ESKÁ ZEMDLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI za rok 2002

Transkript

1 ESKÁ ZEMDLSKÁ UNIVERZITA V RAZE VÝRONÍ ZRÁVA O INNOSTI za rok 2002 duben 2003

2 1 Úvod Výroní zpráva o innosti eské zemdlské univerzity v raze je souhrnný dokument charakterizující instituci podle innosti za uplynulý kalendání rok. Je vyžadována od r zákonem. 111/98 Sb. Strunou formou zachycuje obsah hlavní innosti univerzity, tj. vzdlávací a tvrí innost za kalendání rok Údaje týkající se hospodaení univerzity jsou obsahem samostatné Výroní zprávy o hospodaení, která je projednávána v orgánech univerzity ve stejné dob. Zde je uvedena pouze zmínka nebo odkaz na hospodaení, pokud to je nezbytné k výstižnjší charakteristice dílí innosti univerzity. Vysoké školy v R, a tedy i ZU v raze tuto zprávu vypracovávají v tomto roce potvrté. Obsah zprávy je vymezen vcnou osnovou pedepsanou MŠMT, pesto se mohou vyskytnout v textu ásti, které mají rznou hloubku zpracování zdrazující nkteré detaily. Velký poet údaj je uveden formou tabulek tak, jak to vymezuje doporuená osnova zprávy. Ty nemají vždy shodnou vnitní strukturu nebo vnjší formu. To je dsledek diverzifikace použitých zdroj informací Další detailní informace o innosti univerzity, jsou k dispozici v Rektorské zpráv za rok 2002 (ve studovnách SICu a ve zkrácené form i na webových stránkách ZU), tato zpráva obsahuje velmi detailní informace o innosti prakticky každého akademického pracovníka ZU a poskytuje vzájemné srovnávání. Je vypracovávána od r vetn, a slouží jako praktický a relevantní zdroj informací a poznání. Lze konstatovat, že za tuto dobu se prokázal její význam jak pro vnjší obraz univerzity, tak pro vzájemnou informovanost celé akademické obce univerzity. esto, že se jedná o Výroní zprávu za kalendání rok 2002, jsou nkteré uvedené údaje i z ásti roku 2001,vzhledem k tomu že akademický rok není shodný s kalendáním rokem. Z uvedeného textu i souvislostí lze však jednoznan urit správné asové zaazení údaje( pokud to na píslušném míst není pímo uvedeno v poznámce). Duben

3 2 Organizaní schéma ZU v raze ZU se skládá ze souástí, kterými jsou fakulty, ITSZ, pracovišt a úelová zaízení. ZU má tyto fakulty: a) Agronomickou (AF) b) Lesnickou (LF) c) rovozn ekonomickou (EF) d) Technickou (TF) ZU má tento vysokoškolský ústav: a) Institut tropického a subtropického zemdlství (ITSZ) ZU má tato univerzitní pedagogická pracovišt a) Katedru pedagogiky (K) b) Katedru tlesné výchovy (KTV) Ostatní pracovišt ZU jsou: a) Studijní a informaní centrum (SIC) b) UNICO-AGRIC - zprostedkovatelská a inženýrská kancelá c) Ústav výpoetní techniky (ÚVT) Úelovými zaízením ZU jsou: a) Rektorát b) Koleje a menza (KaM) c) Vysokoškolský statek, který má dv ásti: 1. Školní lesní podnik se sídlem v Kostelci nad ernými lesy (ŠL) 2. Školní zemdlský podnik se sídlem v Lánech (ŠZ) Jednotlivé fakulty a ITSZ se dále lení na katedry. ÚVT, rektorát a KaM jsou lenny na oddlení. Duben

4 3 Složení orgán ZU v raze Kolegium rektora prof.ing. Josef Kozák, DrSc. prof.ing. avel Ková, DrSc. - rektor - první prorektor a prorektor pro zahraniní styky doc.ing. Miroslav Svatoš, CSc. - prorektor pro pedagogickou innost prof.rndr. Václav Slavík, DrSc. - prorektor pro informaní systémy prof.ing. Jií Balík, CSc. - prorektor pro vdu a výzkum doc.ing. Zdenk Havlíek, CSc. - prorektor pro školní podniky a rozvoj školy doc. Ing. Vladimír Vít, CSc. doc.ing. Josef ecen, CSc. prof.ing. Karel Voíšek, CSc. prof.ing. Josef Gross, CSc. prof.ing. Jan Hron, DrSc. prof.ing. Karel okorný, CSc. - kvestor - kanclé - dkan AF - dkan LF - dkan EF - dkan TF doc.ing. Bohumil Havrland, CSc. - editel ITSZ Akademický senát ZU v raze racovišt: Zamstnanci Studenti edseda: aeddr. Alex Makarius (zástupce KTV) Agronomická fakulta: Lesnická fakulta: RNDr. Jan Jehlika, CSc. Ing. Jan Kazda, CSc. doc.ing. Jan Vašák, CSc. RNDr. Dana ížková, CSc. Ing. Eliška Kubátová, CSc. Ing. etr Zasadil Ing. Miroslav Jursík Martin Hájek Vojtch Novotný Ing. Aleš Vorel rovoznekonomická fakulta Technická: fakulta Ing. Aleš Hes, CSc. doc.ing. Božena Kadeábková, CSc. doc.ing. Jan Získal, CSc. prof.ing. Blahoslav Hanousek, CSc. Ing. Boleslav Kadleek, CSc. Ing. Miroslav Ržika, CSc. Ing. avel Michálek Bc. Jan Hrbata Jií umpelík Václav Mžika ITSZ: Ing. Kamila Holubová, CSc. Martina Havlíková Katedra pedagogiky: doc.ing. Milan Slavík, CSc. Duben

5 Složení vdecké rady ZU v raze prof. Ing. Josef Kozák,, DrSc., prof.ing. Jií Balík, CSc., doc.ing. Zdenk Havlíek, CSc., prof..ing. avel Ková, DrSc., prof.rndr. Václav Slavík, DrSc., doc.ing. Miroslav Svatoš, CSc., doc. Ing. Vladimír Vít, CSc., prof. Ing. Karel Voíšek, CSc., prof. Ing. Josef Gross, CSc., prof. Ing. Jan Hron, DrSc., prof. Ing. Karel okorný, CSc., prof. MVDr.Ing. František Jílek, DrSc., prof. Ing. Jií etr, DrSc., prof. Ing. Václav Vank, CSc., prof. Ing. Vladimír Chalupa, DrSc., prof. Ing. Ivan Roek, CSc., prof. RNDr. Karel Šastný, CSc., prof. Ing. Vladimír Brabenec, CSc., prof. RNDr. Jaroslav Havlíek, CSc., prof. Ing. Jaroslav Homolka, CSc., prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc., prof. RNDr.Ing. Jií Blahovec, DrSc., prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc., prof. Ing. Jií Klíma, CSc., doc. Ing. Bohumil Havrland, CSc., doc. Ing. Milan Slavík, CSc. prof. Ing. Stanislav rocházka, DrSc., prof. Ing. František Steleek, CSc., prof.dr.ing. Imrich Okenka, CSc., Mgr. Jan Lipavský, CSc., doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., Ing. Josef Bouška, CSc., Ing. Zdenk astorek, CSc., doc. Ing. Miloslav Janeek, DrSc., prof. Ing. Jií Erbes, CSc., Ing. etr Zahradník, CSc., Ing. Josef Ble, CSc., doc.ing. Jií Volf, CSc., doc.ing. Josef rša, CSc., rektor ZU prorektor ZU prorektor ZU prorektor ZU prorektor ZU prorektor ZU kvestor ZU dkan AF ZU dkan LF ZU dkan EF ZU dkan TF ZU AF ZU AF ZU AF ZU LF ZU LF ZU LF ZU EF ZU EF ZU EF ZU EF ZU TF ZU TF ZU TF ZU editel ITSZ katedra pedagogiky rektor MZLU rektor ZF JU rektor SU Nitra editel VÚRV editel VÚZE editel VÚZeT editel VÚMO EF MZLU editel VÚLHM námstek ministra Ž námstek ministra financí námstek ministra ŠMT Duben

6 Správní rada ZU v raze edseda: Ing. Zdenk Bernard, vrchní editel, MŠMT R, raha Místopedsedové: Bohumil ada, senátor Ing. Jaroslav Brom, CSc., prezident Svazu podnikatel v zemdlství R, raha Tajemník: lenové: doc.ing. Josef ecen, CSc., ZU v raze Dr.Ing. Ladislav Bedná, editel Strom, a.s., raha Ing. avel Navrátil, CSc., pedseda ZD Trhový Štpánov Ing. Jií Oliva, generální editel Státního podniku Lesy R Ing. Mirko Berný, CSc., editel odboru informaních systém a služeb, MF R, raha Václav ížek, starosta Mstské ásti raha-suchdol doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., editel VÚZE, raha doc.ing. Václav Vinš, CSc., zástupce editele, odbor VŠ, MŠMT R, raha prof.ing. Zdenk Vostracký, DrSc., rektor ZU lze Ing. Tomáš Zídek, VÚZE, raha 2 Duben

7 4 Studijní a pedagogická innost Studijní programy a obory prezenního a kombinovaného studia Na eské zemdlské univerzit v raze se uskuteují následující akreditované studijní programy a obory: 4.1 Agronomická fakulta Kód KKOV Kód studijního programu 4101T M T M T M T M T M T M T N T M T M T N T M R B T N T N V 4102 Název studijního programu Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Kvalita a zpracování zemd. produkt Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Hodnocení a ochrana pdy Zemdlské inženýrství Název studijního oboru Standardní doba studia v akademických letech Bc. B Mgr. Zemdlské inženýrství 5 Rostlinná produkce 5 Živoišná produkce 5 Rostlinolékaství 5 Zahradnictví 5 Kvalita a zpracování zemd. produkt Kvalita a zpracování zemd. produkt Hospodaení v zemdlství Hodnocení a ochrana pdy Hodnocení a ochrana pdy Odpady a jejich využití 5 Fytotechnika Rostlinná produkce 3 M Nav. Mgr. N Fytotechnika Rostlinná produkce 2 Fytotechnika Výživa a ochrana rostlin 2 Fytotechnika Obecná produkce rostlinná 2 2 h.d. 3 ozn. /forma studia, doba platnosti/ do do do do do do do do do do do do do do do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 13. prosince 2001 Duben

8 Kód KKOV Kód studijního programu 4102V R B R B T N T N T N V V V V T M R B T N T N R B R B R B4148 Název studijního programu Fytotechnika Název studijního oboru Speciální produkce rostlinná Zootechnika Živoišná produkce 3 Zootechnika Speciální chovy 3 Standardní doba studia v akademických letech Bc. B Mgr. M Nav. Mgr. N Zootechnika Živoišná produkce 2 Zootechnika Výživa zvíat a dietetika 2 Zootechnika Zájmové chovy zvíat 2 Zootechnika Obecná zootechnika 3 Zootechnika Speciální zootechnika 3 Zemdlská specializace Zemdlská specializace Zahradnické inženýrství Zemdlská a lesnická fytopatologie a ochrana rostlin h.d. Zemdlská chemie 3 Zahradní inženýrství 5 Zahradnictví Zahradnictví 3 Zahradnictví Okrasné zahradnictví 2 Zahradnictví rodukní zahradnictví 2 Udržitelné využívání pírodních zdroj Zemdlství, zahradnictví a rozvoj venkova Zemdlství, zahradnictví a rozvoj venkova Udržitelné využívání pírodních zdroj Chovatelství 3 Kvalita produkce ozn. /forma studia, doba platnosti/ do d o do do do do do do do do do do do do do do do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 13. prosince 2001 Duben

9 Kód KKOV Kód studijního programu 4106R B R B R B T N T N T N T N T N T N T N4153 Název studijního programu Zemdlství, zahradnictví a rozvoj venkova Zemdlství, zahradnictví a rozvoj venkova Zemdlství, zahradnictví a rozvoj venkova Rozvoj venkova a zemdlství Rozvoj venkova a zemdlství Rozvoj venkova a zemdlství Genové technologie a šlechtní Genové technologie a šlechtní Genové technologie a šlechtní Natural Resources and Environment Název studijního oboru Standardní doba studia v akademických letech Bc. Rozvoj venkova 3 stování rostlin 3 rodukní a okrasné zahradnictví Hospodaení v zemdlství Rozvoj venkovského prostoru B 3 Mgr. M Nav. Mgr. N Zemdlství 2 Reprodukní biotechnologie Šlechtní rostlin 2 Šlechtní zvíat 2 Natural Resources and Environment 4106T N4151 ée o biosféru Odpady a jejich využití h.d. ozn. /forma studia, doba platnosti/ do do do do do do do do do ,A 2 do do T N T N4152 ée o biosféru Rostlinolékaství Udržitelný rozvoj biosféry Rostlinolékaství 2 do do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 13. prosince 2001 Duben

10 4.2 Lesnická fakulta Kód KKOV Kód studijního programu 1507V V T M T N R B R B T M T N V T M T N V V R B R B V 4107 Název studijního programu Botanika Název studijního oboru Anatomie a fyziologie rostlin Standardní doba studia v akademických letech Bc. B Mgr. M Nav. Mgr. N Ekologie Ekologie 3 Devaské inženýrství Devaské inženýrství 5 Devaské inženýrství Devaské inženýrství 2 Devaství Devaství 3 Inženýrská ekologie Aplikovaná ekologie 3 Inženýrská ekologie Aplikovaná ekologie 5 Inženýrská ekologie Aplikovaná ekologie 2 Inženýrská ekologie Aplikovaná a krajinná ekologie Krajinné inženýrství Krajinné inženýrství 5 Krajinné inženýrství Krajinné inženýrství 2 Krajinné inženýrství Krajinné inženýrství Ochrana pdy a meliorace Zemdlská a lesnická hydrologie Krajináství Krajináství 3 Krajináství Územní technická a správní služba Lesní inženýrství stování lesa 3 3 h.d ozn. /forma studia, doba platnosti/ do (od 2002/3 nepijímat studenty) do do do do do do do do do do do do do do do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o omezení akreditace.j / ze dne 22. listopadu 2001 Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 23. listopadu 2001 Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti akreditace.j / ze dne 25. ledna 2002 Rozhodnutí MŠMT o omezení akreditace.j / ze dne 27. bezna 2002 Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti akreditace.j / ze dne Duben

11 Kód KKOV Kód studijního programu 4107V V V V T M T N R B R B R B V 6208 Název studijního programu Název studijního oboru Standardní doba studia v akademických letech Bc. B Mgr. M Nav. Mgr. N Lesní inženýrství Ochrana les a myslivost 3 Lesní inženýrství Technika a mechanizace v lesním hospodáství Lesní inženýrství Hospodáská úprava lesa 3 Lesní inženýrství Dendrologie a šlechtní lesních devin Lesní inženýrství Lesní inženýrství 5 Lesní inženýrství Lesní inženýrství 2 Lesnictví Hospodáská a správní služba v lesním hospodáství Lesnictví Lesnictví 3 Lesnictví Lesnictví 3 Ekonomika a management ízení a ekonomika podnik 3 h.d ozn. /forma studia, doba platnosti/.k do do do do do do do do Bc. obecný do Bc. pro profesní praxi do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o omezení akreditace.j / ze dne 22. listopadu 2001 Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 23. listopadu 2001 Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti akreditace.j / ze dne 25. ledna 2002 Rozhodnutí MŠMT o omezení akreditace.j / ze dne 27. bezna 2002 Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti akreditace.j / ze dne Duben

12 4.3 rovozn ekonomická fakulta Kód KKOV Kód studijního programu 6202R B T M T N R B T M T N V R B T M T N V R B T M T N R B T M T N R B6208 Název studijního programu Hospodáská politika a správa Hospodáská politika a správa Hospodáská politika a správa Hospodáská politika a správa Hospodáská politika a správa Hospodáská politika a správa Hospodáská politika a správa Kvantitativní metody v ekonomice Kvantitativní metody v ekonomice Kvantitativní metody v ekonomice Kvantitativní metody v ekonomice Ekonomika a management Ekonomika a management Ekonomika a management Ekonomika a management Ekonomika a management Ekonomika a management Ekonomika a management Název studijního oboru odnikání a administrativa odnikání a administrativa odnikání a administrativa Veejná správa a regionální rozvoj Veejná správa a regionální rozvoj Veejná správa a regionální rozvoj Regionální a sociální rozvoj Standardní doba studia v akademických letech Bc. Systémové inženýrství 3 B 3 3 Mgr. Systémové inženýrství 5 M 5 5 Nav. Mgr. N Systémové inženýrství h.d. Systémové inženýrství 3 rovoz a ekonomika 3 rovoz a ekonomika 5 rovoz a ekonomika 2 Agricultural Economics and Management Agricultural Economics and Management Agricultural Economics and Management Agrarökonomie ozn. /forma studia, doba platnosti/ do do do do do do do do do do do do do do do do do do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o prodloužení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 19. ervna 2001 Duben

13 Kód KKOV Kód studijního programu 6208T M6208 Název studijního programu Ekonomika a management 6208R Ekonomika a B6208 management 6208T N V V V R B T M T N V 6209 Ekonomika a management Ekonomika a management Ekonomika a management Ekonomika a management Systémové inženýrství a informatika Systémové inženýrství a informatika Systémové inženýrství a informatika Systémové inženýrství a informatika Název studijního oboru Standardní doba studia v akademických letech Bc. B Mgr. Agrarökonomie 5 Evropská agrární diplomacie Evropská agrární diplomacie odniková a odvtvová ekonomika 3 M Nav. Mgr. N 2 h.d. Management 3 ízení a ekonomika podnik Informatika 3 Informatika 5 Informatika 2 Informaní management ozn. /forma studia, doba platnosti/ do do do do do do do do do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o prodloužení akreditace.j / ze dne Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 19. ervna 2001 Duben

14 4.4 Technická fakulta Kód KKOV Kód studijního programu 3710R B T M T N V V V R B T M T N R B T M T N R B T M T N V 4101 Název studijního programu Technika a technologie v doprav a spojích Technika a technologie v doprav a spojích Technika a technologie v doprav a spojích Kybernetika a ídící technika Speciální technologie Energetika rocesní inženýrství rocesní inženýrství rocesní inženýrství rocesní inženýrství rocesní inženýrství rocesní inženýrství Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Zemdlské inženýrství Název studijního oboru Silniní a mstská automobilová doprava Silniní a mstská automobilová doprava Silniní a mstská automobilová doprava Automatizace a robotizace Jakost a spolehlivost stroj a zaízení Energetika Technologická zaízení staveb Technologická zaízení staveb Technologická zaízení staveb Technologie a technika zpracování odpad Technologie a technika zpracování odpad Technologie a technika zpracování odpad Zemdlská technika 3 Standardní doba studia v akademických letech Bc. Zemdlská technika 5 Zemdlská technika Technika a mechanizace zemdlství B Mgr M Nav. Mgr. N h.d. ozn. /forma studia, doba platnosti/, K do do do omezení akr. zákaz pijímání od 02/03 3 do do do do do do do do do do do do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne 22. íjna 2001Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 5. prosince 2001 Rozhodnutí MŠMT o odntí akreditace.j / ze dne 14. ledna 2002 Rozhodnutí MŠMT o prodloužení akreditace.j / ze dne 25. ledna 2002 Duben

15 Kód KKOV Kód studijního programu Název studijního programu 4101V Zemdlské 4101 inženýrství 4106R Zemdlská B4106 specializace 4106T Zemdlská M4106 specializace 4106T Zemdlská N4106 specializace 4106V V 4106 Zemdlská specializace Zemdlská specializace Název studijního oboru Technika výrobních proces Obchod a podnikání s technikou Obchod a podnikání s technikou Obchod a podnikání s technikou Vlastnosti a zpracování ze. materiál a produkt Marketing stroj a technických systém Standardní doba studia v akademických letech 3 Bc. B Mgr. 5 M Nav. Mgr. N h.d. ozn. /forma studia, doba platnosti/ 3 do do do do omezení akr. zákaz pijímání od 02/03 3 do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o rozšíení akreditace.j / ze dne 22. íjna 2001Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 5. prosince 2001 Rozhodnutí MŠMT o odntí akreditace.j / ze dne 14. ledna 2002 Rozhodnutí MŠMT o prodloužení akreditace.j / ze dne 25. ledna Institut tropického a subtropického zemdlství Kód KKOV Kód studijního programu 4106R B T M T N V Název studijního programu Zemdlská specializace Zemdlská specializace Zemdlská specializace Zemdlská specializace Název studijního oboru Zemdlství trop a subtrop Zemdlství trop a subtrop Zemdlství trop a subtrop Tropické a subtropické zemdlství Standardní doba studia v akademických letech Bc. B 3 Mgr. M 5 Nav. Mgr. N 2 h.d. 3 ozn. /forma studia, doba platnosti/,a do ,A do A do ,A,K do A studijní programy uskuteované i v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce prezenní forma studia, D distanní forma studia, K kombinovaná forma studia Rozhodnutí MŠMT o prodloužení platnosti, rozšíení a udlení akreditace.j / ze dne 23. listopadu 2001 Duben

16 Studijní programy garantované VVŠ a uskuteované na VOŠ eská zemdlská univerzita v raze negarantuje studijní programy, uskuteované na VOŠ. Trvale ale udržuje styky se stedními školami a vyššími odbornými školami v R prostednictvím Katedry pedagogiky, která na tchto školách plošn zajišuje kvalifikaní certifikované vzdlávání uitel. Toto vzdlávání je uznáváno MŠMT R jako souást kariérního postupu. Modulárn stavné studijní programy Nedostatek prostor pro výuku a vysoký stupe zatížení pedagog nedovoluje uplatovat modulárn stavné studijní programy. Jedinou výjimku tvoí studijní program MSc Agricultural Economics and Management, který je akreditován na rovozn ekonomické fakult. Výuka probíhá kompletn v anglickém jazyce a prmrn polovinu pednášek zajišují hostující profesoi ty je možno získat pouze pro modulov organizovanou výuku. Hostující profesor pednáší v modulu dlouhém 2-3 týdny. Zkoušky asto probíhají i ve form videokonference, kde zkoušející profesor je již pítomen na své domovské univerzit v cizin a student skládá zkoušku za dozoru eského kolegy. Využívání kreditního systému na vysoké škole Od akademického roku 2000/2001 je na ZU v raze zaveden (jednotný) kreditní systém studia, jehož posláním je: kompatibilita s prostedím EU a svta (vytvoení podmínek pro reálnou mobilitu student), vyšší flexibilita studijních program z hlediska obsahu a rytmu studia, studijní zátže apod., respektování svobody volby student pi výbru pedmt a souasn též garance hodnoty diplomu absolventa ZU v raze. Uplatnní jednotného kreditního systému pispje k lepšímu využití potenciálu jednotlivých fakult, k objektivizaci obsahu studia variantních studijních program, obor a specializací, k usnadnní evidence výuky apod. Základem kreditního systému studia na ZU v raze jsou kreditní systém ECTS (European Credit Transfer Systém), jehož vznik byl spojen zejména s podporou mobility student, a tradice ZU: 1 kredit ZU (ECTS) odpovídá v prmru zpravidla 30 hodinám studijní zátže prmrného studenta standardní kumulativní poet kredit za studium v bakaláském studijním programu iní 180 kredit, za studium v navazujícím magisterském studijním programu 120 kredit a za studium v magisterském studijním programu 300 kredit pevný rámec roníku Duben

17 Základní principy kreditního systému, uskuteovaného na eské zemdlské univerzit: 1. Kreditní systém studia slouží zejména: ke zjednodušení administrativy nutné k mobilit student ke kumulativnímu (kvantitativnímu) vyjádení plnní studijního plánu k vytvoení jednotného celouniverzitního prostedí k rozšíení možností vzdlání 2. Kreditní systém je založen na: pidlení kreditních bod pedmtm i modulm studijního oboru (plánu) zapotení kreditních bod studentovi za ukonené pedmty respektive moduly uznání a zapotení kreditních bod pedmtu respektive modulu studovaného na jiné vysoké škole ZU. 3. Základní funkce kreditního systému spoívá v kvantifikaci prmrné studijní zátže studenta z hlediska jednotlivých pedmt respektive modul a tudíž i kumulativn z hlediska semestru, roku, etapy studia a celého studia. Kvalitativní stránka je urena studijním programem, oborem, specializací. Kreditní systém ZU není uren pro kvantifikaci pedagogických výkon (pedagogické zátže uitel). 4. Kreditní bod pedstavuje 1/60 prmrné roní studijní zátže prmrného studenta, tzn. zpravidla 30 hodin. 5. Vymezení studijních obor je úelné provést charakteristikou oboru, typem studia (Bc., Ing.), formou studia (prezenní, kombinované), charakteristikou studijních pedmt i modul (forma výuky, zpsob hodnocení, kreditní ohodnocení aj.), standardní dobou studia, dalšími podmínkami, které musí student splnit (bakaláské práce a zkoušky, diplomová práce a SZZ), aj. 6. edpokladem funknosti kreditního systému vzhledem k mobilit je modularita studijního plánu (zpravidla samostatný jednosemestrální studijní pedmt). edmt je obvykle uzaven a klasifikován s využitím tradiní klasifikaní stupnice ECTS. 7. Tradiní klasifikaní stupnice je kompatibilní se stupnicí ECTS, která je urena pro využití v rámci mobility student. ECTS Název klasifikaní tídy Kód tídy Numerická hodnota tídy A výborn Excellent 1 1,0 B plus velmi dobe Good +2 1,5 C velmi dobe Very good 2 2,0 D plus dobe Satisfactory +3 2,5 E dobe Sufficient 3 3 F nevyhovl Fail 4 4 Duben

18 8. Studijní pedmt, respektive modul, má svou jednoznanou specifikaci v rámci studijního oboru (název, obsah, rozsah, poet kredit, specifikace možností zápisu, garant pedmtu), emuž odpovídá identifikaní kód pro informaní zpracování. oet kredit konkrétního pedmtu respektive modulu zahrnuje celkovou studijní zátž studenta, tzn. zahrnuje krom kontaktních hodin další aktivity (v závazné struktue týmová práce, praxe, laboratorní praktika, exkurze, domácí píprava, píprava na zkoušku, zkouška). Nezávisí na zátži uitele (pednášky, cviení, exkurze), ani na významu pedmtu pro kurikulum (povinný, povinn volitelný, výbrový pedmt). Uplatnní kreditního systému vede mimo jiné i k lepšímu sjednocení uplatovaných nárok v rzných studijních programech. oty studijních program a obor vysoké školy Skupiny obor Kód skupiny kmen. obor Studijní programy/obory bak. mag. dokt. Celkem stud.prog./obor pírodní vdy a nauky 11 až /2 2/2 technické vdy a nauky 21 až 39 5/7 5/2 4/5 9/14 zemdl.-les. a veter. vdy a nauky 41 až 43 10/20 13/36 9/18 16/54 zdravot., léka. a farm. vdy a nauky 51 až 53 - spoleenské vdy, nauky a služby 61,65,67, ekonomie 62 5/8 5/13 4/7 5/14 právo, právní a veejnoprávní innost 68 - pedagogika, uitelství a sociál. pée 75 - obory z oblasti psychologie 77 - vdy a nauky o kultue a umní 81,82 - Celkem 11 až 82 20/35 23/61 19/32 32/84 Do magisterských studijních program jsou zapoteny i programy navazující na bakaláské studijní programy (krátké programy). Duben

19 rogramy celoživotního vzdlávání Skupiny obor Kód skupiny kmen. obor rogramy CŽV v rámci akreditovaných S bezplatné placené Ostatní Celkem pírodní vdy a nauky 11 až 18 technické vdy a nauky 21 až zemdl.-les. a veter. vdy a nauky 41 až zdravot., léka. a farm. vdy a nauky 51 až 53 spoleenské vdy, nauky a služby 61,65,67, ekonomie právo, právní a veejnosprávní innost pedagogika, uitelství a sociál. pée obory z oblasti psychologie vdy a nauky o kultue a umní 81,82 Celkem 11 až oznámka: Univerzita nabízí v rámci celoživotního vzdlávání modulov organizované kurzy, které probíhají v raze a v šesti stediscích DiV mimo rahu. Kurzy jsou organizovány ve spolupráci s místními úady, nebo privátními vzdlávacími institucemi. Ve stediscích DiV v Jiín, Klatovech, Hradci Králové, Chebu a v Kostelci nad ernými lesy. provádí univerzita krátkodobé kurzy, které ve zjednodušené podob podávají zájemcm základní informace z akreditovaných obor bakaláského a magisterského studia. V minulém roce byly zahájeny vzdlávací kurzy pro regiony Klatovy, Cheb, Hradec Králové a Most, které nabízejí kvalifikaci úednickému personálu v oblasti e- Government a e-administration kurzy jsou výsledkem ešení výzkumu v 5. rámcovém programu EU, který univerzita provádí ve spolupráci s dalšími 13 evropskými státy v projektech RISMA a BEE (viz Významným zpsobem se na organizování kurz celoživotního vzdlávání podílí Katedra pedagogiky ZU, která zajišuje proškolování uitel stedních odborných a vyšších odborných škol formou certifikovaných kurz. Speciální kurzy které se svým typem vymykají bžnému vzdlávacímu kurzu - nabízí Katedra tlesné výchovy ZU, která nabízí širokou paletu sportovn orientovaných kurz: pohybová výchova, plavání, kulturistika, šerm, míové hry, vodní sporty, zimní sporty a rzné formy outdoor aktivit. O tyto kurzy veejnost projevuje velký zájem. Kurzy zájemci hradí, ást vybraných prostedk je vnována na úhradu kurz pro handicapované skupiny obyvatel, které katedra rovnž nabízí. Duben

20 Kurzy jsou nabízeny i v rámci univerzity tetího vku, kterou na všech tyech fakultách navštvuje ron prmrn 420 poslucha ve vku let. Univerzita podala v loském roce projekty akreditace program celoživotního vzdlávání v rámci transformaních program MŠMT. Dva projekty byly úspšné a v prbhu roku 2003 budou navrženy k akreditaci programy celoživotního vzdlávání, které mají na základ výše popsaných zkušeností u poslucha nejvtší úspch. Jedná se o programy, které jsou orientovány pímo na sféru malého a stedního podnikání: Informaní technologie a Web design e-obchod a podnikání Kompetentní živnostník lovk, pole, les a zahrada lovk a spoteba Ekologická výroba a podnikání rávo pro podnikatele Úetnictví malých firem oty student bakaláského, magisterského a doktorského studijního programu Skupiny obor Kód skupiny kmen. obor Studijní programy/obory mag./ bak. dokt. nav. Celkem stud.prog./ obor pírodní vdy a nauky 11 až technické vdy a nauky 21 až zemdl.-les. a veter. vdy a nauky 41 až zdravot., léka. a farm. vdy a nauky 51 až 53 spoleenské vdy, nauky a služby 61,65,67,71-74 ekonomie právo, právní a veejnoprávní innost 68 pedagogika, uitelství a sociál. pée 75 obory z oblasti psychologie 77 vdy a nauky o kultue a umní 81,82 Celkem 11 až Duben

21 oty zahraniních student bakaláského, magisterského a doktorského studijního Skupiny obor Kód skupiny kmen. obor Studenti ve studijním Celkem programu bak. mag. dokt. studenti pírodní vdy a nauky 11 až 18 technické vdy a nauky 21 až zemdl.-les. a veter. vdy a nauky 41 až zdravot., léka. a farm. vdy a nauky 51 až 53 spoleenské vdy, nauky a služby 61,65,67,71-74 ekonomie právo, právní a veejnosprávní 68 innost pedagogika, uitelství a sociál. pée 75 obory z oblasti psychologie 77 vdy a nauky o kultue a umní 81,82 Celkem 11 až oznámka: V tabulce jsou uvedeny poty kmenových student cizinc - bakaláského, resp. magisterského studia. Tito studenti budou absolvovat ZU jako její ádní absolventi. V prbhu roku 2002 absolvovali alespo 1 semestr studia rovnž i cizinci, kteí navštvovali výuku v rámci mobilit SOCRATES-ERASMUS (viz pehled v kap.. 9). oty absolvent bakaláského, magisterského a doktorského studijního programu Skupiny obor Kód skupiny kmen. obor Studijní programy/obory mag./ bak. dokt. nav. Celkem stud.prog./ obor pírodní vdy a nauky 11 až technické vdy a nauky 21 až zemdl.-les. a veter. vdy a nauky 41 až zdravot., léka. a farm. vdy a nauky 51 až 53 spoleenské vdy, nauky a služby 61,65,67,71-74 ekonomie právo, právní a veejnoprávní innost 68 pedagogika, uitelství a sociál. pée 75 obory z oblasti psychologie 77 vdy a nauky o kultue a umní 81,82 Celkem 11 až Duben

22 oty zahraniních absolvent bakaláského, magisterského a doktorského studijního programu Skupiny obor Kód skupiny kmen. obor Absolventi ve studijním programu bak. mag. dokt. Celkem absolventi pírodní vdy a nauky 11 až 18 technické vdy a nauky 21 až zemdl.-les. a veter. vdy a 41 až nauky zdravot., léka. a farm. vdy a nauky 51 až 53 spoleenské vdy, nauky a služby 61,65,67,71-74 ekonomie právo, právní a veejnosprávní 68 innost pedagogika, uitelství a sociál. 75 pée obory z oblasti psychologie 77 vdy a nauky o kultue a umní 81,82 Celkem 11 až Zájem o studium na vysoké škole oet Skupiny obor Kód skupiny kmen. obor odaných pihlášek 1) ihlášených 2) ijetí 3) ijatých 4) Zapsaných 5) Celkem pírodní vdy a nauky 11 až 18 technické vdy a nauky 21 až zemdl.-les. a veter. vdy a nauky 41 až zdravot., léka. a farm. vdy a nauky 51 až 53 spoleenské vdy, nauky a služby 61,65,67,71-74 ekonomie právo, právní a veejnoprávní innost 68 pedagogika, uitelství a sociál. pée 75 obory z oblasti psychologie 77 vdy a nauky o kultue a umní 81,82 1. oet všech podaných pihlášek. 2. oet uchaze o studium. Údaj celkem vyjaduje poet fyzických osob, Duben

23 ve skupinách obor jsou zahrnuti vícenásobné pihlášky. 3. oet všech kladn vyízených pihlášek. 4. oet pijatých uchaze. Údaj celkem vyjaduje poet fyzických osob, ve skupinách jsou zahrnuti vícenásobn pijatí. 5. oet pijatých student, kteí se zapíšou ke studiu (poet zapsaných). Výuka v anglickém jazyce Na univerzit v roce 2002 byly vyuovány dva studijní obory kompletn v anglickém jazyce: na rovozn ekonomické fakult (2 studijní skupiny 54 student) a na Lesnické fakult (1 studijní skupina 15 student). Krom permanentí výuky v anglickém jazyce v celém oboru se ve studijních oborech pednáší vybrané pedmty v anglitin. Tabulka udává poty tchto pedmt vyuovaných jednotlivými fakultami v rzných studijních programech. Fakulta Celkem pedmt agronomická 16 lesnická 19 provozn-ekonomická 34 technická 11 ITSZ 28 Inovace již uskuteovaných studijních program robíhala zcela samostatn na jednotlivých fakultách vetn mezifakultních studijních program a týkala se forem i obsahu výuky. Dvody inovace: reakce na zptnou vazbu z hodnocení kvality výuky absolventy zmna technických možností výuky uplatnní ICT hledisko zefektivnní výuky, nutnost postupn snižovat poet kontaktních hodin zdraznní samostatné práce student rakticky každý studijní program nebo jeho ást je vystavena požadavku permanentních zmn a inovací, kde se uplatují ne všechny výše uvedené dvody najednou. Tuto snahu díve podporoval i systém "Vnitní akreditace" jednotlivých pedmt v rámci univerzity, kde bylo v r evidováno 59 akreditovaných pedmt, které prošly tímto hodnotícím procesem. Nyní je tento systém vnitní akreditace nahrazen akreditací celých studijních program jako souást vnjší akreditace na fakultách. Nové smry v píprav pedagogických pracovník všech stup škol eská zemdlská univerzita nabízí svým studentm vedle profesního vzdlání i pedagogickou kvalifikaci, kterou mohou všichni posluchai soubžn studovat jako specializaci Uitelství odborných pedmt na SŠ a VOŠ. Výuku zajišuje Katedra pedagogiky, která má akreditované právo udlovat píslušnou pedagogickou odbornost. Do soubžného pedagogického studia vstupují studenti ve 3. roníku a ve studiu pokraují ješt další dva roky po ukonení studia v distanní form. Katedra Duben

24 pedagogiky nov zajišuje ve výuce nastávajících pedagog pedevším uplatnní informaních a telekomunikaních technologií. V prbhu roku 2002 bylo na univerzit vybudováno nové pracovišt Laborato virtuálního vzdlávání, které metodicky i technicky zajišuje rozvoj metod e-learningu pro všechny fakulty. robhly první plošn organizované kurzy, jichž se zúastnilo 15% z potenciálních tvrc pomcek pro podporu prezenního i kombinovaného studia. Hodnocení nabídky studijních obor s ohledem na uplatnní absolvent na trhu práce Statistiky udávají, že zemdlská výroba se podílí na tvorb hrubého domácího produktu pibližn jen asi 3%. Ovšem odvtví, která na zemdlství pímo i nepímo navazují jsou to pedevším potravináské, zpracovatelské, obchodní a finanní etzce se podílejí na domácím produktu více než 30%. Absolventi se tak uplatují ve velmi širokém spektru povolání a zamstnání. Významné postavení získávají absolventi i v tch povoláních, v nichž se uplatují požadavky na ekologii a trvale udržitelný rozvoj. V souvislosti se zmnami v regionálním uspoádání R a jejím vstupem do EU se uplatují naši absolventi i v nadnárodních, národních, státních, regionálních institucích. odle výsledk dlouhodob provádných przkum o uplatnní absolvent mžeme konstatovat, že v prbhu posledních pti let prakticky 100% našich absolvent našlo zamstnání; ada z nich psobí ve vysokých funkcích zejména u nadnárodních firem. rzkum absolvent probíhá permanentn ve dvou liniích: na konci studia, a v prbhu zamstnání. Ze zkoumaného souboru student na konci studia mla tetina respondent již v dob šetení, tj. asi jeden msíc ped složením státní závrené zkoušky zajištné pracovní místo a nutno dodat, že tém 15 % absolvent si zajistilo pracovní místo v zemdlství i lesnictví. Vedle 20,3 % respondent, kteí již mli jisté zamstnání mimo zemdlství, jich 21,4 % zamstnání dosud nemlo, akoliv ho hledalo. Vtší problémy se získáním zamstnání mají respondenti z kraj severoeského, východoeského a ze severní Moravy. Toto zjištní koresponduje se skuteností, že práv v tchto krajích je vysoká nezamstnanost, která zasahuje nejen lidi s nižším vzdláním, ale postupn se odráží i v uplatnní absolvent vysokých škol. S vojnou nebo mateskou dovolenou poítalo 15,3 % absolvent. Dalších 25,7 % absolvent si existenní problémy tolik nepipouštlo a proto do doby šetení nepodnikli žádné kroky k získání pracovního místa. Je zajímavé, že nadpoloviní vtšina tchto málo aktivních absolvent pocházela bu pímo z rahy, nebo ze stedoeského kraje. Aktivitu respondent pi hledání zamstnání na jednotlivých fakultách pibližují data v tabulce: Duben

25 Souasné zamstnání ohlaví Fakulta Stav oet % 0 M Ž 0 AF LF EF TF ITSZ ,5 1,9 2, Zemdlství ,6 18,0 11,6 33,2 5,8 6,2 8,8 15,8 Mimo obor ,3 18,3 22,2 10,3 5,8 32,7 17,6 2,6 Hledá ,4 14,3 28,6 19,2 28,8 21,9 16,8 36,8 Vojna a MD ,3 26,5 4,1 11,7 34,6 10,8 29,6 2,6 Neaktivní ,7 21,0 31,4 22,4 21,2 27,5 24,0 42,1 Celkem Tabulka potvrzuje domnnku, že ženy oproti mužm získávají práci obtížnji a astji si nacházejí zamstnání mimo obor. Ženy byly také mnohem mén aktivní pi získávání zamstnání (neaktivita 31,4 % respondent) oproti mužm (neaktivita 21 % respondent). Absolventi AF projevili nejvtší aktivitu pi hledání vhodné pracovní píležitosti a mli také nejvtší zájem o práci v zemdlství, pesto jich tém 20 % bylo v okamžiku šetení bez zamstnání. Tabulka pináší obrázek o aktivit respondent dle typu studia a dle bydlišt. V další tabulce je pehled o zamstnání absolvent podle typu studia a podle bydlišt:!! " # $ %!! " #! $ % $ Bydlišt: 0 - neodpovdl 1 - msto nad 100 tisíc obyvatel 2 - msto tisíc obyvatel Duben

26 3 - obec 2-5 tisíc obyvatel 4 - obec do 2 tisíc obyvatel Soubh studia a zamstnání uvedlo celkem 354 (46,8 %) respondent. V tomto potu jsou zahrnuti i dálkov studující respondenti. Zamstnání ohlaví Fakulta oet % 0 M Ž 0 AF LF EF TF ITSZ , Ne , , , , , , , ,6 Ano , , , , , , , ,7 Σ Nejastji uvádnými dvody pro zamstnání bhem studia byly zcela oteven piznané finanní dvody, frekventovaným dvodem bylo také získání praxe. Dále se objevovaly ponkud sporaditji další dvody: zajištní si místa, nadbytek asu nebo pokraování zamstnání (poslední uvedený dvod se týkal zejména respondent dálkov studujících). I zde byla dána respondentm možnost kombinovat rzné položky. Nejvtší poet odpovdí získala kombinace položek finanní dvody a získání praxe u respondent EF, TF a ITSZ. Uplatnní nových forem studia Na univerzit se zahájila systematická píprava projektu Virtuální univerzity. Základní chybou, které se dopouštjí vedoucí kateder pi využívání virtuálního prostedí, tj. když aplikují širokou škálu prostedk ICT je, že transformují zažité, ovené a standardní postupy plošn do nového prostedí. Aplikace ICT vyžadují ale (nkdy i zásadní) zmny v organizaci, metodách a algoritmech, to co nazýváme reengineeringem instituce. Bez tchto zmn se zpravidla nevyužijí možnosti virtuálního prostedí, ba nkdy mže být práce a pobyt ve virtualit horší než mimo ni. Z tchto skuteností vychází i ešení projektu na universit, který zárove psobí na nkolika úrovních: V prbhu roku 2002 byla zorganizována ada školení, seminá s panelovými diskusemi, s cílem vyjasnit situaci a pipravit virtuální univerzitu tak, aby byla šitá na míru potebám a možnostem fakulty. Výsledkem tchto akcí je soubor studií, který nabízí ešení pro fakulty studie byly vypracovány na ad kateder, vzájemn oponovány. Nkteré z nich byly v upravené podob publikovány v odborném tisku. Soubžn s mapováním možností kateder a tvorbou konsensu na fakult, na každé katede byly zpracovány vybrané pednášky do prostedí WEB CT, které bylo za tím úelem na zkušební dobu zakoupeno. V listopadu 2002 byla otevena Laborato virtuálního vzdlávání EF, ve které nyní pracují dva kvalifikovaní technici, kteí budou provádt technickou i morální podporu pi píprav virtuálních pomcek. Laborato je dobe technicky vybavena. rojekt Laboratoe upesnil vizi a je mostem k praxi. Do konce roku 2003 by se mly výsledky projevit v kombinovaném studiu ve stediscích distanního vzdlávání a Duben

27 v prezenním studiu, které mže pevzít mnoho prvk virtuálního vzdlávání a adaptovat je do standardního vzdlávacího procesu, kde je nezbytné více využívat ICT a další multimediální uební pomcky. Virtuální vzdlávání bude zaujímat významný prostor: a) umožní snížit poet kontaktních hodin, b) zvýšit poet distann studujících, c) bude vyžadovat zmny ve struktue technicko-administrativního aparátu. Stízlivé odhady pedpokládají, že v r bude na vysplých univerzitách studovat 50% student distann ve virtuálním prostedí. V roce 2002 byla zahájena podrobná analýza užívaných i opouštných metod. Cílem této analýzy je krom nezbytné inovace, vyplývající z dynamické povahy uebního procesu v rozvíjející se eské spolenosti a okolním svt, provedení vdecké analýzy tradiních postup, z nichž mnohé pedstavují cenné know-how, ovené po staletí v oblasti stedoevropského regionu a jejichž nepromyšlené opuštní by znamenalo nenahraditelnou ztrátu pro fakultu i eské školství. Významným dvodem racionalizace studia byla a je minimalizace náklad ve vztahu k zájmu veejnosti o studium a s ohledem na vnjší podmínky a fyzické možnosti univerzity a areálu. To vedlo k tomu, že od r se ve vtší míe využívá samostatné práce student (formou projekt, semestrálních projekt apod.) stejn jako se využívají k výuce poítae student, které jsou na kolejích ZU zapojeny v poítaové síti. V souasné dob mají studenti k disposici 610 poíta v uebnách, poítaovém pavilonu a na kolejích. Všechny stanice umožují pístup k Internetu. Vtšina poíta je pístupná i o sobotách a nedlích. Ješt na poátku r disponovala univerzita stále pouze 104 místy ve všech studovnách. V prbhu roku 2002 byla dokonena výstavba Kongresového sálu se studovnami, knihovnou a obslužnými zaízeními, které umožují evropský komfort. V logistice výuky se rovnž zaíná využívat kartový systém ISIC, ITIC pro studenty i zamstnance. rojekt využití karet pedpokládá systém Smart Cards, který umožní v prbhu píštích tí let plošné využití karet v systému e-services na univerzit. rvní karty byly k disposici v prosince Studijní neúspšnost na vysoké škole, poty neúspšných student Skupiny obor Kód skupiny kmen. obor Studijní obory / programy bak. mag. dokt. Celkem stud. prog. / obor pírodní vdy a nauky 11 až technické vdy a nauky 21 až zemdl.-les. a veter. vdy a nauky 41 až zdravot., léka. a farm. vdy a nauky 51 až 53 spoleenské vdy, nauky a služby 61,65,67,71-74 ekonomie právo, právní a veejnoprávní innost 68 pedagogika, uitelství a sociál. pée 75 obory z oblasti psychologie 77 vdy a nauky o kultue a umní 81,82 Celkem 11 až oznámka: Duben

28 ísla v tabulce udávají absolutní poet student, kteí opustili studium. Jsou v nich zapoteni i studenti, kteí se zapsali a nenastoupili v prbhu prvních šesti týdn výuky v prvních ronících - pedpokládáme, že tito studenti nastoupili na jinou vysokou školu. oty student, kteí odcházejí ze studia, se liší v ronících: v prbhu 1. a 2. roníku jich odchází 20%, ve 4. a 5. pouze 7%. Dvody pro odchod jsou evidovány jako 1. neprospch 87%, 2. na vlastní žádost bez udání dvodu 13%. Na univerzit je aplikován kreditní systém ECTS, který slouží jako doplující kriterium pro hodnocení studia a studijní náronosti. oty kredit, stanovených pro postup do vyššího roníku, jsou stanoveny tak, aby si student mohl pevést do vyššího roníku nejvýše dva neuzavené pedmty. okud student neuzave více pedmt, v závislosti na jejich potu mže opakovat roník, nebo je mu ukoneno studium. Možnost studia handicapovaných uchaze V každé z fakult je možnost bezbariérového pístupu do ueben v pízemí, na Agronomické fakult byl bezbariérový pístup vybudován v loském roce i do ueben a laboratoí v celé budov. V létech se poítá s podobnými investicemi i do dalších budov; fakulty rovozn ekonomická a Technická, které nemají výtahy, budou pipravovat stavebn bezbariérovou výuku v pízemí budov. V Transformaních programech MŠMT byl schválen projekt integrovaného mezioborového studia pro handicapované obany, který v prbhu píštích dvou let pipraví speciální program pro rzné typy tlesn postižených uchaze o studium. rogram bude orientován na aplikace ICT v administrativ institucí a v malých a stedních podnicích. edpokládá se tvorba speciálních uebních pomcek, program speciální podpory, pomoc pi píprav pomcek i vlastní výuce od student ádného studia. Transformaní a rozvojové projekty FAKULTA 2001/ /2003 poet poet pidlené poet poet podaných pijatých dotace podaných pijatých projekt projekt MŠMT projekt projekt pidlené dotace MŠMT EF tis tis. AF tis tis. TF tis tis. LF tis tis. ITSZ REK tis tis. celoškolské programy tis. odpora zavádní inf. a komun. technologií do vzdlávací innosti CELKEM tis tis. Duben

29 5 Informaní a komunikaní technologie 5.1 Hardwarové vybavení átení univerzitní poítaová sí propojuje všechny hlavní budovy v areálu v Suchdole. Jsou to budovy rektorátu, fakult, kolejí a katedry tlesné výchovy. ropojení je realizováno optickými kabely. Univerzitní sí je napojena optickým kabelem do sídla CESNETu v raze Dejvicích. átení univerzitní sí má penosovou rychlost 1Gb/s a tutéž penosovou rychlost má propojení na CESNET. V areálu ZU v Suchdole však stále zstává nkolik detašovaných provoz, které nejsou na univerzitní sí napojeny. Katedra pedagogiky ZU má sídlo v Chuchli a je napojena na univerzitní sí metalickou linkou eského Telecomu a.s. Souástí ZU v raze jsou Školní lesní podnik v Kostelci nad ernými lesy a Školní zemdlský podnik v Lánech. V Kostelci nad ernými lesy má sídlo též Ústav aplikované ekologie. Sídlo ŠL a Ústav aplikované ekologie jsou napojeny mikrovlnným pojítkem na uzel CESNETu v Kostelci nad ernými lesy. enosová rychlost tohoto spoje je 4 Mb/s. Školní zemdlský podnik v Lánech nemá žádné pímé napojení na univerzitní sí. Na univerzitní pátení sí jsou napojeny rektorátní poítaová sí, fakultní poítaové sít a poítaové sít na kolejích. enosová rychlost uvnit rektorátní sít a fakultních sítí je ve velké vtšin 100 Mb/s, nkteré souásti umožují pouze penos 10Mb/s. ZU provozuje poítaové sít na kolejích A, B, C, JIH a G. oítaové sít na kolejích A, JIH a G jsou sít s penosovou rychlostí 100Mb/s a jsou nataženy do všech studentských pokoj. Na kolejích B a C existuje dosluhující poítaová sí s penosovou rychlostí 10Mb/s. Na ZU v raze je provozováno nkolik specializovaných poítaov vybavených ueben. Je to 8 ueben na EF, 2 uebny na AF, 4 uebny na TF, 2 na LF a 1 na ITSZ. Samostatnou práci student umožuje ZU provozováním dvou laboratoí umístných na koleji JIH (45 míst) a jedné poítai vybavené studovny pro studenty (18 míst) na SICu. EF provozuje pro tytéž úely Internetový pavilon, kde je možnost samostatné práce pro 40 student. Studenti ZU využívají pln daných možností, které jim umožují získávat potebné informace na univerzitní síti i na externích poítaových sítích. 5.2 Softwarové vybavení oítaové sít jsou provozovány protokoly TC/I a TC/IX. Operaní systémy na vtšin poíta na ZU jsou produkty firmy Microsoft. Nkteré poítae vetn jedné poítaové laboratoe na koleji JIH jsou provozovány pod Linuxem. ro ízení chodu univerzity jsou velmi významné dv databázová aplikace, a to STUDIUM a EIS. Databázová aplikace STUDIUM je urena pro podporu vedení vtšiny agend souvisejících s výukovou inností na ZU. Její hlavní subkomponenty jsou Uchaze, Student, Tajemník, Rozvrh a nkava. Aplikace pracuje v režimu klientserver a nkteré její nadstavbové moduly jsou pístupné prostednictvím internetu (Zápis pedmt, Zápis k rozvrhu, Vypisování termín zkoušek, Vyplování výsledk zkoušek, ehled výsledk zkoušek, edmty ONLINE). Databázová aplikace EIS je urena k podpoe veškerých ekonomických inností. Její hlavní subkomponenty jsou Finanní informaní systém, Cestovní Duben