Nezbytné je plán sestavit, pokud usilujete o finanční prostředky od banky či investora nebo chcete sehnat společníka pro společné podnikání.

Transkript

1 PODNIKATELSKÝ PLÁN KROK ZA KROKEM Prč mít pdnikatelský plán? Jedním z nejdůležitějších krků při začátcích pdnikání je správné sestavení pdnikatelskéh plánu. Správně sestavený plán řekne, zda je prjekt živtaschpný, a upzrní na mžná úskalí v buducnu a t ještě před samtným pčátkem pdnikání. Nezbytné je plán sestavit, pkud usilujete finanční prstředky d banky či investra neb chcete sehnat splečníka pr splečné pdnikání. Ideální frma zpracvání? Písemné zpracvání je vhdné i v případě, že jej budete využívat puze pr své účely při jeh sestavvání si uvědmíte dílčí krky, které vás čekají, a klik Vás bude realizace Vašich plánů stát. Při sestavvání plánu je důležité přemýšlet a zaznamenat si i ptenciální rizika, kterým budete čelit. Pracujte s různými variantami ppisu průběhu svéh pdnikání: d ptimistické (jak t bude vypadat, když všechn pběží hladce) p pesimisticku (c všechn se může pkazit, kde můžete narazit, c neb kd vás může hrzit). T vám pmůže identifikvat mžná rizika. Ta je ptřeba také kvantifikvat a stanvit si, jak se s nimi vypřádáte, pkud nastanu. A c je velmi důležité: Pdnikatelský plán je živý dkument, pmůže vám průběžně kntrlvat, jak své vize a plány naplňujete. Aktualizujte svůj pdnikatelský plán aspň jednu za rk. Pr kh je důležitý? Pr vás: Pdnikatelský plán vám pmůže v utřídění myšlenek, vytyčení si hlavních cílů vašeh pdnikání, zjištění finanční výhdnsti prjektu. Během sestavvání můžete bjevit krizvá místa prjektu. Prstřednictvím finanční části plánu můžete kvalifikvaněji zhdntit realizvatelnst, knkurenceschpnst či finanční výhdnst pdniku. Pr ptenciální partnery investry, splečníky: Pmůže jim nahlédnut d vašich záměrů, mhu se rzhdnut, zda se s vašimi plány zttžní a přistupí na partnerství, neb mhu navrhnut své změny plánu a můžete vést další knstruktivní diskuzi pdmínkách přistupení. Pr banku při žádsti úvěr: Nemáte-li za sebu výraznu pdnikatelsku histrii, pak bude banku zajímat vaše sbní histrie a také t, c plánujete. Dbře připravený pdnikatelský plán ukáže bance, že víte, c chcete, a umíte si t spčítat. A t se vždycky hdí. ČÁSTI PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Titulní strana s představením splečnsti Shrnutí Prfesní a sbní údaje vlastnících firmy Ppis pdniku Ppis pdnikatelské příležitsti Ppis výrbku, služby Zajištění ptřebných vstupů a ddavatelů Pstavení firmy na trhu, knkurence a marketing Persnální zdrje Finanční plán Rizika prjektu Titulní strana Vyplňte jmén splečnsti, sídl, jména splečníků, kntakty a IČO. Shrnutí

2 Jasně, stručně a výstižně shrňte celý pdnikatelský plán. Vyzdvihněte hlavní myšlenku, přínsy pdnikání. Shrnutí je nejdůležitější částí dkumentu, zde se investr rzhduje, zda prjekt bude číst celý, či nikliv. Shrnutí by měl bsahvat: Pdnikatelský záměr stručně ppsat zaměření pdnikání, charakterizvat prdukt, službu, definvat velikst trhu a cílvu skupinu zákazníků. Faktry úspěchu vyzdvihnut přednsti prjektu, ppsat vaši knkurenční výhdu, čím se dlišíte d statních a přidanu hdntu pr zákazníka. Pdnikvé cíle specifikvat vizi a strategii, jak jí dsáhnete, stanvit si dluhdbé i krátkdbé pdnikatelské cíle. Prfesní a sbní údaje vlastnících firmy Je nezbytné představit všechny sby, které za prjektem/firmu stjí. Řada bank a investrů psuzuje pdnikatelské plány právě pdle sb, které jsu zdpvědné za vedení prjektu. TIP: Důležité je vyzdvihnut pracvní i sbnstní předpklady, zkušensti v dané blasti či další dvednsti předkladatelů. Ppis pdniku Frma pdnikání Před samtným začátkem pdnikání je nezbytné zvlit vhdnu právní frmu pdnikání v závislsti na pčtu splečníků, rganizační struktuře, blasti pdnikání či pčtu zaměstnanců. TIP: O vhdné frmě pdnikání je dbré se pradit s daňvými pradci, právníky s někým fundvaným, kd vám vysvětlí výhdy jedntlivých typů pdnikání z dbrných hledisek. Zamyslete se také, jaku máte představu vedení splečnsti a rzdělvání pravmcí pr jedntlivé blasti. Lkalita a vlastnické pměry k prvzvně Vlba sídla splečnsti či místa prvzvny vlivňuje pdnikatelské aktivity. Prt je nutné věnvat maximální pzrnst jejich výběru. V pdnikatelském plánu se uvádí sídl splečnsti i adresa prvzvny, ppis lkality, kde se nachází, a důvdy, které vedly k výběru danéh místa. TIP: Při výběru lkality je vhdné zhlednit i místní knkurenci ve sledvané blasti a například nabídku dplňkvých služeb v dané lkalitě. Pkud budete nabízet ksmetické služby, je dbré vědět, kde je nejbližší kadeřnictví navázání splupráce může být bustranně výhdné. Zamyslete se nad tím, zda se v uvedené lkalitě phybuje/bydlí/pracuje vaše cílvá skupina, t znamená, zda je zde přirzený tk pžadvaných typů zákazníků. Při výběru bjektu je důležité zvážit finanční mžnsti ze střednědbéh hlediska. T znamená zvážit nejen výši měsíčníh nájmu, předpkládanu výši kauce za prnájem, ale také t, jaké nutné investice d prvzvny budete muset prvést. Způsb vedení účetnictví Vedení účetnictví je dán legislativně dle typu pdnikání. V závislsti na rganizační struktuře a veliksti pdniku je nutné zvážit rzhdnutí, zda najmut účetní, případně zda službu řešit externě. Záknná a jiná pjištění Pvinnst platit záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání vzniká zaměstnavateli při zaměstnání alespň jednh zaměstnance. Výše pjistnéh se vypčítá dle zařazení činnsti dle Odvětvvé klasifikace eknmických činnstí (OKEČ). TIP: Krmě záknnéh pjištění je mžn vybrat si i jiná kmerční pjištění ke snížení rizika pdnikání: pjištění klíčvých sb, pjištění majetku, pjištění pdnikání d dpvědnsti za škdu způsbenu třetí straně až p vandalismus či pjištění prti krádeži zbží/peněz při přepravě. Ppis pdnikatelské příležitsti

3 Stručně ppsat pdnikatelsku příležitst specifikvat výrbek či službu, kteru budete pskytvat, a velikst trhu. Zda se budete rientvat na existující trh, neb napak vyplníte mezeru na trhu. V čem vidíte přidanu hdntu pr zákazníka, investra. Čím se dlišíte d knkurence. Ppis výrbku, služby Výrbek/služba Uveďte vlastnsti, technické parametry, nárčnst výrby, materiály, ze kterých bude výrbek vyráběn. Pdrbnější ppis můžete uvést v technické dkumentaci v přílze. Ppište službu, c budete k jejímu pskytvání ptřebvat, kde se bude pskytvat ve vaší prvzvně, u klienta, neb jinde? Kd službu persnálně zajistí? Knkurenční výhda Při vstupu na trh je důležité nabídnut zákazníkvi něc navíc. Definujte c mžná nejpřesněji svu knkurenční výhdu. Může být z blasti kvality, dstupnsti, šíře dplňkvých služeb, nemusí t být a neměla by t být puze nižší cena. Buďte bjektivní. Pdpřte své tvrzení průzkumem. TIP: Průzkum není výsadu velkých firem. Zeptejte se ptenciálních klientů frmu tištěnéh dtazníku (dmluvte se v kadeřnictví, v kavárně, na místech, kde lidé čekají a mají čas), najděte si infrmace na webu, sledujte trendy a zkušensti. Zeptejte se klegů z bru na jejich dpručení a zkušenst. Zajištění ptřebných vstupů a ddavatelů Oslvte více ddavatelů a zjistěte si pdmínky splupráce. Vyberte hlavníh ddavatele pr každý ptřebný vstup pdle kritérií níže. Hdntu ptřebných vstupů (základní materiál a surviny, energie, kmpnenty, sučásti, náhradní díly aj.) můžete vyjádřit jak v naturálních, tak v peněžních jedntkách. Věnujte se zejména definici těch vstupů, které jsu pr vás významné, a tvří tedy například velku část nákladů neb jsu pr výrbu klíčvé tj. pkud by se jich nedstával, museli byste přerušit činnst. Řekněte si, c je váš hlavní vstup d výrby a kd je jeh ddavatel. Myslete i na alternativní zajištění kritických vstupů/materiálů: kvalita (Udržíte kvalitu i při alternativním ddavateli?); vzdálenst zdrjů (Pkud bude vzdálenst náhradníh ddavatele výrazně větší, bude t mít dpad na knečnu výrbní cenu?); dstupnst a mžnst substituce zdrjů (Existuje náhradní ddavatel? Má kapacitu a mžnst rychle zareagvat při výpadku? Bude chtít nějaku speciální dhdu, smluvu? Jaké bude mít ddací lhůty?); cena (Za jaku cenu budete nakupvat d alternativníh ddavatele? Je-li výrazně jiná, bude t mít dpad na knečné ceny pr dběratele?); míra rizika (Jaká je pravděpdbnst, že může djít k výpadku hlavníh ddavatele? Jak čast se t může stát? A prč?). Časvý harmngram C všechn musíte zajistit d tét chvíle d dby, než první výrbek/službu kupí zákazník? Sestavte si harmngram činnstí, které vás čekají: - s dhadem času, který k realizaci jedntlivých krků budete ptřebvat; - definujte si kntrlní milníky, pdle kterých pznáte, že vše běží pdle plánu;

4 - určete sby dpvědné za realizaci jedntlivých krků; - napište si, c k danému krku ptřebujete mít a c se závěrem uděláte, k čemu h pužijete. TIP: Pr sestavení harmngramu stačí jednduchá excelvá tabulka. Rzdělte si činnsti d surdých celků (příprava prvzvny, administrativa, persnální bsazení, marketingvá pdpra, ) a ty pak rzpracujete na menší, dílčí činnsti (příprava prvzvny: bhlídka blasti, jednání s realitní kanceláří pdmínkách, výběr nemvitsti, příprava nájemních smluv, návrh interiéru prvzvny, schválení rzpčtu na vybavení, zajištění financvání, výrba nábytku, stěhvání nábytku, závz zbží a naskladnění, ). Knkurence Zmapujte si trh, na který chcete vstupit. Vysledujte trendy vývje sledvané blasti, nárky zákazníků, míru nasycensti trhu tedy jak silné knkurenci budete čelit. Vysledujte, jaké jsu silné stránky vaší knkurence a jaké má mezery. Pmůže vám t vymezit se vůči ní a psílit svu hdntu směrem k zákazníkvi. Pdívejte se i na způsb, jakým své služby/výrbky prpaguje a na jaku cílvu skupinu se zaměřuje. Srvnejte si ceny knkurence. Marketing Rzmyslete si vhdnu frmu pdpry startu svéh prjektu. Stanvte si marketingvé cíle, kterých chcete dsáhnut: tržní pdíl (jak velký, za jak dluh, v jakém segmentu, v jaké blasti), hdntu značky, prcent zákazníků, kteří vás budu znát apd. TIP: Vyčleňte si peníze, které pužijete na prpagaci svéh prjektu/pdniku při rzjezdu a minimálně v průběhu prvníh rku. Pr další rky si stanvte buď fixní částku, neb pdíl z dsaženéh bratu jak hdntu buducích výdajů na marketing. Odpvězte si, kde se phybuje vaše cílvá skupina. Která média můžete využít reginální nviny? Inzerci v nvinách bce či městské části? Rzsev letáčků d schránek v klí vaší prvzvny? Budete chtít start prjektu pdpřit i nějaku akční nabídku (desátá káva zdarma, 30% sleva na první stříhání, při přezutí pneu uskladnění zdarma, zdarma apd.)? Stanvení ceny Správné nastavení cen je jeden z klíčvých faktrů úspěchu. Při tvrbě ceny vyjděte z nákladvé kalkulace. Stanvte si minimální a průměrnu marži, které musíte dsahvat, aby byl váš prjekt ziskvý. Nastavte si pravidl cenvé plitiky budete mít nejlevnější cenu z knkurentů, ale budete t nahrazvat velkým bjemem prdeje? Neb si stanvíte cenu vyšší a ddáte lepší kvalitu? Tyt infrmace využijete při tvrbě finančníh plánu. Cenu prvnejte s cenu knkurence je-li vaše cena vyšší, najděte argumenty, kterými přesvědčíte zákazníka, prč má takvu cenu respektvat (t bude důležité při prpagaci prduktu). TIP: Při tvrbě ceny reflektujte bnitu cílvé skupiny mvitější klientela, která vyžaduje kvalitu a luxus, unese cenu vyšší, klienti jsu chtni si za kvalitu připlatit, k levnému zbží nemají důvěru. Běžné dmácnsti sledují a prvnávají ceny dstupnéh zbží, zaměřují se čast na nákup zbží v akci, sledují letáky knkurence a vybírají si. Pr nižší cenu jsu chtni změnit ddavatele. Připravte si něklik variant mžných slev neb akčních nabídek, které můžete pužívat pdle ptřeby. Pr každu variantu si stanvte maximální bjem, který jste chtni takt expedvat. Persnální zdrje Persnální plán je vhdný tehdy, pkud váš prjekt vyžaduje někh dalšíh mim vás neb vlastníků splečnsti. Pkud ve vašem prjektu figurujete vy, vlastníci a něklik mál zaměstnanců, ppište jejich kmpetence, dpvědnsti a rganizační strukturu v sekci Představení pdniku. TIP: Uvědmte si, jak kvalifikvané zaměstnance ptřebujete. Sepište si ppis pracvních pzic c bude jejich náplň práce, t znamená, c d nich čekáváte v běžném prvzu viz níže. Uvědmte si, jaké pmůcky jim budete muset přídit (telefn, pčítač, pracvní děvy, aut, vizitky, pracvní stůl a židle, ), t vše vám vstupí d nákladů na přízení pracvní pzice. Kvantifikujte si výši mzdy,

5 kteru jim budete vyplácet (stanvte si rzpětí minimálně maximálně, pzději při vyjednávání pdmínkách s uchazeči práci budete mít jasn, kam si můžete dvlit zajít. Na stejnu tázku se vás zeptá i persnální agentura, pkud výběr svěříte jí). Náklady na přízení pracvní pzice, na výběr zaměstnanců a persnální náklady zahrňte d finančníh plánu. Ppis pracvní pzice zahrnuje bvykle tyt infrmace: název ddělení a název pracvní pzice; vůči kmu je pracvní pzice ve firmě dpvědná (tj. kmu pdává hlášení); mzdvý rzsah (definujte základní plat, případně bnusvé slžky a jiné nepeněžní výhdy); ppis základní práce; každdenní pvinnsti; cíle pracvní pzice krátkdbé, dluhdbé; specifické dpvědnsti; pžadvané dvednsti a znalsti. Finanční plán Jedná se stěžejní část každéh pdnikatelskéh záměru: Zakladatelský rzpčet shrňte výdaje ptřebné k rzjezdu prjektu (vyjděte z infrmací zachycených v předchzích kapitlách a zaznamenávejte jedntlivé plžky) a výdaje/příjmy, náklady a výnsy v prvním rce viz vzr níže. Prvzní rzpčet stanvte si h na začátku každéh účetníh bdbí. Vycházet můžete ze skutečnsti minuléh bdbí a pak zahrnut změny, které plánujete. Průběžně sledujte skutečné výdaje a příjmy v průběhu rku. Nákladvu a výnsvu stránku hspdaření vám bude sledvat systém neb účetní. V pdnikání se setkáte s různými typy výkazů: 1. Výkaz cash flw ppisuje finanční tky z/d firmy a sleduje její peněžní likviditu na účtu. Pr svu základní průběžnu rientaci můžete pužít peněžní deník. 2. Výkaz zisků a ztrát vyčísluje výnsy a náklady splečnsti a její hspdářský výsledek za jedntlivé rky. Sleduje účetní hdntu splečnsti a hspdářský výsledek. 3. Rzvaha supis aktiv a pasiv pdniku, struktura majetku, jeh vývj a zdrje financvání. Výkaz cash flw a zisků a ztrát je ptřeba sestavvat najednu. Pzr na rzdíl mezi nákladem a výdajem a mezi příjmem a výnsem! Výdaj je částka, kteru jste zaplatili z účtu neb z pkladny za materiál z firmy dešly peníze za fakturu k ddavateli. Náklad na výrbu v sbě zahrnuje nejen výdaj za materiál, sptřebu energie ve výrbě (přímý náklad výrby můžete si spčítat, klik jste h vynalžili na výrbu jednh kusu výrbku), ale také náklad na vynalženu pracvní sílu, zaplacené pjistné, investici d reklamy (náklady nepřímé vynalžili jste je, ale nemůžete je alkvat přím na výrbu danéh kusu výrbku) apd. Příjem je částka, kteru jste dstali na účet neb d pkladny za prdej zbží dběratel vám dručil peníze za debrané zbží a kamžikem připsání částky na účet vykazujete příjem. Výns vám ale účetně vznikl už ve chvíli, kdy jste zbží zabalili, deslali a hlavně vystavili fakturu. Výns tak vzniká ve chvíli, kdy dknčíte výrbu neb vyfakturujete. Časvý nesulad mezi výnsem a příjmem zachytí právě výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flw.

6 Vzr zakladatelskéh rzpčtu Pdnikatel si chce tevřít prdejnu s pčítačvu techniku. Přizvací cena prdejny činí 5 mil. Kč, prdejnu zařadí d majteku a bude ji depisvat p dbu 30 let. Průměrné denní tržby plánuje cca 60 tis. Kč. Obchdní marže je 20%. V prdejně budu pracvat 3 zaměstnanci s prům. měs. mzdu 14 tis. Kč, sc. a zdrav. činí 36% z mzdvých nákladů, sptřeba energie a tpení 17 tis. za měsíc, statní nákl. činí 10 tis. Kč měs. Pjištění činí 60 tis. Kč za rk a platí se plletně, pdnikatel v sučasné dbě dispnuje částku 300 tis. Kč, má tichéh splečníka s kapitálem 150 tis. Kč (smluva na 20%) úrk a úvěr d banky na 5 let s úrkvu míru 12%. bude plátcem daně z příjmu fyz. sb ve výši 28%. Pdnikatel si první rk nebude vyplácet mzdu ve výši 20 tis. měs. a pkud by kapitál vlžil d banky přinesl by mu úrk ve výši 5% rčně. 1) Plán peněžních příjmů a výdajů před začátkem pdnikání a) Výdaje při zahájení pdnikání Přizvací cena prdejny Nákup zbží za měsíc = 0,8 (60 tis.x25) Mzdy zaměstnanců (3 x 14 tis.) Sc. a zdravtní 36% Energie a tpení Ostatní náklady Pjištění 1. splátka Prvzní kapitál bez rezervy Rezerva 10% Prvzní kapitál celkvý Celkvý kapitál prvzní a investiční b) Zdrje kapitálu Zdrje kapitálu v Kč Vlastní kapitál Tichý splečník Ptřebný úvěr ) Rční plán nákladů, výnsů a hspdářskéh výsledku a) Tržby rční: Tržby (60 000,- x 25x12) Nákup zbží 80% z tržeb Obchdní marže, (20%) přidaná hdnta (VA) b) Náklady na prvz rční Mzdy Zdravtní a sc. pjištění Sptřeba energie a tepla Pjištění (dvě splátky) Ostatní náklady Úrky (12% z výše úvěru) Úrk tichému splečníkvi Odpisy (1/30 z přizvací hdnty prdejny) Celkem prvzní a finanční náklady Zisk před zdaněním (EBT) Daň z příjmu fyzických sb 28% Zisk p zdanění (EAT) ) Plánvaný stav penězních prstředků p rce pdnikání Zisk p zdanění Odpisy Splátka úvěru (1/5 z výše úvěru) Zůstatek pr pdnikatele Oprtunitní mzda pdnikatele ( x 12) Úrk z vlastníh kapitálu 5%

7 Rizika prjektu a SWOT analýza Rizika prjektu Každý prjekt v sbě skrývá rizik. Čím detailněji, pdrbněji a kvalitněji sestavíte pdnikatelský plán, tím více můžete rizik snížit. Zpracujte si analýzu rizik. Ta se snaží předcházet negativním výsledkům buducíh vývje, vyhdntit mžné rizikvé faktry a připravit si akční plán pr jejich minimalizaci. Definujte rizik: C se může pkazit? C může přestat fungvat? Kvantifikujte h: Jaká je pravděpdbnst, že se t stane, jaku budete mít ztrátu? Prevence: C můžete udělat, abyste se riziku vyhnuli? Krizvý scénář: C budete dělat, pkud rizik nastane? Vlastník: Kd zajistí realizaci preventivních patření a přípravu krizvých scénářů? Termín: Stanvte si termín, kdy p vlastníkvi budete vyžadvat realizaci dsuhlasených krků. Průběžně sledujte výskyt rizik, abyste mhli včas reagvat dsuhlaseným scénářem. SWOT analýza SWOT je metda, jak definvat silné (angl. Strengths), slabé (angl. Weaknesses) stránky prjektu/firmy a jak najít příležitsti (angl. Opprtunities) a hrzby (angl. Threats), se kterými se můžete ptkat na trhu. Připravte si seznam svých silných stránek a pak seznam svých slabých stránek. Zamyslete se nad seznamem příležitstí a hrzeb. Jedntlivé bdy pak zapište d matice viz níže. Skupiny vět v jedntlivých čtvercích by vám měly napvědět, na c se při realizaci prjektu dále zaměřit. SWOTanalýza E x t e r n í O: Příležitsti Interní analýza S: Silné stránky W: Slabé stránky Vývj nvých metd, které jsu Odstranění slabin pr vznik vhdné pr rzvj silných stránek nvých příležitstí. firmy/prjektu. a n a l ý z a T: Hrzby Pužití silných stránek pr zamezení hrzeb. Vývj strategií, díky nimž je mžné mezit hrzby, hržující naše slabé stránky Přílhy Dplňkvá část pdnikatelskéh plánu. V přílze uveďte vše, c je sice pr daný pdnikatelský plán relevantní, ale pr předchzí kapitly příliš detailní. Jedná se například technicku dkumentaci k výrbku, ceníky, smluvy s bchdními partnery, leasingvé smluvy, pdklady z výzkumů apd.