoru o rozlišeí 768576 obrazových bodů a pole 00 ikročoček z křeeého skla o průěru 03 a ohiskové vzdáleosti 40. Zkostruovaý sezor bl otestová a ěkolika eperietech které uožil vladěí vhodocovacích algoritů. Měřící rozsah sezoru e dá dirakcí světla rozěr pole ikročoček a schopostí detekce itezitích stop a CCD sezoru. Přesost vhodoceí tvaru vloploch poocí sezoru e přibližě λ/0 kde λ vlová délka použitého světla. Tato přesost e srovatelá s přesostí běžých itereroetrických etod. Bl avrže algorit pro autoatickou počítačovou aalýzu které sou optializová vzhlede k daý paraetrů sezoru. Vhodoceí ěřeí e provedeo s poocí MATLABu ovládací progra e vtvoře užití prostředků graického uživatelského rozhraí (GUI). Fukčost ěřícího sstéu bl ověřováa v úzké spolupráci s Meopta Přerova.s a případech testováí kvalit optických soustav ve viditelé a ultraialové oblasti spektra. S použití uvedeého sezoru lze hodotit kvalitu růzých optických prvků a soustav (apř. otograických obektivů dalekohledů ).

Metoda e založea a pricipu prostorového vzorkováí dopadaící vloploch určeí příčých paprskových aberací edotlivých paprskových svazků v roviě detekce a ásledé ateatické rekostrukce tvaru testovaé vloploch. U Shack-Hartaov etod e pro prostorové vzorkováí vloploch použito dvodiezioálí pole ikročoček s ohiskovou vzdáleostí (obr.). Vhodý aticový sezore (CCD) poté ůžee detekovat ečastěi v ohiskové roviě ikročoček rozděleí itezit dopadaící vzorkovaé vloploch v roviě detekce. Toto celkové rozděleí itezit se skládá z dirakčích stop (ve skutečosti ěkolik obrazových bodů sezoru) které odpovídaí dílčíu rozděleí itezit pro edotlivé části vloploch po průchodu odpovídaící ikročočkou (obr.). Plocha CCD sezoru e virtuálě (v počítači) rozdělea a dílčí sezor eichž velikost a počet odpovídá rozístěí a počtu ikročoček v aticové poli. Vloplocha dopadaící a atici ikročoček LA á obecý tvar a eí orál aí ted v růzých ístech růzý sěr. LA CCD s r L r D i A i A ξ O Obr.: Pricip Shack-Hartaov etod určeí tvaru vloploch pole ikročoček dirakčí stop D δ δ Obr.: Pole ikročoček a detekovaý obraz dirakčích stop Mikročočk soustředí paprskový svazek do své ohiskové rovi v íž se achází CCD sezor. Poloha stop a detektoru bude dáa sěre hlaví orál příslušé daé ikročočce a ohiskovou

vzdáleostí ikročočk. Sezor bude ted detekovat gradiet vloploch který e charakterizová sěre hlaví orál. Abcho ohli vpočítat gradiet všetřovaé vloploch usíe veli přesě určit posuv středu dirakčích stop příslušeících edotlivý ikročočká. Obvkle e ako reerečí stav bráa roviá vloplocha dopadaící kolo a roviu pole ikročoček. Z hodot posuutí ( i i ) stop a detektoru lze poté vpočítat derivace vloploch ve dvou sěrech (obr.). 3 Detekce dirakčích stop a detektoru Abcho určili deoraci všetřovaé vloploch a základě zěřeí eího gradietu usíe edříve určit odchlku ( i i ) stop eleetárího světelého svazku vezeého velikostí ikročočk a sěre hlaví orál od poloh tohoto svazku v případě ideálí vloploch kterou e roviá vloplocha. V případě rovié vloploch dopadaící kolo a atici ikročoček se budou stop eleetárích svazků acházet a zcela určitých ístech detektoru. V ideálí případě to bude ve středu detektoru. Vzhlede k dirakci světla a aberací ikročoček bude ít stopa eleetárího paprskového svazku a detektoru poěrě složitý eergetický proil (obr.3). Obr.3: Eergetický proil detekovaé stop svazku V případě velkých gradietů vloploch ůže astat situace kd se a i-té dílčí detektoru bude překrývat více stop příslušých růzý hlaví orálá. V toto případě ese schopi rozhodou od které části vloploch stopa a detektoru pochází. Abcho se této situaci vhuli e uté oezit ěřící rozsah sezoru. Z důvodu aktu že detekovaá dirakčí stopa á koečou velikost e oeze daický rozsah určeí gradietu vloploch. Předpokládee í že áe ideálí ikročočku a íž kolo dopadá roviá vla. Cetrálí část dirakčí stop (tzv.airho disk) pro vlovou délku λ 633 ohiskovou vzdáleost 40 a průěr ikročočk D 0.3 poto bude d 44λ/D 0. () Jestliže apř. obrazový bod detektoru á příčý rozěr 0 µ poto stopa pokre přibližě 35 obrazových bodů detektoru. Z předchozího e patré že dirakčí stopa pokre začou část ploch dílčího detektoru. Nicéě eistuí etod ak zvýšit daický rozsah ěřeí [4]. Za předpokladu ikročoček s průěre D roztečí δ δ δ ohiskovou vzdáleostí a vlovou délkou λ ted obdržíe pro aiálí hodotu gradietu (obr.4) vloploch ásleduící vztah

a a a a δ 44 λ D. () a a Obr.4: Subapertur pole ikročoček a aiálí gradiet vloploch Tabulka ukazue ázorě hodot aiálího gradietu vloploch které ohou být urče klasickou Shack-Hartaovou etodou (D δ 0.3 ) v závislosti a vlové délce použitého světla λ a ohiskové vzdáleosti ikročoček. Tabulka : HODNOTY MAXIMÁLNÍHO GRADIENTU VLNOPLOCHY V MILIRADIÁNECH λ 633 λ 550 λ 500 λ 450 λ 360 0 46 763 967 37 3536 0 4958 5633 54667 567 6036 30 458 7633 9667 37 3536 40 758 533 767 9 86 50 0458 076333 096667 7 536 Poloha středu edotlivých detekovaých dirakčích stop usí být určea veli přesě (subpielová přesost) eboť a to poté závisí přesost celého vhodoceí tvaru všetřovaé vloploch. V prai e ožé použít ěkolik etod pro lokalizaci středů stop svazku. Nečastěi se používá výpočtu těžiště ( c c ) eergetického proilu dirakčí stop ehož souřadice sou dá vztah i iδ i i0 0 i c I( i ) i i0 0 I( i ) i i i0 0 i δ c (3) I( i ) i i0 0 I( i ) kde I(i) e hodota itezit v bodě (i) se souřadicei ( i i ) a těžiště e poté počítáo v oblasti daé velikosti P Q obrazových bodů. Hodot itezit ohou být prahová ab se iializoval egativí vliv šuu. Je též ožo detekovat edotlivé stop v případě že detektor a pole ikročoček sou vůči sobě atoče o určitý úhel (obr.5). Neprve e uté při reerečí ěřeí určit sěr atočeí sítě poocí Fourierov trasorace periodické sítě dirakčích stop. Z Fourierovského spektra (obr.5 vpravo) lze poté určit úhel atočeí pole ikročoček vůči řádků a

sloupců aticového detektoru. Jedotlivé dílčí detektor (subapertur) sou poté urče ako kruh s poloěre daý roztečí ikročoček. Obr.5: Detekce dirakčích stop 4 Vhodoceí tvaru vloploch z hodot gradietu Ozače s(s s s z ) edotkový sěrový vektor orál vloploch (z) dopadaící a ikročočku r L ( L L 0) polohový vektor středu ikročočk r D ( D D ) polohový vektor středu stop a CCD sezoru O(0 0 0) počátek souřadé soustav a ohiskovou vzdáleosti ikročočk. Pro sěrový vektor s pak podle obr. platí. grad rd rl s. (4) grad ( r r )( r r ) D L D L Předchozí vztah sou platé za předpokladu / << / << / << / << což e v prai téěř vžd splěo. Posuutí středů dirakčích stop poté závisí a gradietu vloploch a e dáo vztah.. L (5) kde e deorace vloploch L e počet ikročoček a sou posuutí dirakčích stop příslušých edotlivý ikročočká. Gradiet vloploch e tak dá pro každou část vzorkovaé vloploch. Tvar vloploch poté lze poté vpočítat poocí vhodých uerických etod [903]. Jedou skupiou etod rekostrukce vloploch ze zalosti hodot eího gradietu a síti bodů sou etod založeé a uerické itegraci. Deoraci vloploch () pak vpočítáe ze vztahu

+ d 0 d 0. (6) Itegrál (6) vpočítáe ěkterou z etod uerické itegrace apř. lichoběžíkovou etodou platí + δ δ ) ( ) ( kde i i δ + + i δ + + kde M...N přičež M resp. N e počet ikročoček ve sěru os resp. δ resp. δ sou vzdáleosti středů ikročoček ve sěru os resp.. Jiou často užívaou etodou e vádřeí tvaru vloploch a eího gradietu poocí vhodých dvodiezioálích poloů (Seidelov Zerikeov ebo Legedrov polo) t. K k k k P C ) ( ) ( (7) kde C k sou koeiciet poloů P k a K e počet poloů použitý pro aproiaci. Koeiciet C k se určí dosazeí vztahu (7) do rovic (5). Obr.6: Měřící ssté pro testováí tvaru vloploch poocí Shack-Hartaov etod Obr.7: Maticový obektiv pro určeí tvaru vloploch

V ráci proektu bl avrže a zkostruová aticový obektiv (obr.6 a obr.7) který se skládá z pole ikročoček z křeeého skla (00 čoček o průěru 03 a ohiskové vzdáleosti 40 ) a CCD sezoru. Blo provedeo ěkolik eperietů a ověřeí ukčosti ěřícího zařízeí a vhodosti zvoleých vhodocovacích etod a eichž základě bla dosažea veli dobrá shoda ezi eperietálíi dat a očekávaýi teoretickýi výsledk. Dosažeá přesost vhodoceí e všší ežli λ/5 kde λ e vlová délka. Tato přesost e porovatelá s přesostí běžých itereroetrických etod a e zcela dostačuící pro testováí optických prvků a soustav v optické průslu. V kooperaci s Meopta Přerov a.s. bl provede eperiet při testováí kvalit optických soustav v ultraialové a viditelé části spektra které prokázal veli dobrou aplikovatelost v průslové prai. Sezor ůže být použit pro ěřeí tvaru ploch hodoceí kvalit zobrazovacích optických soustav apod. Na obr.8 e uvedeo pricipiálí schéa ěřícího zařízeí pro testováí kvalit zobrazovacích optických soustav. deorovaá vloplocha CCD sérická vloplocha testovaá optická soustava teleskopická soustava S-H sezor Obr.8: Schéa ěřícího zařízeí pro testováí kvalit zobrazovacích optických soustav Obr.9: Sotware pro aalýzu vloploch

5 Sotware pro vhodocováí ěřeí Pro vhodocováí tvaru vloploch poocí uvedeého sezoru bl avrže eektiví výpočetí algorit pro autoatickou počítačovou aalýzu testovaé vloploch. Tto algorit bl eprve testová a poté ipleetová do vtvořeého počítačového prograu pro laboratorí vhodocováí tvaru ěřeé vloploch (obr.9 obr.0). Uvedeý sotware bl vtvoře v sstéu MATLAB s užití graického uživatelského rozhraí ež uožňue aalzovat ěřeá data a zobrazit požadovaé gra a obrazovce. Počítačové algorit bl optializová vzhlede k paraetrů ěřícího sstéu. Obr.0: Sotware pro aalýzu vloploch S poocí uvedeého prograu e ožé ee vhodotit deoraci vloploch z ěřeých hodot gradietů ale dále vpočteou vloplochu aalzovat poocí růzých ukcí a kritérií použitelých pro hodoceí kvalit optických soustav (apř. rozptlová ukce bodu ukce přeosu kotrastu apod.). 6 Závěr Bla popsáa etoda pro eperietálí určeí deorace vloploch s poocí aticového obektivu. V ráci práce bl avrže a sestroe laboratorí odel ěřícího zařízeí který bl otestová a případu hodoceí kvalit optických zobrazovacích soustav. Počítačová aalýza ěřeých dat a vhodoceí blo prováděo s použití vtvořeého počítačového prograu v MATLABu. Metoda ůže být použita pro průslovou kotrolu v optické průslu. Jeí výhodou oproti běžě používaý itereroetrický etodá e eí edoduchost a ižší áklad a pořízeí ěřícího zařízeí při srovatelé přesosti ěřeí. Práce bla podpořea grate FRVŠ G-346 a GAČR 03/03/P00.

Literatura [] Mikš A. Itereroetric ethods or evaluatio o spherical suraces i optics Fie echaics ad optics 000 No.. [] Malacara D. Optical Shop Testig Joh ile & Sos N.Y. 99. [3] Fraco M.: Optical Itereroetr Acadeic Press N.Y. 966. [4] Mikš A.Novák J. Frige Tracig Techique i the Process o Optical Testig. Phsical ad Material Egieerig 00 Prague. [5] CreathK.: Progress i Optics Vol.XXVI E.ol Ed. Elsevier Sciece Publisher Asterda 988. [6] NovákJ: Five-Step Phase-Shitig Algoriths with Ukow Values o Phase Shit. Optik : Iteratioal Joural or Light ad Electro Optics. 003 vol. 4 () p. 63-68 [7] NovákJ.-MikšA.: Moder Optoelectroic Methods or No-Cotact Deoratio Measureet i Idustr. Joural o Optics A: Pure ad Applied Optics. 00 vol. 4 o. 6 p. 43-40. [8] NovákJ.-MikšA.: Moder Techiques or Evaluatio o Phase o ave Field. Proceedigs o the coerece New Treds i Phsics. Bro 004 p.50-53. [9] NovákJ.-MikšA.: Evaluatio o Gradiet o ave Field i Optical Testig. MATLAB 00 VŠCHT Prague 004 pp.39-3. [0] Zou. Zhag Z.: Geeralized wave-rot recostructio algorith applied i a Shack- Harta test Applied Optics Vol.39 No. 000 [] Rocktäschel M. Tiziai H.J. Liitatios o the Shack-Harta sesor or testig optical aspherics. Optics ad Laser Techolog Vol.34 (00) p.63-637. [] Prieto P.M. Vargas-Marti F. Goelz S. Artal P.: Aalsis o the perorace o the Harta-Shack sesor i the hua ee JOSA A Vol.7 No.8 000 [3] Mikš A. - Novák J.: Methods or averot Approiatio. Proceedigs o the Iteratioal Coerece Matheatical ad Coputer Modellig i Sciece ad Egieerig. Prague: CTU 003 p. 50-54. [4] OlivierS.-LaudeV.-HuigardJ.P.: Liquid-crstal Harta wave-rot scaer. Appl.Optics Vol.39 (000) p.3838-3846. Ig.Jiří NovákPhD. katedra zik FSv ČVUT Thákurova 7 66 9 Praha 6. tel: 4354345 a: 333336 e-ail: ovaki@sv.cvut.cz Ig.Pavel Novák katedra zik FSv ČVUT Thákurova 7 66 9 Praha 6. tel: 4354345 a: 333336 e-ail: ovakp9@sv.cvut.cz Pro.RNDr.Atoí MikšCSc. katedra zik FSv ČVUT Thákurova 7 66 9 Praha 6. tel: 4354948 a: 333336 e-ail: iks@sv.cvut.cz