Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011 ISBN

Transkript

1

2 2

3 Ministerstv práce a sciálních věcí ČR, 2011 ISBN

4 OBSAH I. Rdiče a rdina v živtě dítěte MUDr. Petra Uhlíkvá, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlvy... 5 II. Ptřebnst služeb pr děti a rdiny, sučasný systém a mžnsti rzvje PhDr. Milslav Macela, dbr rdiny a dávkvých systémů, MPSV Mgr. Klára Trubačvá, dbr rdiny a dávkvých systémů, MPSV PhDr. Radek Suda, dbr sciálních služeb a sciálníh začleňvání, MPSV... 8 III. Dbrvlnické a nízkprahvé služby pr rdiny a děti - efektivní splupráce s rgány sciálně-právní chrany dětí a dalšími subjekty Mgr. Alžběta Benčvá, veducí zařízení - HSt Hme - Start Česká republika IV. Význam splupráce a návaznsti služeb pr rdiny s dětmi MUDr. Elena Turnvská, metdička rganizace - Dům tří přání,. s V. Kmplexní přístup při péči rdiny a děti Mgr. Blanka Bendvá, veducí kmplexu služeb, Centrum "PRO" /Pmc Rdinám, Obětem/ Blansk VI. Kmunitní služby a jejich efektivita pr včasné a přirzené řešení prblémů rdin a dětí Mgr. Mnika Čuhelvá, psychlžka, krdinátrka a statutární zátupkyně Mateřské a rdinné centrum Krůček Svitavy,.s VII. Střediska výchvné péče a jejich míst v systému sciálně-právní chrany dětí Mgr. Petr Spurný, ředitel Střediska výchvné péče Rescia, Přerv VIII. Služby pr rdiny s dětmi, zahraniční zkušenst, dbrá praxe

5 I. Rdiče a rdina v živtě dítěte MUDr. Petra Uhlíkvá Centrum drstvé a vývjvé psychiatrie, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Definice rdiny a rdiče se prměňuje v čase, dráží splečenské a hspdářské aspekty, které s fungváním a pjetím rdiny úzce suvisí a vzájemně se vlivňují. Jednduchu, srzumitelnu a stále dbře pužitelnu definici pskytuje Slvník jazyka českéh z rku 1937: rdina jsu rdiče s dětmi, přeneseně dmv, vlast. Rdič je definván jak rditel neb tec, s pznámku, že byčejně je užíván pmnžný tvar rdiče tj. tec a matka. Organizace pr hspdářsku splupráci a rzvj (OECD) na setkání v Paříži v rce 2011 uvedla, že rdiny jsu úhelným kamenem splečnsti a plní důležitu rli v jejím eknmickém a sciálním živtě. Jsu phnem vzájemné slidarity, pskytují svým členům identitu, lásku, péči, bživu a rzvj a vytvářejí základní jedntku mnhých sítí sciálních vztahů. Ve Zprávě rdině MPSV z r je rdina definvána jak frma živta, která bsahuje minimálně dvugenerační sužití dětí a rdičů, má trvalý charakter a vykazuje pevné vazby mezigenerační a vnitrgenerační slidarity. Základní funkce rdiny je funkce bilgická, zajišťující reprdukci. Se zabezpečením dětí a jejich ptřeb suvisí funkce eknmická. Pr vývj dítěte je důležitá funkce výchvná, scializační, která tvří splečenské nrmy dítěte. Funkce rdiny je i emcinální, všem členům pskytuje citvé zázemí. Z hlediska scializace dítěte je rdina skupinu primární. Většina sučasných terií uvádí, že je vhdné právní zaktvení rdiny ve splečnsti. S tím suvisí i fakt, že příbuzenský (rdinný) vztah může být zalžen puze na právních základech, které nevyplývají z bilgickéh rdičvství, jak je tmu například u svjení. Pr dítě je významná rdina v širším smyslu, tedy vztahy všech pkrevních příbuzných v přímé i nepřímé linii. Prgramy WHO, UNICEF, zaměřené na kvalitu živta a zdraví, definují termín zdravá rdina jak rdinu, kde funguje sudržnst a splupráce mezi všemi členy navzájem, jsu zde vytvřeny emčně pzitivní vztahy, umžňující vzájemné pskytvání pry, je pužívána tevřená, upřímná a srzumitelná kmunikace a existuje vzájemný respekt všech členů rdiny. Ve zdravé rdině dchází k prměnlivé dělbě rlí, respektující zralst i zájmy jedntlivých členů. Dynamika vztahů ve zdravé rdině dráží vývj jedntlivců, především dětí, a prjevuje se změnami rlí i pstjů všech jejích členů. Zdravá rdina má schpnst překnávat zátěžvé situace a má pru v širším sciálním zázemí. Pr psuzení fungvání rdiny je významná mim jiné i mtivace, prč lidé chtějí děti. Obecně je důvdů něklik, především půsbí instinkt rdičvský pud. Zárveň se uplatňuje řada psychlgických důvdů - svědčit plditelsku schpnst před klím, naplnit mužsku (tcvsku), žensku (mateřsku) rli, psílit rdinné splečenství, předat své cíle, majetek. Nemalu rli mají i eknmické důvdy, které se v sučasné dbě stárnutí ppulace dstávají d ppředí - děti mhu být buducí pracvní sílu, pjistku na stáří rdičů. Kvalita rdiny se prjeví v uspkjvání základních ptřeb dítěte. Krmě bilgických ptřeb (krmení, spánek, bezpečí) zajišťuje rdina i psychické ptřeby dítěte. Důležitá je adekvátní stimulace, tj. přiměřený přísun pdnětů včetně sciálních, a živtní jistta, pcit bezpečí a jistty v mezilidských vztazích. Dítě ptřebuje klem sebe smysluplný svět, který mu pskytuje řád, smysl, účelné pracvní pstupy, fungující a pr klí přijatelné strategie splečenskéh chvání. Dalšími ptřebami jsu pzitivní identita, jejímž bsahem je zdravé sebepjetí, sebeúcta, sebevědmí, a tevřená buducnst, tedy živtní perspektiva, směřvání dněkud někam. Pzitivní identitu vytváří knkrétní věcné údaje, jak jsu jmén, příjmení, důležité jsu identifikační dklady, například rdný list, kde jsu uvedeni rdiče. Na tvrbě identity se pdílí i emčně významná pjmenvání z dětství (zdrbněliny jména, mazlivá pjmenvání d rdičů, surzenců), přezdívky z dby dspívání. Její sučástí je půvd a živtní histrie, kam nutně patří pržitky pzitivní, žáducí, přijatelné, patřičné, ale také pržitky prblematické, zvláštní, neb z hlediska klí a splečenskéh přijetí studné. 5

6 Důležité mhu být ftgrafie z dětství, rdinné vzpmínky a histrky. Pr tvrbu identity je zásadní princip pravdy ve výchvě, fakta by měla být dítěti sdělvána pzitivním způsbem, v závislsti na stupni jeh rzumvéh a citvéh vývje. Vývj dítěte je d jisté míry dán geneticky, dchází ke zrání centrální nervvé sustavy, pstupně se vytváří určité fyzické a mentální schpnsti. Na jejich maximální rzvj, zdknalení a upevnění má vliv chvání pečujících sb, přísun pdnětů, stimulace. Základním prstředkem scializace je především mezilidská interakce. Například u všech dětí se bjeví vrzený úsměv, tzv. sciální. Pkud na něj pečující sba instinktivně nrmálně reaguje, tj. úsměv plácí, dchází k upevnění tét vrzené dvednsti a rzvji neverbální mimické kmunikace prstřednictvím úsměvu. Pkud dítěti vrzený úsměv nikd neplácí (např. u dětí nevidmých neb zanedbávaných), tat dvednst vyhasne a jedinec má celživtně chuzenu schpnst neverbální kmunikace. Scializace a učení dítěte prbíhá již prenatálně, kdy je interakce matky a dítěte zprstředkvána krví (pržitky a emční stavy matky mají bichemicku dezvu), phyby a hlasem matky. Nvrzené dítě pzná hlas své matky a umí jej dlišit d hlasů jiných lidí. Jedna ze základních ptřeb ve věku nvrzeneckém a kjeneckém je vytvření bezpečné a jisté citvé vazby s pečující sbu. Pkud se tent vztah nenaváže, je mžná psychterapie v časném věku, ale vývj během prvních 8-9 měsíců nelze nijak nahradit. Ve věku batlete, tj. d 1 d 3 let, se dítě začíná dputávat d matky. Jak důkaz vytvřené citvé vazby přetrvává separační strach. Zárveň se začíná tvřit základ identity dítěte. Prvními prjevy sebeuvědmění jsu způsby, jakými dítě sbě mluví a přemýšlí typickým prjevem tht bdbí vzdru jsu termíny "já, "já sám, mje. Nejdůležitější sciální skupinu je rdina, která dítě učí základním vzrcům jednání a chvání. Signálem, že dítě určitu nrmu pchpil, je u něj přítmnst studu. Ve šklním věku dítě své chvání hdntí jak dbré neb špatné pdle dezvy autrit, pstupně se ale zvyšuje vazba na vrstevníky. Klem devátéh rku je dítě schpné empatie a p desátém rce jsu před učitelem a dalšími autritami upřednstňváni splužáci. Dítě přestává na statní žalvat, stává se slidárním, bhajuje vrstevníky, ve snaze je chránit zatajuje infrmace neb dknce záměrně lže. V pubertě se vazba na vrstevníky zvětšuje na úkr vztahu k rdičům. Vývj sebepjetí se zaměřuje na hledání vlastní identity, bj s pchybnstmi sbě samém. Velmi důležitá je skupina vrstevníků, s kteru se dítě identifikuje, přebírá tzv. skupinvu identitu. Vývj mentálních schpnstí a změna kvality myšlení umžňuje zjištění, že rdiče nejsu dknalí a nemylní, dítě v žádném případě nechce být jak ni. Tent vývj pkračuje v adlescenci, kdy je dspívající stále snadn vlivnitelný vrstevníky, rychle mění názry a sebehdncení je závislé na hdncení druhých, experimentuje s různými rlemi, situacemi a dvednstmi, cž může snadn vést k rizikvému chvání a vyhledávání extrémních emčních pržitků (adrenalinvé zážitky, nebvyklé názrvé směry, sekty, návykvé látky, krátkdbé vztahy, záměrné prušvání nrem a zákna). Sebeprsazvání adlescenta, hledání vlastní identity a revlta vůči rdičům i širší rdině je běžným jevem, který v nrmálním vývji vede k vytvření vlastní dlné a knzistentní identity dspěléh jedince. Absence rdičů a rdinnéh zázemí tent vývj sbnsti značně kmplikuje. Vztah scializace, prstředí a genetiky je kmplikvaný, genetika a prstředí se vzájemně vlivňují, ale míru tht vlivnění nedkážeme určit. Pdíl genetiky je zřejmý ze studií dvjčat, která vyrůstají ve shdném prstředí. Rzdíly ve vývji jednvaječných dvjčat jsu menší než u dvjčat dvuvaječných. Řada studií ppsala pžďvání vývje dětí v ústavní péči, k největším prblémům patří chybění citvé vazby k nějaké knkrétní sbě, pžďuje se vývj mimiky (úsměv), řeči. Důvdy pžďvání jsu kmplexní, pdílí se na něm nedstatek pdnětů, nedstatek příležitstí k učení expzicí a mál příležitstí k aktivnímu phybu ve stabilním sciálním prstředí, kdy dítě svým chváním vyvlává určité reakce v klí. Tyt studie zdůraznily nezastupitelný vliv rdiny na scializaci dítěte. Dítě se rdí vybaven základními vrzenými vzrci chvání, např. preference bličeje, sciální úsměv, brukání. Zárveň je vrzeně schpn adaptvat se a učit se. Rdina půsbí na vytváření představy dítěte sbě samém, vytváří jeh sebepjetí a sebehdncení, zprstředkvává kulturní přens, předává dítěti tradice, zvyky, mateřský jazyk, hygienické rituály, způsby stlvání, blékání, chvání, vybavuje dítě určitým sciálním statusem, příslušnstí k vrstvě, třídě, etnické skupině. Tím vším je 6

7 rdina nejdůležitějším činitelem při utváření sbnsti dítěte, včetně dchylek a defrmací. D jisté míry však záleží i na aktivitě, pržívání i genetické výbavě dítěte. Frmvání sbnsti bývá přímým drazem kvality rdiny, i když je mžný výskyt negativních genetických dispzic natlik silných, že je výchvné půsbení nedkáže vlivnit. Zanedbávání v rdině však vlivní vývj sbnsti vždy negativně. Výchvně zanedbávají jak rdiče s nízku scieknmicku a kulturní úrvní, kterým chybí rdičvské kmpetence, zkušenst, mtivace k rdičvskému chvání, tak rdiče s vysku scieknmicku úrvní, kterým chybí čas na výchvu, dítě je nevítané a rdiče preferují jiné hdnty než je jejich rdičvská rle. Skryté neb zjevné pruchy rdinné atmsféry mhu nesprávně zaměřit vývj sbnsti tím, že se upevňují většinu nepříznivé vzrce chvání a hledání náhradníh citvéh vztahu knčí v partě, sektě, idelgii, předčasném partnerském živtě. Prblematické rdiny lze rzdělit pdle stupně narušení fungvání na rdiny prblémvé, které mají pruchu některé funkce, ale vývj dítěte není hržen. Narušení funkcí v rdině disfunkční je vážnější, může být hržen vývj dítěte a rdina sama není schpna prblémy zvládnut, např. z důvdů chrnickéh nemcnění, závislsti na návykvých látkách, hmtná nuze. Je nutná pmc institucinální, sanace a pdpra rdiny, čast dluhdbá. Rdina afunkční neplní žádnu svu funkci, hržuje živt dítěte, sanace bvykle není mžná a institucinální pmc dítěti spčívá v nalezení dpvídající náhradní rdinné péče. V tmt případě je pr dítě a jeh sebepjetí nutné vytvření přijatelnéh brazu půvdní rdiny. Pkud tent braz nemůže být pzitivní, měl by být v nejhrším případě neutrální. Je nevhdné afunkční rdinu jakkli hdntit, dsuzvat, kriminalizvat, prtže t může vést u dítěte k pcitům viny, selhání, splečenskéh vylučení, bezmci ve vztahu k vlastní buducnsti. Je vhdné přijatelný braz rdiny vytvářet aktivně, nečekat na dbu, kdy se dítě začne spntánně zajímat infrmace svých rdičích, prtže se většinu dzví údaje negativní. Vždy je nutné dítěti dpvědět na jeh případné tázky týkající se půvdní rdiny, říkat mu pravdu a při sdělení pužít takvu frmu, která dpvídá stupni jeh vývje. V praxi dětskéh a drstvéh psychiatra se pakvaně řeší prblematická kmunikace v rdině, velmi čast dítě například neví, že je nevlastní neb že je rdič ve výknu trestu. Przrazení rdinnéh tajemství bvykle vnímá jak ztrátu důvěry (c když rdič lhal i v jiných věcech, např. že mě má rád) a autrity, kdy rdič neddržuje t, c sám d dítěte vyžaduje. Děti se čast dstávají d psychiatrické péče v důsledku traumatu spjenéh s rzpadem rdiny a ztrátu jistty, ale také v důsledku vleklých rzvdvých sprů, jejichž sučástí je znalecké psuzvání vztahů v rdině. Obvyklým prblémem je řešení úprav styku dítěte s rdiči p rzvdu, kdy je tématem i tázka střídavé péče, s kteru stále máme mál zkušenstí. Není vhdná v případě emčně nárčnéh rzchdu, pkud rdiče nejsu schpni splečně knstruktivně kmunikvat, v případě averze jednh rdiče vůči druhému. Předpklady pr střídavu péči jsu přání dítěte žít s běma rdiči, stejný (pdbný) přístup k výchvě dítěte u bu rdičů, blízkst bydlišť rdičů, aby dítě neměnil šklu a kamarády. Ideální je trvalé bydlení dítěte, u kteréh se střídají rdiče. Pr dítě může střídavá péče znamenat mžnst mít ba rdiče, ale také mhu mít prblém s tím, kam vůbec patří, kde mají dmv. Čast nejde v případě rzvdvé prblematiky prblém medicínský, ale sciální, v těcht případech lze diagnstický pbyt zdravéh dítěte ve zdravtnickém (psychiatrickém) zařízení pvažvat za zcela neindikvaný a pr dítě traumatizující. Takvý pbyt navíc neřeší pdstatu prblému, kteru je neschpnst rdičů splu kmunikvat alespň v zájmu dítěte. V těcht případech je vhdná terapeutická práce především s rdiči a celu rdinu. Význam rdiny v živtě dítěte je nenahraditelný. Pr vývj dítěte je však krmě bjektivníh stavu rdiny důležité i t, jak rdinu subjektivně vnímá, jak chápe své rdiče a širší rdinu, jak se vyrvná se svu minulstí a k jaké buducnsti bude směřvat. Literatura: Bwlby J: Vazba, Prtál, 2010; Matějček Z: Rdiče a děti, Avicenum, 1989; Matějček Z a kl: Náhradní rdinná péče, Prtál, 1999; MPSV: Nárdní zpráva rdině 2004; Váša-Trávníček: Slvník jazyka českéh, 1937; Vágnervá M: Vývjvá psychlgie, Prtál,

8 II. Ptřebnst služeb pr děti a rdiny, sučasný systém a mžnsti rzvje PhDr. Radek Suda, Odbr sciálních služeb sciálníh začleňvání MPSV Mgr. Klára Trubačvá, Odbr rdiny a dávkvých systémů MPSV PhDr. Milslav Macela, Odbr rdiny a dávkvých systémů MPSV Ptřeby Ptřeby dítěte (rdiny) ptřeby má dspělý člvěk i dítě rzdíl je v tm, že dspělý člvěk může na své ptřeby rezignvat ptřeby dítěte lze značit jak všestranný rzvj či zájem dítěte tyt ptřeby lze zajistit nejlépe v rdinném prstředí primární dpvědnst za zajištění ptřeb dítěte nesu rdiče, stát je však garantem dítě má na zajištění ptřeb práv Frmy, kterými jsu/mhu být ptřeby uspkjvány aktivity na úrvni nejpřirzenějšíh sciálníh prstředí: rdina a kmunita, které realizují frmální i nefrmální nástrje pdprující sciální začlenění jedince frmální způsby pdpry a pmci za strany veřejné správy (becní a krajské samsprávy, stát) a nestátníh sektru 8

9 Rle rdiny, kmunity, veřejné správy Rle rdiny, kmunity a veřejné správy 9

10 Frmální způsby zajištění ptřeb dítěte ze strany státu pdíl na vytváření splečenskéh prstředí (pstje, přístupy) = sciální prgramy a sciální plitika vytváření právníh prstředí (právní nárk na zajištění ptřeb dítěte, stanvení pvinnstí rdičů a dalších subjektů) prstřednictvím pdpry rdičů, širší rdiny, náhradních rdičů (prevence, infrmace) pdpra vybraných činnstí = služeb garance kvality (dbrnst, standardy kvality) a kntrly Právní prstředí nvý bčanský zákník, nvela zákna sciálně-právní chraně dětí, nvela zákna sciálních službách není nutný samstatný zákn vyčleňující služby pr rdinu a děti ze systému statních sciálních služeb, cestu je pstupné sjedncvání se systémem sciálních služeb dle zákna 108/2006 Sb. (v systému sciálních služeb djde paralelně ke změnám d úpravy druhů služeb k úpravě jedntlivých činnstí) institut pvěření k výknu sciálně-právní chrany dětí zůstane zachván z důvdu specifičnsti činnsti a vztahu k cílvé skupině je nutn zavést standardy zajišťující pr bjednatele (rdiny, děti, rgány veřejné správy) kvalitu práce a mžnst kntrly cílvý stav jeden zákn chraně práv dítěte a pdpře rdiny Pr jaké cílvé skupiny služby vytváříme? pr rdiny v nejrůznějších živtních situacích a všech frem Sciální změny, které způsbily sučasnu přeměnu někdejších frem manželství a rdiny, jsu převážně nevratné (Giddens) pr rdiny bez přívlastku Nechci žádné rdině předepisvat, jak má žít! (splkvá ministryně pr rdinu za CDU Kristina Schreder) mdely rdinnéh živta se liší a neexistuje jeden dknalý způsb výchvy dětí Prevence, infrmace pdpůrná slžka fungvání rdiny a jedntlivce sučástí jsu nízkprahvé infrmace - tématech suvisejících s vývjem dětí narzení dítěte, vztahy, škla, dspívání - zdravtní péči a tématech suvisející se zdravím - zaměstnávání a vzdělávání - službách rané péče - prenatálních, předprdních službách - indikacích hržení - mžnstech pdpry v případě hržení - právní a praktické pradenství, bhajující práva dětí a rdičů reakce na první signály v rámci sítě pdpry - škla, lékař, kmunita Příklady činnstí = služeb svépmcné skupiny v rámci kmunity intuitivní rdičvství služby zaměřené na infrmvanst v zájmu dětí a nezletilých centra pdpry dětí a rdin trénink pzitivníh rdičvství videtrénink interakcí mediace prgramy psychsciální pdpry pr rdiče samživitele, zejména tce pradenská centra pr rdiny, kde se vyskytuje závislst prgramy typu Pět P (dbrvlnické prgramy) sciální centra v rámci kmunity preventivní prgramy zaměřené na celu rdinu 10

11 Příklady živtních situací, pr které služby vytváříme těhtenství puberta/dspívání partnerské ptíže výchvné prblémy u dětí děti se zdravtním pstižením násilí v rdině adpce, pěstunství dchd z náhradní péče Financvání: jaké služby má pdprvat stát, kraj, bec? Obec: vlnčasvé a zájmvé aktivity, kmunitní služby reagující na ptřeby bce a lidí zde žijících Kraj: pskytvání kmplexních, prfesinálních služeb Stát: vysce specializvané služby, služby nadreginálníh charakteru, nvé typy služeb = služby zcela chybějící (piltní dzkušení), skupiny hržené vylučením a diskriminací Dtační řízení na pdpru rdiny 2012 pstupné sbližvání se systémem sciálních služeb mhu žádat i registrvaní pskytvatelé (aktivity se nesmí krýt se žádst d dtačníh řízení na sciální služby uznané rganizace budeme reagvat na ptřeby cílvých skupin, nikli na ptřeby pskytvatelů (mám zaměstnance, c teď s nimi?) Dtační řízení na pdpru rdiny Preventivní prgramy na pdpru rdin 2. Pdpra náhradní rdinné péče 3. Služby v blasti sciálně-právní chrany dětí Preventivní prgramy na pdpru rdin - aktivity směřující k předcházení negativních jevů v rdině - aktivizační služby, vzdělávací a tréninkvé aktivity, kurzy pr zvýšení rdičvských kmpetencí - pradenství v blasti rdičvství - pdpra mezigeneračníh sužití Nebudu pdprvány aktivity typu vlná herna, zájmvé kružky s dětmi (tancvání, zpívání, hraní), jazykvá výuka, zejména ty, které jsu běžně pskytvány na kmerční bázi Pdpra náhradní rdinné péče - dbrná pmc a pradenství při výknu náhradní rdinné péče - pdpra a dprvázení náhradních rdin - dlehčvací služby Služby v blasti sciálně-právní chrany dětí služby psilující práva dětí - preventivní služby - ambulantní služby - terénní služby - pdpůrné služby - služby ve splupráci s OSPOD 11

12 pririty krajských střednědbých plánů rzvje sciálních služeb pririty dtačních plitik jedntlivých pskytvatelů dtace nvela zákna sciálně právní chraně dětí standardy kvality, návrh na zavedení státníh příspěvku pr další kruh pskytvatelů služeb realizace individuálníh prjektu MPSV Systémvá pdpra prcesů transfrmace systému péče hržené děti a rdiny vyhláška k ustanvení 101, dst. 3 první výstupy z individuálníh prjektu Pdpra prcesů v sciálních službách - činnsti služeb reagujících na sciální jevy a ptřeby - cenění činnstí - finanční kapitly střednědbých plánů rzvje SS - základ refrmy financvání sciálních služeb aktivní v rce 2014 Budujeme systém, který: je plně zaměřen na dítě respektuje ptřeby a vývj dítěte sleduje dluhdbý zájem dítěte, pdpruje jeh jedinečnst s vývj umžňuje rvné příležitsti pr všechny děti zahrnuje d řešení situace děti a rdiny a celé sciální klí staví na silných stránkách dětí a rdin, identifikuje prblémvá místa funguje integrvaně a ve splupráci všech zúčastněných subjektů je trvalým a interaktivním prcesem pskytuje a reviduje paření a pskytvané služby je zalžen na bjektivně zjištěných skutečnstech a důkazech Je nutn nalézt vhdnu frmu chrany Mgr. Klára Trubačvá (klara.trubacva@mpsv.cz) Odbr rdiny a dávkvých systémů PhDr. Milslav Macela (milslav.macela@mpsv.cz) Odbr rdiny a dávkvých systémů PhDr. Radek Suda (radek.suda@mpsv.cz) Odbr sciálních služeb a sc. začleňvání MPSV ČR 12

13 III. HSt Hme-Start ČR Mgr. Alžběta Benčvá Organizace existuje d rku 2003 (v Praze). V rce 2007 byla rganizace rzšířena pbčky v Brně a Liberci. Specializujeme se na práci se sciálně hrženými rdinami s dětmi d 6let, zaměřujeme se na interakci rdič dítě v raném vývjvém bdbí. Organizace spadá d blasti služeb sciální prevence, je registrvána jak sciálně aktivizační služba pr rdiny s dětmi. Organizace má pvěření k sciálně-právní chraně dětí d rku HSt Hme-Start ČR je členem mezinárdní rganizace Hme-Start Wrldwide Způsb práce : 1. Práce dbrvlníků v rdinách (dbrvlnická práce je hlavní činnst, lze ji kmbinvat s terénní sciální prací především v případech, které jsu velmi nárčné) 2. Práce sciálních pracvníků v rdinách terénní sciální práce 3. Diagnstick-terapeutická práce v rdinách (začneme v začátkem rku 2012) Videtrénink interakcí (začneme v plvině rku 2012) Cílvé skupiny: Rdiny, které mmentálně pržívají nárčnu živtní situaci (dchd neb úmrtí jednh z rdičů, dluhdbé nemcnění, izlace a samělst, dále rdiče velmi mladí a své dítě starají sami bez partnera neb jsu stále ještě sami dětmi ) Rdiny hržené sciálním vylučením, ppř. v situaci sciálníh vylučení neb sciálně znevýhdnění. Čast se jedná multiprblémvé rdiny, kde je stanven dhled nad dítětem/dětmi. (dluhdbě nezaměstnaní, sby s nízku kvalifikací neb bez kvalifikace, závislsti, rdiče bez zkušenstí s fungujícím rdinným prstředím.) Rdiče, jimž se navrací dítě d péče pr předchzím debrání d institucinální péče. Nejčastější prblémy, se kterými se rdiny ptýkají: chybí jim ptřebné dvednsti a schpnsti ve výchvě dětí (např. intelektvé neb sciální). Nezažili rdinný mdel neb sami vyrůstali v rdinách dysfunkčních a neumějí navázat dstatečnu citvu vazbu s dítětem. chybí základní sciální dvednsti a důležité vlní vlastnsti, cž stěžuje přístup k zaměstnání i při navazvání dbrých sciálních vztahů v kmunitě rdiny žijí spíše knzumním způsbem živta, pdléhají tlaku sciálníh prstředí, ve kterém se phybují, ale i tlaku médií (výrbky/finanční prdukty) Rdiny nejsu dstatečně infrmvány, a v důsledku th se zaplétají d závažných finančních prblémů a jejich sciální a eknmický status se dále zhršuje. Cíl práce: Cíle jsu velmi knkrétní pdle individuálních ptřeb rdiny. Zaměřujeme se především na: Prevenci zanedbání péče děti Zvýšení kmpetence rdiny ve výchvě a péči děti Pdpru prhlubení vztahu rdičů s dětmi Aktivizaci k důslednější péči děti - nácvik určitých rdičvských a sciálních dvednstí Nácvik praktických dvednstí v péči dmácnst Aktivizace rdiny v trávení vlnéh času s dětmi (alesp.1 týdně ven, hra s dětmi, dmácí práce s dětmi ) Pmc sladit situaci při příchdu dítěte zpět z institucinální neb ústavní péče 13

14 Zvýšení živtaschpnsti rdiny Trénink rdiny k větší samstatnst, aby byla schpná samstatně řešit svu situaci (nespléhat na pmc institucí ) Trénink rdiny v přebírání dpvědnst za své jednání a chvání, trénink řešit věci včas (splátky, dluhy, dvlání, žádsti ) Začleňvání rdiny d kmunity, pdpra ve vytváření pdpůrné sciální sítě 1. Práce dbrvlníků: Významnu pdmínku našich služeb je, že dbrvlníkem může být puze sba s rdičvskými zkušenstmi. Dbrvlníky jsu sami rdiče, kteří již překnali různé fáze vývje rdiny a mají knkrétní představu situacích a prblémech, d kterých se mhu mladí a nezkušení rdiče dstat. Mhu tak pchpit a i předvídat různé nepříjemné živtní situace, které mhu v průběhu zakládání neb fungvání rdiny nastat. Pracujeme na princip: zkušený rdič pmáhá méně zkušenému rdiči Věkvý průměr našich dbrvlnic 40-45let (d 26-70let). V rámci prjektu jsu 2 hlavní skupiny na mateřské dvlené (chdí se svými dětmi ), dbrvlnice s drstlými dětmi. Dbrvlníci nabízejí svůj vlastní (sukrmý) čas a přátelství, čímž se významně liší d prfesinálních pracvníků statních rganizací zabývající se sciální prblematiku Nabízejí: Pečující přístup Přítmnst nasluchající sby, která dvede pradit a pdpřit, někdy je t pr některé klienty pravdu pprvé, kdy ně má někd pravdvý zájem a dává t najev (čast je dbrvlník jediná blízká sba, kteru rdina má). Supluje chybějící sciální vazby. Objektivní a realistický nadhled pcházíme z jinéh prstředí, většinu máme větší nadhled a jiné zkušensti. Čerstvé nápady a reflexe rdina už většinu vyčerpala všechny pr ní dstupné způsby řešení, prt může být pr rdinu velice bhacující, když někd přijde s nvými nápady. Rdiny většinu ptřebují změnu nějaku dbu vstřebat, zvyknut si na ní, a ptm mhu pmalu přistupvat k jejímu prvedení. Dbrvlnice, které chdí se svými dětmi, pracují metdu vlastníh příkladu výchvy a péče děti, nácvikem nápdbu. Dbrvlnice s drstlými dětmi, čast d určité míry suplují chybějící vztahy v rdině mateřsku neb babičkvsku rli. Dbrvlníci jsu metdicky vedeni pracvníky rganizace. Vedení dbrvlníků: Příprava: Přípravný kurz: základy sc.patlgie, mdelvé situace, kmunikační dvednsti, metdika a pravidla práce. Pvinný. 20hd. S rganizací pdepisují dhdu dbrvlnické činnsti, etický kdex, mlčenlivst Metdické vedení Mnitring práce dbrvlníků - individuální knzultace s krdinátrem 1x týdně, dle ptřeby kdykli skupinvé supervize 1xměsíčně Dplňkvé vzdělávání dbrné přednášky z praxe Vlastní práce: pravidelné návštěvy dbrvlníků v rdinách max. 1x týdně na 2-3 hdiny délka splupráce dbrvlníka s rdinu d něklika měsíců až d max. 2 let (průměr 1 rk) jeden dbrvlník pracuje s jednu rdinu 14

15 2. Sciální práce s rdinu: V rámci tét splupráce pracujeme s rdinami, které jsu nárčné neb nevhdné pr dbrvlnicku práci (silně manipulativní klient, prblémy se závislstmi, psychiatrické nemcnění, dmácí násilí apd.) Nejčastějšími klienty jsu rdiny dpručené OSPOD. Práce s rdinu, je prti dbrvlnické práci intenzivnější a direktivnější (zpravidla 1-2x týdně, neb dle ptřeby) Práce sciálníh pracvníky spčívá především ve: vyhdncvání situace v rdině, sledvání vhdnéh půsbení rdičů na děti - jednání, chvání, interakce, emce, práce s rdinu na zlepšvání jejích vztahů s dětmi a na zlepšvání sciální situace, mtivace rdiny k intenzivnímu/systematickému řešení její situace - pskytvání pdpry při řešení, splupráce s pracvníky OSPOD a dalšími rgány SPOD a subjekty pvěřenými výknem SPOD, vypracvávání zpráv a psudků pr rgány SPOD, psaní žádstí a návrhů za rdinu (s jejím suhlasem), dprvázení rdiny na instituce, dpručvání dalších dbrníků z praxe. V případě zhršení situace v rdině a zvýšení intenzity hržení dítěte v rdině, kam dchází dbrvlník, je třeba splupráci dbrvlníka s rdinu navázat dbrnu prací sciálním pracvníkem, eventuelně případ zcela převzít sciálním pracvníkem a dbrvlnicku práci uknčit. Metdické vedení pracvníků Metdické a případvé prady 1x týdně Externí supervize 1x2měsíce Případvé knference dle ptřeby OSPOD Tent způs. práce puze v Praze (mezená kapacita vzhledem k pčtu pracvníků) 3. Diagnstick-terapeutická práce: Diagnstick-terapeutická práce s rdinu je nvý způsb práce s rdinu, který bychm chtěli v rámci kmplexnější péče rdiny zavést. Vychází z našich zkušenstí z praxe, kdy rdiny jsu většinu plaché v řešení závažných prblémů dětí s dbrníky. Rádi bychm rdinám nabídli mžnst, že dbrník djde přím k nim dmů, d přirzenéh prstředí a zhdntí, vyšetří stav dětí přím v rdině. Tím se eliminuje stres z dcházení za dbrníkem d nějaké instituce. Tut práci bude zajišťvat psychlg a speciální pedagg. V rámci psychlgické práce půjde především diagnstiku a práci s hyperaktivitu/adhd, deprivačním syndrmem, separační úzkstí (při návratu z ústavní péče), sdělvání závažných situací, řešení úzkstných a depresivních stavů dětí (p dmácím násilí apd.) atd. V rámci speciálně pedaggické práce půjde diagnstiku a práci s vývjvými vadami u dětí, lgpedie, kmpenzace zdravtních btíží apd. Pstup práce: Odbrník nejprve zjistí anamnézu rdiny a prvede analýzu situace. Dalších knzultací s dbrníkem se bude splečně s rdinu (pkud s tím bude rdina suhlasit) účastnit dbrvlník neb pracvník rganizace. Splečně tak vytvří plán pdle mžnstí a schpnstí rdiny, na kterém budu systematicky pracvat. Revize plánu bude prbíhat 1x2 měsíce. 15

16 Rdinám budeme nabízet videtrénink interakcí, aby měly mžnst pracvat na krekci svéh chvání vůči dětem. Mezibrvá splupráce (splupráce s OSPOD): Na začátku splupráce stanvujeme jasná pravidla (včetně infrmvání 3 sby) a hranice c můžeme dělat my a c už je v kmpetencích OSPOD. Pracujeme měkčím způsbem, většinu na přátelské bázi, jsme více vtaženi d živta rdiny, rdina nám důvěřuje můžeme tak lépe vysvětlit, kmunikvat s rdinu tm, c je ptřeba změnit dmluváme s OSPOD na knkrétních úklech. V rámci vzájemné splupráce vytváříme individuální plán - cíl, prstředky k dsažení, kd má jaké kmpetence a úkly, způsb předávání infrmací.individuální plán zpravidla vychází z případvých knferencí k jedntlivým případům neb individuálních knzultací se sciální pracvnicí. Individuální plán průběžně upravujeme neb věřujeme na případvých schůzkách (např. HSt, OSPOD, rdina). V průběhu celé práce prbíhají telefnické neb vé knzultace 16

17 IV. SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Seminář přádaný MPSV dne VÝZNAM SPOLUPRÁCE A NÁVAZNOSTI SLUŽEB PRO RODINY S DĚTMI MUDr. Elena Turnvská Mgr. Irena Kulhánkvá Dům tří přání. s. Dům Přemysla Pittra pr děti Karlvarská 18, Praha 6 Ruzyně Tel.: , Ambulantně terénní centrum Svatvítská 7, Praha 6 Tel.: Úvd Občanské sdružení Dům tří přání pskytuje d rku 2003 pdpru hrženým dětem a jejich rdinám. Názvem příspěvku chceme zdůraznit jeden ze základních předpkladů, který je pr rganizaci závazný. Od jejíh vzniku, přes každrční rzšiřvání pracvníh týmu a frem pdpry až p sučasnst, kdy nabízíme kmplexní dbrné služby, je pr nás důležitá kmpatibilita se systémem služeb pskytvaných hrženým dětem napříč rezrty. 2. Pslání rganizace Dům tří přání Psláním rganizace je pskytvání kmplexních služeb rdinám v hržení tak, aby byla zachvána vazba dítěte a vlastní rdiny, a t prstřednictvím: dbrné práce s vlastní rdinu, aby dítě mhl vyrůstat dma přípravy dítěte a rdiny na náhradní rdinnu neb náhradní výchvnu péči v případě vyčerpání všech mžnstí pdpry přispění k systémvým změnám v péči hržené děti a rdiny směrem ke splupráci a kmpatibilitě služeb napříč rezrty. 17

18 Dítěti a rdině má být srzumitelné, kd a jakým způsbem jim v systému péče pskytne pdpru, a t s hledem na míru hržení dítěte (prevencí pčínaje, přes ambulantní, terénní neb pbytvé služby všech rezrtů, až p pdpru vlastní rdiny v situaci umístění dítěte d náhradní rdinné neb náhradní výchvné péče). Smyslem je, aby rdina byla respektvána ve svých mžnstech a schpnstech, aby se na prcesu zlepšení situace pr dítě aktivně pdílela a průběh a návaznst aktivit jí byl srzumitelný. Předpkladem je, aby služby jedntlivých rezrtů na sebe navazvaly a dplňvaly se prstřednictvím splupráce všech dbrníků. 3. Principy práce našeh zařízení Důraz na právněné zájmy, ptřeby a práva dítěte Nehdntící, na prces a řešení prblému rientvaný přístup, pstj neutrality ke všem zúčastněným stranám Vnímání rdiny jak celku, práce s rdinným systémem, dítě je vždy středem zájmu Respekt k vlastní rdině dítěte, jejím mžnstem i limitům: vedení rdiny k aktivnímu a samstatnému řešení situace pdpra rdiny splečně s chranu dítěte dle vyhdncení míry jeh hržení pkračující dbrná práce s rdinu i při nutnsti náhradní rdinné neb náhradní výchvné péče (rdina nepřestává být zdpvědná za další sud svých dětí a práce má směřvat k tmu, aby se dítě mhl vrátit dmů). Kmplexní phled na dítě (hledisk zdravtně-psychlgické, sciální, pedaggické) Mezibrvý přístup a návaznst pskytvaných služeb a frem pdpry: uvnitř rganizace: prfesinální týmvá práce, ambulantní, terénní a pbytvé frmy pdpry vně rganizace: partnerská splupráce a respekt k dbrníkům, rganizacím a institucím napříč rezrty. Úzká splupráce s OSPOD: respekt k pracvníkům OSPOD jak ke case managerům (pracvníkům klíčvým, krdinujícím všechny služby a dbrné aktivity pskytvané dítěti a rdině) nabídka dbrné splupráce rzšiřuje mžnsti pracvníků OSPOD před nutnstí zásahu sudu případvé knference jak bligátní sučást práce a důsledné ddržvání dmluvených pravidel a závěrů s rzdělením kmpetencí 18

19 v případě vyčerpání všech dstupných frem pdpry dítěte a rdiny umžňuje úzká splupráce OSPOD s dbrníky pskytnut sudu relevantní pdklady pr rzhdnutí náhradní rdinné neb náhradní výchvné péči. 4. Kmu jsu naše služby určeny I. Dětem d 3 d 18 let hrženým následujícími situacemi: vztahvé prblémy v rdině výchvné prblémy v rdině rzvdvé spry rdiče nemají dstatečně svjené rdičvské dvednsti sciální prblematika (ztráta bydlení rdiče aj.) rdič je hspitalizvaný v rdině se vyskytuje psychiatrické nemcnění, závislst na návykvých látkách apd. rdič byl/je ve VTOS II. Prjevy u dětí: dítě vykazuje známky syndrmu CAN (Child Abuse and Neglect) týrané, zneužívané, zanedbávané děti dítě vykazuje pruchy chvání - prblémy s autritami, záškláctví, lhaní, výchvné prblémy ve škle, šikana atp. dítě trpí psychickými neb zdravtními prblémy úzkstnst, depresivní ladění, sebepškzvání, psychsmatické btíže apd. Uvádíme rientační rzdělení pr přehlednst. Vyjadřuje hlavní skupiny, které se mhu prlínat neb kmbinvat, nebť velmi čast pracujeme s rdinami mnhprblémvými. Prjevy u dětí jsu též ppsány rámcvě, mhu být různě kmbinvány a skupiny se překrývají, neb u nich nejsu přítmny žádné ppsané prjevy. 5. Cíle služeb Dmu tří přání Zlepšení psychickéh a fyzickéh stavu dítěte Zlepšení šklních výsledků a šklní dcházky dítěte Pdpra a mtivace členů rdiny k przumění a řešení jejich situace Zlepšení kmunikace mezi dítětem a rdičem (pečující sbu) Zlepšení kmunikace mezi rdiči a sjedncení výchvných pstjů 19

20 Zlepšení rdičvských dvednstí Předejití umístění dítěte d náhradní rdinné neb náhradní výchvné péče Zlepšení pdmínek v rdině pr umžnění návratu dítěte dmů z náhradní rdinné péče, neb z pbytvých zařízení. 6. Pracvní týmy Dmu tří přání a využívané nástrje při práci s dítětem a rdinu Práce s hrženým dítětem a jeh rdinu vyžaduje kmplexní phled, vyhdncení situace a pdpru ve všech blastech, které trauma ve vývji dítěte vlivňuje. Musíme si být vědmi transgeneračníh přensu traumat, výchvných přístupů, mdelů chvání, pstjů, vztahvých vzrců a jiných zkušenstí v rdinách hržených dětí. Vytvřit pdmínky k navzení změny neb zmírnění dpadu ne zcela příznivých mžnstí rdiny na dítě může puze tým prfesinálních pracvníků různých prfesí, který garantuje mezibrvu splupráci. Odbrný tým zaručuje využití mderních nástrjů sciální práce, pedaggiky, psychlgickéh pradenství, terapeutických přístupů, diagnstiky a vyhdncvání rdinné situace. Odbrnst persnálu zaručuje: schpnst pskytnut dítěti a rdičům adekvátní pdpru, aby mhl dítě vyrůstat dma schpnst vyhdntit, kdy vlastní rdina nemůže pskytnut vhdné pdmínky pr zdravý vývj dítěte, ač jí byly pskytnuty v dstatečné míře a v dhdnutém čase všechny dstupné frmy pdpry schpnst zvažvat v průběhu hledání náhradníh řešení, zda dítěti skutečně nabízíme lepší pdmínky než má ve vlastní rdině schpnst pracvat s vlastní rdinu a dítětem nadále tak: aby byli na tent závažný zásah d rdiny připraveni, aby byl pr ně přijatelný, aby následná pdpra vazeb dítěte a vlastní rdiny kntinuálně pkračvala. schpnst adekvátně kmbinvat: ptimální míru pdpry vlastní rdiny a míru chrany dítěte, ptimální míru prfesinality a lidsksti s primárním respektem k dítěti a jeh rdině. 20

21 III. Pracvní týmy Dmu tří přání Ambulantně terénní centrum: veducí zařízení - psychlg sciální pracvníci s psychterapeutickým výcvikem speciální pedagg Dům Přemysla Pittra pr děti: veducí zařízení sciální pracvník s psychterapeutickým výcvikem sciální pracvníci s psychterapeutickým výcvikem veducí pedaggick-výchvný pracvník tým pegadgick-výchvných pracvníků IV. Využívané nástrje při práci s dítětem a rdinu Krizvá intervence Základní a dbrné sciální pradenství Pedaggické a psychlgické pradenství Terapeutické techniky (prvky systemické terapie, mediace, sciálně terapeutické činnsti apd.) Individuální pdpra dítěte Trénink kmunikačních dvednstí v rdině Sciálně edukační vedení Případvé knference jakžt nástrj multidisciplinární splupráce Způsby a frmy práce s rdinu 7. Ambulantně terénní centrum Mapvání a vyhdncení Mapujeme s rdinu a dítětem vhdnst našich služeb pr pdpru rdiny v její aktuální situaci Individuálně psuzujeme situaci rdiny a ptřeby dítěte na základě: knzultací s dítětem, s rdiči a dalšími splupracujícími subjekty knzultací s OSPOD a případvých knferencí využití nástrjů pr hdncení míry hržení dítěte v rdině psychlgické a pedaggick-psychlgické diagnstiky aj. Splečně s dítětem a rdinu vytváříme individuální plán pdpry rdiny. 21

22 Ambulantní práce s rdinu Rdiny s dětmi dchází pravidelně na knzultace Zváni jsu ba rdiče a děti, rdiče samstatně, děti samstatně, případně další rdinní příslušníci Náplní setkání je pdpra rdiny k dsažení cílů daných individuálním plánem, a t s využitím výše ppsaných nástrjů pr práci s dítětem a rdinu. Intervence v terénu Práce s dítětem a rdinu v přirzeném prstředí Návaznst na pbytvé služby Připravujeme dítě a rdinu na pbytvu frmu pdpry, pkud je tat nutná. Pracujeme s dítětem a rdinu před a p uknčení pbytu v Dmě P. Pittra pr děti. 8. Dům Přemysla Pittra pr děti Dům Přemysla Pittra pr děti (dále DPPD) představuje mezibrvé krizvé pracviště rdinnéh typu (10 lůžek), které umžňuje individuální přístup k dítěti a rdině. Prstřednictvím tzv. terapie prstředím získávají dítě i rdiče pzitivní krektivní zkušenst: krátkdbý pbyt dítěte mim rdinu umžňuje rdině i dítěti získat dstup ptřebný pr přijetí a przumění aktuální situaci v rdině. Vzniká tak prstr pr navzení změn veducích k psílení rdiny a jejíh fungvání. nehdntící přístup, přijetí a respekt k dítěti a rdině umžňuje vznik důvěry a mtivuje rdiče k převzetí zdpvědnsti za fungvání rdiny. V tét atmsféře je též bezpečné vyjádření nesuhlasu s hržujícím jednáním ze strany rdičů vůči dítěti. Na změně tht jednání pak rdiče splupracují. Dítěti se dstává pdpra ve všech blastech živta, cž mu umžňuje získat nvu zkušenst se sebu samým, ve vztazích (s rdiči, vrstevníky, vychvateli a jinými autritami), bjevit své mžnstí, nahlížet svu situaci jinu ptiku apd. Délka pbytu na nezbytně nutnu dbu (ptimálně d 3 měsíců) zabezpečuje chranu dítěte před sekundární traumatizací s rzvjem pruchy chvání neb psychických prblémů, kterými děti mhu reagvat na dluhdbé vytržení z rdiny. Způsby a frmy práce s rdinu Práce s dítětem v pbytvé části Dítěti pskytujeme dbrnu pdpru a péči 22

23 Zajišťujeme každdenní ptřeby dítěte (hygiena, strava, sebebsluha apd.) Vedeme děti k pdílení se na běžných pracích v dmácnsti Zajišťujeme pvinnu šklní dcházku, přípravu d škly a další prgram dne. Ambulantní práce s rdinu Rdiče neb jiné pečující sby dchází pravidelně na knzultace Prbíhají pravidelné knzultace s dítětem na pbytu Náplní setkání je pdpra rdiny k dsažení cílů daných individuálním plánem pdpry Spluvytváříme pdpůrnu síť dítěti a rdině prstřednictvím splupráce s dalšími dbrníky, rganizacemi a institucemi (škla, lékař, OSPOD aj.) Terénní práce s dítětem a rdinu Pracujeme s dítětem a rdinu v přirzeném prstředí s cílem zachvání vazeb a přípravy na návrat dítěte dmů Dprvázíme dítě d škly, k lékaři, na vlnčasvé aktivity apd. Návaznst na ambulantní a terénní služby Připravujeme dítě a rdinu na předání d následné péče Ambulantně terénníh centra s cílem udržet změny v rdinném systému a dále rzvíjet získané dvednsti u dětí i rdičů. 9. Legislativa Zákn č.359/1999 Sb. sciálně-právní chraně dětí, ve znění pzdějších předpisů r.2003 pvěření k výknu sciálně-právní chrany dětí se zaměřením na: zřizvání a prvz zařízení pr děti vyžadující kamžitu pmc zřizvání a prvz zařízení sciálně výchvné činnsti zřizvání a prvz zařízení dbrnéh pradenství pr péči děti činnst zaměřenu na chranu dětí před škdlivými vlivy a předcházení jejich vzniku pmc rdičům při řešení výchvných neb jiných prblémů, suvisejících s péčí dítě 23

24 Zákn č.108/2006 Sb. sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů r registrace sciálních služeb: sciálně aktivizační služby pr rdiny s dětmi azylvé dmy krizvá pmc r změna registrace sciálních služeb: sciálně aktivizační služby pr rdiny s dětmi - A-T centrum sciální rehabilitace - Dům Přemysla Pittra pr děti krizvá pmc - Dům Přemysla Pittra pr děti Zákn č.94/1963 Sb. rdině Listina základních práv a svbd (č.2/1993 Sb.) Úmluva právech dítěte (č.104/1991 Sb.) 10. KAZUISTIKA Význam splupráce a návaznsti služeb pr rdiny s dětmi v praxi K prezentaci jsme vybrali rdinu třináctiletéh chlapce, se kteru jsme pracvali a budeme nadále pracvat způsbem výše ppsaným. V jedntlivých fázích práce s rdinu byla jasně identifikvatelná rizika, ale i mžnsti, které je mhu minimalizvat. Na tmt příkladu z praxe je též vidět, jak je nutné pstupy sjedntit c nejdříve d zahájení práce s rdinu a jak je ptřebné rdinu tevřeně a srzumitelně infrmvat všech aktivitách a pstupech. Velmi čast se hvří tm, že pbyt dítěte mim rdinu je pr dítě trestem. Tent příklad z praxe dkumentuje, že tmu tak nemusí být. I. Zahájení splupráce v sukrmé pradenské praxi Na sukrmu pradnu se brátil tec pr vystřené knflikty se svým třináctiletým synem. P rzvdu manželství ve věku šesti let chlapce mu byl svěřen d péče. Chlapec p knfliktu a ptrestání dešel k matce. Pr stupňující se kázeňské prblémy ve škle dpručila výchvná kmise rdičům přeřazení chlapce d speciální škly pr děti s pruchami chvání. Dále se d druhéh stupně ZŠ pstupně zhršval v prspěchu, ač byl d čtvrté třídy premiantem třídy a měl samé jedničky. Vždy byl hdncen jak velmi bystrý, cž byl důvdem tlerance k prvním signálům zhršvání jak v chvání, tak v prspěchu. Dalším prjevem je rizikvé chvání, kdy ve vlném čase bývá chlapec s partu starších kamarádů, chdí za šklu, dpuští se i drbných krádeží, experimentuje s kuřením a alkhlem. 24

25 Od 4 let věku je chlapec sledván dětsku psychlžku pr pruchu pzrnsti s hyperaktivitu (ADHD) a blesti hlavy. S matku je chlapec v běžném styku, pr nemžnst rdičů dmluvit se dcházel při předávání chlapce k pakvaným knfliktům v přítmnsti chlapce, které v minulsti rdiče řešili za asistence sciální pracvnice i plicie. Matka chlapce přišla d pradny jednu, dále dcházela s chlapcem k dětské psychlžce, která jej měla v péči d dětství. Chlapec se asi p měsíci vrátil k tci a začal dcházet d pradny s ním. Matka pdala návrh na PO svěření syna d své péče. Vzhledem k tmu, že se rdiče nemhli dmluvit a na řešení jejich situace participval více dbrníků (sciální pracvnice a kurátrka pr mládež, dětská psychlžka, zástupci škly, pracvnice pradny) byl nutné sladit práci všech pracvišť. Prt byli jejich zástupci telefnicky kntaktváni a se suhlasem tce jim byl vysvětlen další pstup a plánvané předání rdiny d péče Dmu tří přání. Též byl všem aktérům vysvětlen, prč je nutné situaci rdiny zklidnit, umžnit psychdiagnstiku, dle které pak bude učiněna ptimální vlba škly a naplánván další pstup. Na všechny změny musí být chlapec připraven a je nutné nabídnut pdpru tak, aby změny zvládl. Vše byl srzumitelně d pčátku připravván s tcem a psléze s chlapcem. II. Příprava na předání rdiny d Dmu tří přání S chlapcem a tcem byl dmluven, že se bjednají ke stálé externí dětské psychlžce Dmu tří přání, aby byla c nejdříve realizvána psychdiagnstika a pedaggická diagnstika. Na dpručení též tec slvil bčanské sdružení LATA, aby byla c nejdříve navázána splupráce s dbrvlníkem pr chlapce. Chlapec i tec byli seznámeni s alternativami dalšíh pstupu ambulantně terénní pdpra Dmu tří přání splečně s dbrvlnicí. s. LATA / stacinář SVP / pbyt SVP / pbyt Dům tří přání. Byl jim vysvětlen, prč je t nutné a c je čeká. Chlapec i tec s tímt pstupem suhlasili. III. Práce s rdinu v rámci Ambulantně terénníh centra Dmu tří přání Tým ambulantně terénníh centra (ATC) pkračval v práci s rdinu v těcht blastech: zklidnění situace předejití řešení rdinné situace za účasti sudů, předejití uknčení šklní dcházky ve škle běžnéh typu a přeřazení chlapce d speciální škly pr děti s pruchami chvání, předejití umístění dítěte d DDÚ uspřádání případvé knference intenzivní splupráce se stávajícími dbrníky (ředitel škly, třídní učitel, sciální pracvnice, kurátrka pr mládež, psychlžka chlapce) přizvání dalších dbrníků (externí psychlžka D3P, veducí Dmu Přemysla Pittra pr děti, LATA, ředitel smluvní škly) 25

26 dknčení diagnstiky a mapvání situace. Jak z diagnstiky, tak z mapvacích knzultací rdině a pracvníkům vyplynula nutnst pbytu chlapce v Dmu Přemysla Pittra pr děti (dále jen DPPD). Stanvené cíle pbytu byly pjmenvány v Individuálním plánu pdpry rdiny: psychická stabilizace a dpčinek chlapce v neutrálním prstředí rzhdnutí vlbě škly, kam bude chlapec dcházet pmc rdičům ke změnám v kmunikaci mezi sebu, ve výchvných pstjích vůči chlapci a v uspřádání rdinných vztahů, včetně nalezení ptimální míry kntaktu chlapce s běma rdiči. D závěrečné fáze práce s rdinu v ATC byla tedy přizvána buducí klíčvá pracvnice chlapce v DPPD. IV. Práce s rdinu v rámci Dmu Přemysla Pittra pr děti Chlapec přišel d DPPD p čtyřech měsících práce s rdinu v pradenské praxi a v ATC. Členvé rdiny byli připraveni na změny, které je v suvislsti s dčasným pbytem chlapce mim rdinu čekají. S chlapcem a rdiči byla p dbu pbytu dmluvena dcházka d smluvní škly v blízksti DPPD. Dle jeh chvání a prspěchu v nvé škle bude pté indikván typ škly pr něj nejvhdnější. Byl dmluven, že chlapec bude trávit víkendy u rdičů střídavě a p zbylý čas bude v DPPD. C se týče vlnčasvých aktivit, chlapec zpčátku dcházel na tréninky ftbalu. Vzhledem k nárčnsti djíždění pžádal jejich zrušení a trávil tak dplední časy v DPPD splečně s dalšími dětmi a vychvateli. Byl veden k samstatnsti, zdpvědnsti za své chvání i učení ve škle, k pdílení se na běžných pracích, které jsu v DPPD stejné jak v dmácnsti. T vše prbíhal tak, aby nebyl chlapec přetěžván kmpetencemi, které dětem nepřísluší, a byl pamatván na jeh sukrmí a zvýšenu ptřebu klidu a dpčinku. Dále prbíhaly na ambulanci DPPD knzultace chlapce s klíčvu pracvnicí s cílem prvázet h během pbytu ve všech blastech. Náplní knzultací byla témata týkající se vztahů s vrstevníky, trávení vlnéh času, vztahu k autritám, usnadnění přijetí změn v nvé škle, přebírání zdpvědnsti za chvání a vztah k učení. Okrajvě a v mezích chlapcva bezpečí jsme se věnvali jeh pstavení v rdině, jeh ptřebám a přáním. Též se chlapec učil vnímat své vlastní emce, myšlenky, aby lépe překnával nárčné živtní situace. Při knzultacích byl chlapec první dva měsíce velmi stažený d sebe, způsb práce s ním byl mžný zejména přes neverbální kmunikaci. Rzhvr byl mžný puze v tématech praktickéh rázu. Pstupem času se chlapec naučil z knzultací vytěžit úlevu, důvěru, sdílení. Díky tmu jsme mhli začít pracvat na individuálním plánu změny chvání ve škle. Pslední měsíc pbytu chlapec dsáhl výraznéh zlepšení: tevřeně se na všem dmluval, nebál se hvřit sbě a tm, c ptřebuje, c si myslí a c h těší neb trápí. Byl také schpen rzlišit u sebe emce, zájmy, ptřeby. Též se mu pdařil přenechat zdpvědnst za řešení rdinné situace rdičům a nám a převzít zdpvědnst za své fungvání ve škle a ve vlném čase. 26

27 Ve smluvní škle, kam chlapec dcházel p dbu pbytu, se mu pdařil zlepšit prspěch jeden až dva stupně ve většině předmětů. V chvání dšl k tak výrazné změně, že ředitel škly nabídl chlapci i rdičům mžnst pkračvat ve šklní dcházce i p návratu dmů. Chlapec i rdiče t přivítali. S rdiči chlapce paralelně prbíhaly ambulantní knzultace za účasti klíčvé pracvnice DPPD a taktéž klíčvé pracvnice ATC, aby byla zachvána kntinuita v pdpře rdiny. Pravidelné týdenní knzultace se týkaly vzájemné kmunikace (kladli jsme důraz na t, aby nebyl chlapec vtahván d jejich knfliktů a měl jasně daná jedntná pravidla). Rdiče pchpili, jaké dpady na chlapce má t, že jsu v dluhdbém spru a že se na něj neshdy mezi nimi přenáší. Vztahy v rdině se upravily natlik, že rdiče jsu schpni dmluvat se na trávení času chlapce s běma z nich s respektem k ptřebám a přáním chlapce: víkendech se v péči rdiče střídají, přes týden chlapec pbývá u tce a k matce přichází dle jeh i jejích časvých mžnstí. Rdiče se též dmluvili na rzdělení zdpvědnsti za jedntlivé blasti týkající se péče syna: lékařská péče, šklní dcházka, příprava d škly apd. V. Následná práce s rdinu v rámci Ambulantně terénníh centra Dmu tří přání Rdina je p návratu chlapce dmů v návazné péči v Ambulantně terénním centru, kde prbíhají knzultace s chlapcem a rdiči Pkračuje pdpra chlapce dbrvlnicí z.s. LATA Klíčvá pracvnice ATC je nadále v kntaktu se šklu, kam chlapec dchází S rdinu je dmluven pstup pr případ jakýchkliv nesnází Výstupem PK je prtikrizvý plán s úkly pr jedntlivé dbrníky, jak rdinu v těcht situacích pdpřit a na kh se v té které situaci mhu brátit (OSPOD, škla, ATC, LATA aj.) VI. Závěr Pbyt chlapce v Dmě Přemysla Pittra pr děti trval čtyři měsíce a celkvě se tedy s rdinu zatím pracval sm měsíců. Srvnáme-li tut délku s délku trvání prblémů (sedm let), dmníváme se, že není lepšíh ptvrzení th, jak je důležité nespěchat a nepřistupvat ke změnám (rdinné uspřádání, škla aj.) bez náležité přípravy dětí i rdičů, jak je důležitá splupráce, návaznst služeb a kmplexní přístup k práci s rdinu. 27

28 V. Splečná pmc Dbrý den, dámy a pánvé, vážení klegvé, jmenuji se Blanka Bendvá, pracuji jak veducí Centra PRO /Pmc Rdinám, Obětem/Blansk a jsem zástupkyní ředitelky OCH Blansk pr blast služeb rdinám. Ve svém příspěvku vám chci představit systém služeb, jež nabízíme v našem reginu rdinám. Oblastní charita Blansk - je jednu z deseti blastních charit Diecézní charity Brn, která je zřízená brněnským biskupem. Psláním Oblastní charity Blansk je pmc lidem, kteří se citli v takvé situaci, kteru nejsu schpni zvládnut vlastními silami. Tat pmc je realizvána sciálními a zdravtními službami, krizvu, humanitární pmcí a výchvně-vzdělávacími aktivitami, pdpru svépmci a vzájemné pmci s důrazem na respektvání lidské důstjnsti. Oblastní charita Blansk má v sučasné dbě 117 zaměstnanců a pskytuje 22 registrvaných sciálních služeb a realizuje dalších 11 prrdiných služeb a prjektů. Hspdaří v rce 2011 s rzpčtem klem 55 miliónů krun včetně investic. V rce 2010 t byl ,34 Kč, přičemž příjmy d ministerstev ČR činily z tét nemalé sumy puze ,-Kč, dtace z Jihmravskéh kraje ,05 Kč a Individuální prjekt JMK ,21,-Kč. OBLAST SLUŽEB PRO RODINY, KTERÉ POSKYTUJEME LZE ROZDĚLIT DLE SOUČASNÉ LEGISLATIVY NA DVĚ NA SEBE ÚZCE NAVAZUJÍCÍ ČÁSTI: 1/ Sciální služby pracující s rdinami registrvané dle zákna č.108/2006 Sb. 28

29 2/ Neregistrvané služby pracující s rdinami Naše charita však ještě pskytuje návazné sciální služby, které dplňují služby rdinám 29

30 Všichni pracvníci se tak snaží splupracvat c nejlépe dle individuálních ptřeb každéh jedntlivce, který se na nás brátí. Jedná-li se tedy matku s dítětem, které má např. i zdravtní pstižení, spjí se i se službu, která pracuje se zdravtně pstiženými dětmi a ta dá matce nabídku návazné péče, pkud t má zájem. Práce s rdinami, znamená velku míru pdpry, zapjení pkud mžn celé rdiny, včetně individuální práce a individuálníh plánvání s dětmi, prtže děti jsu nedílnu sučástí rdiny. A i nepříznivá či krizvá situace, s níž se rdiny aktuálně ptkávají, mají velký vliv na pržívání a chvání dítěte, nesmí být pmíjen. Je nutné zdůrazňvat a prsazvat jeh zájmy a práva. Je nutné s dítětem kmunikvat a vysvětlvat mu vše přiměřeně vzhledem k jeh věku a vývji. Pracvníci, jež pracují v těcht službách, jsu seznámeni a prškleni v tét blasti a většina z nich má pvěření k sciálně-právní chraně dětí d JmK. Cílem takt realizvaných služeb je pskytnutí individuální, důstjné a kncepční pdpry, pmci či dprvázení rdinám, matkám či tcům a jejich dětem, které se citly v tíživé živtní situaci. V blasti služeb pr rdiny chceme rdiče mtivvat k využití svých schpnstí, pdprvat jejich vědmí vlastní jedinečnsti a hdnty, zvýšit mžnsti žít sběstačně smysluplný živt v přirzeném splečenství. Prrdinné služby a služby pracující s rdinami při OCH Blansk v rce 2010 v číslech: Registrvané Telefnická krizvá pmc kntaktů Odbrné sciální pradenství 616 uživatelů, 1637 intervencí a 694 kntaktů 3x Krizvá pmc ambulantní 136 uživatelů a 381 kntaktů, pbytvá 39 /z th25 dětí/, Magdala 217 uživatelů, 731 kntaktů (i streetwrk) 2x Terénní prgramy 143 uživatelů a 571 kntaktů v přirzeném prstředí uživatelů 2x Azylvé dmy Blansk a Bskvice - 83 uživatelů /50dětí + 33 matek/ a 1446 zaznamenaných intervencí Sciálně aktivizační služby pr rdiny s dětmi Blansk a Bskvice 168 uživatelů z th 98 dětí Neregistrvané Klub Ratlest Mateřské centrum 750 rdin a 9083 kntaktů Centrum Cizincům 27 uživatelů, 179 intervencí Spna indiv.dbrné pradenství 35 klientů, přednášky a besedy 385 účastníků Dbrvlnické centrum 29 jednrázvých, 900 bčasných a 53 pravidelných dbrvlníků 30

31 Ráda bych teď blíže představila kmplex služeb, který se nyní jmenuje Centrum PRO /Pmc Rdinám, Obětem/Blansk. Dříve, před platnstí zákna sciálních službách se jmenval Centrum pr matku a dítě. Vzhledem k tmu, že zde byly pskytvány služby matkám a jejich dětem již d rku 1995 zaměřené na naplnění jejich ptřeb, snažili jsme se pskytvané služby zachvat a pjmenvat tak, aby dpvídali pžadvaným nrmám. Dále jsme je rzšířili cílvu skupinu rdin. Stal se tak prt, že chceme pracvat s celu rdinu, ne ji dělit. A dmníváme se, že se tat praxe svědčila. Centrum PRO Blansk pskytuje níže uvedené sciální a prrdinné služby: Služby Centra PRO Blansk zajišťují dprvázení a dbrnu pmc rdinám, matkám či tcům a jejich dětem při řešení btížné živtní situace tak, aby byly schpny zhdntit své dsavadní pstje a převzít zdpvědnst za živt svůj a živt svých dětí. Služby jsu pskytvány tak, aby rdina či rdič dkázala vytvřit svým dětem vhdné pdnětné prstředí pr jejich harmnický rzvj s hledem na jejich schpnsti a mžnsti. Až v letšním rce se intenzivněji prjevuje dpad úsprných patření státu na rdiny pečující nezapatřené děti a t jak ze strany vyhledávání sciálních služeb, tak i ve zvýšené prblematičnsti v rámci vztahů v rdině, především mezi partnery a v citvém rzplžení sb pečujících děti / spjené s velkými zatěžujícími bavami jak buducnst, tak zajištění aktuální stravy a bydlení/. Z tht důvdu jsme ke knci lňskéh rku rzšířili cílvu skupinu ve pbytvé službě krizvé pmci, nebť jsme zaznamenali trend rzdělení rdin v krizi. Kdy děti bývají buď v Zařízení pr děti vyžadující kamžitu pmc, neb v kjeneckých ústavech či dětských krizvých centrech a následně umísťvány d 31

32 ústavní péče a rdiče se bez dětí snaží svji btížnu situaci řešit, ale způsbuje t nemalé prblémy a především zbytečné strádání dětí, nejisttu celé rdiny apd. Častým následným jevem je pak rzpad celé rdiny, na který děti dplácejí velku měru. Naše služby tmut trendu chtějí zamezit. Vnímáme ptřebnst včasné péče a práce s rdinu, včetně včasné cílené prevence. Krizvá pmc při Centru PRO Blansk je pmc určená ženám, matkám s dětmi, dětem a rdinám s dětmi (nejméně s jedním nezapatřeným dítětem d věku 18 let). Cílem je pskytnutí bezplatnéh ubytvání zpravidla na dbu 7 dnů se zajištěním bezpečí, pdpry, naděje a vedení, aby pcítily úlevu a vrátily se na předkrizvu úrveň. Pmc je pskytvána nepřetržitě. Krizvá pmc a ZDVOP /= zařízení pr děti vyžadující kamžitu pmc/ Samtné dítě je nám předáván prstřednictvím Plicie ČR a následně je kntaktvána pracvnice OSPOD, neb přím na žádst pracvnice OSPOD.Je zde také mžnst předání dítěte přím d rdiče či záknnéh zástupce, případně jiné aktuálně pečující sby. Mttem tét služby by mhl být níže uvedený citát d Spencera Jhnsna: Jít d neznáma je lepší než zůstat tam, kde nic není. Na základě našich dvuletých zkušenstí s prací s rdinami jsem zvlila 2 příklady práce s rdinami, tak abych pukázala na velmi rzmanitu a nárčnu práci všech zúčastněných a zárveň na jedinečnst každé rdiny, včetně nezbytnsti individuálníh přístupu k nim. Kazuistika - rdina a Kazuistika - děti 32

33 KAZUISTIKA RODINA - manželé se čtyřmi dětmi /d 4let d 13 let/ v exekuci přišli menší dmek. Důvdem byla nemc tce rdiny, díky níž přišel práci, a tím se rdina citla v nedstatku finančních prstředků - OSPOD jim navrhl, aby děti na nějaku dbu umístili d krizvéh centra, a rdiče využili služeb Armády spásy - zufalí rdiče se d jedné známé / dbrvlnice z Klubu Ratlest - mateřskéh centra/, dzvěděli, že při Centru"PRO"Blansk je prvzvána sciální služba Krizvé pmci, kde by jim snad dkázali pradit - rdina navštívila Krizvu pmc, a byla velmi ráda za mžnst na krátku dbu využít nabídky služeb, u sebe měli jen psledních 200,-Kč, ale pcit, že mhu situaci řešit splečně a děti nemusí být sami bez rdičů, byl pr všechny velmi důležitý - pracvníci krizvé pmci nejprve rdinu seznámili s pravidly pskytvané služby, následně ji ubytvali v jednm z pkjů, pmhli zajistit stravu a dhdli se na dalších rzhvrech s rdiči - matka rdiny se začala psychicky hrutit, byl nutné zajistit ji terapeuticku pmc, prt byla djednána schůzka s psychlgem, i statním členům rdiny byly pskytnuty pdpůrné rzhvry - matka na dpručení psychlga pdstupila ambulantní psychiatricku léčbu - dětem byl umžněn využít nabídku Sciálně aktivizačních služeb pr rdiny s dětmi, starší děti ptřebvaly pmc při přípravě d škly - dětem byla zajištěna šklní dcházka v nedaleké místní základní škle, aby c nejméně zameškaly výuku - jednáním na sciálním dbru a OSPOD se pdařil rdině zajistit pdpru při předlžení žádsti mimřádnu kamžitu pmc - byla nutná pětvná intervence pracvníků Krizvé pmci na příslušném MěÚ, ale vše se dvíjel naknec dbře a tak rdina bdržela bns na stravu a základní hygienu - následně pak přichází matce rdičvský příspěvek Pracvníci Krizvé pmci splečně s rdiči hledají ubytvací mžnsti a během sedmi dnů nachází pr rdinu vhdný pdnájem. Následně se rdina dstěhvala a pracvníci krizvé pmci předali rdinu sc.službě Terénní prgramy a děti i nadále využívají Sciálně aktivizačních služeb pr rdiny s dětmi. Matce se za pmci terénních pracvníků pdařil najít práci a tec zůstane dma a pmůže s péčí děti a dmácnst. Za splupráce s dbrným sciálním pradenstvím a sc.službu Terénních prgramů a úřadu s pdařil tci vyřídit částečný invalidní důchd, nebť jeh zdravtní btíže přetrvávaly i nadále. Síť pmci pr rdinu vytvřila: Sc.služba Krizvá pmc, Sciálně aktivizační služby pr rdiny s dětmi, Terénní prgramy, Odbrné sciální pradenství MěÚ dbr sc.věcí a OSPOD 33

34 Úřad práce Základní škla učitelé Odbrníci - psychlg, spec.pedagg, psychiatr, bvdní lékař, pediatr, psudkvý lékař a dbrní lékaři /neurlg, rtped, chirurg a další/ Celkem tedy asi 18 zapjených splupracujících subjektů d práce s rdinu KAZUISTIKA DĚTI O víkendu kntaktvala službu knající pracvníky pracvnice Azylvéh dmu z našeh reginu. Matka, která byla jejich uživatelku, vyhržvala ublížením sbě či dětem, prtže t už nezvládá a ze svých čtyř dětí chce jen jedn, a pkud si někd ty statní děti nevezme, na jim neb sbě něc udělá. Ačkliv se pracvnice Azylvéh dmu snažila, nedařil se uživatelku zklidnit. Prt pracvníci Krizvé pmci p pradě s veducí zařízení přijeli převzít děti přím d Azylvéh dmu, aby zkusili s matku phvřit a zárveň zajistili bezpečí pr děti, které jejich matka dmítala. P příjezdu zjistili, že paní pravdu děti (chlapec 4rky, děvčátka 14 měsíců a 4 měsíce) dmítá, i t, že matka by vyhrůžky mhla naplnit. Vysvětlili jí, že pkud se děti nedkáže sama pstarat, že je mžné vše naplánvat a případně zajistit další pdpru. Pkud by paní měla zájem, může děti navštěvvat, budeme hledat nvá, pr ni přijatelná řešení, že by byl vhdné druhý den rán navštívit pracvnici OSPOD, s ní celu situaci rzebrat a dhdnut se na dalších krcích. Matka však dmítala jakékliv mžnsti, mžná se zastaví na OSPODu, neví, c by tam měla pvídat. Až si najde práci, pr dvě starší děti si přijde, tu nejmenší už asi nechce. Nejstarší dcera c s ní zůstane, tak ta bude přes den ve šklce a n se uvidí. Ji taky rdiče kdysi nechaly v děcáku a zvládla t, ni pak ni bjvaly. Byl jí vysvětlen pstup, c se bude dít, když děti předává d Zařízení pr děti vyžadující kamžitu pmc, jak by šla následně situace zlepšit, a pětvně byla vyzvána i k návštěvám dětí a pracvníků v našem zařízení. Matka nebyla schpna děti vypravit, tak se pracvníci dhdli s pracvnicí Azylvéh dmu na pmci při sbalení nejnutnějších věcí pr děti a dhledání jejich dkladů/rdný list, čkvací průkaz, kartičku pjišťvny../dále jsme převzali d matky léky, pracvnice AD upřesnily jejich dávkvání. Při djezdu matka tvrdila, že děti jsu p jídle, jedly asi před necelu hdinu.. P příjezdu d zařízení/20 min./ byl dětem nabídnut jídl. Všechny děti /dle věku měly různu stravu/ hladvě hltaly, byly k nezastavení, hlavně starší chlapec se snažil pbrat c nejvíce jídla jak d ruk, tak d úst. Pak si stěžval na blest bříška, pdbně i u jeh sester. U nejmladší hlčičky byl zjištěn, že dávkvání ptravy dpvídá měsíčnímu dítěti, prt jsme se spjili s dětsku lékařku, a p knzultaci naplánvali pstupné zvyšvání dávek. Dle zdravtní dkumentace, která byla u matky dhledána a následně pskytnuta pracvníky azylvéh dmu, jsme zjistili nutnst kardilgické a neurlgické prhlídky, dále u ní vůbec nebyl zahájen čkvání. 34

35 U staršíh děvčátka byl nutné prvést pžděné čkvání vše pracvníci zajišťvali ve splupráci s pediatričku, u níž byl registrván jen chlapec. Dětská lékařka navštěvvala děti v zařízení a knzultvala zdravtní stav dětí, byla nutná medikace z důvdu infekce dýchacích cest u bu hlčiček. Sučasně s tím byl i kntaktván místně příslušný OSPOD a OSPOD, kam děti spadaly dle místa trvaléh bydliště. S běma byla navázána aktivní splupráce. Pstupně z anamnézy matky vyplynul, že má celkem sedm dětí, jedn si pnechala ve své péči /děvče 5,5let/, tři jsu v péči ústavní a tři aktuálně v našem Zařízení pr děti vyžadující kamžitu pmc (dále ZDVOP). Děti se ve ZDVOPu cítily velmi dbře, vyjadřvaly spkjenst především z individuálních kntaktů a jim nabízených aktivit. Příjem ptravy se pstupně dstal d nrmálu, ale byl velmi nárčné děti učit stlvat a přijímat přiměřené mnžství. Chlapec se zapjil d nabízených aktivit Sciálně aktivizačních služeb pr rdiny s dětmi, starší děvčátk pd vedením speciálníh pedagga rzvíjela hrubu i jemnu mtriku, p čtrnácti dnech začala sama chdit. U chlapce byl nutné krigvat více jeh chvání, měl tendenci jiným ubližvat a prsazvat se nevhdným způsbem, p týdnu byly prjevy citelně zlepšeny. Intenzivní splupráce s pracvnicí OSPOD v trv.bydlišti dětí jsme jednali vhdnsti návratu dětí k matce či jejich umístění na základě předběžnéh patření d ZDVOPu, který pskytuje dluhdbější péči malým dětem. Od lékařky byl zjištěn, že matka musela asi před měsícem nechat hspitalizvat nejmenší dceru z důvdu pdezření dehydratace. Další dvě děti prkazatelně nedstávaly dstatek stravy vzhledem k věku a neměly vhdně upravený denní režim. OSPOD si vyžádal zprávu matce a péči dětech i jejich zajištění d azylvéh dmu a d dětské lékařky. Na základě zjištěných skutečnstí, kdy matce knčil pbyt v azylvém dmě z důvdů prušvání dmvníh řádu a prtže si matka nezajistila náhradní bydlení a neměla ani dstatek prstředků na zajištění stravy a základních ptřeb pr své děti, byl rzhdnut předběžném patření = umístění všech dětí, včetně nejstaršíh děvčete, které si matka pnechala jak jediné dítě u sebe. Matka během týdne děti ani jednu nenavštívila, kmunikvala puze s pracvníky bu OSPODů, ale spřeji než byl nutné. Občas reagvala výbušně, ale byl znatelné, že je velmi rzplcena. Předběžné patření měl vyknat místně příslušný OSPOD. Prblém nastal při hledání vhdnéh zařízení pr všechny děti, nebť jsme se všichni splečně shdli na tm, že by byl dbré děti pnechat splečně, nedělit je. Sciální pracvnici OSPODu/trv.bydliště dětí/ se pdařil najít dstupné zařízení ZDVOPu, které byl chtné všechny čtyři děti přijmut. Dle jejích slv, když kntaktvala jedntlivá zařízení v republice, byla plně bsazena. Tt zařízení navrhl, že přijme nejprve dvě starší děti a během 3týdnů další dvě. 35

36 Výhdu byla i mžná dstupnst pr matku dětí. Matka při návštěvě OSPODu uvedla, že zvažuje pěstunsku péči u nejmenší dcery, ale následně d ní ustupila. Dítě byl pdrben všem ptřebným vyšetřením a ta dpadla dbře, je jen lehce pžděn. Byl stanven lékařský dhled s pravidelnými kntrlami. Kvůli lehčímu pždění dpručena rehabilitace. Sud byl pžádán vydání dalšíh patření, ale sudkyně špatně napsala rzhdnutí umístění starších dětí, míst ZDVOPu uvedle jen jmén zařízení, které krmě zařízení pr děti vyžadující kamžitu pmc pskytuje i ústavní péči. P upzrnění a žádsti pravu, sudkyně dmítá rzhdnutí přepsat /ústav je však určen jen d určitéh věku, tak budu bě starší děti převedeny d jinéh místa-dětskéh dmva, kam dvě mladší děti nemhu vzhledem k věku přijmut/. A tak se stal, že děti nemhly být umístěny splečně, přes všechnu snahu pracvníků OSPODu i Krizvé pmci, a byl nutné pr dvě nejmladší hlčičky hledat nvé zařízení. Děti jsu již asi navždy d sebe rzděleny, ačkliv jejich vazby byly viditelné a pr ně všechny prspěšné. P měsíci se alespň, díky vstřícnsti kjeneckéh ústavu pdařil dvě nejmladší děti umístit d stejnéh zařízení, ale ne na stejný pkj. Závěrem chci říci, že nasazení všech pracvníků byl pravdu velké a snaha udržet děti psplu také, ale bhužel, ne vždy se vše pdaří. Děti mají skvěle zajištěné všechny základní ptřeby, ale není t vše c ptřebují. Jejich primární vazby budu už navždy asi narušené. Matka kntaktvala naše zařízení den p převzu dětí, byla velmi rzladěna, ale při krizvém rzhvru se pak uklidnila, a začala následně plánvat, jak by situaci mhla změnit. Byly jí dpručeny sciální služby a rganizace v místě, kde aktuálně pbývala, aby jí mhly v její btížné situaci dprvdit a pskytnut pradenství. Dnes máme infrmace, že matka děti nevyhledává a žije někde v zahrádkářské klnii ve splečnsti lidí bez dmva, pr bživu sbírá kvy a papír. Síť pmci pr rdinu vytvřila: Sc.služba Krizvá pmc, Sciálně aktivizační služby pr rdiny s dětmi MěÚ dbr sc.věcí a OSPOD místně příslušný a OSPOD v trvalém bydlišti dětí a matky Zařízení pr děti vyžadující kamžitu pmc, Kjenecký ústav Odbrníci - psychlg, spec.pedagg, pediatr, dbrní lékaři /neurlg, kardilg/ Celkem tedy 12 zapjených splupracujících subjektů d práce s rdinu. Mgr. Blanka Bendvá Zástupkyně ředitelky pr blast rdiny Veducí kmplexu služeb Centra PRO Blansk DCH Brn-Oblastní charita Blansk Tel.: matka-dite.blansk@caritas.cz 36