Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz"

Transkript

1 web: Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv práce a sciálních věcí ČR Zakázka Aktivita 5.3 Zpracvání analýzy Česká republika

2 Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využívaných služeb ve vybraných mdelvých situacích Vydal: Ministerstv práce a sciálních věcí České republiky, Na Příčním právu 1, Praha 2 Publikace byla vytvřena Nárdním centrem pdpry transfrmace sciálních služeb v rámci prjektu Ministerstva práce a sciálních věcí ČR Pdpra transfrmace sciálních služeb. Činnst Nárdníh centra pdpry transfrmace sciálních služeb zajistila firma 3P Cnsulting s.r.. Autři: Pavel Bareš, Vladimíra Tmáškvá Opnvali: Jan Michalík, Zbyněk Včka 1. vydání, Praha /82

3 Obsah Cíl a způsb zpracvání analýzy... 5 Metdika vyhtvení analýzy... 8 Vymezení sledvané blasti a klíčvá výchdiska další analýzy...10 Stěžejní charakteristiky vlivňující živtní situaci sb se zdravtním pstižením...17 Rzhdvání využívaných službách či frmách pdpry a pmci Pstup výběru rzhdvacích mmentů a jejich hdncení Všebecné charakteristiky sledvaných rzhdvacích mmentů Hdncení sciálních dpadů rzhdnutí Hdncení eknmických dpadů rzhdnutí Dspělá sba se zdravtním pstižením dpsud využívající služby, které nemají kmunitní charakter Vymezení a rámcvá charakteristika rzhdvacích mmentů včetně nástinu nejvýznamnějších sciálních dpadů rzhdnutí Základní charakteristiky výchzí živtní situace Využívání služeb, které nemají kmunitní charakter (kntinuální varianta) Využívání služeb kmunitníh typu (varianta změny) Eknmické dpady rzhdnutí kruhu využívaných služeb a nejvýznamnější náklady a přínsy pdle typu využívaných služeb Specifikace kruhu dpsud využívaných sciálních služeb Individuální eknmické charakteristiky výchzí živtní situace Charakteristika a srvnání variant dle sledvaných eknmických charakteristik Dspělá sba se zdravtním pstižením dpsud využívající služby kmunitníh typu Vymezení a rámcvá charakteristika rzhdvacích mmentů včetně nástinu nejvýznamnějších sciálních dpadů rzhdnutí Základní charakteristiky výchzí živtní situace Využívání služeb kmunitníh typu (kntinuální varianta) Využívání služeb, které nemají kmunitní charakter (varianta změny) Eknmické dpady rzhdnutí kruhu využívaných služeb a nejvýznamnější náklady a přínsy pdle typu využívaných služeb Specifikace kruhu dpsud využívaných sciálních služeb Individuální eknmické charakteristiky výchzí živtní situace Charakteristika a srvnání variant dle sledvaných eknmických charakteristik Suhrn stěžejních pznatků vyplývajících z vyhdncení pdbnstí a rzdílů sledvaných mdelvých situací Rdina s rčním dítětem se zdravtním pstižením Vymezení a rámcvá charakteristika rzhdvacích mmentů včetně nástinu nejvýznamnějších sciálních dpadů rzhdnutí Základní charakteristiky výchzí živtní situace Pskytvání péče s využitím služeb kmunitníh typu Využívání služeb, které nemají kmunitní charakter Eknmické dpady rzhdnutí kruhu využívaných služeb a nejvýznamnější náklady a přínsy pdle typu využívaných služeb Specifikace služeb, které budu využívány p rzhdnutí rdičů kruhu využívaných služeb Individuální eknmické charakteristiky výchzí živtní situace Srvnání variant dle sledvaných eknmických charakteristik Náklady a přínsy kruhu služeb využívaných sbu se zdravtním pstižením ve vybraných 3/82

4 blastech Nákladvst systému sciálních služeb Prvnání nákladů u bu skupin služeb v první a druhé mdelvé situaci Obecné srvnání a zhdncení nákladů u bu skupin služeb Dpady na blast zaměstnansti Dpady na systém sciálníh zabezpečení Závěry a dpručení...75 Literatura...78 Přehled pužívaných pjmů /82

5 1 Cíl a způsb zpracvání analýzy Cílem analýzy je zmapvat a vyhdntit sciální a eknmické dpady rzhdnutí využívat určitý kruh služeb či frem pdpry a pmci (ppřípadě rzhdnutí v jejich užívání setrvat) u sb se zdravtním pstižením. Pdrbněji budu vyhdnceny tři vybrané dále specifikvané situace. P bližším vyjasnění zkumanéh tématu budu shrnuty klnsti značvané v dalším textu jak stěžejní charakteristiky vlivňující živtní situaci sb se zdravtním pstižením. Za ty budu pvažvány klnsti, které zásadním způsbem utvářejí živtní situaci jedince, vlivňují její celkvý charakter neb mají zřetelný dpad na některé její další charakteristiky. Analýza se přitm zaměří primárně na charakteristiky, které mhu vlivnit rzhdvání sby se zdravtním pstižením či jiné sby 1 při vyhledávání, kntaktvání a využívání kruhu služeb či frem pdpry a pmci, jež mhu uspkjit jejich specifické ptřeby (především ve vztahu k systému sciálních služeb, ale nejen k němu). Okruh takvýcht charakteristik je nadále velmi širký a čast se navzájem výrazně vlivňují. Z širkéh spektra v úvahu připadajících stěžejních charakteristik vlivňujících živtní situaci sb se zdravtním pstižením se ale knkrétní sby budu vždy týkat jen některé. Význam jedntlivých stěžejních charakteristik je vysce individuální a i u jedné sby se může v čase velmi výrazně měnit. Z těcht důvdů nelze různé stěžejní charakteristiky hdntit izlvaně a je ptřebné věnvat pzrnst jejich knkrétnímu kntextu, tj. hdntit celkvu situaci, ve které se sba se zdravtním pstižením neb jiná sba rzhduje (neb může rzhdvat) pr změnu kruhu využívaných služeb či frem pdpry a pmci (neb pr zachvání sučasnéh stavu). Pr situace, kdy se daná sba neb její klí bude rzhdvat mžné změně, bude v dalším textu pužíván značení rzhdvací mment. Rzhdvací mmenty jsu velmi individuální a jedinečné situace. V další části se prt analýza zaměří detailněji již puze na tři vybrané mdelvé rzhdvací mmenty. U těch však bude krmě jejich bližší charakteristiky prveden také pdrbnější rzbr sciálních a eknmických dpadů, a t jak pr rzhdnutí, změnit kruh využívaných služeb či frem pdpry a pmci, tak pr rzhdnutí nadále setrvat v užívání dpsud využívaných služeb či frem pdpry a pmci. Pdstatné při tvrbě analytickéh rámce a sestavvání mdelvých situací byl také t, že předmětem zkumání je velice specifická situace, při jejímž rzbru je ptřebné věnvat značnu pzrnst i skutečnstem, které se empiricky zjišťují jen velmi btížně (především dhad vývje situace u varianty, která dpsud nenastala a ani v buducnu nastat nemusí, a vyčíslení eknmických dpadů takvé situace). Tvrba analytickéh rámce prt byla klíčvu částí analýzy, prtže sledvané téma je z uvedených důvdů nejenm značně specifické, ale sučasně velice širké. Vzhledem k důležitsti tét fáze, celkvému časvému hrizntu pr prvedení analýzy a časvým nárkům na přípravu analytickéh rámce 2 nemhly být pr analýzu vybraných rzhdvacích mmentů využity individuální hlubkvé 1 Záknnéh zástupce u nezletilých dětí neb patrvníka u sb s mezením způsbilsti k právním úknům neb sb zbavených způsbilsti k právním úknům. 2 Zadání analýzy byl velice specifické a některé jeh klíčvé parametry byl nezbytné knzultvat se zadavatelem a byly zpřesněny teprve v průběhu zpracvání analýzy. Další důležitu klnstí byl velmi širký rzptyl témat, kterým se měla analýza 5/82

6 rzhvry neb skupinvé rzhvry v hniskvých skupinách, které by umžnily získat relevantní pznatky přím v terénu. U všech tří vybraných rzhdvacích mmentů tak jsu sciální a eknmické dpady bu alternativních rzhdnutí puze mdelvány s využitím dstupných empirických údajů a praktických zkušenstí autrů analýzy 3. Nejedná se tedy případvé studie, zde ppsané mdelvé situace ale drážejí četné empirické pznatky a zkušensti s žitu praxí. Všechny tři detailněji rzebrané rzhdvací mmenty byly vybrány a specifikvány v návaznsti na knzultace se zadavatelem. Při jejich specifikaci byl mžné zhlednit puze některé z řady charakteristik, které vlivňují živtní situaci sb se zdravtním pstižením. Záměrem analýzy byl přiblížit tři diametrálně dlišné rzhdvací mmenty. První ze sledvaných rzhdvacích mmentů se týkal dspělých sb se zdravtním pstižením, které využívají služby značvané v tét analýze jak služby, které nemají kmunitní charakter, a které zvažují neb mhu za určitých pdmínek zvažvat přechd k využívání služeb kmunitníh typu 4. Druhá situace se týkala pačné situace. V psledním případě byla věnvána pzrnst situaci rčníh dítěte se zdravtním pstižením. Navzdry těmt rzdílným klíčvým charakteristikám sledvaných mdelvých případů (a s nimi suvisejícím dalším zásadním dlišnstem mezi nimi) byly sledvány také některé splečné charakteristiky všech tří mdelvých případů (např. předpklad pdbné míry zdravtníh znevýhdnění v prvních dvu případech, shdný stupeň závislsti, předpklad, že zdravtní stav sb se zdravtním pstižením je relativně stabilní apd.). Ani v případě sledvaných mdelvých případů ale nebyl prveden jejich vyčerpávající ppis. Suvislsti uvedené u sledvaných mdelvých případů se tak netýkaly příslušnéh mdelvéh případu jak celku, ale puze vybrané a dále specifikvané varianty reprezentující příslušnu mdelvu situaci. Při dlišné specifikaci jedné či více sledvaných stěžejních charakteristik (případně při knkrétnější specifikaci některých dalších stěžejních charakteristik) by se tak bezpchyby změnila (čast velmi výrazně) celá sledvaná mdelvá situace a byl by mžné pzrvat diametrálně dlišné sciální a eknmické dpady rzhdnutí kruhu využívaných služeb. věnvat (více viz dále). Byl prt ptřebné vyjasnit přístup k různým klíčvým tázkám a tématům. Pdstatná byla také snaha zhlednit výše uvedené specifické charakteristiky sledvanéh tématu (především hyptetický charakter některých sledvaných skutečnstí). 3 Tj. zvlenému přístupu by dpvídal značení desk research, které značuje snahu shrmáždit již exitující pznatky stávající situaci a vyhdntit je (k pjmu je btížné nalézt vhdný český ekvivalent, v angličtině je tent pjem prtipólem značení field research, tj. sběru dat v terénu). 4 Tyt pjmy jsu v textu pužívány s vědmím th, že se liší d vymezení pjmů ústavní služby a kmunitní služby pužívaných v jiných publikacích vytvřených v rámci prjektu Pdpra transfrmace sciálních služeb (srv. např. MPSV 2013a, viz také kapitla 3). U vybraných mdelvých situací sledvaných v tét analýze nicméně byl nutné vycházet z dlišnéh a v určitých hledech zjedndušenéh pjetí. Charakteristiky ústavních a kmunitních služeb pdle metdiky uvedenéh prjektu ttiž nebyl mžné v rámci tét analýzy dstatečně zhlednit, respektive nebyl mžné pr účely tét analýzy dstatečně jednznačně rzlišit ústavní a kmunitní služby v tm smyslu, v jakém jsu tyt dva pjmy pužívány v jiných analýzách, prtže by t zkmplikval vytvření mdelů, které jsu základním smyslem tét analýzy. Zárveň je třeba říci, že při zvleném přístupu (tj. v případě zaměření analýzy puze na vybrané mdelvé situace) nepředstavuje zvlený přístup k analyzvané tázce závažnější překážku pr vyhtvení analýzy. V názvu tét analýzy a v pasážích, ve kterých jde vyjádření becné dichtmie mezi ústavními a kmunitními službami, bude pužíván těcht dvu značení, která přitm budu dkazvat na vymezení bu pjmů v metdice uvedenéh prjektu, v statních případech budu pužívána značení služby, které nemají kmunitní charakter, a služby kmunitníh typu (více viz kapitla 3). 6/82

7 Pznatky bsažené ve druhé části analýzy tak nemají becnu platnst a není je mžné ani autmaticky vnímat jak převažující neb typické. Analýza si všem zjištění takvýcht becnějších pznatků ani nekladla za cíl a jejím hlavním cílem byl zachytit důležité, pravděpdbné či čekávatelné jevy, dpady, ppřípadě specifické vztahy, které se týkají právě mdelvých případů (respektive té jejich varianty, která byla dále specifikvána a sledvána). Z těcht důvdů je třeba tut analýzu vnímat jak vstupní a puze dílčí příspěvek usilující przumění tématu sciálních a eknmických dpadů, které mhu suviset s rzhdnutím využívání dvu typvě dlišných skupin služeb (služeb kmunitníh typu a služeb, které nemají kmunitní charakter). T, že se suvislsti uváděné ve druhé části analýzy budu týkat puze tří blíže specifikvaných situací, přirzeně představuje zřetelný limit tht materiálu analýza nemůže zprstředkvat úplný (a ani ve všech hledech dstatečně přesný) phled na téma sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí využívání bu jmenvaných skupin služeb. Sledvané rzhdvací mmenty je prt třeba vnímat jak vzrvé případy, u kterých budu vyhdnceny a prvnány nejvýznamnější sciální a eknmické dpady rzhdnutí kruhu využívaných služeb či frem pdpry a pmci. Předkládané pznatky týkající se vybraných mdelvých situací přitm bezpchyby představují jen velmi mezený příspěvek k pznání sledvané prblematiky a není mžné z nich vyvzvat závěry týkající se becněji sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využívaných služeb. I přes tt mezení ale prvedená vyhdncení představují důležitý prvtní exkurz d prblematiky, která dpsud nebyla hluběji a systematičtěji vyhdncena. Zárveň pznatky uvedené v druhé části tét analýzy ukazují mžnst využití analytickéh rámce a pstupu pr sledvání a vyhdncení tématu sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využívaných služeb a frem pdpry či pmci, který byl pr ptřeby tét analýzy vytvřen a je ppsán v její první části. 7/82

8 2 Metdika vyhtvení analýzy Vzhledem k vyské variabilitě živtních situací sb se zdravtním pstižením a velmi širkému kruhu situací, v nichž se sby se zdravtním pstižením či jiné sby rzhdují (mhu rzhdvat) kruhu využívaných služeb a frmách pdpry či pmci, je vyhdncení sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí mžné prvést puze u tří mdelvých živtních situací. V první části analýzy byl ujasněn a přesněji specifikván přístup ke sledvání mdelvých živtních situací (analytický rámec). Nejprve byly vyjasněny významné pjmy a suvislsti týkající se sledvaných tázek. T se přirzeně týkal především samtnéh vymezení pjmu sba se zdravtním pstižením a vytipvání institucinálních systémů, které lze ve vztahu k živtní situaci těcht sb vnímat jak významné. Pzrnst byla věnvána také pjmům ústavní služby, kmunitní služby, respektive pjmům služby, které nemají kmunitní charakter, a služby kmunitníh typu. Krmě tázek, kd je v tét analýze chápán jak sba se zdravtním pstižením a jaké institucinální systémy jsu pr tyt sby nejvíce relevantní, byla věnvána pzrnst také tmu, jakých skupin subjektů se mhu týkat dpady rzhdnutí kruhu využívaných služeb a frmách pdpry či pmci. Z tht hlediska byly rzlišeny sby se zdravtním pstižením samtné, jejich sciální prstředí a relevantní institucinální systémy. Dále byl ptřebné přiblížit dvě specifická témata týkající se tét analýzy: stěžejní charakteristiky živtní situace sb se zdravtním pstižením (dále jen stěžejní charakteristiky ) a situaci, v níž se sba se zdravtním pstižením neb jiná sba rzhduje kruhu využívaných služeb a frem pdpry či pmci ( rzhdvací mment ). Krmě vymezení těcht pjmů byly v suvislsti s uvedenými pjmy nastíněny také jejich nejdůležitější suvislsti. Stěžejní charakteristiky byly identifikvány s využitím relevantní dbrné literatury a následně byl v becné rvině ppsán jejich význam pr živtní situaci jedince. Cílem prvedenéh becnéh zhdncení významu stěžejních charakteristik pr živtní situaci jedince zárveň byl, ilustrvat vzájemné půsbení různých stěžejních charakteristik, respektive přiblížit vliv, jaký mhu na živtní situaci jedince mít změny určitých stěžejních charakteristik. Vyjasnění becnějších suvislstí týkajících se stěžejních charakteristik byl klíčvým výchdiskem při vymezení pjmu rzhdvací mment. P bjasnění všebecných výchdisek a suvislstí byla věnvána pzrnst vyhdncení vybraných mdelvých rzhdvacích mmentů. Nejprve přitm byly přiblíženy becné suvislsti týkající se výběru sledvaných rzhdvacích mmentů, jejich splečné charakteristiky a pstup jejich hdncení. Pr účely analýzy sciálních a eknmických dpadů zdravtníh pstižení pdle využívaných služeb či frem pdpry byly rzlišeny dva hlavní typy jednání, a t rzhdnutí setrvat v užívání dpsud využívaných služeb a frem pdpry či pmci a rzhdnutí změnit kruh využívaných služeb a frem pdpry či pmci. Z hlediska pvahy využívaných služeb a frem pdpry či pmci byly rzlišeny dvě základní alternativy, a t služby, které nemají kmunitní charakter, a služby kmunitníh typu. V suvislsti s hdncením eknmických dpadů rzhdnutí byla také vymezena kategrie eknmická charakteristika 5 a přiblíženy některé vzájemné suvislsti mezi tut kategrií a sciálními charakteristikami živtní situace sby se zdravtním pstižením. Následně byly identifikvány eknmické charakteristiky, které byly sledvány při analýze vybraných rzhdvacích mmentů 6. 5 V některých případech byl adekvátnější značení eknmický subsystém. Vzhledem k větší becnsti byl nicméně preferván značení eknmická charakteristika. Obě spjení nicméně byla chápána jak pjmvé ekvivalenty a byly vymezeny na základě shdných znaků. 6 Při zpracvání celé tét analýzy tak byly vytvřeny dva seznamy bsahující řadu velmi pdbných a čast i shdných plžek: přehled relevantních institucinálních systémů a přehledy eknmických charakteristik (sciálníh prstředí a institucinálních 8/82

9 P přiblížení charakteristik splečných pr všechny sledvané případy byly vymezeny a rámcvě vymezeny jedntlivé vybrané rzhdvací mmenty. Ty byly specifikvány prstřednictvím nejvýznamnějších stěžejních charakteristik výchzí živtní situace. Následně byly sledvány sciální dpady, ke kterým by vedla dvě alternativní rzhdnutí (první z nich představval kntinuální variantu využívání dsavadníh kruhu služeb a frem pdpry či pmci, a druhé variantu změny, tj. rzhdnutí změnit kruh využívaných služeb a frmy využívané pdpry či pmci). Jedna z těcht variant přitm reprezentvala situaci, kdy jsu využívány služby kmunitníh typu a druhá situaci, kdy jsu využívány pbytvé sciální služby, které nemají kmunitní charakter. Při charakteristice všech tří sledvaných rzhdvacích mmentů tak byly sučasně přiblíženy i nejvýznamnější sciální dpady rzhdnutí a bě čekávané živtní situace byly prvnány (mezi sebu navzájem i s výchzí živtní situací). Následně byly vyhdnceny eknmické dpady u všech tří sledvaných rzhdvacích mmentů v každé z bu variantních situací (tj. při pkračujícím užívání dpsud využívaných služeb a frem pdpry či pmci i v případě jejich změny). Sledvány přitm byly jedntlivé dříve identifikvané eknmické charakteristiky. P vyhdncení eknmických dpadů u bu sledvaných variantních situací byly bě tyt varianty prvnány navzájem. Oklnsti přiblížené v části věnvané sciálním dpadům rzhdnutí kruhu využívaných služeb a frmách pdpry či pmci se d rzbru eknmických dpadů přím neprmítly. Zvlený pstup ale umžnil zachytit i případné kvalitativní dlišnsti v živtní situaci sb se zdravtním pstižením p tmt rzhdnutí. K tét tázce tak byl mžné pětvně přihlédnut při závěrečném zhdncení zjištěných pznatků. systémů). Tyt suhrny se nicméně týkají dlišných skutečnstí a nelze je navzájem zaměňvat, natžpak slučit d jednh. Zatímc seznam relevantních institucinálních systémů představval vstupní infrmaci tm, jaké systémy lze vůbec pvažvat za relevantní, d přehledu eknmických charakteristik (dvzenéh d předchzíh seznamu) byly řazeny již puze plžky, které byl mžné vnímat jak eknmicku charakteristiku ve smyslu vymezení tét kategrie v analýze. Oba tyt seznamy se zárveň velmi výrazně lišily d seznamu stěžejních charakteristik vlivňujících živtní situaci sb se zdravtním pstižením. Vytvření tht seznamu měl při zpracvání analýzy zcela dlišný účel (viz výše) než ba dva další vytvřené seznamy a překryv plžek v tmt seznamu a bu dalších seznamech byl prt jen částečný. 9/82

10 3 Vymezení sledvané blasti a klíčvá výchdiska další analýzy Pužívání spjení sba se zdravtním pstižením je velmi rzšířené a bsah tht pjmu je ve všebecném (laickém) diskursu vnímán jak dstatečně srzumitelný a neprblematický. Jak však knstatuje Krhutvá (2010, s. 50), jednznačná definice zdravtníh pstižení, která by zahrnvala vše typické, vyhvvala všem a byla univerzálně platná pr všechny situace, neexistuje a v zásadě ani existvat nemůže. Z tht důvdu autrka dále uvádí, že dbrné a vědní definice zdravtníh pstižení a jeh nsitele [tj. sby se zdravtním pstižením] jsu tedy nutně a přirzeně diferencvány pdle účelu zaměření tázky [respektive tázek, které jsu v daném případě sledvány] a jsu velmi rzmanité. (tamtéž, s. 50) S hledem na cíl a zaměření tét analýzy nelze mechanicky vycházet puze z pjetí zdravtníh pstižení (případně zdravtníh znevýhdnění), jak je pjímán v zákně sciálních službách, zákně zaměstnansti 7, šklském zákně 8 apd. 9 Při analýze ttiž byla věnvána pzrnst tázkám, které se nemezují puze na tyt blasti (navíc i v těcht třech jmenvaných právních předpisech jsu uvedené pjmy vymezeny dlišně). Obecná kategrie sb se zdravtním pstižením zde prt byla vymezena tak, aby umžňvala zhlednit širký kruh sb, tj. aby zahrnvala sby, které: 1. jsu uživateli sciálních služeb určených sbám se zdravtním pstižením pdle příslušnéh zákna (neb alespň jejich situace dpvídá cílvé skupině těcht služeb; chápání sb se zdravtním pstižením ale nelze úzce spjvat výhradně s uživateli těcht služeb), 2. jsu v důsledku svéh zdravtníh stavu znevýhdněné na trhu práce (invalidita prvníh, druhéh a třetíh stupně), 3. lze jak sby se zdravtním pstižením neb sby se zdravtním znevýhdněním chápat pdle šklskéh zákna, 4. vzniká jim nárk na přiznání dávek sciální pmci, které jsu určeny sbám se zdravtním pstižením a mají jim usnadnit překnávat negativní dpady zdravtníh pstižení (viz dále), 5. ptřebují při výknu různých činnstí využívat zvláštní či kmpenzační pmůcky, pdpru další sby, případně předčítání či tlumčení (tent bd je v tmt výčtu uveden samstatně, nebť nemusí zahrnvat puze pmůcky řazené mezi zvláštní pmůcky určené Úřadem práce 10, respektive získání nárku na tyt pmůcky, nefrmální péči pskytvanu blízkými sbami v rámci zákna sciálních službách neb sciální služby pdle zákna sciálních službách, ale i různé ad hc frmy pdpry, které tent zákn nezhledňuje), 6. mají vzhledem ke svému zdravtnímu stavu ztížený přístup d budv, neb kterým jejich zdravtní stav ztěžuje mžnsti jejich dpravy (respektive mhu mít s jinými sbami srvnatelný přístup d budv a mžnsti dpravy puze za předpkladu zajištění bezbariérvých přístupů, dprvdných služeb neb pdpůrných prstředků, respektive při individuální dpravě využívají zvláštní pmůcky či upravené mtrvé vzidl), 7 Zákn č. 435/2004 Sb., zaměstnansti. 8 Zákn č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn). 9 Více k právním aspektům týkajícím se živtní situace sb se zdravtním pstižením, respektive pjetí zdravtníh pstižení v českém právním řádu viz např. Michalík 2011c a Bruthansvá. Jeřábkvá, Pravmc krajských pbček ÚP stanvit kruh zvláštních pmůcek zaktvují zákn č. 329/2011 Sb., pskytvání dávek sbám se zdravtním pstižením, ve znění pzdějších předpisů, a vyhláška č. 388/2011 Sb., prvedení některých ustanvení zákna pskytvání dávek sbám se zdravtním pstižením, ve znění pzdějších předpisů. 10/82

11 7. mají vzhledem ke svému zdravtnímu stavu neb přístupu jiných sb či institucí k těmt sbám, který přím suvisí s jejich zdravtním stavem, mezenu neb ztíženu mžnst a) participace na splečenském živtě, b) artikulace svých právněných zájmů, c) přístupu k infrmacím důležitým ve vztahu k jejich situaci, d) rientace v sciálních vztazích a základní rientace v institucinálním prstředí a/neb e) interakce s jejich sciálním prstředím a kntaktu neb jednání institucemi neb 8. jsu v suvislsti se svým zdravtním pstižením vystaveny situacím, v nichž další sby a instituce nejsu schpny či chtny přizpůsbit způsb kmunikace neb kruh interakcí situaci sbě se zdravtním pstižením (nedstatečná vybavenst těcht dalších sb či institucí pr kmunikaci s sbami se zdravtním pstižením, jejich nedstatečná schpnst či malá chta přizpůsbit styl kmunikace těmt sbám, případně i přím diskriminace vůči tét skupině sb). Vlba ppsanéh pjetí becné kategrie sb se zdravtním pstižením dráží především skutečnst, že v tét práci je sledván širší kruh sciálních a eknmických dpadů zdravtníh pstižení, respektive rzhdnutí kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci. Vymezení becné kategrie např. v návaznsti na některý z výše uvedených záknů by sice umžnil dpvídající tematizaci sciálních a eknmických dpadů dpvídajících příslušné právní úpravě, ale výrazně by kmplikval neb znemžnil tematizaci dpadů v jiných blastech. Z těcht důvdů je vymezení tét becné kategrie sb se zdravtním pstižením ptřebné i přest, že další text se již zaměří puze na tři mdelvé příklady, v nichž budu sledvány tři výrazně typizvané situace, respektive rzhdvací mmenty. Výše nastíněné pjetí becné kategrie sb se zdravtním pstižením je významné také prt, že je výchdiskem pr identifikaci institucinálních systémů, které jsu relevantní v suvislsti s pskytváním služeb, pdpry a pmci sbám se zdravtním pstižením. 11 Jak nejvíce relevantní institucinální systémy 12 pr samtné sby se zdravtním pstižením lze prt vnímat: 1. sciální služby pdle zákna sciálních službách, a t zejména a) dmvy se zvláštním režimem, b) dmvy pr sby se zdravtním pstižením, c) centra denních služeb, 11 Prvních pět výše uvedených charakteristik sb se zdravtním pstižením dkazuje přím na institucinální systémy (neb jejich slžky), které jsu čast na pskytvání služeb, pdpry a pmci sbám se zdravtním pstižením zaměřeny. Další tři dkazují spíše na určité specifické charakteristiky týkající se sb se zdravtním pstižením a vztahy s jejich splečenskýcm prstředím. 12 Na kategrie uvedené v následujícím výčtu lze sučasně nahlížet jak na určité institucinální systémy (s hledem na jejich záknné vymezení, členění, jejich záknnu regulaci apd.). Takt jsu chápány na tmt místě. Nicméně knkrétní rganizace, služby či aktivity, které jsu v rámci nich nabízeny či pskytvány, již je třeba chápat spíše jak charakteristiky sciálníh prstředí. Právě takt budu chápány v dalším textu. 11/82

12 d) denní stacináře, e) týdenní stacináře, f) dlehčvací služby, g) chráněné bydlení, h) pdpra samstatnéh bydlení, i) sbní asistence, j) pečvatelská služba, k) sciální služby pskytvané ve zdravtnických zařízeních ústavní péče, l) sciálně aktivizační služby pr sby se zdravtním pstižením, m) sciální rehabilitace, n) raná péče a ) sciálně terapeutické dílny, 2. zdravtní služby, především a) dětská centra, b) stacináře, c) ambulantní rehabilitační zařízení, d) rehabilitační ústavy, e) lázeňské služby, f) psychiatrické léčebny 13, g) léčebny dluhdbě nemcných 14, 3. prgramy aktivní plitiky zaměstnansti zaměřené na sby znevýhdněné na trhu práce pdle zákna zaměstnansti, 4. šklské instituce zaměřující se na sby se zdravtním pstižením a sby se zdravtním znevýhdněním pdle šklskéh zákna, 5. pdmínky pr přiznání invalidníh důchdu, respektive mechanismus stanvení jeh výše 13 Psychiatrické léčebny byly d výčtu zařazeny především prt, že becná kategrie sb se zdravtním pstižením zde byla vymezena velice širce a tat zařízení tak jsu pr některé skupiny sb se zdravtním pstižením relevantní. Ve vztahu k hlavní tázce tét analýzy ale již není tat kategrie relevantní, prtže v tmt případě má sba se zdravtním pstižením (neb její právní zástupce) jen minimální mžnsti rzhdvat kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci (v tmt směru je určující především stanvisk dbrných pracvníků). 14 Pdbně jak předchzí kategrie jsu i dluhdbé léčebny d výčtu zařazeny spíše s hledem na snahu úplnst výčtu. Vzhledem k hlavní tázce tét analýzy je ale rvněž nelze vnímat jak relevantní, prtže i v tmt případě je určující především diagnóza, její prgnóza a dbrná léčba, tj. tázky, kterých nerzhduje sba se zdravtním pstižením neb její právní zástupce, ale dbrní pracvníci (lékaři). 12/82

13 6. dávky či věcné plnění pskytvané v rámci systému sciální pmci, tj. knkrétně a) příspěvek na péči, b) příspěvek na mbilitu, c) příspěvek na zvláštní pmůcku, d) průkaz sby se zdravtním pstižením, e) příspěvek na bydlení, f) dplatek na bydlení, 7. pskytnutí zvláštních či kmpenzačních pmůcek (či finanční pdpra při jejich nákupu) usnadňujících mžnsti integrace sb se zdravtním pstižením d splečnsti mim rámec sciální pmci (např. zdravtní kmpenzační pmůcky, respektive uhrazení nákladů spjených s jejich přízením zdravtní pjišťvnu). Eknmické a sciální dpady rzhdnutí kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci v těcht hlavních blastech lze sledvat na třech různých úrvních. Lze rzlišit dpady: 1. bezprstředně se dtýkající samtné sby se zdravtním pstižením, 2. vlivňující sciální prstředí tét sby a 3. prmítající se d fungvání institucinálních systémů pskytujících tét sbě služby, pdpru neb pmc. Při hdncení dpadů rzhdnutí kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci na institucinální systémy je ptřebné reflektvat také některé tázky týkající se jejich fungvání, zejména financvání sciálních služeb a eknmickým dpadům uplatnění sb se zdravtním pstižením a pečujících sb na trhu práce. V případě sledvání dpadů na sciální prstředí byl ptřebné věnvat pzrnst také sbám v sciálním prstředí sby se zdravtním pstižením, které sbám se zdravtním pstižením pskytují pdpru a pmc (dále též pečující sby ), sciální situaci pečujících sb a institucinálním systémům, které vlivňují mžnsti pečujících sb pskytvat sbě se zdravtním pstižením pdpru či pmc. Nad rámec dpsud uvedenéh je prt třeba dále zmínit také téma pdpry pskytvané pečujícími sbami, mžnsti pracvníh uplatnění těcht sb, respektive individuální a institucinální dpady jejich eknmické neaktivity (neb snížení jejich aktivity na trhu práce). Pdbně jak v dalších analýzách realizvaných v rámci prjektu Pdpra transfrmace sciálních služeb, i v tét analýze jsu v becné rvině rzlišvány dvě skupiny služeb určených sbám se zdravtním pstižením: ústavní služby a kmunitní služby. Oba tyt pjmy jsu v prjektu specifikvány pměrně detailně. V případě tét analýzy však nebyl mžné situaci vymezit skrze tyt pjmy a byly užity pjmy dlišné. Důvdy využití dlišných pjmů jsu následující: 13/82

14 Vymezení ústavních a kmunitních služeb pužívané v citvaném prjektu 15 je vhdné především pr pdrbný rzbr údajů sciálních službách. Ten ale v tét analýze nebyl jediným pužitým pstupem. Především ale byly údaje sciálních službách vzhledem k cíli tét studie vyhdnceny pměrně specifickým způsbem. Ptřebné je uvést také t, že tat analýza se sustředila na vyhdncení mdelvých situací, u nichž lze přirzeně čekávat, že sba se zdravtním pstižením využívá právě ústavní neb napak právě kmunitní službu. Z těcht důvdů byly při analýze zvleny dlišné analytické kategrie, a t služby, které primárně nemají kmunitní charakter (v dalším textu zkrácen na služby, které nemají kmunitní charakter ) a služby primárně zaměřené na umžnění živta v kmunitě (v dalším textu zkrácen na služby kmunitníh typu ). V bu případech jsu služby spadající d těcht kategrií rzlišvány puze pdle druhu sciální služby ve smyslu zákna sciálních službách, všem s tím, že se nepředpkládá, že d příslušné kategrie vždy spadají všechny služby příslušnéh typu. Pr účely tét analýzy přitm není ptřebné rzlišvat, které knkrétní služby d kategrie spadají a které nikliv, nebť lze předpkládat, že v situaci mdelující dpady využívání služeb, které nemají kmunitní charakter, jsu využívány ústavní služby pdle metdiky prjektu. Pdbně i v případě využívání služeb kmunitníh typu může sba se zdravtním pstižením využít některé služby, které by pdle metdiky prjektu byly při splnění definvaných pdmínek kmunitními službami. Sledvaná mdelvá situace ale je bezpchyby dstatečně vypvídající i tehdy, pkud tyt služby zhledněny nejsu. Zvlený pstup je tedy pněkud zužující a dále tak snižuje becnst sledvaných mdelvých situací. Ty ale beztak představují puze příklady vybraných specifických situací, nebť v jedntlivých rzhdvacích mmentech byl nutné specifikvat také některé další charakteristiky živtní situace sb se zdravtním pstižením (mim jiné i kruhu služeb, které jsu v příslušné mdelvé situaci sbu se zdravtním pstižením využívány - viz dále). T však nelze vnímat jak zásadnější překážku, prtže cílem tét analýzy mdelvých situací není vyčerpávající zachycení mžných situací. 15 Běžně využívaným vymezením ústavních a kmunitních služeb zde máme na následující dle NCTSS 2012a, s ): Ústavní služba za ústavní je značena takvá sciální služba (neb její část), která má registrvaný jeden z následujících druhů služby: dmvy pr sby se zdravtním pstižením, dmvy se zvláštním režimem, týdenní stacináře, chráněné bydlení a jestliže sučasně splňuje alespň jednu z následujících pdmínek: v jedné budvě/bjektu (případně areálu neb v místě blízkém) je kapacita lůžek (uživatelů) rvna neb je vyšší než hdnta 19, kapacita je nižší než pdle pdmínky první, ale služba je pskytvána v budvě/bjektu (případně areálu neb v místě blízkém) s další pbytvu neb ambulantní sciální službu a splečná kapacita v budvě/areálu (neb v místě blízkém) přesahuje 19 lůžek. Kmunitní služby pr účely tht materiálu se za kmunitní typy služeb pvažují terénní a ambulantní služby sciální péče (včetně služeb pbytvých, pkud nesplňují indikátry pr určení ústavní sciální služby) a služby sciální prevence, které jsu určeny pr sby se zdravtním pstižením. Knkrétně za kmunitní druhy služeb byly značeny následující služby: dbrné sciální pradenství, sbní asistence, pečvatelská služba, tísňvá péče, tlumčnické služby, průvdcvské a předčitatelské služby, pdpra samstatnéh bydlení, dlehčvací služby, centra denních služeb, denní stacináře, týdenní stacináře - které nebyly značeny jak ústavní, dmvy pr sby se zdravtním pstižením - které nebyly značeny jak ústavní, dmvy se zvláštním režimem - které nebyly značeny jak ústavní, chráněná bydlení - která nebyla značena jak ústavní, raná péče, sciálně aktivizační služby pr rdiny s dětmi, sciálně aktivizační služby pr seniry a sby se zdravtním pstižením, sciálně terapeutické dílny, sciální rehabilitace. 14/82

15 Výraznějším limitem je t, že při dhadu výše úhrad a nákladvsti služeb nelze zjistit, zda se jejich výše u ústavních a kmunitních služeb liší a je tak nutné předpkládat, že jsu v bu případech v zásadě srvnatelné. Tat skutečnst může mít určitý vliv na výše dhadnutých částek, nicméně ten nelze přeceňvat 16, navíc údaje ptřebné pr takvét zpřesnění dhadu nebyly k dispzici. V tét analýze tak jsu pužívány pjmy, které se s pjmy pužívanými v prjektu překrývají jen z určité části. Pjmy tedy nelze zaměňvat, nebť by t mhl vést k chybným závěrům ústavních a kmunitních službách. Je ale zřejmé, že pjmy služby, které nemají kmunitní charakter, a služby kmunitníh typu lze velmi dbře využít při analýze sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci. Zvlený přístup neumžňuje dstatečně zhlednit některá významná hlediska spjená s prcesem transfrmace sciálních služeb, především transfrmaci a humanizaci. Nicméně je zřejmé, že účelem zvlených analytických kategrií nebyl rzlišit, zda je služba ústavní či kmunitní, případně, jak prces transfrmace prbíhá, ale spíše dhadnut celkvý kruh využívaných služeb a s tím spjené sciální a eknmické dpady. V závěru tét kapitly je ptřebné zaměřit pzrnst na becnější teretické předpklady pr prvedení analýzy s ppsaným zaměřením, respektive výchdiska analýzy, a jejich relevanci. V důsledku rzhdnutí kruhu využívaných služeb a využívaných frmách pdpry a pmci se nemění puze eknmické charakteristiky, ale mění se také řada sciálních charakteristik vlivňujících živtní situaci sb se zdravtním pstižením. Rzhdnutí kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci má přitm v některých případech na živtní situaci sb se zdravtním pstižením výrazné pzitivní neb napak negativní sciální dpady. V suvislsti s tímt rzhdnutím prt lze čast hvřit zásadní kvalitativní změně živtní situace tét sby. Při hdncení eknmických nákladů tedy nelze vycházet puze ze srvnání jejich výše, ale je třeba zhlednit i sciální dpady. T platí především v případě, kdy sciální dpady způsbí celkvu změnu živtní situace jedince. Celkvé zlepšení živtní situace sby se zdravtním pstižením ttiž lze pvažvat za velice žáducí i v případě, kdy se eknmické náklady výrazně zvýší. V takvém případě lze i vyšší náklady vnímat jak zcela pdstatněné. T platí přirzeně i pačně - udržení stávající výše nákladů neb jejich snížení nemusí být nutně žáducím výsledkem, pkud by jejich následkem byl výrazné zhršení celkvé živtní situace sby se zdravtním pstižením. Lepší mžnsti pr uspkjení některých specifických ptřeb také velice čast tevírají prstr pr uspkjvání ptřeb, které dpsud zůstávaly upzaděny (například ptřeby spjené se zajištěním mbility dtyčné sby v situaci, kdy přestane využívat ústavní služby a začne využívat kmunitní služby). Tat situace patrně pět pvede ke zvýšení eknmických nákladů, ale je v takvémt případě zřejmé, že jednznačně zlepšuje i kvalita živta sby se zdravtním pstižením: 16 Rzdíly v rámci jednh druhu služby v závislsti na parametrech umžňujících rzlišit ústavní a kmunitní služby patrně nebudu zásadní. Výraznější vliv by patrně měl spíše zhlednění th, že některé služby, které nemají kmunitní charakter, mhu být kmunitními službami pdle metdiky prjektu. V tét suvislsti je ale ptřebné připmenut, že i v případě zhlednění definic pužívaných v prjektu se bude nadále jednat puze dhady, byť se budu pírat výpčty, k nimž byly využity přesnější údaje. 15/82

16 Zpravidla je dbré zvážit rzsah následků nejen pdle symptmů či individuální míry závislsti jedince na službě, ale také pdle th, zdali změna psílí kmpetence jedince a pvede k tmu, že tent jedinec bude vyknávat určitu činnst (například se vrátí d zaměstnání neb začne znvu budvat splečenské vztahy) a zvýší se tak kvalita jeh živta. (Šiška 2010, s. 63) Při dále prvedeném srvnání dpadů rzhdnutí kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci nelze prt dhlédnut d sciálních dpadů a je ptřebné reflektvat, že jsu srvnávány eknmické dpady dvu v mnha hledech dlišných situací. Na druhu stranu nelze s hledem na zadání tét analýzy při tmt srvnávání ani a priri vycházet výhradně z knceptů jak je kvalita živta (Šiška 2010, s. 65), mdel Independent Living (Krhutvá 2010, s ), negativní dpady institucinální péče (Vávrvá 2010) či teretických výchdisek deinstitucinalizace (Šiška 2010, s ). Všechna zde uvedená nrmativní hlediska je ptřebné při srvnávání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci vést v patrnsti. Nelze je sice chápat jak výhradní výchzí předpklady další analýzy (je u nich ttiž zřejmá preference kmunitních služeb před ústavními službami a d prvedení plánvanéh srvnání by byl mžné zcela upustit). Ale sučasně není mžné d nich zcela dhlédnut a při hdncení mžných alternativ tak budu krmě technických a eknmických hledisek zhledněna také některá důležitá výchdiska zaktvená v právním řádu neb klíčvých strategických dkumentech. (Jde např. následující aspekty: sciální začlenění a prevence sciálníh vylučení, rvná práva a zabránění diskriminace, chrana menšin, práv na vlastní rzhdvání u sb se zdravtním pstižením či další závazky vyplývající z Úmluvy právech sb se zdravtním pstižením, významné teze týkající se transfrmace neb deinstitucinalizace zaktvené v materiálu Kncepce pdpry transfrmace pbytvých sciálních služeb v jiné typy sciálních služeb, pskytvaných v přirzené kmunitě uživatele a pdprující sciální začlenění uživatele d splečnsti atd.) (Více k tématu viz MPSV 2013b) Většinu z těcht aspektů nelze neb lze jen btížně vyčíslit (a není t ani cílem tét analýzy). Nicméně vzhledem k jejich zaktvení v právním řádu neb klíčvých strategických dkumentech d nich nelze ani při analýze tht typu zcela dhlédnut. Zárveň je ptřebné zdůraznit, že i tyt aspekty mají eknmický rzměr, ať už jsu nákladvě neutrální neb přispívají ke zvýšení či snížení nákladů. Při hdncení tht eknmickéh rzměru se přitm nelze mezit puze na hdncení samtné nákladvsti, ale je třeba věnvat pzrnst nákladvé efektivitě: pdle Šišky ttiž prces deinstitucinalizace sice patrně bude nákladnější než pdpra institucinální péče, sučasně ale je deinstitucinalizace ve srvnání s ní nákladvě efektivnější, nebť vyšší vynalžené náklady přispívají k lepším výsledkům a ty spravedlňují vyšší náklady (srv. Šiška 2010, s. 63). 16/82

17 4 Stěžejní charakteristiky vlivňující živtní situaci sb se zdravtním pstižením K identifikaci stěžejních charakteristik vlivňujících živtní situaci sb se zdravtním pstižením lze přistupit různými způsby a jak rzhdující mhu být zhledněna různá hlediska vypvídající jejich významu. Následující přehled stěžejních charakteristik byl prt zpracván s využitím různých dkumentů, které byly pr tyt účely chápány jak relevantní (viz seznam pužité literatury). Odlišné přístupy lze zvlit i při klasifikaci identifikvaných stěžejních charakteristik. Pr účely tét analýzy byly rzlišeny tyt čtyři základní kruhy charakteristik: 1. individuální charakteristiky sby se zdravtním pstižením, 2. individuální charakteristiky pečujících sb (jedna z charakteristik sciálníh prstředí sby se zdravtním pstižením), 3. další charakteristiky sciálníh prstředí a 4. charakteristiky institucinálníh prstředí. 1. Individuální charakteristiky sby se zdravtním pstižením: phlaví 17 věk 18 typ pstižení 19 a jeh dpady na živtní situaci jedince míra pstižení Phlaví je důležitu charakteristiku, na základě níž se mhu ptřeby sb se zdravtním pstižením v různých hledech lišit. Na druhu stranu všechny služby by měly být kncipvány tak, aby dkázaly vyjít vstříc ptřebám sb se zdravtním pstižením bu phlaví. Pkud pr t neexistují žádné zvláštní důvdy, neměly by tedy být služby pskytvány na specializvaných dděleních neb být pskytvány kvalitativně dlišným způsbem mužům a ženám (větší specializace služeb s hledem na phlaví může nastat v některých specifických případech, například v případě zdravtních služeb, psychiatrické léčby apd., ale i v těcht případech by měl být standardem spíše přístup, kdy je služba určena mužům a ženám a rzdíly v pskytvání se mhu prjevit v pdstatě až jak důsledek individuálníh přístupu pracvníků k uživatelům služby). 18 Věkvé kategrie je vhdné stanvit tak, aby byl mžné d více skupin rzlišit sby d 18 let věku a d dvu až tří skupin sb v prduktivním věku a sby ve věku 65 a více let. Z důvdu zajištění srvnatelnsti s některými dalšími daty může být vhdné také pužití věkvých kategrií pužívaných v Registru pskytvatelů sciálních služeb. (tj. věkvé kategrie d 1 rku, 1-6 let, 7-10 let, let, let, let, let, let, nad 80 let) neb využití patnáctiletých věkvých kategrií pužitých ČSÚ ve Výběrvém šetření zdravtně pstižených sb (ČSÚ 2007). 19 V návaznsti na publikaci Zdravtní pstižení a pmáhající prfese (Michalík a kl. 2011) lze rzlišit pdle typu pstižení např. tyt skupiny sb se zdravtním pstižením: sby s mentálním pstižením neb duševní pruchu, sby s tělesným pstižením, sby se zrakvým pstižením, sby se sluchvým pstižením či sby s narušením kmunikační schpnsti. Tt rzlišení nicméně předpkládá další pdrbnější dělení uvedených skupin sb. Velmi časté je dělení na sby s tělesným pstižením, smyslvým pstižením (zrakvé, sluchvé, mentální pstižení), sby s psychicku pruchu a sby s kmbinvaným pstižením. 20 Záměrně zde není pužíván spjení stupeň pstižení, ppřípadě stupeň závislsti, které asciují, respektive přím dkazují na pjem stupeň závislsti, jak je chápán v zákně sciálních službách v suvislsti s přiznáním příspěvku na péči. Označení míra 17/82

18 míra stability sučasné zdravtní situace 21, krátkdbá, střednědbá, případně i dluhdbá prgnóza vývje zdravtní situace způsbilst k právním úknům, respektive mezení tét způsbilsti neb zbavení způsbilsti schpnst péče vlastní sbu a při vyřizvání běžných živtních situací rientace sby v jejím sciálním prstředí a schpnst navazvání kntaktů a jednání s jejím sciálním prstředím mžnsti uplatnění sby na trhu práce výše příjmu z výdělečné činnsti přiznaný invalidní důchd a výše invalidníh důchdu kruh přiznaných dávek státní sciální pdpry a sciální pmci výše příjmu ze všech pbíraných dávek státní sciální pdpry a sciální pmci celkvá příjmvá situace 2. Individuální charakteristiky pečujících sb 22 věk pečující sby typ příbuzenskéh či jinéh vztahu k sbě se zdravtním pstižením zdravtní stav pečující sby fyzilgické a psychické předpklady pr pskytvání péče sbě se zdravtním pstižením (včetně tázek emční stability, psychhygieny, aktivit realizvaných za účelem prevence syndrmu vyhření, mtivace, hdntvéh či spirituálníh zaktvení) znalsti a dvednsti ptřebné pr pskytvání péče sbě se zdravtním pstižením eknmická aktivita pečující sby kruh přiznaných dávek státní sciální pdpry a sciální pmci, pkud je pečující sba jejich právněným příjemcem výše příjmu ze všech pbíraných dávek státní sciální pdpry a sciální pmci, pkud je pečující sba jejich právněným příjemcem celkvá příjmvá situace pečující sby pstižení je zde pužit, prtže nemá úzku spjitst puze s určitým způsbem chápání funkčníh mezení suvisejícíh se zdravtním pstižením. Důvdem pužití tht spjení je právě snaha značit míru mezení suvisejících se zdravtním pstižením v pkud mžn c nejvíce becné rvině. 21 Nižší stabilitu zdravtní situace lze předpkládat např. u sb s některými duševními pruchami. 22 Více k tmu viz MPSV 2013b. 18/82

19 3. Další charakteristiky sciálníh prstředí: skladba rdiny, jejímž je sba se zdravtním pstižením členem přístup rdiny k jejímu členu se zdravtním pstižením pčet členů rdiny, kteří sbě se zdravtním pstižením pskytují pdpru a pmc, ppřípadě se střídají při jejich pskytvání (nemusí se jednat puze pskytvání péče ve smyslu zákna sciálních službách, ale i další frmy pdpry a pmci) příjmvá a sciální situace rdiny sby se zdravtním pstižením přístup sb žijících v nejbližším klí sby se zdravtním pstižením (susedé, kmunita) k tét sbě pčet dalších sb v klí sby se zdravtním pstižením (susedé, kmunita), které jí pskytují pdpru a pmc (nemusí se jednat puze pskytvání péče ve smyslu zákna sciálních službách, ale i další frmy pdpry a pmci) dstupnst a správnst infrmací, které jsu pr sby se zdravtním pstižením významné, a přístup k nim na důležitých místech (becní úřady, pbčky Úřadu práce, vzdělávací instituce apd.) dstupnst a kvalita služeb (nejen sciálních služeb) pr sby se zdravtním pstižením kmunitníh typu prgramy a služby (nejen sciální služby) pdprující sby pskytující sbám se zdravtním pstižením pdpru a pmc, (specializvané služby pr pečující sby, především dlehčvací služby, dbrné sciální pradenství) dstupnst a kvalita služeb (nejen sciálních služeb) pr sby se zdravtním pstižením, které nemají kmunitní charakter dstupnst dpvídajících mžnstí pracvníh uplatnění pr sby se zdravtním pstižením dstupnst a dpvídající kvalita bydlení, které vyhvuje ptřebám OZP (bezbariérvst, speciální úpravy apd.) místní a architektnická (bezbariérvst) dstupnst dalších veřejných služeb místní, architektnická (bezbariérvst) a finanční dstupnst kmerčních služeb a veřejných služeb pskytvaných za úhradu 4. Charakteristiky institucinálníh prstředí a) Systémvé předpklady pskytvání sciálních služeb a nefrmální pdpry a pmci výše úhrad za využívání služeb sciální péče záknné pdmínky pr pskytvání sciálních služeb financvání sciálních služeb z veřejných, případně jiných zdrjů becnější pdmínky pr pskytvání nefrmální péče, nárk na pskytnutí příspěvku na péči a pdmínky pr jeh využívání 19/82

20 b) Systém sciálníh zabezpečení pdmínky pr přiznání či změnu invalidníh důchdu způsb určvání výše invalidníh důchdu pdmínky pr přiznání, změnu či dejmutí dávek sciální pmci a pdmínky pr jejich využívání (příspěvek na péči, dávky sciální pmci určené sbám se zdravtním pstižením) pdmínky pr přiznání a využívání dávek sciální pmci zaměřených na pdpru mbility sb se zdravtním pstižením pdmínky pr přiznání a využívání dávek sciální pmci pdprujících bydlení sb se zdravtním pstižením výše relevantních dávek sciální pmci pdmínky pr pskytnutí zvláštních či kmpenzačních pmůcek určených sbám se zdravtním pstižením c) Trh práce a zaměstnanst prgramy pdprující uplatnění sb se zdravtním pstižením na trhu práce regulace trhu práce zamezující diskriminaci suvisející se zdravtní situací sb se zdravtním pstižením regulace trhu práce týkající se pracvních pdmínek pr sby se zdravtním pstižením d) Další charakteristiky institucinálníh prstředí inkluzivní vzdělávací prgramy a specializvané vzdělávací prgramy pr sby se zdravtním pstižením dpravní infrastruktura dstupnst veřejné dpravy (bezbariérvé přístupy, dpvídající mžnsti dpravníh spjení) regulace umžňující parkvání sbám se zdravtním pstižením v místě jejich bydliště a u budv, v nichž jsu pskytvány veřejné služby a významné kmerční služby regulace architektnických řešení u nvě stavěných budv architektnická dstupnst (bezbariérvst) veřejných služeb připravenst sb reprezentujících instituce veřejné správy na dpvídající způsb kmunikace a interakcí s sbami se zdravtním pstižením. Uvedené rzlišení stěžejních charakteristik živtní situace sb se zdravtním pstižením nicméně nelze chápat jak jediné mžné. S hledem na značný pčet uvedených charakteristik (a čast také vzhledem k jejich značné tematické šíři) je také velmi btížné, ne-li nemžné, zhlednit všechny. 20/82

21 Vyjmenvané charakteristiky navíc mhu mít velmi rzdílný význam pr celkvu živtní situaci sby se zdravtním pstižením. Zatímc u některých sb může mít určitá charakteristika zcela zásadní vliv na jejich celkvu živtní situaci (např. dbrá místní a architektnická dstupnst veřejných a kmerčních služeb pr sby využívající kmunitní služby), v jiných případech může být vliv tét charakteristiky na celkvu živtní situaci jedince jen minimální (tytéž skutečnsti v případě sby, která využívá ústavní služby). Význam jedntlivých charakteristik se také může velmi dynamicky měnit. Hdncení významu určité charakteristiky je navíc tázka značně individuální a záleží prt nejen na tm, jak výrazně se příslušná charakteristika d živtní situace bjektivně prmítá, ale především na percepci významu tét charakteristiky samtným jedincem (v některých případech může být d značné míry určující také její hdncení dalšími sbami). Stěžejní charakteristiky živtní situace zárveň není mžné hdntit izlvaně, prtže mezi nimi jsu velmi četné vazby, čast se vzájemně pdmiňují a vlivňují neb teprve jejich splečné půsbení vlivňuje celkvu živtní situaci sb se zdravtním pstižením. Význam určité stěžejní charakteristiky pr celkvu živtní situaci se také d značné míry dvíjí d významu dalších relevantních charakteristik a míry jejich vlivu na celkvu živtní situaci. I v případě charakteristik živtní situace, které lze pvažvat za naprst zásadní, se tak může jejich vliv na celkvu živtní situaci sb se zdravtním pstižením výrazně lišit. Příkladem může být schpnst pečující sby pskytvat sbě se zdravtním pstižením pdpru a pmc. Pdpra a pmc, kteru pskytují pečující sby, je becně bezpchyby velmi významnu charakteristiku živtní situace sb se zdravtním pstižením (jejich sciálníh prstředí) a její výrazná změna se tak nejspíše znatelně prmítne i d celkvé živtní situace sby se zdravtním pstižením neb d řady dalších významných charakteristik její živtní situace. Nicméně je třeba zdůraznit právě slvíčk nejspíše, prtže i význam tét skutečnsti pr celkvu živtní situaci sb se zdravtním pstižením závisí na významu řady dalších klnstí (např. na přístupu dalších sb v klí sby se zdravtním pstižením a jejich reakci na změnu schpnstí pečující sby atd.). Ani u tét charakteristiky živtní situace sb se zdravtním pstižením prt nelze říci, jak mc je stěžejní a jak výrazně se d jejich živtní situace prmítne. I v tmt případě je nadále nutné předpkládat lišící se intenzitu a také kvalitu vlivu tét charakteristiky na celkvu živtní situaci sb se zdravtním pstižením. Všechny dpsud uvedené suvislsti lze shrnut knstatváním, že celkvá variabilita živtních situací sb se zdravtním pstižením je velmi vyská. Důvdů tét situace je hned něklik: živtní situace sb se zdravtním pstižením se dvíjí d velmi širkéh kruhu různých charakteristik (jež lze rzlišit více různými způsby), význam těcht charakteristik se velmi čast liší nejen u různých sb a u téže sby v různých časvých bdbích, ale závisí čast velmi výrazně také na významu dalších důležitých charakteristik. Pr účely rzlišení tří mdelvých živtních situací (respektive rzhdvacích mmentů viz kapitla 5), sledvaných v dalším textu, prt byl zhledněn již puze něklik vybraných prměnných a i u nich byly sledvány puze vybrané hdnty. Výběr sledvaných mdelvých situací a vlba jedntlivých charakteristik u vybraných parametrů se dvíjely především d tázky, v jakých situacích mhu nejspíše vyvstat důvdy pr rzhdvání kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci. Jak takvé byly vnímány především dvě základní situace: situace dspělé sby dpsud využívající služby kmunitníh typu, které hrzí, že tyt služby nebude mci dále využívat v dpvídajícím rzsahu, a situace rdiny s rčním dítětem se zdravtním pstižením. Jak účelné se ukazval, sledvat samstatně také třetí mdelvu situaci, kdy se kruhu využívaných služeb či frmách pdpry a pmci rzhduje dspělá sba se zdravtním pstižením dpsud využívající služby, které nemají kmunitní charakter. Tut mdelvu situaci byl mžné vnímat jak d značné míry kmplementární k první uvedené mdelvé situaci, ale bě tyt mdelvé situace rzhdně nebyly ttžné. 21/82

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Nabídka služby DOZP 1. pskytnutí ubytvání - ubytvání - úklid, praní a drbné pravy lžníh a sbníh prádla a šacení, žehlení Služba je pskytvána ve dvu střediscích. Středisk Rumburk 2 dmácnsti p 5 klientech,

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

Ceník poskytovaných služeb. Pobytová odlehčovací služba. Dle zákona č.108/1996 Sb., 44 a z vyhlášky č.505/2006 Sb. 10, ve znění pozdějších

Ceník poskytovaných služeb. Pobytová odlehčovací služba. Dle zákona č.108/1996 Sb., 44 a z vyhlášky č.505/2006 Sb. 10, ve znění pozdějších ODLEHČOVACÍ SLUŽBA Arnltice 100, 407 14 Arnltice u Děčína prvzvna: Škrupva 302/17, 405 02 Děčín II Tel.: 474 524 025 Mb.: 733 553 043 E-mail: valerie@valerie-hmecare.cz www.valerie-hmecare.cz Ceník pskytvaných

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Zpracovatel: IVRO, v.o.s.

Zpracovatel: IVRO, v.o.s. POZNESS Pznáním k lepším sciálním službám Zpracvatel: IVRO, v..s. Přílha č. 1 Srvnání sciálních služeb pr seniry na území Jihčeskéh kraje a Dlníh Rakuska Strana 2 1 PŘÍLOHA Č. 1 SROVNÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje lékvá regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel dbr farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje... Regulace cen a úhrad léčiv d r. 2008 Zákn č. 48/1997 Sb., veřejném zdravtním pjištění Zákn

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU

OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU Adresát: Nejvyšší státní zastupitelství České Republiky Značka: SL11 OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU dle 180 (neprávněné nakládání s sbními údaji) trestníh zákníku

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku Smluva pskytnutí péče dítě předšklníh věku (uzavřené pdle zákna č. 40/1964 Sb., ve znění pzdějších předpisů) Šklka Ježeček, s.r.., se sídlem Na Králvě 668/5, Praha Slivenec 154 00 IČ 24659215, DIČ CZ24659215

Více

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI Jihčeský kraj vyhlašuje na základě usnesení zastupitelstva kraje čísl 158/2003/ZK ze dne 24. června 2003 ve smyslu ustanvení 16, dst. (1), zákna čísl 20/1987 Sb., státní památkvé péči, v platném znění,

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ Praha,. března ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ COM (2008) 725 final Stanvisk Ministerstva zdravtnictví ČR k veřejné knzultaci Evrpské kmise I. OBECNÝ KOMENTÁŘ Česká republika se ptýká

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II)

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) Zpracvaná v rámci prjektu SROP 3.3 Psílení kapacity místních a reginálních rgánů při plánvání a realizaci prgramů v pdmínkách

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky!

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky! Prezentace prjektů Dalekhled a Splečně d šklky! O prjektu Název: Dalekhled Reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.2.31/02.0022 Příjemce: Člvěk v tísni,.p.s., reginální pbčka Plzeň Termín realizace: 03/2013-02/2015

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2008 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

P-centrum, středisko primární prevence CPPT, o. p. s. v Plzni

P-centrum, středisko primární prevence CPPT, o. p. s. v Plzni P-centrum, středisk primární prevence CPPT,. p. s. v Plzni NABÍDKA VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 OBSAH P-centrum, CPPT,. p. s. Vzdělávací služby P-centra Specializační kurz prevence rizikvéh

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Dmv Barbra Kutná Hra, pskytvatel sciálních služeb Základní dkument ZD 09 DOZP/14 - Základní prhlášení - vydání devatenácté, prsinec 2014 ZÁKLADNÍ PROHLÁŠENÍ Název zařízení: Dmv Barbra Kutná Hra, pskytvatel

Více

Žádost o obchodní nabídku

Žádost o obchodní nabídku Žádst bchdní nabídku Splečenství vlastníků jedntek Bytvé dmy Pd Krcínku Klíčvská 913/43, 190 00 Praha 9, IČ: 27418812, Splečnst byla zapsána dne 13.8.1999 v bchdním rejstříku vedeném u Městskéh sudu v

Více

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem Přehled dsud realizvaných změn V průběhu rku 2001 převzal Jihmravský kraj zřizvatelské kmpetence k 278 šklským příspěvkvým

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688 Pravidla marketingvé akce s názvem SOUTĚŽ S VODAFONE KREDITNÍ KARTOU Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel marketingvé akce Sutěž s Vdafne Kreditní kartu (dále jen "marketingvá akce"). Tat

Více

Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP

Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP Minimální standard vzdělávání v sciální práci ASVSP B. Kmentvaný návrh bsahu studia Dále uvedená minimální kncepce bsahu studia sciální práce předpkládá, že dbrnu kvalifikaci pr samstatný výkn sciální

Více

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání Analytick - kncepční studie - Kncepční část - Pdpra nabídky dalšíh vzdělávání Jmén hlavníh metdika: Marek Velas Jména splupracujících autrů: Tereza Viceníkvá, Ondřej Palán, Zuzana Vdňanská, Michaela Hrubá,

Více

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností Knkrétní varianty patření směřujících ke zvýšení zásluhvsti a narvnání transferů mezi rdinu a splečnstí Odbrná kmise pr důchdvu refrmu. Pracvní materiál týmu č. 3 Kmplexní analýzy, zásluhvst a transfery,

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

S t ř e d o č e s k ý k r a j

S t ř e d o č e s k ý k r a j S t ř e d č e s k ý k r a j Jak vyšší územně samsprávný celek byl vytvřen v rce 2000. Nemá své sídl umístěn na vlastním území, ale na území jinéh kraje, Hlavníh města Prahy. Rzlhu patří mezi čtyři kraje,

Více

Výroční zpráva o činnosti školy

Výroční zpráva o činnosti školy Základní škla a Mateřská škla Břitv, kres Blansk, příspěvkvá rganizace Šklní 125, 679 21 Břitv Výrční zpráva činnsti škly Šklní rk: 2012/2013 vypracval: Mgr. Jiří Sedláček ředitel škly Břitv, 6. 9. 2013

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

McDonald's Pravidla uveřejňování Na rovinu Webové stránky (dále označovaná jen jako McDonald's ) (dál jen Pravidla pro uveřejňování )

McDonald's Pravidla uveřejňování Na rovinu Webové stránky (dále označovaná jen jako McDonald's ) (dál jen Pravidla pro uveřejňování ) McDnald's Pravidla uveřejňvání 1. Tat Pravidla pr uveřejňvání se vztahují na sby resp. uživatele internetu, které se rzhdnu pužít webvé stránky Na rvinu umístěné na www.narvinu.mcdnalds.cz (dále značvané

Více

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY Přílha č. 1: Regulatrní rámec systému studentských půjček v ČR Obsah 1 Výchdiska prjektu 1 1.1 Ppis a cíle prjektu 1 1.2 Sučasný stav financvání

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

Marketing sociálních služeb

Marketing sociálních služeb Marketing sciálních služeb Jan Mlek VÚPSV, v.v.i. Praha 2009 Publikace byla schválena ediční radu ve slžení: dc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Hlub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha)

Více

ČAE, 2007. Výbor ČAE schválil Koncepci oboru ergoterapie jako jeden ze strategických dokumentů České asociace ergoterapeutů dne 22. 2. 2008.

ČAE, 2007. Výbor ČAE schválil Koncepci oboru ergoterapie jako jeden ze strategických dokumentů České asociace ergoterapeutů dne 22. 2. 2008. Kncepce bru ergterapie Autři: Mgr. Jana Jelínkvá Mária Krivšíkvá, MSc. ČAE, 2007 Výbr ČAE schválil Kncepci bru ergterapie jak jeden ze strategických dkumentů České asciace ergterapeutů dne 22. 2. 2008.

Více

Povinnosti žáků a zákonných zástupců žáků

Povinnosti žáků a zákonných zástupců žáků ŠKOLNÍ ŘÁD Vypracval: Lubš Klasna, ředitel škly Prjednán na pracvní pradě dne: 31. srpna 2006 Šklní řád nabývá platnsti de dne: 4. září 2006 Šklní řád Základní umělecké škly, Rkycany, Jiráskva 181 vydává

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:

Více

Osnova pro srovnání variant organizace systému úrazového pojištění zaměstnavatelů

Osnova pro srovnání variant organizace systému úrazového pojištění zaměstnavatelů Osnva pr srvnání variant rganizace systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů Na úvd si dvlujeme zdůraznit, že diskuze nad transfrmací systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů nesmí být zplštěna na puhý diskurz

Více

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE První certifikační autrita, a.s. ZPRÁVA PRO UŽIVATELE KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY KVALIFIKOVANÉ SYSTÉMOVÉ CERTIFIKÁTY Stupeň důvěrnsti : veřejný dkument Verze 2.2 Zpráva pr uživatele je veřejným dkumentem,

Více

PRVNÍ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA

PRVNÍ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA PRVNÍ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Výstup č. 2 prjektu Evaluace principu mezinárdní splupráce prgramu iniciativy splečenství EQUAL Zadavatel: Ministerstv práce a sciálních věcí Na Příčním právu 1/376, 128 01 Praha

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže "Pojištění je dobrá rada"

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže Pojištění je dobrá rada ÚPLNÁ PRAVIDLA sutěže "Pjištění je dbrá rada" Tat pravidla sutěže (dále jen "Pravidla") upravují sptřebitelsku sutěž "Pjištění je dbrá rada" (dále jen "Sutěž") jak jediný závazný a úplný dkument. 1. Přadatel

Více

Pojišťovna České spořitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Obecná certifikační politika Pojišťovny České spořitelny a.s. SMĚRNICE

Pojišťovna České spořitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Obecná certifikační politika Pojišťovny České spořitelny a.s. SMĚRNICE Pjišťvna České spřitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Pjišťvny České spřitelny a.s. SMĚRNICE Věc: Číselná řada: 4/2006 Ruší se interní předpis č.: Odbrný garant: Ing. Antnín Pacák Datum vydání: 1. 2. 2006

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

pro správu uživatelských přístupů do registru řidičů pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností

pro správu uživatelských přístupů do registru řidičů pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností Uživatelská příručka pr správu uživatelských přístupů d registru řidičů pr becní úřady bcí s rzšířenu půsbnstí 1 Licenční ujednání Veškerá práva vyhrazena Ministerstv dpravy nábřeží L. Svbdy 1222/12 110

Více

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s.

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s. SDRUŽENÍ NERATOV,.s. partner prjektu Ergtep pr žáky i pedaggy, reg. čísl CZ.1.07/1.1.00/54.0051 www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více