DIPLOMOVÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD. Konvergence České republiky k EU (v porovnání s dalšími kandidátskými státy)

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD INSTITUT EKONOMICKÝCH STUDIÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE Konvergence České republky k EU (v porovnání s dalším kanddáským sáy Vypracoval: Bc. Crad Slavík Konzulan: PhDr. Mchal Hlaváček Akademcký rok:

2 Na omo mísě bych chěl poděkova PhDr. Mchalu Hlaváčkov, Mgr. Marnu Neukov, Doc. Ing. Evženu Kočendov, PhD. a Bc. Flpu Žkešov za cenné přpomínky, náměy a pomoc př psaní éo práce. Za veškeré chyby ncméně nese zodpovědnos pouze auor. Prohlašuj, že jsem dplomovou prác vypracoval sám a použl pouze uvedených pramenů a leraury. 30. dubna 003 Daum Podps auora

3 ABSTRAKT Regresní analýza reálné konvergence a jejího vzahu k nomnální konvergenc ukazuje, že Česká republka je v obou případech odlehlým pozorováním, když vykazuje jak nžší růs, ak nžší cenovou hladnu, než by odpovídalo její úrovn reálného důchodu na hlavu podle koncepu β - konvergence, respekve Balassa Samuelsonova efeku. Co se ýká plnění Maasrchských krérí konsaujeme relavně dobrou pozc ČR s výjmkou rozpočových defců. Vzhledem k exsujícím aprecačním lakům zdůrazňujeme důležos správného nasavení cenrální pary př vsupu do ERM a budoucího výkladu kurzového kréra, sejně jako fak, že účas v ERM by měla bý omezena na mnmum (j. roky. Ekonomercky esujeme konvergenc nflace za použí ADF esů saconary, jak pro jednolvé časové řady, ak pro panelová daa (meoda Levn, Ln. Konvergenc nflace mez kanddáským sáy a k EU nerpreujeme v první řadě jako odeznívání ransformačního šoku. Ve srovnání s dřívějším pracem konsaujeme snžování rychlos konvergence, což je v souladu s ouo hypoézou. Konvergence nflace znamená uzavírání nflačního kanálu cenové konvergence, kerá v BS efeku plyne z procesu reálné konvergence. ABSTRACT Regresson analyss of real convergence and s relaon o nomnal convergence reveals ha he Czech Republc s an ouler n boh cases, growng slower and havng lower prces, han should wh s level of real GDP per capa accordng o he concep of β - convergence and Balassa Samuelson effec, respecvely. As for he Maasrch crera, we sae a relavely sold performance of he Czech Republc wh he excepon of governmen defcs. Because of exsng apprecaon pressures, we emphasze he mporance of correc cenral pary seng a he momen of enerng he ERM and of fuure nerpreaon of he exchange rae creron. We argue ha parcpaon n ERM should be mnmzed n me ( years. We use economerc mehods (ADF ess of saonary o es for convergence of nflaon, boh n a unvarae me seres and panel daa seng (mehod Levn, Ln. We nerpre convergence among canddae counres and owards he EU frs of all on he grounds of nal ransformaon shock. Convergence speed has been reduced, whch s n lne wh hs hypohess. Fnally, nflaon convergence means closng of he nflaon dfferenals channel of prce level convergence ha n he BS effec follows from he process of real convergence.

4 OBSAH OBSAH...I SEZNAM GRAFŮ... III SEZNAM TABULEK... III SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...IV ÚVOD.... DEFINICE KONVERGENCE... 3 REÁLNÁ KONVERGENCE TYPY REÁLNÉ KONVERGENCE Absoluní konvergence Podmíněná konvergence β - konvergence σ - konvergence EMPIRICKÁ ANALÝZA REÁLNÉ KONVERGENCE Daa Meodologe Emprcké výsledky Závěr VZTAH NOMINÁLNÍ A REÁLNÉ KONVERGENCE ALTERNATIVNÍ KRITÉRIUM NOMINÁLNÍ KONVERGENCE BALASSA SAMUELSONŮV EFEKT Předpoklady a mplkace modelu Krka předpokladů modelu EMPIRICKÁ ANALÝZA BALASSA SAMUELSONOVA EFEKTU Sacký Balassa Samulelsonův efek Dynamcký Balassa - Samuelsonův efek Závěr NOMINÁLNÍ KONVERGENCE PODLE MAASTRICHTSKÝCH KRITÉRIÍ MAASTRICHTSKÁ KRITÉRIA NOMINÁLNÍ KONVERGENCE Defnce Dskuze smysluplnos Maasrchských krérí Konvergence v cenových hladnách a v mírách nflace EMIPIRICKÁ EVIDENCE Fskální kréra Krérum dlouhodobých nomnálních úrokových měr... 37

5 Obsah 4..3 Kurzové krérum Inflační krérum Závěr EKONOMETRICKÁ ANALÝZA KONVERGENCE INFLACE JEDNODUCHÉ ADF TESTY Leraura Daa Meodologe Emprcké výsledky Závěr ADF TESTY PRO PANELOVÁ DATA Leraura Daa Meodologe Emprcké výsledky esů modelů (a pro Evropskou Un Emprcké výsledky esů modelů (a pro kanddáské země Emprcké výsledky esů modelů (b Závěr ZÁVĚR K EKONOMETRICKÉ ANALÝZE KONVERGENCE INFLACE ZÁVĚR LITERATURA DODATEK Konvergence nflace kanddáských zemí k průměru EMU a Německu Generáor pseudo-náhodných čísel v RATS... 89

6 Obsah SEZNAM GRAFŮ GRAF.: BETA VS. SIGMA KONVERGENCE... 8 GRAF.: β - KONVERGENCE V RŮZNÝCH LETECH A SKUPINÁCH ZEMÍ... 3 GRAF 3.: STATICKÝ BALASSA SAMUELSONŮV EFEKT PRO ZEMĚ OECD A EU + 4 KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ... GRAF 4.: REÁLNÁ APRECIACE A RŮSTOVÝ DIFERENCIÁL, KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ VS. EMU... 5 GRAF 5.: SMĚNNÉ KURZY VŮČI ECU/EURU GRAF 6.: VÝVOJ INFLACE V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH GRAF 7.: VÝVOJ INFLACE VE STÁTECH EU, GRAF 8.: ROZPTYL EMU A EMU BEZ JIŽNÍHO KŘÍDLA GRAF 9.: ROZPTYL SOUČASNÁ PRVNÍ VLNA A VISEGRÁD SEZNAM TABULEK TABULKA.: REÁLNÁ KONVERGENCE V RŮZNÝCH LETECH A SKUPINÁCH ZEMÍ... TABULKA.: STATICKÝ BALASSA SAMUELSON EFEKT... TABULKA 3. : KOMPARACE VÝSLEDKŮ ANALÝZY BS EFEKTU... 3 TABULKA 4.: KORELAČNÍ KOEFICIENTY... 6 TABULKA 5.: PLNĚNÍ FISKÁLNÍCH KRITÉRIÍ: DEFICITY A ZADLUŽENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ JAKO PODÍL K HDP.. 37 TABULKA 6.: PLNĚNÍ KRITÉRIA DLOUHODOBÝCH NOMINÁLNÍCH ÚROKOVÝCH MĚR TABULKA 7. : REŽIMY SMĚNNÝCH KURZŮ TABULKA 8.: MAXIMÁLNÍ VÝKYVY OPROTI PRŮMĚRU SLEDOVANÉHO OBDOBÍ... 4 TABULKA 9.: ZMĚNA PRŮMĚRNÉHO KURZU PROTI PŘEDCHOZÍMU ROKU... 4 TABULKA 0.: PLNĚNÍ INFLAČNÍHO KRITÉRIA TABULKA.: VÝSLEDKY ADF TESTŮ ČASOVÝCH ŘAD KONVERGENCE K PRŮMĚRU EU TABULKA.: ANALYZOVANÉ SKUPINY ZEMÍ EU TABULKA 3.: VÝSLEDKY ADF TESTŮ PRO PANELOVÁ DATA KONVERGENCE VE SKUPINÁCH ZEMÍ V EU TABULKA 4.: ANALYZOVANÉ SKUPINY KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ... 7 TABULKA 5.: VÝSLEDKY ADF TESTŮ PRO PANELOVÁ DATA KONVERGENCE INFLACE VE SKUPINÁCH KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ... 7 TABULKA 6.: MODELY S INTERCEPTEM TABULKA 7.: MODELY BEZ INTERCEPTU TABULKA D.: VÝSLEDKY ADF TESTŮ ČASOVÝCH ŘAD KONVERGENCE K PRŮMĚRU EMU TABULKA D.: VÝSLEDKY ADF TESTŮ ČASOVÝCH ŘAD KONVERGENCE K NĚMECKU... 88

7 Obsah v SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ADF es - augmened Dckey-Fullerův es AR proces - auoregresní proces BG - Bulharsko BS efek - Balassa Samuelsonův efek CEPR - Cenre for Economc Polcy and Research CY - Kypr ČNB - Česká národní banka ČR, CZ - Česká republka DE, SRN - Německo DEM - německá marka DF es - Dckey-Fullerův es EC - Evropská komse ECB - Evropská cenrální banka ECU - Evropská měnová jednoka EMI - Evropský měnový nsu EMU - Hospodářská a měnová une ERM - Mechansmus směnných kurzů ES - Evropská společensví ESP - Španělsko EST - Esonsko EU - Evropská une FGLS - feasble generalzed leas squares GGDC - Gronngen Growh and Developmen Cenre GR HCPI - Řecko - harmonzovaný ndex spořebelských cen HDP HU IMF IPS IT LAT LIT LL LUC MAL MEX MF MK MNB NB NBP NBS OLS PL PO PP es RO SDR SK SL TUR - hrubý domácí produk - Maďarsko - Meznárodní měnový fond - meoda Im, Pesaran, Shn - nformační echnologe - Loyšsko - Lva - (meoda Levn, Ln - Lucembursko - Mala - Mexko - Mnsersvo fnancí - Maasrchská kréra - Maďarská národní banka - národní banka - Národní banka Polska - Národní banka Slovenska - běžné nejmenší čverce (ordnary leas squares - Polsko - Porugalsko - Phlps-Perronův es - Rumunsko - zvlášní práva čerpání (specal drawng rghs - Slovensko - Slovnsko - Turecko

8 ÚVOD Cílem éo dplomové práce je analyzova proces konvergence České republky k Evropské un, respekve Hospodářské a měnové un. Jednou z důležých oázek v jednolvých kapolách bude porovnání s osaním kanddáským sáy. Vlasní analýza konvergence je pak rozdělena do čyř kapol. Jádro práce voří ekonomercká analýza konvergence nflace (kapola 5 a analýza konvergence podle Maasrchských konvergenčních krérí (kapola 4. Jsý prosor bude věnován konvergenc reálné (kapola a vzahu mez reálnou a nomnální konvergencí (kapola 3. Nejprve budeme zkouma reálnou konvergenc ve skupně kanddáských zemí a zemí Evropské une podle defnc β - konvergence a σ - konvergence a budeme se snaž zodpovědě dvě oázky. Za prvé, je vývoj v ČR (a v daných skupnách zemí obecně v souladu s ěmo koncepy? Za druhé, jak se lší suace ČR od osaních kanddáských zemí? Další kapola je věnována vzahu reálné a nomnální konvergence, kerý je eorecky podložen zv. Balassa Samuelsonovým efekem. Analyzujeme planos jeho sacké verze pro celou OECD a dále aké pro Českou republku a další kanddáské země ve vzahu k Evropské un. Cílem éo čás bude opě porovna suac ČR s osaním kanddáským zeměm. Planos dynamcké verze BS efeku je zkoumána pro sedm kanddáských zemí ve vzahu k Eurozóně. Tao analýza bude slouž k pojmenování fakorů, keré narušují planos BS efeku v krákém a sředně dlouhém období. Dskuujeme aké důsledky, keré mají výsledky éo čás pro proces reálné konvergence, jenž je bezpochyby hlavním cílem kanddáských zemí. Obě yo kapoly a vlasně celá práce se snaží zodpovědě oázku, jak daleko Česká republka a osaní kanddáské země v procesu konvergence k Evropské un dospěly. Je-l dále samoný vsup do EU podmňován poměrně vágně defnovaným krér ohledně dosaženého supně reálné konvergence, je výhledové zapojení se do Eurozóny podmíněno jž velm srkně defnovaným Maasrchským krér nomnální konvergence. Čvrá kapola se zabývá právě ouo problemakou. V počácích Hospodářské a měnové une zvíězl názor, že spušění EMU nemá bý důvodem pro nasarování procesu konvergence mez zeměm, ale Tzv. Kodaňská kréra, defnovaná na zasedání Evropské rady v Kodan 993. Ekonomcké sféry se ýká především druhé krérum: fungující ržní ekonomka a schopnos čel konkurenc v EU. Vz např. EC (00a, s 8.

9 Úvod že jsá mnmální úroveň konvergence bude podmínkou pro o, aby se země do EMU mohla zapoj. V omo smyslu budeme nerpreova Maasrchská kréra. Budeme aké dskuova oázku, v jakém vzahu jsou k reálné konvergenc. Jádro čvré kapoly pak voří emprcká analýza oho, zda a jak kerá země plní Maasrchská konvergenční kréra, jsou-l zde parné nějaké vzahy a zákonos (např. mez plněním kurzového a nflačního kréra. Budeme dskuova další oázky: jaké problémy s sebou může pro kanddáské země do budoucna nés plnění MK, č jak nerpreova výsledky éo kapoly se znalosí výsledků kapol předcházejících? A opě, jaká je pozce ČR v peloonu kanddáských sáů? Inflační dferencál je pro země s pevným kurzem už dnes jednou cesou možného působení Balassa Samuelsonova efeku. Po budoucím zapojení se do Eurozóny budou ve sejné suac země, keré dnes uplaňují režm plovoucího směnného kurzu. Vývoj nflace v kanddáských zemích ve vzahu k Evropské Un bude proo jakožo fakor, kerý do budoucna získá na významu, podrobně analyzován v kapole 5. Pro zkoumání procesu konvergence v mírách nflace budou použy DF esy (Dckey Fuller es, respekve ADF esy (augmened Dckey Fuller es saconary a o jak pro jednolvé časové řady (unvarae me seres, ak pro panelová daa (panel daa. Zkouma budeme konvergenc kanddáských zemí k Evropské un, ale aké konvergenc kanddáských zemí mez sebou. Jako jakýs benchmark provedeme aké několk výpočů pro země Evropské une. Budeme se pá po fakorech, keré vedou obecně konvergenc nflace. Jak se mění jejch úloha v čase a prosoru (pro jednolvé země a skupny zemí? Jak s sojí naše výsledky s výsledky jných auorů, nebol, jak se rychlos konvergence mění v čase? Keré fakory vedou k odlšnos výsledků pro jednolvé země (s akcenem na země Vsegrádské skupny? Jaká je pozce ČR? Jak nerpreova výsledky analýzy panelových da v případě že se lší od výsledků dosažených v analýze jednolvých časových řad? A samozřejmě se budeme snaž uvés yo výsledky do souvslos s výsledky předchozích kapol. Závěr bude slouž pro zrekapulování dosažených výsledků, shrnuí získaných odpovědí na oázky, keré byly předloženy v omo úvodu a nasínění dalších možnosí výzkumu.

10 Úvod 3. DEFINICE KONVERGENCE Tao podkapola bude věnována defnc pojmu konvergence jako akové. Konvergence nuvně znamená, že rozdíl mez dvěma č více velčnam se v čase snžuje a sává se zanedbaelným konverguje k nule. Formálně lze skuečnos, že velčna x konverguje v pravděpodobnos ke konsaně c, zapsa ímo způsobem: lm P( x c > ε = 0 pro n n každé kladnéε, nebo aké P lm x = n c. Výše uvedenou defnc by bylo možno uprav následujícím způsobem náhodné velčny (dvě č více k sobě konvergují, plaí-l lm P ( x y > ε = 0. n n n Jednoduše lze zkouma proces konvergence mez několka proměnným v čase na základě vývoje např. směrodané odchylky č varance. Pro dvě proměnné by o znamenalo sledova rozdíl ěcho dvou velčn. Dalším krokem by bylo ukáza zda oo měříko konverguje anebo nekonverguje k nule. Pro dvě země by o znamenalo ukáza, zda plaí ao nerovnos: ( y y y (., y, > E, +, + Očekávání byla přdána, abychom se ex ane vyvaroval ranzorních efeků, absoluní hodnoy bychom mohl elmnova ím, že bychom rozlšl, je na počáku věší y č y. Ex pos (př jsých rozumných vlasnosech náhodných flukuací by edy mělo pla: y, y, > y, y,. (. Pro defnce dalších druhů konvergence a zevrubnou dskuz vz Greene (003, s. 896 a dále.

11 4 REÁLNÁ KONVERGENCE Reálnou konvergencí můžeme rozumě např. srukurální sblžování ekonomk č konvergenc používaných echnologí. Nejčasěj užívaným měříkem ncméně je reálný důchod per capa. Následující čás bude věnována různým ypům reálné konvergence. 3. TYPY REÁLNÉ KONVERGENCE.. Absoluní konvergence Absoluní konvergence vyplývající z neoklasckého modelu růsu znamená, že země s nžší úrovní reálného HDP per capa 4 vykazují vyšší empa růsu, anž by oo bylo podmíněno jným charakerskam daných ekonomk. Teno závěr plyne z vyšších emp přblžování se ke sejnému sálému savu pro ekonomky, jež jsou od něj dále. V úplně jednoduchém modelu, kde echnologe je konsana (např. pro Cobb Douglasovu produkční funkc Y ( = A K( L( α α je růs důchodu na hlavu ve sálém savu nulový a př úrovn důchodu pod ímo sálým savem kladný, respekve záporný pro úrovně důchodu vyšší než odpovídá sálému savu. Pro složější model (v Solowově Ramseyho modelu můžeme pracova s ouo produkční funkcí s echnologí rosoucí v čase, např.: α α Y ( = K( ( A( L(, (. se míra růsu důchodu na hlavu rovná míře růsu echnologe a pod sálým savem je vyšší, respekve nžší nad ním. Každopádně plaí, že míra přblžování se sálému savu je rosoucí funkcí rozdílu výsupu a výsupu ve sálém savu (vz dále... Podmíněná konvergence V koncepu podmíněné konvergence se opouší nerealscký předpoklad shodných sálých savů pro různé ekonomky. Proože ekonomky rosou ím rychlej, čím věší je rozdíl mez výsupem ve sálém savu a sledovaným výsupem, je možno naléz případy, kdy země s vyšší úrovní důchodu na hlavu rosou rychlej než země s nžší úrovní důchodu na hlavu. Konvergence je edy podmíněná konrolováním proměnných, jež způsobují rozdílné sálé 3 Defnce vycházejí z Barro, Sala--Marn, Budeme sce používa ermín důchod na hlavu, ncméně v neoklasckých modelech se pracuje s L, což je množsví práce. Ideálně bychom měl používa produk na hodnu práce, což odpovídá produkvě práce. V případě pořeby bude na použou velčnu explcně upozorněno.

12 Reálná konvergence 5 savy (míra úspor, paramery produkční funkce, vládní polky ovlvňující polohu produkční funkce apod....3 β - konvergence V koncepu β - konvergence rosou chudší země (edy opě země s nžším důchodem na hlavu rychlej než země bohaší. Poněkud zjednodušeně lze β - konvergenc defnova následující regresní rovncí: y, T y,0 = α β y, 0 + ε, (. kde označuje pořadové číslo pozorování (zem, 0 a T dva časové okamžky. β - konvergence předpokládá kladnou hodnou β. Mají-l dále všechny země sejný sálý sav α a časový úsek je naolk dlouhý, aby země mohly k omuo sálému savu dokonvergova, bude β =. Regresní koefcen β vlasně vyjadřuje, jak velkou čás rozdílu ke sálému savu se zemím v průměru podařlo elmnova. Tako nadefnováno pochopelně mlčky předpokládáme sálý sav s nulovým růsem na hlavu. Lze se seka s ouo regresní rovncí: 5 T y, T log = y y β log, 0,0 α + u, (.3 kde levá srana rovnce vyjadřuje průměrný růs v období 0 až T (T je edy zároveň poče období. Teno růs je opě závslý (skrze koefcen β na počáeční úrovn důchodu ( y, 0. Odvoďme nyní eorecky regresní rovnc (.3. Tao rovnce vychází z neoklasckých modelů růsu (Solow, Ramsey. Rovnce přblžování sálému savu v ěcho modelech je: y log T y, T,0 e = x T β T y log y *,0, (.4 kde y je rovnovážná a y, 0 původní úroveň důchodu na jednoku efekvní práce v zem a y * bez pruhu je důchod per capa. Předpokládejme, že úroveň echnologe má konsanní procenuální růs (x, o je zároveň růs důchodu na hlavu ve sálém savu, vz rovnce (.4 a edy eno var: A( = e x A(0. Počáeční úroveň echnologe A(0 je normalzována na, což umožňuje dosad do rovnce 5 Rovnce.3..4 následující dskuze převzay z Barro, Sala--Marn (995, kapola a. Produkční funkce by měla var podobný rovnc..

13 Reálná konvergence 6 (.4 y, 0 za y, 0. Mějme dále: β T e α = x + log y *,0 T. Regresní rovnce poom nabývá ohoo varu: y log T y, T,0 e = α T β T log y,0 + ν. (.5 Je o opě rovnce se sálému savu s přdaným náhodným dsurbancem ν. Koefcen β je rychlosí konvergence ke sálému savu o kolk procen je snížena mezera za jedno období. Průměrná rychlos růsu důchodu na hlavu (levá srana regresní rovnce ak závsí na jeho počáeční úrovn ( y, 0, č přesněj na jeho rozdílu od sálého savu. Čím je počáeční úroveň nžší, respekve rozdíl opro sálému savu věší (předpokládáme, že se nacházíme pod sálým savem, ím je růs věší. V omo modelu je nercep α funkcí rovnovážného důchodu na jednoku efekvní práce ( y *, 0 a růsu důchodu na hlavu ve sálém savu (x. Jsou-l yo dvě velčny shodné v různých zemích, pak nercep a je shodný a jedná se o absoluní konvergenc, nejsou-l, o podmíněnou. Rovnce (.5 je shodná s rovncí (.3, umožňuje však nerpreova velkos regresního koefcenu β přepočem na rychlos konvergence (β. Nevýhodou ohoo koncepu (a podobně je omu σ - konvergence je fak, že analyzujeme vlasně pouze sav na začáku a na konc daného období a nevyužíváme nformac o vývoj během daného období...4 σ - konvergence σ - konvergence znamená snžování míry dsperze důchodu na hlavu (edy rozpylu nebo směrodané odchylky 6 mez ekonomkam v čase. Chceme-l se vyvarova vlvu náhodných výkyvů, keré mají pouze ranzorní vlv, mez obdobím a +, pak σ - konvergenc defnuje nerovnos: δ E[ δ ]. > + (.6 Ex pos můžeme psá δ > δ. (.7 6 Vzhledem k vlasnosem ěcho velčn je argumenace ekvvalenní pro obě dvě. Zde použjeme rozpyl, v následujícím vrzení směrodanou odchylku.

14 Reálná konvergence 7 Zkoumejme nyní vzah mez σ - konvergencí a defncí konvergence v úvodu. Dosaďme odhad výběrového rozpylu pro dvě země do nerovnos (.7 a upravujme: ( y y + ( y y ( y y + ( y > ( y, + y, ( y, + y, ( y, + ( y, ( y, + y, ( y,, + y > ( y, + ( y, y ( y,,,,, ( y y, y + (, y,, y, > ( y, y, ( y, y, > ( y, y, y, y, > y, y, y > (, y, > y + ( (.8 Nerovnce (.8 a edy nerovnce (.7 odpovídá defnc konvergence (. z úvodu. Přdáme-l očekávání, je zřejmé, že nerovnce (.6 odpovídá nerovnc (.. Je ovšem důležé, jakým způsobem analyzujeme danou velčnu, zda předpokládáme, že je ao sochascká náhodná velčna, kerá sleduje nějaký proces a en chceme poshnou (adekvání uvažova nerovnc (.6, nebo nás zajímá pouze výsledný efek konvergence (odpovídá spíše nerovnce (.7. Koncep σ - konvergence byl původně defnován pro reálný důchod, lze ako pochopelně zkouma jné proměnné. V analýze konvergence nflace ve páé kapole budeme zkouma, jak se chová rozpyl nflace ve skupně zemí v čase. Je dále vcelku nuvním závěrem, že σ - konvergence mplkuje β - konvergenc, ale nemusí omu bý nuně naopak. Tvrzení: 7 β - konvergence je nunou, ale nkolv posačující podmínkou σ - konvergence (nebol σ - konvergence mplkuje β - konvergenc, ale β - konvergence nemplkuje σ - konvergenc., y, 7 Za β - konvergenc budeme jednoduše považova fak, že původně chudší země vykazuje vyšší růs. Pro rgorózní maemazovanou dskuz, vycházející z defnování β - konvergence rovncí.5, kerá ncméně dospívá ke sejnému závěru, vz Barro, Sala--Marn (995, s Auoř ukazují, že rozpyl důchodu na hlavu δ mez zeměm se sejným sálým savem má jsou rovnovážnou nenulovou úroveň δ, závslou na rozpylu rezduí ν z rovnce.5, ke keré skuečný rozpyl konverguje. Zda země vykazují, respekve nevykazují σ - konvergenc pak závsí na om, zda se δ nachází nad ouo rovnovážnou úrovní (σ - konvergence nebo pod ní (σ - dvergence.

15 Reálná konvergence 8 Argumenace pro dvě ekonomky: pokles výběrové směrodané odchylky (jenž je násobkem absoluního rozdílu důchodu na hlav mez ěmo ekonomkam s nelze předsav jnak než ak, že chudší země porose rychlej než bohaší. Na druhou sranu v případě β - konvergence máme několk suací. Všechny ř možné suace shrnuje Graf., kerý pro jednoduchos pracuje s konsanním procenuálním růsem produku na hlavu (o osaně předpokládají někeré neoklascké modely růsu. Pro lusrac mějme následující suac: země A se nachází v roce 000 na úrovn jednoky důchodu na hlavu, země B má důchod 5 jednoek na hlavu. Růs v chudší zem A je konsanní na úrovn 5%, v zem B 4%. Graf.: Bea vs. sgma konvergence 50 Bea vs. sgma konvergence 5 Y/n A B Rozdíl v Y/n mez B a A d(y/n Chudší země rose rychlej (v procenuálním vyjádření, ncméně v absoluním vyjádření se rozdíl zvěšuje a země edy nevykazují σ - konvergenc. Není ěžké nají dvě exponencální funkce (konsanní procenuální růs pro něž oo na jsém časovém

16 Reálná konvergence 9 nervalu (! plaí. V našem příkladu je o suace do roku 059, jak je parné z druhé čás obrázku. Pochopelně, nakonec se vyšší růs prosadí.. Chudší země rose rychlej než bohaší země a doshuje bohaší zem v absoluním vyjádření - σ - konvergence (chudší země bohaší zem nepředshuje. Náš obrázek zachycuje uo suac mez rokem 059 a průnkem obou křvek v roce Původně chudší země rose rychlej a v daném časovém úseku nejenže snžuje náskok bohaší země, ale dokonce j předshuje a o ak, že rozdíl je nyní v absoluním vyjádření věší než na začáku. Opě nedochází k σ - konvergenc. Budeme-l za brá nějaký okamžk před průnkem, pak eno výsledek zajsí použí někerých bodů, keré se nacházejí za průnkem, za. Ukázal jsme edy, že β - konvergence nemplkuje σ - konvergenc. Zde pochopelně předpokládáme odlšné sálé savy (s rozdílnou mírou růsu důchodu na hlavu ncméně by o nebylo nuné (vz poznámka pod čarou 6. Obrázek a použá argumenace slouží jako lusrace možných vzahů mez β a σ - konvergencí.

17 Reálná konvergence 0. EMPIRICKÁ ANALÝZA REÁLNÉ KONVERGENCE Na omo mísě je řeba zmín problémy ekonomercké analýzy reálné konvergence. Pro ranzvní ekonomky nemá přílš cenu se zabýva jejch konvergencí k vyspělým ekonomkám před rokem 990, nehledě na o, že spolehlvos a kompabla da před ímo rokem je více než dskuablní. 8 Problémem edy je omezenos časových řad výsupu ekonomky pokud by se podařlo získa srovnaelná daa na čvrlení HDP per capa, sejně by časová řada měla jenom něco přes 40 pozorování, což je pro soldní ekonomerckou analýzu časových řad málo. Dále, od více č méně úspěšné sablzace v ransformujících se ekonomkách v první polovně devadesáých le proběhly jeden č dva hospodářské cykly, což je opě málo pro hodnověrné závěry ohledně reálné konvergence. Problemaka reálné konvergence bude proo zkoumána ve vzahu k nomnální konvergenc v další kapole. Je zjevné, že ao analýza nemůže bý ak rozsáhlá jako například analýza konvergence nflace (kapola 5, kde máme k dspozc delší časové řady. Na omo mísě provedeme analýzu σ - konvergence a β - konvergence... Daa Daa na reálný důchod per capa jsou k dspozc v daabáz Unverzy v Gronngenu, respekve jedné z jejích čásí, Gronngen Growh and Developmen Cenre (dále GGDC, vychází převážně z da OECD. Porovnaelnos v čase je zajšěna jejch přepočíáním na USD ve sálých cenách roku 990 podle pary kupní síly. Budeme analyzova pě modelů podle skupn zemí a časového období:. EU (bez aypckých Lucemburska a Irska a kanddáské země 989 až 000,. EU (bez Lucemburska a Irska a kanddáské země 99 až 000, 3. skupnu bez Rumunska a Bulharska (odlehlá pozorování, 4. EU (bez Lucemburska a Irska a kanddáské země (z nchž jsme musel vyřad Rumunsko, Bulharsko a Slovnsko, proože nejsou dosupná daa pro roky 99 až 00, 8 Wnr (00 přeso provedl ekonomerckou analýzu konvergence produkv (edy reálného důchodu na pracovníka Československa a zemí EU pro roky

18 Reálná konvergence 5. šrokou skupnu zemí celého svěa mez roky 950 až Nedosupnos da neumožňuje do analýzy zahrnou všech kanddáských zemí. Na růs reálného HDP per capa jsou dosupná pouze pro sedm kanddáských zemí (CZ, HU, PL, SK do roku 00, BG, RO, SL pouze do roku 000. Tao daa budou použa v analýze skupn. a. Rok 99 jako základní rok pro skupnu. byl vybrán proo, že věšna kanddáských zemí v omo roce dosáhla dna ransformační recese a začala vykazova hospodářský růs. Porovnáme výsledky modelů.,. a 3. Skupna 4. je konrolní... Meodologe Co se ýče β - konvergence budeme odhadova upravenou rovnc.3. Záporný koefcen β ndkuje β - konvergenc s ím, že čím je v absoluní hodnoě věší, ím rychlejší je konvergence. T y, T log = + y y β log, 0,0 α + u, Vývoj rozpylu reálného důchodu na hlavu v čase (σ - konvergence budeme s s analyzova pomocí F-esu. Za planos nulové hypoézy má saska s, kde s je výběrovým odhadem rozpylu reálného HDP per capa a dolní ndexy a s označují okamžk v čase, F-rozdělení, se supn volnos podle počů pozorování v jednolvých vzorcích (v čael, respekve ve jmenovael sníženým o jednu. Vzhledem k omu, že ve všech sledovaných skupnách odhad rozpylu nepřeržě rose v čase, dosadíme do čaele odhad rozpylu v posledním sledovaném období, do jmenovaele v prvním. Tak se nám podaří zjs, zda varance sgnfkanně vzrosla. Určíme, zda je na dané hladně významnos možné zamínou nulovou hypoézu shodných varancí ve prospěch alernavní jednosranné hypoézy nžší varance na začáku sledovaného období opro konc (σ - dvergence. 9 Argenna,Ausrále, Bangladéš, Barma, Belge, Brazíle, Bulharsko, Československo, Čína, Dánsko, Egyp, Eope, Flpíny, Fnsko, France, Ghana, Hong Kong, Chle, Inde, Indonése, Irák, Írán, Irsko, Iále, Izrael, Japonsko, Jemen, Jžní Afrka, Jžní Korea, Jordánsko, Jugosláve, Kanada, Keňa, Kolumbe, Maďarsko, Malajse, Maroko, Mexko, Ngére, Nzozemí, Norsko, Nový Zéland, Páksán, Peru, Pobřeží slonovny, Polsko, Porugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Saúdská Arábe, Sngapur, Sověský svaz, Spojené arabské emráy, Srí Lanka, Sýre, Španělsko, Švýcarsko, Tawan, Tanzane, Thajsko, Turecko, USA, Velká Bráne, Venezuela.

19 Reálná konvergence..3 Emprcké výsledky Regresní rovnce byla odhadnua meodou nejmenších čverců, pro odhad rozpylu byla použa Wheova meoda konzsenní vůč heeroskedascě. Výsledky shrnuje Tabulka. Tabulka.: Reálná konvergence v různých leech a skupnách zemí Model Poče α zemí P-hodnoa β P-hodnoa R F-sa. β % % % % %.7.74% %.8.67% % 8.0* 0.0% Pramen: auorské výpočy z da GGDC. * Nulovou hypoézu shodných rozpylů zamíáme na % hladně významnos. Čvrý a šesý sloupec pravděpodobnos nulové hypoézy (koefcen = 0. β je koefcen z regresní rovnce.3, β je dopočíaná rychlos konvergence z rovnce.5, kolk procen mezery je dohnáno za jeden rok. Podle F-sasky nelze zamínou nulovou hypoézu shodných rozpylů pro skupny.,., 3., a 4. zaímco pro skupnu 5. rozpyl sgnfkanně rose (σ - dvergence. Ve skupně zemí EU a sedm kanddáských sáů lze prokáza spíše β - dvergenc v leech (skupna., β kladné a bezmála sgnfkanní na 5% hladně významnos. V leech (skupna. se rend obrací. Koefcen β sce není ješě sascky významný, ale má jž správné znaménko je záporný, což odpovídá β - konvergenc. Vyřadíme-l aypcké Bulharsko a Rumunsko (model 3., je jž koefcen sascky významný a R poměrně vysoké. V éo skupně jž edy lze hovoř o β - konvergenc. Vyřadíme-l dále Slovnsko (nemáme daa pro rok 00, můžeme analýzu rozšíř na až do roku 00. Koefcen β zůsává přblžně sejný, ale výrazně se zvyšuje koefcen deermnace. Ve skupnách 3. a 4. dosáváme aké výsledný koefcen rychlos konvergence β blízký omu, kerý udávají Barro, Sala--Marn (995 pro dlouhodobou konvergenc mez jednolvým sáy USA %. Pro šrokou skupnu 66 sáů je koefcen β (a edy β ješě blžší nule než pro skupnu. a méně sascky významný. Španá specfkace modelu se projevuje v exrémně nízkém R. Z Grafu. je parná ješě jedna věc. Česká republka leží výrazně ve všech případech pod regresním přímkam, její úrovn důchodu by odpovídal vyšší průměrný růs (v modelu 3. 3.%, v modelu 4..8% než jaký ve skuečnos vykazuje (.7%, respekve.9%. Vzdálenos od regresní křvky se edy v posledních leech snžuje a ČR vykazuje vyšší růs než v mnulos.

20 Reálná konvergence 3 Graf.: β - konvergence v různých leech a skupnách zemí 4,0% Skupna., ,0% Skupna., ,0% 5,0% průměrný růs,0%,0% 0,0% -,0% průměrný růs 4,0% 3,0%,0% -,0%,0% -3,0% 8,5 9,0 9,5 0,0 0,5 ln HDP per capa 989 0,0% 8,0 8,5 9,0 9,5 0,0 0,5 ln HDP per capa 99 6,0% Skupna 3., ,0% Skupna 4., průměrný růs 5,0% 4,0% 3,0%,0%,0% PL HU SK SL CZ průměrný růs 4,0% 3,0%,0%,0% PL SK HU CZ 0,0% 8,5 9,0 9,5 0,0 0,5 ln HDP per capa 99 0,0% 8,0 8,5 9,0 9,5 0,0 0,5 ln HDP per capa 99 Skupna 5., průměrný růs,0%,5%,0% 0,5% 0,0% -0,5% -,0% -,5% 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 0,0 ln HDP per capa 950 Pramen: auorské výpočy z da GGDC.

21 Reálná konvergence 4..4 Závěr V šroce defnované skupně zemí celého svěa se nepodařlo prokáza β - konvergenc. Je o logcké, v modelu jsme mplcně předpokládal shodné sále savy a další srukurální charakersky ekonomk (shodné rychlos konvergence esoval jsme absoluní konvergenc. Jsě nelze očekáva, že omu ak je v éo rozsáhlé skupně. Bylo by nuné yo odlšné charakersky zohledn v regresní rovnc (podmíněná konvergence. Dokonce se podařlo prokáza σ - dvergenc v éo skupně zemí. V užší skupně zemí EU a kanddáských zemí sřední a východní Evropy se mez léy 989 a 000 jedná spíše o β - dvergenc. β - konvergenc se podařlo prokáza po vyřazení Bulharska a Rumunska z éo skupny pro období Důvodem je především o, že yo ekonomky (edy CZ, HU, PL, SK, SL vykazují zcela určě nejvyšší supeň příbuznos s EU. Výsledky lze nerpreova ak, že v prvních leech ransformace ( došlo v analyzovaných pě zemích k radkálním srukurálním změnám, keré měly za následek výraznou změnu sálého savu, kerý se přblížl ke sálému savu EU. K omuo sálému savu země od roku 99 konvergují (prokázaná rychlos konvergence je konzsenní s výsledky jných auorů, přčemž je pravděpodobné, že proces sblžování sálých savů s EU pokračuje, ač nžším empem (další srukurální změny v dalším průběhu ransformace. V případě Rumunska a Bulharska zjevně k podobné změně sálého savu nedošlo. Rozpyl reálných důchodů ve všech skupnách soupá, σ - dvergenc se však nepodařlo sascky povrd. Přeso naše výpočy povrzují závěr ohledně vzahu β - konvergence a σ - konvergence (β - konvergence jako nuná, nkolv však posačující podmínka σ - konvergence. Ačkolv nemáme k dspozc hodnověrná daa na reálný důchod (růs v osaních kanddáských ekonomkách (Esonsko, Kypr, Lva, Loyšsko, Mala, jž konečné rozřazení zemí do skupn podle daa budoucího vsupu Evropskou Komsí dává jasný sgnál, že yo země se spíš řadí po bok konvergující pěc zemí sřední Evropy, než Bulharsku a Rumunsku, keré nevsoupí do EU příší rok.

22 5 3 VZTAH NOMINÁLNÍ A REÁLNÉ KONVERGENCE Zkoumejme nyní za pomoc jednoduchého modelu vzah mez nomnální a reálnou konvergencí. Nejprve ale nadefnujeme krérum nomnální konvergence, keré je alernavním a v jsém smyslu dokonce konradkorní k Maasrchskému nflačnímu kréru (vz kapola ALTERNATIVNÍ KRITÉRIUM NOMINÁLNÍ KONVERGENCE Nomnální konvergence označuje konvergenc v nomnálních velčnách. V poslední době se pojem nomnální konvergence zoožňuje s zv. Maasrchským krér nomnální konvergence. Budeme jm věnova náležou pozornos, ncméně je důležé s uvědom, že o nejsou jedné možné způsoby, jak přsupova k nomnální konvergenc. Alernavním měříkem nomnální konvergence k Maasrchským konvergenčním krérím je konvergence cenových hladn. Konvergence v cenové hladně je dokonalá, pokud jsou cenové ndexy pro shodné spořební koše ve dvou zemích, vyjádřené v jedné měně, shodné. 0 Konvergence v cenách, jako jakýs další supeň, by dále vyžadovala, aby ceny všech saků byly shodné, což je posačující, nkolv však nuná podmínka pro rovnos cenových ndexů. Nebol plaí: P = P n = w P = n = w P, kde P je cena saku, w váha saku ve spořebním koš, horní ndex označuje zem a dolní ndex saek. (Proces konvergence jako akový lze pochopelně opě chápa jako snžování rozdílů mez cenovým ndexy, resp. cenam. Konvergence v cenách má přesah do reálné konvergence, jak uvdíme v následující podkapole. 0 Problémem v meznárodních srovnáváních cenových hladn samozřejmě může bý o, že se spořební koše v různých zemích lší.

23 Vzah nomnální a reálné konvergence 6 3. BALASSA SAMUELSONŮV EFEKT 3.. Předpoklady a mplkace modelu. Země vyrábí dva druhy saků obchodovaelné ( radables značíme T a neobchodovaelné ( non-radables značíme N. Cena obchodovaelných je určena svěovou cenou * P T = P T, kde * označuje svěovou nebo zahranční cenu. V jednokách domácí měny je cena obchodovaelných saků normalzována na. Ceny neobchodovaelných saků se v různých zemích rovna nemusí: * PN P N.. Produkce v sekoru obchodovaelných neobchodovaelných saků je určena množsvím práce (L a její produkvou (A: L = L T + L N. Y Y T = LT AT a N N N = L A. Celkové množsví práce: 3. Práce je dokonale moblní mez sekory uvnř země, ale moblní mez zeměm, mzdy mez sekory v jedné zem se rovnají: W = W W. T N = dyn 4. Mzda je určena produkvou práce a cenou: WN = PN = AN PN, dl dy = P A A. Z předpokladu 3. dále plyne: T W T T = T = dlt T N A T P N =. AN 5. Cenový ndex je geomerckým průměrem cen obchodovaelných a neobchodovaelných saků, přčemž váham jsou podíly na spořebě (γ pro obchodovaelné, ( - γ pro neobchodovaelné: γ γ γ γ A T P = P = = T PN PN AN A T = A N P γ Za daných podmínek lze snadno spočís nomnální HDP: Y nom = Y T P T + Y N P N = L T A T P T + L N A N P N = L T A T + L N A T = L A, T Kde jsme využl bodů, a závěru bodu 4. Nomnální důchod per capa pak je: Y = AT. L nom y nom = Reálný HDP per capa je: U vznku éo eore byly dva články, keré publkoval nezávsle na sobě B. Balassa (964 a P. A. Samuelson (964. An v jednom článku není argumenace úplně sejná, zde pouze lusrujeme logku éo eore za použí jednoduchého verze modelu.

24 Vzah nomnální a reálné konvergence 7 y ynom AT =. P P real = Dosaďme za A T z předpokladu 5: y γ γ ynom AN P γ real = = = AN P. P Což je ekvvalenní s: γ γ yreal P =. AN P (3. Podařlo se nám edy ukáza vzah mez nomnální velčnou (cenová hladna a reálnou velčnou (reálný důchod per capa. V omo modelu rose cenová hladna s růsem reálného důchodu, kerý je generován růsem produkvy v sekoru obchodovaelných saků. Očekával bychom edy, že země s vyšším důchodem budou vykazova vyšší cenovou hladnu než země s nžším důchodem per capa. Zlogarmujme a uvědomme s, že všechny yo velčny se vyvíjejí v čase (předpokládáme pro jednoduchos v čase konsanní podíl obchodovaelných a neobchodovaelných saků ve spořebním koš: γ log( P( = γ [ log( y ( log( A ( ] real N. Zdervujme podle času: dp( d P( dyreal ( dan ( γ d d γ = π ( = γ yreal ( AN γ % [ g( d A ( ] kde π( je nflace a g( procenuální změna reálného důchodu na hlavu v čase. Poslední člen vyjadřuje procenuální změnu produkvy práce v sekoru neobchodovaelných saků. Pokud se nemění A N, je nflace lneární funkcí růsu HDP na hlavu. Rovnce (3. pro zahrančí vypadá následovně (předpokládejme pro jednoduchos sejnou srukuru spořeby, edy γ* = γ: γ γ * * y real P e =, (3. * AN e je nomnální kurz, vyjádřený ve varu (domácí měna/zahranční. Inuvně lze oo vysvěl přepočíáním na společnou (domácí měnu, ve keré jsme defnoval a počíal. Ke sejnému výsledku dojdeme, vyjádříme-l z předpokladu. cenu obchodovaelného zboží N

25 Vzah nomnální a reálné konvergence 8 v zahranční měně: e P T * =. Vydělíme-l rovnc 3. rovncí 3., dosáváme: γ γ γ γ γ γ = = * * * * * N N real real N real N real A A y y A y A y e P P, zlogarmujme a dervujme podle času: [ ] [ ] { } ( ( ( ( ( ( ( % * % * * A d A d g g N N + = γ γ ε π π. (3.3 ε( označuje procenuální změnu nomnálního směnného kurzu, deprecac kladné hodnoy, aprecac záporné. Je emprcky prokázáno, že rozdíly v produkvě jsou výrazně nžší v sekoru neobchodovaelných saků holč oholí sejné množsví ldí v Jakarě jako v New Yorku. Př sejné produkvě práce v sekoru neobchodovaelných saků č služeb doma a v zahrančí, se rovnce (3.3 zjednoduší na: [ ] ( ( ( ( ( * * g g = γ γ ε π π. (3.4 Tao rovnce pro daný paramer γ určuje vývoj reálného kurzu (levá srana rovnce v závslos na dferencálu růsu reálného důchodu. Má-l země vykazova vyšší růs než zahrančí, promíne se o do reálné aprecace, kerá má dva kanály: nflační dferencál nebo nomnální aprecac. Velkos reálné aprecace v závslos na vyšším domácím růsu je zjevně závslá na velkos parameru γ. Pro specální případ γ = 0.5, máme: ( ( ( ( ( * * g g = ε π π. Podařlo se nám edy eorecky podlož, že by měl exsova vzah mez cenovou hladnou a reálným důchodem. Dříve, než se pusíme do emprcké analýzy planos ohoo vzahu, dskuujme relevanc použých předpokladů. Tao dskuze předznamená případné nesrovnalos ve výsledcích. 3.. Krka předpokladů modelu. Saky není možné úplně srkně rozděl na obchodovaelné a neobchodovaelné, ao ne zcela jasná hrance se navíc v čase mění (např. se změnou přepravních nákladů. Pro dskuz vz např. Skořepa (999.. Sporný je předpoklad dokonalé mobly práce mez sekory. Ve specalzovaných oborech s pracovníc vyvářejí a uplaňují specfcké znalos, keré voří jsou baréru pro moblu

26 Vzah nomnální a reálné konvergence 9 mez sekory. An mzdy proo nejsou sejné v různých sekorech. Na druhou sranu je zde předpoklad nulové mobly práce mez zeměm, kerý je aké přílš resrkvní. Navíc chybí explcně formulovaná mobla kapálu v suac, kdy konvergenc produkv s lze předsav např. ransferem kapálu z rozvnuých zemí do ěch méně rozvnuých. 3. V argumenac byl model zjednodušen předpokladem sejné produkvy v sekoru neobchodovaelných saků v jednolvých zemích. Učebncový příklad holče je zřejmě adekvání, ncméně sekor neobchodovaelných saků zdaleka není homogenní. Vysoce specalzované služby například v IT sekoru jsou v prncpu neobchodovaelné, přeso zde zcela jsě exsuje značný rozdíl mez produkvou v jednolvých zemích, kerá aké není konsanní a v čase rose. Dynamka růsu produkvy v ěcho odvěvích je dokonce možná vyšší než v sekoru radčních obchodovaelných saků. Tuo suac by bylo možno modelova rozdělením sekoru neobchodovaelného zboží na dvě podskupny. 4. Realě plně neodpovídá an předpoklad shodného poměru obchodovaelných a neobchodovaelných saků ve spořebním koš jednolvých zemí. Obvykle se má za o, že v rozvnuějších zemích je věší podíl neobchodovaelných saků (vyšší podíl služeb na HDP.

27 Vzah nomnální a reálné konvergence EMPIRICKÁ ANALÝZA BALASSA SAMUELSONOVA EFEKTU Emprcké esování ohoo vzahu je v ekonomcké lerauře pro různé skupny zemí poměrně úspěšně prováděno. Z české leraury jmenuje alespoň práce Čhák, Holub (000a č Janáčková (000. Obě práce konsaují fak, že Česká republka ležela v roce 996 (Janáčková 999 (Čhák, Holub dokonce pod regresní křvkou, j. cenová úroveň je v ČR ješě nžší, než by odpovídalo jejímu reálnému HDP. Vzah mez ěmo velčnam však dokazují přesvědčvě Sacký Balassa Samulelsonův efek Použa budou daa pro rok 00 z OECD (00, OECD (003. Reálný HDP je HDP v parě kupní síly, přčemž para kupní síly je odhadována exrapolací z výsledků meznárodního srovnání pro rok 999. Sejným způsobem jsou vypočíány srovnaelné cenové hladny poměrné ceny. Poměrné ceny jsou použy proo, že pro ověřování Balassa Samuelsonova efeku musíme mí cenové hladny ve sejných jednokách pro jednolvé země (v modelovém příkladě je o cena obchodovaelného zboží, zde cenová hladna v referenční zem. I reálný důchod je měřen poměrem k referenční zem, kerou jsou USA. Tao daa jsou dosupná pro členské sáy OECD, z kanddáských zemí edy bohužel pouze pro Českou republku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. 3 Teno výpoče nám bude spíše slouž k obecnějšímu prokázání Balassa Samuelsonova efeku, kerý využjeme v další argumenac. Pro esování ohoo vzahu na příkladu kanddáských zemí a EU použjeme nejprve upravenou (zlogarmovanou verz rovnce 3.. Malé p je relavní cenová hladna. Tj.: γ γ ln p = A N + ln y real. γ γ Budeme edy odhadova lneární regresní model: ln p = β + β ln yreal + ε, kde ndex označuje pořadové číslo pozorování, edy zem, v daném časovém okamžku. V regresní rovnc, podobné rovnc (3.4 mají Čhák a Holub R věší než 90%. 3 Tedy: Kanada, Mexko, USA, Japonsko, Korea, Nový Zéland, Ausrále, Rakousko, Belge, Česká republka, Dánsko, Fnsko, France, Německo, Řecko, Maďarsko, Island, Irsko, Iále, Lucembursko, Nzozemí, Norsko, Polsko, Porugalsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Bráne.

28 Vzah nomnální a reálné konvergence Poměrná cenová hladna je P real, PPP p = a reálný důchod y USA real USA P yreal, PPP y =. První čás Grafu 3. zachycuje suac pro všech 30 zemí OECD a druhá čás pro země EU (jako odlehlé pozorování bylo vyřazeno Lucembursko a čyř kanddáské sáy. Graf 3.: Sacký Balassa Samuelsonův efek pro země OECD a EU + 4 kanddáské země 5,0 Sacký BS OECD, 00 5,0 Sacký BS EU + 4, 00 ln srovnaelná cenová hladna 4,5 4,0 3,5 TUR MEX PL HU SK CZ LUC ln srovnaelná cenová hladna 4,5 4,0 3,5 PL SK HU CZ 3,0,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 ln reálný HDP per capa Pramen: auorské výpočy z da OECD. 3,0 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 ln reálný HDP per capa Celkově eno graf ndkuje kladný vzah mez cenovou hladnou a reálným důchodem. To znamená, že porušení předpokladů modelu, keré jsme dskuoval v kapole 3.., není zásadního charakeru. 4 Je o logcké, proože v analýze jsou zahrnuy sáy na přblžně sejné úrovn rozvoje (OECD sdružuje nejrozvnuější sáy svěa, keré mají relavně podobnou srukuru ekonomk a jsou provázány řadou ekonomckých (např. obchodních vazeb. Je pravděpodobné, že rozdíly produkv v neobchodovaelném sekoru (bod 3 a rozdíly ve srukuře spořebních košů (bod 4 budou pro yo vzorky menší než v šrších skupnách zemí. I srukura mezd (bod bude zřejmě podobnější. Tuo argumenac podporuje pohled na čveřc kanddáských zemí v porovnání s Mexkem a Tureckem. Tyo země jsou od sebe geografcky poměrně vzdáleny, srukura jejch hospodářsví zřejmě aké není přílš podobná. Proo v éo skupně šes zemí endenc bohaších zemí mí vyšší cenovou hladnu nepozorujeme (další argumenace vz dále. Samoná skupna zemí Vsegrádu vykazuje poměrně vysoký rozpyl v cenových hladnách, kerý není odůvodněný z hledska BS efeku 4 Jnou možnosí by bylo, kdyby narušení předpokladů působla pro sobě, navzájem by se kompenzovala.

29 Vzah nomnální a reálné konvergence (země jsou poměrně daleko od regresních křvek. Teno fak bychom mohl zřejmě nejlépe vysvěl odlšným preferencem ohledně vývoje směnného kurzu a pronflační polky a především aké rozdílným průběhem deregulací v jednolvých ransformačních zemích. Výsledky regresní analýzy, provedené meodou nejmenších čverců ukazuje Tabulka. Tabulka.: Sacký Balassa Samuelson efek Model Poče β zemí prob. β Prob. R OECD % EU % Pramen: auorské výpočy z da OECD. Čvrý a šesý sloupec pravděpodobnos nulové hypoézy (koefcen = 0. Tabulka. naznačuje ěsnější vzah mez cenovou hladnou a reálným důchodem (vyšší koefcen β pro skupnu EU a čyř kanddáských zemí. Působí jsě fakor věší srukurální podobnos dskuovaný výše. Tuo skuečnos ncméně není na mísě přeceňova zvýšení koefcenu dosáhneme, odsraníme-l několk málo odlehlých pozorování: Lucembursko (velm vysoký reálný důchod, Turecko (velm nízký reálný důchod, Mexko (vysoká cenová hladna na poměrně nízký důchod. Případ Mexka by mohl bý zavněn jeho vyšší cenovou negrací se Spojeným sáy, než je omu v případě sředoevropských zemí a EU. Nžší koefcen β v první regres by mohla vysvělova např. vyšší γ vyšší podíl obchodovaelných saků pro země OECD v porovnání se skupnou EU + 4, což ale není přílš pravděpodobné. Model pro EU a kanddáské země je však lépe specfkovaný (vyšší R, o je však pro menší množsví pozorování, kdy jsme programově vyřadl odlehlá pozorování, logcké. Známým fakem, kerý povrzuje naše analýza, je nžší cenová úroveň v ČR, než by odpovídalo její úrovn reálného důchodu, nebol ČR leží pod regresní přímkou. Sejná je suace Slovenska. Dosadíme-l do regresní rovnce hodnou České republky pro reálný HDP, zjsíme, že by mu měla odpovída cenová hladna na 55.5% úrovně USA, zaímco ve skuečnos je o pouze 4%. Rozdíl edy ční 3.5%. Srovnání s obdobnou regresní analýzou - Čhák, Holub (000a (auoř však zahrnují všechny evropské země OECD kromě Lucemburska a navíc Slovnsko a Rusko nabízí Tabulka 3. Naše výsledky byly přepočíány na poměr k SRN, pro možnos porovnání.

30 Vzah nomnální a reálné konvergence 3 Tabulka 3. : Komparace výsledků analýzy BS efeku 999* 00 p (k SRN 36% 49% y (k SRN 55% 56% vzdálenos od regresní přímky 9% 6% Pramen: auorské výpočy z da OECD. * Vlasní výpočy z práce Čhák, Holub (000a. Ačkolv se v ěcho dvou leech akřka nezměnl poměr českého a německého reálného HDP, cenová hladna soupla o více než 0%. Jsě klíčová byla úloha kurzové aprecace v leech 000 a 00. V kapole 4..3 konsaujeme průměrnou nomnální aprecac přblžně 5% v obou ěcho leech v porovnání s rokem předcházejícím. Spolupůsob může nárůs kvaly, kerý výrobcům umožňuje prodáva za vyšší ceny (ať v zahrančí nebo doma, ale neprojevuje se adekváně v měřeném reálném HDP, ale další fakory. Pro zevrubnou dskuz problemaky nízké cenové úrovně ČR vz např. ČNB (000, Janáčková (000, Skořepa (999, Turek (000. Jak s vysvěl fak, že se adekváně nezmenšla vzdálenos od regresní přímky v suac, kdy cenové přblžování nebylo zavněno BS efekem (poměrný reálný HDP se skoro nezměnl, nýbrž právě jenom cenovým růsem př sálém poměrném HDP? To odpovídá právě posunu k regresní přímce. Je edy zřejmé, že yo dvě regresní přímky jsou odlšné. Možných důvodů je několk:. Ne úplně shodné skupny zemí.. Změny paramerů modelu keré mají za následek posun regresní přímky ve sledovaném období, např. nárůs gamy přesun zboží z neobchodovaelného do obchodovaelného sekoru pro sejné rozdíly v důchodu menší rozdíly v cenách, zmenšování sklonu regresní přímky další posun, kerý musí kanddáské země vykona. Vývoj paramerů modelu v čase souvsí s planosí, respekve neplanosí předpokladů modelu (dskuze vz podkapola 3... Explcní zahrnuí ěcho efeků do modelu jde nad rámec éo práce. 3. Přblžování se několka zemí k regresní přímce z jednoho směru vyvolává její další posun, č spíše změnu sklonu. Z Grafu 3. je zřejmé, že nejvěší kvadráy rezduí mají právě kanddáské sáy (jmenově ČR, Slovensko a Polsko, o se však nachází nad regresní přímkou, proo změny v poloze ěcho zemí př použí meody nejmenších čverců mohou mí poměrně výrazný vlv na výslednou regresní rovnc. Pokud vykázaly osaní země (Slovensko a především Maďarsko o už leží éměř na regresní přímce opro roku 999 vyšší nárůs srovnaelné cenové hladny než ČR, pak došlo zaprvé k posunu regresní přímky směrem nahoru a zároveň nedošlo k výraznějším snížení mezery ČR.

31 Vzah nomnální a reálné konvergence 4 Dynamcké vlasnos budeme dskuova v následující podkapole, nyní konsaujme, že se podařlo přesvědčvě prokáza kladný vzah mez cenovou hladnou a reálným důchodem, jak v šrší skupně zemí OECD, ak ve skupně EU se čyřm kanddáským sáy Dynamcký Balassa - Samuelsonův efek Budeme-l chí analyzova dynamcké působení BS efeku, dosaneme se do vážného problému s nedosakem da. Pro jednolvé země máme časové řady pouze pro několk po sobě jdoucích le. Zdrojem da pro vývoj kurzů a nflace v kanddáských zemích a EMU je IMF (003, reálný HDP je pro sedm kanddáských zemí (CZ, HU, PL, SK do roku 00, BG, RO, SL pouze do roku 000 dosupný v daabáz GGDC. Základem pro analýzu bude rovnce 3.4. * [ g( g ( ] * γ π ( π ( ε ( =. γ Levá srana éo rovnce odpovídá reálné aprecac kurzu (a nárůsu relavní cenové hladny, kerá by měla bý přímo úměrná (skrze paramer γ růsovému dferencálu. Proo budeme suac ve jmenovaných kanddáských zemích porovnáva s EMU lze snadno urč hodnou aprecace kurzu, pro celou EU by o byl poněkud problém. Efekvní nomnální kurz koruny ve vzahu ke skupně zemí bychom musel počía vážením kurzů měn jednolvých zemí např. jejch podílem na zahrančním obchodu ČR. Navíc země, keré neparcpují na euru, nejsou an z hledska ekonomcké váhy v EU přílš důležé (z da GGDC plyne, že v roce 00 yo ř země vořly méně než 0% reálného produku EU. Graf 4. nenaznačuje, že by dynamcký BS efek obecně plal. Zaímco rajekore křvek růsových dferencálů je poměrně sablní pro všechny země, pohyby reálných kurzů vykazují mnohem věší volalu. Tuo volalu nejsme schopn vysvěl volalou nflace (nflace v kanddáských zemích má endenc klesa, jak uvdíme dále. Jejím důvodem je volala nomnálních směnných kurzů měn ěcho zemí vůč euru.

32 Vzah nomnální a reálné konvergence 5 Graf 4.: Reálná aprecace a růsový dferencál, kanddáské země vs. EMU 5 5% CZ reálné zhodnocení kursu CZ růsový dferencál 5% SK reálné zhodnocení kursu SK růsový dferencál 0% 0% 5% 5% 0% 0% -5% -5% -0% -0% % HU reálné zhodnocení kursu HU růsový dferencál 5% PL reálné zhodnocení kursu PL růsový dferencál 0% 0% 5% 5% 0% 0% -5% -5% -0% -0% % SL reálné zhodnocení kursu SL růsový dferencál 50% RO reálné zhodnocení kursu RO růsový dferencál 0% 5% 5% 0% -5% 0% -0% -5% Pramen: auorské výpočy z da IMF a GGDC. Tabulka 4. udává korelační koefceny mez vývojem ěcho dvou velčn v čase. V deálním případě by se eno koefcen měl blíž 00%. I ao abulka ukazuje, že dynamcký Balassa Samuelsonův efek přílš neplaí. 5 Graf pro Bulharsko neuvádíme. Kvůl exrémně velkým výkyvům je nepřehledný.

33 Vzah nomnální a reálné konvergence 6 Tabulka 4.: Korelační koefceny Země Kor. koefcen BG % CZ 37.78% HU 7.76% PL 7.48% RO -45.5% SK -5.7% SL -3.60% Pramen: auorské výpočy z da IMF a GGDC. Dskuujme nyní, proč je omu ak. Jak bylo naznačeno výše, země může mez dvěma časovým okamžky vykáza pohyb v grafu cenová hladna vs. reálný důchod ze ří různých důvodů:. přblžování se regresní křvce,. pohyb souvsející s pohybem regresní křvky (změna paramerů, 3. zvyšování cenové hladny z ulu růsu reálného důchodu (pohyb podél regresní přímky. Balassa Samuelsonův efek zachycuje pouze pohyb z ulu bodu 3. Bod. by měl vés k vyšší reálné aprecac, než jakou bychom očekával pro původní úroveň parameru γ. Sejný efek by mělo zvyšování γ zapříčněné pokračující negrace a pohyb regresní křvky, vz bod. Tímo způsobem však nevysvělíme výkyvy, kerá vykazují reálné kurzy. Na krákodobé výkyvy reálného kurzu (např. z roku na rok mají výrazně věší vlv kapálové oky, keré narušují planos BS efeku v krákém období. Balassa Samuelsonův efek je nuno chápa jako dlouhodobou endenc, od keré se však země mohou v daném časovém okamžku více nebo méně odchylova. Česká republka (od roku 996 a Slovensko vykazují poměrně ěsnou závslos mez reálným kurzem a růsovým dferencálem, kerá je však v obou případech narušena z důvodu nenzvního odlvu kapálu. V ČR došlo v roce 997 k významnému odlvu kapálu a devalvac nomnálního kurzu v souvslos se spekulavním úokem na korunu (en měl zase co do čnění s asjskou krzí a opušěním režmu fxního kurzu. Teno pokles (nomnálního kurzu měl ve spojení s nflačním dferencálem za následek akřka nulovou změnu reálného kurzu. Česká koruna však byla díky omu předeprecována a v roce 998 dále neznehodnocovala, což vedlo vlvem přervávajícího nflačního dferencálu k výraznému reálnému zhodnocení kurzu (vz graf. Podobný scénář nasal mez ley na Slovensku. Tam lze hleda souvslos s ruskou krzí v roce 998. Zdá se však, že ČR a Slovensko po krákodobém výkyvu navrály na původní