Pracovní příspěvek k diskuzi o implementaci ATAD

Transkript

1 Pracvní příspěvek k diskuzi implementaci ATAD SHRNUTÍ: Svaz průmyslu a dpravy ČR (dále jen Svaz) becně pdpruje jak záměr bje prti daňvým únikům, tak snahy zamezení významným přesunům daňvých základů. Jak na úrvni OECD či EK vzniká řada nvých návrhů. Knkrétním příkladem nástrje je právě ATAD (Směrnice vyhýbání se daňvým pvinnstem). Veškerá takvát patření musí být vždy včas a srzumitelně vůči daňvým subjektům kmunikvána a nesmí narušvat právní jisttu firem. Směrnice vyhýbání se daňvým pvinnstem je sučástí tzv. balíčku EK prti vyhýbání se daňvým pvinnstem splu s dalšími prvky jak revize směrnice splupráci daňvých správ či dpručení pr uzavírání daňvých smluv mezi jedntlivými státy. Na základě směrnice EK se nyní v ČR prvádí implementační nvelizace suvisejících daňvých záknů, která má přinést pravidla prti vyhýbání se daňvým pvinnstem (především v blasti uznatelnsti úrkvých nákladů), a t především v rámci nvelizace zákna daních z příjmů. Klíčvý je limit daňvé uznatelnsti úrků, knkrétně limit pr nadměrné výpůjční náklady (tzv. čisté úrky, které se vypčítají jak úrkvé náklady mínus případné úrkvé výnsy) ve výši 80 mil. Kč (lze daňvě uznat max. d tét výše bez mezení) a zárveň v případě překrčení výše 80 mil. Kč ještě definvaný jak 30 % daňvéh zisku před úrky, zdaněním a dpisy (tj. jedná se limit 30 % EBITDA, kde část výpůjčních nákladů, které přesáhnu 30 % EBITDA, je již daňvě neuznatelná; termín EBITDA nebyl v nvele z praktických důvdů pužit). Pkud výpůjční náklady jsu vyšší než (ba) tyt limity, pak se výsledek hspdaření zvýší tyt výpůjční náklady (které přesáhly limity) tím se zvýší daňvý základ, čímž se nadlimitní výpůjční náklady zdaní. Tat úprava výsledku hspdaření se dle stanvených výjimek dále nepužije u pplatníka, který např. nemá přidruženu sbu vymezenu pr účely zdanění vládané splečnsti. Jinými slvy, zacílení je skutečně na firmy, které půsbí v nějaké skupině, tj. mají spjené sby a využívají uznatelnsti jejich významných úrkvých nákladů, které vznikají půjčváním mezi nimi). Z phledu Svazu jde vhdné využití limitů a mžnstí, které dvluje směrnice. Dpad tak lze díky běma limitům a vyjmutí subjektů mim skupinu pvažvat za minimalistický. Dle dsavadních interních prpčtů spadá d kategrie, u nichž bude mezena uznatelnst těcht úrkvých nákladů, velmi mál subjektů (pčet dtčených subjektů dle dhadů rzhdně nedsáhne řádu stvek či tisíců). 1 Daňvá uznatelnst nákladů na úrky (resp. mžnst daňvé uznat úrkvé náklady) je dle Svazu becně vhdným nástrjem pr lepší dstupnst financvání pdniků, v ČR uznatelnst nákladů 1 Interní prpčty Svazu byly prvedeny na datech náhdnéh vzrku pdniků z psledních let, d buducna pčítáme s dalším růstem úrkvých sazeb a růstem eknmiky, takže limity se mhu dtknut většíh pčtu pdniků prt je vhdné, že byly zvlen širký přístup při transpzici nvely. TELEFON (+420) SPCR@SPCR.CZ WEB ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ZAPSANÝ VE SPOLKOVÉM REJSTŘÍKU, VEDENÉM MĚSTSKÝM SOUDEM V PRAZE ODDÍL L, VLOŽKA IČO: , DIČ: CZ

2 nezpůsbuje druhtné prblémy (nízká zadluženst firem), české pdniky téměř nevyužívají některých mžnstí kapitálvéh trhu, uznatelnst nákladů je dluhdbě funkčním nástrjem. Svaz principiálně pdpruje implementaci způsbem, který nezpřísňuje základní pžadavky Směrnice. V tmt duchu návrh MF má d nás pdpru a je třeba jej takt zachvat a limity nijak nemezvat. Argumenty EK pr zavedení těcht patření navíc ani nedpvídají pdmínkám ČR, tudíž implementace směrnice s využitím maximálních limitů je racinální vlbu. Dle předlženéh návrhu může být ptenciální prblém s výkladem pravidel pr nakládání s úrky, pkud firma překrčí základní (jasně stanvený) limit 80 mil. Kč a je tedy nutné pčítat hranici 30 % daňvéh zisku před úrky, zdaněním a dpisy. T může přinášet v praktické rvině výpčtu prblémy vzhledem k nejasnstem, které návrh zákna nyní neřeší, jak jsu případy výpčty úrků z derivátů či leasingů v českém systému. PODROBNĚJI: Na základě výstupů prjektu BEPS byla schválena směrnice EK, která stanvila pravidla prti praktikám vyhýbaní se daňvým pvinnstem (Anti Tax Avidance Directive). Směrnice dala určitu vlnst a mžnsti, jaká patření lze zvlit na nárdní úrvni zvlit. Nyní se frmu nvelizace daňvých záknů implementují některá patření směrnice. Mechanismus pužití limitů v české implementaci/nvelizaci: Pplatník DPPO musí zvýšit výsledek hspdaření neb jeh rzdíl mezi příjmy a výdaji částku dpvídající kladnému rzdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnsti nadměrných výpůjčních výdajů. Nadměrné výpůjční výdaje: jde výpůjční výdaje p dečtení zdanitelných výpůjčních příjmů. Limit uznatelnsti nadměrných výpůjčních výdajů je zvlen jak vyšší z hdnt z částek dpvídajících 30 % z daňvéh zisku před úrky, zdaněním a dpisy a 80 mil. Kč. Pkud rzdíl nadměrných výpůjčních výdajů a limitu jejich uznatelnsti nebude kladný (nadměrné výpůjční výdaje nepřesáhnu určený limit), nebude pplatník pdle nvelizací definvanéh mezení uznatelnsti nadměrných výpůjčních výdajů dále pstupvat. Výjimky: Úprava výsledku hspdaření se nepužije u pplatníka daně z příjmů právnických sb, který je banku, spřitelním a úvěrvým družstvem, pjišťvnu, zajišťvnu, institucí penzijníh pjištění, pplatníkem, který nemá 1. přidruženu sbu vymezenu pr účely zdanění vládané splečnsti, 2. stálu prvzvnu a 3. pvinnst pdrbit se sestavení knslidvané účetní závěrky pdle právních předpisů upravujících účetnictví a není knslidující účetní jedntku pdle právních předpisů upravujících účetnictví. Česká implementace tedy navrhuje vyjmut z pravidel banky (finanční pdniky) a subjekty stjící mim skupinu (reálně jsu ale hlavní strjírenské firmy většinu členem nějaké skupiny). Další bdbí: nvelizace umžňuje částku, kteru byl takt zvýšen, snížit výsledek hspdaření neb rzdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňvacích bdbích, a t až d výše kladnéh rzdílu mezi limitem uznatelnsti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji. 2

3 Pzn.: Pjem EBITDA nebyl d návrhu legislativníh textu zvlen z th důvdu, že bvykle chápaný bsah tht pjmu (ukazatel vycházející z účetních plžek) se dlišuje d bsahu vymezenéh ve směrnici, který vychází z daňvých plžek. Phled Svazu: Z phledu průmyslu nevidíme nutnst dalšíh zpřísňvání a tat nvelizace využívá širké vymezení, MF ČR tedy zvlil maximální (dle směrnice mžnu) benevlenci pravidel a hranic. Využívání tzv. finanční páky plynucí z daňvé uznatelnsti nákladů na úrky je dluhletu běžnu praxí firem ve vyspělých eknmikách. V pdmínkách českéh prstředí s nižší míru zadlužensti firem a silnějším pdílem vlastníh kapitálu prti západní či jižní Evrpě neplatí argument EK finanční nestabilitě dané vyským pdílem cizíh úrčenéh kapitálu v rzvahách firem překračujícíh významně dpručené hdnty z finančních analýz. Na kh pravidla dpadnu: Na rzdíl d becnéh pravidla nízké kapitalizace platnéh v sučasné dbě v ČR (mezení dečitatelnsti úrků z úvěrů pskytnutých spjenými sbami, která přesahuje 4násbek výše vlastníh kapitálu, 6násbek u bank), které se vztahuje jen na úrky hrazené spjeným sbám, se pravidl v tét nvelizaci vztahuje na všechny úrky, i na úrky hrazené nespjeným sbám. Tj. dříve se regulvala dpčitatelnst puze u úrkům hrazeným spjeným sbám, ale i tak existvaly mezery pr nadměrné využívání snižvání základu daně díky vyským úrkvým nákladům prt navíc ATAD zavádí pravidla spadající na všechny úrky, pravidl je ale mezen dvěma limity a vyjmutím subjektů mim skupinu. Jde tak patření, které by měl dpadnut na malu část pdniků, na něž dsud efektivně nedpadl již platící pravidl nízké kapitalizace. Důvdem je snaha mezit výhdnější daňvý režim, který úrky mají, a mtivvat tak pdniky, aby více využívaly financvání vlastním kapitálem, cž vede k větší finanční stabilitě zejména během finančních a hspdářských krizí. Jak ale ukazují mezinárdní srvnání, ČR již ve srvnání s řadu států EU, má na makreknmické úrvni pměrně stabilizační pměry vlastníh a cizíh kapitálu. Ovšem nvé pravidl díky širkému vymezení dpadne jen na velmi mezený pčet pdniků mezenst dpadu pdpruje i definice výjimek, která z půsbnsti nvelizace vylučuje samstatné subjekty: Výjimku, na kteru se nvela nevztahuje, představuje pplatník, který nemá 1. přidruženu sbu vymezenu pr účely zdanění vládané splečnsti, 2. stálu prvzvnu a 3. pvinnst pdrbit se sestavení knslidvané účetní závěrky pdle právních předpisů upravujících účetnictví a není knslidující účetní jedntku. Důvd: V případě takvých pplatníků je identifikván mezené rizik vyhýbání se daňvým pvinnstem frmu dluhvéh financvání, prtže nemají žádný subjekt, stálu prvzvnu neb závazek, prstřednictvím kteréh by uměle snižvali svu daňvu pvinnst. Odhady dpadů v prstředí ČR: K rientačním a přibližným prpčtům dpadu na česku eknmiku jsme pužili vzrek cca pdniků (cca 1000 v kategrii nad 250 a v kategrii a v kategrii 10 50). 3

4 Výsledky prpčtů ve vzrku jsu tak puze ilustrativní a ČR je cca 450 tis. splečnstí (právnické sby) a 590 tis. OSVČ (vyknávající hlavní činnst). Prpčty ukázaly, že nad hranicí úrkvéh krytí 30 % EBITDA byl v průměru za všechny tři velikstní skupiny subjektů cca 6 %; pdle OECD při hranici 30 % předpkládá, že cca 13 % splečnstí bude tht hranicí mezen. Jde tedy jen vzrek pdniků, který s mezeními vycházejícím z tht vzrku ilustruje, že dpady budu patrně nižší, než dhadla OECD (dhad OECD je převzat z kalkulací PwC zalžených na údajích z databáze Standard and Pr s Glbal Vantage database). Omezením prpčtu je fakt, že vzrek má účetní data, vycházející z výrčních zpráv, při skutečném výpčtu se ale bude vycházet z daňvých údajů, které nejsu veřejné dstupné (k dispzici je má jen daný subjekt a správce). Navíc jde data za rk 2010, tedy pkrizvý rk (následný vývj a sučasný růst ale může úrkvé krytí u řady pdniků měnit běma směry pdniky mhu mít tendenci více využívat externíh financvání, čímž rstu úrkvé náklady, ale zárveň některé díky růstu mhu externí financvání snižvat). Prvedeny byly rientační prpčty úrkvéh krytí za r až 2010 u vybraných pdniků a je zřejmé, že i u stabilních firem tent ukazatel značně klísá. Prpčty rzdílů ukazatelů úrkvéh krytí mezi všemi subjekty ve vzrku a puze průmyslvými pdniky (sekce CZ-NACE C) ukázaly jen minimální rzdíly. Při aplikaci limitu 80 mil. Kč (pravidl de minimis) byl pčet pdniků splňující bě pdmínky v řádu jedntek. Další patření v rámci nvely daňvéh řádu: Obecné pravidl prti zneužívání bsažené v navrhvané právní úpravě dále charakterizuje právní jednání a jiné právní skutečnsti, na které se aplikuje, jak právní skutečnsti, jejichž hlavním účelem neb jedním z hlavních účelů je získání daňvé neb jiné výhdy v rzpru se smyslem a účelem právních předpisů. Platné znění zákna č. 280/2009 Sb., daňvý řád: 8, (4) Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnstem, jejichž hlavním účelem neb jedním z hlavních účelů je získání daňvé neb jiné výhdy v rzpru se smyslem a účelem právníh předpisu. Další pravidla ATAD: Další pravidla v rámci ATAD začleněné d nvelizace daně z příjmů (puze transpzice v pzdějších termínech, směrnice nedávala mžnsti např. pr výběr variant): Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví V sučasnsti je přemístění majetku bez změny vlastnictví (tj. se změnu země, ve kterém se příjmy budu zdaňvat) bez daňvé pvinnsti. Cílem je zdanit hdnty (zisku z prdeje) majetku pplatníka daně DPPO při přemístění d zahraničí bez změny vlastnictví, nutnst implementace d knce r V případě implementace pravidla zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví je čekáván slabě pzitivní dpad. Pravidl pr vládané zahraniční splečnsti 4

5 Pdstata pravidla: Pplatník DPPO (daňvý rezident) musí d svéh základu daně zahrnut pasivní příjmy či příjmy z umělých transakcí jím vládané zahraniční splečnsti, pkud je její daňvé zatížení nižší než plvina daně, kteru by tat splečnst platila, kdyby byla rezidentní v členském státě pplatníka. Nutnst implementvat d prsince V případě implementace pravidla pr vládané zahraniční splečnsti je čekáván knzervativní daňvý dpad na úrvni veřejných rzpčtů v maximální výši +0,1 mld. Kč. Hranice 50 % daňvéh zatížení pr CFC: Jurisdikcí s nižší sazbu, než je plvina české statutární sazby daně z příjmů právnických sb, tj. menší než 9,5 %, je v rámci evrpských států puze Černá Hra a v zemích mim EU se jedná tzv. daňvé ráje, které bvykle daň z příjmů právnických sb nevybírají. Hybridní nesulady Jde řešení prblému rzdílných pravidel pr právní kvalifikaci subjektů, finančních instrumentů suvisející s daňvu netransparentnstí subjektů (pplatníků a jejich splečníků), cž může vést např. k dvjímu dpčtu, k nesuladu z důvdu dvjí rezidence, či dále k nesuladu z hybridních finančních nástrjů (tj. využití finančníh nástrje ve dvu jurisdikcích s dlišnu právní kvalifikací a tedy i dlišným daňvým režimem) atd. Nutnst implementvat d prsince 2019, příp V případě implementace ustanvení řešících hybridní nesulady je čekáván minimální daňvý dpad. Přesná kvantifikace dpadu není, s hledem na neexistenci datvých zdrjů, mžná. 5