Osnova pro srovnání variant organizace systému úrazového pojištění zaměstnavatelů

Transkript

1 Osnva pr srvnání variant rganizace systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů Na úvd si dvlujeme zdůraznit, že diskuze nad transfrmací systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů nesmí být zplštěna na puhý diskurz přechdu agendy na jiné subjekty. Je třeba celý systém pdrbit důkladné analýze a reálným ptřebám. Jakákliv změna sučasnéh způsbu prvádění úrazvéh pjištění zaměstnavatelů musí reflektvat skutečnst, že z pdstaty věci s sebu všechny pracvní úrazy a nemci z pvlání inherentně nesu i úhradu nákladů z prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění. V sučasné chvíli je tat inherentní suvztažnst zhmtněna puze v infrmační pvinnsti vůči zdravtním pjišťvnám, cž je však naprst nedstatečné. Paradxem tét situace pak je fakt, že mnhdy něklika násbně vyšší náklady nejsu nikterak systémem pjištění kryty a zůstávají buď na bedrech zaměstnavatele, či jsu hrazeny z prstředků jinéh pjistnéh systému, který tak de fact i de iure sanuje závažnu mezeru v platné úpravě. Tét disprprci by měl být v rámci transfrmace systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů zamezen a tent nadále neudržitelný stav napraven. Diskuze tedy musí být tevřena i nad tímt aspektem úrazvéh pjištění zaměstnavatelů, a t buď ve frmě rzšíření pkrytí pjištění i na náklady vzniklé ze systému veřejnéh zdravtníh pjištění, neb frmu jedntnéh správce bu pjistných systémů, v jehž půsbnsti djde k dstatečné synergii. I. Organizace systému 1. Rizik v dlišnsti přístupu nsitele pjištění vůči pškzeným a zaměstnavatelům. V předlženém materiálu MPSV je navrhván přístup, kdy je pjistníkem (plátcem pjistnéh) zaměstnavatel, který sám vyplácí pjistná plnění zaměstnanci a kdy jsu mu tat pjistná plnění refundvána nsitelem pjištění. Tent přístup byl zapracván i d jedntné snvy pr rzpracvání jedntlivých subvariant varianty II, která byla prjednána na prvním jednání dbrné kmise. Ze zvlené varianty II vyplývají základní předpklady: zachvá bjektivní dpvědnst zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu, záknné pjištění zaměstnavatele a sučasný systém náhrady škdy způsbené pracvním úrazem v rzsahu upraveném záknem č. 262/2006 Sb., zákník práce, pvinnst prvádět dškdnění bude mít zaměstnavatel, kterému bude nsitel pjištění dpvědnsti zaměstnavatele pskytnutu náhradu škdy refundvat, pjištěn bude ze zákna zaměstnavatel uzavřením pracvněprávníh vztahu se svým prvním zaměstnancem, vlbu pjišťvny bude prvádět zaměstnavatel nsitel pjištění (zdravtní pjišťvna) bude

2 vybírat pjistné a prvádět kntrlu plnění pvinnstí zaměstnavatelů, při placení pjistnéh a kntrlu správné výše plnění náhrady škdy vůči zaměstnanci vzhledem k výši refundvané částky prvádět zaměstnavateli refundaci pjistných plnění (náhrad škdy), které zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci pskytvat náhradu škdy právněným sbám (zaměstnancům) přím puze v případě, kdy zaměstnavatel nesplní svu pvinnst a náhradu škdy nepskytne neb v případě zániku zaměstnavatele pskytvat pradensku činnst zaměstnavatelům a pškzeným zaměstnancům v případech, kdy dpvědný zaměstnavatel neplní své pvinnsti), vytvářet a spravvat fnd prevence. V uvedeném pstupu shledáváme následující: Výhdy: kmunikace nsitele pjištění puze s pjistníkem, mim případy, kdy pjistník zanikne neb neplní své pvinnsti vůči pjištěnci zachvání stávajícíh systému náhrad škd dle č. 262/2006 Sb., zákník práce, bez nutnsti rzsáhlejších legislativních úprav v tét blasti Nevýhdy: prdleva v realizaci pjistných plnění při neplnění pvinnstí zaměstnavatelem zvýšení administrativníh zatížení nsitele pjištění (pjišťvny) při kntrle správy a výplaty pjistných plnění zaměstnanci zaměstnavatelem jedná se však v zásadě marginální záležitst Pznámka: Další mžná varianta přístupu je následující: Pjistníkem (plátcem pjistnéh) bude nadále zaměstnavatel, a pjištěncem (právněnu sbu) bude zaměstnanec, který bude dškdnění pžadvat přím p nsiteli pjištění zdravtní pjišťvně. V uvedeném pstupu shledáváme následující: Výhdy: Zaměstnavatel bude nadále platit za své zaměstnance pjistné, likvidaci pjistné událsti již bude v celém rzsahu prvádět příslušná zdravtní pjišťvna. Z hlediska zaměstnance je v tét variantě významné snížení rizika mžnsti výpadku plnění např. při neplnění pvinnstí ze strany zaměstnavatele při výplatě pjistných plnění (náhrady škdy zaměstnanci), neb zániku zaměstnavatele. Z hlediska zaměstnavatele výrazně nižší administrativní zatížení (tedy bez správy pjistných plnění) Nevýhdy: tat varianta plně nedpvídá sučasné právní úpravě dškdňvání zaměstnanců při pracvních úrazech a nemcech z pvlání, byla by třeba úprava legislativy Předpkládaná kmplexita změny, způsb stanvení příslušnsti zaměstnavatele (bčana) k nsiteli pjištění zaměstnavatele a přechd mezi nsiteli pjištění. Vlba příslušné zdravtní pjišťvny pr úrazvé pjištění zaměstnavatelem Zaměstnavatel bude ze zákna pjištěn uzavřením pracvněprávníh vztahu se svým prvním zaměstnancem, a prvede vlbu svéh nsitele pjištění (zdravtní pjišťvny).

3 Zaměstnavatel je pjištěn jak pjistník u jedinéh nsitele pjištění. Zaměstnanec vůči nsiteli pjištění není v přímém vztahu, ale prstřednictví pjistníka. Puze v případě výpadku plnění pvinnstí ze strany pjistníka vůči pjištěnci, neb při zániku pjistníka, se dstane pjištěnec d příméh vztahu s nsitelem pjištění s pžadavkem na realizaci pjistných plnění. Přechd mezi nsiteli pjištění se priritně týká pjistníka (který prvádí vlbu nsitele pjištění) a nikli pjištěnce (zaměstnance). Navržená varianta v zásadě dpvídá sučasnému stavu legislativy. Přechd mezi nsiteli pjištění nese jedinu tázku, kd a jakým způsbem vypřádá nárk zaměstnance vůči zaměstnavateli při vzniku škdní událsti ve vztahu k půvdnímu nsiteli pjištění (u kteréh byl pjistník pjištěn v dbě vzniku pjistné událsti) a k nvému nsiteli pjištění. Jsu v zásadě dvě mžné varianty - Vypřádání závazků prvede až d úplnéh vypřádání nárku půvdní nsitel pjištění, Vzhledem k nvému nsiteli pjištění žádný přens infrmací d půvdníh nsitele pjištění Kmunikace pjistitele s nsitelem pjištění, u kteréh již není pjištěn z administrativníh hlediska nejde ani u nsitele pjištění ani u pjistníka výrazné zvýšení jeh nárčnsti - Při průběžném způsbu financvání převezme plnění k vypřádání nárku nvý nsitel pjištění zde je nebezpečí účelvéh přechdu pjistníka na dpručení nsitele pjištění nutnst administrvání převdu (zbyléh rzsahu) nárků ze staréh nsitele na nvéh nsitele pjištění Zdravtní pjišťvny jsu schpny administrvat bě navržené varianty, Prefervána je varianta úplnéh vypřádání půvdním nsitelem pjištění, cž vyhvuje také praxi vyplývající z Nařízení Rady EU. Dle našeh názru u pjistníků (zaměstnavatelů) nedjde k zásadní změně v administrativní nárčnsti Pžadavky na legislativní úpravu: - Definvat mžnsti změny nsitele pjištění pjistníkem - Definvat vypřádání starých nárků u půvdníh nsitele pjištění p vlbě nvéh zde navrhujeme nepřenášet nárky plnění na nvéh nsitele pjištění Tat varianta je jak jediná uvedena v předlženém nevládním materiálu, a byla uvedena jak jediná mžná v jedntné snvě pr rzpracvání jedntlivých subvariant varianty II, která byla prjednána na prvním jednání dbrné kmise. Výhdy Tat varianta nedpruje sučasné legislativě Pr pjistníka neznamená zvýšení administrativní zátěže prti sučasnému stavu Nevýhdy: Jedná se finančně nárčnější alternativu pr zdravtní pjišťvny nutnst vytvření a vedení dalšíh registru zaměstnavatelů vč. všech zaměstnanců, zaměstnaných u zaměstnavatele a z th vyplývající také vyšší vstupní náklady na vytvření SW btížnější kntrlní činnst kntrla dvdu pjistnéh na veřejné ZP a úrazvé pjištění u vlastních pjištěnců a kntrla dvdu pjistnéh na úrazvé pjištění i u pjištěnců jiných

4 ZP, pjištěných u zdravtní pjišťvny puze z důvdu úrazvéh pjištění jedná se však marginální navýšení rzsahu činnstí kntrlních pracvníků Nevýhdy d jisté míry eliminuje prpjení agendy veřejnéh zdravtníh pjištění a úrazvéh pjištění a pjištění nemcí z pvlání (pr pjištěnce jediné zdravtní pjišťvny, kdy jsu vytvřeny pdmínky pr ptimalizaci a zajištění účelnsti a efektivnsti vynakládání prstředků.) Pznámka: Vzhledem k těmt nevýhdám navrhujeme další mžnu variantu (Varianta 2) vlba jediné příslušné zdravtní pjišťvny pr úrazvé pjištění a veřejné zdravtní pjištění zaměstnancem Výhdy: Úrazvé pjištění bude svázán s veřejným zdravtním pjištěním vč. přechdu na zdravtní pjišťvnu, pkud se ke změně rzhdne zaměstnanec. Občan zaměstnanec vlbu zdravtní pjišťvny pr účely všebecnéh zdravtníh pjištění prvede zárveň vlbu své příslušnsti k pjišťvně zajišťující úrazvé pjištění. Pjištěnec má, a nadále by měl, záknnu pvinnst při změně zdravtní pjišťvny infrmvat tét změně svéh zaměstnavatele. Pjistníkem (plátcem pjistnéh) je zaměstnavatel Prpjení bu agend dtčených typů pjištění u jednh nsitele umžní sledvání a vyhdncvání čerpání finančních prstředků z bu typů pjištění v jejich vzájemné suvislsti, a tím vytvří pdmínky pr ptimalizaci a zajištění účelnsti a efektivnsti vynakládání prstředků v suvislsti s pracvním úrazem neb nemcí z pvlání, a t jak z prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění, tak úrazvéh pjištění. I zde je nutn zvážit přechd závazků z úrazvéh pjištění z pjišťvny na pjišťvnu za pjištěncem. Jsu v zásadě dvě bdbné varianty jak u navrhvané varianty. 1) při přechdu zaměstnance d zdravtní pjišťvny k jiné zdravtní pjišťvně plnění by nadále prváděla zdravtní pjišťvna, u které byl zaměstnanec pjištěn při vzniku pjistné událsti, neb 2) by zbylé závazky převzala nvě zvlená zdravtní pjišťvna, tj. závazky by zůstaly u půvdníh pjistitele. Preferujeme variantu, kdy by plnění nadále prváděla zdravtní pjišťvna, u které byl zaměstnanec pjištěn při vzniku pjistné událsti. Předběžně se však jeví v případě průběžnéh financvání akceptvatelnu i druhá varianta. Zdravtní pjišťvny jsu schpné prvzvat ba způsby přechdů závazků. Výhdy: Jedná se méně finančně nárčnu alternativu pr zdravtní pjišťvny dpadá nutnst vytvření a vedení dalšíh registru zaměstnavatelů a zaměstnanců, zaměstnaných u zaměstnavatele ale nepjištěných u zdravtní pjišťvny na veřejné zdravtní pjištění nižší vstupní náklady na vytvření SW než u Varianty 1 Kntrla dvdu pjistnéh na veřejné ZP a na úrazvé pjištění a nemci z pvlání puze u vlastních pjištěnců výhdy vzniklé prpjením agendy veřejnéh zdravtníh pjištění a úrazvéh pjištění a pjištění nemcí z pvlání u pjištěnce jediné zdravtní pjišťvny, kdy jsu vytvřeny pdmínky k pr ptimalizaci a zajištění účelnsti a efektivnsti vynakládání prstředků Nevýhdy: tat varianta plně nedpvídá sučasné právní úpravě dškdňvání zaměstnanců při pracvních úrazech a nemcech z pvlání, byla by třeba značná úprava legislativy Zhdncení administrativní nárčnsti pr zaměstnavatele (placení pjistnéh, výplata plnění, evidenční pvinnsti) Administrativní úkny pr úrazvé pjištění jsu v zásadě shdné s úkny pr zajištění veřejnéh zdravtníh pjištění jak pr nsitele pjištění, tak pr pjistníka (zaměstnavatele) jak v předpkládané variantě řešení tak i v předlžené alternativní Variantě 2 (dle bdu 2):

5 Pr účely veřejnéh zdravtníh pjištění je zaměstnavatel pvinen evidvat své zaměstnance a tyt přihlásit u příslušných zdravtních pjišťven (u kterých jsu zaměstnanci pjištěni). V případě vlby jedinéh nsitele pjištění na úrazvé pjištění a nemci z pvlání by zaměstnavatel měl navíc pvinnst tmut nsiteli pjištění prvést známení všech svých zaměstnancích bez hledu na jimi zvlenu zdravtní pjišťvnu prvádějící veřejné zdravtní pjištění. Pznámka: V krajním případě, by žádný z jeh zaměstnanců nebyl pjištěncem u zvlené zdravtní pjišťvny na veřejné zdravtní pjištění a tedy puze jak pjištěnci na úrazvé pjištění a nemci z pvlání. Plnění znamvací pvinnsti i dvd pjistnéh za své zaměstnance prvádí zaměstnavatel příslušným zdravtním pjišťvnám již v sučasnsti, zvýšení administrativní zátěže pr zaměstnavatele při plnění znamvací pvinnsti tj. hlášení změn ve stavu pjištěnců na veřejné zdravtní pjištění příslušným pjišťvnám a hlášení změn ve stavu pjištěnců na úrazvé pjištění a nemci z pvlání jedné, jím zvlené zdravtní pjišťvně, nebude prti stávajícímu stavu výrazně dlišné, (navíc puze prvede příslušná známení zaměstnancích, pjištěných na veřejné zdravtní pjištění u jiných pjišťven) bdbně pak tmu bude při dvdu pjistnéh jedné, jím zvlené příslušné zdravtní pjišťvně, prvádějící pjištění na úrazvé pjištění a nemci z pvlání pjistné na úrazvé pjištění. Cž statně zaměstnavatel prvádí v uvedeném rzsahu již v sučasném systému pjištění pracvních úrazů a nemcí z pvlání u kmerčních pjišťven. Zaměstnavatel je již v sučasnsti pvinen zasílat příslušné zdravtní pjišťvně kpie záznamu pracvním úrazu. Jsme přesvědčeni, že ani případná výplata plnění z úrazvéh pjištění zaměstnanci prstřednictvím zaměstnavatele, pkud bude takt definvána v příslušné právní nrmě, zaměstnavatele i nadále enrmně nezatíží, ať již se bude jednat výplatu plnění v průběhu pracvníh pměru neb p jeh uknčení. Pznámka: Stav je případů pčtu škd hlášených k vyřízení (bez rent) z úrazvéh pjištění zaměstnavatele v rce 2013 (trendem je jejich snížení z případů v rce 2000 na uvedených v rce 2013) na zaměstnavatelů (Statistika ČSSZ kmunikující zaměstnavatelé k ) 4. Administrativní nárčnst výběru pjistnéh pr nsitele pjištění (včetně krdinace a kntrly u více nsitelů pjištění). Zdravtní pjišťvny již v sučasnsti mají fungující a efektivní systém výběru pjistnéh, kntrlní činnsti a vymáhání phledávek u zaměstnavatelů. Zde by nevznikl žádný prblém v případě rzšíření rzsahu znamvaných skutečnstí zaměstnavatelem, dvdu pjistnéh a při prvádění kntrlní činnsti i při rzšíření kntrlvaných dvdů pjistnéh dvd pjistnéh na pvinné pjištění zaměstnavatele k zabezpečení zaměstnanců při pracvním úrazu a nemci z pvlání jak v navrhvané variantě, tak i v alternativní Variantě 2 (dle bdu 2). Nvě bude pžadvána kntrla evidence plnění z úrazvéh pjištění a nemcí z pvlání a správnst jejich vyplácení zaměstnanci zaměstnavatelem. Sučasný systém kntrlní činnsti u zdravtních pjišťven nebude třeba měnit ani nebude třeba navyšvat pčty kntrlních pracvníků, maximálně djde k mírnému nárůstu dby na prvedení kntrlní činnsti u zaměstnavatelů, avšak bez hržení délky celkvé dby na zkntrlvání všech těcht subjektů vzhledem k prmlčecí dbě.

6 5. Organizace prcesu hdncení pškzení zdraví (vně neb uvnitř nsitele pjištění) rychlst, sustavnst (pvinná či namátkvá kntrla jedntlivých případů), zajištění kvality. Zdravtní pjišťvny mhu priritně využít pr hdncení rzsahu pškzení zdraví své zaměstnance - revizní lékaře, tedy interní systém lékařské kntrly, i když nevylučujeme, v případě chybějících specialistů z řad revizních lékařů, aby pak by byla mžná varianta smluvníh vztahu např. s lékaři, se kterými mají zdravtní pjišťvny smluvu úhradě hrazených služeb. Předkladatel preferuje pvinnu kntrlu jedntlivých případů. Zdravtní pjišťvny dispnují v sučasnsti interními kntrlními mechanismy, které mhu být rzšířeny i mechanismy kntrly správnsti hdncení pškzení zdraví u pracvních úrazů a nemcí z pvlání revizními lékaři. 6. Organizační struktura subjektů prvádějících pjištění zaměstnavatele (charakteristika, zastřešující struktura, splupráce). Zdravtní pjišťvny akceptují návrh varianty II.d) na prvádění administrace záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu více subjekty, uvedený v materiálu MPSV, kdy by byl nutné navíc ustanvit styčný rgán, který by krdinval činnst těcht subjektů, a spravval také garanční fnd. Organizační struktura zdravtních pjišťven vyplývá z jejich rganizačních řádů a liší se v zásadě puze v závislsti na jejich ptřebách reginálníh pkrytí při zachvání minimalizace nákladů na prvz. Jedntlivé zdravtní pjišťvny v sučasné dbě vedu puze registry svých vlastních pjištěnců, avšak je vytvřen centrální registr subjektů (pd správu Všebecné zdravtní pjišťvny), prstřednictvím kteréh mhu zdravtní pjišťvny kmunikvat při řešení změn v příslušnsti pjištěnce k pjišťvně resp. při řešení příslušnsti pjištěnce k právním předpisům dle Krdinačních nařízení EU. Vytvřený styčný rgán bude mim pradenské činnsti realizvat vyplácení náhrad z garančníh fndu v případech, kdy zaměstnavatel nesplnil pvinnst zaregistrvat se, neb v případě inslvence příslušné zdravtní pjišťvny. Na financvání vytvření styčnéh rgánu a financvání jeh činnsti se budu pdílet všechny zdravtní pjišťvny pměrně pdle kritérií, stanvených záknem. Navrhujeme finanční účast zdravtní pjišťvny pměrně dle pčtu u ní evidvaných pjistníků, resp. plánu předpisu pjistnéh na úrazvé pjištění a nemci z pvlání, uvedeném v pjistném plánu. Úlhu styčnéh místa pr mezinárdní agendu navrhujeme řešit nikli cestu vytváření nvéh subjektu, ale využitím stávající fungující infrastruktury. Zdravtní pjišťvny již v sučasné dbě mají vybudván systém napjení na síť pr výměnu dat se státy, řídícími se Nařízeními Rady Evrpské unie (státy EU, EHP a Švýcarská knfederace). Děje se tak v rámci příméh napjení na Centrum mezistátních úhrad, které je dle našeh názru schpn plně, bez dalších nákladů, administrvat i agendu pracvních úrazů a nemcí z pvlání. V tét suvislsti je třeba navrhnut, aby vedení Centra mezistátních úhrad byl přizván k ptenciálnímu dalšímu jednání.

7 II. Financvání systému, pjistné 1. Zajištění slventnsti systému (kd dpvídá za slventnst systému, pstup při neslventnsti nsitele pjištění, záruky slventnsti) Jak již shra uveden, VZP ČR akceptuje návrh varianty II.d) na prvádění administrace záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu více subjekty, uvedený v materiálu MPSV, kdy by byl nutné navíc ustanvit styčný rgán, který by krdinval činnst těcht subjektů, a spravval také garanční fnd. Předkladatel navrhuje, aby de dne vstupu zdravtní pjišťvny d likvidace, neb de dne zavedení nucené správy nad zdravtní pjišťvnu neb de dne, který Ministerstv zdravtnictví ČR na základě nervnváhy v hspdaření zdravtní pjišťvny vyhlásí ve sdělvacích prstředcích, bude mci zaměstnavatel změnit zdravtní pjišťvnu bez hledu na záknem daný termín určený ke změně zdravtní pjišťvny, a t nejdříve k 1. dni následujícíh kalendářníh měsíce. Závazky náhrad, které zůstaly p takvé zdravtní pjišťvně, bude nadále refundvat styčný rgán z garančníh fndu d úplnéh umření phledávky. Styčný rgán bude mim t také zastřešvat vyplácení náhrady z garančníh fndu pjištěnci v případech, kdy zaměstnavatel nesplnil pvinnst zaregistrvat se, neb v případě vstupu d likvidace neb zániku zaměstnavatele. Financvání systému bude přísně ddělen d financvání systému veřejnéh zdravtníh pjištění. 2. Způsb stanvení sazby pjistnéh (pjistným plánem neb záknem) V materiálu MPSV je navrhván, že v případě varianty II.d) budu sazby pjistnéh u veřejnprávních subjektů stanveny na základě pjistnéh plánu příslušnéh veřejnprávníh subjektu. Příslušná ministerstva budu schvalvat pjistný plán, a aby se předešl schdkvému hspdaření, budu vypracvány takvé mechanismy, které zajistí vyrvnanu finanční bilanci, frmu záknem stanvenu. Předkladatel preferuje stanvení sazby pjistnéh záknem. Pvažujeme pak za účelné stanvit sazbu pjistnéh v různé výši pr různá dvětví. Otázku d diskuse však stále zůstává, zda pnechat sazbu na jedntlivých zdravtních pjišťvnách a jejich pjistných plánech, neb trvat na jedntné sazbě stanvené na základě dhdvacíh řízení mezi jedntlivými zdravtními pjišťvnami. Překladatel mírně preferuje druhé jmenvané. Zatímc první způsb může využít některých pzitivních efektů vyplývajících z knkurence subjektů, druhý návrh může snižvat administrativní náklady jak na straně pjišťven, tak na straně zaměstnavatelů. 3. Finanční dpad (d veřejných financí, d státníh rzpčtu, na zaměstnavatele) V sučasné dbě je d státníh rzpčtu dváděn rzdíl mezi vybraným pjistným a náklady pvýšenými marži pjišťven ve výši 9% resp. 4% z vybranéh pjistnéh, tat částka je dsud kladným saldem ve státním rzpčtu. V materiálu MPSV je navrhván, že v případě varianty II.d) budu příslušná ministerstva schvalvat pjistný plán jedntlivých zdravtních pjišťven, a aby se předešl schdkvému hspdaření, budu vypracvány takvé mechanismy, které zajistí vyrvnanu finanční bilanci, frmu záknem stanvenu.

8 V pjistném plánu budu stanveny jak plán výběru pjistnéh d zaměstnavatelů, plán výše refundace pjistných plnění zaměstnavateli a náklady na prvz systému (režijní náklady pjišťvny vč. nákladů na prvz Styčnéh rgánu). Rzdíl mezi výběrem pjistnéh a sumu výše refundace a režijních nákladů na prvz systému bude dváděn d rezervníh fndu, vedeném Styčným rgánem. K zajištění stavu, aby byl systém přebytkvý bude třeba dsáhnut kalkulací sazby pjistnéh, umžněnéh příslušnu záknnu úpravu. Puze v případě vzniku deficitu systému (např. nečekávanu událstí velkéh rzsahu) pak bude třeba záknnu nrmu zajištění mžnsti jeh sanace ze státníh rzpčtu. Předkladatel nepředpkládá jiný dpad d státníh rzpčtu, než: A) Výpadek plnění, dváděnéh v sučasnsti d státníh rzpčtu (částku ve výši rzdílu mezi výběrem pjistnéh a sumu refundace plnění zaměstnavateli a režijních nákladů na prvz systému). Tat částka by nadále byla využita na tvrbu rezervníh fndu a případně na tvrbu fndů prevence pracvních úrazů a nemcí z pvlání příslušných zdravtních pjišťven. B) Uhrazení částky na refundaci dběhvých nákladů za rky 2017 až 2019 ze státníh rzpčtu. Jedná se celkvu částku cca 157 mil. Kč (viz tabulku č.2 v závěru tht materiálu). Náklady na refundaci v bdbí náběhu systému u nvéh nsitele pjištění (zdravtní pjišťvny), budu pkryty v rámci průběžnéh systému, vzhledem k časvému zpždění vyplácení plnění a refundací těcht plnění u nvě vzniklých pjistných událstí, již z plateb pjistnéh, vybranéh d pjistníků (zaměstnavatelů). Předkladatel nepředpkládá přijetím varianty II.d) žádný další významný dpad d veřejných rzpčtů (mim výše zmíněnéh dpadu d státníh rzpčtu). Rvněž u zaměstnavatele není předpklad významnéh zvýšení jeh zatížení. K tmut bdu viz také tabulky na knci dkumentu. III. Činnst nsitelů pjištění 1. Organizace prevence pracvních úrazů a nemcí z pvlání - jedntnst, zaměření, slžitst (kmplexita) V sučasné dbě mají zdravtní pjišťvny vypracvány prgramy prevence, reagující na ptřeby svých pjištěnců z hlediska specifických nemcnění a nemcnsti různých věkvých skupin. Zdravtní pjišťvny dispnují nejúplnějšími infrmacemi zdravtním stavu pjištěnců, nebť mají nejkmplexnější a nezprstředkvané infrmace zdravtním stavu a čerpání hrazených služeb úrazem pstiženým zaměstnancem, získané při prvádění veřejnéh zdravtníh pjištění, před vznikem nárku z úrazvéh pjištění; Zdravtní pjišťvny rvněž mají mžnst využití infrmací pracvních úrazech, předávaných jim již v sučasnsti zaměstnavateli, kdy příslušná zdravtní pjišťvna má práv zaměstnavateli, u kteréh v uplynulém rce dšl k pakvanému výskytu pracvních úrazů, vyměřit přirážku k pjistnému na zdravtní pjištění. Navrhujeme užít částku ve výši 3% vybranéh pjistnéh d zaměstnavatelů na aktivity spjené s prevencí pracvních úrazů a nemcí z pvlání. Tat částka bude převedena d Fndu prevence pracvních úrazů a nemcí z pvlání příslušné zdravtní pjišťvny, který bude ddělen d Fndu prevence, vedenéh již v sučasnsti pr hrazení preventivních prgramů z prstředků a pr účely ve všebecném zdravtním pjištění.

9 Rzsah užití a směrvání prstředků na aktivity spjené s prevencí pracvních úrazů a nemcí z pvlání pr daný rk bude definván v pjistném plánu zdravtní pjišťvny na základě vyhdncení vývje stavu pracvních úrazů a nemcí z pvlání u zaměstnavatelů. Pdmínky užití prstředků fndu prevence budu dané záknem. Budu fungvat preventivní plány vycházející ze strategických materiálů v blasti BOZP, z aktuálních prblémů a statistik. Každá zdravtní pjišťvna bude mít svůj preventivní prgram zalžený na spektru zaměstnavatelů a zaměstnanců a není nutné, aby každá zdravtní pjišťvna dispnvala jedntnu plitiku prevence v blasti BOZP. Pr mtivaci je napak žáducí diferenciace preventivních prgramů avšak v jedntném záknném rámci. Využití znalsti úhrad zdravtní péče z prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění umžní kalkulaci nákladů za jedntlivými pracvními úrazy a nemcemi z pvlání, využití znalstníh ptenciálu v blasti čerpání a úhrad péče ptimálně zaměří preventivní prgramy a sestaví spektrum nákladvě rizikvých skupin zaměstnavatelů, které lze mtivvat k větším investicím v rámci zajištění pdmínek BOZP na pracvištích. Obdbně jak je pstavena právní úprava přirážek pjistnému dle 45 zákna č. 48/1997 Sb., který přím řeší mžnst uplatnění přirážek k pjistnému, my měla být pstavena právní úprava v nvém zákně. Je žáducí bě úpravy prvázat tak, aby nástrj platné právní úpravy v zákně 48/1997 Sb. mhl být plně využíván. Dsud zdravtní pjišťvny v praxi přirážky pjistnému využívají puze spradicky pr btížnu důkazní situaci. Při zajištění agendy úrazvéh pjištění jiným subjektem bude pět velmi btížné pr zdravtní pjišťvny tent nástrj efektivně využívat. Užití prstředků z Fndu prevence bude realizván ve dvu rvinách: - V rvině teretické, tj. zajištění pskytvání pradenské činnsti v blasti prevence úrazů a nemcí z pvlání. - V rvině příméh užití prgramů prevence, tj. přímé půsbení na zaměstnavatele frmu bnusů a malusů k mtivaci zaměstnavatelů v blasti prevence. 2. Organizace rehabilitace pracvních úrazů a nemcí z pvlání (zaměření, jedntnst, knw-hw) Rehabilitace - prvádění pjištění zdravtními pjišťvnami by také pmhl částečně eliminvat jeden ze zásadních nedstatků identifikvaných v nelegislativním materiálu tedy neexistenci účinné prevence a rehabilitace. Priritním zájmem zdravtních pjišťven v tmt směru není puze mechanické administrvání knkrétní pjistné událsti, ale i dhled nad pskytnutu péčí, vyhdncvání její úspěšnsti a mnitring prgresu pjištěnce. Zdravtní pjišťvny jsu k zajištění hladkéh průchdu zaměstnance-pacienta systémem pskytvání zdravtní péče velmi silně mtivvány, jelikž při účinné prevenci a hladké a úspěšné rehabilitaci šetří buducí výdaje veřejnéh zdravtníh pjištění, které by jinak musely hradit. Mtivace, kteru je pr zdravtní pjišťvny nečerpání prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění, tak minimalizace vyplácení prstředků úrazvéh pjištění je prti statním subjektům násbná. Eknmické vynakládání zdrjů bude vlastním cílem a tím pádem nejlepším nástrjem pr návrat rehabilitvaných sb d prcesu. Zainteresvanst na c nejrychlejším návratu d pracvníh prstředí eliminuje hraniční mnžství zneužívání čerpání veřejných prstředků, sciálních dávek, prstředků na zdravtní pjištění či prstředků úrazvéh pjištění. Zdravtní pjišťvny mají v sučasné dbě nasmluvána lázeňská zařízení a rehabilitační zařízení pr zabezpečení lázeňské péče a rehabilitace svých pjištěnců. Pr zajištění ptřebné rehabilitace, k dléčení pškzení zdraví, vyplývajícíh z pracvníh úrazu neb nemci z pvlání, bude třeba puze rzšířit smluvní vztahy s těmit zařízeními pskytnutí péče, vyplývající z pjištění pracvních úrazů a nemcí z pvlání. Jedná se prakticky stanvení způsbu vykazvání tét péče na základě schválenéh návrhu na pskytnutí rehabilitace zdravtní pjišťvnu. Návrh na pskytnutí rehabilitace bude bdbně jak v sučasnsti vystaven šetřujícím lékařem a schvalván příslušným revizním lékařem zdravtní pjišťvny, který psudí nutný rzsah rehabilitace

10 k dléčení pjištěnce - zaměstnance neb alespň ke zmírnění následků pracvníh úrazu neb nemci z pvlání k zabránění snížení jeh dalšíh pracvníh uplatnění 3. Pstup při kmpenzaci výdajů zaměstnavatele vyplacených pškzeným (úkny zaměstnavatele, úkny nsitele pjištění, případné úkny dalších subjektů) Refundace plnění, vyplacených pjistníkem (zaměstnavatelem) pjištěnci (zaměstnanci) bude prváděna na základě předlženéh vyúčtvání pjistníkem (zaměstnavatelem) nsiteli pjištění (pjišťvně). Předpkládáme, že termíny a mechanismus refundace plnění budu předmětem příslušné právní úpravy. Zde by měly být také taxativně uvedeny případy, kdy je pvinen nsitel pjištění (pjišťvna) prvést výplatu pjistnéh plnění pjištěnci (zaměstnanci). Pznámka: Nepředpkládáme ve zvlené variantě kmpenzace výdajů vzniklých při správě a výplatě pjistnéh plnění náhrad škdy, vyplývajících ze záknnéh pjištění zaměstnavatele na úrazvé pjištění a pjištění nemcí z pvlání. Nebráníme se však, v případě zanesení tét mžnsti d příslušné právní úpravy, kmpenzvat tyt náklady, nárkvané v prkazatelné výši zaměstnavatelem. Tyt výdaje pak budu zakalkulvány d pjistnéh plánu zdravtní pjišťvny v rámci režijních nákladů. Pznámka: Navrhvaná Varianta 2), kdy pjistníkem (plátcem pjistnéh) je zaměstnavatel, a pjištěncem (právněnu sbu) je zaměstnanec, který dškdnění pžaduje přím p nsiteli pjištění zdravtní pjišťvně, nepředpkládá jakékli kmpenzace výdajů zaměstnavatele, vzniklých při vyplácení pjistnéh plnění pškzeným zaměstnancům. 4. Prcesní pstavení nsitelů pjištění, charakter prcesních pstupů a pstup při rzhdvání (prcesní pstupy, lhůty, flexibilita) Unikátní pstavení zdravtních pjišťven zaktvené v právním řádu České republiky jim pskytuje nepřensitelné zkušensti i v blasti jejich prcesníh pstavení a způsbu řízení. Zdravtní pjišťvny nevedu z pvahy věci puze správní řízení a nevystupují autmaticky vždy jakžt vrchnstenské rgány judikatura nejvyšších sudů ČR je v tmt směru jasná, dknce hvří tm, že Zdravtní pjišťvny vystupují jakžt správní rgány výlučně tam, kde aplikují své rzhdvací pravmci zaktvené v 53 zákna č. 48/1997 Sb. Na rzhdvání zdravtních pjišťven ve věcech týkajících se přirážek k pjistnému, pkut a pravděpdbné výše pjistnéh a ve sprných případech ve věcech placení pjistnéh, penále, vracení přeplatku na pjistném a snížení zálh na pjistné se vztahují becné předpisy správním řízení, nestanví-li zákn č. 48/1997 Sb. jinak. Ve správním řízení zahajvaném na návrh pjištěnce se rzhduje též ve sprných případech hrazení částek ve věci zaplacení regulačních pplatků a zaplacení dplatků za částečně hrazené léčivé přípravky neb ptraviny pr zvláštní lékařské účely, které se zapčítávají d limitu v případě, že limit byl překrčen. Zdravtní pjišťvny jsu sice ve shra uvedených případech v pstavení správních rgánů, všem v případech stanvení nárků z úrazvéh pjištění zdravtní pjišťvny v tmt pstavení být mhu, ale nemusí (záležel by na rzhdnutí zákndárce). Lze vycházet jak z th, že dpvědnst zaměstnavatele za škdu při pracvních úrazech a nemcech z pvlání vzniklá zaměstnanci, která je v rámci úrazvéh pjištění pjišťvána, je svjí pvahu dpvědnstí sukrmprávní (viz 365 a násl. zákníku práce), tak i z th, že puze správní řízení pskytuje všem účastníků pžadvanu míru transparentnsti. Zdravtní pjišťvny tedy kmbinují, jak jediný z navržených nsitelů pjištění, pstavení správníh rgánu a zkušensti

11 se správním řízením, tak i rzhdvací pstupy mim frmální správní řízení - na základě vnitřních předpisů, ale i jiných nrem. Zdravtní pjišťvny jsu tedy připraveny vystupvat dle nárků zákndárce, či ptřeb systému v bu plhách včetně prcesních náležitstí, pčítání lhůt apd., žádná z dalších uvažvaných variant tyt výhdy a zkušensti nepskytuje. 5. Pstup při nesuhlasu pškzených s výší náhrady škdy a při nesuhlasu nsitele pjištění s výší náhrady škdy (prcesní pstupy, lhůty, flexibilita) Zdravtní pjišťvny jsu správní rgány. V případě, že by tent pstup byl upraven příslušnu právní nrmu, řešení sprů ve věci nesuhlasu pškzených s výší náhrady škdy by prbíhal ve správním řízení se lhůtami dle správníh řádu. Odvlacím rgánem, pkud by nebyl záknem upraven jinak, by byl Rzhdčí rgán příslušné zdravtní pjišťvny, který již nyní řeší spry při platbách pjistnéh na veřejné zdravtní pjištění. V případě, že by pstup nebyl v tét věci nebyl upraven právní nrmu, p námitkvém řízení, neúspěšném pr pškzenéh, by dšl k bčansk-právnímu sudnímu spru. 6. Statistika a evidence vedené nsiteli pjištění pjetí evidence (bčan neb zaměstnavatel), využití stávajících registrů, krdinace mezi nsiteli pjištění Jak je již v předchzích kapitlách uveden, vzhledem k tmu, že nsitel pjištění na úrazvé pjištění a nemci z pvlání bude mim své pjištěnce na veřejné zdravtní pjištění evidvat i pjištěnce jiných zdravtních pjišťven, zvlená varianta si vynutila zřízení nvé evidence (registru) na bázi pririty evidence pjistitele (zaměstnavatele) a až následně pjištěnce (zaměstnance). Stávající registry pak mhu služit k věřvání a dplňvání údajů pjistnících d jejich evidence pr účely úrazvéh pjištění, a pjištěncích v případě chybných známení d pjistníka (zaměstnance). Zdravtní pjišťvny již v sučasnsti spravují nejúplnější systém evidence zaměstnavatelů zdravtní pjišťvna eviduje všechny zaměstnavatele, u kterých jsu zaměstnáni její pjištěnci. Krdinace mezi nsiteli pjištění (ZP) by byla nutná puze v případě, kdy by přecházely závazky při změně příslušné zdravtní pjišťvny pjištěncem, na nvě zvlenu zdravtní pjišťvnu, cž není prefervaná varianta řešení. Pznámka: V případě inslvence ZP by, dle prefervaných navrhvaných řešení, byla nutná krdinace mezi ZP a styčným rgánem. Pznámka: Preferujeme variantu, kdy by plátcem pjistnéh (pjistníkem) byl zaměstnavatel, pjištěncem pak zaměstnanec s tím, že vlbu jedné zdravtní pjišťvny jak pr pjištění ve veřejném zdravtním pjištění tak i v pjištění úrazu a nemcí z pvlání by prváděl zaměstnanec. IV. Přechd ze sučasnéh na navrhvaný systém 1. Pstup při převdu údajů subjekty pvinné k předávání a právněné k přijímání údajů (pčet určených subjektů), nutnst klíče pr předávání údajů, rzsah a frma předávaných údajů, časvé rzvržení předávání údajů

12 Rzsah a frma předávaných dat a časvé rzvržení jejich předávání, stejně jak definice subjektů by, dle našeh názru, měla být definvána v příslušné právní nrmě. Rzsah předávaných údajů ve fázi přechdu sučasnéh systému na nvě zvlený systém bude dvislý d zvlené varianty přechdu závazků. Nejméně však bude nutn prvést prvnání registru evidvaných zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců u minulých nsitelů pjištění s registrem pjistníků a pjištěnců, vytvřený p splnění znamvací pvinnsti pjistníky u zvlených nvých nsitelů pjištění. 2. Hrazení minulých závazků (subjekty pvinné k úhradě, rzsah hrazení, časvé rzvržení úhrady, zdrje úhrady, garance úhrady) Opět závisí na zvlené frmě. Zdravtní pjišťvny předpkládají, že by měly být schpné v maximální míře navázat na sučasný systém hspdaření a převzít systém inkasa a exkasa bez dpadu na vznik deficitu. Předpkládáme, že částky na likvidaci dběhvých nákladů za rky 2017 až 2019 budu refundvány ze státnímu rzpčtu, cž bude v příslušné právní nrmě předmětem úpravy přechdnéh bdbí mezi systémy úrazvéh pjištění a pjištění nemcí z pvlání zaměstnavatele. Jsme ale také názru, že zdravtní pjišťvny by při průběžném financvání dběhvé náklady byly schpny ufinancvat a tyt by byly zakalkulvány v pjistném plánu úrazvéh pjištění zdravtních pjišťven i bez nutnsti jejich kmpenzace ze státníh rzpčtu. V. Závěr Hlavní klady a zápry tét varianty rganizace systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů: 1. 5 hlavních kladů tét varianty 1. Využití stávajících nástrjů zdravtních pjišťven - již existující nejúplnější systém evidence zaměstnavatelů zdravtní pjišťvna eviduje všechny zaměstnavatele, u kterých jsu zaměstnáni její pjištěnci a fungující systém kntrlní činnsti a vymáhání phledávek u zaměstnavatelů ze strany zdravtních pjišťven. Zde by nevznikl žádný prblém v případě rzšíření rzsahu kntrlvaných dvdů dvd pjistnéh na pvinné pjištění zaměstnavatele k zabezpečení zaměstnanců při pracvním úrazu a nemci z pvlání; ani při kntrle evidence a vyplácení refundvaných pjistných plnění náhrad škdy zaměstnavatelem zaměstnanci; - Zdravtní pjišťvny jak jediný z uvažvaných subjektů mhu nabídnut zákndárci mžnst zvážit nastavení rzhdvacích prcesů jak prstřednictvím správníh řízení, tak i jinu frmu zvláštní typ řízení, či sukrmprávní rzhdvání, nebť zdravtní pjišťvny dispnují zázemím, knw hw i právním pstavením, které jim tut flexibilitu umžňuje; 2. Využití stávajícíh systému revizní činnsti revizních lékařů

13 k zajištění kvalitní kntrly nárku ve vztahu k léčebnému prcesu; 3. Infrmace zdravtním stavu pjištěnců a pracvních úrazech zaměstnanců - nejúplnější infrmace zdravtním stavu pjištěnců - zdravtní pjišťvny mají nejkmplexnější a nezprstředkvané infrmace zdravtním stavu a čerpání hrazených služeb úrazem pstiženým zaměstnancem, získané při prvádění veřejnéh zdravtníh pjištění, před vznikem nárku z úrazvéh pjištění; tyt infrmace mhu mít významný dpad d stanvení nárku; - mžnst využití infrmací pracvních úrazech, předávaných již v sučasnsti zaměstnavateli příslušným zdravtním pjišťvnám, kdy příslušná zdravtní pjišťvna má práv zaměstnavateli, u kteréh v uplynulém rce dšl k pakvanému výskytu pracvních úrazů, vyměřit přirážku k pjistnému na zdravtní pjištění fungující kmunikace mezi zdravtními pjišťvnami prstřednictvím centrálníh registru pjištěnců a zaměstnavatelů; 4. Prvázanst zajištění léčebné péče a prevence a rehabilitace kntinuita financvání - kntinuita zajišťvání léčebné péče - zdravtní pjišťvny zajišťují léčebnu péči u pracvních úrazů již nyní. Jsme zárveň přesvědčeni, že pstarat se řešení dalších závazků, plynucích z předmětné agendy, by pr zdravtní pjišťvny neměl být nepřiměřený prblém; - prevence a rehabilitace prvádění pjištění zdravtními pjišťvnami by také pmhl částečně eliminvat jeden ze zásadních nedstatků identifikvaných v nelegislativním materiálu tedy neexistenci účinné prevence a rehabilitace. Priritním zájmem zdravtních pjišťven v tmt směru není puze mechanické administrvání knkrétní pjistné událsti, ale i dhled nad pskytnutu péčí, vyhdncvání její úspěšnsti a mnitring prgresu pjištěnce; - kntinuita financvání je velmi pravděpdbné, že při prvzvání agendy zdravtními pjišťvnami v režimu průběžnéh financvání byl mžné navázat na dsavadní systém a eliminvat tak negativní dpady, které mhu plynut z hrzícíh deficitu; 5. Zvládnuté mezistátní vztahy Zdravtní pjišťvny již v sučasné dbě mají vybudván systém napjení na síť pr výměnu dat se státy, řídícími se Nařízeními Rady Evrpské unie (státy EU, EHP a Švýcarská knfederace). Děje se tak v rámci příméh napjení na

14 Centrum mezistátních úhrad. Dmníváme se, že případné napjení systému prvádění agendy zabezpečení při pracvním úrazu a nemci z pvlání tut cestu by vyžadval diametrálně nižší náklady než v případě budvání zcela nvéh SW řešení tht napjení; Centrum mezistátních úhrad byl d rku 2010 fakticky styčným rgánem i pr pracvní úrazy a nemci z pvlání. I p tmt datu CMU reálně administruje a hlavně hradí naprst dminantní část tét agendy. Systém zdravtníh pjištění by tak nemusel prakticky vytvářet nic nvéh na rzdíl d statních subjektů. V tét suvislsti je třeba navrhnut, aby vedení Centra mezistátních úhrad byl přizván k ptenciálnímu dalšímu jednání s MPSV či jinými subjekty. Na závěr je třeba knstatvat, že již dnes zdravtní pjišťvny hradí pdstatnu část nákladů systémů sciálníh zabezpečení, vynalžených v suvislsti s pracvním úrazem a nemcí z pvlání (v prvním bdbí p vzniku událsti, kdy je případ administrativně zpracváván, pak nese systém zdravtníh pjištění naprst dminantní část nákladů). Zde máme za t, že náklady na úhrady zdravtní péče uhrazené ze systému veřejnéh zdravtníh pjištění, vzniklé z pracvníh úrazu neb nemci z pvlání, by měly být refundvány d systému veřejnéh zdravtníh pjištění ze systému pjištění úrazu a nemcí pvlání. Přechd systému d správy ZP by tak v zásadě nepředstavval něc zcela nvéh, ale spíše rzšíření prtflia a výše dávek, které i dnes pjišťvny pjištěncům při pracvním úraze a nemci z pvlání garantují a zajišťují hlavní zápry tét varianty Pdbně jak u statních variant jsu hlavním záprem náklady na přechd mezi sučasným systémem a nvým systémem administrvaným zdravtními pjišťvnami. Vzhledem k rzšíření pčtu pjišťven je nutné vybudvat styčný rgán a garanční fnd. Tat varianta předpkládá pměrně významné legislativní změny, cž přináší rizik při implementaci. Celkvá finanční nárčnst Finanční prstředky na implementační a prvzní činnst v mil. Kč Vč. nákladů na zřízení a prvz Styčnéh místa Plžka ROKY Výdaje na převd evidence 0? 0 0 Osbní náklady (mzdy) 0 45,6 45,6 45,6 Výdaje na IT Investiční výdaje (SW + HW) 135, Běžné výdaje Vybavení kanceláří 1, Režijní náklady (bez sbních nákl.) Celkem 136,73 73,6 73,6 73,6 Náklady na tvrbu a udržení rezerv 0 212,5 217,5 222,5

15 ÚHRN 136,73 286,1 291,1 296,1 Pznámky k tabulce I. Předpklad nabytí účinnsti příslušných záknů d Všechny uvedené náklady jsu zde uvedeny na základě jejich velmi hrubéh dhadu a jsu kalkulvány za všechny ZP a zřízení a činnst Styčnéh místa. Řádek 1 v TAB 1 - Výdaje na převd evidence V sučasnsti není známa bližší infrmace jaká evidence se bude převádět. Tj. pr bližší stanvení nákladů jsu ptřeba infrmace, jaké úkly má plnit cílvý prvzní systém, z th dvdit jaká data a v jakých strukturách k tmu budu ptřeba v cílvém prvzním systému. Zárveň je ptřeba mít také infrmace jaká data a v jaké struktuře jsu k dispzici ve zdrjvém systému, z něhž budu data převáděna. Řádek 3 v TAB 1 - Odhad sbních nákladů (v tabulce I samstatně mim dhadu režijní nákladů, v tabulce II jsu sbní náklady uvedeny v rámci režijních nákladů) Náklady stanveny na základě dhadu minimálníh pčtu převzatých zaměstnanců (na základě zákníku práce) ze stávajících pjišťven, kteří by navýšili stávající pčty zaměstnanců zdravtních pjišťven k zajištění náběhu a dalšíh prvzvání tét nvé agendy a minimálníh pčtu nvých pracvníků styčnéh místa

16 Přílha č.1 Práv zdravtní pjišťvny na náhradu nákladů pdle 55 zákna č. 48/1997 Sb., veřejném zdravtním pjištění (dále jen ZVZP ) pracvní úrazy a nemci z pvlání Každý pracvní úraz neb nemc z pvlání zaměstnance si zpravidla vyžádá jeh šetření, tj. pskytnutí zdravtních služeb, které zdravtní pjišťvna zaměstnance pskytvatelům zdravtních služeb standardně uhradí z prstředků veřejnéh zdravtníh pjištění. Tím kd tedy ve skutečnsti nese největší část nákladů spjených s léčením pjištěnce je prt především systém veřejnéh zdravtníh pjištění prstřednictvím zdravtních pjišťven. Tent materiál si klade za cíl vyčíslit puze výši uplatňvaných nárků zdravtních pjišťven, které uplatňují vůči zaměstnavatelům - náhradu nákladů na hrazené služby, které zdravtní pjišťvny vynalžily v důsledku zaviněnéh prtiprávníh jednání třetí sby (zaměstnavatele) vůči pjištěnci (zaměstnanci). Skutečná výše nákladů, které systém veřejnéh zdravtníh pjištění na úhradu služeb pskytnutých v suvislsti s léčbu pracvních úrazů neb nemcí z pvlání zaměstnance je však výrazně vyšší a její vyčíslení bude předmětem samstatnéh materiálu. Odpvědnst zaměstnavatele za škdu při pracvních úrazech a nemcech z pvlání vůči zaměstnanci je upravena v 365 a násl. zákníku práce, jak dpvědnst za výsledek. Zaměstnavatel je na základě tét úpravy v rzsahu, ve kterém dpvídá za škdu, pvinen pdle zákníku práce pskytnut vedle dalších náhrad i náhradu za účelně vynalžené náklady spjené s léčením ( 369, 373), přičemž účelně vynalžené náklady spjené s léčením přísluší tmu, kd tyt náklady vynalžil. S hledem na širký rzsah služeb hrazených z veřejnéh zdravtníh pjištění a nízku spluúčast pjištěnců t však není zaměstnanec, ale zdravtní pjišťvna, kd ve skutečnsti nese největší část nákladů spjených s léčením pjištěnce. Náklady spjené s léčením vynalžené zaměstnancem jsu v tmt srvnání marginální. Zdravtní pjišťvna však práva z dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání uplatňvat nemůže a musí se svých nárků dmáhat jiným způsbem. O existenci pracvníh úrazu neb nemci z pvlání by se zdravtní pjišťvna měla dzvědět z něklika zdrjů. Předně má zaměstnavatel pvinnst zaslat zdravtní pjišťvně záznam pracvním úrazu ( 45 dst. 4 ZVZP; 6, 7 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., způsbu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu úrazu) a znamvací pvinnst je dále ulžena i dalším subjektům, mim jiné pskytvatelům zdravtních služeb ( 55 dst. 2 ZVZP). Ve vymezených případech je ulžena pvinnst pskytnut výsledky vyšetřvání příčin určitých pracvních úrazů a nemcí z pvlání zdravtní pjišťvně rgánům inspekce práce a rgánům státní báňské správy ( 55 dst. 4 ZVZP). Sučasná právní úprava tét infrmační pvinnsti však mim jiné netvří ucelený systém a nezaručuje kmplexní infrmvání zdravtních pjišťven, které jim má umžnit řádné uplatnění vlastních nárků. (Cestu k narvnání pstavení zdravtních pjišťven při uplatňvání jejich nárků by tak mim jiné mhla být úprava 55 dst. 4 spčívající ve stanvení bezpdmínečné pvinnsti

17 rgánů inspekce práce a rgánů státní báňské správy pskytnut zdravtní pjišťvně výsledky vyšetřvání příčin všech pracvních úrazů a nemcí z pvlání.) Zdravtní pjišťvně následně náleží v suladu s 55 ZVZP vůči třetí sbě (zaměstnavateli) v úvdu zmíněné práv na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynalžila v důsledku zaviněnéh prtiprávníh jednání třetí sby (zaměstnavatele) vůči pjištěnci (zaměstnanci), tzv. regres. Na rzdíl d dpvědnsti za škdu při pracvních úrazech a nemcech z pvlání upravené v zákníku práce, kde není třeba prkázat ani prušení pvinnsti, vyžaduje vznik pvinnsti zaměstnavatele vůči zdravtní pjišťvně pdle 55 ZVZP, aby zdravtní pjišťvna prkázala zaviněné prtiprávní jednání zaměstnavatele vůči pjištěnci. Záknným pjištěním dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvních úrazech a nemcech z pvlání jsu pkryty puze nárky zaměstnance pdle zákníku práce ( 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.). Znamená t tedy, že se zdravtní pjišťvna se svým nárkem pdle 55 ZVZP musí bracet přím na zaměstnavatele, který může, ale nemusí mít sjednán kmerční pjištění dpvědnsti za škdu. S hledem na vysku výši nákladů na hrazené služby se zaměstnavatelé mhu v případě, že nemají kmerční pjištění, dstávat d hspdářsky btížné situace. Celkvé vymáhané náklady vynalžené na léčbu následků pracvních úrazů neb nemcí z pvlání VZP ČR činily v rce 2012 cekem 32,9 milinů Kč a v rce 2013 celkem 28,1 milinů Kč. Za předpkladu, že VZP ČR měla přibližně 60 % pdíl pjištěnců, lze dhadvat, že u všech zdravtních pjišťven by tat částka dhrmady činila přibližně 55 mil. Kč, resp. 47 mil. Kč. Předtím, než zdravtní pjišťvny přikrčí k uplatnění svéh práva, musí vyhdntit stávající knkrétní situaci a stav důkazů, které budu schpny uplatnit, i vzhledem k účelnsti vynalžených nákladů na vymáhání ve vztahu k ptenciálu úspěšnéh uplatnění jejich nárků. Prvtní analýza směřuje především k tmu, zda pskytnuté infrmace zakládají předpklad, že příslušná zdravtní pjišťvna bude schpna dstatečně prkázat zaviněné prtiprávní jednání zaměstnavatele (nebť zaměstnavatel a tím pádem ani zaměstnanec, kteří primárně dispnují ptřebnými důkazy, na jejich pskytnutí nemají zájem). Sučasné právní nástrje a úprava regresníh právnění zdravtních pjišťven tak v důsledku přináší puze cca plviční úspěšnst uplatněných a vymžených nákladů v rámci regresníh řízení. Navrhujeme prt práv zdravtní pjišťvny vůči zaměstnavateli na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynalžila na léčení pjištěnce zaměstnance v důsledku jeh pracvníh úrazu neb nemci z pvlání zahrnut pd záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu a nemci z pvlání. Přestže příjmy z pjistnéh placenéh zaměstnavateli v rámci záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání výrazně

18 převyšují výdaje tht pjištění 1, vznikají zdravtním pjišťvnám neuhrazené phledávky za zaměstnavateli. Finanční prstředky, které by měly náležet veřejnému zdravtnímu pjištění, tedy knčí ve státním rzpčtu. Navržené řešení by přinesl výhdy: zaměstnancům, kterým by dpadla výrazná část tenze ve vztahu zaměstnaneczaměstnavatel, které vyčíslvání nákladů pracvníh úraz/nemci z pvlání může přinést na příklad ve frmě tlaku na přizpůsbení předávaných infrmací vůči třetím sbám (na příklad zdravtním pjišťvnám), mdifikace výpvědí zaměstnanců průběhu či příčinách úrazu/nemci a nucené splupráci při řešení následných sprů s třetími sbami; zaměstnavatelům, nebť ti řádně platí pjistné v rámci záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele a důvdně se dmnívají, že veškeré nárky vyplývající z dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání mají kryty záknným pjištěním; zdravtním pjišťvnám, nebť náhrada nákladů pdle 55 ZVZP je příjmem základníh fndu zdravtní pjišťvny a následně je vynakládána na úhradu zdravtních služeb pjištěncům. Ptřebné záknné úpravy by byl nejvhdnější prvést v samstatném zákně, jehž přijetí je plánván k prvedení úpravy záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele. Jedná se standardní řešení, které již byl přijat např. v 6 dst. 4 zákna č. 168/1999 Sb., pjištění dpvědnsti za újmu způsbenu prvzem vzidla a změně některých suvisejících záknů (zákn pjištění dpvědnsti z prvzu vzidla), kde zdravtní pjišťvna dstává úhradu nákladů přím ze záknnéh pjištění. 1 uváděný rční přebytek průběžnéh financvání činil v rce 2013 cca 2,3 mld. Kč

19 Prvnání subvariant II. varianty úrazvéh pjištění v mil. Kč Nsitel pjištění ř marže pjišťven 0 4% PP 4% PP 4% PP Varianta II. d) 2 dběhvé náklady Sučasné 3 zřizvací náklady 136, zdravtní 4 náklady na vytvření fndu 0 115,5 183,5 196,5 Pjišťvny 5 prvzní náklady 0 73,6 73,6 73,6 6 Celkem 136,73 286,1 291,1 296,1 řádek 1 marže pjišťven - 4 % z vybranéh pjistnéh řádek 2 náklady na dběh předchzíh systému (1. rk 1/3, 2. rk 1/9 a 3. rk 1/12 nákladů předchzíh nsitele pjištění) řádek 4 finanční prstředky na první platby a náklady na tvrbu a udržení rezerv Pznámky k tabulkám Předpklad nabytí účinnsti příslušných záknů d Všechny uvedené náklady jsu zde uvedeny na základě jejich velmi hrubéh dhadu a jsu kalkulvány za všechny ZP a styčné míst. Řádek 2 v TAB 2 náklady na dběh předchzíh systému dle našeh názru při průběžném financvání tyt ptenciální náklady budu zakalkulvány v pjistném plánu úrazvéh pjištění zdravtních pjišťven bez nutnsti jejich kmpenzace ze státníh rzpčtu. Řádek 3 v TAB 2 - Zřizvací náklady (na SW řešení) Pr variantu, kdy zaměstnavatel jak pjistník (plátce pjistnéh) má mžnst vlby příslušné zdravtní pjišťvny pr všechny své zaměstnance. Odhad sbních nákladů (v tabulce I samstatně mim dhadu režijní nákladů, v tabulce II uvedeny v rámci režijních nákladů) stanveny na základě dhadu minimálníh pčtu převzatých zaměstnanců (na základě zákníku práce) ze stávajících pjišťven, kteří by navýšili stávající pčty zaměstnanců zdravtních pjišťven k zajištění náběhu a dalšíh prvzvání tét nvé agendy Uveden vč. nákladů na pracvníky na styčném místě. Řádek 4 TAB 2 náklady na vytvření fndu (zde def. jak: finanční prstředky na první platby a náklady na tvrbu a udržení rezerv ) ( = Příjmy z pjistnéh Výdaje na pjistná plnění Režijní náklady ZP - dběhvé náklady)

20 Pzn. Dběhvé náklady ZP by byly zapčteny v případě zvlení varianty přensu vypřádání phledávek zaměstnanců, vzniklých z půvdních subjektů na zdravtní pjišťvny v rámci průběžnéh financvání. Vzhledem k tmu, že není řešena tázka vypřádání těcht nákladů mezi půvdními nsiteli pjištění a ZP (s pdmínku nezatížení zatížení veřejných rzpčtů), jsu zde zapčteny k tíži nvých nsitelů pjištění. Řádek 5 TAB2 prvzní náklady D tét plžky jsu zahrnuty sbní náklady plus statní prvzní náklady