Osnova pro srovnání variant organizace systému úrazového pojištění zaměstnavatelů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Osnova pro srovnání variant organizace systému úrazového pojištění zaměstnavatelů"

Transkript

1 Osnva pr srvnání variant rganizace systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů Na úvd si dvlujeme zdůraznit, že diskuze nad transfrmací systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů nesmí být zplštěna na puhý diskurz přechdu agendy na jiné subjekty. Je třeba celý systém pdrbit důkladné analýze a reálným ptřebám. Jakákliv změna sučasnéh způsbu prvádění úrazvéh pjištění zaměstnavatelů musí reflektvat skutečnst, že z pdstaty věci s sebu všechny pracvní úrazy a nemci z pvlání inherentně nesu i úhradu nákladů z prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění. V sučasné chvíli je tat inherentní suvztažnst zhmtněna puze v infrmační pvinnsti vůči zdravtním pjišťvnám, cž je však naprst nedstatečné. Paradxem tét situace pak je fakt, že mnhdy něklika násbně vyšší náklady nejsu nikterak systémem pjištění kryty a zůstávají buď na bedrech zaměstnavatele, či jsu hrazeny z prstředků jinéh pjistnéh systému, který tak de fact i de iure sanuje závažnu mezeru v platné úpravě. Tét disprprci by měl být v rámci transfrmace systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů zamezen a tent nadále neudržitelný stav napraven. Diskuze tedy musí být tevřena i nad tímt aspektem úrazvéh pjištění zaměstnavatelů, a t buď ve frmě rzšíření pkrytí pjištění i na náklady vzniklé ze systému veřejnéh zdravtníh pjištění, neb frmu jedntnéh správce bu pjistných systémů, v jehž půsbnsti djde k dstatečné synergii. I. Organizace systému 1. Rizik v dlišnsti přístupu nsitele pjištění vůči pškzeným a zaměstnavatelům. V předlženém materiálu MPSV je navrhván přístup, kdy je pjistníkem (plátcem pjistnéh) zaměstnavatel, který sám vyplácí pjistná plnění zaměstnanci a kdy jsu mu tat pjistná plnění refundvána nsitelem pjištění. Tent přístup byl zapracván i d jedntné snvy pr rzpracvání jedntlivých subvariant varianty II, která byla prjednána na prvním jednání dbrné kmise. Ze zvlené varianty II vyplývají základní předpklady: zachvá bjektivní dpvědnst zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu, záknné pjištění zaměstnavatele a sučasný systém náhrady škdy způsbené pracvním úrazem v rzsahu upraveném záknem č. 262/2006 Sb., zákník práce, pvinnst prvádět dškdnění bude mít zaměstnavatel, kterému bude nsitel pjištění dpvědnsti zaměstnavatele pskytnutu náhradu škdy refundvat, pjištěn bude ze zákna zaměstnavatel uzavřením pracvněprávníh vztahu se svým prvním zaměstnancem, vlbu pjišťvny bude prvádět zaměstnavatel nsitel pjištění (zdravtní pjišťvna) bude

2 vybírat pjistné a prvádět kntrlu plnění pvinnstí zaměstnavatelů, při placení pjistnéh a kntrlu správné výše plnění náhrady škdy vůči zaměstnanci vzhledem k výši refundvané částky prvádět zaměstnavateli refundaci pjistných plnění (náhrad škdy), které zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci pskytvat náhradu škdy právněným sbám (zaměstnancům) přím puze v případě, kdy zaměstnavatel nesplní svu pvinnst a náhradu škdy nepskytne neb v případě zániku zaměstnavatele pskytvat pradensku činnst zaměstnavatelům a pškzeným zaměstnancům v případech, kdy dpvědný zaměstnavatel neplní své pvinnsti), vytvářet a spravvat fnd prevence. V uvedeném pstupu shledáváme následující: Výhdy: kmunikace nsitele pjištění puze s pjistníkem, mim případy, kdy pjistník zanikne neb neplní své pvinnsti vůči pjištěnci zachvání stávajícíh systému náhrad škd dle č. 262/2006 Sb., zákník práce, bez nutnsti rzsáhlejších legislativních úprav v tét blasti Nevýhdy: prdleva v realizaci pjistných plnění při neplnění pvinnstí zaměstnavatelem zvýšení administrativníh zatížení nsitele pjištění (pjišťvny) při kntrle správy a výplaty pjistných plnění zaměstnanci zaměstnavatelem jedná se však v zásadě marginální záležitst Pznámka: Další mžná varianta přístupu je následující: Pjistníkem (plátcem pjistnéh) bude nadále zaměstnavatel, a pjištěncem (právněnu sbu) bude zaměstnanec, který bude dškdnění pžadvat přím p nsiteli pjištění zdravtní pjišťvně. V uvedeném pstupu shledáváme následující: Výhdy: Zaměstnavatel bude nadále platit za své zaměstnance pjistné, likvidaci pjistné událsti již bude v celém rzsahu prvádět příslušná zdravtní pjišťvna. Z hlediska zaměstnance je v tét variantě významné snížení rizika mžnsti výpadku plnění např. při neplnění pvinnstí ze strany zaměstnavatele při výplatě pjistných plnění (náhrady škdy zaměstnanci), neb zániku zaměstnavatele. Z hlediska zaměstnavatele výrazně nižší administrativní zatížení (tedy bez správy pjistných plnění) Nevýhdy: tat varianta plně nedpvídá sučasné právní úpravě dškdňvání zaměstnanců při pracvních úrazech a nemcech z pvlání, byla by třeba úprava legislativy Předpkládaná kmplexita změny, způsb stanvení příslušnsti zaměstnavatele (bčana) k nsiteli pjištění zaměstnavatele a přechd mezi nsiteli pjištění. Vlba příslušné zdravtní pjišťvny pr úrazvé pjištění zaměstnavatelem Zaměstnavatel bude ze zákna pjištěn uzavřením pracvněprávníh vztahu se svým prvním zaměstnancem, a prvede vlbu svéh nsitele pjištění (zdravtní pjišťvny).

3 Zaměstnavatel je pjištěn jak pjistník u jedinéh nsitele pjištění. Zaměstnanec vůči nsiteli pjištění není v přímém vztahu, ale prstřednictví pjistníka. Puze v případě výpadku plnění pvinnstí ze strany pjistníka vůči pjištěnci, neb při zániku pjistníka, se dstane pjištěnec d příméh vztahu s nsitelem pjištění s pžadavkem na realizaci pjistných plnění. Přechd mezi nsiteli pjištění se priritně týká pjistníka (který prvádí vlbu nsitele pjištění) a nikli pjištěnce (zaměstnance). Navržená varianta v zásadě dpvídá sučasnému stavu legislativy. Přechd mezi nsiteli pjištění nese jedinu tázku, kd a jakým způsbem vypřádá nárk zaměstnance vůči zaměstnavateli při vzniku škdní událsti ve vztahu k půvdnímu nsiteli pjištění (u kteréh byl pjistník pjištěn v dbě vzniku pjistné událsti) a k nvému nsiteli pjištění. Jsu v zásadě dvě mžné varianty - Vypřádání závazků prvede až d úplnéh vypřádání nárku půvdní nsitel pjištění, Vzhledem k nvému nsiteli pjištění žádný přens infrmací d půvdníh nsitele pjištění Kmunikace pjistitele s nsitelem pjištění, u kteréh již není pjištěn z administrativníh hlediska nejde ani u nsitele pjištění ani u pjistníka výrazné zvýšení jeh nárčnsti - Při průběžném způsbu financvání převezme plnění k vypřádání nárku nvý nsitel pjištění zde je nebezpečí účelvéh přechdu pjistníka na dpručení nsitele pjištění nutnst administrvání převdu (zbyléh rzsahu) nárků ze staréh nsitele na nvéh nsitele pjištění Zdravtní pjišťvny jsu schpny administrvat bě navržené varianty, Prefervána je varianta úplnéh vypřádání půvdním nsitelem pjištění, cž vyhvuje také praxi vyplývající z Nařízení Rady EU. Dle našeh názru u pjistníků (zaměstnavatelů) nedjde k zásadní změně v administrativní nárčnsti Pžadavky na legislativní úpravu: - Definvat mžnsti změny nsitele pjištění pjistníkem - Definvat vypřádání starých nárků u půvdníh nsitele pjištění p vlbě nvéh zde navrhujeme nepřenášet nárky plnění na nvéh nsitele pjištění Tat varianta je jak jediná uvedena v předlženém nevládním materiálu, a byla uvedena jak jediná mžná v jedntné snvě pr rzpracvání jedntlivých subvariant varianty II, která byla prjednána na prvním jednání dbrné kmise. Výhdy Tat varianta nedpruje sučasné legislativě Pr pjistníka neznamená zvýšení administrativní zátěže prti sučasnému stavu Nevýhdy: Jedná se finančně nárčnější alternativu pr zdravtní pjišťvny nutnst vytvření a vedení dalšíh registru zaměstnavatelů vč. všech zaměstnanců, zaměstnaných u zaměstnavatele a z th vyplývající také vyšší vstupní náklady na vytvření SW btížnější kntrlní činnst kntrla dvdu pjistnéh na veřejné ZP a úrazvé pjištění u vlastních pjištěnců a kntrla dvdu pjistnéh na úrazvé pjištění i u pjištěnců jiných

4 ZP, pjištěných u zdravtní pjišťvny puze z důvdu úrazvéh pjištění jedná se však marginální navýšení rzsahu činnstí kntrlních pracvníků Nevýhdy d jisté míry eliminuje prpjení agendy veřejnéh zdravtníh pjištění a úrazvéh pjištění a pjištění nemcí z pvlání (pr pjištěnce jediné zdravtní pjišťvny, kdy jsu vytvřeny pdmínky pr ptimalizaci a zajištění účelnsti a efektivnsti vynakládání prstředků.) Pznámka: Vzhledem k těmt nevýhdám navrhujeme další mžnu variantu (Varianta 2) vlba jediné příslušné zdravtní pjišťvny pr úrazvé pjištění a veřejné zdravtní pjištění zaměstnancem Výhdy: Úrazvé pjištění bude svázán s veřejným zdravtním pjištěním vč. přechdu na zdravtní pjišťvnu, pkud se ke změně rzhdne zaměstnanec. Občan zaměstnanec vlbu zdravtní pjišťvny pr účely všebecnéh zdravtníh pjištění prvede zárveň vlbu své příslušnsti k pjišťvně zajišťující úrazvé pjištění. Pjištěnec má, a nadále by měl, záknnu pvinnst při změně zdravtní pjišťvny infrmvat tét změně svéh zaměstnavatele. Pjistníkem (plátcem pjistnéh) je zaměstnavatel Prpjení bu agend dtčených typů pjištění u jednh nsitele umžní sledvání a vyhdncvání čerpání finančních prstředků z bu typů pjištění v jejich vzájemné suvislsti, a tím vytvří pdmínky pr ptimalizaci a zajištění účelnsti a efektivnsti vynakládání prstředků v suvislsti s pracvním úrazem neb nemcí z pvlání, a t jak z prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění, tak úrazvéh pjištění. I zde je nutn zvážit přechd závazků z úrazvéh pjištění z pjišťvny na pjišťvnu za pjištěncem. Jsu v zásadě dvě bdbné varianty jak u navrhvané varianty. 1) při přechdu zaměstnance d zdravtní pjišťvny k jiné zdravtní pjišťvně plnění by nadále prváděla zdravtní pjišťvna, u které byl zaměstnanec pjištěn při vzniku pjistné událsti, neb 2) by zbylé závazky převzala nvě zvlená zdravtní pjišťvna, tj. závazky by zůstaly u půvdníh pjistitele. Preferujeme variantu, kdy by plnění nadále prváděla zdravtní pjišťvna, u které byl zaměstnanec pjištěn při vzniku pjistné událsti. Předběžně se však jeví v případě průběžnéh financvání akceptvatelnu i druhá varianta. Zdravtní pjišťvny jsu schpné prvzvat ba způsby přechdů závazků. Výhdy: Jedná se méně finančně nárčnu alternativu pr zdravtní pjišťvny dpadá nutnst vytvření a vedení dalšíh registru zaměstnavatelů a zaměstnanců, zaměstnaných u zaměstnavatele ale nepjištěných u zdravtní pjišťvny na veřejné zdravtní pjištění nižší vstupní náklady na vytvření SW než u Varianty 1 Kntrla dvdu pjistnéh na veřejné ZP a na úrazvé pjištění a nemci z pvlání puze u vlastních pjištěnců výhdy vzniklé prpjením agendy veřejnéh zdravtníh pjištění a úrazvéh pjištění a pjištění nemcí z pvlání u pjištěnce jediné zdravtní pjišťvny, kdy jsu vytvřeny pdmínky k pr ptimalizaci a zajištění účelnsti a efektivnsti vynakládání prstředků Nevýhdy: tat varianta plně nedpvídá sučasné právní úpravě dškdňvání zaměstnanců při pracvních úrazech a nemcech z pvlání, byla by třeba značná úprava legislativy Zhdncení administrativní nárčnsti pr zaměstnavatele (placení pjistnéh, výplata plnění, evidenční pvinnsti) Administrativní úkny pr úrazvé pjištění jsu v zásadě shdné s úkny pr zajištění veřejnéh zdravtníh pjištění jak pr nsitele pjištění, tak pr pjistníka (zaměstnavatele) jak v předpkládané variantě řešení tak i v předlžené alternativní Variantě 2 (dle bdu 2):

5 Pr účely veřejnéh zdravtníh pjištění je zaměstnavatel pvinen evidvat své zaměstnance a tyt přihlásit u příslušných zdravtních pjišťven (u kterých jsu zaměstnanci pjištěni). V případě vlby jedinéh nsitele pjištění na úrazvé pjištění a nemci z pvlání by zaměstnavatel měl navíc pvinnst tmut nsiteli pjištění prvést známení všech svých zaměstnancích bez hledu na jimi zvlenu zdravtní pjišťvnu prvádějící veřejné zdravtní pjištění. Pznámka: V krajním případě, by žádný z jeh zaměstnanců nebyl pjištěncem u zvlené zdravtní pjišťvny na veřejné zdravtní pjištění a tedy puze jak pjištěnci na úrazvé pjištění a nemci z pvlání. Plnění znamvací pvinnsti i dvd pjistnéh za své zaměstnance prvádí zaměstnavatel příslušným zdravtním pjišťvnám již v sučasnsti, zvýšení administrativní zátěže pr zaměstnavatele při plnění znamvací pvinnsti tj. hlášení změn ve stavu pjištěnců na veřejné zdravtní pjištění příslušným pjišťvnám a hlášení změn ve stavu pjištěnců na úrazvé pjištění a nemci z pvlání jedné, jím zvlené zdravtní pjišťvně, nebude prti stávajícímu stavu výrazně dlišné, (navíc puze prvede příslušná známení zaměstnancích, pjištěných na veřejné zdravtní pjištění u jiných pjišťven) bdbně pak tmu bude při dvdu pjistnéh jedné, jím zvlené příslušné zdravtní pjišťvně, prvádějící pjištění na úrazvé pjištění a nemci z pvlání pjistné na úrazvé pjištění. Cž statně zaměstnavatel prvádí v uvedeném rzsahu již v sučasném systému pjištění pracvních úrazů a nemcí z pvlání u kmerčních pjišťven. Zaměstnavatel je již v sučasnsti pvinen zasílat příslušné zdravtní pjišťvně kpie záznamu pracvním úrazu. Jsme přesvědčeni, že ani případná výplata plnění z úrazvéh pjištění zaměstnanci prstřednictvím zaměstnavatele, pkud bude takt definvána v příslušné právní nrmě, zaměstnavatele i nadále enrmně nezatíží, ať již se bude jednat výplatu plnění v průběhu pracvníh pměru neb p jeh uknčení. Pznámka: Stav je případů pčtu škd hlášených k vyřízení (bez rent) z úrazvéh pjištění zaměstnavatele v rce 2013 (trendem je jejich snížení z případů v rce 2000 na uvedených v rce 2013) na zaměstnavatelů (Statistika ČSSZ kmunikující zaměstnavatelé k ) 4. Administrativní nárčnst výběru pjistnéh pr nsitele pjištění (včetně krdinace a kntrly u více nsitelů pjištění). Zdravtní pjišťvny již v sučasnsti mají fungující a efektivní systém výběru pjistnéh, kntrlní činnsti a vymáhání phledávek u zaměstnavatelů. Zde by nevznikl žádný prblém v případě rzšíření rzsahu znamvaných skutečnstí zaměstnavatelem, dvdu pjistnéh a při prvádění kntrlní činnsti i při rzšíření kntrlvaných dvdů pjistnéh dvd pjistnéh na pvinné pjištění zaměstnavatele k zabezpečení zaměstnanců při pracvním úrazu a nemci z pvlání jak v navrhvané variantě, tak i v alternativní Variantě 2 (dle bdu 2). Nvě bude pžadvána kntrla evidence plnění z úrazvéh pjištění a nemcí z pvlání a správnst jejich vyplácení zaměstnanci zaměstnavatelem. Sučasný systém kntrlní činnsti u zdravtních pjišťven nebude třeba měnit ani nebude třeba navyšvat pčty kntrlních pracvníků, maximálně djde k mírnému nárůstu dby na prvedení kntrlní činnsti u zaměstnavatelů, avšak bez hržení délky celkvé dby na zkntrlvání všech těcht subjektů vzhledem k prmlčecí dbě.

6 5. Organizace prcesu hdncení pškzení zdraví (vně neb uvnitř nsitele pjištění) rychlst, sustavnst (pvinná či namátkvá kntrla jedntlivých případů), zajištění kvality. Zdravtní pjišťvny mhu priritně využít pr hdncení rzsahu pškzení zdraví své zaměstnance - revizní lékaře, tedy interní systém lékařské kntrly, i když nevylučujeme, v případě chybějících specialistů z řad revizních lékařů, aby pak by byla mžná varianta smluvníh vztahu např. s lékaři, se kterými mají zdravtní pjišťvny smluvu úhradě hrazených služeb. Předkladatel preferuje pvinnu kntrlu jedntlivých případů. Zdravtní pjišťvny dispnují v sučasnsti interními kntrlními mechanismy, které mhu být rzšířeny i mechanismy kntrly správnsti hdncení pškzení zdraví u pracvních úrazů a nemcí z pvlání revizními lékaři. 6. Organizační struktura subjektů prvádějících pjištění zaměstnavatele (charakteristika, zastřešující struktura, splupráce). Zdravtní pjišťvny akceptují návrh varianty II.d) na prvádění administrace záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu více subjekty, uvedený v materiálu MPSV, kdy by byl nutné navíc ustanvit styčný rgán, který by krdinval činnst těcht subjektů, a spravval také garanční fnd. Organizační struktura zdravtních pjišťven vyplývá z jejich rganizačních řádů a liší se v zásadě puze v závislsti na jejich ptřebách reginálníh pkrytí při zachvání minimalizace nákladů na prvz. Jedntlivé zdravtní pjišťvny v sučasné dbě vedu puze registry svých vlastních pjištěnců, avšak je vytvřen centrální registr subjektů (pd správu Všebecné zdravtní pjišťvny), prstřednictvím kteréh mhu zdravtní pjišťvny kmunikvat při řešení změn v příslušnsti pjištěnce k pjišťvně resp. při řešení příslušnsti pjištěnce k právním předpisům dle Krdinačních nařízení EU. Vytvřený styčný rgán bude mim pradenské činnsti realizvat vyplácení náhrad z garančníh fndu v případech, kdy zaměstnavatel nesplnil pvinnst zaregistrvat se, neb v případě inslvence příslušné zdravtní pjišťvny. Na financvání vytvření styčnéh rgánu a financvání jeh činnsti se budu pdílet všechny zdravtní pjišťvny pměrně pdle kritérií, stanvených záknem. Navrhujeme finanční účast zdravtní pjišťvny pměrně dle pčtu u ní evidvaných pjistníků, resp. plánu předpisu pjistnéh na úrazvé pjištění a nemci z pvlání, uvedeném v pjistném plánu. Úlhu styčnéh místa pr mezinárdní agendu navrhujeme řešit nikli cestu vytváření nvéh subjektu, ale využitím stávající fungující infrastruktury. Zdravtní pjišťvny již v sučasné dbě mají vybudván systém napjení na síť pr výměnu dat se státy, řídícími se Nařízeními Rady Evrpské unie (státy EU, EHP a Švýcarská knfederace). Děje se tak v rámci příméh napjení na Centrum mezistátních úhrad, které je dle našeh názru schpn plně, bez dalších nákladů, administrvat i agendu pracvních úrazů a nemcí z pvlání. V tét suvislsti je třeba navrhnut, aby vedení Centra mezistátních úhrad byl přizván k ptenciálnímu dalšímu jednání.

7 II. Financvání systému, pjistné 1. Zajištění slventnsti systému (kd dpvídá za slventnst systému, pstup při neslventnsti nsitele pjištění, záruky slventnsti) Jak již shra uveden, VZP ČR akceptuje návrh varianty II.d) na prvádění administrace záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu více subjekty, uvedený v materiálu MPSV, kdy by byl nutné navíc ustanvit styčný rgán, který by krdinval činnst těcht subjektů, a spravval také garanční fnd. Předkladatel navrhuje, aby de dne vstupu zdravtní pjišťvny d likvidace, neb de dne zavedení nucené správy nad zdravtní pjišťvnu neb de dne, který Ministerstv zdravtnictví ČR na základě nervnváhy v hspdaření zdravtní pjišťvny vyhlásí ve sdělvacích prstředcích, bude mci zaměstnavatel změnit zdravtní pjišťvnu bez hledu na záknem daný termín určený ke změně zdravtní pjišťvny, a t nejdříve k 1. dni následujícíh kalendářníh měsíce. Závazky náhrad, které zůstaly p takvé zdravtní pjišťvně, bude nadále refundvat styčný rgán z garančníh fndu d úplnéh umření phledávky. Styčný rgán bude mim t také zastřešvat vyplácení náhrady z garančníh fndu pjištěnci v případech, kdy zaměstnavatel nesplnil pvinnst zaregistrvat se, neb v případě vstupu d likvidace neb zániku zaměstnavatele. Financvání systému bude přísně ddělen d financvání systému veřejnéh zdravtníh pjištění. 2. Způsb stanvení sazby pjistnéh (pjistným plánem neb záknem) V materiálu MPSV je navrhván, že v případě varianty II.d) budu sazby pjistnéh u veřejnprávních subjektů stanveny na základě pjistnéh plánu příslušnéh veřejnprávníh subjektu. Příslušná ministerstva budu schvalvat pjistný plán, a aby se předešl schdkvému hspdaření, budu vypracvány takvé mechanismy, které zajistí vyrvnanu finanční bilanci, frmu záknem stanvenu. Předkladatel preferuje stanvení sazby pjistnéh záknem. Pvažujeme pak za účelné stanvit sazbu pjistnéh v různé výši pr různá dvětví. Otázku d diskuse však stále zůstává, zda pnechat sazbu na jedntlivých zdravtních pjišťvnách a jejich pjistných plánech, neb trvat na jedntné sazbě stanvené na základě dhdvacíh řízení mezi jedntlivými zdravtními pjišťvnami. Překladatel mírně preferuje druhé jmenvané. Zatímc první způsb může využít některých pzitivních efektů vyplývajících z knkurence subjektů, druhý návrh může snižvat administrativní náklady jak na straně pjišťven, tak na straně zaměstnavatelů. 3. Finanční dpad (d veřejných financí, d státníh rzpčtu, na zaměstnavatele) V sučasné dbě je d státníh rzpčtu dváděn rzdíl mezi vybraným pjistným a náklady pvýšenými marži pjišťven ve výši 9% resp. 4% z vybranéh pjistnéh, tat částka je dsud kladným saldem ve státním rzpčtu. V materiálu MPSV je navrhván, že v případě varianty II.d) budu příslušná ministerstva schvalvat pjistný plán jedntlivých zdravtních pjišťven, a aby se předešl schdkvému hspdaření, budu vypracvány takvé mechanismy, které zajistí vyrvnanu finanční bilanci, frmu záknem stanvenu.

8 V pjistném plánu budu stanveny jak plán výběru pjistnéh d zaměstnavatelů, plán výše refundace pjistných plnění zaměstnavateli a náklady na prvz systému (režijní náklady pjišťvny vč. nákladů na prvz Styčnéh rgánu). Rzdíl mezi výběrem pjistnéh a sumu výše refundace a režijních nákladů na prvz systému bude dváděn d rezervníh fndu, vedeném Styčným rgánem. K zajištění stavu, aby byl systém přebytkvý bude třeba dsáhnut kalkulací sazby pjistnéh, umžněnéh příslušnu záknnu úpravu. Puze v případě vzniku deficitu systému (např. nečekávanu událstí velkéh rzsahu) pak bude třeba záknnu nrmu zajištění mžnsti jeh sanace ze státníh rzpčtu. Předkladatel nepředpkládá jiný dpad d státníh rzpčtu, než: A) Výpadek plnění, dváděnéh v sučasnsti d státníh rzpčtu (částku ve výši rzdílu mezi výběrem pjistnéh a sumu refundace plnění zaměstnavateli a režijních nákladů na prvz systému). Tat částka by nadále byla využita na tvrbu rezervníh fndu a případně na tvrbu fndů prevence pracvních úrazů a nemcí z pvlání příslušných zdravtních pjišťven. B) Uhrazení částky na refundaci dběhvých nákladů za rky 2017 až 2019 ze státníh rzpčtu. Jedná se celkvu částku cca 157 mil. Kč (viz tabulku č.2 v závěru tht materiálu). Náklady na refundaci v bdbí náběhu systému u nvéh nsitele pjištění (zdravtní pjišťvny), budu pkryty v rámci průběžnéh systému, vzhledem k časvému zpždění vyplácení plnění a refundací těcht plnění u nvě vzniklých pjistných událstí, již z plateb pjistnéh, vybranéh d pjistníků (zaměstnavatelů). Předkladatel nepředpkládá přijetím varianty II.d) žádný další významný dpad d veřejných rzpčtů (mim výše zmíněnéh dpadu d státníh rzpčtu). Rvněž u zaměstnavatele není předpklad významnéh zvýšení jeh zatížení. K tmut bdu viz také tabulky na knci dkumentu. III. Činnst nsitelů pjištění 1. Organizace prevence pracvních úrazů a nemcí z pvlání - jedntnst, zaměření, slžitst (kmplexita) V sučasné dbě mají zdravtní pjišťvny vypracvány prgramy prevence, reagující na ptřeby svých pjištěnců z hlediska specifických nemcnění a nemcnsti různých věkvých skupin. Zdravtní pjišťvny dispnují nejúplnějšími infrmacemi zdravtním stavu pjištěnců, nebť mají nejkmplexnější a nezprstředkvané infrmace zdravtním stavu a čerpání hrazených služeb úrazem pstiženým zaměstnancem, získané při prvádění veřejnéh zdravtníh pjištění, před vznikem nárku z úrazvéh pjištění; Zdravtní pjišťvny rvněž mají mžnst využití infrmací pracvních úrazech, předávaných jim již v sučasnsti zaměstnavateli, kdy příslušná zdravtní pjišťvna má práv zaměstnavateli, u kteréh v uplynulém rce dšl k pakvanému výskytu pracvních úrazů, vyměřit přirážku k pjistnému na zdravtní pjištění. Navrhujeme užít částku ve výši 3% vybranéh pjistnéh d zaměstnavatelů na aktivity spjené s prevencí pracvních úrazů a nemcí z pvlání. Tat částka bude převedena d Fndu prevence pracvních úrazů a nemcí z pvlání příslušné zdravtní pjišťvny, který bude ddělen d Fndu prevence, vedenéh již v sučasnsti pr hrazení preventivních prgramů z prstředků a pr účely ve všebecném zdravtním pjištění.

9 Rzsah užití a směrvání prstředků na aktivity spjené s prevencí pracvních úrazů a nemcí z pvlání pr daný rk bude definván v pjistném plánu zdravtní pjišťvny na základě vyhdncení vývje stavu pracvních úrazů a nemcí z pvlání u zaměstnavatelů. Pdmínky užití prstředků fndu prevence budu dané záknem. Budu fungvat preventivní plány vycházející ze strategických materiálů v blasti BOZP, z aktuálních prblémů a statistik. Každá zdravtní pjišťvna bude mít svůj preventivní prgram zalžený na spektru zaměstnavatelů a zaměstnanců a není nutné, aby každá zdravtní pjišťvna dispnvala jedntnu plitiku prevence v blasti BOZP. Pr mtivaci je napak žáducí diferenciace preventivních prgramů avšak v jedntném záknném rámci. Využití znalsti úhrad zdravtní péče z prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění umžní kalkulaci nákladů za jedntlivými pracvními úrazy a nemcemi z pvlání, využití znalstníh ptenciálu v blasti čerpání a úhrad péče ptimálně zaměří preventivní prgramy a sestaví spektrum nákladvě rizikvých skupin zaměstnavatelů, které lze mtivvat k větším investicím v rámci zajištění pdmínek BOZP na pracvištích. Obdbně jak je pstavena právní úprava přirážek pjistnému dle 45 zákna č. 48/1997 Sb., který přím řeší mžnst uplatnění přirážek k pjistnému, my měla být pstavena právní úprava v nvém zákně. Je žáducí bě úpravy prvázat tak, aby nástrj platné právní úpravy v zákně 48/1997 Sb. mhl být plně využíván. Dsud zdravtní pjišťvny v praxi přirážky pjistnému využívají puze spradicky pr btížnu důkazní situaci. Při zajištění agendy úrazvéh pjištění jiným subjektem bude pět velmi btížné pr zdravtní pjišťvny tent nástrj efektivně využívat. Užití prstředků z Fndu prevence bude realizván ve dvu rvinách: - V rvině teretické, tj. zajištění pskytvání pradenské činnsti v blasti prevence úrazů a nemcí z pvlání. - V rvině příméh užití prgramů prevence, tj. přímé půsbení na zaměstnavatele frmu bnusů a malusů k mtivaci zaměstnavatelů v blasti prevence. 2. Organizace rehabilitace pracvních úrazů a nemcí z pvlání (zaměření, jedntnst, knw-hw) Rehabilitace - prvádění pjištění zdravtními pjišťvnami by také pmhl částečně eliminvat jeden ze zásadních nedstatků identifikvaných v nelegislativním materiálu tedy neexistenci účinné prevence a rehabilitace. Priritním zájmem zdravtních pjišťven v tmt směru není puze mechanické administrvání knkrétní pjistné událsti, ale i dhled nad pskytnutu péčí, vyhdncvání její úspěšnsti a mnitring prgresu pjištěnce. Zdravtní pjišťvny jsu k zajištění hladkéh průchdu zaměstnance-pacienta systémem pskytvání zdravtní péče velmi silně mtivvány, jelikž při účinné prevenci a hladké a úspěšné rehabilitaci šetří buducí výdaje veřejnéh zdravtníh pjištění, které by jinak musely hradit. Mtivace, kteru je pr zdravtní pjišťvny nečerpání prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění, tak minimalizace vyplácení prstředků úrazvéh pjištění je prti statním subjektům násbná. Eknmické vynakládání zdrjů bude vlastním cílem a tím pádem nejlepším nástrjem pr návrat rehabilitvaných sb d prcesu. Zainteresvanst na c nejrychlejším návratu d pracvníh prstředí eliminuje hraniční mnžství zneužívání čerpání veřejných prstředků, sciálních dávek, prstředků na zdravtní pjištění či prstředků úrazvéh pjištění. Zdravtní pjišťvny mají v sučasné dbě nasmluvána lázeňská zařízení a rehabilitační zařízení pr zabezpečení lázeňské péče a rehabilitace svých pjištěnců. Pr zajištění ptřebné rehabilitace, k dléčení pškzení zdraví, vyplývajícíh z pracvníh úrazu neb nemci z pvlání, bude třeba puze rzšířit smluvní vztahy s těmit zařízeními pskytnutí péče, vyplývající z pjištění pracvních úrazů a nemcí z pvlání. Jedná se prakticky stanvení způsbu vykazvání tét péče na základě schválenéh návrhu na pskytnutí rehabilitace zdravtní pjišťvnu. Návrh na pskytnutí rehabilitace bude bdbně jak v sučasnsti vystaven šetřujícím lékařem a schvalván příslušným revizním lékařem zdravtní pjišťvny, který psudí nutný rzsah rehabilitace

10 k dléčení pjištěnce - zaměstnance neb alespň ke zmírnění následků pracvníh úrazu neb nemci z pvlání k zabránění snížení jeh dalšíh pracvníh uplatnění 3. Pstup při kmpenzaci výdajů zaměstnavatele vyplacených pškzeným (úkny zaměstnavatele, úkny nsitele pjištění, případné úkny dalších subjektů) Refundace plnění, vyplacených pjistníkem (zaměstnavatelem) pjištěnci (zaměstnanci) bude prváděna na základě předlženéh vyúčtvání pjistníkem (zaměstnavatelem) nsiteli pjištění (pjišťvně). Předpkládáme, že termíny a mechanismus refundace plnění budu předmětem příslušné právní úpravy. Zde by měly být také taxativně uvedeny případy, kdy je pvinen nsitel pjištění (pjišťvna) prvést výplatu pjistnéh plnění pjištěnci (zaměstnanci). Pznámka: Nepředpkládáme ve zvlené variantě kmpenzace výdajů vzniklých při správě a výplatě pjistnéh plnění náhrad škdy, vyplývajících ze záknnéh pjištění zaměstnavatele na úrazvé pjištění a pjištění nemcí z pvlání. Nebráníme se však, v případě zanesení tét mžnsti d příslušné právní úpravy, kmpenzvat tyt náklady, nárkvané v prkazatelné výši zaměstnavatelem. Tyt výdaje pak budu zakalkulvány d pjistnéh plánu zdravtní pjišťvny v rámci režijních nákladů. Pznámka: Navrhvaná Varianta 2), kdy pjistníkem (plátcem pjistnéh) je zaměstnavatel, a pjištěncem (právněnu sbu) je zaměstnanec, který dškdnění pžaduje přím p nsiteli pjištění zdravtní pjišťvně, nepředpkládá jakékli kmpenzace výdajů zaměstnavatele, vzniklých při vyplácení pjistnéh plnění pškzeným zaměstnancům. 4. Prcesní pstavení nsitelů pjištění, charakter prcesních pstupů a pstup při rzhdvání (prcesní pstupy, lhůty, flexibilita) Unikátní pstavení zdravtních pjišťven zaktvené v právním řádu České republiky jim pskytuje nepřensitelné zkušensti i v blasti jejich prcesníh pstavení a způsbu řízení. Zdravtní pjišťvny nevedu z pvahy věci puze správní řízení a nevystupují autmaticky vždy jakžt vrchnstenské rgány judikatura nejvyšších sudů ČR je v tmt směru jasná, dknce hvří tm, že Zdravtní pjišťvny vystupují jakžt správní rgány výlučně tam, kde aplikují své rzhdvací pravmci zaktvené v 53 zákna č. 48/1997 Sb. Na rzhdvání zdravtních pjišťven ve věcech týkajících se přirážek k pjistnému, pkut a pravděpdbné výše pjistnéh a ve sprných případech ve věcech placení pjistnéh, penále, vracení přeplatku na pjistném a snížení zálh na pjistné se vztahují becné předpisy správním řízení, nestanví-li zákn č. 48/1997 Sb. jinak. Ve správním řízení zahajvaném na návrh pjištěnce se rzhduje též ve sprných případech hrazení částek ve věci zaplacení regulačních pplatků a zaplacení dplatků za částečně hrazené léčivé přípravky neb ptraviny pr zvláštní lékařské účely, které se zapčítávají d limitu v případě, že limit byl překrčen. Zdravtní pjišťvny jsu sice ve shra uvedených případech v pstavení správních rgánů, všem v případech stanvení nárků z úrazvéh pjištění zdravtní pjišťvny v tmt pstavení být mhu, ale nemusí (záležel by na rzhdnutí zákndárce). Lze vycházet jak z th, že dpvědnst zaměstnavatele za škdu při pracvních úrazech a nemcech z pvlání vzniklá zaměstnanci, která je v rámci úrazvéh pjištění pjišťvána, je svjí pvahu dpvědnstí sukrmprávní (viz 365 a násl. zákníku práce), tak i z th, že puze správní řízení pskytuje všem účastníků pžadvanu míru transparentnsti. Zdravtní pjišťvny tedy kmbinují, jak jediný z navržených nsitelů pjištění, pstavení správníh rgánu a zkušensti

11 se správním řízením, tak i rzhdvací pstupy mim frmální správní řízení - na základě vnitřních předpisů, ale i jiných nrem. Zdravtní pjišťvny jsu tedy připraveny vystupvat dle nárků zákndárce, či ptřeb systému v bu plhách včetně prcesních náležitstí, pčítání lhůt apd., žádná z dalších uvažvaných variant tyt výhdy a zkušensti nepskytuje. 5. Pstup při nesuhlasu pškzených s výší náhrady škdy a při nesuhlasu nsitele pjištění s výší náhrady škdy (prcesní pstupy, lhůty, flexibilita) Zdravtní pjišťvny jsu správní rgány. V případě, že by tent pstup byl upraven příslušnu právní nrmu, řešení sprů ve věci nesuhlasu pškzených s výší náhrady škdy by prbíhal ve správním řízení se lhůtami dle správníh řádu. Odvlacím rgánem, pkud by nebyl záknem upraven jinak, by byl Rzhdčí rgán příslušné zdravtní pjišťvny, který již nyní řeší spry při platbách pjistnéh na veřejné zdravtní pjištění. V případě, že by pstup nebyl v tét věci nebyl upraven právní nrmu, p námitkvém řízení, neúspěšném pr pškzenéh, by dšl k bčansk-právnímu sudnímu spru. 6. Statistika a evidence vedené nsiteli pjištění pjetí evidence (bčan neb zaměstnavatel), využití stávajících registrů, krdinace mezi nsiteli pjištění Jak je již v předchzích kapitlách uveden, vzhledem k tmu, že nsitel pjištění na úrazvé pjištění a nemci z pvlání bude mim své pjištěnce na veřejné zdravtní pjištění evidvat i pjištěnce jiných zdravtních pjišťven, zvlená varianta si vynutila zřízení nvé evidence (registru) na bázi pririty evidence pjistitele (zaměstnavatele) a až následně pjištěnce (zaměstnance). Stávající registry pak mhu služit k věřvání a dplňvání údajů pjistnících d jejich evidence pr účely úrazvéh pjištění, a pjištěncích v případě chybných známení d pjistníka (zaměstnance). Zdravtní pjišťvny již v sučasnsti spravují nejúplnější systém evidence zaměstnavatelů zdravtní pjišťvna eviduje všechny zaměstnavatele, u kterých jsu zaměstnáni její pjištěnci. Krdinace mezi nsiteli pjištění (ZP) by byla nutná puze v případě, kdy by přecházely závazky při změně příslušné zdravtní pjišťvny pjištěncem, na nvě zvlenu zdravtní pjišťvnu, cž není prefervaná varianta řešení. Pznámka: V případě inslvence ZP by, dle prefervaných navrhvaných řešení, byla nutná krdinace mezi ZP a styčným rgánem. Pznámka: Preferujeme variantu, kdy by plátcem pjistnéh (pjistníkem) byl zaměstnavatel, pjištěncem pak zaměstnanec s tím, že vlbu jedné zdravtní pjišťvny jak pr pjištění ve veřejném zdravtním pjištění tak i v pjištění úrazu a nemcí z pvlání by prváděl zaměstnanec. IV. Přechd ze sučasnéh na navrhvaný systém 1. Pstup při převdu údajů subjekty pvinné k předávání a právněné k přijímání údajů (pčet určených subjektů), nutnst klíče pr předávání údajů, rzsah a frma předávaných údajů, časvé rzvržení předávání údajů

12 Rzsah a frma předávaných dat a časvé rzvržení jejich předávání, stejně jak definice subjektů by, dle našeh názru, měla být definvána v příslušné právní nrmě. Rzsah předávaných údajů ve fázi přechdu sučasnéh systému na nvě zvlený systém bude dvislý d zvlené varianty přechdu závazků. Nejméně však bude nutn prvést prvnání registru evidvaných zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců u minulých nsitelů pjištění s registrem pjistníků a pjištěnců, vytvřený p splnění znamvací pvinnsti pjistníky u zvlených nvých nsitelů pjištění. 2. Hrazení minulých závazků (subjekty pvinné k úhradě, rzsah hrazení, časvé rzvržení úhrady, zdrje úhrady, garance úhrady) Opět závisí na zvlené frmě. Zdravtní pjišťvny předpkládají, že by měly být schpné v maximální míře navázat na sučasný systém hspdaření a převzít systém inkasa a exkasa bez dpadu na vznik deficitu. Předpkládáme, že částky na likvidaci dběhvých nákladů za rky 2017 až 2019 budu refundvány ze státnímu rzpčtu, cž bude v příslušné právní nrmě předmětem úpravy přechdnéh bdbí mezi systémy úrazvéh pjištění a pjištění nemcí z pvlání zaměstnavatele. Jsme ale také názru, že zdravtní pjišťvny by při průběžném financvání dběhvé náklady byly schpny ufinancvat a tyt by byly zakalkulvány v pjistném plánu úrazvéh pjištění zdravtních pjišťven i bez nutnsti jejich kmpenzace ze státníh rzpčtu. V. Závěr Hlavní klady a zápry tét varianty rganizace systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů: 1. 5 hlavních kladů tét varianty 1. Využití stávajících nástrjů zdravtních pjišťven - již existující nejúplnější systém evidence zaměstnavatelů zdravtní pjišťvna eviduje všechny zaměstnavatele, u kterých jsu zaměstnáni její pjištěnci a fungující systém kntrlní činnsti a vymáhání phledávek u zaměstnavatelů ze strany zdravtních pjišťven. Zde by nevznikl žádný prblém v případě rzšíření rzsahu kntrlvaných dvdů dvd pjistnéh na pvinné pjištění zaměstnavatele k zabezpečení zaměstnanců při pracvním úrazu a nemci z pvlání; ani při kntrle evidence a vyplácení refundvaných pjistných plnění náhrad škdy zaměstnavatelem zaměstnanci; - Zdravtní pjišťvny jak jediný z uvažvaných subjektů mhu nabídnut zákndárci mžnst zvážit nastavení rzhdvacích prcesů jak prstřednictvím správníh řízení, tak i jinu frmu zvláštní typ řízení, či sukrmprávní rzhdvání, nebť zdravtní pjišťvny dispnují zázemím, knw hw i právním pstavením, které jim tut flexibilitu umžňuje; 2. Využití stávajícíh systému revizní činnsti revizních lékařů

13 k zajištění kvalitní kntrly nárku ve vztahu k léčebnému prcesu; 3. Infrmace zdravtním stavu pjištěnců a pracvních úrazech zaměstnanců - nejúplnější infrmace zdravtním stavu pjištěnců - zdravtní pjišťvny mají nejkmplexnější a nezprstředkvané infrmace zdravtním stavu a čerpání hrazených služeb úrazem pstiženým zaměstnancem, získané při prvádění veřejnéh zdravtníh pjištění, před vznikem nárku z úrazvéh pjištění; tyt infrmace mhu mít významný dpad d stanvení nárku; - mžnst využití infrmací pracvních úrazech, předávaných již v sučasnsti zaměstnavateli příslušným zdravtním pjišťvnám, kdy příslušná zdravtní pjišťvna má práv zaměstnavateli, u kteréh v uplynulém rce dšl k pakvanému výskytu pracvních úrazů, vyměřit přirážku k pjistnému na zdravtní pjištění fungující kmunikace mezi zdravtními pjišťvnami prstřednictvím centrálníh registru pjištěnců a zaměstnavatelů; 4. Prvázanst zajištění léčebné péče a prevence a rehabilitace kntinuita financvání - kntinuita zajišťvání léčebné péče - zdravtní pjišťvny zajišťují léčebnu péči u pracvních úrazů již nyní. Jsme zárveň přesvědčeni, že pstarat se řešení dalších závazků, plynucích z předmětné agendy, by pr zdravtní pjišťvny neměl být nepřiměřený prblém; - prevence a rehabilitace prvádění pjištění zdravtními pjišťvnami by také pmhl částečně eliminvat jeden ze zásadních nedstatků identifikvaných v nelegislativním materiálu tedy neexistenci účinné prevence a rehabilitace. Priritním zájmem zdravtních pjišťven v tmt směru není puze mechanické administrvání knkrétní pjistné událsti, ale i dhled nad pskytnutu péčí, vyhdncvání její úspěšnsti a mnitring prgresu pjištěnce; - kntinuita financvání je velmi pravděpdbné, že při prvzvání agendy zdravtními pjišťvnami v režimu průběžnéh financvání byl mžné navázat na dsavadní systém a eliminvat tak negativní dpady, které mhu plynut z hrzícíh deficitu; 5. Zvládnuté mezistátní vztahy Zdravtní pjišťvny již v sučasné dbě mají vybudván systém napjení na síť pr výměnu dat se státy, řídícími se Nařízeními Rady Evrpské unie (státy EU, EHP a Švýcarská knfederace). Děje se tak v rámci příméh napjení na

14 Centrum mezistátních úhrad. Dmníváme se, že případné napjení systému prvádění agendy zabezpečení při pracvním úrazu a nemci z pvlání tut cestu by vyžadval diametrálně nižší náklady než v případě budvání zcela nvéh SW řešení tht napjení; Centrum mezistátních úhrad byl d rku 2010 fakticky styčným rgánem i pr pracvní úrazy a nemci z pvlání. I p tmt datu CMU reálně administruje a hlavně hradí naprst dminantní část tét agendy. Systém zdravtníh pjištění by tak nemusel prakticky vytvářet nic nvéh na rzdíl d statních subjektů. V tét suvislsti je třeba navrhnut, aby vedení Centra mezistátních úhrad byl přizván k ptenciálnímu dalšímu jednání s MPSV či jinými subjekty. Na závěr je třeba knstatvat, že již dnes zdravtní pjišťvny hradí pdstatnu část nákladů systémů sciálníh zabezpečení, vynalžených v suvislsti s pracvním úrazem a nemcí z pvlání (v prvním bdbí p vzniku událsti, kdy je případ administrativně zpracváván, pak nese systém zdravtníh pjištění naprst dminantní část nákladů). Zde máme za t, že náklady na úhrady zdravtní péče uhrazené ze systému veřejnéh zdravtníh pjištění, vzniklé z pracvníh úrazu neb nemci z pvlání, by měly být refundvány d systému veřejnéh zdravtníh pjištění ze systému pjištění úrazu a nemcí pvlání. Přechd systému d správy ZP by tak v zásadě nepředstavval něc zcela nvéh, ale spíše rzšíření prtflia a výše dávek, které i dnes pjišťvny pjištěncům při pracvním úraze a nemci z pvlání garantují a zajišťují hlavní zápry tét varianty Pdbně jak u statních variant jsu hlavním záprem náklady na přechd mezi sučasným systémem a nvým systémem administrvaným zdravtními pjišťvnami. Vzhledem k rzšíření pčtu pjišťven je nutné vybudvat styčný rgán a garanční fnd. Tat varianta předpkládá pměrně významné legislativní změny, cž přináší rizik při implementaci. Celkvá finanční nárčnst Finanční prstředky na implementační a prvzní činnst v mil. Kč Vč. nákladů na zřízení a prvz Styčnéh místa Plžka ROKY Výdaje na převd evidence 0? 0 0 Osbní náklady (mzdy) 0 45,6 45,6 45,6 Výdaje na IT Investiční výdaje (SW + HW) 135, Běžné výdaje Vybavení kanceláří 1, Režijní náklady (bez sbních nákl.) Celkem 136,73 73,6 73,6 73,6 Náklady na tvrbu a udržení rezerv 0 212,5 217,5 222,5

15 ÚHRN 136,73 286,1 291,1 296,1 Pznámky k tabulce I. Předpklad nabytí účinnsti příslušných záknů d Všechny uvedené náklady jsu zde uvedeny na základě jejich velmi hrubéh dhadu a jsu kalkulvány za všechny ZP a zřízení a činnst Styčnéh místa. Řádek 1 v TAB 1 - Výdaje na převd evidence V sučasnsti není známa bližší infrmace jaká evidence se bude převádět. Tj. pr bližší stanvení nákladů jsu ptřeba infrmace, jaké úkly má plnit cílvý prvzní systém, z th dvdit jaká data a v jakých strukturách k tmu budu ptřeba v cílvém prvzním systému. Zárveň je ptřeba mít také infrmace jaká data a v jaké struktuře jsu k dispzici ve zdrjvém systému, z něhž budu data převáděna. Řádek 3 v TAB 1 - Odhad sbních nákladů (v tabulce I samstatně mim dhadu režijní nákladů, v tabulce II jsu sbní náklady uvedeny v rámci režijních nákladů) Náklady stanveny na základě dhadu minimálníh pčtu převzatých zaměstnanců (na základě zákníku práce) ze stávajících pjišťven, kteří by navýšili stávající pčty zaměstnanců zdravtních pjišťven k zajištění náběhu a dalšíh prvzvání tét nvé agendy a minimálníh pčtu nvých pracvníků styčnéh místa

16 Přílha č.1 Práv zdravtní pjišťvny na náhradu nákladů pdle 55 zákna č. 48/1997 Sb., veřejném zdravtním pjištění (dále jen ZVZP ) pracvní úrazy a nemci z pvlání Každý pracvní úraz neb nemc z pvlání zaměstnance si zpravidla vyžádá jeh šetření, tj. pskytnutí zdravtních služeb, které zdravtní pjišťvna zaměstnance pskytvatelům zdravtních služeb standardně uhradí z prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění. Tím kd tedy ve skutečnsti nese největší část nákladů spjených s léčením pjištěnce je prt především systém veřejnéh zdravtníh pjištění prstřednictvím zdravtních pjišťven. Tent materiál si klade za cíl vyčíslit puze výši uplatňvaných nárků zdravtních pjišťven, které uplatňují vůči zaměstnavatelům - náhradu nákladů na hrazené služby, které zdravtní pjišťvny vynalžily v důsledku zaviněnéh prtiprávníh jednání třetí sby (zaměstnavatele) vůči pjištěnci (zaměstnanci). Skutečná výše nákladů, které systém veřejnéh zdravtníh pjištění na úhradu služeb pskytnutých v suvislsti s léčbu pracvních úrazů neb nemcí z pvlání zaměstnance je však výrazně vyšší a její vyčíslení bude předmětem samstatnéh materiálu. Odpvědnst zaměstnavatele za škdu při pracvních úrazech a nemcech z pvlání vůči zaměstnanci je upravena v 365 a násl. zákníku práce, jak dpvědnst za výsledek. Zaměstnavatel je na základě tét úpravy v rzsahu, ve kterém dpvídá za škdu, pvinen pdle zákníku práce pskytnut vedle dalších náhrad i náhradu za účelně vynalžené náklady spjené s léčením ( 369, 373), přičemž účelně vynalžené náklady spjené s léčením přísluší tmu, kd tyt náklady vynalžil. S hledem na širký rzsah služeb hrazených z veřejnéh zdravtníh pjištění a nízku spluúčast pjištěnců t však není zaměstnanec, ale zdravtní pjišťvna, kd ve skutečnsti nese největší část nákladů spjených s léčením pjištěnce. Náklady spjené s léčením vynalžené zaměstnancem jsu v tmt srvnání marginální. Zdravtní pjišťvna však práva z dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání uplatňvat nemůže a musí se svých nárků dmáhat jiným způsbem. O existenci pracvníh úrazu neb nemci z pvlání by se zdravtní pjišťvna měla dzvědět z něklika zdrjů. Předně má zaměstnavatel pvinnst zaslat zdravtní pjišťvně záznam pracvním úrazu ( 45 dst. 4 ZVZP; 6, 7 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., způsbu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu úrazu) a znamvací pvinnst je dále ulžena i dalším subjektům, mim jiné pskytvatelům zdravtních služeb ( 55 dst. 2 ZVZP). Ve vymezených případech je ulžena pvinnst pskytnut výsledky vyšetřvání příčin určitých pracvních úrazů a nemcí z pvlání zdravtní pjišťvně rgánům inspekce práce a rgánům státní báňské správy ( 55 dst. 4 ZVZP). Sučasná právní úprava tét infrmační pvinnsti však mim jiné netvří ucelený systém a nezaručuje kmplexní infrmvání zdravtních pjišťven, které jim má umžnit řádné uplatnění vlastních nárků. (Cestu k narvnání pstavení zdravtních pjišťven při uplatňvání jejich nárků by tak mim jiné mhla být úprava 55 dst. 4 spčívající ve stanvení bezpdmínečné pvinnsti

17 rgánů inspekce práce a rgánů státní báňské správy pskytnut zdravtní pjišťvně výsledky vyšetřvání příčin všech pracvních úrazů a nemcí z pvlání.) Zdravtní pjišťvně následně náleží v suladu s 55 ZVZP vůči třetí sbě (zaměstnavateli) v úvdu zmíněné práv na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynalžila v důsledku zaviněnéh prtiprávníh jednání třetí sby (zaměstnavatele) vůči pjištěnci (zaměstnanci), tzv. regres. Na rzdíl d dpvědnsti za škdu při pracvních úrazech a nemcech z pvlání upravené v zákníku práce, kde není třeba prkázat ani prušení pvinnsti, vyžaduje vznik pvinnsti zaměstnavatele vůči zdravtní pjišťvně pdle 55 ZVZP, aby zdravtní pjišťvna prkázala zaviněné prtiprávní jednání zaměstnavatele vůči pjištěnci. Záknným pjištěním dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvních úrazech a nemcech z pvlání jsu pkryty puze nárky zaměstnance pdle zákníku práce ( 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.). Znamená t tedy, že se zdravtní pjišťvna se svým nárkem pdle 55 ZVZP musí bracet přím na zaměstnavatele, který může, ale nemusí mít sjednán kmerční pjištění dpvědnsti za škdu. S hledem na vysku výši nákladů na hrazené služby se zaměstnavatelé mhu v případě, že nemají kmerční pjištění, dstávat d hspdářsky btížné situace. Celkvé vymáhané náklady vynalžené na léčbu následků pracvních úrazů neb nemcí z pvlání VZP ČR činily v rce 2012 cekem 32,9 milinů Kč a v rce 2013 celkem 28,1 milinů Kč. Za předpkladu, že VZP ČR měla přibližně 60 % pdíl pjištěnců, lze dhadvat, že u všech zdravtních pjišťven by tat částka dhrmady činila přibližně 55 mil. Kč, resp. 47 mil. Kč. Předtím, než zdravtní pjišťvny přikrčí k uplatnění svéh práva, musí vyhdntit stávající knkrétní situaci a stav důkazů, které budu schpny uplatnit, i vzhledem k účelnsti vynalžených nákladů na vymáhání ve vztahu k ptenciálu úspěšnéh uplatnění jejich nárků. Prvtní analýza směřuje především k tmu, zda pskytnuté infrmace zakládají předpklad, že příslušná zdravtní pjišťvna bude schpna dstatečně prkázat zaviněné prtiprávní jednání zaměstnavatele (nebť zaměstnavatel a tím pádem ani zaměstnanec, kteří primárně dispnují ptřebnými důkazy, na jejich pskytnutí nemají zájem). Sučasné právní nástrje a úprava regresníh právnění zdravtních pjišťven tak v důsledku přináší puze cca plviční úspěšnst uplatněných a vymžených nákladů v rámci regresníh řízení. Navrhujeme prt práv zdravtní pjišťvny vůči zaměstnavateli na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynalžila na léčení pjištěnce zaměstnance v důsledku jeh pracvníh úrazu neb nemci z pvlání zahrnut pd záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu a nemci z pvlání. Přestže příjmy z pjistnéh placenéh zaměstnavateli v rámci záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání výrazně

18 převyšují výdaje tht pjištění 1, vznikají zdravtním pjišťvnám neuhrazené phledávky za zaměstnavateli. Finanční prstředky, které by měly náležet veřejnému zdravtnímu pjištění, tedy knčí ve státním rzpčtu. Navržené řešení by přinesl výhdy: zaměstnancům, kterým by dpadla výrazná část tenze ve vztahu zaměstnaneczaměstnavatel, které vyčíslvání nákladů pracvníh úraz/nemci z pvlání může přinést na příklad ve frmě tlaku na přizpůsbení předávaných infrmací vůči třetím sbám (na příklad zdravtním pjišťvnám), mdifikace výpvědí zaměstnanců průběhu či příčinách úrazu/nemci a nucené splupráci při řešení následných sprů s třetími sbami; zaměstnavatelům, nebť ti řádně platí pjistné v rámci záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele a důvdně se dmnívají, že veškeré nárky vyplývající z dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání mají kryty záknným pjištěním; zdravtním pjišťvnám, nebť náhrada nákladů pdle 55 ZVZP je příjmem základníh fndu zdravtní pjišťvny a následně je vynakládána na úhradu zdravtních služeb pjištěncům. Ptřebné záknné úpravy by byl nejvhdnější prvést v samstatném zákně, jehž přijetí je plánván k prvedení úpravy záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele. Jedná se standardní řešení, které již byl přijat např. v 6 dst. 4 zákna č. 168/1999 Sb., pjištění dpvědnsti za újmu způsbenu prvzem vzidla a změně některých suvisejících záknů (zákn pjištění dpvědnsti z prvzu vzidla), kde zdravtní pjišťvna dstává úhradu nákladů přím ze záknnéh pjištění. 1 uváděný rční přebytek průběžnéh financvání činil v rce 2013 cca 2,3 mld. Kč

19 Prvnání subvariant II. varianty úrazvéh pjištění v mil. Kč Nsitel pjištění ř marže pjišťven 0 4% PP 4% PP 4% PP Varianta II. d) 2 dběhvé náklady Sučasné 3 zřizvací náklady 136, zdravtní 4 náklady na vytvření fndu 0 115,5 183,5 196,5 Pjišťvny 5 prvzní náklady 0 73,6 73,6 73,6 6 Celkem 136,73 286,1 291,1 296,1 řádek 1 marže pjišťven - 4 % z vybranéh pjistnéh řádek 2 náklady na dběh předchzíh systému (1. rk 1/3, 2. rk 1/9 a 3. rk 1/12 nákladů předchzíh nsitele pjištění) řádek 4 finanční prstředky na první platby a náklady na tvrbu a udržení rezerv Pznámky k tabulkám Předpklad nabytí účinnsti příslušných záknů d Všechny uvedené náklady jsu zde uvedeny na základě jejich velmi hrubéh dhadu a jsu kalkulvány za všechny ZP a styčné míst. Řádek 2 v TAB 2 náklady na dběh předchzíh systému dle našeh názru při průběžném financvání tyt ptenciální náklady budu zakalkulvány v pjistném plánu úrazvéh pjištění zdravtních pjišťven bez nutnsti jejich kmpenzace ze státníh rzpčtu. Řádek 3 v TAB 2 - Zřizvací náklady (na SW řešení) Pr variantu, kdy zaměstnavatel jak pjistník (plátce pjistnéh) má mžnst vlby příslušné zdravtní pjišťvny pr všechny své zaměstnance. Odhad sbních nákladů (v tabulce I samstatně mim dhadu režijní nákladů, v tabulce II uvedeny v rámci režijních nákladů) stanveny na základě dhadu minimálníh pčtu převzatých zaměstnanců (na základě zákníku práce) ze stávajících pjišťven, kteří by navýšili stávající pčty zaměstnanců zdravtních pjišťven k zajištění náběhu a dalšíh prvzvání tét nvé agendy Uveden vč. nákladů na pracvníky na styčném místě. Řádek 4 TAB 2 náklady na vytvření fndu (zde def. jak: finanční prstředky na první platby a náklady na tvrbu a udržení rezerv ) ( = Příjmy z pjistnéh Výdaje na pjistná plnění Režijní náklady ZP - dběhvé náklady)

20 Pzn. Dběhvé náklady ZP by byly zapčteny v případě zvlení varianty přensu vypřádání phledávek zaměstnanců, vzniklých z půvdních subjektů na zdravtní pjišťvny v rámci průběžnéh financvání. Vzhledem k tmu, že není řešena tázka vypřádání těcht nákladů mezi půvdními nsiteli pjištění a ZP (s pdmínku nezatížení zatížení veřejných rzpčtů), jsu zde zapčteny k tíži nvých nsitelů pjištění. Řádek 5 TAB2 prvzní náklady D tét plžky jsu zahrnuty sbní náklady plus statní prvzní náklady

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI Jihčeský kraj vyhlašuje na základě usnesení zastupitelstva kraje čísl 158/2003/ZK ze dne 24. června 2003 ve smyslu ustanvení 16, dst. (1), zákna čísl 20/1987 Sb., státní památkvé péči, v platném znění,

Více

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje lékvá regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel dbr farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje... Regulace cen a úhrad léčiv d r. 2008 Zákn č. 48/1997 Sb., veřejném zdravtním pjištění Zákn

Více

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany:

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany: Smluva uzavření buducí kupní smluvy Níže uvedenéh dne, měsíce a rku uzavřely smluvní strany: 1. Jmén buducíh prdávajícíh, r.č..., bytem., jak buducí prdávající na straně jedné (dále jen buducí prdávající

Více

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže "Pojištění je dobrá rada"

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže Pojištění je dobrá rada ÚPLNÁ PRAVIDLA sutěže "Pjištění je dbrá rada" Tat pravidla sutěže (dále jen "Pravidla") upravují sptřebitelsku sutěž "Pjištění je dbrá rada" (dále jen "Sutěž") jak jediný závazný a úplný dkument. 1. Přadatel

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku Smluva pskytnutí péče dítě předšklníh věku (uzavřené pdle zákna č. 40/1964 Sb., ve znění pzdějších předpisů) Šklka Ježeček, s.r.., se sídlem Na Králvě 668/5, Praha Slivenec 154 00 IČ 24659215, DIČ CZ24659215

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2008 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

Žádost o obchodní nabídku

Žádost o obchodní nabídku Žádst bchdní nabídku Splečenství vlastníků jedntek Bytvé dmy Pd Krcínku Klíčvská 913/43, 190 00 Praha 9, IČ: 27418812, Splečnst byla zapsána dne 13.8.1999 v bchdním rejstříku vedeném u Městskéh sudu v

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Nabídka služby DOZP 1. pskytnutí ubytvání - ubytvání - úklid, praní a drbné pravy lžníh a sbníh prádla a šacení, žehlení Služba je pskytvána ve dvu střediscích. Středisk Rumburk 2 dmácnsti p 5 klientech,

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

1. Úvod 3. 2. Obecná část 6. 3. Pojištěnci 12

1. Úvod 3. 2. Obecná část 6. 3. Pojištěnci 12 Revírní bratrská pkladna, Zdravtně pjistný plán zdravtní pjišťvna na rk 2012 O B S A H 1. Úvd 3 2. Obecná část 6 3. Pjištěnci 12 4. Základní fnd zdravtníh pjištění 14 4.1 Záměry vývje hspdaření ZFZP v

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka maléh rzsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 dst. 5 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL

RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL Obchdní pdmínky zadavatele Čísl smluvy kupujícíh: Čísl smluvy prdávajícíh: RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL uzavřená níže uvedenéh dne, měsíce a rku v suladu s ust. 92

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB ISTQB PARTNER PROGRAM VERZE CZ-1.0 (30.05.2013) Czech and Slvak Testing Bard Internatinal Sftware Testing Qualificatin Bard www.castb.rg PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB OSNOVA 1. SHRNUTÍ

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY poskytování telekomunikačních služeb

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY poskytování telekomunikačních služeb VŠEOBECNÉ PODMÍNKY pskytvání telekmunikačních služeb Tyt Všebecné pdmínky stanvují pstup uzavírání smluvy pskytvání a užívání telekmunikačních služeb a pdmínky, na základě kterých bude Martin Křapka, Bečv

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

Zpracovatel: IVRO, v.o.s.

Zpracovatel: IVRO, v.o.s. POZNESS Pznáním k lepším sciálním službám Zpracvatel: IVRO, v..s. Přílha č. 1 Srvnání sciálních služeb pr seniry na území Jihčeskéh kraje a Dlníh Rakuska Strana 2 1 PŘÍLOHA Č. 1 SROVNÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.:úohs-s244/2012/vz-20281/2012/512/jon Brno 29. října 2012

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.:úohs-s244/2012/vz-20281/2012/512/jon Brno 29. října 2012 *UOHSX004L71R* UOHSX004L71R ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.:úohs-s244/2012/vz-20281/2012/512/jon Brn 29. října 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 dst. 1 zákna

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE První certifikační autrita, a.s. ZPRÁVA PRO UŽIVATELE KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY KVALIFIKOVANÉ SYSTÉMOVÉ CERTIFIKÁTY Stupeň důvěrnsti : veřejný dkument Verze 3.3 Zpráva pr uživatele je veřejným dkumentem,

Více

SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O.

SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O. SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O. SPRÁVA NEMOVITOSTÍ Sídl:Lidická 7, 15000, Praha 5, tel 257 324 581 mbil: 607 120 287, e-mail: atest.reality@vlny.cz Prvzvna: Rseveltva 34/615, Praha 6, 160 00, tel. 233

Více

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvkvá rganizace K r a v í h r a 2, 6 1 6 0 0 B r n, +(4 2 0 ) 5 4 1 3 2 1 2 8 7, w w w. h v e z d a r n a. c z, e - m a i l @ h v e z d a r n a. c z Výzva k pdání nabídky

Více

Legislativa a interní normy pro účely boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT) a mezinárodních sankcí

Legislativa a interní normy pro účely boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT) a mezinárodních sankcí Legislativa a interní nrmy pr účely bje prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu (AML/CFT) a mezinárdních sankcí Zákn č. 253/2008 Sb., některých patřeních prti legalizaci výnsů z trestné

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) 01.07.2014 Rzdělvník: Základní právní

Více

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE První certifikační autrita, a.s. ZPRÁVA PRO UŽIVATELE KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY KVALIFIKOVANÉ SYSTÉMOVÉ CERTIFIKÁTY Stupeň důvěrnsti : veřejný dkument Verze 2.2 Zpráva pr uživatele je veřejným dkumentem,

Více

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Jednání bylo zahájeno v 16:00.

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Jednání bylo zahájeno v 16:00. z 1. schůze Výknné rady ČSTS dne 4. 1. 2008 v Praze Přítmni: Barnat (PB), Bartůňkvá (EB), Nvtný (LN), Odstrčil (PO), Siegel (LS) Prgram jednání: 0. Kntrla úklů 0.1. Úkly prezidia 0.2. Úkly VR 0.3. Centrální

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Obecné smluvní podmínky spolku Univerzitní liga, z.s. (dále jen "Všeobecné smluvní podmínky" nebo "VZP")

Obecné smluvní podmínky spolku Univerzitní liga, z.s. (dále jen Všeobecné smluvní podmínky nebo VZP) Smluvní pdmínky Obecné smluvní pdmínky splku Univerzitní liga, z.s. (dále jen "Všebecné smluvní pdmínky" neb "VZP") I. Smluvní vztah 1. Účastníky smluvníh vztahu jsu: A. Univerzitní liga, z.s. se sídlem

Více

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem Přehled dsud realizvaných změn V průběhu rku 2001 převzal Jihmravský kraj zřizvatelské kmpetence k 278 šklským příspěvkvým

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688 Pravidla marketingvé akce s názvem SOUTĚŽ S VODAFONE KREDITNÍ KARTOU Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel marketingvé akce Sutěž s Vdafne Kreditní kartu (dále jen "marketingvá akce"). Tat

Více

Výroční zpráva obce Vysoká u Příbramě. za rok 2011

Výroční zpráva obce Vysoká u Příbramě. za rok 2011 Obec Vyská u Příbramě Výrční zpráva bce Vyská u Příbramě za rk 2011 dle zákna č. 106/1999 Sb., svbdném přístupu k infrmacím Zpráva pskytvání infrmací za rk 2011 - Pskytvání infrmací pdle 18 zákna č. 106/1999

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK DLE METODICKÉHO POKYNU PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK DLE METODICKÉHO POKYNU PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK DLE METODICKÉHO POKYNU PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK vysvětlení vybraných kapitl Metdickéh pkynu pr zadávání zakázek (D9) Operačníh prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst (OP LZZ) PODPORUJEME

Více

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář)

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář) OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hdinvá dtace: 4 vyuč. hdiny na každý seminář) PŘEHLED SEMINÁŘŮ: Oblast: Právní vzdělávání Pracvní práv v kntextu nvely bčanskéh zákníku. Přehled důležitých změn vyplývajících

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2012

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2012 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2012 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek, mezi kterými se přepíná

Více

SMLOUVA O DÍLO. 1. Smluvní strany. 2. Předmět díla

SMLOUVA O DÍLO. 1. Smluvní strany. 2. Předmět díla SMLOUVA O DÍLO 1. Smluvní strany 1.1. Zhtvitel:.. se sídlem: IČ: čísl účtu:. zastupení:. Objednatel: Dmv pr seniry Ďáblice se sídlem: Kubíkva 1698/11, 182 00 Praha 8 IČ: 70 87 58 39 čísl účtu: 2001370002/6000

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY Přílha č. 1: Regulatrní rámec systému studentských půjček v ČR Obsah 1 Výchdiska prjektu 1 1.1 Ppis a cíle prjektu 1 1.2 Sučasný stav financvání

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Bakalářská práce. Vybrané problémy venkovské ZŠ. Chosen Problems of a Provincial Elementary School

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Bakalářská práce. Vybrané problémy venkovské ZŠ. Chosen Problems of a Provincial Elementary School ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Vybrané prblémy venkvské ZŠ Chsen Prblems f a Prvincial Elementary Schl Jarslava LAVIČKOVÁ Cheb 2012 Prhlašuji, že jsem bakalářsku práci

Více

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R234/2014/VZ-17406/2015/323/RBu Brno 13. července 2015

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R234/2014/VZ-17406/2015/323/RBu Brno 13. července 2015 *UOHSX007884F* UOHSX007884F PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R234/2014/VZ-17406/2015/323/RBu Brn 13. července 2015 V řízení rzkladu ze dne 25. 6. 2014, dručeném Úřadu

Více

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy Strategický plán LEADER I Sudety míst k setkávání Metdický pkyn pr hdncení prjektů v rámci 12. výzvy Základní infrmace Tent metdický pkyn vychází z diskuse Prgramvéh výbru MAS Český Západ Místní partnerství

Více

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně:

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně: Ing. Eliška Galambicvá Maturitní tázka č. 14. 14/ Zúčtvání daní a dtací. Základní pjmy v blasti daní (daň, správce daně, plátce, pplatník, zdaňvací bdbí, splatnst daně). Členění daní (daně přímé a nepřímé).

Více

CompleteCare. Všeobecné pojistné podmínky

CompleteCare. Všeobecné pojistné podmínky dcizení 1. Shrnutí CmpleteCare Všebecné pjistné pdmínky Náhdné pškzení a Tent dkument bsahuje pdrbnsti třech druzích pjištění, které mhu být pjistnu smluvu dle vlby pjištěnéh sjednány pjištění náhdnéh

Více

Všeobecné obchodní podmínky společnosti KROB software s.r.o.

Všeobecné obchodní podmínky společnosti KROB software s.r.o. Všebecné bchdní pdmínky splečnsti KROB sftware s.r.. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Tyt Všebecné bchdní pdmínky (dále jen VOP ) vymezují základní bchdní pdmínky a vztahy mezi splečnstí KROB sftware s.r.., IČ: 26857162,

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury Název prjektu: Vypracvání dluhdbéh mdelu financvání dpravní infrastruktury Registrační čísl prjektu: CZ.1.04/4.1.00/48.00013 Příjemce pdpry: Ministerstv dpravy Veřejná zakázka Ddavatel analýzy systému

Více

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností Knkrétní varianty patření směřujících ke zvýšení zásluhvsti a narvnání transferů mezi rdinu a splečnstí Odbrná kmise pr důchdvu refrmu. Pracvní materiál týmu č. 3 Kmplexní analýzy, zásluhvst a transfery,

Více