Poznámka V součtu je každý druh statku zastoupen příslušným počtem jednotek, kterým vstupuje do reprezentativního spotřebitelského koše.

Transkript

1 5. Inflace 5.1 Podsaa nflace Inflace je makroekonomckým jevem, kerý je všeobecně spojován s růsem ržních cen, zn. kerý způsobuje snžováním koupěschopnos peněz. Tržní ceny zaznamenávají v průběhu sledovaného období změny, ale jejch pohyb nemusí bý a zpravdla není u různých zboží sejný. Jeslže se ceny poravn ve sledovaném období pravděpodobně zvýší, je neméně pravděpodobné, že např. počíač můžeme nakoup na konc sledovaného období za cenu nžší, než na počáku. Z makroekonomckého hledska je důležé, co změny cen jednolvých výrobků vyjadřují ve svém souhrnu. Pro celkovou úroveň cen výrobků a služeb, keré se v hospodářsví prodávají a nakupují, zavádíme označení cenová hladna. Pomocí jejího měření zjšťujeme, zda jsou vzesupy jedněch cen kompenzovány cenovým poklesy u jných zboží, nebo cenová úroveň vykazuje vzesup, případně pokles. Inflace je spojována s růsem cenové hladny. Pokles nflace je označován jako deznflace. Pokud věšna cen v ekonomce opakovaně klesá, hovoříme o deflac.. K měření cenové hladny se používají cenové ndexy, což jsou vážené průměry cen vybraných zboží a služeb. Cenové ndexy poměřují úroveň cen vybraného koše výrobků a služeb Jedním z nejrozšířenějších je ndex spořebelských cen (CPI), používaný k zachycení dopadů změn cenové hladny na domácnos a jejch žvoní náklady. Má-l bý schopen yo nformace poskyova, musí bý konsruován ak, aby poshoval en okruh výrobků a služeb, kerý je rozhodující z hledska výdajů domácnosí. Musí zahrnova ypcké výdaje domácnosí j. akové, keré se nejvíce podílí na celkových výdajích domácnosí. Soudobý reprezenavní spořebelský koš zahrnuje cca 72 položek. Do spořebního koše je zařazeno: poravnářské zboží (poravny, nápoje, abák), neporavnářské zboží (odívání, nábyek, pořeby pro domácnos, drogscké a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péč aj.) služby (opravárenské, z oblas bydlení, provozu domácnos, zdravoncví, socální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, sravování a ubyování, osobní péče a služby fnanční). Výběr reprezenavního koše výrobků a služeb se ocení ržním cenam produkce a o jak cenam výchozího roku, ak v cenách sledovaného roku. Budeme-l označova horním ndexem množsví jednolvých druhů saků v základním období a dolním ndexem druh saku (q ) a jejch ceny v émže období p, pak náklady na pořízení spořebního koše v základním období ční: Σ p q Poznámka V souču je každý druh saku zasoupen příslušným počem jednoek, kerým vsupuje do reprezenavního spořebelského koše. Náklady na pořízení éhož spořebního koše v roce můžeme zapsa: Σ p q Index spořebelských cen je konsruován jako poměr nákladů na pořízení reprezenavního spořebelského koše v čase k nákladům na pořízení v základním období. Tedy:

2 Σp CPI = Σp q q 1 Zvolíme-l pro lusrac velm zjednodušený příklad, kdy výdaje domácnosí se sousředí na dva druhy zboží: pzza (v roce v množsví 12ks po 1 korunách) a cola (12 ks aké po 1 korunách). Koš roku budeme považova za výchozí (zn. reprezenavní). Jeslže v roce (+1) došlo k změnám cen a pzza sojí 12 korun, zaímco u coly klesla cena na 9 korun, pak pro CPI plaí: ( ) + ( 12 9 ) CPI = 1 = 1 = 15% (12 1 ) + (12 1 ) Za sledované období došlo k pěprocennímu vzesupu cenové hladny. Jeslže o rok pozděj (+2) by dosahoval ukazael CPI hodnoy 19% opro roku, můžeme procenuální změnu mez roky (+1) a (+2) vyjádř následovně: CPI + 2 CPI r = CPI kde: r míra nflace, kerá vyjadřuje míru změny cenové hladny. V našem případě edy plaí, že r = 3,81%. Mírou nflace je procenní přírůsek ndexů spořebelských cen. Informace o dosažené míře nflace jsou využívány např. pro účely valorzace mezd, důchodů a socálních příjmů. V neposlední řadě jsou yo nformace využívány aké v souvslos s nájemním č jným smlouvam, v nchž je zakovena revze původně dohodnuého fnančního plnění v závslos na vývoj nflace. S používáním ndexu spořebelských cen souvsí někeré problémy: jeho věrohodnos závsí na adekvános výběru spořebního koše co do druhů zboží a služeb co do vah přznaných jednolvým druhům, je-l využíván k hodnocení vývoje "žvoních nákladů", pak je nuno respekova v hodnoceních skuečnos, že ndexem se měří posun cenové hladny. A pokud bychom nakupoval enýž koš, pak př 1% růsu CPI by se naše žvoní náklady zvýšly o 1%. Jným slovy musel bychom vyda o 1% vyšší výdaje, abychom se neměl hůře, než v předchozím roce. Ve skuečnos se však v důsledku změn cen (nerosou-l proporconálně ceny ve spořebním koš) mění srukura výdajů, se kerou výchozí koš nemusí plně korespondova. Skuečné výdaje se edy mohou odlš. Změna relavních cen saků (jedno zboží se sává levnější ve srovnání s jným a naopak) je pro ržní prosředí charakerscká a je významným movem změn ve výdajích. Ale dokonce ehdy, budeme-l nakupova dencký koš jako v předchozím období, mohou změny relavních cen preferova právě náš nakupovaný soubor a dopad nflace zmírní. ndex spořebelských cen je omezen na u čás ržní produkce, kerá je zařazena do reprezenavního koše. Neodráží úplnou cenovou hladnu ekonomky. Pro správnou nerpreac každého cenového ndexu je nuno s vždy uvědom, ke kerému období je počíán. Př vyjadřování míry nflace pomocí ndexu spořebelských cen jsou časo uváděna různá čísla, kerá, když rozdílná, jsou správná. Podmínkou je přesné věcné, prosorové a časové vymezení. To znamená uvés jednoznačně období, za keré je míra nflace uváděna a dále základ, k němuž se vymezené období porovnává. Nejčasěj jsou používány níže uvedené míry nflace: míra nflace vyjádřená přírůskem průměrného ročního ndexu spořebelských cen,

3 míra nflace vyjádřená přírůskem ndexu spořebelských cen ke sejnému měsíc předchozího roku, míra nflace vyjádřená přírůskem ndexu spořebelských cen k předchozímu měsíc, míra nflace vyjádřená přírůskem ndexu spořebelských cen k základním období (např. rok 2 = 1). ČSÚ sleduje a publkuje celou řadu dalších cenových ndexů, z nchž jsou veřejnosí nejvíce využívány: ndexy cen savebních prací a savebních objeků ndexy cen průmyslových výrobců ndexy cen zemědělských výrobců ndexy cen ržních služeb v produkční sféře Pokud chceme dosáhnou co nejpřesnějšího vyjádření změny cenové hladny, můžeme využí cenový ndex, kerý se označuje jako mplcní cenový defláor (defláor HDP). Teno ukazael se vyjadřuje pomocí nomnálního a reálného HDP následovně: HDP IPD = HDP N R 1 kde: HDP N nomnální HDP HDP R reálný HDP Nomnální reálný HDP se vyjádří způsobem, kerý jsme zavedl v 1. kapole, edy výsup ekonomky (HDP) se ocení v cenách daného roku, j. v běžných cenách (p ). Tuéž fnální produkc oceníme cenam roku, kerý je brán jako výchozí zn. ve sálých cenách (p ). Σp IPD = Σp q q 1 Z výše uvedeného můžeme nyní dopln výklad 1. kapoly o vzah mez reálným a nomnálním HDP, jak je zprosředkován pomocí mplcního cenového defláoru. HDP R HDP = IPD N 1 V makroekonom je zpravdla užíván mplcní cenový defláor HDP jako ukazael pohybu cenové hladny právě proo, že poshuje skuečně pohyby cen veškeré fnální produkce. Inflací projevující se růs cenové hladny. V omo smyslu bude nflace vždy peněžním jevem. To neznamená, že její příčny vznkají pouze v peněžní oblas ekonomky.

4 5.2 Formy nflace Především je řeba upozorn, že nflace je přece jen složějším jevem, než by výše uvedené vymezení (byť je všeobecně užíváno) nasvědčovalo. Zvlášě pak možné vrzení, nedochází-l k cenovému vzesupu (růsu cenové hladny), nflace neexsuje. Na nebezpečí ohoo zjednodušení reaguje ekonomcká eore rozlšováním na nflac: zjevnou (oevřenou) polačovanou (blokovanou) Rozlšení je nuné, neboť v kompeenc sáních orgánů je přjímání opaření, jmž je možno zabrán vzesupu cenové hladny. O oevřené nflac hovoříme ehdy, jeslže skuečně dochází k růsu cenové hladny. V případě, že je vzesup cenové hladny zablokován, ale příčny nflace zůsaly uchovány, hovoříme o nflac polačené. I ao se navenek projevuje, ale jným formam. K nejčasějším paří růs vynucených úspor (není za co umís výdaje), exsence nedosakového zboží, černý rh ad. Pokud ovšem působí příčny nadále, je možné obnov rovnováhu mez nabídkou a popávkou jen změnou cen, čímž se polačená forma změní ve formu oevřenou. Pokud není nflace zachycena cenovým ndexem, označuje se jako skryá. Jným krérem, keré slouží k odlšení forem, je hledsko kvanavní. Z ohoo pohledu můžeme rozlš: mírnou nflac. Časo bývá označována jako plížvá. Je pro n charakerscké, že empo růsu cenové hladny nepřekračuje empo růsu výkonu. Rose nejen nomnální, ale reálný produk. pádvou nflac. Vyznačuje se rychlejším růsem cenové hladny opro růsu výkonu ekonomky. Důsledkem je klesající kupní síla peněz, což se projevuje v chování ekonomckých subjeků. Rose snaha zkracova držbu peněz na mnmum, nflace se sává součásí kalkulací př uzavírání obchodních konraků. Tím dochází k promínuí nflačních endencí do chování subjeků. hypernflac. Je považována za exrémní případ. Cenová sprála se rozvíjí nezávsle na empu růsu výroby. Peníze jsou znehodnoceny, přesávají pln svoje funkce (nejsou uchovaelem hodnoy a ze směnných ransakcí jsou vylačeny přímou směnou). I když se jedná o jev exrémní, je sledovaelný v současnos, č nedávné mnulos, např. v r byla míra nflace v Bolív 11749%, což znamenalo, že o, co bylo možno koup za půl dolaru počákem roku, sálo na jeho konc 5. Jným kvanavním krérem je rozlšení podle procen, keré dosahuje míra nflace. Za mírnou se považuje a, kdy míra je nžší než 1%. Hypernflace se pohybuje řádově v sících a pádvá nflace v desíkách, případně sovkách procen. Vlasnosí, kerá nflační prosředí ekonomky doprovází a zároveň mu vskuje další charakersku, je nflační očekávání. Jeslže se nflace v ekonomce projeví, pak její exsence se sává fakorem vsupujícím do rozhodování subjeků, prosředncvím jejchž ržního chování je opakovaně vnášena do ekonomky, když příčny jejího vznku pomnuly. Jeslže se do rozhodování subjeků prosadí nflační očekávání, pak se servačně v ekonomce udržuje v následném období. 5.3 Příčny nflace Vzhledem k omu, že spojujeme nflac s vzesupem cenové hladny, můžeme snadno z předchozího výkladu odvod mechansmus, kerým může bý cenový vzesup vyvolán, sejným způsobem lze odvod odkud mohou působ podněy vzesupu. Podně vzesupu cenové hladny může

5 přcháze jak ze srany popávky, ak ze srany nabídky, a proo rozlšujeme nflac aženou popávkovou sranou nebo nabídkovou sranou ekonomky. Popávková nflace Vyjdeme-l z předpokladu, že ekonomka je ve savu rovnováhy na úrovn poencálního produku, pak nflace ažená popávkou předpokládá vzesup agregání popávky, kerý vyvolá posun rovnovážného bodu za úroveň poencálního produku. Tím se rozevírá zv. nflační mezera, jako rozdíl mez skuečným produkem a poencálním produkem. Nový rovnovážný bod leží na křvce agregání nabídky a odpovídá mu nejen vyšší výkon, ale aké vyšší cenová hladna. Suace, kdy skuečný produk je vyšší než produk poencální není dlouhodobě udrželná. Celkové výdaje popávají věší produk než ekonomka může dlouhodobě nabídnou a řešením (reakcí ekonomky) je růs cenové hladny, edy nflace. Uvedený nflační proces probíhá vždy, pokud růs agregání popávky není doprovázen růsem poencálního produku. Přom agregání popávka je vořena součem výdajů na spořebu, výdajů na nvesce, sáních nákupů a čsého exporu. Každá z ěcho složek může vyvoláva nflační laky. Významnou složkou výdajů na spořebu jsou mzdy. Jeslže růs mezd (nomnální) předshuje růs výkonnos ekonomky, edy růs mezd probíhá rychlej než rose produkvnos výroby, působí mzdy nflačně. (Samozřejmě za výše uvedeného předpokladu, kdy skuečný produk je na úrovn poencálního produku). Pokud jde o nvesční výdaje, uvedl jsme jž v předchozích kapolách jejch závslos na mulplkáoru a akceleračním prncpu. Jejch vývoj je slně ovlvňován změnam v očekáváních. Urychlený růs nvesčních výdajů ak může bý příčnou nflace. Sá může svým výdaj yo nflační laky dále smulova. Především však hospodářská polka může smulova empo růsu výdajů na spořebu nvesčních výdajů. (Ať už jde o defcní rozpočovou polku, daňovou polku č polku levného úvěru). Grafcky můžeme popávkovou nflac zobraz následujícím obrázku č. 1. Popávková nflace se může projev, pokud se rozměr skuečného produku blíží úrovn poencálního produku. Není-l za éo suace růs agregání popávky doprovázen odpovídajícím růsem poencálního produku, nflace je popávkovou sranou vyvolána. Pokud výkon ekonomky je pod úrovní poencálního produku, pak rosoucí agregání popávka smuluje přblžování skuečného produku k produku poencálnímu a doprovodný vzesup cenové hladny se za nflac nepovažuje.

6 Obrázek č. 51: Inflace ažená popávkou P AS 1. E 2 p 2 I. E 1 p 1 AD 2 II. AD 1 Y* = Y 1 Y 2 výsup (Y) Inflace ažená nabídkou Na rozdíl od popávkové nflace, může bý nabídková nflace vyvolána za suace, kdy skuečný produk nedosahuje úrovně poencálního produku. Její průběh můžeme lusrova následujícím obrázkem. Obrázek č. 5-2 Inflace nabídková P AS 2 AS 1 1. E 2 p 2 I. E 1 p 1 II. AD Y 2 Y* = Y 1 výsup (Y)

7 Jak napovídá název, jedná se o případ, kdy v pozadí cenového vzesupu je nabídka. Vzhledem ke varu nabídkové křvky se edy jedná o omezení nabídky a proože příčnou ohoo omezení je zpravdla růs nákladů, hovoříme časo o nflac ažené náklady. Růs nákladů předsavuje hlavní příčnu nabídkové nflace. V poválečném období jsou časo příčnou růsu nákladů laky na zvyšování mezd. V 7. leech o bylo opakované přecenění surovnových zdrojů. Rol hraje posupné vyčerpávání zdrojů, keré nuí využíva zdroje méně kvalní č hůře dosupné. Do nákladové hladny se jako fakor jejího zvýšení prosazuje exsence monopolních výhod. Produkce monopolů, kerá vsupuje jako mezproduk do další výroby, zvyšuje hladnu nákladů a edy cen. Růs cen vsupů může bý významně ovlvněn mmoekonomckým (např. polckým) vlvy. 5.4 Důsledky nflace ČNB, obdobně jako věšna cenrálních bank, se sousřeďuje především na sablu spořebelských cen. V prax se zpravdla sablou cen rozumí nkol absoluní neměnnos cen, nýbrž jejch mírný růs. Růs cen odpovídající cenové sablě by měl zahrnova sascké vychýlení směrem nahoru, k němuž dochází př měření růsu ěcho cen, a měl by aké dá dosaečný prosor pro drobné změny cenových relací, k nmž v každé ekonomce s efekvním cenovým sysémem neusále dochází. ČNB odhaduje, že v současnos sablě spořebelských cen v české ekonomce dlouhodobě odpovídá čsá nflace na úrovn kolem 2%. Z éo předsavy vychází cílové pásmo v celkové nflac pro období leden 22 - prosnec 25 vyhlášené v dubnu 21. Čsá nflace je vypočíávána Českým sasckým úřadem jako přírůsek cen v neregulované čás spořebního koše očšěný o vlv nepřímých daní, případně rušení doací. V současné době ční poměr vah neregulovaných cen a regulovaných cen ve spořebním koš zhruba 82:18. Dlouhodobé emprcké zkušenos z vývoje ve svěové ekonomce povrzují, že vysoká a nesablní nflace má negavní důsledky pro dynamku hospodářského růsu. Vyšší nflace znehodnocuje příjmy a úspory, znamená vyšší nomnální úrokové sazby a zpravdla vyšší proměnlvos nflace, což výrazně zvyšuje její náklady. Je o dáno ím, že vyšší nflace zvyšuje nejsou o budoucích relavních cenách o cenové hladně, a ak domácí zahranční fnanční rhy vyžadují vyšší rzkovou prém jako kompenzac za zvýšenou nejsou. Př dlouhodobě vyšší nflac dochází obvykle př rozhodování ekonomckých subjeků k zafxování nflačních očekávání. V důsledku vyšší proměnlvos nflace se nvesoř orenují především na krákodobé fnanční nvesce (spekulační akvy) a na zajšťování se pro nflac. Menší pozornos je věnována nvesčním projekům v reálné ekonomce, neboť horzon jejch návranos je dlouhodobější. Nepředvídaná nflace způsobuje někeré další ekonomcké dsorze, keré v delším časovém horzonu snžují dlouhodobý růsový poencál ekonomky. Dochází především k omu, že nflace: redsrbuuje důchod od věřelů k dlužníkům způsobuje deformace daňového sysému předsavuje skryé zaížení všech, kdo spoří a nejsou s o zabezpeč kupní sílu svých příjmů a úspor. nevýhodou vysoké nflace jsou éž vysoké úrokové sazby, keré smulují přílv krákodobého rzkového kapálu, kerý mívá řadu nepříznvých přímých nepřímých dopadů. Problemacké je především o, že př nflac zpravdla nedochází k proporconální změně cen všech saků, služeb a fakorů. V důsledku oho se mění relavní ceny, a proo: jsou vyvolány přerozdělovací procesy u důchodů a bohasví mez jednolvým skupnam a subjeky ržní ekonomky mohou bý vyvolány deformace př alokac vsupů ve výsupech ekonomky. Tím může bý ovlvněna úroveň produku ekonomky.

8 Uvedené důsledky se prosazují s různou nenzou v závslos na supn nflace savu, př kerém je ekonomka nflačním lakem zasažena. S přerozdělovacím efekem souvsí socální důsledky nflace. Inflace negavně poshuje všechny příjemce fxních důchodů, neboť sablní nomnální výše důchodu je růsem cenové hladny znehodnocována, kupní síla důchodu klesá. Pokud jde o mzdy a play, pak v podmínkách mírné nflace jejch vývoj udržuje zpravdla krok s růsem cenové hladny. Jejch reálná úroveň zůsává zachována. V podmínkách pádvé nflace zaosávají yo důchody za nflací a jejch kupní síla se snžuje. Obdobně jsou vyvolány přerozdělovací efeky u úvěrových vzahů. Zde působí jako násroj přerozdělování rozdíl mez úrokovou mírou a mírou nflace. Jeslže rose míra nflace, dochází k přerozdělování ve prospěch dlužníka. Je-l míra nflace vyšší než nomnální úroková míra, dochází k poklesu hodnoy vkladů a půjček. Inflac a její vývoj zahrnují subjeky do svých očekávání, ancpují nflac. Inflace je posupně kalkulováním vnášena do ržní úrokové míry. V rosoucí nomnální úrokové sazbě je obsažena míra nflace a reálná úroková míra. Ta vykazuje schopnos přzpůsobování míře nflace. Oázkou však zůsává, do jaké míry se očekávání shodují se skuečným vývojem. Jeslže je míra nflace vyšší než ancpovaná (nflační šok), dochází k přerozdělení bohasví od věřelů ve prospěch dlužníků. Na druhé sraně, pokud je ancpace vyšší než by odpovídalo možnému nflačnímu vývoj, sává se ancpace příčnou vyšší servačné nflace. Vzah nflace, výkonu a zaměsnanos paří k problémům, na něž není v makroekonom jednoný pohled. Čás ekonomů zasává názor, že mírná nflace smuluje agregání popávku a ím smuluje výkonnos ekonomky a zaměsnanos. Zaímco v keynesánské ekonom převažuje jednoznačně zdůraznění ohoo pozvního momenu, v monearscké ekonom je efek směrem ke smulac výkonnos zpochybněn. Využjeme-l jž uvedeného klasckého a keynesánského modelu rovnováhy, pochopíme souvslos keynesánské argumenace sanovsko ekonomů vycházejících z klasckého modelu, keří zdůrazňují, že v delším období neexsuje vzah mez nflací a produkem. Dopady nflace jsou závslé na om, zda je svým charakerem vyrovnaná č nevyrovnaná. Inflace je vyrovnaná, pokud nemění relavní ceny. Nevyrovnaná nflace způsobuje výše uvedené efeky. Svoj rol hraje okolnos, zda je nflace ancpovaná č neancpovaná. Pokud by nflace byla vyrovnaná a ancpovaná, pak by s ní nebyly spojovány žádné negavní dopady na výkonnos a efekvnos ekonomky. Proože se nflace projevuje ve změnách cen, je nuno zdůrazn její negavní dopad na kvalu cenové nformace. Inflace znehodnocuje cenové nformace, což má vlv na fungování ržního mechansmu a jeho efekvu. Př posuzování dopadů nflace je nezbyné zdůrazn vlv empa. Pokud míra nflace dosahuje úrovně pádvé nflace, jsou její dopady na ekonomku jednoznačně negavní. Pádvá nflace desmuluje čnnos ekonomckých subjeků, prohlubuje nerovnováhu. Z hledska narušování rovnováhy jsou nezanedbaelné dopady na vnější hospodářské vzahy včeně měnových kursů (vz závěrečná kapola). Rosoucí míra nflace oslabuje posavení peněz v ekonomce a může vyvola úěk od peněz. Peníze jsou vylačovány z ržních ransakcí (přímá výměna) a ve funkc uchovaele hodno jsou upřednosněna akva, jejchž cenový vzesup je garancí alespoň uchování majeku. Rosoucí zájem o nemovos smuluje vzesup jejch cen ješě výraznějším empem, než je empo růsu cenové hladny. 5.5 Phllpsova křvka Vzah mez nflací a nezaměsnanosí je v makroekonom popsován pomocí Phllpsovy křvky, kerá byla na přelomu padesáých a šedesáých le zavedena jako násroj využívaný k nerpreac vzahu nflace a sledovaných hospodářských cílů. Na základě Phllpsovy nerpreace byl odvozen vzah mez nflací (mírou nflace) a nezaměsnanosí (mírou nezaměsnanos), zobrazený křvkou. Tao křvka bývá označována jako raná. Jedná se o verz, kerá vyjadřovala zv. subsuční eor nflace. Vyvářela přesvědčení, že země (vláda) může uskuečňova volbu mez nezaměsnanosí

9 a nflací a může s koup nžší úroveň nezaměsnanos za cenu, kerou bude vyšší míra nflace a naopak. Přom se předpokládalo, že eno vzah plaí jak pro kráké, ak pro dlouhé období. Koncem 6. le byla subsuční verze poprvé zpochybněna a výrazné pohyby cenových hladn počákem 7. le povrdly, že subsuční vzah mez nflací a nezaměsnanosí vykazuje sablu jen ehdy, pokud se nemění míra servačné nflace. Jeslže dojde ke změně, projeví se posunem křvky. Proo je dnes v analýze křvky důsledně odlšován charaker změn v krákém a dlouhém období. Obrázek č. 3: Krákodobá a dlouhodobá Phllpsova křvka míra nflace LPC C C IV. III. D D B B E 2 A II. A 1. SPC 2 I. SPC 1 V. u 1 u* míra nezaměsnanos Verkála předsavuje dlouhodobou křvku na úrovn přrozené míry nezaměsnanos (u * ). Krákodobá křvka s ndexem SPC 1 se vzahuje k výchozímu období. V bodě A je úroveň nezaměsnanos v rozsahu přrozené míry. Dojde-l v ekonomce k růsu produku, snžuje se míra nezaměsnanos a rose konkurence na sraně popávky na rhu práce. Důsledkem je mzdový vzesup ve srovnání s předchozím obdobím. Ekonomka se posouvá po krákodobé křvce směrem k bodu B. Vzesup mezd a cen se promíne do očekávání frem zaměsnanců, keří nyní očekávají vyšší nflac Rose servačná očekávaná nflace. Ekonomka se posouvá pří dané úrovn nezaměsnanos a výkonu do bodu C, krákodobá křvka se posunula. Nová křvka vyjadřuje, že př každé úrovn nezaměsnanos je vyšší míra nflace, neboť vzrosla očekávaná míra nflace. Fakory působící na výkon přesahující úroveň poencálního produku včeně ochoy pracova, omezí v následném období výkon a míra nezaměsnanos se vráí na úroveň přrozené míry (vzrose). Ekonomka se posune po křvce do bodu D. Míra nflace je vyšší než byla ve výchozím savu. Ekonomka je v rovnováze, reálný výkon nezaměsnanos se usálly na výchozí úrovn, ale nomnální velčny (ceny a nomnální produk) vzrosly. Krákodobá Phllpsova křvka vychází z předpokladu, že se nemění očekávaná míra nflace. Jeslže se zvýší očekávaná míra nflace, ržní subjeky je promínou do svých ržních ransakcí, dojde k posunu křvky směrem nahoru. Bude-l nezaměsnanos vyšší než odpovídá přrozené míře, bude nflace vykazova endenc k poklesu. Sablzova se bude pouze v případě, kdy je vyrovnána nabídka s popávkou na rhu práce. Pouze přrozená míra nezaměsnanos vyváří prosředí pro sablní míru nflace (různých rozměrů). Proo musí bý dlouhodobá Phllpsova křvka znázorněna verkálou.