Rekurzivní delta identifikace mnoharozměrového systému

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rekurzivní delta identifikace mnoharozměrového systému"

Transkript

1 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES Rkurzivní dlta idntifikac mnoharozměrového systému Radk Dokoupil, Ptr Dostál Abstrakt Příspěvk rozbírá postup při sstavní algoritmu pro rkurzivní idntifikaci paramtrů xtrního dlta modlu mnoha-rozměrového systému pomocí tří mtod. ěmito mtodami jsou slktivní vážní dat, xponnciální zapomínání dat a směrové zapomínání dat za využití ARX modlu. Součástí příspěvku jsou rovněž funkční algoritmy tstované v prostřdí MALAB. V končné fázi jsou mtody vzájmně porovnány na modlu tří spojných zásobníků DS při idálních i rálných podmínkách. Klíčové slova: -modl, rkurzivní idntifikac, MIMO systém, ARX modl Úvod lá řada tchnologických procsů, jakými jsou kapalinové zásobníky, dstilační kolona, chmický a biochmický raktor, vyžaduj nzávisl řídit víc výstupních vličin. V tomto případě j třba mít k dispozici větší počt vličin akčních. Procsy s minimálně jdním výstupm a víc nž jdním vstupm nazývám mnoharozměrové (MIMO - multi inputmulti output). Větší část tchnologických procsů navíc vykazuj nlinární vlastnosti. ato skutčnost můž způsobit potíž pokud takovýto řízný procs využívá obvyklých rgulátorů s pvně danými paramtry. Jdn z způsobů jak s vypořádat s tímto problémm j použití adaptivního řízní založného na volbě vhodného spojitého xtrního linárního modlu (ELM) s rkurzivním odhadm paramtrů. yto odhady paramtrů s násldně použijí k aktualizaci paramtrů pro rgulátor. J tdy zřjmé, ž základním přdpokladm pro kvalitní řízní j správný odhad paramtrů ELM řízného procsu. Pro idntifikaci spojitého ELM mohou být použity dva základní přístupy. První mtoda j založna na filtraci vstupních a výstupních signálů. Drivac filtrovaných signálů, ktré jsou nzbytné pro odhad paramtrů ELM, jsou získány z difrnciálních filtrů. ato mtoda má však jisté nvýhody, jakou j např. nutnost vyřšit případné difrnciální rovnic vyjadřující filtry a odhadnout časové konstanty těchto filtrů. Druhá mtoda využívá xtrní -modl řízného procsu, ktrý má podobnou strukturou jako modl. Základy - modlů jsou popsány v [, [4. Ačkoliv -modly řadím k diskrétním modlům, tak jsou schopné pracovat s mnohm mnší priodou vzorkování nž j tomu u diskrétních z- modlů. Paramtry -modlu mohou být odhadnuty rovnou z navzorkovaných signálů bz nutnosti jjich filtrac. Kromě toho můž být lhc ověřno, ž tyto paramtry konvrgují k modlu pro dostatčně malé priody vzorkování (v porovnání s dynamikou řízného procsu). Kompltní popis a xprimntální ověřní můžt najít v [8. Článk s zabývá základními principy rkurzivní idntifikac paramtrů xtrního dlta modlu MIMO systému. Podrobně s zaměří na mtody: slktivní vážní dat, xponnciální zapomínání dat a směrové zapomínání dat. Pro tyto tři mtody jsou odvozny nálžité algoritmy a simulovány v programovém prostřdí MALAB Simulink. Jjich vzájmné porovnání j provdno za různých počátčních podmínk na nlinárním MIMO procsu, rprzntovaného sérií tří zásobníků na kapalinu DS i jho matmatickém modlu.. Dlta oprátor J zavdn oprátor vztahm q () kd j prioda vzorkování a q oprátor posuvu dfinovaný vztahm ( k) y( k ) qy () kd y(k) j výstupní vličina pro daný krok měřní. Z dfinic oprátoru posuvu j zřjmé, ž platí vztah ( k ) y( k) y y( k) (3) Z vztahu (3) j patrné, ž pro oprátor aproximuj drivaci a tdy ( t) dy lim dt (4) Aproximac s zlpšuj, pokud s prioda vzorkování blíží nul. Vzměm nyní v úvahu vztah pro dfinici dlta oprátoru () a dfinujm novou komplxní proměnnou γ asociovanou s podl vztahu z γ (5) Dá s dokázat ž platí násldující dfiniční vztah mzi komplxně proměnnými γ a z z γ (6) α pro α ( α ) A&P journal PLUS 7 48

2 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES Jdnoduchým dosazním za α dostanm nkončné množství nových modlů, označovaných dlta modly. V praxi njznámější a njpoužívanější jsou: Dopřdný - modl pro α z γ (7) Zpětný - modl pro α z γ (8) ustinův - modl pro α, 5 z γ (9) z Pro signály v dlta oblasti platí vztahy odvozné [ j ( ) i i i y( k) y ( k n i) y ( k n i j) j x j j () pro i,, K, n j ( ) l l l u( k) u ( k n l) u ( k n l j) () l x j j pro l,, K, m, kd k j krok v priodě vzorkování, n a m jsou stupně polynomů příslušné rovnic a současně n m. Vztahy lz dl potřby odvodit i pro jiné vktory signálů.. Dlta MIMO systém Obcný spojitý xtrní linární mnoha-rozměrový modl [ j v časové oblasti dfinován vktorovou difrnciální rovnicí. ( ) y() t B( σ ) u() t A σ () kd σ d / dt j oprátor drivování, n y R j vktor říz- m ných výstupů, u R j vktor řídících signálů a A, B jsou polynomiální matic v σ. Užitím laplacovy transformac za počátčních nulových podmínk j modl v s-oblasti popsán jako () s G() s U() s Y (3) Zd uvdná přnosová funkc řízného systému j přdpokládána v tvaru lvého polynomiálního maticového zlomku G() s A () s B() s nn nm kd A () s R [ s a () s R [ s (4) B jsou polynomiální matic. Mimo to G () s j uvažován jako striktně ryzí. Odpovídající modl k () j pak v tvaru ( ) y( k) B ( ) u( k) A (5) kd k j diskrétní čas a A, B jsou matic s idntickou strukturou jako struktura matic A a B. 3. MIMO rkurzivní dlta idntifikac MNČ Idntifikac pro adaptivní řízní má svá jistá spcifika uvdná [3, ktrá vdou k tomu, ž s v přvážné míř odhadují paramtry rgrsního modlu (ARX) a používá s mtoda njmnších čtvrců. Zabývám-li s tdy idntifikací soustavy, j zapotřbí připravit vhodný ARX modl pro idntifikační xprimnt a vybrat njvhodnější vstupní budící signál, jako kompromis mzi torticky optimálním vybuzním a tím co lz aplikovat z hldiska prax. Při odvozní tori rkurzivní dlta idntifikac MIMO systému mtodou njmnších čtvrců bud přdpokládáno, ž každý řízný výstupní signál y (k) z MIMO systému lz považovat za výstupní signál samostatného subsystému. Pak j možné MIMO systém s n říznými výstupy rozložit na n subsystémů s právě jdním řízným výstupm. Za těchto podmínk násldná idntifikac MIMO systému vychází z stjných vztahů použitých pro dlta idntifikaci jdnorozměrových systémů a každý subsystém j nutné idntifikovat samostatně. Násldně všchny idntifikované paramtry jdnotlivých subsystémů budou současně paramtry clého systému. J přdpokládán rgrsní diskrétní modl ARX v vktorovém tvaru y ( k) ( k) φ ( k ) ( k) Θ (6) s kd y (k) j výstupní vličina modlu ARX, Θ vktor paramtrů, Φ vktor dat, s chyba rozdíl naměřných a vypočtných hodnot, k krok měřní. Pro názornost j dána obcná jdno-rozměrová soustava druhého řádu, () G s b s b a s a s a (7) ktrá poslouží k názorné ilustraci problmatiky idntifikac a kd a. Pro systémy vyšších řádů j situac podobná, pouz s pracuj s dlta difrncmi vyšších řádů a to na lvé i pravé straně. Na základě vztahů () () (5) a (7) j vktor paramtrů rovn ( k) ( a ; b b ) Θ (8) ; a vktor dat pro druhý řád, tzv. rgrsor, j y ( k ) ; y ( k ) ; ( ) ( ) k ; u k φ ( k ) (9) u kd j prioda vzorkování, a ; b ; b jsou hldané paramtry dlta soustavy, u (k) a y (k) vstupní a výstupní dlta vličiny pro daný krok měřní. ílm mtody j minimalizovat kritérium J [ y ( k) Θ φ ( k ) N k () tj. součt odchylk mzi skutčnou pozorovanou hodnotou y (k) a hodnotou prdikovanou modlm s paramtry Θ. Výsldné vztahy jsou výsldkm minimalizac uvdného kvadratického kritria a použití věty o invrzi matic. Úpravami [3, [4 lz získat končný tvar výpočtu optimálního odhadu paramtrů, ktrý j možné použít pro rkurzivní idntifikaci, viz vzorc (), (). Θ ( k) Θ ( k ) γ ( k ) ( k ) φ ( k ) [ y ( k) φ ( k ) Θ ( k ) Kovarianční matic odhadu j ( k) ( k ) ( k ) φ ( k ) ( k ) φ ( k ) ( k ) γ kd ( k ) γ j skalární vličina dfinovaná vztahm () () A&P journal PLUS 7 49

3 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES ( k ) [ φ ( k ) ( k ) φ ( k ) γ (3) Θ starý odhad para- Θ ( k) nový odhad paramtrů, ( k ) mtrů, K ( k) vktor zsílní daný vztahm ( k ) ( k ) ( k ) φ ( k ) K γ (4) nto algoritmus idntifikac však podl [5 nní příliš vhodný a proto byly odvozny účinnější algoritmy. 3. Slktivní vážní dat Při slktivním vážní dat s posuzuj obsah informac v jdnotlivých datch na základě spcifikovaného kritéria.jako výchozí kritérium zd bud uvažován vztah J N k kd ( k) ( k) [ y ( k) Θ φ ( k ) ϕ (5) ϕ j posloupnost váhových koficintů, ktrými jsou vážná data podl jjich aktuálního informačního obsahu. Výsldné vztahy pro výpočt odhadu paramtrů potom získávají tvar ϕ ( ) ( ) ( k) ( k ) φ ( k ) k Θ k ϕ( k) φ ( k ) ( k ) φ ( k ) [ y ( k) φ ( k ) Θ ( k ) ( k) ( k ) ( k) ( k ) φ ( k ) γ ( k ) φ ( k ) ( k ) ϕ( k) φ ( k ) ( k ) φ ( k ) Θ (6) ϕ (7) Vlastnosti algoritmu zálží na konkrétní volbě posloupnosti ϕ k pro k ;... ( ) Jstliž uvažujm chyby měřní vličiny y (k), jdnou ϕ k, by bylo z možností, jak vytvořit posloupnost hodnot ( ) vybírat ϕ ( k) úměrné přvrácné absolutní hodnotě chyby měřní. Zvyšováním váhy měřní ϕ ( k) přchází v limitním případě uvdný algoritmus na ortogonalizovaný projkční algoritmus. akový výběr vah j xtrémní případ. Proto byly navržny něktré rálnější způsoby vážní dat na základě φ k k φ k. vličiny ( ) ( ) ( ) ( k ) ( k ) φ ( k ) ε ϕ( k) ϕ ( k ) ( k ) φ ( k ) < ε ϕ( k) ϕ φ (8) φ (9) pro zvolné ε > a ϕ >> ϕ. Nbo > ( k ) φ ( k ) ( k) ( k ) ( k ) φ ( k ) φ ( k ) φ ( k ) φ φ ϕ (3) ( k ) φ ( k ) ϕ( k) φ (3) Uvdné dva způsoby vážní jsou úsilím o vážní dat podl jjich aktuálního informačního obsahu. 3. Exponnciální zapomínání dat ato mtoda vychází z přdpokladu, ž nová data vystihují systém lép nž data stará, proto tdy jsou zd starší data násobna mnšími váhovými koficinty, aby nová data co njvíc ovlivnila aktuální odhady paramtrů. Mtoda vychází z kritéria J k i k ( k i ) [ y ( k ) Θ φ ( k ) ϕ (3) kd ϕ j faktor xponnciálního zapomínání, volí s z intrvalu < ϕ <. Proϕ mají všchna data stjnou váhu a algoritmus s zjdnoduší na obcnou mtodu njmnších čtvrců. Vlká hodnota ϕ (blízká jdničc) zlpšuj kvalitu idntifikačního procsu v případě, ž nznámé paramtry jsou konstanty. Malá hodnota ϕ zvyšuj rychlost algoritmu, al na úkor přsnosti, a j vhodná, mění-li s paramtry soustavy. Výsldné vztahy potom získávají tvar ( ) ( ) ( k ) φ ( k ) k Θ k φ ( k ) ( k ) φ ( k ) [ y ( k ) φ ( k ) Θ ( k ) ( ) ( ) ( k ) φ ( k ) φ ( k ) ( k ) ( ) ( ) ( ) k k ϕ ϕ φ k k φ k Θ 3.3 Směrové zapomínání dat ϕ (33) (34) Jak dál uvádí [5, byl v ÚIA ČSAV navržn xaktnější algoritmus, při němž s standardní xponnciální zapomínání aplikuj jn na složku údajů přinášjící novou informaci. Místo rkurzivního vztahu (34) algoritmus vd k jinému výpočtu matic ( k). J-li φ ( k ) ( k ) φ ( k ) >, čtvrcová kovarianční matic ( k) j aktualizována podl vztahu ( k) ( k ) kd ( k) ϕ( k) ( k ) φ ( k ) φ ( k ) ( k ) ε ( k) ξ ( k ) ϕ( k) ( k ) ( k ) φ ( k ) (35) ε (36) φ ( k) φ ( k ) ( k ) φ ( k ) ξ (37) Jstliž ξ ( k ) ( k) ( k ), pak (38) Jstliž ξ ( k ) > zapomínání ( k), j hodnota adaptivního směrového ϕ počítána v každé priodě vzorkování podl vztahu ϕ ( k) { ( ρ )[ ln( ξ ( k ) ) ( ν ( k ) ) η( k ) ξ ( k ) ξ ( k ) η( k ) ξ ( k ) kd η ( k) [ y ( k) Θ ( k ) φ λ( k) ( k) ϕ( k) [ ν ( k ) (39) (4) ν (4) ( k) ϕ( k) λ( k ) [ y ( k) Θ φ ( k ) ξ ( k ) λ (4) jsou pomocné proměnné. Pro start algoritmu j nutné zadat vhodné počátční podmínky. Jak [5 uvádí, njvhodnější podmínky by měly mít násldující hodnoty: kovarianční 3 matic ( ), počátční hodnoty faktoru směrového ii 3 zapomínání ϕ ( ) a pomocné proměnné ( ) 6 ν ( ), ρ, 99 λ,. Současně počátční odhad vktoru paramtrů s volí na základě informac. Zd si al v prak- A&P journal PLUS 7 5

4 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES tické části ukážm, ž n vždy jsou tyto počátční podmínky njvhodnější. 4. Příklad J dán spojitý MIMO matmatický modl rálného systému tří spojných zásobníků DS, q v F F F 3 h h h 3 q 3v 4. Druhý subsystém ( k) a y ( k) a y ( k) b u ( k) (49) y kd vktor paramtrů j ( k) ( a b ) Θ (5) ; a vktor dat dl () a () pro n a m ( k ) ( y ( k ) ; y ( k ) ; u ( k ) ) φ (5) Pozn: yto subsystémy s nzávisl idntifikují vhodnou mtodou a výsldné vktory paramtrů každého z nich s dosadí zpět do dlta MIMO modlu (45) q q q 3 Obr. Schéma systému DS ktrý j podrobně popsán a odvozn [6 v komplxní oblasti v tvaru () s Y() s B() s U() s A (43) kd A s a s a a s a () s a s a ; () b 3 4 B s b 4 Vzhldm k asociaci komplxní proměnné γ a oprátoru j vhodné ihnd přvést spojitý modl (43) náhradou komplxní proměnné s za oprátor na dlta modl obcného tvaru. ( ) y( k) B ( ) u( k) A (44) ktrého paramtry s blíží paramtrům spojitého modlu a polynomiální matic A ( ) a B ( ) mají idntickou strukturu B s, jak j zmíněno v kapitol. jako matic () s A a () A a a a a () s a a ; () b 3 4 B s b 4 Nyní s maticový zápis dlta modlu (44) opíš v rozšířném tvaru, ( a a ) y ( k ) ( a a ) y ( k ) b u ( k ) a y ( k) ( a ) y ( k) b u ( k) (45) ktrý s pro dlta idntifikaci rozdělí na dva samostatné subsystémy. 4. První subsystém y ( k) a y ( k) a y ( k) a y ( k) a y ( k) b u ( k) kd vktor paramtrů j ( k) ( a b ) ; (46) Θ (47) a vktor dat dl () a () pro n a m ( k ) y ( k ) y ; y ( k ); y ( ) ( k ) y ( k ) φ k ; (48) y ( k ) ; u ( k ) 5. Simulac Pro účl článku byla každá mtoda rkurzivní idntifikac simulována v prostřdí MALAB Simulink. Pro jdnotlivé mtody byly naprogramovány funkc SEDAWE (Slctiv Data Wighting), EXDAFO (Exponntial Data Forgtting) a DIDAFO (Dirction Data Forgtting). Simulac byla provdna za opakovatlných podmínk tak, aby co njlép vystihla rozdíly mzi jdnotlivými mtodami. Pro idntifikaci byl použit matmatický modl dlta MIMO systému (45), ktrý současně popisuj rálný systém tří spojných zásobníků DS [6. Ověřování algoritmů idntifikac j prováděno opakovaně za různých spcifik jak na idální přchodové charaktristic systému DS (značné jako Original systm), tak i na rálné, ktrá j zatížna značným šumm(značné jako Ral systm). Každé nově idntifikované paramtry systému jsou zpětně dosazny do -modlu a jho přchodová charaktristika (značné jako Systm of idntification) simulována za stjných podmínk jako byl vytvořn originální přnos pomocí modlu u u dmdl d - modl Scop Obr. Dlta modl pro simulaci a ověřování idntifikovaných paramtrů yto dvě různé charaktristiky byly násldně graficky a matmaticky porovnány. Pro matmatické porovnání kvality idntifikac nám posloužil vztah J N i [ y () i y s () i (5) kd y ( i) j původní (originální) přnos a ( i) idntifikovaného systému. y s j přnos 5. Mtoda SEDAWE Násldující zvřjněné xprimnty byly provdny za těchto podmínk:. Exprimnt SEDAWE : Počátční paramtry Θ (.....); Θ (...); ii () 7 ; ii () 7. Výsldk kvality idntifikac J.6; J.5 A&P journal PLUS 7 5

5 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES. Exprimnt SEDAWE : Počátční paramtry Θ ( ); Θ ( ); ii () 7 ; ii () 7. Výsldk kvality idntifikac J.; J.3 3. Exprimnt SEDAWE 3: Počátční paramtry Θ ( ); Θ (.. -.); ii () 7 ; ii () 7. Výsldk kvality idntifikac J ; J Exprimnt SEDAWE 4: Počátční paramtry Θ ( ); Θ (.. -.); ii () 7 ; ii () 7. Výsldk kvality idntifikac J.34376; J Exprimnt SEDAWE 5: Počátční paramtry Θ ( ); Θ (.. -.); ii () 3 ; ii () 3 ; stp5. Výsldk kvality idntifikac J.7; J 4.5 y, y x Obr.6 Exprimnt SEDAWE 4 Ral systm, Ral systm, y, y y, y Obr.3 Exprimnt SEDAWE Obr.7 Exprimnt SEDAWE 5 y, y Obr.4 Exprimnt SEDAWE y, y Mtoda EXDAFO Násldující zvřjněné xprimnty byly provdny za těchto podmínk:. Exprimnt EXDAFO : Počátční paramtry Θ (.....); Θ (...); ii () 7 ; ii () 7 ; ϕ. Výsldk kvality idntifikac J.43997; J Exprimnt EXADFO : Počátční paramtry Θ ( ); Θ ( ); ii () 7 ; ii () 7 ; ϕ. Výsldk kvality idntifikac J ; J Exprimnt EXDAFO 3: Počátční paramtry Θ ( ); Θ (.. -.); ii () 7 ; ii () 7 ; ϕ. Výsldk kvality idntifikac J 9.5-8; J Exprimnt EXDAFO 4: Počátční paramtry Θ ( ); Θ (.. -.); ii () 7 ; ii () 7 ; ϕ. Výsldk kvality idntifikac J 6.8; J Exprimnt EXDAFO 5: Počátční paramtry Θ ( ); Θ (.. -.); ii () 3 ; ii () 3 ; ϕ ; stp. Výsldk kvality idntifikac J.64; J Obr.5 Exprimnt SEDAWE 3 A&P journal PLUS 7 5

6 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES 5. Ral systm, 5 -. y, y 5 y, y Obr.8 Exprimnt EXDAFO Obr. Exprimnt EXDAFO 5 y, y Obr.9 Exprimnt EXDAFO y, y Obr. Exprimnt EXDAFO 3 y, y Ral systm, 5.3 Mtoda DIDAFO Násldující zvřjněné xprimnty byly provdny s za násldujících podmínk. Pokud nní uvdno jinak jsou použity počátční podmínky z kapitoly 3.3. Exprimnt DIDAFO : Počátční paramtry Θ (.....); Θ (...). Výsldk kvality idntifikac J 9.548; J Exprimnt DIDAFO : Počátční paramtry Θ ( ); Θ ( ). Výsldk kvality idntifikac J 7.83; J Exprimnt DIDAFO 3: Počátční paramtry Θ ( ); Θ (.. -.). Výsldk kvality idntifikac J 6.53; J Exprimnt DIDAFO 4: Počátční paramtry Θ ( ); Θ ( ). Výsldk kvality idntifikac J.9466; J Exprimnt DIDAFO 5: Počátční paramtry Θ (.....); Θ (...); ii () 7 ; ii () 7. Výsldk kvality idntifikac J 6.584; J Exprimnt DIDAFO 6: Počátční paramtry Θ ( ); Θ ( ); ii () 7 ; ii () 7. Výsldk kvality idntifikac J.64; J Exprimnt DIDAFO 7: Počátční paramtry Θ ( ); Θ (.. -.); ii () 7 ; ii () 7. Výsldk kvality idntifikac J 3.974; J Exprimnt DIDAFO 8: Počátční paramtry Θ ( ); Θ ( ); ii () 7 ; ii () 7. Výsldk kvality idntifikac J.39; J Exprimnt DIDAFO 9: Počátční paramtry Θ ( ); Θ ( ); ii () 7 ; ii () 7 ; stp. Výsldk kvality idntifikac J 3.845; J Obr. Exprimnt EXDAFO 4 A&P journal PLUS 7 53

7 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES -.5 x y, y y, y Obr.3 Exprimnt DIDAFO Obr.7 Exprimnt DIDAFO y, y -.6 y, y Obr.4 Exprimnt DIDAFO Obr.8 Exprimnt DIDAFO y, y -.6 y, y Obr.5 Exprimnt DIDAFO 3 Obr.9 Exprimnt DIDAFO y, y -.4 y, y Obr.6 Exprimnt DIDAFO 4 Obr. Exprimnt DIDAFO 8 A&P journal PLUS 7 54

8 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES y, y Ral systm, Obr. Exprimnt DIDAFO 9 Závěr V tomto článku byl rozbrán možný způsob jak přistupovat k rkurzivní dlta idntifikaci MIMO systémů. Pro tuto idntifikaci byly odvozny patřičné algoritmy třmi možnými mtodami. Slktivní vážní dat, xponnciální zapomínání dat a směrové zapomínání dat. Všchny tyto tři mtody vycházjí z hlavní mtody a to mtody njmnších čtvrců za využití modlu ARX. V končné fázi tohoto článku jsou mtody vzájmně porovnány v dvou provdní. V prvním provdní jsou algoritmy idntifikac tstovány na idálním MIMO systému DS a v druhém provdní jsou tytéž algoritmy tstovány na rálném MIMO systému DS zatížného šumm. Njprv s zaměřm na idntifikaci idálního MIMO systému. Z výsldků grafických i matmatických lz usuzovat, ž njlpší mtodou rkurzivní idntifikac s jví slktivní vážní dat, ktrá nčinila komplikac ani u jdné kombinac počátčních paramtrů. Z grafů (Obr.4) a (Obr.5) j patrno, ž průběhy idálního MIMO systému (Original systm) korspondují s průběhy idntifikovaného systému. Nyní s zaměřm na idntifikaci rálného MIMO systému. Snahou bylo použit výchozí nastavní idntifikac, ktrá njlép korspondovala pro idální systém. Jak s ukázalo, npodařilo s prokázat, ž toto nastavní j vhodné i pro rálný systém. Navíc šum vlmi výrazně ovlivňuj kvalitu idntifikac, což j značný problém. Snaha o snížní vlivu šumu vdla k xprimntu, kdy do idntifikac vstupoval pouz každý n-tý vzork označn jako stp. Samozřjmě s při volbě stp musí brát v úvahu dynamika soustavy a prioda vzorkování tak, aby nbyla ztracna objktivnost signálu. Výsldky tohoto xprimntu dmonstrují grafy (Obr.4), (Obr.) a (Obr.). Jako njlpší mtoda s nyní jví Exponnciální zapomínání dat. Zvláštní odstavc j věnován směrovému zapomínání dat. ato mtoda s projvila jako vlic komplikovaná a náročná na nastavní počátčních podmínk. ěmi s rozumí i počátční odhady paramtrů. y dokáží výrazně změnit kvalitu idntifikac aniž by byly změněny počátční podmínky. Kvalitu idntifikac také značně ovlivní i nastavní kovarianční matic. Další komplikací j záporná hodnota ξ, ktrá s projví běhm idntifikac rálného systému. ím j idntifikac znmožněna. Do značné míry s tomu dá opět přdjít užitím xprimntu z přdchozího odstavc (stp), což dokazuj xprimnt viz. graf (Obr.). Uvdné klasické příklady idntifikac mtodou njmnších čtvrců za využití ARX jsou postačující pouz pokud idntifikuji systém z čistého nbo mírně zašumělého signálu. Pro zašumělý signál s zd njlép projvila idntifikac xponnciálního zapomínání dat viz (Obr.). Podstatou - modlu j pracovat s malou priodou vzorkování. Proto vliv šumu na dlta idntifikaci sílí, zvláště při malé dynamic systému. Možný způsob jak s vypořádat s tímto šumm již uvádí v své práci [7: Problém lz odstranit použitím jiných složitějších typů modlů, např. modlu ARMAX (AutoRgrssiv Moving Avrag with Xognous input), modl OE (Output rror Modl). Případně j potřba použít pro odhad paramtrů modlů jiných idntifikačních procdur, např. Mtodu instrumntální proměnné (Instrumntal Variabl Mthod), ktrá s používá pro odhad paramtrů modlu ARX. pro odhad paramtrů ARMAX lz použít rozšířnou mtodu njmnších čtvrců (Extndd Last Squar Mthod), popř. mtodu prdikčních chyb(prdictor Error Mthod). Závěrm chci shrnout, ž použité algoritmy s příliš nosvědčily při dlta idntifikaci rálného systému. Z toho důvodu bych s v další práci chtěl spíš zaměřit na návrh vhodného filtru, ktrý by s dal zavést přímo do algoritmu idntifikac a pokusil s tak vyřšit problémy spjaté s touto idntifikací a šumm. Poděkování ato prác byla zpracována s podporou VZ MŠM v rámci doktorandského studia na Univrzitě omáš Bati v Zlíně, Fakultě aplikované Informatiky, Ústavu řízní procsů. Litratura [ MIDDLEON, R.H., GOODWIN, G.. (99). Digital ontrol and Estimation A Unifid Approach. Englwood liffs: Prntic Hall. [ DOSÁL, P., BOBÁL, V., GAZDOŠ, F. (May 9-, 3). ontinuous-tim adaptiv control of MIMO nonlinar procss using dlta modl paramtr stimation. In: Procdings of th IASED Intrnational onfrnc on ircuits, Signals and Systms. Mxico, ancun, s. 3-8 [3 BOBÁL, V., BÖHM, J., PROKOP, R., FESSL, J. (999). Praktické aspkty samočinně s nastavujících rgulátorů: algoritmy a implmntac. VU Brno: VUIUM, s. 4, ISBN [4 MUKHOPADHYAY, A., PARA, A., RAO, G. P. (99). Nw class of discrt-tim modls for continuous-tim systms. In: Intrnational Journal of ontrol, No.5, s [5 SYSEL, M., BOBÁL, V. (3). Modrní mtody řízní II: idntifikac dlta modlů a jjí využití pro adaptivní rgulaci. In: Automa, No.5, s [6 DOKOUPIL, R. (6). Adaptivní řízní nlinárního systému s dvěma vstupy a dvěma výstupy. Diplomová prác. UB, Zlín. [7 NAVRÁIL, P., BOBÁL, V. (5). Adaptivní řízní tří nádrží v prostřdí MatLab&Simulink, UB, Zlín [8 SERIKER, D. L., SINHA, N. K., Idntification of continuous-tim systms from sampls of input-output data using th -oprator, ontrol-hory and Advancd chnology, 9, 993, 3-5. Abstract his contribution prsnts a potntial way and procdur how mak algorithm for rcursiv dlta idntification of A&P journal PLUS 7 55

9 MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES multi-input multi-output systm with th hlp of thr idntification mthods. hs mthods ar Slctiv data wighting, Exponntial data forgtting and Dirction data forgtting, which us ARX modl. Oprativ algorithms, which ar tstd in MALAB, also ar part of th articl. hr ar mutually compard th mthods in conclusion at a modl of thr connct rsrvoir DS at idal and ral conditions. Ing. Radk Dokoupil Univrzita omáš Bati v Zlíně Fakulta aplikované informatiky Ústav řízní procsů Nad Stráněmi Zlín Fax.: dokoupil@fai.utb.cz A&P journal PLUS 7 56

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy

Více

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál) INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc

Více

Metody ešení. Metody ešení

Metody ešení. Metody ešení Mtod šní z hldiska kvalit dosažného výsldku ) p ř sné mtod p ř ímé ř šní difrnciálních rovnic, většinou pro jdnoduché konstrukc nap ř. ř šní ohbu prutu p ř ímou intgrací ) p ř ibližné mtod náhrada hldané

Více

část 8. (rough draft version)

část 8. (rough draft version) Gntika v šlchtění zvířat TGU 006 9 Odhad PH BLUP M část 8. (rough draft vrsion V animal modlu (M s hodnotí každé zvíř samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jdinců hodnocné populac.

Více

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy

Více

POUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH

POUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH POUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH P. Chalupa Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta technologická Ústav řízení procesů Abstrakt Příspěvek se zabývá problémem

Více

02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti

02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti Modul: Analýza a modlování dynamických biologických dat Přdmět: Linární a adaptivní zpracování dat Autor: Danil Schwarz Číslo a názv výukové dnotky: Systémy a ich popis v časové a frkvnční oblasti Výstupy

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační

Více

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází

Více

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních

Více

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout. Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.

Více

Měrný náboj elektronu

Měrný náboj elektronu Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt

Více

ADAPTIVNÍ ŘÍZENÍ POMOCÍ DELTA MODELŮ V PROGRAMOVÉM PROSTŘEDÍ MATLAB. M. Sysel, V. Bobál

ADAPTIVNÍ ŘÍZENÍ POMOCÍ DELTA MODELŮ V PROGRAMOVÉM PROSTŘEDÍ MATLAB. M. Sysel, V. Bobál ADAPIVNÍ ŘÍZENÍ POMOCÍ DELA MODELŮ V PROGRAMOVÉM PROSŘEDÍ MALAB M. Sysel, V. Bobál Univerzita omáše Bati ve Zlíně, Institut informačních technologií Anotace: Cílem adaptivního řízení je řešit problematiku

Více

IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ

IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ Doc. Ing. Dalibor Biolk, CSc. K 30 VA Brno, Kounicova 65, PS 3, 6 00 Brno tl.: 48 487, fax: 48 888, mail: biolk@ant.f.vutbr.cz Abstract: Basic idas concrning immitanc dscription

Více

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

L HOSPITALOVO PRAVIDLO Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o

Více

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5) pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku

Více

I. MECHANIKA 8. Pružnost

I. MECHANIKA 8. Pružnost . MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.

Více

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy Navazující magistrské studium MATEMATIKA 16 zadání A str.1 Příjmní a jméno: Z uvdných odpovědí j vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna

Více

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců

Více

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější

Více

PREDIKTIVNÍ ŘÍZENÍ NELINEÁRNÍHO SYSTÉMU

PREDIKTIVNÍ ŘÍZENÍ NELINEÁRNÍHO SYSTÉMU PREDIKIVNÍ ŘÍZENÍ NELINEÁRNÍHO SYSÉMU P. Chalupa Univerzita omáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované informatiky Ústav řízení procesů Nad Stráněmi 45, 76 5 Zlín Abstrakt Příspěvek zkoumá možnosti použití

Více

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná. Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností

Více

41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE

41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE 41 Absorpc světla ÚKOL Stanovt závislost absorpčního koficintu dvou průhldných látk různé barvy na vlnové délc dopadajícího světla. Proměřt pro zadané vlnové délky absorpci světla při jho průchodu dvěma

Více

REGULACE. Rozvětvené regulační obvody. rozvětvené regulační obvody dvoupolohová regulace regulační schémata typických technologických aparátů

REGULACE. Rozvětvené regulační obvody. rozvětvené regulační obvody dvoupolohová regulace regulační schémata typických technologických aparátů REGULACE (pokračování 2) rozvětvné rgulační obvody dvoupolohová rgulac rgulační schémata typických tchnologických aparátů Rozvětvné rgulační obvody dopřdná rgulac obvod s měřním poruchy obvod s pomocnou

Více

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A, Přijímací zkoušk do NMS MATEMATIKA, zadání A, jméno: V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! Za každou správnou odpověď získát uvdné bod. Za nsprávnou

Více

1. Základní p ístupy k syntéze adaptivních ídících systém, schématické vyjád ení, srovnání s p edpoklady a návrhem standardních regulátor

1. Základní p ístupy k syntéze adaptivních ídících systém, schématické vyjád ení, srovnání s p edpoklady a návrhem standardních regulátor T SZ AS 1,2 1 1. Základní p ístupy k syntéz adaptivních ídících systém, schématické vyjád ní, srovnání s p dpoklady a návrhm standardních rgulátor Standardní forma zp tnovazbního ízní: Stav systému rprzntuj

Více

hledané funkce y jedné proměnné.

hledané funkce y jedné proměnné. DIFERCIÁLNÍ ROVNICE Úvod Df : Občjnou difrniální rovnií dál jn DR rozumím rovnii, v ktré s vsktují driva hldané funk jdné proměnné n n Můž mít pliitní tvar f,,,,, n nbo impliitní tvar F,,,,, Řádm difrniální

Více

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče 4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si

Více

STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA

STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,

Více

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF

Více

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity MA: Cvičné příklady funkc: Df a vlastnosti, ity Stručná řšní Na zkoušc j samozřjmě nutné své kroky nějak odůvodnit. Rozsáhljší pomocné výpočty s tradičně dělají stranou, al bývá také moudré nějak naznačit

Více

Vyvážené nastavení PI regulátorù

Vyvážené nastavení PI regulátorù Vyvážné nastavní PI rgulátorù doc. Ptr Klán, Ústav informatiky AV ÈR Praha a Univrzita Pardubic, Prof. Raymond Gorz, Cntr for Systms Enginring and Applid Mchanics, Univrsity d Louvain PI nbo PID rgulátory

Více

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ

Více

Aplikace VAR ocenění tržních rizik

Aplikace VAR ocenění tržních rizik Aplkac VAR ocnění tržních rzk Obsah: Zdroj rzka :... 2 Řízní tržního rzka... 2 Měřní tržního rzka... 3 Modly... 4 Postup výpočtu... 7 Nastavní modlu a gnrování Mont-Carlo scénářů... 7 Vlčny vyjadřující

Více

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu - 1 - Tato Příloha 307 j součástí článku: ŠKORPÍK, Jří. Enrgtcké blanc lopatkových strojů, Transformační tchnolog, 2009-10. Brno: Jří Škorpík, [onln] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacn-tchnolog.cz/nrgtckblanc-lopatkovych-stroju.html.

Více

Spolehlivost programového vybavení pro obvody vysoké integrace a obvody velmi vysoké integrace

Spolehlivost programového vybavení pro obvody vysoké integrace a obvody velmi vysoké integrace 48 INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGIES AND SERVICES, VOL. 8, NO., JUNE 0 Spolhlivost programového vybavní pro obvody vysoké intgrac a obvody vlmi vysoké intgrac Artm GANIYEV.1, Jan VITÁSEK 1 1 Katdra

Více

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž

Více

2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy

Více

Příklady z kvantové mechaniky k domácímu počítání

Příklady z kvantové mechaniky k domácímu počítání Příklady z kvantové mchaniky k domácímu počítání (http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/kvant-priklady.pdf (nbo.ps). Počt kvant: Ionizační nrgi atomu vodíku v základním stavu j E = 3, 6 V. Najdět frkvnci,

Více

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:

Více

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty: Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi

Více

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TEHNIKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADEH VIČENÍ Č. Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Ostrava Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Vsoká škola báňská Tchnická univrzita

Více

ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE

ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE Nové mtod a postp v olasti přístrojové tchnik, atomatického řízní a informatik Ústav přístrojové a řídicí tchnik ČVUT v Praz odorný sminář Jindřichův Hradc, 28. až 29. května 2009 ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH

Více

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty 1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol

Více

POČÍTAČOVÁ ANALÝZA SPÍNANÝCH OBVODŮ V KMITOČTOVÉ OBLASTI

POČÍTAČOVÁ ANALÝZA SPÍNANÝCH OBVODŮ V KMITOČTOVÉ OBLASTI VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV IKROELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COUNICATION DEPARTENT OF ICROELECTRONICS

Více

STATI Ι ARTICLES ODHAD PARAMETRŮ ROZŠÍŘENÉHO KALDOROVA MODELU A ANALÝZA STABILITY STACIONÁRNÍHO ŘEŠENÍ. Jan Kodera, 1 Quang Van Tran* Úvod

STATI Ι ARTICLES ODHAD PARAMETRŮ ROZŠÍŘENÉHO KALDOROVA MODELU A ANALÝZA STABILITY STACIONÁRNÍHO ŘEŠENÍ. Jan Kodera, 1 Quang Van Tran* Úvod STATI Ι ARTICLES ODHAD PARAMETRŮ ROZŠÍŘENÉHO KALDOROVA MODELU A ANALÝZA STABILITY STACIONÁRNÍHO ŘEŠENÍ DOI:.867/j.polk.96 Jan Kodra, Quang Van Tran* Abstract An Inflation Analysis Using an Endognous Businss

Více

VYSOKÉ UČE Í TECH ICKÉ V BR Ě BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČE Í TECH ICKÉ V BR Ě BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČE Í EH IKÉ V BR Ě BRNO UNIVERSIY OF EHNOLOGY FAKULA ELEKROEH IKY A KOU IKAČ ÍH EH OLOGIÍ ÚSAV IKROELEKRO IKY ÚSAV ELEKROEH OLOGIE FAULY OF ELERIAL ENGINEERING AND OUNIAION DEPAREN OF IROELERONIS

Více

Demonstrace skládání barev

Demonstrace skládání barev Vltrh nápadů učitlů fyziky I Dmonstrac skládání barv DENĚK NAVRÁTIL Přírodovědcká fakulta MU Brno Úvod Studnti střdních škol si často stěžují na nzáživnost nzajímavost a matmatickou obtížnost výuky fyziky.

Více

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0 11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 0 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací

Více

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,

Více

10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 1

10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 1 10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 1 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací

Více

Otázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole

Otázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:

Více

Electron Density. One-el. Functions. Traditional Ab initio. Model of independent electrons. Electron correlation neglected

Electron Density. One-el. Functions. Traditional Ab initio. Model of independent electrons. Electron correlation neglected CCSD(T) Stationary Schrödingr quation H Ψ = EΨ MP Elctron corrlation Expansion ovr Slatr dt. Φ= C0Ψ 0 + CSΨ S + CDΨ D + Non-rlativistic Hamiltonian Born-Oppnhimr approximaion occ Elctron Dnsity ρ( r) ϕ

Více

GRAFEN. Zázračný. materiál. Žádný materiál na světě není tak lehký, pevný a propustný,

GRAFEN. Zázračný. materiál. Žádný materiál na světě není tak lehký, pevný a propustný, VLASTNOSTI GRAFENU TLOUŠŤKA: Při tloušťc 0,34 nanomtru j grafn milionkrát tnčí nž list papíru. HMOTNOST: Grafn j xtrémně lhký. Kilomtr čtvrčný tohoto matriálu váží jn 757 gramů. PEVNOST: V směru vrstvy

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ Jihočská univrzita v Čských Budějovicích Katdra fyziky Modly atomu Vypracovala: Brounová Zuzana M-F/SŠ Datum: 3. 5. 3 Modly atomu První kvalitativně správnou přdstavu o struktuř hmoty si vytvořili již

Více

Ing. Ondrej Panák, ondrej.panak@upce.cz Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Ing. Ondrej Panák, ondrej.panak@upce.cz Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice 1 ěřní barvnosti studijní matriál Ing. Ondrj Panák, ondrj.panak@upc.cz Katdra polygrafi a fotofyziky, Fakulta chmicko-tchnologická, Univrzita Pardubic Úvod Abychom mohli či už subjktivně nbo objktivně

Více

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt

Více

Měření intenzity větrání metodou značkovacího plynu CO 2

Měření intenzity větrání metodou značkovacího plynu CO 2 Ing. Ptra BARÁNKOVÁ ČVUT v Praz, Fakulta strojní, Ústav tchniky prostřdí Měřní intnzity větrání mtodou značkovacího plynu CO 2 (Část 2.) Vntilation masurmnts using CO 2 as a tracr gas (Part 2.) Rcnznt

Více

KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD

KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD 40 KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD POD TLAKEM míč, hmotnost, rovnováha, pumpička, tlak, idální plyn, pružná srážka, koficint rstituc

Více

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1 DOMÁCÍ ÚLOHY z MATEMATIKY VT) Opakování SŠ matmatiky Pomocí intrvalů zapišt nrovnosti: a), b) + >, c), d) > a),, b), 5), + ), c),, d), + ) Zjdnodušt výraz: a) 5 a a a ), b) a 5 6 b b 5 ) a b a a) a, a

Více

Jednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)

Jednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika) Jdnokapalinové přiblížní (MHD-magntohydrodynamika) Zákon zachování hmoty zákony zachování počtu lktronů a iontů násobny hmotnostmi a sčtny n t div nu ni divnu i i t div u M M (1) t i m n M n u u M i i

Více

Ověření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.

Ověření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa. 26 Zářní těls Ověřní Stfanova-Boltzmannova zákona ÚKOL Ověřt platnost Stfanova-Boltzmannova zákona a určt pohltivost α zářícího tělsa. TEORIE Tplo j druh nrgi. Vyjadřuj, jak s změní vnitřní nrgi systému

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně

Více

VARIFLEX. 0,25 až 4 kw. www.enika.cz

VARIFLEX. 0,25 až 4 kw. www.enika.cz www.nika.cz ENIK, spol. s r.o., Nádražní 609, 509 01 Nová Paka, zch Rpublic, Tl.: +420 493 773 311, Fax: +420 493 773 322, E-mail: nika@nika.cz, www.nika.cz VRIFLEX FREKVENČNÍ MĚNIČE 0,25 až 4 kw Frkvnční

Více

F=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 )

F=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 ) Stvbní mchnik A1 K132 SMA1 Přdnášk č. 3 Příhrdové konstrukc Co nás čká v čtvrté přdnášc? Příhrdové konstrukc Zákldní přdpokldy Sttická určitost/nurčitost Mtody výpočtu Obcná mtod styčných bodů Nulové pruty

Více

SP2 01 Charakteristické funkce

SP2 01 Charakteristické funkce SP 0 Chararisicé func Chararisicé func pro NP Chararisicé func pro NV Náhld Náhodnou proměnnou, nbo vor, L, n lz popsa funčními chararisiami: F, p, f číslnými chararisiami: E, D, A, A 4 Co s dá z čho spočía:

Více

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)

Více

1. Vlastnosti diskretních a číslicových metod zpracování signálů... 15

1. Vlastnosti diskretních a číslicových metod zpracování signálů... 15 Úvodní poznámky... 11 1. Vlastnosti diskretních a číslicových metod zpracování signálů... 15 1.1 Základní pojmy... 15 1.2 Aplikační oblasti a etapy zpracování signálů... 17 1.3 Klasifikace diskretních

Více

Časopis pro pěstování matematiky

Časopis pro pěstování matematiky Časopis pro pěstování matmatiky Miroslav Brdička Užití tnsorové symboliky v lasticitě Časopis pro pěstování matmatiky, Vol. 77 (1952), No. 3, 311--314 Prsistnt URL: http://dml.cz/dmlcz/117036 Trms of us:

Více

5. Minimální kostry. Minimální kostry a jejich vlastnosti. Definice:

5. Minimální kostry. Minimální kostry a jejich vlastnosti. Definice: 5. Minimální kostry Tato kapitola uvd problém minimální kostry, základní věty o kostrách a klasické algoritmy na hldání minimálních kostr. Budm s inspirovat Tarjanovým přístupm z knihy[1]. Všchny grafy

Více

LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY

LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY Chm. Listy 93, 528-532 (1999) Laboratorní přístroj a postupy LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY NOVÉ POSTUPY DIAGNOSTIKY DĚDIČNÝCH PORUCH PURINOVÉHO A PYREVIIDINOVÉHO METABOLISMU POMOCÍ KAPILÁRNÍ ELEKTROFORÉZY*

Více

Definice analytické chemie

Definice analytické chemie Klinická a farmacutická analýza PřF UK, ZS 08/09. Základní analtické pojm Dfinic analtické chmi Analtical chmistr is what analtical chmists do. C. N. Rill (9 98) A scintific disciplin that dvlops and applis

Více

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha 3: Měrný náboj lktronu Datum měřní: 18. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátk 7:30 Vypracoval: Tadáš Kmnta Klasifikac: 1 Zadání 1. DÚ: Odvoďt

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Bc. Pavel Hájek

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Bc. Pavel Hájek ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE 8 Bc. Pavl Hájk ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavbní, Katdra spciální godézi Názv diplomové prác: Vbudování, zaměřní a výpočt bodového

Více

KNIHOVNA MODELŮ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

KNIHOVNA MODELŮ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ KNIHOVNA MODELŮ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ Radim Pišan, František Gazdoš Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Nad stráněmi 45, 760 05 Zlín Abstrakt V článku je představena knihovna

Více

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:

Více

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH

Více

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav

Více

The Optimization of Modules for M68HC08 Optimalizace modulů pro M68HC08

The Optimization of Modules for M68HC08 Optimalizace modulů pro M68HC08 XXX. ASR '005 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 9, 005 6 he Optimization of Modules for M68HC08 Optimalizace modulů pro M68HC08 DOLEŽEL, Petr & VAŠEK, Vladimír Ing., Univerzita omáše Bati

Více

347/2012 Sb. VYHLÁŠKA

347/2012 Sb. VYHLÁŠKA 347/2012 Sb. VYHLÁŠKA z dn 12. října 2012, ktrou s stanoví tchnicko-konomické paramtry obnovitlných zdrojů pro výrobu lktřiny a doba životnosti výrobn lktřiny z podporovaných zdrojů Změna: 350/2013 Sb.

Více

Kvaterniony P ipome me, ºe kvaterniony jsou ty dimenzionální algebra K nad reálnými ísly generovaná prvky {1, l, j, k}, které spl ují

Kvaterniony P ipome me, ºe kvaterniony jsou ty dimenzionální algebra K nad reálnými ísly generovaná prvky {1, l, j, k}, které spl ují Kvatrniony P ipom m, º kvatrniony jsou ty dimnzionální algbra K nad rálnými ísly gnrovaná prvky {1, l, j, k}, ktré spl ují l 2 = j 2 = k 2 = ljk = 1. První z gnrátor bývá ozna ován i, al abychom s vyhnuli

Více

Struktura a architektura počítačů

Struktura a architektura počítačů Struktura a architktura počítačů Logické skvnční obvody (bloky) a budič používané v číslicovém počítači Čské vysoké uční tchnické Fakulta lktrotchnická Vr..3 J. Zděnk / M. Chomát 24 st d in d d d 2 d 3

Více

Klasický a kvantový chaos

Klasický a kvantový chaos Klasický a kvantový chaos Pavl Cjnar Ústav částicové a jadrné fyziky MFF UK Praha cjnar @ ipnp.troja.mff.cuni.cz 7.4. 20, fi/fy sminář MFF UK Fyzika. druhu ( kódování ) složité chování jdnoduché rovnic

Více

Polarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z

Polarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z 7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované

Více

{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu

{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY r 64 Urč t mohutnost a nrgii impulsu s(k 8 k ( ( s k Ab k, A, b, 6 4 4 6 8 k Obr6 Analyzovaný diskrétní signál Mohutnost impulsu k A M s(

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu 1 Dfinic plazmatu (S. Ichimaru, Statistical Plasma Physics, Vol I) Plazma j jakýkoliv statistický systém, ktrý obsahuj pohyblivé nabité částic. Pozn. Statistický znamná makroskopický,

Více

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2 Výpočet transformačních koeficinetů vybraných 2D transformací Jan Ježek červen 2008 Obsah Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací 2 Meto vyrovnání 2 2 Obecné vyjádření lineárních 2D transformací

Více

MATEMATICKÝ MODEL POHODLÍ CESTUJÍCÍCH NA LINCE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY

MATEMATICKÝ MODEL POHODLÍ CESTUJÍCÍCH NA LINCE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY MATEMATICKÝ MODEL POHODLÍ CESTUJÍCÍCH NA LINCE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY Jaroslav Klprlík 1 Anotac: Článk uvádí algoritmus pro přiřazní dopravních prostřdků na linky s cílm dosáhnout maximální pohodlí cstujících.

Více

INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401

INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401 Fakulta životního prostřdí v Ústí nad Labm INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chmi, KCH/P401 - ZAVEDENÍ EXPERIMENTU DO PŘEDNÁŠEK Vypracovala Z. Kolská (prozatímní učbní txt, srpn 2012) K několika kapitolám

Více

H - Řízení technologického procesu logickými obvody

H - Řízení technologického procesu logickými obvody H - Řízní tchnologického procsu logickými ovody (Logické řízní) Tortický úvod Součástí řízní tchnologických procsů j i zjištění správné posloupnosti úkonů tchnologických oprcí rozhodování o dlším postupu

Více

Měření vlastností vedení

Měření vlastností vedení LBR 7. Měřní vastností vdní Měřní vastností vdní (úko měřní) Úkom tohoto měřní j sznámit s s mtodikou měřní vastností vdní onanční mtodou a dá změřit vastnosti různých typů běžně používaných vdní a určit

Více

SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM

SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM Josf KONVIČNÝ Ing. Josf KONVIČNÝ, Čské dráhy, a. s., Tchnická ústřdna dopravní csty, skc lktrotchniky a nrgtiky, oddělní diagnostiky a provozních měřní, nám. Mickiwicz

Více

SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz

SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaisr, Emil Košťál xkaisrj@fld.cvut.cz ČVUT, Fakulta lktrotchnická, katdra Radiolktroniky Tchnická 2, 166 27 Praha 6 1. Úvod Článk s

Více

Přechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t)

Přechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t) čbní xy pro Elkrochnik Ing. Kindrá Alxandr Přchodové jvy Účlm éo knihy j nači sdny řši přchodové jvy v obvodch. řád yp a sznámi j s oricko problmaiko přchodových jvů v obvodch. řádů yp. Přchodové jvy v

Více

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu Fakulta stavbní ČVUT v Praz Komntovaný vzorový příklad výpočtu sutrénní zděné stěny zatížné kombinací normálové síly a ohybového momntu Výuková pomůcka Ing. Ptr Bílý, 2012 Tnto dokumnt vznikl za finanční

Více

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Dobývání znalostí Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Dobývání znalostí Pravděpodobnost a učení Doc. RNDr. Iveta Mrázová,

Více

TEPELNÁ ZÁTĚŽ VOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

TEPELNÁ ZÁTĚŽ VOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Simulac budov a tchniky prostřdí 214 8. konfrnc IBPSA-CZ Praha, 6. a 7. 11. 214 TEPELNÁ ZÁTĚŽ VOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Vladimír Zmrhal ČVUT v Praz Fakulta strojní, Ústav tchniky prostřdí -mail: Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz

Více

Trivium z optiky 37. 6. Fotometrie

Trivium z optiky 37. 6. Fotometrie Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit

Více

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 7 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 7 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace: FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM II FJFI ƒvut v Praz Úloha #12 M ní m rného náboj lktronu Datum m ní: 31.3.2014 Skupina: 7 Jméno: David Rosl Krouºk: ZS 7 Spolupracovala: Trza Schönfldová Klasikac: 1 Pracovní úkoly

Více

0.1 reseny priklad 4. z

0.1 reseny priklad 4. z Uvadim dva rsn priklad, abch pokud mozno napravil zmak na cvicni. Js o okomnuju pris.. rsn priklad 4. z 9.. Najd sandardni fundamnalni maici pro Cauchho ulohu = 7 + + 5 = Prislusna maic j 7 5 a jji vlasni

Více