Vymezení pojm - 1 -

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2.1.1. Vymezení pojm - 1 -"

Transkript

1 INVESTICE A INVESTINÍ ROZHODOVÁNÍ Vymezení pojm Termín investice je jedním z nejkontroverznjších pojm. V hospodáské praxi se hojn používá v mnoha odlišných významech a v nejrznjších souvislostech. Investice hrají významnou roli nejenom ve finanním ízení jednotlivých podnik, ale rovnž velmi ovlivují makroekonomický obraz zkoumaných ekonomik. Za prvé výkyvy v investicích mají velký podíl na pohybu hrubého domácího produktu bhem hospodáského cyklu a za druhé investiní výdaje urují rychlost, jakou ekonomika zvyšuje svou zásobu fyzického kapitálu, a tím spoluurují její dlouhodobý rst a výrobní výkonnost. Obecn lze íci, že rychleji rostoucí zem investují vtší ást svého hrubého domácího produktu, než pomaleji rostoucí ekonomiky. Z tohoto tvrzení vyplývá, že mimo jiné záleží na národních autoritách, jak motivují hospodáské subjekty k vynakládání svých úspor na investiní výdaje, a už se jedná o rzné daové výhody i jiná opatení. Jinak investici definují již zmínné makroekonomické disciplíny, finanní teorie, finanní právo a jinak je definována nap. v rámci mezinárodních úetních standard, kde je tento pojem vymezen pesn a konkrétn. Formulace se liší i dle autor ekonomické literatury. Zde uvádím nkolik pohled z hlediska rzných vdních obor: Makroekonomie: Všeobecn se investicí rozumí nákup finanních nebo reálných aktiv. Makroekonomické vymezení je užší: investice jsou tok výdaj, který zvtšuje fyzickou zásobu kapitálu (Dornbusch, Fischer, 1994). Tok výdaj zamených na udržení nebo zvýšení kapitálové zásoby. Mohou být použity ke zvyšování i udržení fyzického kapitálu, lidského kapitálu i zásob (Sojka, Konený, 1996) Mikroekonomie: Ekonomická innost, pi níž se subjekt vzdává souasné spoteby s výhledem zvýšení produktu v budoucnosti (Samuelson, Nordhaus, 1991) Obtování jisté dnešní hodnoty s cílem získat njakou budoucí hodnotu. Obtování se dje v pítomnosti a je jisté. Odmna pichází pozdji a pokud vbec pijde, je její velikost nejistá (Sharpe, Alexander, 1994). Úetnictví Aktivum vlastnné podnikem pro zvtšení jeho bohatství prostednictvím takových výnos z tohoto aktiva jako je úrok, právo na poplatky, dividendy a nájemné, pro jiné kapitálové zhodnocení i pro další užitky získané nap. prostednictvím obchodních vztah (IAS, US GAAP) Ekonomika podniku a finance Vynaložení zdroj za úelem získání užitk, které jsou oekávány v delším asovém úseku (Synek, 1994) Penžní výdaje, u nichž se oekává jejich pemna na budoucí penžní píjmy bhem delšího období (Moyer, Guigan, Kretlow, 1992) Zvláštní jistota nebo tída jistoty, do níž byly investovány peníze (Adam, 1989) Úspory, které musí investor nkde najít a zárove mít vli je vydat (Beran, 2001) - 1 -

2 Tok výdaj urený na realizaci projekt, jejichž produkce neslouží bezprostední spoteb (Kalousek, Máchal, 2000) Z každé formulace pojmu investice je patrné, že vcn jsou si velmi blízké. Vždy se musí nco obtovat, aby se pozdji nco získalo. Zda bude investice zisková i ztrátová, záleží na mnoha faktorech. Již te lze íci, že velkou roli v asovém úseku mezi obtováním a získáním hrají dva atributy: as a riziko. Nkdy pevládá prvek asu (nap. pokud investuji do vládních obligací), jindy je zase dominantním atributem riziko (nap. nákup akcií). V dalších pípadech mohou být zase dležité jak vlivy asu, tak rizika. V historii se mluvilo v souvislosti s investicemi spíše o úsporách. Pojem investování zavedli zemdlci, kdy si z úrody uschovávali ást své produkce do dob hladu nebo nájezd. Až v 19. století se zaíná o investicích mluvit jako o finanním kapitálu dnes pojímaným ješt jako lidský, pdní a sociální kapitál. K pochopení celého principu dochází s obrovskou populaní explozí v posledních 300 letech. Krom využívání základních zdroj si spolenost stále více uvdomuje dležitost informací vedoucích ke správným rozhodnutím nejenom v procesu rozhodování o investicích. Z pedchozích definic lze vyvodit i význam a pojem investování. Jedná se o použití penz k získání píjmu nebo zisk, nebo-li jde opt o volbu mezi utrácením a investováním. Tato innost u nefinanních podnik pedstavuje specifickou oblast jejich celkové aktivity, která je zamena pedevším na obnovu a rozšíení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. V menší míe mže jít i o investování do finanního majetku i trvalého pírstku obžného majetku. Charakteristika investiní innosti jako synonyma pojmu investování z hlediska úetnictví se vyznauje drobnou niancí. Zde se jedná již o užší vymezení nakupovaného aktiva, které navíc musí splovat následující podmínky: aktivum se v podniku dlouhodob používá jako stálý (fixní, neobžný) majetek hmotné i nehmotné povahy s vlastnním aktiva je spojeno právo obdržet peníze, nap.formou úrok, dividend, podíl na zisku, nájmu i formou jiného kapitálového výnosu aktivum plní funkci uritého dlouhodobého programu spoení, které se uskuteuje penžní formou (dlouhodobými vklady u penžních ústav) nebo nepenžní formou (jako jsou nákupy drahých kov, umleckých dl, sbírek apod.) Smysl a cíle investování Rozhodování o investicích (kolik, do eho, kde a jak investovat kapitál) patí k nejdležitjším manažerským strategickým rozhodováním v podniku, nebo jsou rozhodnutími o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti. Investice slouží adu let, a proto adu let jsou zdrojem výnos (zisku) podniku, ale i bemenem, které zatžuje ekonomiku podniku, pedevším fixními náklady. Nesprávn zamená a neefektivní velká investice mže pivést podnik i k bankrotu. Bez investice se však žádný podnik neobejde, zvlášt pak podnik, který se chce rozvíjet a tak obstát v konkurenci. Investiní plán podniku vychází ze strategického podnikatelského plánu, který stanoví dlouhodobé cíle podniku. Musí ešit problém, ped kterým stojí tém každý podnik: píležitostí k investování je mnoho, zdroj však je málo (Synek, 1994). Jako všechna finanní rozhodnutí, tak i investiní rozhodnutí staví manažery ped celou adu otázek jako napíklad: Máme tento projekt vbec realizovat? Jakým zpsobem mže tento projekt ohrozit stávající podnikání? Nebudou náklady spojené s tímto projektem vyšší než efekt, který nám pinese? - 2 -

3 Kterou z variant projektu pijmout k realizaci? Kdy se vrátí vynaložené finanní prostedky do projektu? V malých firmách je asto odpovdný za rozhodování pouze jediný pracovník, ímž na sebe pebírá jak kapitálov rozpotová rozhodnutí, tak i ist finanní rozhodnutí. Jinými slovy je nucen obsáhnout svými znalostmi urení výše investiních výdaj, do jakých aktiv peníze vložit a jakým zpsobem si opatit patinou hotovost. Ve vtších spolenostech se na takovýchto zásadních rozhodnutích podílí celá ada pracovník specializujících se na jednotlivé rozhodovací innosti. Výsledkem jejich spolupráce je písemný dokument ešící všechny otázky spojené s konkrétní investicí. S ohledem na význam mnoha finanních otázek leží asto konené rozhodnutí podle zákona nebo podle zvyklostí na správní rad i pedstavenstvu. Je nutné také podotknout, že zejména v zahranií je investování úzce propojené s kapitálovými trhy a finanní manažei psobí jako zprostedkovatelé mezi firmou a kapitálovými trhy. Úlohou finanních manažer je získání hotovostí vydáváním cenných papír, které jsou posléze použity k nákupu reálných aktiv, jež firma používá pi svých operacích. Pozdji, pokud se firm daí, reálná aktiva vytváejí kladný tok hotovosti, který více než zaplatí poátení investici. Nakonec je hotovost bu reinvestována, nebo vrácena investorm, kteí zakoupili pvodní emisi cenných papír. A už se jedná o malý i velký podnik cílem investování je pedevším zisk (není však jediným cílem), který žene všechny investory zíci se ásti svých penžních prostedk a investovat je s vidinou toho, že se jim za uritý as vrátí vtší množství penžních prostedk než investovali. Tento prospch plynoucí z investice má význam nejen pro investora, ale i pro ekonomiku jako celek. Teorie chování podniku v tržní ekonomice i provádné analýzy skuteného chování tchto podnik dnes více mén všeobecn zdrazují, že pevládá pluralitní pojetí cíl, tzn. že podnik sleduje nikoliv jen jeden cíl (nap. zisk i z nho odvozené ukazatele), ale celou soustavu cíl, v níž finanní cíle (zisk, tržní hodnota firmy, likvidita) mají dominantní úlohu (Valach, 1996). Mezi hlavní cíle investiního rozhodování, ale i hlavní cíle podnikatelské innosti jako celku adíme: efektivnost a finanní stabilita podniku, vyjádené tržní hodnotou firmy, výnosností investic a likviditou podíl podniku na trhu, jeho zachování, eventueln rst a tím uspokojování poptávky inovace výrobního programu, zaízení a technologií sociální cíle, vyjádené mzdovým a sociálním zajištním pracovník, rozvojem jejich kvalifikace, stimulace respektování požadavk na ochranu životního prostedí Dležité je, aby institucionální uspoádání pomáhalo sladit zájmy manažer, akcioná (majitel, spoleník) a investor (bank, vitel). editelé a manažei podnik musí být motivováni rznými pobídkovými programy, jako jsou zamstnanecké akcie nebo prémiové ohodnocení vázané na výsledky a naopak se musí stále cítit ohrožení, že v pípad neúspšného hospodaení mohou být ihned vytlaeni ráznjšími manažery (Brealey, Myers, 1991). Dlouhodobé financování investic by tedy mlo sledovat ti základní cíle: zajistit ekonomicky zdvodnnou rozpotovanou výši kapitálu na podnikem pedpokládané investice, splující požadovanou míru výnosnosti dosáhnout co nejnižších prmrných náklad kapitálu na požadované investice nenarušit finanní stabilitu (nezvýšit podstatn finanní riziko firmy) lenní investic - 3 -

4 lenní investic je závislé pedevším na oblasti ekonomického života, kde se daný objekt práv nachází. Jiné lenní je z pohledu makroekonomického, jiné z pohledu finanního ízení podniku. Za základní lenní je považováno dlení na reálné a finanní investice Reálné investice Reálné investice jsou vždy pímo vázány na njaký konkrétní pedmt i podnikatelskou aktivitu. Pod reálnou investicí si lze pedstavit konkrétní pedmt do nhož je investováno. Podrobnji se reálnými investicemi zabývám prakticky v celé práci, a tak se nyní zamím na vymezení investic finanních Finanní investice Finanní investice již nejsou pímo vázány na konkrétní pedmt. Pokud je uskutenna finanní investice, pak za investované peníze nedostáváme pedmty i vci, nýbrž obvykle jen jakési papíry, dokumenty i zápisy, které nám potvrzují, že jsme peníze nkam investovali a že nám za to náleží jistá odmna. Osob, která majetek (peníze) poskytla jsou zaruena bu všechna, nebo jen nkterá z tchto práv: právo na navrácení majetku právo na zaruenou penžní odmnu (úrok, prémii) právo podílet se na zisku (který byl pomocí investice vytvoen) právo podílet se vlastnicky na majetku osoby, která si pjila právo rozhodovat o zpsobu použití poskytnutých prostedk pi podnikatelské innosti Protože tato listina dává jejímu majiteli práva, nazývá se cenným papírem, který obdrží investor jako dkaz své provedené finanní investice. Finanní investice mají pedevším formu investic do cenných papír. Podle zákona o cenných papírech a dalších souvisejících zákon, je možno v eské republice emitovat následující druhy cenných papír (Rejnuš, 2002): akcie, zatímní listy (Obchodní zákoník) podílové listy (Zákon o investiních spolenostech a investiních fondech) dluhopisy (Zákon o dluhopisech u obligací, hypoténích zástavních list, státních pokladniních poukázek a Obanský zákoník u vkladových list a depozitních certifikát) investiní kupóny (Zákon o podmínkách pevodu majetku státu na jiné osoby) kupóny (Zákon o cenných papírech) smnky, šeky (Zákon smnený a šekový) cestovní šeky (Obchodní zákoník) náložné listy vetn kondosament, skladištní listy (Obchodní zákoník) jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštními zákony jako napíklad finanní deriváty (Zákon o dluhopisech, Obchodní a Obanský zákoník) Na finanních trzích existuje ada dalších tzv. dokument finanního trhu, které nemusí být prohlášeny za cenné papíry (vkladní knížky, termínované vklady, životní pojistky apod.) Cenné papíry mohou být vydávány v rzných podobách. Podle formy, zpsobu uschování a podle zpsobu pevodu vlastnictví lze cenné papíry rozdlit na materializované, imobilizované a dematerializované (Pivrnec, 1993). Materializované: Imobilizované: existují v listinné form a nacházejí se bu v rukou vlastníka nebo v trezoru banky. Pevod vlastnictví tchto cenných papír probíhá zpravidla jejich pedáním. jsou to fyzicky existující cenné papíry, které byly pedány speciální - 4 -

5 Dematerializované: instituci (sbrná banka), kde jsou depotovány a nepedpokládá se jejich materiální obh. Pevod vlastnictví je realizován zmnou zápisu vlastníka v evidenci banky. jsou to fyzicky neexistující cenné papíry, jejichž emise je uložena v podob magnetického zápisu v pamti poítae. Prostednictvím poítae jsou též uskuteovány i všechny operace související s jejich správou. V eské republice bylo k tomuto úelu zízeno stedisko cenných papír. Cenný papír mže být vystaven: na majitele (Mže být voln, bez jakéhokoli omezení pevádn na jiné osoby. Vlastníkem je ten, kdo jej pedloží) na jméno (Je na nm zapsáno jméno jeho vlastníka, takže po každé zmn majitele je teba provést i zmnu zápisu jména. To je teba provést v souinnosti s píslušnou akciovou spoleností, která tuto zmnu zanese do své registrace. Vyžaduje to tedy nkdy i udlení jejího souhlasu) na ad (Je to uritý kompromis mezi pedešlými pípady. Je zde sice rovnž zaznamenán majitel, pevod však lze provést vždy bez souhlasu emitenta a to rubopisem indosamentem) Finanní investice realizují zejména investiní a bankovní instituce a pouze v menší míe mluvíme o finanních investicích u spoleností, jejichž hlavním oborem podnikání není obchodování na kapitálových a penžních trzích. V kapitolách praktické ásti analyzuji investici do výstavby hotelového komplexu, a jelikož dlouhodobý hmotný majetek je dostaten materializovaný, lze jej považovat za reálnou investici. Problematika reálných investic je tudíž analyzována podrobn, kdežto u finanních investic se omezuji pouze na základní definice bez hlubších analýz. Dvodem tohoto postupu je zejména cíl práce, kterým je spíše obsáhnout otázku investiního rozhodování a posuzování efektivnosti investic malých a stedních podnik v eských podmínkách, kde není ješt kapitálový trh rozvinut takovým zpsobem, jako napíklad v USA Další lenní investic Synek (1994) rozlišuje ti základní skupiny investic: finanní investice, jako je nákup cenných papír, obligací, akcií, uložení penz v bance, pjení penz investiním a jiným spolenostem za úelem získání úrok, dividend nebo zisku kapitálové investice vytváející nebo rozšiující výrobní kapacitu podniku. Rozumíme jimi celkové náklady vynaložené na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci nebo obnovu majetku nehmotné investice, jako je nákup know-how, výdaje na výzkum, vzdlání a sociální rozvoj Dle délky asového úseku pemny penžních výdaj na penžní píjmy rozlišuje investice Valach (1996). Za investice podniku se považují ty penžní výdaje, u nichž se oekává jejich pemna na budoucí penžní píjmy bhem delšího asového úseku. Takto použité penžní výdaje se nazývají kapitálovými výdaji. Odlišují se od provozních výdaj, u kterých se pedpokládá jejich pemna na budoucí penžní píjmy v rámci 1 roku. Za kapitálové výdaje se obvykle považují: výdaje na obnovu a rozšíení investiního majetku - 5 -

6 výdaje na výzkumné a vývojové programy výdaje na trvalý pírstek zásob a pohledávek výdaje na nákup dlouhodobých cenných papír výdaje na výchovu a zapracování pracovník výdaje na reklamní kampa výdaje spojené s hodnocením leasingu a akvizicí 2.2. INVESTINÍ STRATEGIE A INVESTINÍ PROGRAM FIRMY Investiní strategie Jak již bylo díve zmínno, nejsyntetitjším a nejkomplexnjším cílem podnikatelské innosti v tržní ekonomice je efektivnost a finanní stabilita podniku. Základní strategický cíl podniku musí být pirozen respektován i v oblasti investiní politiky. Cílem investiní politiky podniku proto musí být píprava, výbr a realizace takových investiních projekt, které pispívají k rstu tržní hodnoty firmy. Ujasnní podnikových a investiních cíl však samo o sob nezaruí ješt jejich dosažení. K tomu je teba zformovat investiní strategii tj. rzné postupy, jak dosáhnout požadovaných investiních cíl nebo se k nim maximáln piblížit. asto se za investiní strategii považuje jak stanovení investiních cíl, tak i postup, jak jich dosáhnout (Valach, 2000). 1) Nejvhodnjším typem investiní strategie je strategie rstu hodnoty investic spojená s maximálními roními píjmy z investice. Pi této strategii investor vybírá ty investiní projekty, které pinášejí jak rst hodnoty investice v budoucnu, tak rst roních píjm. 2) Dalším typem investiní strategie je strategie rstu hodnoty. V tomto pípad investor vyhledává takovou investiní píležitost, která co nejvíce zvýší hodnotu pvodního investiního vkladu a mén ho zajímá bžný roní píjem. 3) Pesn opanou strategií je strategie maximalizace roních píjm z investice. Investor zde dává pednost co nejvyšším roním výnosm a nehledí na uchování i rst hodnoty investice Strategie vysokého rizika i nízkého rizika lení strategie dle rzné míry rizika spojeného s investicí: Agresivní strategie: Konzervativní strategie: spoívá v tom, že investor preferuje projekty s vysokým rizikem (nap. v zahranií, neprozkoumaný trh), kdy je ale také možnost vzniku vysokých píjm zde investor postupuje opatrn a charakterizuje ho averze k riziku. Vybírá spíše projekty s nižším rizikem spojené vtšinou s menší výnosností (investice do zabhnuté výroby) V mnoha pípadech sice firma skuten pipraví a realizuje jediný projekt, ale tak tomu je pedevším u nov vznikajících firem, kde mžeme ztotožnit projekt s celou firmou. Ostatní firmy asto pipravují a posuzují více projekt. Investiní program potom tvoí jednak nové investiní projekty, jednak projekty nedokonené, jejichž realizace byla zahájena v pedchozím plánovacím období a které budou v tomto plánovacím období dokoneny. Investiní výdaje vynaložené v daném období na realizaci investiního programu oznaujeme jako kapitálový rozpoet, který firma vytváí zpravidla na pt až patnáct let. Investiní program lze chápat jako souást strategického plánování firmy a jednotlivé projekty jako nástroj realizace podnikatelské strategie (Fotr, 1999)

7 lenní investiních projekt Jednotlivé projekty tvoící nápl investiního programu lze klasifikovat podle více hledisek. Mezí základní rozdlení patí kritérium vcné nápln projekt, vzájemné závislosti a jejich velikosti Vcná nápl projekt Dle tohoto hlediska mžeme rozlišovat projekty zabývající se: - náhradou výrobního zaízení jedná se zde o náhradu výrobního zaízení v dob, kdy je u konce své fyzické životnosti nebo o obnovu ped ukonením této životnosti - výmnou zaízení výmna zastaralého zaízení, které je schopné dále fungovat, ale jeho provoz je spojen se znanými náklady pevyšujícími stejné náklady novjšího zaízení. - rozšíením prodeje již vyrábných produkt náplní je rozšíení výrobní kapacity tak, aby bylo možné zvýšit objem produkce, a tím dosáhnout rstu prodeje dosavadních výrobk bu na stávajících nebo nových trzích - zavedením nových produkt a technologií projekty zamené na nové výrobky a technologie, které jsou pro naši firmu nové, ale na trhu již existují - výzkumem a vývojem nových výrobk a technologií výsledky tchto projekt se zhodnocují až v navazujících projektech, které využívají poznatky výchozího výzkumu - aktivitami, jejichž cílem nejsou ekonomické efekty typickým píkladem jsou projekty zamené na ochranu životního prostedí nebo na zlepšení pracovních podmínek Míra závislosti projekt Míra vzájemné závislosti uruje, zda se jedná o: - vzájemn se vyluující projekty souasná realizace obou projekt není možná výroba téhož výrobku jinou technologií - pln závislé projekty soubor, plnící zadané funkce. Pokud by nebyly realizovány všechny projekty, došlo by k nesplnní požadavk - komplementární projekty realizace jednoho podporuje další - ekonomicky závislé projekty projevuje se zde substituní efekt - statisticky závislé projekty u dvojice projekt tohoto typu platí, že rst výnos i náklad jednoho projektu astji provází rst výnos i náklad projektu druhého nebo rst výnos jednoho projektu doprovází pokles výnos i náklad projektu druhého Velikost projekt Na základ tohoto kritéria projekty posuzujeme dle velikosti investiních náklad, potebných na realizaci projekt. Podle výše tchto náklad lze rozlišovat: - velké - 7 -

8 - stedního rozsahu - malé Vztah k pvodnímu majetku Hledisko, zda projekt pouze majetek obnovuje nebo rozšiuje: - obnovovací umožují náhradu opotebeného fixního majetku novým, který zabezpeuje stejný rozsah produkce - rozvojové zvyšují výši podnikového fixního majetku a umožují rozšíení stávající i zavedení nové výroby Typ penžních tok Rozlišujeme projekty, u kterých dochází ke standardním penžním tokm z investic i zda tomuto prbhu neodpovídají. - s konvenním penžním tokem za kapitálovým výdajem (jednorázovým, nkolikanásobným) již následují pouze penžní píjmy - s nekonvenním penžním tokem dochází k nkolika zmnám v charakteru penžního toku stídají se výdaje a píjmy Toto rozlišení je rozhodující zejména pi výbru metody hodnocení efektivnosti investice Tvorba investiního programu Proces a píprava Souhrn projekt, které firma hodlá realizovat v uritém plánovacím období, tvoí investiní program firmy. Jeho tvorba zahrnuje zejména tyto innosti: - pípravu a hodnocení jednotlivých projekt - vlastní koncipování investiního programu - výbr projekt, které jsou pro firmu celkov nejvýhodnjší Obecn se pedpokládá, že firma nemže z uritých dvod (omezenost finanní zdroj, lidských zdroj atd.) realizovat všechny projekty, nýbrž musí uskutenit uritou selekci. Ve vtších spolenostech je píprava investiního programu založena na urité decentralizaci rozhodovacích pravomocí. Nejtypitjším píkladem je pidlení uritého limitu finanních prostedk na jednotlivé divize, piemž rozhodnutí o využití tohoto limitu je zcela peneseno na píslušnou divizi (viz.obr..3). Nevýhodné projekty (malé ekonomické efekty, velké riziko) jsou již na této úrovni zamítnuty, piemž u výhodných a zajímavých projekt závisí situace na tom, zda jejich investiní náklady nepevyšují kapitálový rozpoet divize. V pípad rozsáhlejších projekt, na jejichž realizaci limitované prostedky nestaí, se rozhodování o jejich pijetí i zamítnutí pesouvá na úrove vedení firmy. Investiní program firmy jako celku je pak tvoen projekty pijatými jednotlivými divizemi a projekty pijatými na úrovni vedení

9 Obr Volba a hodnocení Základ hodnocení Problém v pípad tvorby investiního programu spoívá v uspoádání projekt podle jejich ekonomické výhodnosti. Preferována je zejména istá souasná hodnota a je oznaována za základní kritérium tvorby investiního programu. Vytvoený investiní program by ml vést k maximalizaci isté souasné hodnoty tohoto programu, což souasn zabezpeuje maximalizaci tržního ocenní firmy metodou diskontovaných penžních tok.v pípad jediného omezeného zdroje tvoeného disponibilním kapitálem je možné za uritých podmínek dosáhnout maximalizace isté souasné hodnoty investiního programu uspoádáním projekt podle klesající hodnoty jejich indexu rentability. Užití vnitního výnosového procenta pi tvorb investiního programu není vhodné, a to zvlášt v pípad, kdy soubor hodnocených projekt obsahuje vzájemn se vyluující projekty. Spolený scéná vývoje externích faktor Základním pedpokladem pi hodnocení projekt jsou správn identifikované veškeré výdaje a píjmy. Lze však pedpokládat, že se projekty pipravují na rzných místech firmy, což mže vést k nesrovnatelnosti výsledk hodnocení jednotlivých projekt. Za východisko k odstranní nebo oslabení této nekonzistence je považována koncepce spoleného scénáe, kdy jsou stanoveny spolené hodnoty vývoje významných externích faktor a dalších vstupních veliin, které jsou pro všechny projekty spolené

10 Kapitálová struktura Další zásada pi stanovení penžních tok jednotlivých projekt hovoí o nutnosti vycházet u všech posuzovaných projekt ze stejného zpsobu jejich financování. Rozhodující je kapitálová struktura firmy, která investiní program pipravuje a bude realizovat resp. kapitálová struktura, které chce firma dosáhnout. Pokud se souasná kapitálová struktura významn od cílové struktury neodchyluje, nemla by firma respektovat doasné odchylky skutené struktury od cílové v jednotlivých letech plánovacího období a penžní toky každého projektu, resp. vážené prmrné náklady kapitálu, by mly odrážet tuto strukturu. Abychom stanovili istou souasnou hodnotu projektu, který se uchází o zaazení do investiního programu, je teba urit jeho náklady kapitálu. Pitom je teba rozlišovat náklady kapitálu firmy stanovené jako vážené prmrné náklady vlastního a cizího kapitálu, a náklady kapitálu jednotlivých projekt. V závislosti na typu isté souasné hodnoty, se kterou budeme pracovat je teba v pípad užití: - isté souasné hodnoty vlastního vkladu stanovit náklady vlastního kapitálu firmy pi její souasné kapitálové struktue. Pokud je tato struktura dosti odlišná od cílové kapitálové struktury, bude teba náklady vlastního kapitálu firmy korigovat podle vztahu vzhledem k této cílové struktue. Takto stanovené náklady vlastního kapitálu lze pak užít jako diskontní sazbu pro ty projekty, které jsou pibližn stejn rizikové jako dosavadní podnikatelská innost firmy (nap.projekty rozšíení produkce již vyrábných produkt, urených pro souasné trhy). Pro rizikovjší projekty (nap.rozšíení produkce dosavadních produkt urených pro nové trhy, zavedení nových výrobk i technologií) budou náklady vlastního kapitálu vyšší než náklady vlastního kapitálu firmy. Pro mén rizikové projekty (obnova výrobního zaízení, projekty orientované na úsporu náklad) budou naopak jejich náklady vlastního kapitálu nižší než náklady vlastního kapitálu firmy. Stanovení individuálních náklad vlastního kapitálu jednotlivých projekt korekcí firemních náklad vlastního kapitálu vzhledem k odlišné míe rizika tchto projekt bude teba provést ve vtšin pípad expertn. - isté souasné hodnoty projektu stanovit vážené prmrné náklady kapitálu firmy pi její souasné kapitálové struktue. Pokud je tato kapitálová struktura blízká cílové kapitálové struktue, pedstavují takto stanovené náklady kapitálu firmy základ pro stanovení náklad kapitálu jednotlivých projekt (v opaném pípad je teba tyto náklady korigovat, a to jak náklady vlastního kapitálu, tak i náklady cizího kapitálu, a stanovit nové váhy pro výpoet vážených prmrných náklad kapitálu). Vypotené vážené prmrné náklady kapitálu firmy opt užijeme jako diskontní sazbu tch projekt, jejichž míra rizika odpovídá rizikovému profilu firmy. Pro rizikovjší, resp.mén rizikové projekty bude teba tyto náklady opt korigovat jako v pedchozím pípad. Zde je však teba upozornit na to, že pokud lze oekávat v plánovacím období výraznjší vzrst, resp.pokles prmrných úrokových sazeb, budou náklady cizího kapitálu v jednotlivých letech tohoto období odlišné, což povede i k diferencovaným hodnotám vážených prmrných náklad kapitálu podle let. V této souvislosti lze také požadovat, aby vývoj prmrných úrokových sazeb byl souástí spoleného scénáe vývoje externích faktor. Variantní postupy stanovení isté souasné hodnoty Na základ již uvedených poznatk lze odvodit varianty postupu, jak sestavit korektní investiní program, který nepreferuje, resp. neznevýhoduje urité projekty. POSTUP I: Hodnocení projekt pi cílové kapitálové struktue (v pípad vtší odlišnosti cílové a souasné kapitálové struktury korekce náklad kapitálu)

11 POSTUP I a: Penžní toky projektu stanovené za pedpokladu plného vlastního financování. Jsou stanoveny vážené náklady kapitálu a korigovány dle odlišné míry rizika jednotlivých projekt od rizika firmy. POSTUP I b: Penžní toky projektu odrážejí cílovou kapitálovou strukturu, piemž nákladové úroky jsou souástí istého penžního toku projektu. Vážené prmrné náklady kapitálu vycházejí z náklad cizího kapitálu bez úrokového daového štítu a jsou opt korigovány dle odlišné míry rizika jednotlivých projekt od rizika firmy. POSTUP I c: Upravená istá souasná hodnota. Penžní toky projekt stanoveny za pedpokladu plného vlastního financování. Náklady vlastního kapitálu firmy korigovány jednak vzhledem k plnému vlastnímu financování, jednak vzhledem k odlišné míe rizika jednotlivých projekt od rizika firmy. Stanoveny vedlejší úinky rozhodnutí o cílové kapitálové struktue. POSTUP II: Hodnocení projekt jakoby za plného vlastního financování. Penžní toky projekt stanoveny za pedpokladu plného vlastního financování. Náklady vlastního kapitálu korigovány pouze vzhledem k odlišné míe rizika projekt od rizika firmy. Nestanovují se vedlejší úinky rozhodnutí o cílové kapitálové struktue firmy. Po hlubší analýze jednotlivých postup je teba poznamenat, že všechny mají urité pednosti, ale i nedostatky. Postupy Ia a Ib respektují cílovou kapitálovou strukturu firmy, avšak jejich nedostatkem je pedevším to, že pi stanovení vážených prmrných náklad kapitálu není známa tržní hodnota vlastního jmní firmy, ale vychází se z jeho úetní hodnoty. To pak mže vést k chyb pi vtších rozdílech tržní a úetní hodnoty tohoto jmní. Pedností postup Ic a II je to, že není teba urovat vážené prmrné náklady kapitálu, a lze se tedy vyvarovat obtíží s tím spojených. Problémem postupu Ic založeného na upravené isté souasné hodnot je však nejen jeho pracnost pi vtším potu projekt, ale pedevším to, že asto mže být obtížné rozlenit vedlejší úinky rozhodnutí o kapitálové struktue mezi jednotlivé projekty. Postup II je relativn nejsnadnjší a není zde píliš zjednodušujících pedpoklad. Je ovšem zejmé, že v tomto pípad uplatujeme na hodnocené projekty písnjší požadavky vzhledem k tomu, že náklady vlastního kapitálu jsou obvykle vyšší než náklady cizího kapitálu. Projekty s kladnou istou souasnou hodnotou budou ekonomicky efektivní bez ohledu na zpsob jejich financování, resp. na kapitálovou strukturu firmy. Pokud bude možné z tchto projekt sestavit investiní program, je naše úloha vyešena. V opaném pípad zjistíme volné zdroje, zbývající po projektech s kladnou istou souasnou hodnotou a dopady smíšeného financování u projekt se zápornou istou souasnou hodnotou, nebo užijeme postup Ia, resp.ib. Tak stanovíme další projekty, které by bylo vhodné zaadit do investiního programu Optimalizace investiního programu Velice asto se firmy setkávají se situací, kdy veškeré projekty s kladnou istou souasnou hodnotou nelze zaadit do tohoto programu vzhledem k omezenosti uritých zdroj. V pípad nejastjšího omezení kapitálového omezení není možné založit výbr projekt na základ isté souasné hodnoty jednotlivých projekt, jelikož bychom takto nedosáhli maxima souasné hodnoty investiního programu. Za této situace adíme projekty dle klesajícího indexu rentability, který zobrazuje diskontované isté píjmy pipadající na jednotku diskontovaných investiních náklad. Do investiního programu poté zaazujeme projekty z prvních míst tohoto uspoádání až do vyerpání kapitálového limitu. Firma pi takto sestaveném investiním

12 programu dosáhne nejvyššího pírstku své hodnoty. Tento postup lze však použít pouze pi splnní tchto podmínek: - jediným omezujícím faktorem je kapitálové omezení - omezení se týká jediného asového období - mezi projekty, které se ucházejí o zaazení do programu nejsou vzájemn se vyluující projekty Pokud dojde k porušení jediné podmínky je nutné použít složitjší modely lineárního programování nebo modelu bivalentního programování s kriteriální funkcí, maximalizující istou souasnou hodnotu investiního programu. Náronjší pístupy k tvorb investiního programu s využitím bivalentního programování umožují respektovat i riziko jednotlivých projekt a dospt k investinímu programu, který minimalizuje jeho riziko pi dosažení zadané míry výnosu, resp.maximalizuje jeho výnos za pedpokladu nepekroení zadané míry rizika. I bez užití tchto pístup je si teba uvdomit, že souasná realizace více rizikových projekt vede ke snížení rizika investiního programu, což je projevem již zmínné diverzifikace jakožto jednoho z významných opatení na snížení rizika. Snížení rizika investiního programu je pak tím vtší, ím více projekt tento program obsahuje a ím mén jsou jednotlivé projekty vzájemn statisticky závislé (Fotr, 2000) Další doporuení k tvorb investiního programu Kritinost k ocenní projekt: Stanovenou istou souasnou hodnotu každého projektu je teba posuzovat obezetn. Její kladná hodnota mže být pouze výrazem pílišného optimismu zpracovatel projektu, kdy dochází k pecenní výnos a podcenní náklad projektu. Konkurenní výhoda firmy: Kladná istá souasná hodnota projektu mže být založena pouze na urité konkurenní výhod firmy. Pokud nezjistíme žádné konkurenní výhody v dané oblasti podnikání, pípadn firma nemá monopolní postavení na trhu, vzniká oprávnné podezení, že vysoké isté souasné hodnoty projekt nejsou reálné, ale odrážejí pouze chyby pi stanovení penžních tok. Více hledisek: Pro urité projekty mže být istá souasná hodnota pouze doplujícím hlediskem pro jejich výbr. Týká se to pedevším projekt výzkumu a vývoje nových výrobk a technologií. Mohou napíklad umožovat realizaci návazných ziskových projekt. Odlišné doby životnosti projekt: V pípad projekt s odlišnou životností se asto argumentuje ve prospch projekt s kratší životností tím, že se jejich realizací získají penžní prostedky díve a je možno je reinvestovat. Tento argument však obvykle neplatí, pokud mže firma získat další finanní prostedky s náklady rovnými náklady kapitálu firmy, které pak využije pro další podnikatelské píležitosti. Respektování odlišné doby života projekt je však nezbytné ve tech pípadech. První z nich nastává tehdy, kdy na projekt s kratší životností navazuje další projekt. V takovém pípad je nutné posuzovat oba projekty jako celek a spojit jejich penžní toky. Další dva pípady vedou k tomu, že projekty s odlišnou životností se posuzují ve spoleném asovém horizontu, daném nejmenším spoleným násobkem životností jednotlivých projekt. K projektm, které je teba hodnotit ve spoleném asovém horizontu, patí pedevším vzájemn se vyluující projekty. Obvykle jde o projekty zamené na variantní využití omezených zdroj. Vícekriteriální hodnocení:

13 Tvorba investiního programu pirozen nebude vycházet pouze z ekonomických kritérií, ale musí respektovat i nkterá další významná hlediska, ke kterým patí zejména kritéria tržního charakteru. Pi vícekriteriálním hodnocení je piazena každému kritériu váha, odpovídající jeho významu. Systém zainteresovanosti: Realizace projekt s kladnou istou souasnou hodnotou vede k rstu hodnoty firmy, a tím sleduje zájmy vlastník. Volba investiních projekt je však vtšinou v rukách manažer a jejich chování spíše závisí na sytému jejich hodnocení a odmování.. Pokud budou manažei zainteresování na úetním zisku i jejich ohodnocení bude vycházet z pomrových ukazatel založených na tomto zisku, pak budou spíše volit projekty s rychlou návratností, což mže být velice asto v rozporu s maximalizací isté souasné hodnoty investiního programu a tím i se zájmy vlastník. Ke sladní zájm manažer a vlastník mže výrazn pispt uplatnní ekonomické pidané hodnoty (EVA) jako základ u integrovaného finanního ízení firmy a v jeho rámci i systému odmování manažer. Zainteresovanost na rstu ekonomické pidané hodnoty orientuje investiní rozhodování manažer smrem k volb a realizaci projekt s kladnými hodnotami EVA a tím i kladnou istou souasnou hodnotou. Výsledkem je rst hodnoty firmy, co je v souladu se zájmy vlastník Investiní program a finanní plán firmy Základní složkou investiního programu na následující rok i roky je nepochybn finanní plán. Zahrnuje plánovaný výkaz zisk a ztrát, plán rozdlení hospodáského výsledku, plánovanou rozvahu a plán penžních tok. Tvorba investiního programu firmy ve vazb na její finanní plán je uritý iteraní proces, kdy se postupn vytváejí varianty investiního programu, zvažují zpsoby jejich financování a zobrazují úinky tchto variant na firmu jako celek prostednictvím finanního plánu. Výsadní postavení pi tvorb a hodnocení variant investiního programu zaujímá plán penžních tok rozdlený na provozní, investiní a finanní innost. Rozdíl píjm a výdaj v každém plánovaném období pedstavuje pírstek i úbytek finanního majetku firmy. Kumulovaná hodnota této veliiny v každém období od poátku plánovacího horizontu pedstavuje finanní majetek firmy, který by nikdy neml být záporný, nebo tato situace charakterizuje platební neschopnost firmy. Plánovaný výkaz zisk a ztrát, plánovaná rozvaha, plán penžních tok a z nich odvozené soustava pomrových ukazatel umožují hodnotit varianty investiního programu i jejich financování v kontextu strategického finanního plánu firmy z rzných hledisek: 1) plnní strategických finanních cíl Jedná se zejména o tempo rstu firmy mené tempem rstu tržeb, rentabilita kapitálu, finanní struktura firmy z hlediska podíl vlastních a cizích zdroj financování atd. Z našeho pohledu bude významné práv sledování vývoje finanní struktury firmy v jednotlivých letech plánovacího období a její pibližování k cílové struktue, resp.odchylky skutené a cílové finanní struktury firmy, a to vzhledem k tomu, že vážené prmrné náklady kapitálu užité pro oceování jednotlivých projekt vycházejí práv z této cílové finanní struktury. 2) finanní stabilita firmy Finanní stabilitu jednotlivých projekt má smysl izolovan hodnotit pouze v tom pípad, kdy investiní program tvoí jeden nebo dva klíové projekty. Pokud však investiní

14 program zahrnuje vtší poet projekt, je teba posuzovat finanní stabilitu tohoto programu jako celku, resp.finanní stabilitu firmy pomocí jejích penžních tok. Je zejmé, že existuje tsná závislost finanní struktury a finanní stability, kdy vtší užití cizích zdroj financování, zlevujících kapitál firmy, zhoršuje její finanní stabilitu a naopak. Vzhledem k nejistot budoucího vývoje podnikatelského okolí a k existenci faktor rizika je však teba posuzovat finanní stabilitu firmy nejen pi pedpokládaném vývoji tchto faktor, ale též pi varovném scénái. 3) vývoj finanního zdraví firmy a její výkonnosti Lze jej hodnotit jednak pomocí tzv. ekonomických normál, jednak pomocí pomrových ukazatel finanní analýzy. Ekonomické normály charakterizují urité relace mezi tempy rstu klíových výnosových, nákladových a rozvahových položek, které by mly být u zdrav se vyvíjející firmy splnny. Pomrové ukazatele finanní analýzy umožují hodnotit jednotlivé oblasti hospodaení firmy, a to srovnáním s plánovanými hodnotami tchto ukazatel, posouzením jejich vývoje, pípadn srovnáváním se stejnými ukazateli jiných podnik z oboru i odvtví PROCES PÍPRAVY A REALIZACE PROJEKT Úkolem potencionálního investora je vypracovat podnikatelský zámr. Dosud nejpropracovanjší a nejkompletnjší jsou tzv. Feasibility study (pekládáno jako studie proveditelnosti i realizaní studie nebo technicko-ekonomický rozbor). Cílem feasibility studie pro technické dílo je rozbor technické realizovatelnosti a financovatelnosti zadavatele. Rozlišujeme celkem tyi fáze ízení projektu a dv fáze ekonomické realizace (Beran, 1994): NAVRHOVÁNÍ PROJEKTOVÁNÍ REALIZACE PROVOZ (Užívání) PEDINVESTI NÍ INVESTI NÍ Obr..4 První dv fáze nazýváme pedinvestiní a druhé dv fáze investiní. Pedinvestiní fáze má za úkol shromáždit rozhodující technické, ekonomické a jiné vlivy, vyhodnotit je a rozhodovat o akceptovatelnosti i neakceptovatelnosti celého zámru. Kvalitní vypracovaná pedinvestiní fáze umožuje vas a s minimálními náklady zabránit realizaci neefektivních investiních zámr Pedinvestiní fáze Pedinvestiní studie NAVRHOVÁNÍ by mla obsahovat (viz.obr..5): 1) vyhodnocení podnikatelských píležitostí 2) vypracování pedinvestiní studie 3) vypracování realizaní studie 1) závrené hodnocení o akceptovatelnosti zámru

15 NÁVRH - ešení alternativ podnikatelských píležitostí A Studie podnikatelských píležitostí (alternativ) B Tech.-ekon. studie podnikatelských alternativ Obr..5 Struktura NAVRHOVÁNÍ C Studie provedení podnikatelských alternativ as D Rozhodnutí o pijetí alternativy Fáze návrhu je stadiem, které zpravidla zajišují provozní složky organizace objednatele. Teprve další fáze je náronjší na vynakládané prostedky, nazveme ji pípravou projektu. Teprve v projekní fázi jsou skuten vynakládány investiní prostedky. Tato fáze bývá asto nazývána investiní fází. Teprve v této fázi dochází k zapojení projekních složek plnní investiního programu, inženýringu, na základ smluvních vztah. Výslednou smlouvou je uzavení smlouvy o dílo na realizaci výstavby zvoleného podnikatelské zámru. Teprve v této fázi podložené smluvními ujednáními vznikají podnikatelským subjektm povinnosti a závazky k plnní cíl vybrané alternativy (návrhu). Pro vyhodnocování celkové efektivnosti zámru platí jako základní kritéria efektivnosti podnikatelského zámru (Dlask, 1992) Identifikace podnikatelských píležitostí Tato fáze zahrnuje neustálé sledování a vyhodnocování faktor podnikatelského okolí, zahrnující poptávku po uritých produktech a službách, exportní možnosti, odhalení zdroj významných surovin, objevení nových výrobk a technologií. Takto získané podnty, resp. urité podnikatelské píležitosti, je však teba posoudit a vyhodnotit ped jejich podrobným zpracováním do podoby podnikatelského projektu. Uritou formou vyjasnní jednotlivých píležitostí jsou studie tchto píležitostí (tzv.opportunity studies), jejichž cílem je zpracování dostupných informací o jednotlivých píležitostech do formy, která by umožnila alespo v hrubé míe posoudit efekty a nadjnost projekt, založených na tchto píležitostech. Výsledkem tchto studií je pak první selekce podnikatelských píležitostí, tj. uritý pedbžný výbr tch, kterým bude vnována další pozornost, a naopak vylouení jiných, z jejichž studií vyplynula nap. velká rizikovost projekt, nedostatená výše ekonomických efekt, nadmrná finanní náronost (Kadláková, 2002) Pedbžné ekonomické studie

16 Z dvodu velké asové a finanní náronosti podrobn zpracovávaných technickoekonomických studií se zvlášt u rozsáhlých projekt zpracovávají tzv. pedbžné technickoekonomické studie (pre-feasibility studies), které pedstavují uritý mezistupe. Cílem je pedbžn urit, zda: - byly vyšeteny a posouzeny všechny možné varianty projektu - povaha a nápl projektu opravuje jeho detailní analýzu - urité aspekty projektu jsou do té míry závažné, že vyžadují jejich podrobné šetení pomocí podprných a doplkových studií - základní myšlenka, na které je projekt založen, je pro uritého investora nebo skupinu investor dostaten atraktivní - podnikatelská píležitost je do té míry slibná, že již na základ informací z této studie lze rozhodnout o realizaci projektu - stav životního prostedí v pedpokládané lokalit realizace projektu i potenciální dopady tohoto projektu jsou v souladu s existujícími standardy ochrany životního prostedí Výsledkem posouzení pedbžné technicko-ekonomické studie je zpravidla bu rozhodnutí o zpracování detailní technicko-ekonomické studie, i v opaném pípad rozhodnutí o zastavení dalších prací na píprav projektu vzhledem k malým potenciálním efektm, velké míe rizika atd Technicko-ekonomická studie Technicko-ekonomická studie neboli studie proveditelnosti (feasibility study) má dvojí význam: má pojmenovat a provit zadání projektu na jeho samém poátku ješt ped vlastní projektovou pípravou, zpracováním technické dokumentace má zjistit asovou, ekonomickou a sociální udržitelnost projektu, zjistit jeho pínos pro okolní prostedí a návratnost vložených investiních prostedk Smyslem studie proveditelnosti je provést odpovdnou analýzu projektu a poskytnou základní informaci o míe realizovatelnosti projektu. Realizovatelnost projektu zde není chápáno jako realizovatelnost technická, ale jedná se pedevším o posouzení ekonomické, finanní, tržní, odbytové, posouzení dopad na životní prostedí i dopad sociáln-ekonomických (zamstnanost) Jelikož je studie proveditelnosti nejdležitjším a nejnáronjším dokumentem v pedinvestiní píprav, uvádím zde základní doporuenou osnovu studie proveditelnosti, která je povinnou pílohou projekt spolufinancovaných z programu SAPARD, jejichž celkové pijatelné výdaje jsou vyšší než 5 mil. K bez DPH (Hrabánková, 2001). Tato osnova je samozejm použitelná i v ostatních pípadech zpracování studie proveditelnosti. 1) Pehled výsledk podle kapitol 2) Souasný stav projektu a) Pehled podklad pro vypracování studie b) Pedkladatel projektu c) Disponibilní finanní zdroje pro realizaci projektu d) Zpracovatel studie proveditelnosti e) Náklady na pípravné studie a przkumy 3) Analýza trhu a koncepce odbytu a) Všeobecná situace na trhu s daným produktem b) Místo investora na trhu s daným produktem - Dodavatelsko-odbratelské vztahy - Hlavní dodavatelé a odbratelé

17 - Konkurence c) Obchodní náklady a výnosy - Projekce odbytových náklad - Projekce odbytových výnos 4) Materiálové dodávky potebné k projektované innosti a) Druhy hmotných dodávek pro provoz b) Specifikace požadavk na hmotné dodávky pro provoz c) Dostupnost hmotných dodávek - Zpsob krytí hmotných dodávek d) Náklady na hmotné dodávky - Odhad náklad na hmotné dodávky jednotliv - Odhad náklad na hmotné dodávky celkem - Projekce náklad na hmotné dodávky v ase 5) Lokalita výstavby a vliv na životní prostedí a) Detailní lokalizace projektu b) Vliv projektu na životní prostedí - Vliv projektu na životní prostedí v dob jeho pípravy - Vliv projektu na životní prostedí v dob jeho výstavby - Vliv projektu na životní prostedí v dob provozu vybudovaných zaízení c) Odhad náklad na pozemky a zaízení staveništ - Odhad investiních náklad na pozemky a zaízení staveništ - Odhad investiních náklad na ochranu životního prostedí - Odhad provozních náklad na staveništi 6) Technické ešení projektu a) Provozní program a rozsah innosti b) Výbr technologie pro provoz - Vliv technologie na životní prostedí - Výrobci a dodavatelé technologie - Charakteristika navrhované technologie c) Postup pípravy projektové dokumentace a pípravy stavby d) Výbr stroj a zaízení e) Stavební práce f) Opravy a údržba g) Odhad celkových investiních náklad - Odhad náklad na nákup technologie - Odhad investiních náklad na stroje a zaízení - Odhad investiních náklad na stavební a montážní práce - Odhad celkových náklad na poízení investice - Prognóza náklad v ase 7) Organizaní a režijní náklady výstavby a provozu a) Organizace výstavby b) Vedení a organizace provozu c) Režijní náklady - Pehled hlavních režijních náklad - Odhad režijních náklad celkem - Projekce režijních náklad v ase 8) Vlastníci a zamstnanci a) Požadavky na odbornost b) Mzdové a ostatní náklady 9) Harmonogram realizace projektu a) Etapy realizace projektu

18 b) asový a nákladový plán realizace projektu c) Náklady na realizaci - Odhad investiních náklad na realizaci projektu 10) Finanní analýza a poteba investiních prostedk a) Zamení a cíle finanní analýzy b) Celkové investiní náklady c) Celkové provozní náklady d) Financování projektu - Zdroje financí - Penžní toky projektu e) Hodnocení finanní stability projektu 11) Finanní a ekonomické hodnocení a) Hodnocení ekonomické efektivnosti - Vnitní míra návratnosti IRR (Internal Rate of Return) - istá souasná hodnota NPV (Net present value) - Doba návratnosti b) Odhad rizika a analýza citlivosti - analýza citlivosti c) Vyjádení zhotovitele studie proveditelnosti 12) Tabulkové pílohy Na závr je teba upozornit na to, že technicko-ekonomickou studii má smysl zpracovávat pouze tehdy, jestliže již pedchozí fáze pípravy projektu ukázaly, že lze získat zdroje pro jeho financování. V opaném pípad by totiž byly as i prostedky na zpracování vynaloženy zbyten. Odhady náklad na zpracování studií odpovídají jejich asové náronosti a vyjadují se zpravidla v procentech investiních náklad projekt. Pro pedstavu zde uvádím nejastji publikované hrubé odhady (Kupilík, 1999): - 0,2 % až 1% u studií podnikatelských píležitostí - 0,25 % až 1,5 % u pedbžných technicko-ekonomických studií - 1% až 3% u technicko-ekonomických studií malých a stedn velkých projekt - 0,2 % až 1% v pípad rozsáhlých projekt založených na složitých technologiích nebo orientovaných na nároné trhy. Je teba však podotknout, že skutené náklady budou pak záviset na mnoha dalších faktorech, ke kterým patí nap. zkušenost zpracovatel, rozsah práce, složitost projekt, mzdová úrove v dané zemi atd. (Fotr, 1999) Jelikož zpracování studie proveditelnosti vyžaduje znalosti z mnoha obor, ml by ji zpracovávat tým odborník z rzných profesí tak, aby byly odborn pokryty všechny tyto významné oblasti projektu. V ideálním zpracovatelském týmu by ml být zastoupen ekonom, marketingový specialista, strojní i stavební inženýr, odborník z oblasti managementu, specialista z oblasti financování a úetnictví a specialista na ochranu životního prostedí Hodnotící zpráva Základním podkladem pro vypracování hodnotící zprávy (appraisel report) jsou závry z technicko-ekonomické studie. asto však není pedmtem posuzování pouze vlastní projekt,

19 ale hodnotí se též finanní zdraví firmy, která jej hodlá realizovat, pedpokládané výnosy pro akcionáe a ochrana institucí, které se budou na jeho financování podílet. Výsledky tohoto posouzení vetn hodnocení projektu z hlediska technických, komerních, tržních, manažerských, organizaních, ekonomických a finanních kritérií a aspekt jsou pak shrnuty do písemné hodnotící zprávy, kterou poté projednává vedení firmy Investiní fáze Investiní fázi lze ješt rozdlit na nkolik inností, které na sebe asov navazují: - vytvoení právní, finanní a organizaní základny pro realizaci projektu - zpracování projektové dokumentace a získání technologie - realizace nabídkových ízení zahrnující vyhodnocení nabídek a výbr dodavatel - získání pozemk a výstavba budov a staveb - zajištní pedvýrobních marketingových inností vetn zabezpeení zásob - získání a zácvik personálu - kolaudace a zábhový provoz V prbhu investiní fáze je velice dležitá pelivá kontrola asového plánu realizace a vasná identifikace vzniklých odchylek a posouzení jejich vlivu na možné prodloužení termínu uvedení objektu do provozu i na rst investiních náklad. Tato skutenost je dležitá pro vasné zajištní dalších zdroj financování v pípad pekroení investiních náklad. Celkov je možné konstatovat, že zatímco v pedinvestiní fázi byla rozhodující kvalita a spolehlivost údaj, analýz a hodnocení, tvoících nápl technicko-ekonomických studií, v investiní fázi je kritickým faktorem as Provozní fáze Problémy provozní fáze je teba posuzovat jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska. Krátkodobý pohled se týká uvedení projektu do provozu, resp. zábhového provozu. Zde mohou vznikat urité obtíže pramenící nap. z nezvládnutí technologického procesu, resp. výrobních zaízení, z nedostatené kvalifikace pracovník atd. Vtšina tchto problém má svj pvod v realizaní fázi projektu. Dlouhodobý pohled se týká celkové strategie, na které byl projekt založen, a z toho plynoucích výnos na stran jedné a náklad na stran druhé. Tyto výnosy a náklady mají pímý vztah k pedpokladm, ze kterých se vycházelo pi zpracování technicko-ekonomické studie. Jestliže zvolená strategie i základní pedpoklady se ukázaly jako falešné, mže být realizace uritých korekních, resp.nápravných opatení nejen obtížná, ale asto také vysoce nákladná. Opt je teba zdraznit, že pokud nedojde k vtším nedostatkm ve fázi realizace projektu a jeho provozu, pak o koneném úspchu i nezdaru projektu rozhoduje pedevším kvalita jeho pípravy. Využití neadekvátních nebo chybných informací a pedpoklad v technickoekonomické studii projektu vede k tomu, že náprava projektu bude velice obtížná bez ohledu na to, jak dobe byla zvládnuta (Anton, 2000) HODNOCENÍ INVESTINÍCH PROJEKT Finanní analýza a hodnocení projekt zaujímají v technicko-ekonomické studii projektu ústední postavení, nebo poskytují základní informace pro rozhodování o pijetí i zamítnutí projektu, resp. informace pro posuzování výhodnosti více variant projektu a pro rozhodování o výbru varianty, která by se mla realizovat. Hodnocení a výbr projekt vede tedy ke dvma závažným rozhodnutím. První z nich je investiní a druhé finanní. Investiní rozhodnutí se týká

20 vlastní vcné nápln projektu, která je charakterizována uritým výrobním programem, velikostí výrobní jednotky, technologickým procesem atd. Investiní rozhodnutí tedy uruje, do jakých konkrétních aktiv bude firma investovat. Pokud se rozhodne realizovat uritý projekt, pak musí také zvolit velikost a strukturu finanních zdroj, kterou bude realizace tohoto projektu vyžadovat, tj. uinit rozhodnutí finanní. Finanní a investiní rozhodování firmy nejsou vzájemn nezávislá, nýbrž spolu tsn souvisí. Jejich spoleným rysem je také to, že základ pro investiní i finanní rozhodnutí tvoí penžní toky projektu, a to po celou dobu jeho života, zahrnující dobu výstavby a dobu provozu Kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti Základem pro rozhodnutí o tom, zda pijmout daný projekt a realizovat jej, i který z navržených projekt, resp. jejich variant, by ml být zvolen k realizaci, je propoet uritých kritérií ekonomické efektivnosti. Tato kritéria mí zpravidla výnosnost zdroj, vynaložených na realizaci projektu. Pro hodnocení ekonomické efektivnosti investiních projekt se nejastji používají tato kritéria: rentabilita kapitálu, a to vlastního, resp.celkového (return on capital) doba úhrady i doba návratnosti (payback period) kritéria založená na diskontování, zahrnující istou souasnou hodnotu (net present value), index rentability (profitability index) a vnitní výnosové procento (internal rate of return) Ukazatele rentability Tyto ukazatele umožují mit výnosnost kapitálu, užitého k financování projektu, nebo pomují zisk projektu k vloženým prostedkm. V praxi se mžeme setkat s vtším potem ukazatel rentability kapitálu, z nichž mezi nejastji užívané patí: - rentabilita vlastního kapitálu - rentabilita celkového kapitálu - rentabilita dlouhodob investovaného kapitálu - úetní rentabilita projektu Rentabilita vlastního kapitálu se stanovuje jako pomr zisku po zdanní k vlastnímu kapitálu vloženému do projektu.a vyjaduje tedy míru zhodnocení vlastních zdroj, které užil investor k financování projektu. Celkové zhodnocení všech zdroj užitých k financování projektu. RVK = Z/VK RVK Z VK rentabilita vlastního kapitálu zisk vlastní kapitál Celkové zhodnocení všech zdroj užitých k financování projektu, tj. vlastního i cizího kapitálu vyjaduje rentabilita celkového kapitálu. Tuto rentabilitu lze vyjádit jako zlomek, kde ve jmenovatel je celkový kapitál vložený do projektu a v itateli bu souet hrubého zisku a úrok nebo souet zisku po zdanní a zdanných úrok. Zalenní úrok, resp. zdanných úrok k zisku zde vyplývá z toho, že zisk pedstavuje odmnu za poskytnutí vlastního kapitálu a úrok odmnu za poskytnutí cizího kapitálu (nap. dlouhodobého bankovního úvru) na financování projektu. RCK = Z/CK

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

R o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek

R o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek Ministerstvo financí R schváleno MF R.j. 283/77 225/2001 s úinností pro úetní jednotky útující podle útové osnovy pro nevýdlené organizace Úetní jednotka doruí: 1x píslušnému finannímu orgánu R o z v a

Více

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Rámcové téma 1. Analýza podmínek založení nového podnikatelského subjektu 2. Píprava podnikatelského

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

ROZVAHA. ke dni 31.12.2011 I 26701626. Stav k poslednímu dni úet. období. Stav k prvnímu dni úet. období. íslo ádku A K T I V A.

ROZVAHA. ke dni 31.12.2011 I 26701626. Stav k poslednímu dni úet. období. Stav k prvnímu dni úet. období. íslo ádku A K T I V A. Výet položek podle vyhlášky. 504/2002 Sb. ve znní vyhlášky. 476/2003 Sb. ROZVAHA ke dni 31.12.2011 Název, sídlo a právní forma a pedmt innosti úetní jednotky I 26701626 SVJ domu Bochovská 560,561,562,563

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Investiční činnost Pojem investování vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Druhy investic 1. Hmotné investice vytvářejí

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

FINANCE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ GRAFICKÁ ÚPRAVA PRVODCE STUDIEM PEDMTU P01

FINANCE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ GRAFICKÁ ÚPRAVA PRVODCE STUDIEM PEDMTU P01 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ GRAFICKÁ ÚPRAVA FINANCE PRVODCE STUDIEM PEDMTU P01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

1. Pražská úetní spolenost, s. r. o. Úetní závrka k 31. prosinci 2012

1. Pražská úetní spolenost, s. r. o. Úetní závrka k 31. prosinci 2012 1. Pražská úetní spolenost, s. r. o. Úetní závrka k 31. prosinci 2012 1. Charakteristika a hlavní aktivity Založení a charakteristika spolenosti 1. Pražská úetní spolenost, s. r. o. (dále jen spolenost

Více

HODNOCENÍ INVESTIC. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 9. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

HODNOCENÍ INVESTIC. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 9. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. HODNOCENÍ INVESTIC Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 9. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Metody hodnocení efektivnosti investic Při posuzování investice se vychází ze strategických

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

HODNOCENÍ INVESTIC. Postup hodnocení investic (investičních projektů) obvykle zahrnuje následující etapy:

HODNOCENÍ INVESTIC. Postup hodnocení investic (investičních projektů) obvykle zahrnuje následující etapy: HODNOCENÍ INVESTIC Podstatou hodnocení investic je porovnání vynaloženého kapitálu (nákladů na investici) s výnosy, které investice přinese. Jde o rozpočtování jednorázových (investičních) nákladů a ročních

Více

Investiční činnost v podniku. cv. 10

Investiční činnost v podniku. cv. 10 Investiční činnost v podniku cv. 10 Investice Rozhodování o investicích jsou jedněmi z nejdůležitějších a nejobtížnějších rozhodování podnikového managementu. Dobré rozhodnutí vede podnik k rozkvětu, špatné

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

2. Posouzení efektivnosti investice do malé vtrné elektrárny

2. Posouzení efektivnosti investice do malé vtrné elektrárny 2. Posouzení efektvnost nvestce do malé vtrné elektrárny Cíle úlohy: Posoudt ekonomckou výhodnost proektu malé vtrné elektrárny pomocí základních metod hodnocení efektvnost nvestních proekt ako sou metoda

Více

Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006. [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ]

Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006. [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ] Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006 [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ] Ve Zlín dne 30. dubna 2007 Obsah 1. Profil spolenosti 2. Vrcholové orgány spolenosti a údaje o akcionáích

Více

Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze

Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze FEL, VUT X16EPD Ekonomika Podnikání vypracoval Tomáš Jukl Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze 1. Profil firmy Ve stánku se bude prodávat rychlé oberstvení

Více

VI. VÝNOSY, NÁKLADY, ANALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU

VI. VÝNOSY, NÁKLADY, ANALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU VI. VÝOSY, ÁKLADY, AALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU VÝOSY Jedná se o veškeré penžní ástky, které podnik získal ze svých inností za urité období bez ohledu na to, zda došlo v tomto období k k jejich

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 l. 1 Informace o úetní jednotce Název úetní jednotky : Msto Vimperk sídlo : Steinbrenerova 6, Vimperk, 385 17 Identifikaní íslo : 00250805 právní forma

Více

INVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník

INVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník Investiní dotazník INVESTINÍ DOTAZNÍK Dotazník je pedkládán v souladu s 15h a 15i zákona. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znní pozdjších pedpis zákazníkovi spolenosti ATLANTIK finanní

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

ROZVAHA. v plném rozsahu ke dni 31.12.2014. (v celých tisících Kč) Číslo řádku. 5 339 1 136 4 203 3 404 B. Dlouhodobý majetek (ř.

ROZVAHA. v plném rozsahu ke dni 31.12.2014. (v celých tisících Kč) Číslo řádku. 5 339 1 136 4 203 3 404 B. Dlouhodobý majetek (ř. Minimální závazný výčet informací podle vyhlášky č. 5/22 Sb., ve znění pozdějších předpisů ROZVAHA Jméno a příjmení, obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky Contaduria s.r.o. v plném rozsahu ke

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) (Aktualizovaná verze 04/05) Úvodní charakteristika předmětu: Cílem jednosemestrálního předmětu Investiční a finanční

Více

- 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice. Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163

- 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice. Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163 - 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163 Výroní zpráva - 2 - Obchodní firma a sídlo spolenosti:

Více

Pojem investování a druhy investic

Pojem investování a druhy investic Investiční činnost Pojem investování a druhy investic Rozhodování o investicích Zdroje financování investic Hodnocení efektivnosti investic Metody hodnocení investic Ukazatele hodnocení efektivnosti investic

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

WOOD & Company Financial Services, a.s.

WOOD & Company Financial Services, a.s. WOOD & Company Financial Services, a.s. Uveejování informací podle vyhlášky. 123/2007 Sb., o pravidlech obezetného podnikání bank, spoitelních a úvrních družstev a obchodník s cennými papíry (dále jen

Více

TEXTOVÁ ÁST INFORMANÍ POVINNOSTI EMITENTA REGISTROVANÉHO CENNÉHO PAPÍRU ZA I. POLOLETÍ 2003

TEXTOVÁ ÁST INFORMANÍ POVINNOSTI EMITENTA REGISTROVANÉHO CENNÉHO PAPÍRU ZA I. POLOLETÍ 2003 TEXTOVÁ ÁST INFORMANÍ POVINNOSTI EMITENTA REGISTROVANÉHO CENNÉHO PAPÍRU ZA I. POLOLETÍ 2003 Obchodní firma: Léebné lázn Jáchymov a.s. Sídlo: T.G. Masaryka 415, Jáchymov PS: 362 51 I: 45359229 Zápis v obchodním

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 Poet výtisk: 2 Výtisk.: 1 Poet list: 14 ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 o stanovení hodnoty prvk movitého majetku HIM nacházejícího se v zasedací místnosti a v prostorách souvisejících polikliniky O Krajské

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 Úplné znní organizaního ádu ŠZP Žabice ve znní Zmn a doplk.j. 104/2007-981 schválených Akademickým

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava Spolenost VTS Morava s.r.o. se sídlem v Ostrav vznikla 15.7.2002 pemnou fyzické osoby, psobící na trhu od roku 1997, na spolenost s ruením omezeným. Cílem spolenosti je od samého poátku specializace na

Více

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO PODLIMITNÍ VEEJNOU ZAKÁZKU TVORBA TELEVIZNÍHO CYKLU ZAMENÉHO NA PROPAGACI ROVNOSTI ŠANCÍ ŽEN A MUŽ DATUM: 20.PROSINEC 2005 ZADAVATEL Šance

Více

Návrh a management projektu

Návrh a management projektu Návrh a management projektu Metody ekonomického posouzení projektu ČVUT FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ strana 1 Ing. Vladimír Jurka 2013 Ekonomické posouzení Druhy nákladů a výnosů Jednoduché metody

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Adresa organizace: editel organizace: Zprávu vypracoval(a):

Více

FZ06/2004 eské úetní standardy

FZ06/2004 eské úetní standardy FZ06/2004 eské úetní standardy pro úetní jednotky, které útují podle vyhlášky. 504/2002 Sb., ve zn&ní pozd&jších p(edpis* (dále jen " eské úetní standardy pro úetní jednotky, u kterých hlavním p(edm&tem

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY

FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY Zpsob financování spolenosti hraje dležitou roli v rozhodovacím procesu. V této souvislosti hovoíme o kapitálové struktue firmy. Kapitálová struktura je složení dlouhodobých

Více

Pololetní zpráva. spolenosti. ke dni 30. 6. 2005

Pololetní zpráva. spolenosti. ke dni 30. 6. 2005 Pololetní zpráva spolenosti Jihoeské papírny, a.s, Vtní ke dni 30. 6. 2005 Jihoeské papírny, a.s., Vtní se sídlem 382 11 Vtní. 2, IO 12297 tímto zveejují pololetní zprávu emitenta cenného papíru podle

Více

Analýza návratnosti investic/akvizic

Analýza návratnosti investic/akvizic Analýza návratnosti investic/akvizic Klady a zápory Hana Rýcová Charakteristika investice: Investice jsou ekonomickou činností, kterou se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Proces "Investice - výstavba nového objektu"

Proces Investice - výstavba nového objektu Proces "Investice - výstavba nového objektu" po.. popis innosti - úkolu gestor souinnost výstup asová jednotka rizika právní norma poznámka 1 Zadání investice-pedložení evidenního listu stavební akce -zadání

Více

Základy teorie finančních investic

Základy teorie finančních investic Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základy teorie finančních investic strana 2 Úvod do teorie investic Pojem investice Rozdělení investic a)

Více

ORACLE MANUFACTURING SCHEDULING ORACLE HLAVNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝROBY

ORACLE MANUFACTURING SCHEDULING ORACLE HLAVNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝROBY ORACLE MANUFACTURING SCHEDULING ORACLE HLAVNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝROBY KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE MANUFACTURING SCHEDULING Píprava pedpovdí Parametry plánu finální výroby Plánování materiálových požadavk Pracovní plocha

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

Stavební úpravy bytového domu.p. 2369, ulice Sokolovská, Tábor

Stavební úpravy bytového domu.p. 2369, ulice Sokolovská, Tábor V Táboe dne 24.2. 2010 Výzva k pedložení nabídek v rámci výbrového ízení Vážení, dovolujeme si Vás vyzvat k podání nabídky na zakázku: Stavební úpravy bytového domu.p. 2369, ulice Sokolovská, Tábor v rámci

Více

Analýza návratnosti investic/akvizic JAN POJAR ČVUT V PRAZE STAVEBNÍ MANAGEMENT 2014/2015

Analýza návratnosti investic/akvizic JAN POJAR ČVUT V PRAZE STAVEBNÍ MANAGEMENT 2014/2015 Analýza návratnosti investic/akvizic JAN POJAR ČVUT V PRAZE STAVEBNÍ MANAGEMENT 2014/2015 Obsah prezentace: definice Investice akvizice dělení investic rozdělení metod klady a zápory metod definice Investice:

Více

V. CASH FLOW VE STRATEGICKÉM ROZHODOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ

V. CASH FLOW VE STRATEGICKÉM ROZHODOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ V. CASH FLOW VE STRATEGICKÉM ROZHODOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ Pojem cash flow má svj pvod v USA, kde si jeho zjišování vynutily poteby kapitálových trh. Zpravidla se nepekládá a znamená tok (flow) penz (cash).

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VÝBR DODAVATELE VZDLÁVACÍCH KURZ SPOLENOSTI ROSS HOLDING A.S. Jihlavská 893, 580 01 Havlíkv Brod

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VÝBR DODAVATELE VZDLÁVACÍCH KURZ SPOLENOSTI ROSS HOLDING A.S. Jihlavská 893, 580 01 Havlíkv Brod ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VÝBR DODAVATELE VZDLÁVACÍCH KURZ SPOLENOSTI ROSS HOLDING A.S. 1 NÁZEV ZAKÁZKY Komplexní rozvoj zamstnanc ve spolenosti ROSS Holding 2 ZADAVATEL Obchodní firma/název Právní forma

Více

FINANNÍ TRHY. Finanní trhy mžeme rozdlit podle toho, s jakým penžním produktem obchodují:

FINANNÍ TRHY. Finanní trhy mžeme rozdlit podle toho, s jakým penžním produktem obchodují: FINANNÍ TRHY Oekávané výstupy dle RVP GV: žák uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti bezpených forem investic do cenných papír využívá moderní formy bankovních služeb vetn moderních informaních a

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní)

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní) 4. přednáška Finanční analýza podniku - FucAn Návaznost na minulou přednášku Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla Podnikatelský záměr = Podnikatelský plán = business pla Základní části realizační resumé zpracovává se na závěr, rozsah 2-3 stránky charakteristiku firmy a jejích cílů organizační řízení a manažerský tým

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku

XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku Krátkodobé zdroje financování zajišují financování bžné innosti podniku k pokrytí krátkodobých aktiv. V této souvislosti vtšinou hovoíme

Více

OBDOBÍ 4íslo položky Název položky SÚ B8ŽNÉ MINULÉ BRUTTO KOREKCE NETTO AKTIVA 2 378 720.44 1 854 040.80 524 679.64 407 318.68

OBDOBÍ 4íslo položky Název položky SÚ B8ŽNÉ MINULÉ BRUTTO KOREKCE NETTO AKTIVA 2 378 720.44 1 854 040.80 524 679.64 407 318.68 ROZVAHA P?ÍSP8VKOVÉ ORGANIZACE Základní škola Vrbice,, D$dina 239, 691 09, Vrbice 239, P-ísp$vková organizace, Sestavený k : 31.12.2014 (v K, s p-esností na dv$ desetinná místa) Okamžik sestavení : 28.01.2015

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 Úplné znní organizaního ádu ŠLP Ktiny ve znní Zmn a doplk.j. 105/2007-981 schválených

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009 ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Adresa organizace: editel organizace: Zprávu vypracoval(a):

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2008

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2008 Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 28 Základní princip útování v úetní jednotce SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov, IO: 46789812, je

Více

Majetková a kapitálová struktura firmy

Majetková a kapitálová struktura firmy ČVUT v Praze fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Majetková a kapitálová struktura firmy Podnikový management - X16PMA Doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc. Podnikový management

Více

- 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice. Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163

- 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice. Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163 - 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163 Výroní zpráva - 2 - Obchodní firma a sídlo spolenosti:

Více

Finanční řízení podniku

Finanční řízení podniku Finanční řízení podniku Finanční řízení Základním úkolem je zajištění kapitálu a koordinace peněžních toků podnikání s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu při zachování platební schopnosti

Více

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace Výbr dodavatele dle Metodického pokynu pro zadávání zakázek Operaního programu Lidské zdroje a zamstnanost Název zakázky: Vzdlávání zamstnanc spoleností KASKO a KASKO - Formy Identifikace:

Více

Semestrální práce z předmětu MAB

Semestrální práce z předmětu MAB Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Semestrální práce z předmětu MAB Modely investičního rozhodování Helena Wohlmuthová A07148 16. 1. 2009 Obsah 1 Úvod... 3 2 Parametry investičních

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Financování podnikových činností

Financování podnikových činností Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ. Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová ÚETNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ. Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová ÚETNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová ÚETNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Autoi:

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2005 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

STATUT. WOOD & Company Select Balanced Fund otevený podílový fond, WOOD & Company investiní spolenost, a.s.

STATUT. WOOD & Company Select Balanced Fund otevený podílový fond, WOOD & Company investiní spolenost, a.s. STATUT WOOD & Company Select Balanced Fund otevený podílový fond, WOOD & Company investiní spolenost, a.s. Pedstavenstvo spolenosti WOOD & Company investiní spolenost, a.s. (dále jen Spolenost ) ádn pijalo

Více