NÁVRH VHODNÉHO ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PRO ZAMĚSTNANCE SPOLEČNOSTI ABC, S.R.O.

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES NÁVRH VHODNÉHO ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PRO ZAMĚSTNANCE SPOLEČNOSTI ABC, S.R.O. PROPOSAL OF APPROPRIATE LIFE INSURANCE FOR EMPLOEES OF COMPANY ABC, S.R.O. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR ZUZANA CHROMÁ dc. Ing. DANA MARTINOVIČOVÁ, Ph.D. BRNO 2010

2 Vyské učení technické v Brně Akademický rk: 2009/2010 Fakulta pdnikatelská Ústav financí ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Chrmá Zuzana Daňvé pradenství (6202R006) Ředitel ústavu Vám v suladu se záknem č.111/1998 vyských šklách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pr realizaci bakalářských a magisterských studijních prgramů zadává bakalářsku práci s názvem: Návrh vhdnéh živtníh pjištění pr zaměstnance splečnsti ABC, s.r.. v anglickém jazyce: Prpsal f Apprpriate Life Insurance fr Emplees f Cmpany ABC, s.r.. Úvd Vymezení prblému a cíle práce Teretická výchdiska práce Analýza prblému a sučasné situace Vlastní návrhy řešení, příns návrhů řešení Závěr Seznam pužité literatury Přílhy Pkyny pr vypracvání: Pdle 60 zákna č. 121/2000 Sb. (autrský zákn) v platném znění, je tat práce "Šklním dílem". Využití tét práce se řídí právním režimem autrskéh zákna. Citace pvluje Fakulta pdnikatelská Vyskéh učení technickéh v Brně. Pdmínku externíh využití tét práce je uzavření "Licenční smluvy" dle autrskéh zákna.

3 Seznam dbrné literatury: DAŇHEL, J., et al. Pjistná terie. 2. vyd. Praha: Prfessinal Publishing, s. ISBN DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pjištění a pjišťvnictví. 3. vyd. Praha: Ekpress, s. ISBN KOLEKTIV AUTORŮ. Živtní pjištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MAJTÁNOVÁ, A., DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E. a kl. Pjišťvnictví Terie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekpress, s. ISBN MARTINOVIČOVÁ, D. Pjištění pdnikatelských subjektů. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, s. ISBN

4 Abstrakt Tat bakalářská práce je zaměřena na prblematiku živtníh pjištění a její prakticku aplikaci pr zaměstnance vybranéh pdnikatelskéh subjektu. Obsahem práce je analýza nabídky kmerčních pjišťven v blasti investičníh živtníh pjištění, jejich vzájemná kmparace pdle zvlených kritérií a dpručení výběru knkrétníh pjistnéh prduktu. Abstract This Bachelr s thesis is engaged in questins f live insurance and her practical aplicatin fr emplyees in the selected cmpany. It includes insurance cmpany ffer in scpe f investment life insurance, their cmparisin fr engaged criteria and recmmendatins fr selectin f insurance prduct. Klíčvá slva Pjištění, kmerční pjišťvna, živtní pjištění, investiční živtní pjištění, pjistná částka, pjistný prdukt, rizik. Keywrds Insurance, insurance cmpany, life insurance, investment life insurance, insurance mney, insurance prduct, risk.

5 Bibligrafická citace bakalářské práce CHROMÁ, Z. Návrh vhdnéh živtníh pjištění pr zaměstnance splečnsti ABC, s.r... Brn: Vyské učení technické v Brně, Fakulta pdnikatelská, s. Veducí bakalářské práce dc. Ing. Dana Martinvičvá, Ph.D.

6 Čestné prhlášení Prhlašuji, že předlžená bakalářská práce je půvdní a zpracvala jsem ji samstatně. Prhlašuji, že citace pužitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neprušila autrská práva (ve smyslu Zákna č. 121/2000 Sb., právu autrském a právech suvisejících s právem autrským). V Brně dne 28. května 2010

7 Pděkvání Ráda bych pděkvala dc. Ing. Daně Martinvičvé, Ph.D. za pmc při zpracvání bakalářské práce, za cenné rady a čas, který mi věnvala. Dále chci pděkvat všem zaměstnancům a managementu splečnsti ABC, s.r.. za chtu splupráce a pskytnuté infrmace. Můj dík také v nepslední řadě právem patří i bchdním zástupcům vybraných kmerčních pjišťven, kteří mi chtně pskytli pdklady nutné pr zpracvání tét bakalářské práce.

8 OBSAH Úvd 9 Cíl práce TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Charakteristika pjištění Klasifikace pjištění Živtní pjištění a jeh význam Živtní pjištění jak alternativa financvání pstaktivníh věku Pjištění jak způsb krytí rizik Živtní pjištění jak instrument finančníh trhu Základní pdby živtníh pjištění Daňvé výhdy živtníh pjištění CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉ SPOLEČNOSTI NABÍDKA INVESTIČNÍHO ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ VYBRANÝCH KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN AXA živtní pjišťvna, a.s AEGON pjišťvna, a.s Česká pdnikatelská pjišťvna, a.s., Vienna Insurance Grup NÁVRHY ŘEŠENÍ Mdelvý případ A Mdelvý případ B Mdelvý případ C Mdelvý případ D Výběr vhdnéh pjistnéh prduktu Dpručení pr splečnst ABC, s.r ZÁVĚR LITERATURA SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH.63

9 Úvd Každý z nás je denně vystaven různým rizikům a nebezpečím, která číhají takřka na každém krku. Rizika nás prvázejí celým naším živtem - d narzení až p smrt a vyhnut se jim téměř nedá. Existuje však způsb, jak následky jejich půsbení alespň zmírnit. Vhdným řešením je pjištění. Pjištění vznikl již v dávné minulsti, půvdně z důvdů vzájemné pmci v nuzi. Půvdní pslání pjištění zůstává platné i v dnešní dbě, i přes t, že rizik, kterým musíme za svůj živt čelit, je čím dál více. D ppředí zájmu se nyní dstává zvyšvání hdnty lidskéh živta. Sučasně s tímt trendem můžeme pzrvat i nárůst pptávky p živtním pjištění, které nás chrání před následky nejrůznějších rizik. Hrzící rizika můžeme v dnešním mderním typu pjištění rzdělit d dvu zcela dlišných rvin, přestže stjí čast v pjistné smluvě hned vedle sebe jedná se rizik smrti a rizik džití. Pr člvěka, který si pjištění sjednává, jsu následky džití mnhdy prblematičtější, než následky smrti, a t zejména v sučasné dbě, kdy je v České republice stále nezdpvězena tázka důchdvých refrem, které s největší pravděpdbnstí přenesu břemen dpvědnsti bčany v důchdvém věku na ně samtné. Je prt zcela na místě, aby si člvěk v prduktivním věku vytvřil pdmínky pr své důstjné a spkjené stáří. Pjištění si však lidé neuzavírají puze pr sebe. Jelikž žijeme ve splečnsti, v rdinách, je třeba také myslet i na statní, především na živtní partnery a děti. Pjištění je vhdným prstředkem k finančnímu zabezpečení i těcht blízkých sb, jelikž právě je pjistná událst týkající se živitele rdiny vlivní nejvíce. Zvláště pak, má-li rdina na sebe navázaný nemalý úvěr například na bydlení. Živtní pjištění tedy dnes nesluží puze k zajištění, ale i k dluhdbému zhdncvání vlných finančních prstředků. Na českém pjistném trhu je v sučasné dbě celá řada pjistných prduktů a zájemce pjištění si na základě svých preferencí a pstji k riziku může zvlit ten nejvhdnější. 9

10 Cíl práce Náplní mé bakalářské práce je zpracvání prblematiky živtníh pjištění, bzvláště pak investičníh živtníh pjištění. Většině lidí se tat prblematika zdá především v blasti výběru vhdné kmerční pjišťvny velmi slžitá. Zájemci živtní pjištění, kteří čast nerzumějí, neb nemají čas przumět, mluvě kmerčních pjišťven, jejím pjistným pdmínkám a pjistným smluvám, nechávají čast svá rzhdnutí, která vlivní dluhu etapu jejich živta, většinu na pracvnících těcht pjišťven, kteří nemají vždy priritu v klientvých pžadavcích a spkjensti. Má bakalářská práce bude tedy pmcnu ruku při řešení tázek živtníh pjištění pr zaměstnance a management knkrétní splečnsti, ve které management zvažuje zavedení příspěvku na živtní pjištění svých zaměstnanců jak frmu benefitu, avšak nemá časvé mžnsti ani vhdné prstředky k důkladné analýze pjistnéh trhu. Cíl bakalářské práce je návrh vhdnéh živtníh pjištění zaměstnanců splečnsti ABC, s.r.. Při zpracvání tét bakalářské práce mi management a zaměstnanci dané splečnsti pskytli mnh ptřebných infrmací, z nichž některé byly důvěrnéh charakteru. Z tht důvdu si management nepřeje, aby jmén splečnsti byl zveřejněn. V dalších částech bude tedy splečnst nazývána splečnstí ABC, s.r.. Úvd bakalářské práce je zaměřen na teretická výchdiska dané prblematiky. Nejdříve vysvětlím základní pjmy, jak je rizik, pjistná smluva či právní předpisy v pjištění. Následně v kapitle nazvané Klasifikace pjištění rzdělím jedntlivé druhy pjištění pdle různých hledisek. V následující kapitle se již budu věnvat charakteristice živtníh pjištění a bližší specifikaci jeh jedntlivých druhů. Výsledkem teretickébude získání ptřebných znalstí prblematice živtníh pjištění, ze kterých budu vycházet v dalších částech tét práce. V praktické části nejdříve zhdntím sučasnu situaci v blasti živtníh pjištění zaměstnanců splečnsti ABC, s.r.., a t analýzu věkvé struktury zaměstnanců. 10

11 Následně bjasním, jaká rizika d mdelací pjištění zahrnu a jakým způsbem stanvím výši pjistných částek jedntlivých připjištění. Výsledkem tét kapitly bude získání představy sučasné a pžadvané situaci ve vybrané splečnsti. V následující kapitle prvedu výběr tří kmerčních pjišťven, které půsbí na českém pjistném trhu a které by mhly být vhdnými kandidáty na pskytnutí kvalitníh pjištění zaměstnancům splečnsti ABC, s.r.. U těcht vybraných kmerčních pjišťven pak zpracuji v jedntlivých pdkapitlách charakteristiku samtných kmerčních pjišťven včetně jejich prduktů v blasti živtníh pjištění. Následně prvedu srvnání a vyhdncení vybraných kmerčních pjišťven a jejich prduktů. Knzultacemi s managementem splečnsti, ale i s jedntlivými zaměstnanci, jsme stanvili kritéria a jejich váhy, které budu pužity pr srvnávání a vyhdncvání vhdnsti danéh prduktu. Následně pak prvedu hdncení pmcí srvnávací metdy nazvané scring mdel a dsažené výsledky mezi sebu prvnám. Na závěr bakalářské práce využiji všech získaných infrmací pr vytvření dpručení managementu splečnsti i jejím zaměstnancům na zlepšení jejich pjistné chrany. 11

12 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Pjišťvnictví je dvětvím eknmiky zabývající se pjišťvací činnstí, čili uzavíráním pjistných smluv, správu pjištění a pskytváním plnění z pjistných smluv. Sučástí pjišťvací činnsti je i nakládání s aktivy z technických rezerv, uzavírání smluv se zajišťvnami a zábranná činnst. Pjišťvnictví je všebecně chápán jak velmi důležité a dynamicky se rzvíjející specifické dvětví tržní eknmiky, které aktivně zasahuje d všech dvětví a hspdaření všech eknmických subjektů. Zahrnuje všechny pjistitele, zajistitele, zprstředkvatele pjištění, likvidátry pjistných událstí a asciace, případně další subjekty v daném státu. Je zaměřené na pjistnu chranu a tvrbu technických rezerv, jejich správu a užití. (7, s. 65) Pjišťvnictví může své úkly plnit puze tehdy, má-li mžnst svbdné vlby jak pjistník (například ve výběru pjistitele, pjistných pdmínek či druhu pjištění), tak i kmerční pjišťvna (například výběr pjistnéh rizika, určvání pjistných sazeb, všebecných pjistných pdmínek či ve výběru mžnstí umístění části pjistných rezerv na finančním trhu). Pjišťvnictví je tedy dvětví nárdníh hspdářství, které se zabývá pskytváním pjistné chrany a úhradu škd vzniklých na základě nahdilých událstí. Zaujímá přední pstavení v tržní eknmice každéh státu, je nepstradatelnu sučástí mderní splečnsti a jejíh eknmickéh živta. Krmě jinéh minimalizuje finanční následky škdných událstí pdnikatelských subjektů i byvatelstva. (7, s. 66) 1.1 Charakteristika pjištění Nepředvídatelnst a nejistta spjená s individuální délku živta a újmami na zdraví každéh jedntlivce a s tím spjené eknmické dpady na rdinu a nejbližší sby 12

13 byly a stále jsu v dnešním mderním světě závažným a bjektivním důvdem pr hledání způsbů, jak tat živtní rizika, zejména v eknmickém smyslu, řešit. Tereticky i prakticky věřeným nejvhdnějším způsbem řešení finanční eliminace negativních důsledků nahdilsti na člvěka je v těcht případech kategrie pjištění. S hledem na eknmicku váhu živtních rizik dšl k uplatnění varianty jejich řešení prstřednictvím živtníh pjištění, a t prakticky sučasně se zrdem pjištění vůbec, půvdně vznikléh jak atribut lidské slidarity a pzději se stále více prsazujícíh jak kmerční kategrie. (DUCHÁČKOVÁ a DAŇHEL, 2010, s. 135) Histrické zkušensti a praxe ukazují, že pr finanční uspřádání ztrát je přijatelnější frmu rzlžení rizika mezi více subjektů. Sem patří i sukrmé pjištění jak rganizvaná, efektivní frma vytváření a využívání finančních rezerv, které se tvří z pjistnéh. Pjištěný nemusí mít vlastní finanční zdrje na krytí ztrát vzniklých nečekávanu událstí, v mmentě realizace rizika. Kmerční pjišťvna nahradí vzniklu škdu v takvém rzsahu, jaký byl sjednán v pjistné smluvě. Tent pstup realizuje kmerční pjišťvna bez hledu na t, zda pjištěný subjekt vytvřil placením pjistnéh dstatečnu rezervu v technických rezervách pjistitele. (7 s. 38) Krytí rizik pjištěním má zejména následující výhdy: peněžní zdrje pjistitele jsu prakticky dispnibilní ve smluvně dhdnuté výši škdy, a t pdle rzsahu pjistnéh krytí; zdrje nejsu závislé na výšce vkladů pjištěnéh subjektu; výše náhrady škdy se stanvuje pdle jedntných pravidel a pstupů; výše náhrady dpvídá rzsahu ujednaných pjistných pdmínek a cenvé hladině v dbě pjistné událsti bez hledu na t, že pjistné se hradí v relacích kalkulvaných v čase před vznikem událsti; výše pjistnéh je tím menší, čím je pjištěné rizik lépe plšně rzlžené a na čím delší dbu je pjištění uzavřené; pjistné u některých druhů pjištění je pr pdnikatele daňvým nákladem. (7, s. 39) 13

14 pkud je rizik pjistitelné, měl by eknmický subjekt tét skutečnsti využít a v intencích risk managementu přenést závažné finanční důsledky realizace rizik na pjišťvnu. (DAŇHEL, 2005, s. 37) V České republice rzlišujeme dva různé pjišťvací systémy: 1. systém sciálníh pjišťvnictví s přímu účastí státu, kde dchází k pskytvání jedntné pjistné chrany v blasti sciálníh zabezpečení a pjištění (zdravtní, nemcenské, úrazvé a důchdvé), které je zajišťván veřejnprávními institucemi neb fndy pd plnu kntrlu státu; 2. systém zalžený na kmerčních principech, který je realizvaný kmerčními pjišťvnami a nabízí pjištění něklika různých rizik. (7, s. 81) Pjistný vztah Pjištění se uskutečňuje prstřednictvím pjistné smluvy neb na základě právníh předpisu, vzniká tak pjistný vztah, cž je určitá frma splečenskéh spjení sb neb hspdářských subjektů a pjistitelů, jehž bsahem je pjistná chrana klienta. (7, s. 45) Pjistný vztah vede k právnímu zabezpečení pjistnéh plnění a jedná se vztah, který je věcný, dá se přesně definvat a existují v něm bchdní partnerské vztahy vzniká na bu stranách s cílem zabezpečit a chránit hspdářství, zdraví a zájmy jedntlivců, pdnikatelských subjektů a dalších institucí vzniká mezi pjistníkem a pjistitelem na základě dbrvlné neb záknem nařízené klnsti pr případ realizace rizika (7, s. 47) Mezi hlavní subjekty pjistnéh vztahu se řadí dle zákna č. 37/2004 Sb., pjistné smluvě a změně suvisejících záknů 3: pjistitel - právnická sba, která je právněna prvzvat pjišťvací činnst pdle zvláštníh zákna. Pjistník - sba, která s pjistitelem uzavřela pjistnu smluvu. Pjištěný je sba, na jejíž živt, zdraví, majetek, dpvědnst za škdu neb jiné hdnty pjistnéh zájmu se sukrmé 14

15 pjištění vztahuje. Obmyšlený je sba určená pjistníkem v pjistné smluvě, které vznikne práv na pjistné plnění v případě smrti pjištěnéh. Vztahy mezi subjekty pjistnéh vztahu ppisuje brázek 1. (11) Obr. 1: Vztahy mezi subjekty pjistnéh vztahu Zdrj: Zpracván dle literatury (8), s. 41. Pjistná smluva Pjistná smluva je dklad pjištění. Vymezuje rámec pr pjištění. Je tedy určitu frmu hspdářské smluvy, knkretizuje pdmínky, pdle kterých se kmerční pjišťvna a pjistník, respektive pjištěný, dhdli na realizaci pjištění. Pjistná smluva je smluvu finančních službách, ve které se pjistitel zavazuje v případě vzniku náhdné událsti pskytnut ve sjednaném rzsahu plnění a pjistník se zavazuje platit pjistiteli pjistné. (7, s. 138) Pjistná smluva pdle zákna č. 37/2004 Sb., pjistné smluvě dle 4 bsahuje: určení pjistitele, pjistníka, právněné sby; určení, zda se jedná pjištění škdvé či bnsvé; vymezení pjistnéh nebezpečí a pjistné událsti; výši pjistnéh, jeh splatnst a zda se jedná pjistné běžné neb jednrázvé; 15

16 vymezení pjistné dby a dby, na kteru byla pjistná smluva uzavřena; v případě pjištění sb, byl-li dhdnut, že se právněná sba bude pdílet na výnsech pjistitele, způsb stanvení jejíh pdílu. (11) Sučástí pjistné smluvy jsu dle výše uvedenéh zákna i všebecné smluvní pdmínky, které vymezují způsb pjišťvání pr určitý druh pjištění, a t takt: vymezují předmět pjištění, pjistná rizika; stanvují, kdy vzniká a kdy zaniká pvinnst pjišťvny pskytnut pjistné plnění, respektive pjistnu náhradu; stanvují rzsah a splatnst pjistnéh plnění; pjistiteli stanvují platit pjistné plnění; pjistníkům, respektive pjištěným, stanvují platit pjistné; stanvují pdmínky vzniku a zániku pjistné smluvy; vymezují pjistnu dbu a čas platnsti pjištění; stanvují také principy, pdle kterých se bude pjištěný pdílet na zisku. (7, s. 138) Právní předpisy v pjišťvnictví Pjištění a pjišťvnictví je jedním z mála brů, kteréh se týkají všechna právní dvětví. Z celkvéh rzsahu právních nrem je účelné upzrnit alespň na becná ustanvení bčanskéh zákníku, devizvé a daňvé předpisy, předpisy správním řízení, ale i trestní práv. Zájmy státu vyjadřuje a zabezpečuje veřejnprávní úprava, která se týká zejména pjišťvnictví jak systému a pravidel prvzvání činnstí patřících d tht dvětví a pdmínek pdnikání v pjišťvnictví včetně dhledu v tét blasti. (8, s. 89) Základem tét právní úpravy je zákn č. 277/2009 Sb., pjišťvnictví v platném znění; zákn č. 38/2004 Sb., pjišťvacích zprstředkvatelích a samstatných likvidátrech pjistných událstí a změně žinstenskéh zákna; zákn č. 168/1999 Sb., pjištění zdpvědnsti za škdu způsbenu 16

17 prvzem vzidla a změně některých suvisejících záknů; zákn č. 37/2004 Sb., pjistné smluvě a změně suvisejících záknů; zákn č. 57/2006 Sb., změně záknů v suvislsti se sjedncením dhledu nad finančním trhem. (8, s. 89) 1.2 Klasifikace pjištění Kmerční pjišťvny nabízejí a realizují mnžství pjištění, které je třeba třídit, rzdělvat a klasifikvat pdle různých kritérií. Klasifikace a třídění umžňují lepší rientaci v pjistných prduktech, pjistných dvětvích a jedntlivých pjištěních. Názry eknmů na klasifikaci pjištění nejsu dpsud jedntné, prt uvádím puze nejpužívanější třídění. a) Klasifikace pjištění pdle frmy vzniku pjištění pjištění záknné, kde pjistný vztah vzniká na základě právníh předpisu a pjistná smluva se neuzavírá. Právní předpis určuje všechny náležitsti pjistnéh vztahu včetně pjišťvny, která pjištění vyknává, výši pjistnéh, pjistné pdmínky apd. pjištění smluvní, ve kterém se s pjišťvnu uzavírá smluva, může být pvinné neb dbrvlné. (8, s. 45) b) Klasifikace pjištění pdle způsbu tvrby rezerv Rizikvá nebli neživtní pjištění jsu pjištění, ve kterých pjistitel neví jednznačně, jestli pjistná událst vznikne neb ne, jestli bude pskytvat pjistné plnění a v jaké výši. Jedná se všechna pjištění majetku, dpvědnsti za škdu, úrazu, léčebných výlh aj. Pjistná rezerva se stanví pdle rzsahu pjištěnéh rizika a pravděpdbnsti vzniku pjistných událstí a také pdle rzsahu pjistných škd. 17

18 Rezervtvrné nebli živtní pjištění jsu pjištění, ve kterém se vytváří vždy pjistná rezerva na pjistné událsti. Jedná se zde pjistné událsti, které v buducnsti jednznačně vzniknu. Je t hlavně pjištění sb (živtní a důchdvé), kde se vyplatí pjistné plnění při džití se knce pjistnéh bdbí neb při úmrtí p dbu platnsti pjištění. (8, s. 47) c) Klasifikace pjištění pdle předmětu pjištění pjištění majetku, kde se jedná pjištění majetku pr případ realizace rizik pškzení, zničení, ztráty a dcizení neb jiných škd, které na něm vzniknu; pjištění sb, ve kterém se jedná pjištění fyzické sby pr případ jejíh tělesnéh pškzení, smrti, džití určitéh věku neb pr případ jiné pjistné událsti suvisející se živtem sb; pjištění dpvědnsti za škdu, cž je pjištění dpvědnsti za škdu vzniklu na živtě a zdraví neb na věci, případně dpvědnti za jinu majetkvu škdu. (8, s ) d) Klasifikace pjištění pdle právních předpisů pjištění škdvé je sukrmé pjištění, jehž účelem je náhrada škdy vzniklé v důsledku pjistné událsti. Pjistné plnění je bvykle mezen hrní hranicí a ta se určí pjistnu částku neb limitem pjistnéh plnění. Vztahují-li se dvě neb více sukrmých pjištění na ttéž pjistné rizik pjištěné pr stejné bdbí, vzniká mnžné pjištění, které může vzniknut jak supjištění, suběžné pjištění neb mnžné pjištění. pjištění bnsvé je sukrmé pjištění, jehž účelem je získání bnsu, tj. dhdnuté finanční částky v důsledku pjistné událsti ve výši, která je nezávislá na vzniku neb rzsahu škdy. (8, s. 50) Tat klasifikace pjištění se pprvé bjevuje v zákně č. 37/2004 Sb., pjistné smluvě v aktuálním znění. (8, s. 49) 18

19 V České republice je základní klasifikace pjištění dána záknem č. 363/1991 Sb., pjišťvnictví, a t na dvětví živtníh pjištění a dvětví neživtníh pjištění. Odpvídá směrnicím Evrpské unie. Na pjistném trhu České republiky nalezneme všechny výše uvedené typy klasifikací. Tat rzsáhlst klasifikací však s sebu pr ptencinální klienty přináší zhršenu rientaci v pjistných prduktech. Na brázku 2 jsu uvedeny vztahy mezi jedntlivými klasifikacemi pjištění. První úrveň je tvřena klasifikací pdle zákna pjišťvnictví, přičemž je ttžná s klasifikací pdle tvrby rezerv. Druhu úrveň představuje klasifikace pjištění pdle předmětu pjištění a třetí úrveň je dána klasifikací pjištění pdle frmy vzniku. (8, s ) Obr. 2: Vztahy jedntlivých klasifikací pjištění Zdrj: Zpracván dle literatury (8), s. 50. Sučasná praxe kmerčních pjišťven půsbících na českém pjistném trhu se však přiklání k dalšímu typu klasifikace pjištění, jež vychází z th, jaká cílvá skupina má být slvena. Jedná se bčanská pjištění a pjištění pdnikatelů, pjištění průmyslu a zemědělská pjištění. Tut klasifikaci však nepvažuji za příliš vhdnu. (MARTINOVIČOVÁ, 2009, s. 51) 19

20 1.3 Živtní pjištění a jeh význam Živtní pjištění byl prvplánvě zamýšlen především jak zabezpečení finančních zdrjů pr rdinu v případě úmrtí neb ztráty výdělečné schpnsti živitele. Půvdní pjištění rizika smrti měl, prakticky až d nedávné dby zhruba před st lety, většinvě pdbu tzv. phřebníh pjištění, s pjistnu částku přibližně dpvídající nákladům phřbu. Význam sudbéh živtníh pjištění se však v dnešní hektické dbě výrazně psuvá a rzšiřuje. Na prvním místě zůstává základem bsahu živtních prduktů půvdní rizikvý mtiv získání finančníh zabezpečení jedntlivce v případě nepříznivých vlivů, na druhé straně zisk finančních prstředků při džití se knce pjištění. (3, s. 136) Sudbé pjištění tedy představuje suhrn různých skupin pjištění, která kmbinují, resp. Sdružují dvě základní rizika 1. rizik smrti, kdy pjištěný v pjistné smluvě určí sbu, které má pjistnu událstí vzniknut práv na plnění; 2. rizik džití, jež představuje dluhdbý prces spření a pjištění frmu placení pjistnéh, přičemž tut část pjistnéh kmerční pjišťvna ukládá d technických rezerv, které se pužívají na investiční činnst a umístění na finančním trhu. (8, s. 54) U všech živtních pjištění, především u pjištění pr případ smrti neb invalidity, je uzavření smluvy závislé na zdravtním stavu pjišťvanéh. Návrh na pjištění bvykle bsahuje dtazy na zdravtní stav pjištěnéh a je pvinnstí pjišťvanéh tázky pravdivě zdpvědět. V některých pjištěních je předepsaná lékařská prhlídka. Tarifním parametrem pr živtní pjištění je vstupní věk, pjistná dba, dba placení pjistnéh a druh pjistné událsti. Nejnižší vstupní věk u živtníh pjištění v ČR je 18 let, nejvyšší vstupní věk je 65 let. Limitní termín pr pjistné plnění je bvykle 85 let. (8, s. 55) 20

21 1.3.1 Živtní pjištění jak alternativa financvání pstaktivníh věku Aktuálním prblémem, který se na rzdíl d minulsti dstává výrazně d ppředí zájmu, je financvání pstaktivní části živta. Je splečensky žáducí, aby v tét živtní etapě závažné změny v pstavení jedince ve splečnsti nedšl k výraznému mezení eknmických mžnstí zapjení d plnhdntnéh živta. Prdukty klasickéh živtníh pjištění kmbinují většinvě dvě tradiční slžky: rizik smrti (jev je jistý, ale nejistý je kamžik realizace rizika) a událst džití se v pjistce určitéh věku, bvykle právě v návaznsti na uknčení pracvní aktivity, při jehž dsažení či naplnění se vyplácí sjednaná pjistná částka, jejíž výši si pjištěný určil v dbě kulminvání jeh prfesní kariéry, a tudíž i kulminvání jeh příjmů. Tím se živtní pjištění stává jednu z nejvhdnějších alternativ vytvření si adekvátní kvantity vlastních sciálních jistt jedntlivce a efektivní variantu řešení prblému tvrby dstatečných finančních zdrjů pr stáří. (3, s ) Význam živtníh pjištění se v pslední dbě rzšiřuje d půvdníh hlavníh zaměření ke krytí rizika úmrtí k sučasnému pjetí, kdy živtní pjištění vedle krytí rizika plní i rli tvrby úspr na krytí ptřeb ve stáří. Význam živtníh pjištění však můžeme chápat i dalek bsáhleji například jak investiční nástrj, nebť živtní pjištění také představuje spření s výnsem, jehž pdba a výše je mdifikvána na základě knkrétníh typu živtníh pjištění. Je třeba nepmenut i antiinflační charakter živtníh pjištění díky dkladu spřeby klienta pjišťvny prstřednictvím placení pjistnéh na živtní pjištění. Nemalý je i jeh příns pr státní rzpčet díky zdanění výnsů pjišťven. V pdmínkách stárnucí ppulace a tedy i zvyšujících se závazků v blasti starbní péče rste význam živtníh pjištění jak nástrje krytí těcht finančních ptřeb. Živtní pjištění se tedy stává sučástí celéh systému důchdvéh zabezpečení představuje v něm dbrvlnu nadstandardní slžku. Navíc je na rzdíl d pvinnéh veřejnéh schématu dalek více flexibilní ve výši, četnsti, způsbu placení pjistnéh či vyplácení pjistnéh plnění. Živtní pjištění tak jedntlivcům umžňuje rzlžit finanční tky v průběhu celéh živta pdle individuálních ptřeb. (3, s ) 21

22 1.3.2 Pjištění jak způsb krytí rizik Pjištění nabízí finanční chranu jedntlivcům, pdnikatelským subjektům, neziskvým rganizacím či jiným subjektům pr případ nepředvídatelných událstí. Některé pjistné druhy jsu pžadvány právními předpisy, jsu tedy pvinné, jiné druhy jsu pak dbrvlné. Půvdní myšlenka, filsfie a bsah pjištění byla pmc v nuzi. Tent humánní bsah pjištění se však v průběhu vývje pjištění čast pmíná. Myšlenky pjištění vznikly na zásadách vzájemnsti s cílem pmáhat v situacích, kdy se jedntlivec nemůže ubránit vzniku škdy a krýt její následky. (7, s. 41) Pjištění a pjišťvnictví přím neb nepřím zasahuje d všech činnstí, týká se každéh bčana, pdnikatelskéh subjektu i státu. Pjištění představuje v tržní eknmice peněžní vztahy, prstřednictvím kterých se tvří a rzdělují peněžní pjistné rezervy. Pjištění se v zásadě vztahu je událsti, jejichž vznik závisí na náhdě, je neurčitý, ale pravděpdbný. Tent fakt platí u jedntlivce a jedntlivéh rizika, ale vstupem d pjištění se mění na statisticku záknitst. (7, s. 43) Z právníh hlediska je pjištění závazkvým právním vztahem, v němž mají účastníci rvné pstavení. Pjištění je zárveň vztah, ve kterém pjišťvna na sebe přebírá závazek, že pjištěnému uhradí újmu, která mu vznikla ve smyslu pjistných pdmínek. Právní vztah vzniká mezi pjistníkem (pjištěným) a pjistitelem. (MARTINOVIČOVÁ, 2009, s. 43) Rstucí bhatství splečnsti, stále se zvyšující živtní úrveň a vyšší a nákladnější živtní styl kladu prti minulsti na knstrukci prduktů živtníh pjištění zcela jiné nárky, zejména c se týče úrvně eknmickéh zabezpečení pjištěnéh neb jeh rdiny sjednanu pjistnu částku. Základní pučka v tmt smyslu praví, že aby byl živtní pjištění skutečně účinné při řešení živtníh rizika jedntlivce, měla by sjednaná pjistná částka pr případ smrti i pr případ džití se sjednanéh věku činit minimálně čtyřnásbek jeh rčníh příjmu. (DUCHÁČKOVÁ a DAŇHEL, 2010, s. 135) 22

23 1.3.3 Živtní pjištění jak instrument finančníh trhu Klektvané peníze d klientů mhu pjišťvny díky značnému časvému rzdílu mezi pstupnu tvrbu a knečnu výplatu pjistné částky investvat zpět d eknmiky, a tak pzitivně půsbit na hspdářský růst. Prdukty živtních pjišťven, v pdstatě analgické některým dalším prduktům institucí finančníh trhu, zejména bankvním prduktům, představují makreknmicky stále dluhdbý instrument klektivníh investvání. Pjišťvny v prduktech klasickéh živtníh pjištění vesměs garantují svým klientům v pjistně-technické kalkulaci určitý minimální výns (v kalkulaci představuje technicku úrkvu míru). Skutečný výns, který může být i vyšší, se dvíjí d th, jak pjišťvny dkáží klienty svěřené dčasně vlné prstředky na prvním místě bezpečně a na druhém místě výnsně investvat na finančním trhu. (3, s. 138) S hledem na dluhdbst živtníh pjištění musí klient věřit, že pjišťvna bude i p uplynutí delšíh časvéh úseku schpna dstát svému závazku vyplatit sjednanu pjistnu částku, tedy, že v kamžiku nárku klienta na výplatu tét pjistné částky bude mít pjistně-technické rezervy k dispzici v likvidní frmě a pkud mžn zhdncené. Z th plyne, že živtní pjištění je bzvláště atraktivní pr klienty ve splečenském prstředí, vykazujícím pliticku i eknmicku stabilitu. (3, s. 138) Dbře fungující investiční pjistný trh má pzitivní vliv na celkvu eknmicku rvnváhu. Jestiže se bčané pjistnu smluvu zaváží platit pjišťvně pjistné, dnímají dluhdbě tyt prstředky eventuální sptřebě, cž půsbí ve prspěch měnvé rvnváhy. Nashrmážděné prstředky jsu znvu návratně investvány d eknmiky a jejíh růstu. Makreknmické efekty jsu natlik průkazné, že pr rzvj živtníh pjištění by tudíž měl být v rámci knstruktivní hspdářské plitiky rzumných vlád pskytván c největší mtivační (daňvě preferenční) prstr. (3, s ) 23

24 1.3.4 Základní pdby živtníh pjištění Nabídka pjistných prduktů v blasti živtníh pjištění je vysce rzmanitá a neustále se vyvíjí. Pjišťvny dnes nabízejí celu řadu pjistných prduktů s různými variantami připjištění a každý zájemce pjištění si může vybrat pjištění dle svých individuálních ptřeb, zájmů či finančních mžnstí. Živtní pjištění zahrnuje sice krytí puze dvu rizik, ale v rámci živtníh pjištění je krytí těcht rizik kmbinván v různých pdbách. Základní rzdělení živtníh pjištění je následující: pjištění pr případ smrti, kdy je pjistnu událstí smrt pjištěnéh. V rámci tht pjištění rzlišujeme dčasné pjištění pr případ úmrtí, nebli rizikvé živtní pjištění, a časvě nemezené pjištění pr případ úmrtí, pjištění pr případ džití, kdy pjistnu událstí je džití se sjednanéh věku pjištěným. Zde rzlišujeme dvzené druhy pjištění pr případ džití, a t důchdvé pjištění (kdy se jedná pakvané džití se pjištěnéh) a tzv. věnvé pjištění (zde se jedná džití se finančně závislé sby), smíšené pjištění pr případ smrti neb džití, kdy jsu tat dvě rizika kmbinvána. Tt pjištění bývá značván jak kapitálvé živtní pjištění. Mezi mdifikvané pdby smíšenéh živtníh pjištění řadíme univerzální živtní pjištění a investiční živtní pjištění. (2, s ) V sučasné dbě nabízejí kmerční pjišťvny ve svém prtfliu něklik druhů živtníh pjištění, a t živtní pjištění rizikvé, kapitálvé, univerzální nebli flexibilní, investiční a důchdvé. Jejich základní vlastnsti, které uvádí Česká asciace pjišťven, přehledně znázrňuje následující tabulka. 24

25 Tab. 1: Vlastnsti základních druhů pjištění sb Zdrj: Zpracván dle literatury (15). Rizikvé živtní pjištění Pjistnu událstí je zde smrt pjištěnéh. Na základě prkázání pjistné událsti např. úmrtním listem pjistitel vyplatí bmyšlenému pjistné plnění. Není-li bmyšlenéh, vstupuje pjistné plnění d dědickéh řízení. Tt pjištění je mžné sjednat jak na knstantní pjistnu částku na smrt, tak na klesající pjistnu částku, která je využívána především jak prstředek zajištění při úvěru, výjimečně i s rstucí pjistnu částku. (1, s. 190) V případě rizikvéh živtníh pjištění je pjistné plnění vyplácen puze v případě, že k pjistné událsti djde v průběhu pjistné dby, pkud v průběhu pjistné dby k pjistné událsti nedjde, pjistné plnění vyplacen není. Velikst pjistnéh dpvídá veliksti pravděpdbnsti úmrtí v příslušném věkvém bdbí pjištěnéh. (2, s. 115) Výše pjistné částky v pjištění krycím smrt by becně měla dpvídat určitému násbku rčníh čistéh příjmu pjištěné sby a veliksti nesplacených finančních závazků (pkud nejsu kryty jiným způsbem). Přístupy ke stanvení výše pjistné částky jsu následující stanvení pjistné čátky v závislsti na výši úvěru, v závislsti na výši příjmu či dvzením d výdajů. (2, s. 115) 25

26 Kapitálvé živtní pjištění Kapitálvé živtní pjištění je na rzdíl d rizikvéh živtníh pjištění kmbinací pjištění pr případ smrti a pjištění pr případ džití. Pjistné plnění tedy nastává jak v případě džití se pjištěnéh knce pjištění, tak v případě jeh smrti, přičemž výše pjistné částky na pjištění smrti a pjištění džití může být dlišná (zpravidla se jedná vzájemné násbky). Typické je také rzšíření kapitálvéh živtníh pjištění krytí dalších pjistných nebezpečí neživtníh charakteru, jak je například úraz, invalidita, vážná nemc apd. (2, s. 118) Placené částky představují hrubé pjistné, které se skládá z: nákladvých plžek, cž jsu různé pplatky a náklady pjištění: pplatky za vedení účtu, pplatek pjišťvacímu zprstředkvateli, náklady na správu pjištění atd. Obecně se dá říci, že jsu tyt nákladvé plžky značně vyské, běžně trvá více než rk, než se vytvří kladný zůstatek na účtu, který je pté zhdncván, pjišťvna d té dby kmpenzuje z uhrazenéh pjistnéh náklady spjené s uzavřením pjistky, čistéh pjistnéh, které se skládá z následujících slžek: 1) rizikvé slžky, která je cenu za krytí rizika smrti. Z tét části pjistnéh se pčítá pjistná rezerva, která závisí na věku klienta, jeh pvlání a zdravtním stavu. Pjistná rezerva se průběžně zhdncuje ve výši technické úrkvé míry (TÚM), která je uvedena ve smluvě živtním pjištění. Tat úrkvá míra přestavuje zaručený pdíl na výnsech v živtním pjištění (p dečtení nákladvých plžek a rizikvé slžky). Velikst pjistné rezervy klient nemá šanci zjistit, pr její velikst je určující výše nákladů a pplatků a způsb, jakým jsu umřvány. Tt jsu však interní, a tudíž neveřejné infrmace jedntlivých pjišťven. 2) spřící slžky, která určuje tzv. kapitálvu hdntu pjištění (značvanu také rezerva). Tut kapitálvu hdntu pak pjištěný získává v případě džití se sjednanéh věku. Spřící částka je investiční činnstí pjišťvny zhdncvána. (4, s ) 26

27 Hlavní výhdu kapitálvéh živtníh pjištění je garantvaná pjistná částka pr případ smrti i džití a dále garantvané minimální zhdncení finančních prstředků (TÚM). Velmi pzitivní je i mžnst rzšíření rzsahu pjistné chrany frmu různých připjištění a v případě splnění záknem stanvených pdmínek i daňvá uznatelnst zaplacenéh pjistnéh. Napak značnu nevýhdu kapitálvéh živtníh pjištění je velmi mezená transparentnst nastavení pjištění a fakt, že nelze aktivně vlivňvat tvrbu kapitálvé hdnty pjištění. (16) Zásadní nevýhdu kapitálvéh živtníh pjištění je neprůhlednst tht prduktu z phledu klienta. Z pjistné smluvy běžně není jasné, jak vyské jsu nákladvé plžky, rizikvá a spřící části. Kapitálvé živtní pjištění je z phledu spření velice nevýhdné, nebť znamená záruku jen velmi nízké výnsnsti. (4, s. 533) Budeme-li si klást tázku, pr kh je daný prdukt ideální, pak kapitálvé živtní pjištění je velmi vhdným prduktem pr knzervativní klienty pjišťven s dluhdbým investičním hrizntem, kteří sice chtějí zachvat reálnu hdntu svých úspr, ale na prvním místě je pr ně jistta. (DAŇHEL, 2005, s. 204) Univerzální živtní pjištění Jedná se pružné pjištění, které umžňuje pjištěným různými způsby přizpůsbvat rzsah pjistné chrany svým mmentálním finančním mžnstem. Pjistník může v každém kamžiku platnsti pjistné smluvy mdifikvat pjistné i dbu placení (případně dčasnéh neplacení) pjistnéh v závislsti na svých ptřebách. (2, s. 119) Univerzální živtní pjištění se skládá ze dvu slžek: spřící slžka výplata pjistné částky při džití se danéh věku, která může být zhdncvána tradičně neb investvána na základě rzhdnutí pjištěnéh, rizikvá slžka výplaty pjistných plnění (sjednaných pjistných částek) v případě smrti, úrazu, invalidity, vážné nemci apd. (2, s. 120) 27

28 Knstrukčním rzdílem tradičních živtních pjištění d univerzálníh živtníh pjištění je absence pjistně technické rezervy a jejíh nahrazení kapitálvu hdntu. Kapitálvá hdnta služí jak klientův účet, ze kteréh je mžné krýt zvýšenu ptřebu pjistné chrany v případě, že běžné pjistné je nedstatečné, neb v případě, když si pjistník zažádá dčasné neplacení pjistnéh. Pjišťvny zpravidla kvůli snížení rizika vyžadují zaplacení něklika prvních plateb pjistnéh, než může být zapčat s využíváním flexibility pjistnéh neb vyžadují minimální hdntu běžnéh pjistnéh. (1, s. 201) Další flexibilitu pjištění umžňují mimřádné vklady pjistnéh, mimřádné výběry či mžnst půjčky z kapitálvé hdnty. U tradičníh živtníh pjištění známe puze plnu neb částečnu redukci či práv pžádat dkupné. Zde pjištění umžňuje libvlně vkládat vlné prstředky a při splnění stanvených pdmínek je též i vybírat. (DAŇHEL, 2005, s. 202) Investiční živtní pjištění Pr investiční živtní pjištění na rzdíl d předchzích druhů živtníh pjištění (kde se vždy sjednává výplata pevné částky a skutečné pjistné plnění nesmí být nižší než takt sjednaná pjistná částka) je charakteristické, že výše pjistnéh plnění závisí na výnsech z investvání rezerv pjistnéh, přičemž investiční rizik nese pjistník. Investiční živtní pjištění lze klasifikvat jak spjení rizikvéh živtníh pjištění a investvání prstřednictvím tevřenéh pdílvéh fndu. Tt pjištění klientům nabízí vyšší výnsvý ptenciál při zhdncvání rezerv, všem za cenu vyššíh rizika. (2, s. 120) Investiční živtní pjištění je jedním z nejúspěšnějších pjištění v sučasné dbě nejen v kntinentální Evrpě, ale zejména v anglsaských zemích. Jedná se smíšené pjištění pr případ smrti neb džití s jednrázvým neb běžným pjistným, kde pjistné plnění (čast jen pjistné plnění pr případ džití) závisí na vývji cen pdílvých jedntek pdílvéh fndu, d kteréh je část neb celé pjistné investván. (1, s ) 28

29 Kam může být pjistné, ulžené d fndu, investván, je becně definván v bchdním plánu prduktu. Knkrétní alkaci v pvlených mezích pak definuje sám pjistník. Pjistník má většinu výběr mezi něklika strategiemi, zhledňujícími klientův pstj k riziku. Při vlbě investičních instrumentů v úvahu nepřipadají jen tevřené pdílvé fndy investičních splečnstí či fndy vytvřené a spravvané pjistitelem, ale i samstatné investiční instrumenty kapitálvéh trhu, jak jsu dluhpisy a akcie, dále reálné investiční instrumenty jak nemvitsti, drahé kvy aj. Každému klientvi, který si uzavřel tut pjistku, pjišťvna vede vlastní účet. (1, s. 203) Mezi základní fndy bvykle patří: akcivý fnd bvykle akcie zavedených pdniků, fnd bligací státní, municipální, bankvní a pdnikvé dluhpisy, peněžní fnd krátkdbé cenné papíry typu pkladničních pukázek, fnd cizích měn, různé smíšené fndy kmbinace jedntlivých finančních instrumentů. (2, s. 121) Zaplacené brutt pjistné se rzkládá na tři části určitá část se sptřebuje na úhradu správních (administrativních) nákladů, p tmt dpčtu zůstává nett pjistné, z něhž se hradí rizikvé pjistné a zbytek tvří rezervu pjistnéh, ze které pjištěný ppř. pjistník následně nakupuje tzv. pdílvé jedntky. Výnsy z pdílů se nevyplácejí, zvyšuje se ně hdnta pdílů. Pjišťvna se přenesením rizika sice zbavuje závazku vyplácet minimální garantvaný výns, všem zárveň přichází i mžnst vytvářet zisk v případě, že by dsáhla vyššíh zhdncení rezerv, než jaký výns připisuje klientům. Pjišťvna je nucena vytvářet zisk z jiných zdrjů, cž jsu například pplatky za správu fndů, transakční pplatky, příznivější vývj úmrtnsti než kalkulvaný. (2, s. 121) 29

30 Investiční živtní pjištění má celu řadu výhd, mezi které řadíme například mžnst rzšíření rzsahu pjistné chrany frmu různých připjištění, kdykliv měnit nastavení pjištění a rzsah pjistné chrany, aktivně měnit investiční strategii během trvání pjištění, průběžně sledvat zhdncení spřící slžky pjištění, vkládat a čerpat finanční prstředky i během trvání pjištění a při splnění záknem stanvených pdmínek se mezi výhdy dá přiřadit i daňvá uznatelnst zaplacenéh pjistnéh. Napak nevýhdu investičníh živtní pjištění může být fakt, že není garantvána výše zhdncení ani pjistná částka při džití. (15) Důchdvé živtní pjištění Důchdvé pjištění je pjištění na džití se sjednanéh věku s pstupnu výplatu pjistné částky, tedy d sjednanéh kamžiku je pjištěnému vyplácena sjednaná velikst důchdu. (2, s. 116) Z pjistně technickéh hlediska můžeme důchdvé pjištění značvat jak pjištění pr případ pakvanéh džití. Pjistným plněním lze značit jeden každý důchd a pjistnu událstí vždy džití se dalšíh termínu výplaty důchdu. (1, s. 193) Knstrukčně můžeme dlišit důchdy pdle něklika kritérií. Pdle délky výplaty důchdu dlišujeme dživtní důchd d dčasnéh. Pdle pčátku výplaty důchdu rzlišujeme ihned splatný důchd d dlženéh. Pdle frekvence vyplácení značujeme důchdy jak rčně a pdrčně vyplácené důchdy a pdle kamžiku výplaty je dělíme na předlhůtně a plhůtně vyplácené důchdy. (1, s. 194) K výhdám důchdvéh pjištění řadíme jeh garantvanu výplatu sjednané pjistné částky, garantvané minimální zhdncení finančních prstředků, mžnst rzšíření rzsahu pjistné chrany frmu různých připjištění a daňvu uznatelnst zaplacenéh pjistnéh při splnění záknem stanvených pdmínek. Mezi nevýhdy patří t, že nelze libvlně měnit nastavení pjištění a nelze aktivně vlivňvat tvrbu kapitálvé hdnty pjištění. (14) 30

31 1.3.5 Daňvé výhdy živtníh pjištění Jednu z výhd živtníh pjištění, je daňvý dpčet. Pdmínky pr mžnst uplatnění dečitatelné plžky upravuje d zákn č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění v 15, dst. 6. Zde zákn stanvuje: živtní pjištění musí být sjednán na minimální pjistnu dbu 60 měsíců, tedy 5 let, sučasně musí být ve smluvě dhdnuta výplata pjistnéh plnění při džití nejdříve v rce, kdy pjištěný dsáhne věku 60 let, pjistná smluva s pevně sjednanu pjistnu částku pr případ džití s pjistnu dbu d 5 d 15 let na sjednanu pjistnu částku alespň Kč a pjistná smluva s pjistnu dbu nad 15 let na pjistnu částku alespň Kč. (7, s. 235) Daňvě zvýhdněn je puze takvé živtní pjištění, ve kterém pjistník a pjištěný je jedna a táž sba. T zahrnuje I případy, kdy pjistné, neb jeh část, platí míst pjistníka zaměstnavatel. Jestliže pjistné (neb jeh část) je hrazen zaměstnavatelem, musí být ve smluvě stanven, že nárk na plnění z pjištění má pjistník. (7, s. 235) a) Úspry na dani fyzickým sbám Dle výše uvedenéh zákna daních z příjmů si může pplatník, který platí pjistné za sukrmé živtní pjištění v daném zdaňvacím bdbí a jeh pjistná smluva splňuje pdmínky uplatnění daňvých výhd, dečíst zaplacené pjistné d základu daně. Úhrnná částka daňvéh dpčtu je však mezena hrní hranicí Kč rčně. Úspra na dani tak pr danéh pplatníka může činit až Kč rčně (viz tabulka 2). (3, s. 146) 31

32 Tab. 2: Výše daňvé úspry Měsíční pjistné Rční dpčet d Rční úspra na dani základu daně (rvná sazba daně 15 %) 100 Kč Kč 180 Kč 200 Kč Kč 360 Kč 300 Kč Kč 540 Kč 400 Kč Kč 720 Kč 500 Kč Kč 900 Kč 600 Kč Kč Kč 700 Kč Kč Kč 800 Kč Kč Kč 900 Kč Kč Kč Kč Kč Kč nad Kč Kč Kč Zdrj: Zpracván dle literatury (20). b) Úspry na dani zaměstnancům, kterým přispívá zaměstnavatel Zákn č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, 6, dst. 9, písm. p uvádí, že pjistné za sukrmé živtní pjištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance na základě pjistné smluvy uzavřené mezi zaměstnancem jak pjistníkem a pjišťvnu a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připjištění zaměstnance jsu svbzeny d daně z příjmů fyzických sb (tj. d zdanění zaměstnancem) d suhrnné výše Kč rčně d téhž zaměstnavatele. Přitm nezáleží na tm, v jakém pměru zaměstnavatel na daný prdukt přispívá. (4, s. 536) c) Daňvé výhdy u zaměstnavatelů Pjistné hrazené zaměstnavatelem na sukrmé živtní pjištění neb penzijní připjištění zaměstnance ve zdaňvacím bdbí je daňvě uznatelným nákladem, a t s platnstí d 1. ledna 2008 bez stanvenéh limitu za zdaňvací bdbí. Jak daňvě uznatelný náklad může zaměstnavatel hradit i jiná pjištění zaměstnanců, např. rizikvá (pjistné musí mít dle zákna charakter nákladu vynalženéh na sciální pdmínky zaměstnanců). (9) 32

33 Dle ustanvení zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů ( 24, dst. 2, písm. j, bd 5) příspěvek pskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na penzijní připjištění bude mžné pvažvat za daňvě uznatelný náklad za předpkladu, že zaměstnavatel stanví v klektivní smluvě, ve vnitřním předpise neb v pracvní smluvě nárk zaměstnance na tent příspěvek, nebť tent příspěvek lze pvažvat za výdaj na sciální pdmínky. Následující tabulka na příkladech znázrňuje velikst rční daňvé úspry v jedntlivých letech. (9) Tab. 3: Rční daňvá úspra zaměstnavatele v jedntlivých letech Měsíční Rční Rční daňvá úspra v jedntlivých letech příspěvek příspěvek 2007 (24 %) 2008 (21 %) 2009 (20 %) 2010 (19 %) 300 Kč Kč 864 Kč 756 Kč 720 Kč 684 Kč 500 Kč Kč Kč Kč Kč Kč 666,70 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdrj: Zpracván dle literatury (19). d) Osvbzení d placení sciálníh a zdravtníh pjištění Příspěvky zaměstnavatele na sukrmé živtní pjištění jeh zaměstnanců jsu svbzeny d placení pjistnéh na sciální a zdravtní pjištění, jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele, a t d výše Kč rčně. Tat částka se shduje s maximální výší, v níž je pjistné na sukrmé živtní pjištění, respektive příspěvek na penzijní připjištění svbzen d daně z příjmů zaměstnance. Příspěvky zaměstnavatele vyšší než Kč rčně na jednh zaměstnance mhu být pr zaměstnavatele daňvě uznatelným nákladem, avšak nebudu již svbzeny d daně z příjmů u zaměstnance, a budu tak pdléhat platbě sciálníh i zdravtníh pjištění, a t jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. (4, s. 536) 33

34 e) Odečtení nezdanitelných částek ze základu daně U zaměstnance je pdmíněn tím, že předlží každrčně nejpzději d 15. únra následujícíh p uplynutí zdaňvacíh bdbí svému zaměstnavateli (plátci daně) smluvu sukrmém živtním pjištění a ptvrzení pjišťvny pjistném jím zaplaceném na sukrmé živtní pjištění v uplynulém zdaňvacím bdbí. Nárk u penzijníh připjištění se prkazuje stejným způsbem. Fyzické sby, které jsu pvinné pdat daňvé přiznání (OSVČ a další), prkazují nárk stejným způsbem, ale uplatňují jej v rámci svéh daňvéh přiznání. f) Zánik nárku na daňvé výhdy Při neddržení záknem stanvených pdmínek pr sukrmé živtní pjištění zaniká nárk na uplatnění dpčtu nezdanitelné části základu daně (tj. vlastníh pjistnéh hrazenéh a uplatněnéh pplatníkem, netýká se zaměstnanců v suvislsti s pjistným placeným puze zaměstnavatelem za zaměstnance). Pplatník je dle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů ( 15, dst. 6) v takvém případě pvinen sám pdat daňvé přiznání za zdaňvací bdbí, ve kterém k tét skutečnsti dšl, a uvést v něm jak příjem částky, které mu byl za dbu trvání pjištění z důvdu zaplacenéh pjistnéh základ daně snížen. (4, s ) 34

35 2 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉ SPOLEČNOSTI V tét kapitle stručně představím analyzvanu splečnst. Splečnst ABC, s.r.. (dále jen splečnst ) existuje na trhu d rku Jedná se tedy pměrně mladu česku splečnst, která má jasně stanvené cíle - předsevzala si nebýt nejlepší ve všem, ale puze v tm, na c se sustředí, a tím jsu aplikace pr internetvé bchdvání a internetvá média. Splečnst má své sídl v Příbrami, nicméně hlavní pbčka se nachází v Brně. Hlavním zaměřením splečnsti jsu e-cmmerce aktivity, zejména pak systémy pr bchdvání na internetu eshp a prnajímatelné internetvé prdejní řešení Ready2G. Splečnst je rvněž vydavatelem tří významných českých internetvých médií. Divize ecmmerce půsbí v blasti vývje sftware a specializuje se na ddávky systémů pr bchdvání na internetu a internetvých redakčních systémů. Prduktem tét divize je zakázkvý systém pr prdej na internetu - SHOP. Mezi zákazníky divize patří veducí splečnsti půsbící v blasti české e-cmmerce, a zejména pak přední čeští distributři půsbící v blasti infrmačních kmunikačních technlgií. P úspěšném prniknutí d segmentů velkých prdejců a distributrů na českém trhu se splečnst zaměřuje zejména na segment středních pdniků. Divize esales půsbí v blasti implementace vlastníh sftwaru a prnajímatelnéh prdejníh řešení Ready2G. EShp má tisíce uživatelů p celé Evrpě, především v Německu, Rakusku, ale i v dalších státech EU. Výhdu tht prduktu je velmi rychlá implementace a snadný prvz, ale především jeh zakázkvé přizpůsbení na míru. Systém Ready2G je prnajímatelné řešení, které lze spustit d 24 hdin. Hlavní devizu splečnsti je tým zkušených prfesinálů, kteří těží ze znalstí získaných během mnha let praxe v bru infrmačních a kmunikačních technlgií. 35

36 Management splečnsti má představu, že bude svým zaměstnancům přispívat na investiční živtní pjištění částku 500 Kč měsíčně s tím, že zaměstnanci si budu přispívat minimální částku, která je nutná pr uzavření pžadvanéh pjištění. Další pdmínka se týká rzsahu pjištění - aby zaměstnanci byli pjištěni pr případ smrti, pr případ trvalých následků s prgresivním plněním minimálně d 1% pškzení a aby jim byla tvřena dstatečná rezerva d buducna. Důraz byl tedy kladen nejen na kvalitní zajištění rizik, ale i na dstatečné zhdncení vkládaných prstředků. Management ani samtní zaměstnanci splečnsti neupřednstňují žádnu knkrétní pjišťvnu, ať už česku neb zahraniční. Tab. 4: Věkvá struktura a výše hrubéh měsíčníh příjmu zaměstnanců splečnsti ABC, s.r.. Věkvé rzmezí Pčet zaměstnanců Průměrný hrubý měsíční příjem d 25 let Kč Kč Kč nad 35 let Kč Celkem zaměstnanců 21 Zdrj: Persnální ddělení splečnsti ABC, s. r.. Z tabulky 4 vyplývá, že celkvý pčet zaměstnanců splečnsti ABC, s.r.. je 21. Zaměstnanci splečnsti pracují na různých pzicích d administrativních pracvníků, přes bchdní zástupce splečnsti, nemalu část tvří také IT specialisté a samzřejmě i management splečnsti. Ve snaze c nejpřesnější výsledky při analýze vhdnéh pjistnéh prduktu, jsu zaměstnanci splečnsti rzděleni d čtyř věkvých skupin. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že splečnst zaměstnává především sby ve věku d 31 d 35 let. Žádnému zaměstnanci dpsud zaměstnavatel nepřispívá na živtní pjištění. Z rzhvru se zaměstnanci splečnsti vyplynul, že žádný ze zaměstnanců v sučasné dbě nemá uzavřen vhdné živtní pjištění, na které by zaměstnavatel mhl přispívat. 36

37 Je tedy zřejmé, že pjistná chrana v blasti živtníh pjištění je u zaměstnanců splečnsti nedstatečná. S přihlédnutím k tmu, že všichni zaměstnanci se nacházejí v prduktivním věku, někteří mají rdiny či splácejí úvěr na bydlení, měli by se zamyslet nad zabezpečením sebe, ale především své rdiny pr případ nečekávaných živtních událstí. Nedstatečná pjištěnst zaměstnanců v tét blasti je dle méh názru způsbena dvěma zásadními faktry - prvním je bava z vlby drahéh či jinak nevhdnéh živtníh pjištění vyplývající s největší pravděpdbnstí z nedstatečné infrmvansti v dané prblematice, cž můžeme pměrně jednduše napravit. Druhým faktrem je fakt, že zaměstnanci nemají dle svých slv dstatek vlných finančních prstředků na platbu kvalitníh živtníh pjištění a spíše v tmt hledu vsázejí na náhdu, že se právě jim nic nestane. Nedstatek prstředků na platbu živtníh pjištění by mhl vyřešit případný příspěvek zaměstnavatele. Zaměstnanec by si pak mhl na své živtní pjištění přispívat puze nižší částku, která zásadně nehrzí zaměstnancův sbní rzpčet. 37