STANDARDY PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Příloha od

Transkript

1 STANDARDY PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Přílha d

2

3 Změny v evaluačních standardech Český jazyk a literatura přidán dlišuje větu jednduchu a suvětí, vhdně změní větu jednduchu v suvětí ČJL rzhdne, který větný vzrec dpvídá zadanému větnému celku dlišuje ve čteném neb slyšeném textu fakta d názrů a hdncení, věřuje fakta pmcí tázek neb prvnáváním s dstupnými infrmačními zdrji ČJL si nad infrmačním zdrjem dpví na tázku jeh důvěryhdnsti, u získanéh údaje hledá další pramen pr věření rzlišuje subjektivní a bjektivní sdělení a kmunikační záměr partnera v hvru ČJL dliší v jednduchém textu názr autra či pstavy d faktů ČJL najde v textu prvky (mtivy neb jazykvé prstředky), které naznačují, c chce kmunikační partner svu prmluvu říct, kam směřuje drzumívá se kultivvaně, výstižně, jazykvými prstředky vhdnými pr danu kmunikační situaci ČJL změní své uvlněně nespisvné vyjadřvání v řeč kultivvanu, se stylvě neutrálními a splečensky přijatelnými výrazy a s uspřádanu stavbu výpvědí, když se brací k sbě váženější a v situacích frmálních v mluveném prjevu připraveném i imprvizvaném vhdně užívá verbálních, nnverbálních i paralingválních prstředků řeči ČJL zpětně zhdntí, zda ve svém prjevu hvřil přiměřeným tempem, zda vhdně frázval, zda jeh intnace dpvídala druhům vět, zda všechna slva zřetelně vyslvval ČJL p krátkém čase na rzmyšlenu výběru tématu a způsbu přednesení prnese suvislu a převážně spisvnu řečí krátké sdělení něčem, čemu by statní měli pdle něh věnvat pzrnst ČJL pjmenuje běžné rzdíly mezi tím, jak se vyjadřuje sukrmě a jak je vhdné mluvit na veřejnsti zapjuje se d diskuse, řídí ji a využívá zásad kmunikace a pravidel dialgu ČJL frmu dialgu zdramatizuje epizdu ve vhdném textu ČJL se bez knfliktů a pdstatných nedrzumění zapjí d řízené diskuse využívá základy studijníh čtení - vyhledá klíčvá slva, frmuluje hlavní myšlenky textu, vytvří tázky a stručné pznámky, výpisky neb výtah z přečtenéh textu; samstatně připraví a s pru text přednese referát ČJL vytvří/zapíše krátké shrnutí jednduchéh textu neb vybere hlavní infrmaci z nabízených mžnstí využívá pznatků jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému prjevu a k tvřivé práci s textem neb i k vlastnímu tvřivému psaní na základě svých dispzic a sbních zájmů ČJL vytvří krátký smysluplný text; vysvětlí, kmu je určen a jaký záměr má vyjádřit; svje tvrzení dlží knkrétními jazykvými prstředky užitými v textu využívá znalstí jazykvé nrmě při tvrbě vhdných jazykvých prjevů pdle kmunikační situace ČJL využívá spisvný jazyk v prjevu psaném i mluveném

4 rzlišuje základní literární druhy a žánry, prvná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele ČJL navrhne, ke kterému literárnímu druhu by mhl patřit čtený text ČJL dliší, zda uvedený text je próza, pezie, neb drama ČJL vyjádří s pmcí učitele hlavní myšlenku díla (literárníh textu, filmu, divadelníh kusu) vyhledává infrmace v různých typech katalgů, v knihvně i v dalších infrmačních zdrjích ČJL vyhledá v dbrné publikaci místa, která pjednávají zadaném pjmu změny čte s przuměním přiměřeně nárčné texty ptichu i nahlas ČJL navrhne vhdný nadpis ČJL vyhledá v textu dpvěď na zadanu tázku rzlišuje pdstatné a krajvé infrmace v textu vhdném pr daný věk, pdstatné infrmace zaznamenává ČJL vybere z nabídky vhdná slva vztahující se k textu ČJL vypíše z textu pžadvanu infrmaci ČJL rzhdne, které infrmace jdu pr daný text nepdstatné psuzuje úplnst či neúplnst jednduchéh sdělení ČJL sestaví a napíše adresu, zprávu, vzkaz, známení, pzvánku ČJL psudí, zda jsu adresa, zpráva, vzkaz, známení neb pzvánka úplné ČJL sestaví z vět neb krátkých dstavců příběh s ddržením dějvé pslupnsti ČJL vybere z nabídky vhdný závěr k dané ukázce reprdukuje bsah přiměřeně slžitéh sdělení a zapamatuje si z něj pdstatná fakta ČJL vyslechne neb přečte krátký text a reprdukuje ústně neb písemně jeh bsah ČJL vyslechne neb přečte vzkaz a reprdukuje h ústně neb písemně další sbě vede správně dialg, telefnický rzhvr, zanechá vzkaz na záznamníku ČJL na základě zadaných infrmací vede dialg, telefnický hvr (s dspělým, s kamarádem), zanechá vzkaz na záznamníku

5 ČJL psudí, zda v uvedené ukázce (dialgu, telefnickéh rzhvru, vzkazu na záznamníku) nechybí některá z důležitých infrmací rzpznává manipulativní kmunikaci v reklamě ČJL vybere z předlžených ukázek tu, která chce uputat, přesvědřit a vlivnit rzhdvání člvěka (adresáta) ČJL vyhledá na internetu, v časpise, v denním tisku příklad manipulativní reklamy vlí náležitu intnaci, přízvuk, pauzy a temp pdle svéh kmunikačníh záměru ČJL přečte/řekne s náležitu intnací, přízvukem a tempem řeči známení, příkaz, prsbu, mluvu a respektuje při tm rzdílnéh adresáta rzlišuje spisvnu a nespisvnu výslvnst a vhdně ji užívá pdle kmunikační situace ČJL rzliší ve slyšené ukázce spisvnu a nespisvnu výslvnst (zme, dyž v tm apd.) ČJL využívá spisvnu výslvnst ve veřejné kmunikační situaci píše správně p stránce bsahvé i frmální jednduché kmunikační žánry ČJL píše vypravvání bsahvě i frmálně správně, ddržuje dějvu pslupnst; pracuje pdle rzvité/heslvité snvy ČJL sestaví ppis předmětu (zvířete/sby) a ppis pracvníh pstupu, ddržuje lgicku návaznst; pracuje pdle tázkvé snvy ČJL v ukázce dpisu dplní, c chybí sestaví snvu vyprávění a na jejím základě vytvří krátký mluvený neb písemný prjev s ddržením časvé pslupnsti ČJL k vybranému textu přiměřené délky vytvří rzvitu neb heslvitu snvu (nejméně třech bdech) ČJL zařadí d přečtené ukázky na vhdné míst nabízený text prvnává významy slv, zvláště slva stejnéh neb pdbnéh významu a slva vícevýznamvá ČJL vybere z nabídky slv, které je významem nejblíže k zadanému slvu ČJL nahradí slv v textu slvem významem prtikladným, pdbným, citvě zabarveným, nespisvné slv slvem spisvným rzlišuje ve slvě křen, část přípnvu, předpnvu a kncvku ČJL rzliší, v kterých případech se jedná slva příbuzná a v kterých tvary téhž slva

6 ČJL rzliší, která slva jsu příbuzná se zadaným slvem ČJL určí křen slva, část přípnvu, předpnvu určuje slvní druhy plnvýznamvých slv a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném prjevu ČJL zařadí vyznačené plnvýznamvé slv z textu ke slvnímu druhu (pdstatné jmén, přídavné jmén, slves, příslvce) ČJL vybere z krátkéh textu větu, která bsahuje / nebsahuje zadaný slvní druh ČJL pužívá v mluveném i psaném prjevu náležité tvary pdstatných a přídavných jmen (krmě pravpisu přídavných jmen přivlastňvacích) ČJL pužívá v mluveném i psaném prjevu náležité tvary slves ve způsbu znamvacím rzlišuje slva spisvná a jejich nespisvné tvary ČJL vyhledá v textu nespisvný tvar pdstatnéh jména, přídavnéh jména, slvesa a nahradí h tvarem spisvným ČJL dplní d věty tvar pdstatnéh jména ve správném tvaru (1. a 4. pád rd mužský živtný) dlišuje větu jednduchu a suvětí, vhdně změní větu jednduchu v suvětí ČJL vytvří z věty jednduché suvětí píše správně i/y ve slvech p bjetných suhláskách ČJL správně píše (dplní) i/y ve vyjmenvaných slvech a slvech s nimi příbuzných ČJL píše správně z hlediska pravpisu lexikálníh zvládá základní příklady syntaktickéh pravpisu ČJL uplatňuje základní pučení správných tvarech příčestí minuléh činnéh v mluveném i psaném prjevu ČJL dplní správně čárky d zadanéh textu (něklikanásbný větný člen, jednduchá suvětí) vyjadřuje své djmy z četby a zaznamenává je ČJL zpracuje stručný záznam přečtené knize a prezentuje h splužákům jak mluvní cvičení neb referát, záznam zakládá d prtflia neb zapisuje d čtenářskéh deníku ČJL řekne, jak na něj vyslechnutá / přečtená ukázka půsbí, jaký v něm vyvlala djem

7 rzlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů ČJL rzhdne, z kteréh druhu / žánru je úryvek a) umělecký (pezie, kmiks, phádka) b) neumělecký (naučný text, návd k pužití) při jednduchém rzbru literárních textů pužívá elementární literární pjmy ČJL rzhdne, zda uvedená ukázka je phádka, pvěst neb bajka dlišuje ve čteném neb slyšeném textu fakta d názrů a hdncení, věřuje fakta pmcí tázek neb prvnáváním s dstupnými infrmačními zdrji ČJL p přečtení textu dkáže vybrat z nabízených mžnstí ty, které vyjadřují některý z názrů pisatele textu rzpznává manipulativní kmunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický pstj ČJL najde výrazný prstředek manipulace v textu ČJL rzpzná alespň jeden cíl sledvaný autrem textu ČJL zaujme kritický pstj k cílům manipulace (k záměrům manipulátra) drzumívá se kultivvaně, výstižně, jazykvými prstředky vhdnými pr danu kmunikační situaci ČJL najde slv nevhdně užité v dané kmunikační situaci a nahradí je vhdnějším ČJL rzhdne pdle kmunikační situace, zda je namístě mluvit spisvně dlišuje spisvný a nespisvný prjev a vhdně užívá spisvné jazykvé prstředky vzhledem ke svému kmunikačnímu záměru ČJL vybere z nabízených mžnstí text, který je pr danu kmunikační situaci nejvhdnější ČJL nahradí výrazy zjevně nevhdné pr jeh kmunikační záměr výrazy vhdnějšími využívá základy studijníh čtení - vyhledá klíčvá slva, frmuluje hlavní myšlenky textu, vytvří tázky a stručné pznámky, výpisky neb výtah z přečtenéh textu; samstatně připraví a s pru text přednese referát ČJL vyhledá v krátkém textu klíčvá slva ČJL psudí, zda je daná infrmace bsažena v textu uspřádá infrmace v textu s hledem na jeh účel, vytvří kherentní text s ddržváním pravidel mezivětnéh navazvání ČJL uspřádá části textu tak, aby byla ddržena lgická návaznst či dějvá pslupnst ČJL vytvří suvislý a srzumitelný text, v němž se svu myšlenku

8 neb pcitem a s vlastním záměrem slví adresáta, kteréh si sám zvlí. Délku textu přizpůsbí ptřebě svéh sdělení. využívá pznatků jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému prjevu a k tvřivé práci s textem neb i k vlastnímu tvřivému psaní na základě svých dispzic a sbních zájmů ČJL najde chybnu frmulaci (nejednznačné míst, stylisticku chybu) a navrhne vhdnu pravu ČJL rzpzná v textu míst, kde je zřetelně prušena jeh sudržnst, a navrhuje pravu ČJL před devzdáním svéh textu zajišťuje kntrlu správnsti pmcí příruček, knzultací a dalších/jiných zdrjů ČJL rzpzná, zda předlžený text nese převážně znaky stylu dbrnéh, publicistickéh (žurnalistickéh), uměleckéh, či prstěsdělvacíh spisvně vyslvuje česká a běžně užívaná cizí slva ČJL umí spisvně vyslvit česká a běžně užívaná cizí slva rzlišuje a příklady v textu dkládá nejdůležitější způsby bhacvání slvní zásby a zásady tvření českých slv, rzpznává přenesená pjmenvání, zvláště ve frazérech ČJL pzná slva, která jsu slvtvrně příbuzná ČJL vytvří slva slžená a rzliší je d slv dvzených ČJL nahradí vyznačená slva přejatá českými ekvivalenty ČJL vybere z nabídky slv, které je přeneseným pjmenváním ČJL prkáže schpnst interpretvat význam/przumět významu přenesenéh pjmenvání ČJL vládá zásady tvření slv samstatně pracuje s Pravidly českéh pravpisu, se Slvníkem spisvné češtiny a s dalšími slvníky a příručkami ČJL samstatně pracuje s Pravidly českéh pravpisu, se Slvníkem spisvné češtiny a s dalšími slvníky a příručkami správně třídí slvní druhy, tvří spisvné tvary slv a vědmě jich pužívá ve vhdné kmunikační situaci ČJL přiřadí slv ke slvnímu druhu ČJL určí slvní druh u slv dvzených d stejnéh základvéh slva

9 ČJL uřije ve větách slva v náležitých tvarech mnžnéh čísla (slva jsu uvedena v č. j. v 1. p.) ČJL zařadí slva vyznačená v textu ke slvním druhům (stejné slv může mít ve větě různu slvnědruhvu platnst) rzlišuje významvé vztahy gramatických jedntek ve větě a v suvětí ČJL spjí větné členy ve větě d skladebních dvjic ČJL nahradí jednduchý větný člen větným členem něklikanásbným, správně dplní interpunkční znaménk neb spjku ČJL dplní slv pdle naznačených syntaktických vztahů a určí dplněný větný člen (pdmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslvečné určení místa, času, způsbu) ČJL vybere z něklika vzrců ten, který dpvídá zadanému suvětí; žák vybere k zadanému vzrci z něklika suvětí t, které je jím znázrněn v písemném prjevu zvládá pravpis lexikální, slvtvrný, mrflgický i syntaktický ve větě jednduché i suvětí ČJL píše bez pravpisných chyb rzlišuje spisvný jazyk, nářečí a becnu češtinu a zdůvdní jejich užití ČJL v textu dliší jazykvé prstředky útvarů nárdníh jazyka (např.: spisvný jazyk x becná čeština; spisvný jazyk x dialekt apd.) ČJL nahradí typicky nespisvné vyjádření spisvným ČJL psudí vhdnst, či nevhdnst užití jazykvých prstředků různých útvarů nárdníh jazyka např. v umělecké literatuře, divadelní hře, veřejném prjevu apd. uceleně reprdukuje přečtený text, jednduše ppisuje strukturu a jazyk literárníh díla a vlastními slvy interpretuje smysl díla ČJL jmenuje (bez přeříkávání celéh děje) hlavní pstavy přečtenéh příběhu, řekne, kde se dehrává, stručně vystihne hlavní děj, případně které hlavní děje se prplétají dliší vedlejší děj d hlavníh ČJL v textu vyhledá místa, kde je vyjádřen phled a názr vypravěče a kde je vyjádřen phled neb názr pstavy ČJL rzpzná v textu místa, která se liší d běžnéh drzumívání svu frmu neb významem, a vysvětlí, jak na něj míst půsbí (i bez pužití termínů) ČJL vyjádří s pmcí učitele hlavní myšlenku díla (literárníh, filmvéh, divadelníh) rzpznává základní rysy výraznéh individuálníh stylu autra

10 ČJL rzpzná výrazné rysy vypravěčskéh stylu, kterými se úryvek liší d neutrálníh, neprfesinálníh pdání nějaké situace frmuluje ústně i písemně djmy ze své četby, návštěvy divadelníh neb filmvéh představení a názry na umělecké díl ČJL sdělí své djmy z uměleckéh díla a zfrmuluje důvdy, prč se mu líbil či nelíbl, neb čeh si na díle cení a prč tvří vlastní literární text pdle svých schpnstí a na základě svjených znalstí základě literární terie ČJL vytvří vlastní krátký przaický neb veršvaný text se zajímavým tématem a půsbivým vyjadřváním, které dpvídá tématu i záměru žáka jak autra, svůj záměr a vlbu žánrvé frmy vysvětlí jak ddatek k textu rzlišuje literaturu hdntnu a knzumní, svůj názr dlží argumenty ČJL psudí a zdůvdní, c v literárním textu pvažuje za hdntné a prč rzlišuje základní literární druhy a žánry, prvná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele ČJL uvede základní znaky něklika běžných žánrů, dlží svůj názr něklika příklady, nejlépe z vlastní četby uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světvé literatuře ČJL psudí, zda je text svým pdáním spíše realistický, neb rmantický, spíše starbylý, neb mderní, spíše citvý, neb intelektuální. Ke zjištění přidá jak příklad jmén některéh autra píšícíh pdbně a uvede přibližné bdbí jeh půsbení (určí půlstletí) prvnává různá ztvárnění téhž námětu v literárním, dramatickém i filmvém zpracvání ČJL uvede, prč upřednstňuje filmvé zpracvání díla neb literární četbu, případně prč přijímá bjí vyhledává infrmace v různých typech katalgů, v knihvně i v dalších infrmačních zdrjích ČJL uvede vedle internetvých vyhledavačů (Ggle aj.) další zdrje, v nichž může najít určitý typ infrmace ČJL dlišuje v médiích infrmační prameny, které mají rysy prfesinální, d těch, které jsu zřetelně sbní debrán čte s przuměním přiměřeně nárčné texty ptichu i nahlas ČJL vystihne hlavní myšlenku textu

11 rzlišuje pdstatné a krajvé infrmace v textu vhdném pr daný věk, pdstatné infrmace zaznamenává ČJL utřídí přečtené infrmace, vybere pdstatná fakta vede správně dialg, telefnický rzhvr, zanechá vzkaz na záznamníku ČJL změní dialg na vzkaz apd. píše správně p stránce bsahvé i frmální jednduché kmunikační žánry ČJL v ukázce dpisu dplní, c chybí určuje slvní druhy plnvýznamvých slv a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném prjevu ČJL určí sbu, čísl, způsb (u způsbu znamvacíh čas) u slvesa, užívá slvesa ve správných tvarech mluveném i psaném prjevu ČJL rzliší, zda věta je/není napsaná gramaticky správně vyhledává základní skladební dvjici a v neúplné základní skladební dvjici značuje základ věty ČJL vyhledá ve větě určvací skladební dvjice (bez terminlgie) vlně reprdukuje text pdle svých schpnstí, tvří vlastní literární text na dané téma ČJL napíše phádku, bajku rzpznává manipulativní kmunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický pstj ČJL zaujme kritický pstj k důvdům, které vedly k manipulaci ČJL vybere dle svéh pstje nejpravděpdbnější variantu dlišuje spisvný a nespisvný prjev a vhdně užívá spisvné jazykvé prstředky vzhledem ke svému kmunikačnímu záměru ČJL rzhdne vhdnsti / nevhdnsti pužití nespisvnéh výrazu v textu rzlišuje a příklady v textu dkládá nejdůležitější způsby bhacvání slvní zásby a zásady tvření českých slv, rzpznává přenesená pjmenvání, zvláště ve frazérech ČJL vládá zásady tvření slv rzlišuje významvé vztahy gramatických jedntek ve větě a v suvětí ČJL užije uvedené slves ve větách, které vypvídají něc pvětrnstních pdmínkách jak větu jednčlennu a jak větu dvjčlennu (maximum) ČJL vybere z nabízených mžnstí graficku stavbu suvětí a přiřadí ji k danému suvětí (lze i bráceně přiřadí ke grafu jedn z nabízených suvětí) rzpznává základní rysy výraznéh individuálníh stylu autra ČJL seřadí úryvky z literárních děl v přadí, ve kterém vznikly frmuluje ústně i písemně djmy ze své četby, návštěvy divadelníh neb filmvéh představení a názry na umělecké díl ČJL zfrmuluje alespň tři důvdy, prč se mu určitá kniha nelíbila ČJL na základě návštěvy divadelníh představení v dpise kamarádvi či kamarádce sdělí djmy ze zhlédnutéh představení uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světvé literatuře ČJL ppíše základní znaky literárníh směru na vybrané ukázce prvnává různá ztvárnění téhž námětu v literárním, dramatickém i filmvém zpracvání ČJL prvná film a jeh literární předlhu a ppíše základní shdy a rzdíly v bsahu bu uměleckých děl

12 Cizí jazyk přidán rzumí jednduchým pkynům a tázkám učitele, které jsu sdělvány pmalu a s pečlivu výslvnstí CJ przumí krátkým a jednduchým tázkám suvisejícím s svjvanými tématy, jsu-li mu pkládány pmalu a s pečlivu výslvnstí (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže znak neb brázek, dplní dpvěď, vykná činnst) rzumí slvům a jednduchým větám, pkud jsu prnášeny pmalu a zřetelně, a týkají se svjvaných témat, zejména pkud má k dispzici vizuální pru CJ rzpzná známá slva a slvní spjení (např. předměty, sby, zvířata, činnsti neb číselné a časvé údaje) v pmalém a zřetelném prjevu, který se vztahuje k svjvaným tématům CJ przumí významu slv a slvních spjení vztahujících se k svjvaným tématům v prjevu, který je prnášen pmalu a zřetelně, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) CJ przumí smyslu jednduchých vět vztahujících se k svjvaným tématům v prjevu, který je prnášen pmalu a zřetelně, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam dané věty neb její části, vykná činnst) rzumí jednduchému pslechvému textu, pkud je prnášen pmalu a zřetelně a má k dispzici vizuální pru CJ zachytí knkrétní infrmace (např. předmětech, sbách, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích) v krátkém jednduchém pslechvém textu, který se vztahuje k svjvaným tématům, má-li k dispzici vizuální neb zvukvu pru CJ przumí tématu velmi krátkéh a jednduchéh pslechvéh textu, který se vztahuje k svjvaným tématům, má-li k dispzici vizuální neb zvukvu pru (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) se zapjí d jednduchých rzhvrů CJ pužije základní zdvřilstní braty (např. slvení, pzdrav, rzlučení, pděkvání) ve velmi krátkých a pmalu vedených rzhvrech CJ se účastní jednduchých a pmalu vedených rzhvrů, ve kterých pskytne knkrétní infrmace sbě, dalších sbách, zvířatech, předmětech, činnstech neb se na pdbné infrmace zeptá (např. představí sebe či druhé, sdělí věk, kde bydlí, c dělá, vlastní a umí, neb se na ttéž zeptá) za pužití jednduchých slvních spjení a tázek sdělí jednduchým způsbem základní infrmace týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat CJ se představí, sdělí svůj věk, kde bydlí, c dělá, vlastní, umí, má rád/nerad za pužití jednduchých slvních spjení a vět CJ sdělí infrmace členech své rdiny, kamarádech a splužácích (např. jmén, věk, kde bydlí, c dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi) za pužití jednduchých slvních spjení a vět

13 CJ ppíše skutečnsti, se kterými se běžně setkává (např. předměty, zvířata, činnsti), za pužití jednduchých slvních spjení a vět dpvídá na jednduché tázky týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat a pdbné tázky pkládá CJ reaguje pmcí slv, jednduchých slvních spjení a vět na tázky týkající se jeh samtnéh, členů jeh rdiny a kamarádů (např. sdělí jmén, věk, kde bydlí, c dělá, vlastní a umí, má rád/nerad) CJ dpví a pskytne knkrétní infrmace (např. předmětech, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích), které se vztahují k svjvaným tématům, za pužití slv, jednduchých slvních spjení a vět CJ se zeptá na knkrétní infrmace (např. předmětech, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích), které se vztahují k svjvaným tématům, za pužití slv, jednduchých slvních spjení a vět vyhledá ptřebnu infrmaci v jednduchém textu, který se vztahuje k svjvaným tématům CJ najde knkrétní infrmace (např. předmětech, sbách, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích) v krátkém jednduchém textu, který se vztahuje k svjvaným tématům rzumí jednduchým krátkým textům z běžnéh živta, zejména pkud má k dispzici vizuální pru CJ rzpzná známá slva a slvní spjení (např. předměty, sby, zvířata, činnsti neb číselné a časvé údaje) v krátkém textu z běžnéh živta CJ przumí významu slv, slvních spjení a jednduchých vět, které se vztahují k tématům z běžnéh živta, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) CJ przumí tématu krátkéh textu, který se vztahuje k tématům z běžnéh živta a je pdpřen brazem (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) napíše krátký text s pužitím jednduchých vět a slvních spjení sbě, rdině, činnstech a událstech z blasti svých zájmů a každdenníh živta CJ napíše jednduchá slvní spjení a věty, ve kterých se představí, uvede svůj věk, kde bydlí, c dělá, vlastní, umí, má rád/nerad CJ napíše jednduchá slvní spjení a věty, ve kterých představí členy své rdiny, kamarády a splužáky, uvede jejich věk, kde bydlí, c dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi CJ sestaví s pužitím slv, jednduchých slvních spjení a vět krátký pzdrav, dtaz či vzkaz, ve kterém sdělí knkrétní infrmace neb se na ně zeptá (např. jak se má, kde je, c dělá, vlastní a umí, zda suhlasí, či nesuhlasí) za pužití základních zdvřilstních bratů (např. slvení, pzdrav, rzlučení, pděkvání) vyplní sbní údaje d frmuláře CJ dplní infrmace číselné i nečíselné pvahy (např. číslice, slva, slvní spjení), které se týkají jeh sby, rdiny a kamarádů, zvířat neb předmětů, které h bezprstředně bklpují, a činnstí, které běžně vyknává rzumí infrmacím v jednduchých pslechvých textech, jsu-li prnášeny pmalu a zřetelně CJ zachytí knkrétní infrmace číselné i nečíselné pvahy (např. sbách, prstředí, v němž žije, každdenních činnstech a ptřebách, způsbu

14 živta) v pmalu a zřetelně prnášeném jednduchém prjevu, který se vztahuje k svjvaným tématům rzumí bsahu jednduché a zřetelně vyslvvané prmluvy či knverzace, který se týká svjvaných témat CJ przumí tématu/bsahu krátkéh a jednduchéh prjevu zřetelně prnášenéh jednu či více sbami, který se vztahuje k svjvaným tématům (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) se zeptá na základní infrmace a adekvátně reaguje v běžných frmálních i nefrmálních situacích CJ se zapjí pmcí slvních spjení a vět d krátkéh, jasně strukturvanéh rzhvru, který se týká jeh samtnéh, dalších sb, prstředí, v němž žije, každdenních činnstí a ptřeb a způsbu živta, je-li mu partner v kmunikaci chten v případě nutnsti pmci CJ se zapjí pmcí slvních spjení a vět d krátkých, jasně strukturvaných rzhvrů, ve kterých frmuluje pzvání a na pzvání reaguje CJ se zapjí pmcí slvních spjení a vět d krátkých, jasně strukturvaných rzhvrů, ve kterých se dmluví na tm, c bude dělat, kam půjde, a na pdbné výpvědi reaguje CJ se zapjí pmcí slvních spjení a vět d krátkých, jasně strukturvaných rzhvrů, ve kterých sdělí, c se mu líbí/nelíbí, c si přeje/nepřeje, a na pdbné výpvědi reaguje CJ pskytne a zjistí infrmace týkající se běžných témat v každdenních situacích (např. kde si c kupit a klik c stjí, jakým prstředkem se dstane na určité míst, kde se c nalézá) za pužití slvních spjení a vět mluví své rdině, kamarádech, škle, vlném čase a dalších svjvaných tématech CJ krátce phvří na svjené téma (např. pdle předem připravené snvy neb s vizuálním pru) vypráví jednduchý příběh či událst; ppíše sby, místa a věci ze svéh každdenníh živta CJ ppíše sebe saméh, další sby, prstředí, v němž žije, každdenní činnsti a ptřeby a způsb živta za pužití jednduchých vět CJ vypráví jednduchý příběh jak sled jedntlivých událstí za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ ppíše událst za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ ppíše své plány za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec vyhledá pžadvané infrmace v jednduchých každdenních autentických materiálech CJ najde knkrétní infrmace číselné i nečíselné pvahy (např. prstředí, v němž žije, každdenních činnstech a ptřebách, sbách ve svém klí, způsbu živta) v jednduchém textu vztahujícím se k tématům, se kterými se může běžně setkat ve svém živtě rzumí krátkým a jednduchým textům, vyhledá v nich pžadvané infrmace

15 CJ przumí bsahu krátkéh a jednduchéh textu týkajícíh se každdenních témat (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující bsah danéh textu) CJ dvdí z kntextu význam neznámých slv, která se vyskytují v jednduchém textu CJ przumí běžným značením a nápisům na veřejných místech, které se týkají např. rientace, upzrnění, varvání, zákazu, časvých údajů vyplní základní údaje sbě ve frmuláři CJ zapíše/dplní infrmace, slvní spjení neb jednduché věty, které se týkají jeh sby, rdiny a kamarádů, předmětů neb činnstí, které běžně vyknává napíše jednduché texty týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat CJ sestaví/napíše krátký jednduchý ppis sebe saméh, dalších sb, prstředí, v němž žije, každdenních činnstí a ptřeb, způsbu živta a minulých událstí za pužití vět prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ napíše jednduchý text (např. dpis, , vzkaz) vyjadřující např. pděkvání, pzvání, prsbu neb mluvu za pužití jednduchých vět CJ napíše jednduchý příběh jak sled jedntlivých událstí za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ ppíše událst za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ ppíše své plány za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec reaguje na jednduché písemné sdělení CJ dpví písemně s pužitím jednduchých slvních spjení a vět na krátké sdělení či tázky, které se týkají např. jeh samtnéh, dalších sb, prstředí, v němž žije, každdenních činnstí a ptřeb a způsbu živta Další cizí jazyk přidán rzumí jednduchým pkynům a tázkám učitele, které jsu prnášeny pmalu a s pečlivu výslvnstí a reaguje na ně DCJ se řídí jednduchými verbálními pkyny učitele (např. při práci s učebnicí, phybu ve třídě, řešení jazykvých úklů) DCJ przumí jednduchým tázkám suvisejícím s svjvanými tématy, jsu-li mu pkládány pmalu a s pečlivu výslvnstí (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže znak neb brázek, dplní dpvěď, vykná činnst) rzumí slvům a jednduchým větám, které jsu prnášeny pmalu a zřetelně a týkají se svjvaných témat, zejména pkud má k dispzici vizuální pru DCJ rzpzná známá slva a slvní spjení (např. předměty, sby, zvířata, činnsti neb číselné a časvé údaje) v pmalém a zřetelném prjevu, který se vztahuje k svjvaným tématům DCJ przumí významu slv a slvních spjení vztahujících se k svjvaným tématům v prjevu, který je prnášen pmalu a zřetelně, má-li k

16 dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) DCJ przumí smyslu jednduchých vět vztahujících se k svjvaným tématům v prjevu, který je prnášen pmalu a zřetelně, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) rzumí základním infrmacím v krátkých pslechvých textech týkajících se každdenních témat DCJ zachytí knkrétní infrmace (např. předmětech, sbách, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích) v krátkém jednduchém pslechvém textu, který se vztahuje ke každdenním tématům DCJ przumí tmu, čem pjednává velmi krátký a jednduchý pslechvý text, který se vztahuje ke každdenním tématům (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) se zapjí d jednduchých rzhvrů DCJ pužije základní zdvřilstní braty (např. slvení, pzdrav, rzlučení, pděkvání) ve velmi krátkých a pmalu vedených rzhvrech DCJ se účastní jednduchých a pmalu vedených rzhvrů, ve kterých pskytne knkrétní infrmace sbě, dalších sbách, zvířatech, předmětech, činnstech neb se na pdbné infrmace zeptá (např. představí sebe či druhé, sdělí věk, kde bydlí, c dělá, vlastní, umí a má rád/nerad, neb se na ttéž zeptá) za pužití jednduchých slvních spjení a tázek sdělí jednduchým způsbem základní infrmace týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat DCJ se představí, sdělí svůj věk, kde bydlí, c dělá, vlastní, umí, má rád/nerad, za pužití jednduchých slvních spjení a vět DCJ sdělí infrmace členech své rdiny, kamarádech a splužácích (např. jmén, věk, kde bydlí, c dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi) za pužití jednduchých slvních spjení a vět DCJ ppíše skutečnsti (např. předměty, zvířata, činnsti), se kterými se běžně setkává, za pužití jednduchých slvních spjení a vět dpvídá na jednduché tázky týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a pdbné tázky pkládá DCJ reaguje pmcí slv, jednduchých slvních spjení a vět na tázky týkající se jeh samtnéh, členů jeh rdiny a kamarádů (např. sdělí jmén, věk, kde bydlí, c dělá, vlastní a umí, má rád/nerad) DCJ dpví na tázky a pskytne knkrétní infrmace (např. předmětech, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích), které se vztahují k svjvaným tématům, za pužití slv, jednduchých slvních spjení a vět DCJ se zeptá na knkrétní infrmace (např. předmětech, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích), které se vztahují k svjvaným tématům, za pužití slv, jednduchých slvních spjení a vět rzumí jednduchým infrmačním nápisům a rientačním pkynům DCJ przumí jednduchým nápisům, ppisům, instrukcím, pkynům, příkazům, zákazům na infrmačních tabulích, s nimiž se setkává v

17 každdenním živtě (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže znak neb brázek, dplní dpvěď, vykná činnst) rzumí slvům a jednduchým větám, které se vztahují k běžným tématům DCJ rzpzná známá slva a slvní spjení (např. předměty, sby, zvířata, činnsti neb číselné a časvé údaje) v krátkém textu z běžnéh živta DCJ przumí významu slv, slvních spjení a jednduchých vět, které se vztahují k tématům z běžnéh živta, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) rzumí krátkému jednduchému textu zejména, pkud má k dispzici vizuální pru, a vyhledá v něm pžadvanu infrmaci DCJ przumí tématu/bsahu krátkéh textu, který se vztahuje k tématům z každdenníh živta a je pdpřen brazem (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) DCJ najde knkrétní infrmace (např. předmětech, sbách, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích) v krátkém jednduchém textu, který se vztahuje k tématům z každdenníh živta a je pdpřen brazem vyplní základní údaje sbě ve frmuláři DCJ zapíše/dplní slva neb slvní spjení číselné i nečíselné pvahy týkající se jeh sby, rdiny a kamarádů, zvířat, předmětů, které h bezprstředně bklpují, a činnstí, které běžně vyknává napíše jednduché texty týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat DCJ napíše slva, jednduchá slvní spjení a věty, ve kterých se představí, uvede svůj věk, sdělí, kde bydlí, c dělá, vlastní a umí DCJ napíše slva, jednduchá slvní spjení a věty, ve kterých např. představí členy své rdiny a kamarády, uvede jejich věk a pvlání, sdělí, kde bydlí, c dělají, c vlastní a umí DCJ sestaví s pužitím slv, jednduchých slvních spjení a vět krátký pzdrav, dtaz neb vzkaz, ve kterém sdělí knkrétní infrmaci neb se na ni zeptá (např. jak se má, kde je, c dělá, zda suhlasí, či nesuhlasí), za pužití základních zdvřilstních bratů (např. slvení, pzdrav, rzlučení, pděkvání) stručně reaguje na jednduché písemné sdělení DCJ dpví písemně s pužitím jednduchých slvních spjení a vět na krátká sdělení či tázky týkající se jeh sby, rdiny a kamarádů, zvířat neb předmětů z jeh klí a činnstí, které běžně vyknává Matematika přidán mdeluje a určí část celku, pužívá zápis ve frmě zlmku M vysvětlí a znázrní vztah mezi celkem a jeh částí vyjádřenu zlmkem na příkladech z běžnéh živta M využívá názrné brázky k určvání 1/2, 1/4, 1/3, 1/5, 1/10 celku M vyjádří celek z jeh dané plviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny

18 prvná, sčítá a dčítá zlmky se stejným základem v bru kladných čísel M prvná zlmky se stejným jmenvatelem (plviny, čtvrtiny, třetiny,pětiny, desetiny) M sčítá a dčítá zlmky se stejným jmenvatelem (plviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny) pmcí názrných brázků (např. čtvercvá síť, kruhvý diagram, číselná sa) a tyt pčetní perace zapisuje přečte zápis desetinnéh čísla a vyznačí na číselné se desetinné čísl dané hdnty M vysvětlí a znázrní vztah mezi celkem a jeh částí vyjádřenu desetinným číslem na příkladech z běžnéh živta M přečte, zapíše, znázrní desetinná čísla v řádu desetin na číselné se a jejích úsecích, ve čtvercvé síti neb v kruhvém diagramu M prvná desetinná čísla v řádu desetin przumí významu znaku -" pr zápis celéh záprnéh čísla a tt čísl vyznačí na číselné se M znázrní na číselné se, přečte, zapíše a prvná celá čísla v rzmezí 100 až +100 M nalezne reprezentaci záprných čísel v běžném živtě načrtne a sestrjí braz jednduchých těles v rvině M sestrjí krychli ve vlném rvnběžném prmítání změny využívá při pamětném i písemném pčítání kmutativnst a asciativnst sčítání a násbení M využívá asciativnst sčítání a násbení při řešení jednduchých úlh s užitím závrek prvádí písemné pčetní perace v bru přirzených čísel M využívá při písemném výpčtu znalst přechdu mezi číselnými řády řeší a tvří úlhy, ve kterých aplikuje svjené pčetní perace v celém bru přirzených čísel M przumí textu jednduché úlhy (rzlišuje infrmace důležité pr řešení úlhy) a úlhu řeší M zfrmuluje dpvěď k získanému výsledku M vytvří jednduchu slvní úlhu pdle vzru vyhledává, sbírá a třídí data M prvnává zadaná data pdle danéh kritéria čte a sestavuje jednduché tabulky a diagramy M vyhledá v tabulce neb diagramu pžadvaná data M vyhledá údaje z různých typů diagramů (slupcvý a kruhvý diagram bez pužití prcent)

19 M pužívá jednduché převdy jedntek času při práci s daty (např. v jízdních řádech) narýsuje a znázrní základní rvinné útvary (čtverec, bdélník, trjúhelník a kružnici); užívá jednduché knstrukce M rzezná základní rvinné útvary (kruh, čtverec, bdélník, trjúhelník a kružnice) nezávisle na jejich natčení, veliksti neb značení M určí rvinné útvary pmcí pčtu vrchlů a stran, rvnběžnsti a klmsti stran M využívá základní pjmy a značky užívané v rvinné gemetrii (čáry: křivá, lmená, přímá; bd, úsečka, plpřímka, přímka, průsečík, rvnběžky, klmice) M rzpzná jednduchá tělesa (krychle, kvádr, válec) a určí na nich základní rvinné útvary M narýsuje kružnici s daným plměrem M narýsuje becný trjúhelník neb trjúhelník se třemi zadanými délkami stran M narýsuje čtverec a bdélník s užitím knstrukce rvnběžek a klmic M ddržuje zásady rýsvání sčítá a dčítá graficky úsečky; určí délku lmené čáry, bvd mnhúhelníku sečtením délek jeh stran M určí s pmcí čtvercvé sítě neb měřením bvd rvinnéh útvaru (trjúhelníku, čtyřúhelníku, mnhúhelníku) M graficky sčítá, dčítá a prvnává úsečky M určí délku lmené čáry graficky i měřením M převádí jedntky: kilmetry na metry, metry na centimetry, centimetry na milimetry sestrjí rvnběžky a klmice M vyhledá dvjice klmic a rvnběžek ve čtvercvé síti M načrtne a narýsuje klmici a rvnběžku určí bsah brazce pmcí čtvercvé sítě a užívá základní jedntky bsahu M určí pmcí čtvercvé sítě bsah rvinnéh útvaru, který lze slžit ze čtverců a bdélníků

20 M pužívá základní jedntky bsahu (cm2, m2, km2) bez vzájemnéh převádění prvádí pčetní perace v bru celých a racinálních čísel; užívá ve výpčtech druhu mcninu a dmcninu M užívá znalsti druhých mcnin celých čísel d 1 d 20 a využívá je při výpčtech (i ke stanvení dpvídajících druhých dmcnin) M prvádí základní úpravy zlmků (rzšiřuje a krátí zlmek, vyjádří zlmek v základním tvaru, převádí zlmek na smíšené čísl a napak) M určí abslutní hdntu celéh čísla mdeluje a řeší situace s využitím dělitelnsti v bru přirzených čísel M rzlišuje pjmy prvčísl a čísl slžené; splečný dělitel a splečný násbek M využívá kritéria dělitelnsti (2, 3, 5, 10) M rzlží dvjciferné čísl na sučin prvčísel řeší mdelváním a výpčtem situace vyjádřené pměrem; pracuje s měřítky map a plánů M využívá daný pměr v reálných situacích M využívá měřítk mapy neb plánu k výpčtu řeší aplikační úlhy na prcenta (i pr případ, že prcentvá část je větší než celek) M určí pčet prcent, je-li dána prcentvá část a základ M určí prcentvu část, je-li dán prcentvý pčet a základ M určí základ, je-li dán prcentvý pčet a prcentvá část matematizuje jednduché reálné situace s využitím prměnných; určí hdntu výrazu, sčítá a násbí mnhčleny, prvádí rzklad mnhčlenu na sučin pmcí vzrců a vytýkáním M vypčte hdntu výrazu pr dané hdnty prměnných M využívá při úpravě výrazů vytýkání a vzrce (a + b)^2, (a b)^2, a^2 b^2 M vybere dpvídající výraz, který ppisuje jednduchu reálnu situaci frmuluje a řeší reálnu situaci pmcí rvnic a jejich sustav M vyřeší rvnici a sustavu dvu jednduchých lineárních rvnic pmcí ekvivalentních úprav

21 M věří správnst řešení slvní úlhy analyzuje a řeší jednduché prblémy, mdeluje knkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v bru celých a racinálních čísel M řeší jednduché úlhy v bru celých čísel M ppíše knkrétní situace s využitím racinálních čísel vyhledává, vyhdncuje a zpracvává data M pracuje s časvu su M převádí údaje z textu d tabulky, diagramu a grafu a napak M samstatně vyhledává data v literatuře, denním tisku a na internetu prvnává subry dat M prvná kvantitativní vztahy, které jsu uvedeny v různých tabulkách neb v tabulce a diagramu určuje vztah přímé aneb nepřímé úměrnsti M vytvří tabulku pr přímu a nepřímu úměrnst na základě textu úlhy M rzliší přímu a nepřímu úměrnst z textu úlhy vyjádří funkční vztah tabulku, rvnicí, grafem M přiřadí funkční vztah vyjádřený tabulku k příslušnému grafu a napak M vyčte z grafu pdstatné infrmace (např. nejmenší a největší hdnta, růst, pkles) matematizuje jednduché reálné situace s využitím funkčních vztahů M vybere dpvídající funkční vztah, který ppisuje jednduchu reálnu situaci charakterizuje a třídí základní rvinné útvary M rzliší typy úhlů (strý, tupý, pravý, přímý), typy trjúhelníků a čtyřúhelníků určuje velikst úhlu měřením a výpčtem M využívá při výpčtech sučet vnitřních úhlů v trjúhelníku načrtne a sestrjí rvinné útvary M načrtne rvinný útvar pdle slvníh zadání M prvede jednduché knstrukce (např. sa úsečky, čtverec se zadanu stranu, trjúhelník se zadanými stranami, úhel dané veliksti, rvnběžka a klmice daným bdem)

22 M věří, zda výsledný útvar dpvídá zadání užívá k argumentaci a při výpčtech věty shdnsti a pdbnsti trjúhelníků M vyhledá z nabídky trjúhelníků dvjice shdných trjúhelníků M vyhledá z nabídky trjúhelníků dvjice pdbných trjúhelníků dhaduje a vypčítá bjem a pvrch těles M dhaduje a vypčítá pvrch krychle, kvádru a válce M dhaduje a vypčítá bjem krychle, kvádru a válce načrtne a sestrjí sítě základních těles M pužívá pjmy síť tělesa, plášť, pdstava M načrtne a sestrjí síť krychle načrtne a sestrjí braz jednduchých těles v rvině M načrtne krychli a kvádr ve vlném rvnběžném prmítání analyzuje a řeší aplikační gemetrické úlhy s využitím svjenéh matematickéh aparátu M řeší matematicku úlhu M věří výsledek úlhy užívá lgicku úvahu a kmbinační úsudek při řešení úlh a prblémů a nalézá různá řešení předkládaných neb zkumaných situací M vyhledá v textu úlhy ptřebné údaje a vztahy M řeší jednduchu úlhu M věří výsledek úlhy řeší úlhy na prstrvu představivst, aplikuje a kmbinuje pznatky a dvednsti z různých tematických a vzdělávacích blastí M určí reálnu pdbu jednduchéh trjrzměrnéh útvaru z jeh brazu v rvině M využívá představu pdbě trjrzměrnéh útvaru při řešení jednduchých úlh z běžnéh živta debrán využívá při pamětném i písemném pčítání kmutativnst a asciativnst sčítání a násbení M využívá výhdnéh sdružvání čísel při sčítání něklika sčítanců bez závrek

23 řeší a tvří úlhy, ve kterých aplikuje svjené pčetní perace v celém bru přirzených čísel M přiřadí k zadanému jednduchému matematickému vyjádření smysluplnu slvní úlhu (situaci ze živta) M tvří slvní úlhu k matematickému vyjádření čte a sestavuje jednduché tabulky a diagramy M pužívá jednduchých převdů jedntek času při práci s daty v jízdních řádech narýsuje a znázrní základní rvinné útvary (čtverec, bdélník, trjúhelník a kružnici); užívá jednduché knstrukce M ddržuje zásady rýsvání sčítá a dčítá graficky úsečky; určí délku lmené čáry, bvd mnhúhelníku sečtením délek jeh stran M převádí jedntky délky (mm, cm, dm, m, km) sestrjí rvnběžky a klmice M narýsuje k zadané přímce rvnběžku a klmici veducí daným bdem pmcí trjúhelníku s rysku určí bsah brazce pmcí čtvercvé sítě a užívá základní jedntky bsahu M pužívá základní jedntky bsahu (cm2, m2, km2) bez vzájemnéh převádění rzpzná a znázrní ve čtvercvé síti jednduché svě suměrné útvary a určí su suměrnsti útvaru překládáním papíru M vytvří ve čtvercvé síti svě suměrný útvar pdle sy v lince mřížky mdeluje a řeší situace s využitím dělitelnsti v bru přirzených čísel M řeší slvní úlhu s využitím dělitelnsti M vytvří slvní úlhu na využití dělitelnsti užívá různé způsby kvantitativníh vyjádření vztahu celek - část (přirzeným číslem, pměrem, zlmkem, desetinným číslem, prcentem) M navzájem převádí různá vyjádření vztahu celek část řeší mdelváním a výpčtem situace vyjádřené pměrem; pracuje s měřítky map a plánů M umí dvdit měřítk mapy, plánu ze zadaných údajů M pužívá při řešení úlh úměru a trjčlenku M řeší mdelváním situace vyjádřené pměrem řeší aplikační úlhy na prcenta (i pr případ, že prcentvá část je větší než celek) M určí základ, je-li dán prcentvý pčet a prcentvá část M pužívá prcentvéh pčtu při řešení úlh z jednduchéh úrkvání M věří správnst výsledku aplikační úlhy na prcenta matematizuje jednduché reálné situace s využitím prměnných; určí hdntu výrazu, sčítá a násbí mnhčleny, prvádí rzklad mnhčlenu na sučin pmcí vzrců a vytýkáním M vypčte hdntu výrazu pr dané hdnty prměnných M využívá při úpravě výrazů vytýkání a vzrců (a + b)^2, (a b)^2, a^2 b^2 M sestaví číselný výraz pdle slvníh zadání frmuluje a řeší reálnu situaci pmcí rvnic a jejich sustav M prvádí zkušku rvnice neb sustavy dvu rvnic dvu neznámých

24 M věří správnst řešení slvní úlhy M přiřadí k rvnici dpvídající slvní úlhu M rzhdne, zda rvnice neb sustava rvnic má řešení a věří, zda řešení patří d zadanéh číselnéh bru analyzuje a řeší jednduché prblémy, mdeluje knkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v bru celých a racinálních čísel M vyhdntí výsledek řešení úlhy vyhledává, vyhdncuje a zpracvává data M převádí údaje mezi tabulku, diagramem a grafem M samstatně vyhledává data v literatuře, denním tisku a na internetu a kriticky hdntí jejich reálnst prvnává subry dat M interpretuje výsledky získané prvnáváním subrů dat určuje vztah přímé aneb nepřímé úměrnsti M využívá při řešení úlh přímu a nepřímu úměrnst vyjádří funkční vztah tabulku, rvnicí, grafem M přiřadí lineární funkci vyjádřenu rvnicí k příslušnému grafu neb tabulce a napak M vyčte z grafu význačné hdnty na základě przumění vzájemným vztahům mezi prměnnými matematizuje jednduché reálné situace s využitím funkčních vztahů M řeší úlhu s využitím funkčních vztahů M vyjádří výsledek řešení úlhy v kntextu reálné situace charakterizuje a třídí základní rvinné útvary M využívá vlastnstí základních rvinných útvarů (vlastnstí úhlpříček, velikst úhlů, suměrnst) využívá pjem mnžina všech bdů dané vlastnsti k charakteristice útvaru a k řešení plhvých a neplhvých knstrukčních úlh M využívá mnžiny všech bdů dané vlastnsti při řešení úlh načrtne a sestrjí rvinné útvary M věří, zda výsledný útvar dpvídá zadání užívá k argumentaci a při výpčtech věty shdnsti a pdbnsti trjúhelníků M určí pměr pdbnsti z rzměrů útvarů a napak určuje a charakterizuje základní prstrvé útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnsti M využívá při řešení úlh metrické a plhvé vlastnsti v mnhstěnech a rtačních tělesech M pracuje s půdrysem a nárysem mnhstěnů a rtačních těles užívá lgicku úvahu a kmbinační úsudek při řešení úlh a prblémů a nalézá různá řešení předkládaných neb zkumaných situací M zfrmuluje dpvěď na zadaný prblém řeší úlhy na prstrvu představivst, aplikuje a kmbinuje pznatky a dvednsti z různých tematických a vzdělávacích blastí M využívá získané pznatky a dvednsti při řešení úlh z běžnéh živta