ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PROVOZ A EKONOMIKA DOPRAVY

Transkript

1 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA AUTOMOBILNÍ BRNO, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, KŘIŽÍKOVA 15 ČÍSLO POPISNÉ 106, BRNO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PROVOZ A EKONOMIKA DOPRAVY OBOR VZDĚLÁNÍ M/01 PROVOZ A EKONOMIKA DOPRAVY

2 Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN TRANSFORMACE RVP DO ŠVP UČEBNÍ OSNOVY...42 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA...43 ANGLICKÝ JAZYK...58 KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE...79 NĚMECKÝ JAZYK...80 OBČANSKÁ NAUKA...90 DĚJEPIS MATEMATIKA SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY FYZIKA CHEMIE ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE TĚLESNÁ VÝCHOVA ZÁKLADY EKONOMIKY DANĚ A ÚČETNICTVÍ MANAGEMENT, MARKETING, KOMUNIKACE DOPRAVA A PŘEPRAVA PROVOZ SILNIČNÍ A MĚSTSKÉ DOPRAVY LOGISTIKA MEZINÁRODNÍ DOPRAVA KONSTRUKCE A OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE KONZULTACE K ZÁVĚREČNÉ PRÁCI PRAXE PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP

3 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa škly: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace, Křižíkva 15 čísl ppisné 106, Brn Zřizvatel: Jihmravský kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Prvz a eknmika dpravy Kód a název bru vzdělání: M/01 Prvz a eknmika dpravy Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkušku Délka a frma studia: 4 rky, denní studium Vstupní předpklady žáků: splnění pvinné šklní dcházky a přijímacích kritérií, zdravtní způsbilst uchazeče, dlžená stanviskem lékaře Obsah ŠVP IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN UČEBNÍ OSNOVY PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP Jmén ředitele: Ing. Milan Chylík Kntakty pr kmunikaci se šklu: tel. a fax: sekretariat@issabrn.cz Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem -3-

4 2. PROFIL ABSOLVENTA Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Prvz a eknmika dpravy M/01 Prvz a eknmika dpravy střední vzdělání s maturitní zkušku 4 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis uplatnění abslventa v praxi Abslventi bru naleznu uplatnění hlavně ve středních technick-hspdářských a eknmických funkcích v dvětví mezinárdní a vnitrstátní dpravy se zaměřením především na městsku hrmadnu dpravu. Ovládají činnsti spjené se zajišťváním přepravy zbží, s marketingem a účetnictvím. Znají právní nrmy a zákny v blasti dpravy včetně nrem platných v EU, rientují se v našem právním řádu, zvládají kmunikaci v anglickém a německém jazyce. Sučástí přípravy je i získání řidičskéh právnění skupiny B. Abslventi mhu pracvat na pzicích dispečerů v MHD a silniční dpravě, v lgistických centrech, ve funkcích zasilatelů a celních deklarantů aj. Dále najdu uplatnění především v nižších funkcích v dpravních institucích státní a reginální správy, v pdnikatelské sféře a ve firmách maléh a středníh rzsahu. Získané střední vzdělání s maturitní zkušku umžňuje abslventům pkračvat ve studiu na vyšších dbrných šklách neb VŠ především zaměřených na dpravu a eknmiku, případně se věnvat pdnikatelské činnsti. 2. Výčet kmpetencí abslventa 2.1 Klíčvé kmpetence Tvří stěžejní dvednsti a schpnsti žáka, tak jak se utvářejí během celéh studia v rámci všebecně vzdělávacích, dbrných předmětů i dbrné praxe. Pdrbnější specifikace jedntlivých kmpetencí je uvedena v učebních snvách. Obecněji lze tyt kmpetence shrnut d těcht celků: a) Kmpetence k učení a kmpetence k řešení prblémů Abslvent na základě sebepznání si vlí adekvátní studijní režim, vytvří studijní cíl a pdmínky, které k němu vedu, pužije různé techniky učení. Při učení využívá různých frem textu a různých prstředků infrmačních a -4-

5 kmunikačních technlgií jak zdrje infrmací i jak prstředků pr jejich prezentaci. Učení a další vzdělávání tvří pr něj významnu živtní hdntu. Při řešení prblémů pužívá vhdně myšlenkvé perace, dkáže určit jádr prblému, navrhne způsb řešení, případně varianty řešení, vyhledá ptřebné infrmace a připraví ptřebné prstředky. Při řešení prblémů se rientuje v základní literatuře, ale splupracuje i týmvě. Výsledek řešení věří empiricky a vyhdntí. b) Kmunikativní, persnální a sciální kmunikace Abslvent kmunikuje věcně a kulturně při různých příležitstech v ficiálním i neficiálním styku, písemný prjev má patřičnu gramaticku i stylisticku úrveň, dkáže asertivně prsazvat své názry, rientuje se v dbrné literatuře a vládá technicku terminlgii, dsáhl cizjazyčné úrvně B1 pdle Splečnéh evrpskéh referenčníh rámce. Abslvent reálně zvažuje své mžnsti a pdle nich vlí pracvní i sbní cíle. Je schpen plánvat své aktivity a určvat své pririty a živtní hdnty. Při stanvvání cílů přijímá zdpvědně svji sciální rli s hledem na pracvní tým, pzitivně řeší nejen pracvní úkly, ale i případné knflikty v mezilidských vztazích. c) Občanské kmpetence a kulturní pvědmí Abslvent dvede analyzvat sučasnu splečensku strukturu, má základní právní pvědmí, jakž i představu mrálních nrmách a zásadách splečenskéh chvání. Splečenské vztahy je schpen začlenit i d širších evrpských a světvých suvislstí. Dminantu tvří zejména glbální prblémy suvisející s chranu živtníh prstředí. Vedle znalstí z histrie vlastníh nárda, které psilují pzitivní pcity vlastenectví, dvede akceptvat i jiné kultury, je tlerantní ke kulturním prjevům jiných nárdů. Kvalita bčanských kmpetencí je pměřvána pstji a hdntvu rientací, schpnstí vlastníh úsudku a kritickéh myšlení vůbec. d) Matematické kmpetence Abslvent je schpen využívat matematické dvednsti v různých živtních situacích, abslvent by měl: správně pužívat a převádět běžné jedntky; prvádět reálný dhad výsledku řešení dané úlhy; číst a vytvářet různé frmy grafickéh znázrnění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apd.); aplikvat znalsti základních tvarech předmětů a jejich vzájemné plze; -5-

6 efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení různých praktických úklů v běžných situacích. e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi Abslvent by měl pracvat s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií, pracvat s běžným kancelářským prgramvým vybavením včetně elektrnické pšty. Abslvent získává infrmace z internetu, pracuje s infrmačními databázemi a prgramvým vybavením diagnstických přístrjů pužívaných při pravách mtrvých vzidel. f) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám Výuka je systematicky zaměřena k tmu, aby p jejím sknčení abslvent pznal základní principy eknmiky a dvedl je aplikvat vzhledem ke svému pvlání, eventuálně i při pdnikatelských aktivitách. 2.2 Odbrné kmpetence a) Pracvat se systémy řízení jedntlivých druhů dpravy, tzn., aby abslventi: sledvali účinnst systémů řízení; zdknalvali systémy řízení v suladu s rzvjem techniky; navrhvali nvé technlgické pstupy v jedntlivých druzích dpravy; mnitrvali běh dpravních prstředků a sledvali jejich vytíženst a bsazenst; vyhledávali a zpracvávali infrmace ptřebné pr realizaci dpravy a přepravy; pužívali aplikační prgramy infrmačních a kmunikačních technlgií zaměřených na dpravu; dbrná připravenst k řízení mtrvých vzidel skupiny B Organizvat přepravu cestujících, tzn., aby abslventi: vládali dpravní zeměpis, rientvali se v dpravních mapách a statních kartgrafických pmůckách, jízdních, ldních a letvých řádech; -6-

7 navrhvali ptimální řešení přepravy cestujících; efektivně vlili dpravní prstředky s hledem na cenu, rychlst a kvalitu přepravy; dkázali prvázat a ptimalizvat veřejnu dpravu; pracvali s přepravními předpisy a tarify; vládali základy dpravníh marketingu; rientvali se v blasti tvrby a správy Integrvaných dpravních systémů; rganizvali přepravu s hledem na sciální předpisy v dpravě. 3. Organizvat přepravu zbží, tzn., aby abslventi: znali technlgie přepravy jedntlivých druhů zbží a správní předpisy suvisející s přepravu; pčítali přepravné za pužití příslušných tarifů a zákazníkvi nabízeli více mžnstí přepravy nejen s hledem na cenu, ale i rychlst a kvalitu přepravy zbží; jednali a pracvali v suladu s ustanveními tarifů, celních, přepravních a pjišťvacích předpisů; uzavírali přepravní smluvy včetně ddacích pdmínek pdle platných právních předpisů; vyplňvali průvdní dklady přepravní, celní, pjišťvací pr běžné i nebezpečné zbží; měli přehled druzích dpravních prstředků a vybírali pr přepravu zbží ptimální dpravní prstředek pdle pžadavků zákazníka a vlastnstí přepravvanéh zbží; vládali základy marketingu přepravy zbží; aplikvali mžnsti využití dpravních prstředků v kmbinvané dpravě; znali prvky zvyšující aktivní a pasivní bezpečnst dpravních prstředků. 4. Využívat sdělvací, zabezpečvací a další techniky v dpravě, tzn., aby abslventi: pužívali specifické druhy sdělvací techniky a záznamvých zařízení v dpravě; využívali zabezpečvací zařízení; mnitrvali zásilky neb dpravní prstředky. 5. Uplatňvat principy lgistiky při řízení materiálvéh tku, tzn., aby abslventi: znali dělení zbží d přepravně-manipulačních skupin pdle jeh vlastnstí; vlili nejvhdnější způsb balení, fixace, manipulace, skladvání a přepravy zbží; -7-

8 rzeznávali se druhy manipulačních a dpravních prstředků včetně jejich technických parametrů a jejich vzájemné návaznsti; řešili materiálvé tky kmplexně s tky infrmací v zásbvacích, výrbních a distribučních řetězců; využívali mderní technlgie a infrmační systémy v blasti identifikace zbží; využívali ptimalizačních metd při řešení lgistických řetězců; rientvali se v nvých trendech kmbinvané přepravy a jejich využívání. 6. Dbát na bezpečnst práce a chranu zdraví při práci, tzn., aby abslventi: chápali bezpečnst práce jak nedílnu sučást péče zdraví své i splupracvníků (i dalších sb vyskytujících se na pracvištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jak sučást řízení jaksti a jednu z pdmínek získání či udržení certifikátu jaksti pdle příslušných nrem; znali a ddržvali základní právní předpisy týkající se bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence; svjili si zásady a návyky bezpečné a zdraví nehržující pracvní činnsti včetně zásad chrany zdraví při práci u zařízení se zbrazvacími jedntkami (mnitry, displeji apd.), rzpznali mžnst nebezpečí úrazu neb hržení zdraví a byli schpni zajistit dstranění závad a mžných rizik; znali systém péče zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňvat nárky na chranu zdraví v suvislsti s prací, nárky vzniklé úrazem neb pškzením zdraví v suvislsti s vyknáváním práce); byli vybaveni vědmstmi zásadách pskytvání první pmci při náhlém nemcnění neb úrazu a dkázali první pmc sami pskytnut. 7. Usilvat nejvyšší kvalitu své práce, výrbků neb služeb, tzn., aby abslventi: chápali kvalitu jak významný nástrj knkurenceschpnsti a dbréh jména pdniku; ddržvali stanvené nrmy (standardy) a předpisy suvisející se systémem řízení jaksti zavedeným na pracvišti; dbali na zabezpečvání parametrů (standardů) kvality prcesů, výrbků neb služeb, zhledňvali pžadavky klienta (zákazníka, bčana). -8-

9 8. Jednat eknmicky a v suladu se strategií udržitelnéh rzvje, tzn., aby abslventi: znali význam, účel a užitečnst vyknávané práce, její finanční, ppř. splečenské hdncení; zvažvali při plánvání a psuzvání určité činnsti (v pracvním prcesu i v běžném živtě) mžné náklady, výnsy a zisk, vliv na živtní prstředí, sciální dpady; efektivně hspdařili s finančními prstředky; nakládali s materiály, energiemi, dpady, vdu a jinými látkami eknmicky a s hledem na živtní prstředí. 9. Způsb uknčení vzdělávání a ptvrzení dsaženéh vzdělání, stupeň dsaženéh vzdělání Vzdělávání je uknčen maturitní zkušku, dkladem dsažení stupně vzdělávání je vysvědčení maturitní zkušce. Maturitní zkuška se skládá ze splečné a prfilvé části. -9-

10 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Prvz a eknmika dpravy M/01 Prvz a eknmika dpravy střední vzdělání s maturitní zkušku 4 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis celkvéh pjetí vzdělávání Studijní br M/01 Prvz a eknmika dpravy je určen pr přípravu vysce kvalifikvaných dbrníků v blasti prvzu, rganizace a bchdně-eknmických činnstí ve specifických druzích dpravy, v blasti správy dpravní infrastruktury v ČR a EU a v živnstenském pdnikání. Základním cílem vzdělávacíh prgramu je dsáhnut th, aby žáci dvedli využívat získané vědmsti a dvednsti v praxi, při řešení knkrétních prblémů a situací. K důležitým výchvným cílům patří prt výchva k dpvědnsti, splehlivsti, přesnsti, pracvní kázni, samstatnsti v rzhdvání, bezpečnsti a chraně zdraví při práci a hygieny práce, chraně a péči živtní prstředí. Výuka se skládá z teretických vyučvacích předmětů realizvaných v učebnách škly, dbrných učebnách a labratřích neb na pracvištích dpravních firem a ve státní správě apd. Všebecně vzdělávací předměty jednak rzšiřují a dplňují klíčvé kmpetence žáků, jednak tvří vědmstní základ pr dbrné předměty. Ve výuce jsu aplikvány mderní didaktické pmůcky (multimediální PC, dataprjektry, magnetfny) a plně využívány pčítačvé prezentace. Vedle klasických didaktických pstupů jsu nedílnu sučástí výuky kmunikativní metdy dialg, kperativní učení, kritické myšlení atd. Veškerá teretická výuka dbrných předmětů ve všech rčnících je realizvána v učebnách plně vybavených audivizuální a výpčetní techniku v areálu ISŠA Křižíkva 15. Tat výuka je zaměřena na dpravu, knstrukci mtrvých vzidel, lgistiku s důrazem na eknmii. Část výuky prbíhá také v pčítačvých učebnách. Výuka dbrnéh výcviku je prváděna v dílnách praktickéh vyučvání škly a servisů, na kterých se žáci střídají a kde plní jedntlivá témata a jsu hdnceni. Pracviště jsu členěna dle nárčnsti a pžadvané návaznsti d rčníků. Hlavním cílem vzdělávacíh prgramu je připravit žáky tak, aby dsáhli takvéh stupně dbrných znalstí a dvednstí, aby byli schpni samstatně a iniciativně řešit praktické úkly při ddržvání všech technlgických pstupů, nrem a pravidel bezpečnsti a chrany zdraví při práci a také při řídících funkcích. -10-

11 2. Organizace výuky Studium je rganizván jak čtyřleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561/2004 Sb. (šklský zákn) a vyhl. č. 13/2005 Sb., středním vzdělávání. Teretická výuka (všebecně vzdělávací i dbrná) se realizuje frmu výuky v klasických, dbrných učebnách a labratřích, dále pak frmu dbrných exkurzí, kurzů, pznávacích výletů, besed, prjektvých a sprtvních dnů. Výuka praxe je d II. rčníku prváděna na pracvišti Křižíkva 15. Výuka III. a IV. rčníku je realizvána na pracvišti Křižíkva 15 a v průběhu III. A IV. rčníku vyknávají žáci 2týdenní dbrnu praxi - zbytek rzpuštěn d praxe. Tat praxe je prváděna u firem se zaměřením na dpravní prvz. Žák vyknáním dbrné praxe získá pracvní zkušensti na reálných pracvištích firem. Cílem tht bdbí je především pznání pracvníh prstředí, rganizace práce, pracvníh tempa, nárků na pracvníky, ale i kntakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rzšíření pracvních zkušenstí. 3. Způsb hdncení žáků 3.1 Způsby hdncení teretickéh vyučvání Základ pr hdncení chvání a prspěchu žáků tvří klasifikační řád, který je sučástí šklníh řádu. Hdncení ve všebecně vzdělávacích předmětech a teretické výuce dbrných předmětů se prvádí ústní neb písemnu frmu. Při ústní frmě se hdntí i frma vyjadřvání a vystupvání. Zadání pr písemné hdncení může mít pdbu testů s tevřenými neb uzavřenými úlhami, dále jsu t referáty, samstatné dmácí práce neb rčníkvé práce. U samstatných písemných prací se zhledňuje i grafická stránka. Krmě vyjádření hdncení příslušným klasifikačním stupněm zhdntí učitel žákův výsledek i slvně. Dále se hdntí také aktivita v hdinách. V psledním rčníku zpracvávají žáci subrnu písemnu práci, která je následně hdncena jak učiteli dbrných předmětů, tak učiteli dbrnéh výcviku. 3.2 Způsby hdncení dbrnéh výcviku a praxe Z důvdu relativně maléh pčtu žáků v UVS je v části dbrnéh výcviku kladen důraz na individuální hdncení jedntlivých žáků. Individuální hdncení žáků se pužívá také u bhajby závěrečné maturitní práce. Hdncení žáků na prvzních pracvištích prbíhá na základě kmunikace mezi VUOV a instruktrem (zaměstnancem firmy). Hdncení žáků je zcela individuální, převládá zde slvní hdncení a sebehdncení. -11-

12 4. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. Práce s žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami je velmi nárčná, snadn se unaví, bývají nepzrní, nesustředění, rychle zapmínají učiv, někdy ztrácí zájem, jsu citliví, ptřebují pskytvat stálu pdpru a pvzbuzení, pdnětné a vstřícné prstředí a individuální přístup učitele. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. Práce s žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami je velmi nárčná, snadn se unaví, bývají nepzrní, nesustředění, rychle zapmínají učiv, někdy ztrácí zájem, jsu citliví, ptřebují pskytvat stálu pdpru a pvzbuzení, pdnětné a vstřícné prstředí a individuální přístup učitele. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami jsu pvažváni žáci, kteří k naplnění svých vzdělávacích mžnstí neb k uplatnění a užívání svých práv na vzdělávání na rvnprávném základě s statními, ptřebují pskytnutí pdpůrných patření. Tit žáci mají práv na bezplatné pskytvání pdpůrných patření z výčtu uvedenéh v 16 šklskéh zákna (dále jen ŠZ) Pdpůrná patření realizuje škla a šklské zařízení. Pdpůrná patření se pdle rganizační, pedaggické a finanční nárčnsti člení d pěti stupňů. Pdpůrná patření prvníh stupně lze uplatnit i bez dpručení šklskéh pradenskéh zařízení a nemají nrmvanu finanční nárčnst. Pdpůrná patření druhéh až pátéh stupně může škla neb šklské zařízení uplatnit puze s dpručením šklskéh pradenskéh zařízení (dále jen ŠPZ) a s infrmvaným suhlasem zletiléh žáka neb záknnéh zástupce žáka. Začlenění pdpůrných patření -12-

13 d jedntlivých stupňů stanví Vyhláška č. 27/2016 Sb. Různé druhy neb stupně pdpůrných patření lze kmbinvat za pdmínek daných ŠZ a vyhlášku. Závazný rámec pr bsahvé a rganizační zajištění dbrnéh vzdělání všech žáků tvří RVP pr jedntlivé bry vzdělání ŠVP. Pr žáky s přiznanými pdpůrnými patřeními prvníh stupně je ŠVP pdkladem pr zpracvání plánu pedaggické pdpry (dále jen PLPP) a pr žáky s přiznanými pdpůrnými patřeními d druhéh stupně je pdkladem pr tvrbu individuálníh vzdělávacíh plánu (dále jen IVP). PLPP a IVP zpracvává škla. Při pskytvání pdpůrných patření je mžné zhlednit také 67 dst. 2 ŠZ, kdy ředitel škly může ze závažných důvdů, zejména zdravtních, uvlnit žáka na žádst zcela neb zčásti z vyučvání některéh předmětu. Žák uvedený v 16 dst. 9 ŠZ může být uvlněn (neb nemusí být hdncen) také z prvádění některých činnstí, všem nemůže být uvlněn z předmětu rzhdujícíh pr dbrné zaměření abslventa. Tzn., že žák nemůže být uvlněn z dbrných teretických i praktických předmětů (tj. příslušných cvičení, dbrnéh výcviku, učební a dbrné praxe) nezbytných pr dsažení dbrných kmpetencí a výsledků vzdělávání vymezených příslušným RVP a ŠVP, z předmětů neb bsahvých částí prpedeutických pr dbrné vzdělávání a pr získání pžadvaných gramtnstí neb předmětů a bsahvých částí závěrečné zkušky, závěrečné zkušky s výučním listem, maturitní zkušky. V případě ptřeby škla nabídne žákvi takvá pdpůrná patření, která mu umžní zvládnut dbrné vzdělávání v celém rzsahu a úspěšně vyknat závěrečnu neb maturitní zkušku (úpravu pdmínek závěrečné a maturitní zkušky pr žáky se SVP stanví příslušné prváděcí předpisy vč. vyhlášky č. 27/2016 Sb.). Žákvi, který nemůže zvládnut vzdělávání v daném bru vzdělání z vážných zdravtních neb jiných důvdů, škla nabídne p pradě se ŠPZ a zástupci nezletiléh žáka, ppř. s jinými institucemi, jiný, pr něj vhdnější br vzdělání (tat nabídka je učiněna žákvi včas, jakmile škla zjistí závažné překážky ke vzdělávání žáka v daném bru vzdělání). Nezbytným předpkladem pr přijetí ke vzdělávání a zvládnutí pžadavků na dbrné vzdělání v jedntlivých brech je splnění pdmínek zdravtní způsbilsti uchazečů vzdělávání na střední škle. Pžadavky na zdravtní způsbilst uchazečů vzdělávání na střední škle jsu stanveny v přílze k Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., sustavě brů vzdělání v základním, středním a vyšším dbrném vzdělávání, ve znění pzdějších předpisů. Žákům jsu pskytnuta pdle jejich ptřeb a na dpručení ŠPZ i další druhy pdpůrných patření, např. využití asistenta pedagga, speciálníh pedagga a dalších dbrníků (tlumčníka českéh znakvéh jazyka, přepisvatele pr neslyšící aj.), pskytnutí kmpenzačních pmůcek a speciálních didaktických prstředků, úprava -13-

14 materiálních a rganizačních pdmínek výuky neb úprava pdmínek přijímání a uknčvání vzdělávání. Pdle ptřeb žáků lze zvlit dlišnu délku vyučvací hdiny, pkud t umžňuje RVP ( 26 dst. 1b) ŠZ). Ve výjimečných případech ředitel škly může vzdělávání prdlužit, nejvýše však 2 šklní rky ( 16 dst. 2b) ŠZ). Vzdělávání žáků s vývjvými pruchami učení neb chvání Žáci se specifickými pruchami učení (dále jen SPU) patří na naší škle k nejpčetnější skupině žáků se speciálně vzdělávacími ptřebami. Nejčastěji se vyskytujícími pruchami jsu dysrtgrafie, dyslexie a dysgrafie. K méně častým diagnstikvaným pruchám patří dyskalkulie a dyspraxie. Některé pruchy bývají prvázeny pruchami pzrnsti (dále jen ADD) neb pruchami pzrnsti s hyperaktivitu (dále jen ADHD). U většiny žáků se symptmy jmenvaných pruch vzájemně prlínají a v průběhu trvání vykazují různu intenzitu. Žáci se SPU nezávisle na inteligenci se ptýkají ve škle s pakvanými neúspěchy a výkyvy ve šklní práci, mívají btíže při svjvání čtení, psaní, pčítání a při nabývání a užívání takvých dvednstí, jak je mluvení a przumění mluvené řeči. Cílem výuky žáků s SPU je umžnit systematicku a dbrně vedenu výuku předmětu, ve kterém se nejvíce prjevuje jejich prucha. Prstřednictvím mderních metd a frem práce a speciálních pedaggických pstupů se snažíme psílit sebevědmí žáků a pmci jim k pzitivnímu sebepřijetí bez pcitu méněcennsti. Výuka pstupuje pdle snv vzdělávacíh předmětu v daném rčníku a bru, přičemž jsu respektvány speciální vzdělávací ptřeby žáků. Pedaggvé se průběžně vzdělávají v blasti specifických pruch učení a chvání, mají snahu dbrně pracvat s žáky, ale i sami na sbě. Vyučující knzultují svůj pstup se členy šklníh pradenskéh pracviště, které je velkým přínsem pr naše žáky a rdiče, ale i pr pedaggy. Efektivní fungvání vzdělávání a péče žáky se specifickými pruchami předpkládá velmi těsnu splupráci učitelů, kteří vedu speciální nápravy s třídními učiteli a rdiči. U mnhých žáků jsu také diagnstikvány specifické pruchy lehčíh rázu, u kterých pr úspěšné a bezprblémvé zvládnutí učiva respektujeme dpručení a závěry pedaggick-psychlgických vyšetření a pskytujeme jim ptřebný rzsah individuální péče ve vyučvacích hdinách. Žáci se specifickými pruchami chvání Pruchami chvání u žáků rzumíme nedstatky v chvání narušující výchvně - vzdělávací prces, tj. kázeňské nedstatky různéh typu, rzsahu a půvdu. Pruchy chvání mají širku etilgii a řešení výchvných prblémů jedntlivých žáků věnujeme -14-

15 velku pzrnst. Při analýze pruch chvání zjišťujeme příčiny a mtivy jednání žáků, vycházíme ze sciálních nrem žákva prstředí a hluběji analyzujeme každý přestupek. Ve škle se setkáváme se skupinu žáků, kdy se pruchy chvání prjevují jak důsledek ADHD, ADD, stresvých situací, psychických pruch apd. Druhu skupinu žáků tvří žáci, jejichž pruchy chvání jsu pdmiňvány půsbením vnějších činitelů: nevhdná rdinná výchva, špatný vliv vrstevníků, party apd. Vzdělávání a péče žáky s pruchami chvání je individuální a vychází z etilgie pruchy: k žákům je v hdinách přistupván individuálně (častá změna činnstí, citlivý přístup pedagga, využívání názrných pmůcek, mtivující prstředí, ) velmi úzká splupráce s rdinu zapjení žáků d preventivních prgramů pr psílení pzitivníh klimatu ve třídě rzvíjení klíčvých kmpetencí u žáků sbnstní a sciální výchva žáků Vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním Za zdravtně znevýhdněné žáky pvažujeme žáky se zdravtním slabením, dluhdbým nemcněním a lehčími zdravtními pruchami veducími k pruchám učení a chvání. Při vzdělávání a péči tyt žáky škla zhledňuje a respektuje individualitu a ptřeby žáka: dle ptřeby je žákům vypracváván individuální studijní plán neb pdpůrná vzdělávací patření p návratu ze zdravtnických zařízení jsu žáci citlivě a pstupně zapjváni d vzdělávacíh prcesu při prvěřvání vědmstí a hdncení výsledků vyučující zhledňují zdravtní znevýhdnění žáka (dlžená klasifikace, redukce učiva, vlba vhdných frem a metd prvěřvání apd.) nabízíme individuální knzultace žáků i rdičů s vyučujícími Při vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním je taktéž velký důraz kladen na splupráci rdiny, lékařů a škly. Vzdělávání žáků se sciálním znevýhdněním -15-

16 V psledním bdbí dchází v naší škle k nárůstu žáků pcházejících z kulturně a jazykvě dlišnéh prstředí, kteří k nám přicházejí v rámci migrace. Jedním z hlavních prblémů při vzdělávání žáků z kulturně dlišnéh prstředí je ve většině případů nedstatečná znalst vzdělávacíh jazyka. Ke specifickým ptřebám při vzdělávání těcht žáků patří: vysce individuální přístup pmc pedagga ve výuce při svjvání si znalsti vzdělávacíh jazyka uvedení žáka d prstředí škly a seznámení s českým prstředím, tradicemi a zvyklstmi dlišné metdy a frmy práce seznámení žáků třídy s kulturními zvyklstmi a tradicemi jiných nárdnstí úzká splupráce s rdinu, se šklním psychlgem, ppř. dalšími dbrníky individuální klasifikace a hdncení v rámci pdpry interkulturníh bhacení pdpruje škla prstr pr prezentaci vlastní kultury Dále d tét skupiny řadíme děti z rdinnéh prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením a žáky hržené sciálně patlgickými jevy. Vzdělávání a půsbení na tyt žáky je realizván utvářením a rzvíjením klíčvých kmpetencí a vzdělávacím bsahem, aktivitami a činnstmi, které ve škle prbíhají. K základním ptřebám a dvednstem žáků, majícím významnu rli v blasti prevence sciálněpatlgických jevů, patří: schpnst kmunikace, schpnst týmvé práce, dstatek sebedůvěry a dbrá dlnst vůči stresu, učení se přiměřeně se vyrvnat s sbními a sciálními pžadavky, knflikty, šklními prblémy a různými nárčnými živtními situacemi. Základními nástrji, které má škla k dispzici pr realizaci preventivní strategie, je šklní vzdělávací prgram a minimální preventivní prgram, který vychází z ptřeb a pdmínek škly. Splupráce škly v blasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Předpkladem úspěšnéh vzdělávání výše uvedených skupin žáků je nutná splupráce s pradenskými pracvišti, s dbrníky jiných resrtů, se státními institucemi a především s rdiči. Splupráci s rdiči škla realizuje vysce individualizvaným přístupem a kntakty s rdiči žáků, jejichž rzsah a frekvence se řídí ptřebami žáků. Škla dluhdbě splupracuje s Pedaggick-psychlgickými pradnami v Brně. -16-

17 Nezastupitelná a přínsná je splupráce s pediatry, psychlgy, neurlgy, speciálními pedagžkami ze speciálně pradenských center, sciálními pracvnicemi z ddělení sciálně-právní chrany dětí a kurátry z ddělení prevence. Již něklik let škla splupracuje s Plicií ČR, která ve škle pmáhá při řešení vážnějších kázeňských přestupků a pdílí se na realizaci preventivních prgramů, kde se žáci seznamují se zásadami bezpečnéh chvání, s prací plicie, sciálně patlgickými jevy apd. Vzdělávání žáků mimřádně nadaných Nadání je definván jak subr schpnstí, které umžňují jedinci dsahvat výknů nad rámec běžnéh průměru ppulace. Mimřádně nadaným žákem se rzumí jedinec, jehž rzlžení schpnstí dsahuje mimřádné úrvně při vyské tvřivsti a celém kruhu činnstí neb v jedntlivých rzumvých blastech, phybvých, uměleckých a sciálních dvednstech. Žák může dispnvat jedním, ale i něklika druhy nadání (všebecné intelektvé schpnsti, specifické akademické, umělecké a phybvé nadání, tvřivé a prduktivní myšlení, vůdcvské schpnsti). Nadané děti se vyznačují kvalitní kncentrací pzrnsti, dbru pamětí a vnitřní mtivací k vyknávání činnsti, která je baví. Zdrjem prblematických situací je u mimřádně nadaných žáků jejich sciální začlenění, které je vlivněn jejich sbnstní strukturu a silnu tendencí k intrverzi. Především skln k perfekcinismu, zvýšená kritičnst k sbě i klnímu světu a specifický druh humru mhu patřit k faktrům, které vlivňují vytváření vztahů k splužákům i k pedaggům. Zjišťvání mimřádnéh nadání žáka prvádí šklské pradenské zařízení na návrh učitele neb rdičů. Ředitel škly může přeřadit mimřádně nadanéh žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě zkušky před kmisí, kteru jmenuje ředitel škly. Mžné úpravy způsbů výuky mimřádně nadaných žáků: pestrá a pdnětná výuka, která umžňuje velku aktivitu, samstatnst a činrdst žáků (nabídka nestandardních prblémvých úlh) umžnění vyhledávání nvých infrmací a suvislstí, samstatné vypracvávání prjektů, respektvání zájmů žáka, pnechání mžnsti vlastní vlby, účast na sutěžích a lympiádách rzšiřvání a prhlubvání bsahu učiva zadávání specifických úklů (na slžitější a abstraktnější úrvni) vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech -17-

18 respektvání vlastníh pracvníh tempa (mít připravené úkly a úlhy, pkud je žák htv dříve než statní žáci, neb pskytnutí určité vlnsti ve způsbu, jakým využije ušetřený čas) V rámci vzdělávání mimřádně nadaných žáků se škla zaměřuje na prblémy sciální přizpůsbivsti, se kterými se u těcht žáků čast setkáváme. Učíme nadané žáky sebepznání a pdprujeme jejich zdravu sebedůvěru, snažíme se je vést k zájmu vlastní rzvj a splužáky k pchpení tht zájmu, pracujeme se třídním klektivem a pmáháme začleňvat nadané žáky d klektivu. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autpravář junir v kategrii Autmechanik. Dále se žáci zúčastňují sutěže Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. Multikulturní výchva zprstředkvává pznání vlastníh kulturníh zaktvení a przumění dlišným kulturám. Rzvíjí smysl pr spravedlnst, slidaritu a tleranci, vede k chápání a respektvání neustále se zvyšující scikulturní rzmanitsti. U menšinvéh etnika rzvíjí jeh kulturní specifika a sučasně pznávání kultury celé splečnsti, majritní většinu seznamuje se základními specifiky statních nárdnstí žijících ve splečném státě, u bu skupin pak pmáhá nacházet styčné bdy pr vzájemné respektvání, splečné aktivity a splupráci. Multikulturní výchva se hlubce dtýká i mezilidských vztahů ve škle, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi šklu a rdinu, mezi šklu a místní kmunitu. Škla jak prstředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějších sciálních a kulturních zázemí zabezpečuje takvé klima, kde se všichni žáci cítí rvnprávně. Kde jsu v majritní kultuře úspěšní i žáci minrit a žáci majrity pznávají kulturu svých splužáků - příslušníků minrit. Tím přispívá k vzájemnému pznávání bu skupin, ke vzájemné tleranci, k dstraňvání nepřátelství a předsudků vůči "nepznanému". -18-

19 Přehled pdpůrných patření pr žáky dle vyhlášky č. 27/2016 Sb. Pdpůrná patření prvníh stupně - becně Pdpůrná patření prvníh stupně služí ke kmpenzaci mírných btíží ve vzdělávání žáka (např. pmalejší temp práce, drbné btíže ve čtení, psaní, pčítáni, prblémy se zapmínáním, drbné btíže v kncentraci pzrnsti atd.), u nichž je mžné prstřednictvím mírných úprav v režimu šklní výuky a dmácí přípravy dsáhnut zlepšení; zahrnují také pdpru žáků z důvdů akcelervanéh vývje šklních dvednstí. Úpravy ve vzdělávání žáka navrhují pedaggičtí pracvníci, přitm splupracují s pedaggickým pracvníkem pskytujícím pradenské služby ve škle (dále jen pradenský pracvník škly") a zletilým žákem neb záknným zástupcem žáka. Obtíže žáka jsu dále vyvlané zejména aktuálně nepříznivým zdravtním neb psychickým stavem, případně se jedná dluhdbé prblémy maléh rzsahu a intenzity. Škla zhledňuje sciální status, vztahvu síť žáka a jeh sciální a rdinné prstředí. Pkud žák dchází d šklskéh zařízení, které se pdílí na vzdělávání žáka (zejména v případě zájmvéh vzdělávání) a charakter jeh btíží t vyžaduje, infrmuje škla tat zařízení charakteru pdpry žáka šklu, tak aby i tat zařízení respektvala vzdělávací ptřeby žáka. Pdpůrná patření směřují k naplňvání speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, které nevyžadují patření s nrmvanu finanční nárčnstí, přitm pkud jsu účelné, mhu pdprvat žáka v celém průběhu jeh vzdělávání. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ - Zpracvání plánu pedaggické pdpry pstupů - Pravidelné knzultace pedaggických pracvníků a vyhdncvání zvlených - Materiální pdpra se pskytuje pdle pdmínek škly - Prstředky pedaggické pdpry žáka, zejména didaktické úpravy průběhu vyučvání a práce s učivem. PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ Pskytvání pradenské pmci ve škle zajišťují zejména pradenští pracvníci škly: šklní metdik prevence se věnuje péči žáky s rizikvým chváním a prevenci -19-

20 rizikvéh chvání, výchvný pradce se věnuje pdpře žáků a pedaggických pracvníků při vzdělávání žáků s ptřebu uplatňvání pdpůrných patření, pkud ve škle pracuje šklní psychlg neb šklní speciální pedagg, tak se pdílí na pskytvání pradenských služeb. Pradenský pracvník škly splupracuje s dalšími pedaggickými pracvníky, zejména s třídními učiteli, a zajišťuje pravidelnu kmunikaci se záknným zástupcem žáka neb zletilým žákem. Pravidelně kmunikuje se šklskými pradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy pdpůrných patření a pdílejí se na jejich realizaci ve šklách. Škly a šklská zařízení, která se pdílejí na vzdělávání žáka, pstupují za účelem jeh pdpry ve vzájemné sučinnsti. FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Frma vzdělávání je vlena na základě věku žáka a tmu dpvídajícíh stupně vzdělávání a pdle pžadavků na rganizaci jeh vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací ptřeby žáka neb jiné závažné důvdy na straně žáka. VÝCHODISKA PRO POSKYTOVÁNÍ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ Pzrvání v hdině, rzhvr (se žákem neb záknným zástupcem žáka). Prvěřvání znalstí a dvednstí žáka a reflexe jeh výsledků. Analýza prcesů, výknů a výsledků činnstí žáka, využívání prtflia žákvských prací. Analýza dmácí přípravy žáka a dsavadníh pedaggickéh půsbení škly. PŘÍKLADY PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ V PRVNÍM STUPNI 1. Metdy výuky Zvlené metdy práce pdprují kvalitu pznávacích prcesů žáka, zvláště pak aparátu řídícíh svjvání učiva (myšlení, pzrnst, paměť), rzvíjejí a pdprují prefervané učební styly žáka, respektují míru nadání žáka a jeh specifika. Orientují se na rzvíjení infrmačně receptivních metd zaměřených na rzvj vnímání, na práci s textem a brazem, dále na reprduktivní metdy upevňující zapamatvání, které vedu k svjvání vědmstí a dvednstí pmcí pakvání a prcvičvání. Preferují řešení typvých úlh a prblémů. Aktivizují a mtivují žáka, upevňují pracvní návyky. Klade se důraz na individualizaci výuky (zahrnuje zhledňvání individuálních ptřeb žáka, respektvání pracvních specifik žáka, stylů učení, dplňující výklad neb prcvičvání, princip multisenzrickéh -20-

21 přístupu, nastavení dílčích cílů tak, aby žák mhl pržívat úspěch, pakvané vracení se ke klíčvým pjmům a dvednstem aj.). Vlí se takvá frma práce, která umžní častější kntrlu a pskytvání zpětné vazby, respektvání pracvníh tempa žáka, stanvení dlišných časvých limitů pr plnění úklů. Zadávání dmácích úklů zhledňuje mžnsti žáka a pdmínky, které má žák k jejich plnění. Ve vyučvací hdině se věnuje větší pzrnst frmám a metdám výuky, struktuře vyučvací hdiny, přiměřensti vyučvání, lgické rganizaci a srzumitelnsti předkládanéh učiva, mtivaci k učení a pakvání základních principů učiva, které směřuje ke zvyšvání kncentrace pzrnsti žáka a ke zlepšení jeh mtivace; sučasně je zhledňván sciální status a vztahvá síť žáka a prstředí, ze kteréh žák přichází d škly. 2. Úprava bsahu a výstupů vzdělávání Obhacvání učiva (dílčích výstupů) nad rámec šklníh vzdělávacíh prgramu, frmy bhacvání se vlí nejčastěji pr nadané a mimřádně nadané žáky pdle charakteru jejich nadání. Cílem tht pstupu je učiv prhlubit, rzšířit a bhatit další infrmace, stimulvat prcesy bjevvání a vyhledávání dalších suvislstí a vazeb, které dané téma vzdělávání nabízí. Výstupy vzdělávání se neupravují. Pr pdpru žákvy práce se dpručuje zejména: - nastavení pravidel průběhu a struktury vyučvací hdiny (střídání frem a činnstí během výuky), 3. Organizace výuky - změna zasedacíh přádku či uspřádání třídy v rámci vyučvací jedntky a se zřetelem k charakteru výuky a ptřebám žáků, - diferenciace výuky, skupinvá a kperativní výuka, - zhlednění pstavení žáka ve skupině (třídě), zájmů žáka, - nabídka vlnčasvých aktivit (ve škle) a pdpra rzvje - rganizační pdpra mimšklníh vzdělávání, včetně -21-

22 dbrných exkurzí a stáží. 4. Hdncení Využívání různých frem hdncení, práce s kritérii hdncení v závislsti na charakteru žákva prblému, s důrazem na pdpru rzvje dvednstí a vědmstí žáka, zhlednění akcelervanéh vývje nadaných žáků v práci s učivem. Pdpra autnmníh hdncení (sebehdncení). Hdncení vždy musí zhledňvat sciální kntext, ve kterém prbíhá, a směřvat nejen k vyhdncení úspěšnsti žákva učení, ale také k psílení jeh mtivace pr vzdělávání. 5.1 Přímá pdpra Etapa přímé pdpry žáka ve výuce učitelem neb jiným pedaggickým pracvníkem. Služí ke zmapvání mžných frem pdpry žáka. Pkud nepstačuje tat frma pdpry a žákvi btíže vyžadují sučinnst více pedaggických pracvníků, je vytvářen plán pedaggické pdpry (PLPP). 5. Intervence škly 5.2 Plán pedaggické pdpry 5.3 Metdická pdpra Etapa plánu pedaggické pdpry ve splupráci se záknnými zástupci žáka, v sučinnsti s pradenskými pracvníky škly; služí k pskytvání rganizvané pdpry žákva vzdělávání, k pravidelnému vyhdncvání účinnsti zvlených patření škly. Pskytvání metdické a knzultační pdpry pedaggickým pracvníkům, žákům a záknným zástupcům žáků - ze strany pradenských pracvníků škly. 5.5 Navrhvatel krdinátr patření Škla na základě pdnětu pedaggických pracvníků škly, zletilých žáků neb záknných zástupců žáků infrmuje pedaggické pracvníky, kteří se pdílejí na vzdělávání žáka, a záknné zástupce a úpravách pstupů ve vzdělávání žáka. Vychází se z knzultace škly a záknných zástupců pstupech vzdělávání, s cílem splupráce na řešení prblému žáka, předpkládá se i nesplupracující žák neb záknný zástupce žáka. Splupráce uvnitř škly -22-

23 Ředitel škly pvěří krdinací plánu pedaggické pdpry třídníh učitele, učitele předmětu neb pradenskéh pracvníka škly. 6. Pmůcky Běžné učebnice a učební pmůcky. Pdpůrná patření druhéh stupně - becně Charakter vzdělávacích ptřeb žáka, pr kteréh je tent stupeň určen, je vlivněn zejména aktuálním zdravtním stavem žáka, pžděným vývjem, dlišným kulturním prstředím neb jinými živtními pdmínkami žáka, prblémy v pčáteční schpnsti učit se a připravvat se na šklní práci, nadáním, specifickými pruchami učení a chvání, mírným slabením sluchvých neb zrakvých funkcí, mírnými řečvými vadami, slabením drzumívacích schpnstí, pruchami autistickéh spektra s mírnými btížemi, nedstatečnu znalstí vyučvacíh jazyka a dalšími specifiky, která vyžadují využívání individuálníh přístupu ke vzdělávacím ptřebám žáka, úpravy v rganizaci a metdách výuky, v hdncení žáka, ve stanvení pstupu i frem nápravy a případnéh využití pdpůrnéh patření v pdbě individuálníh vzdělávacíh plánu. Prblémy žáka ve vzdělávání lze charakterizvat jak mírné, lze je bvykle kmpenzvat s využitím speciálních učebnic a speciálních neb kmpenzačních pmůcek a úpravami pedaggické práce. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNI PODPORY - dpručení šklskéh pradenskéh zařízení, šklu, - pracvník šklskéh pradenskéh zařízení dpvědný za kmunikaci se - v případě ptřeby sba pskytující škle knzultace z důvdu své dbrnsti pr účely vzdělávání nadaných žáků; - splupráce s rdinu a případně dalším subjektem pr naplňvání pdpry žáka (šklská zařízení, která se pdílejí na vzdělávání žáka), - zařazení žáka d speciálně pedaggické neb pedaggické intervenční péče pdle skladby btíží žáka a mžnstí škly rganizvané šklu neb šklskými zařízeními (šklní družina, šklní klub, středisk vlnéh času, dmvy dětí a mládeže). -23-

24 PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ Pskytvání pradenské pmci ve škle zajišťují zejména pradenští pracvníci škly: šklní metdik prevence se věnuje péči žáky s rizikvým chváním a prevenci rizikvéh chvání, výchvný pradce se věnuje pdpře žáků a pedaggických pracvníků při vzdělávání žáků s ptřebu uplatňvání pdpůrných patření, pkud ve škle pracuje šklní psychlg neb šklní speciální pedagg, tak se pdílí na pskytvání pradenských služeb. Pradenský pracvník škly splupracuje s dalšími pedaggickými pracvníky, zejména s třídními učiteli, a zajišťuje pravidelnu kmunikaci se záknným zástupcem žáka neb zletilým žákem. Pravidelně kmunikuje se šklskými pradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy pdpůrných patření a pdílejí se na jejich realizaci ve šklách. Škly a šklská zařízení, která se pdílejí na vzdělávání žáka, pstupují za účelem jeh pdpry ve vzájemné sučinnsti. FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Frma vzdělávání je vlena na základě věku žáka a tmu dpvídajícíh stupně vzdělávání a pdle pžadavků na rganizaci jeh vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací ptřeby žáka neb jiné závažné důvdy na jeh straně. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ DRUHÉHO STUPNĚ Úpravy metd výuky, včetně dmácí přípravy: - Reflektují mžnsti a ptřeby žáka ve vztahu k věku, rzvíjejí a pdprují výchvu žáka; zhledňují učební styly žáka; respektují míru nadání žáka a jeh specifika. - Rzvíjejí myšlení, paměť, pzrnst, vnímání, mtriku, 1. Metdy výuky stimulují vývj, využívají řešení typvých úlh, řešení prblémů; vedu k svjení vědmstí, dvednstí a pstjů. - Pmáhají překnávat nepřipravenst na šklu a z th plynucí selhávání ve šklních dvednstech. - Zahrnují intervence na pdpru slabených neb nefunkčních dvednstí a kmpetencí žáka, pdprují připravenst na praktické činnsti. -24-

25 - Umžňují bhacení dílčích výstupů šklníh vzdělávacíh prgramu nad rámec učiva vyučvacích předmětů a blastí šklníh vzdělávacíh prgramu pr nadané a mimřádně nadané žáky. - Využívají např. individuální a skupinvu prjektvu práci, stáže na dbrných pracvištích na pdpru rzvje vědmstí a dvednstí, včetně praktických dvednstí nadaných žáků. 2. Úprava bsahu výstupů vzdělávání a Je nutná úprava bsahu vzdělávání žáka v dílčích blastech, které žák vzhledem ke svým vzdělávacím ptřebám nemůže zvládnut neb je zvládá alternativním způsbem. Obsah vzdělávání žáků se upravuje v závislsti na struktuře a charakteru speciálních vzdělávacích ptřeb žáků na základě dpručení šklských pradenských zařízení. Práce s bsahy vzdělávání směřuje k psílení vzdělávání žáka v blastech, kde nedsahuje uspkjivých výsledků. U žáků s ptřebu pdpry ve vzdělávání z důvdu dlišných kulturních a živtních pdmínek je třeba: - pdpra rzvje šklních dvednstí na pčátku vzdělávání žáka, psílení přípravy na šklní práci. - v rámci nejvyššíh pčtu pvinných vyučvacích hdin psílení výuky českéh jazyka neb výuky českéh jazyka jak jazyka cizíh: 3. Organizace výuky A) ve škle B) ve šklském zařízení Úpravy rganizace a průběhu vzdělávání žáka ve třídě respektují specifika pdmínek, které usnadní vzdělávání žáka, včetně mžnstí využívání speciálních II. 3 A) učebních a kmpenzačních pmůcek a pstupů. Pdpra ve škle scikulturní adaptace v zapjení d třídníh klektivu u žáků. Organizace a pdmínky výuky jsu definvány v individuálním vzdělávacím plánu. Organizace vzdělávání žáka ve šklských zařízeních vychází z btíží žáka ve vzdělávání, II. 3 B) respektuje specifika žáka, která mhu vlivňvat jeh ve šklském účast na aktivitách rganizvaných ve šklských zařízení zařízeních. Organizace a pdmínky zapjení žáka d aktivit šklskéh zařízení jsu specifikvány v dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. V případě, -25-

26 že žák ptřebuje pr vzdělávání speciální učebnice, speciální pmůcky a kmpenzační pmůcky, zváží šklské pradenské zařízení, které z těcht pdpr jsu pr žáka nezbytné také pr vzdělávání ve šklském zařízení, zváží ptřebnst jejich duplicitníh pskytnutí (pkud nelze pmůcku přenášet). 4. Individuální vzdělávací plán) II.4 Individuální vzdělávací plán jak pdpůrné patření navrhuje šklské pradenské zařízení a zpracvává h škla. Vychází ze šklníh vzdělávacíh prgramu, vyhvuje vzdělávacím ptřebám žáka, u mimřádnéh intelektvéh nadání je třeba umžnit bhacvání učiva nad rámec předmětů a vzdělávacích blastí šklníh vzdělávacíh plánu. Cílem tht pstupu je učiv prhlubit, rzšířit a bhatit další infrmace, stimulvat prcesy bjevvání a vyhledávání dalších suvislstí a vazeb, které dané téma vzdělávání nabízí. 5. Hdncení Hdncení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalst vyučvacíh jazyka). Nastavují se takvá kritéria hdncení, která žákvi umžní dsahvat sbníh pkrku. Užívá se různých frem hdncení, jejichž kritéria respektují charakter btíží neb specifik žáka, včetně jeh nadání neb mimřádnéh nadání. Z hdncení jsu zřejmé knkrétní individuálně specifické pdby činnsti vyžadvané p žákvi, jsu jasně a srzumitelně frmulvána hdntící kritéria, dále třída hdncených vlastnstí i hdntící škála. Frmativní hdncení směřuje k zpětnvazební pdpře efektivníh učení žáků a je pr ně infrmativní a krektivní; pdpruje rzvj autnmníh hdncení. Sumativní hdncení žáků s ptřebu pdpůrných patření (se speciálními vzdělávacími ptřebami) zhledňuje jak mezení žáka, tak zejména jeh pkrky ve vzdělávání. 6. Intervence Intervence ve druhém stupni zahrnuje pdpůrná patření v zajištění pedaggické intervence. Pedaggická intervence služí zejména k pdpře vzdělávání žáka ve vyučvacích předmětech, kde je třeba psílit jeh vzdělávání, případně ke kmpenzaci nedstatečné dmácí -26-

27 přípravy na výuku. Sučasně je mžné využít tut dtaci pr práci s třídu neb skupinu žáků. Intervence zahrnují také pradensku pmc šklskéh pradenskéh zařízení. Ředitel škly uzpůsbí průběh přijímacíh řízení pr žáky s ptřebu pdpůrných patření druhéh II. 7 A. stupně, respektuje funkční důsledky speciálních přijímání ke vzdělávacích ptřeb žáka, jeh nemcnění neb vzdělávání zdravtníh pstižení, které mhu vlivnit průběh přijímacíh řízení. Škla pstupuje na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. U žáků s ptřebu pdpůrných patření druhéh stupně jsu respektvány funkční důsledky speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, 7. Úpravy pdmínek přijímání vzdělávání uknčvání vzdělávání ke a Skupina II. 7 B. a kategrie Uknčvání pdle jinéh vzdělávání právníh maturitní předpisu 9 ) zkušku dpvídající upraven jiným druhému stupni právním pdpůrných předpisem 9 ) patření S kupina 1 jeh nemcnění neb pstižení vlivňující knání maturitní zkušky. Žák je zařazen d příslušné kategrie pr knání maturitní zkušky. Při úpravě pdmínek knání maturitní zkušky je nutné zhlednit aktuální zdravtní stav žáka Průběh knání maturitní zkušky nevyžaduje zvláštní úpravy T zkušební dkumentace. P-1, ZP- Žákům je navýšen časvý 1, SP-1, limit a mají upravené SPUO-1 prstředí pr knání maturitní zkušky. Mhu pužívat kmpenzační pmůcky. Žáci kategrie a skupiny SP-1 neknají -27-

28 pslechvý subtest didaktickéh testu z anglickéh jazyka. uknčvání vzdělávání II. 7 C. I. Závěrečná zkuška v brech středníh vzdělání s výučním listem: Ředitel škly umžní žákvi, u kteréh byla v průběhu vzdělávání uplatňvána pdpůrná patření druhéh stupně, aby byla zhledněna i v průběhu knání praktické a teretické zkušky na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. U žáků s ptřebu pdpůrných patření druhéh stupně jsu respektvány funkční důsledky btíží žáka, jeh nemcnění neb zdravtníh pstižení. II. Závěrečná zkuška v brech středníh vzdělání: Ředitel škly umžní žákvi, u kteréh byla v průběhu vzdělávání uplatňvána pdpůrná patření druhéh stupně, aby byla zhledněna i v průběhu knání závěrečné zkušky, na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. U žáků s ptřebu pdpůrných patření druhéh stupně jsu respektvány funkční důsledky btíží žáka, jeh nemcnění neb zdravtníh pstižení. Rzsah pdpry bvykle vyžaduje prdlužení času pr knání zkušek a vytvření pzitivníh klimatu. 8. Prdlužení délky vzdělávání a) Pkud t charakter btíží vyžaduje, umžnit rzlžení studia 1 rčníku na bdbí 2 let. b) V případě ptřeby prdlužení délky středníh 1 rk. 9. Pmůcky Ve výjimečných případech lze pužít bdbné speciální učebnice, speciální pmůcky neb kmpenzační pmůcky, pkud jejich pužití pvede k naplnění vzdělávacích ptřeb žáka; přitm musí být ddržena nrmvaná finanční nárčnst pdpůrnéh patření. Pr další skupiny žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami, které nejsu taxativně uvedeny, se vlí speciální učebnice a pmůcky, včetně kmpenzačních pmůcek v suladu s jejich speciálními vzdělávacími ptřebami, vždy v dpvídajícím stupni pdpůrných patření. -28-

29 Při navrhvání kmpenzačních pmůcek se dbá na psuzení ptřebnsti kmpenzačních a speciálních pmůcek, které mhu být žákvi již pskytnuty z jiných zdrjů pr zabránění nedůvdnéh čerpání prstředků ze státníh rzpčtu. Pdpůrná patření třetíh stupně - becně Pužití pdpůrnéh patření ve třetím stupni je pdmíněn stanvením pdpůrných patření šklským pradenským zařízením na základě diagnstiky speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, případně vychází z vyhdncení účinnsti nižších stupňů pdpůrných patření pskytvaných žákvi. Charakter speciálních vzdělávacích ptřeb žáka vyžaduje již znatelné úpravy v metdách práce, v rganizaci a průběhu vzdělávání, v úpravě šklníh vzdělávacíh prgramu, v hdncení žáka. Rzsah těcht patření zahrnuje zejména úpravy ve strategiích práce s učivem, úpravy v pdmínkách a pstupech šklní práce a dmácí přípravy, včetně psilvání mtivace a pstjů ke šklní práci, v důvdněných případech pak také úpravy bsahů vzdělání a výstupů ze vzdělání. Charakter vzdělávacích ptřeb žáka je nejčastěji vlivněn závažnými specifickými pruchami učení, dlišným kulturním prstředím a jinými živtními pdmínkami žáka, pruchami chvání, těžku pruchu řeči (drzumívacích schpnstí), řečvými vadami těžšíh stupně, pruchami autistickéh spektra, lehkým mentálním pstižením, zrakvým a sluchvým pstižením (slabzrakst, nedslýchavst), tělesným pstižením, neznalstí vyučvacíh jazyka, dalšími btížemi, které mají významný dpad na kvalitu a průběh vzdělávání žáka, případně je vlivněn mimřádným intelektvým nadáním. Charakter speciálních vzdělávacích ptřeb žáka je takvý, že vyžaduje již i pdpru práce pedaggickéh pracvníka asistentem pedagga (pr maximálně 4 žáky), dále využívání kmunikačních systémů neslyšících a hluchslepých sb a využívání prstředků alternativní neb augmentativní kmunikace pdle ptřeb žáka, pdpru speciálně pedaggickéh centra v případě pdpry nácviku prstrvé rientace a využívání alternativních frem kmunikace. Vhdná je také splupráce s dbrníky jiných resrtů, pkud t vyžaduje zájem žáka (lékaři, sciální pracvníci, terapeuti atd.). Délka pskytvání pdpůrných patření se řídí charakterem speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, phybuje se v řádu d něklika měsíců až d knce trvání šklní dcházky. Délka může být upravvána v závislsti na psuzení aktuálníh stavu žáka a na dalších klnstech (například na závěrech kntrlníh vyšetření). PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY -29-