Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související"

Transkript

1 Investiční služby, Investiční nástrje a rizika s nimi suvisející Předmětem tht materiálu je infrmvání zákazníků v suladu s 15d dst. 1 písm. b), c) a d) zákna č. 256/2004 Sb., pdnikání na kapitálvém trhu, ve znění pzdějších předpisů (dále jen ZPKT ) investičních službách, které je J&T BANKA, a. s., (dále jen Banka ) právněna na základě pvlení České nárdní banky (dále jen ČNB ) pskytvat, investičních nástrjích, kterých se může týkat investiční služba, kteru Banka pskytuje zákazníkům, mžných rizicích, která mhu být s tut investiční službu neb investičním nástrjem spjena, a mžných zajištěních prti nim. 1. Investiční služby Banka je na základě pvlení ČNB č.j. 2009/3975/570 ze dne 3. června 2009 a ve smyslu ZPKT právněna pskytvat následující investiční služby: Hlavní investiční služby: (i) přijímání a předávání pkynů týkajících se investičních nástrjů; (ii) prvádění pkynů týkajících se investičních nástrjů na účet zákazníka; (iii) bchdvání s investičními nástrji na vlastní účet; (iv) bhspdařvání majetku zákazníka, je-li jeh sučástí investiční nástrj, na základě vlné úvahy v rámci smluvníh ujednání; (v) investiční pradenství týkající se investičních nástrjů; (vi) umisťvání investičních nástrjů bez závazku jejich upsání. Vedlejší investiční služby: (i) úschva a správa investičních nástrjů včetně suvisejících služeb; (ii) pskytvání úvěru neb půjčky zákazníkvi za účelem umžnění bchdu s investičním nástrjem, na němž se pskytvatel úvěru neb půjčky pdílí; (iii) pradenská činnst týkající se struktury kapitálu, průmyslvé strategie a s tím suvisejících tázek, jakž i pskytvání prad a služeb týkajících se přeměn splečnstí neb převdů pdniků; (iv) pskytvání investičních dpručení a analýz investičních příležitstí neb pdbných becných dpručení týkajících se bchdvání s investičními nástrji; (v) prvádění devizvých perací suvisejících s pskytváním investičních služeb; (vi) služby suvisející s upisváním neb umisťváním investičních nástrjů. 2. Investiční nástrje 2.1. Obecně investičních nástrjích Banka v suladu s ustanvením 3 ZPKT rzlišuje následující druhy investičních nástrjů: a) investiční cenné papíry jsu bchdvatelné na kapitálvém trhu a zejména se jedná i. akcie neb bdbné cenné papíry představující pdíl na splečnsti neb jiné právnické sbě, ii. iii. iv. dluhpisy neb bdbné cenné papíry představující práv na splacení dlužné částky, cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v bdech i. a ii. (např. pukázka na akcie), cenné papíry pravňující k nabytí neb zcizení investičních cenných papírů uvedených v bdech i. a ii. (např. pční listy), v. cenné papíry, ze kterých vyplývá práv na vypřádání v penězích a jejichž hdnta je určena hdntu investičních cenných papírů, měnvých kurzů, úrkvých sazeb, úrkvých výnsů, kmdit neb finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů (např. investiční certifikáty).

2 b) cenné papíry klektivníh investvání zejména se jedná i. pdílvé listy pdílvéh fndu, ii. iii. akcie investičníh fndu, cenné papíry klektivníh investvání vydané v zahraničí (např. akcie investičních splečnstí s prměnlivým základním kapitálem tzv. SICAV). c) nástrje peněžníh trhu nástrje, se kterými se bvykle bchduje na peněžním trhu, zejména se jedná i. pkladniční pukázky, ii. iii. depzitní certifikáty, kmerční papíry. d) finanční deriváty tzv. pravé finanční deriváty pce, futures, swapy, frwardy a jiné nástrje, jejichž hdnta se vztahuje ke kurzu neb hdntě cenných papírů, měnvým kurzům, úrkvé míře neb úrkvému výnsu, jakž i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá práv na vypřádání v penězích neb práv na ddání majetkvé hdnty, k níž se jejich hdnta vztahuje. e) kmditní deriváty - kmditní deriváty s právem na vypřádání v penězích pce, futures, swapy, frwardy a jiné nástrje, jejichž hdnta se vztahuje ke kmditám a z nichž vyplývá práv na vypřádání v penězích neb práv alespň jedné strany zvlit, zda si přeje vypřádání v penězích, není-li využití tht práva dvislé d platební neschpnsti neb jiné bdbné nemžnsti plnění. Banka za investiční nástrje nepvažuje platební nástrje. Banka tímt upzrňuje zákazníky, že jeden investiční nástrj může pdle svých vlastnstí vykázat znaky více druhů investičních nástrjů, zákazník by měl prt sledvat pvahu knkrétníh investičníh nástrje, jedná se například tyt případy: akcie investičníh fndu může být zařazena d skupiny investičních cenných papírů neb d skupiny cenných papírů klektivníh investvání, směnka může být za určitých klnstí zařazena d skupiny investičních cenných papírů neb d skupiny nástrjů peněžníh trhu, investiční certifikát může být zařazen d skupiny investičních cenných papírů neb d skupiny finančních derivátů Stručná charakteristika becně nejčastěji bchdvaných investičních nástrjů Akcie Akcie představuje cenný papír, s nímž jsu spjena práva akcináře pdílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku akcivé splečnsti. Akcie mhu být vydávány v listinné neb zaknihvané pdbě. S akciemi jsu spjeny dva mžné druhy výnsu i) kapitálvý výns spčívající v kladném rzdílu mezi prdejní a nákupní cenu akcie (v případě, že je tent rzdíl záprný, jedná se samzřejmě kapitálvu ztrátu) a ii) dividendvý výns suvisející s vyplacenu dividendu majiteli akcie. Akcie mhu být bchdvány na regulvaném trhu i mim něj Dluhpisy Dluhpis je dluhvý cenný papír, se kterým je spjen práv na splacení dlužné částky a pvinnst emitenta tt práv uspkjit vůči každému vlastníku tht investičníh nástrje. Knkrétní pdba tht závazku závisí na druhu dluhpisu. Dluhpisy můžeme dělit zejména pdle dby splatnsti (krátkdbé, dluhdbé), pdle druhu emitenta (dluhpisy veřejnéh sektru, bankvní dluhpisy, dluhpisy krprací apd.), pdle způsbu výplaty kupónu (bezkupónvé dluhpisy, dluhpisy s fixním kupónem, dluhpisy s prměnlivým kupónem apd.). Mžný výns z dluhpisu je bezprstředně spjen s typem dluhpisu. Tent vztah světlují následující příklady bezkupónvé dluhpisy investr je nakupuje za nižší cenu, než je jejich jmenvitá hdnta, v dbě splatnsti bdrží jmenvitu hdntu výns z tht typu dluhpisu je ptm dán rzdílem mezi jmenvitu hdntu a přizvací cenu dluhpisu kupónvé dluhpisy investrvi je emitentem každrčně vyplácen kupón a v dbě splatnsti je investrvi vyplacena jmenvitá hdnta dluhpisu - výns je ptm slžen ze dvu částí i) kupónvý 2/13

3 výns (jeh výše může být určena fixně neb se může měnit během dby splatnsti dluhpisu) a ii) kapitálvý výns - ten může být dán buď kladným rzdílem prdejní a nákupní ceny dluhpisu neb kladným rzdílem vyplacené jmenvité hdnty dluhpisu a nákupní ceny (i v případě dluhpisů může investr utrpět kapitálvu ztrátu, pkud nákupní cena převýší cenu prdejní neb vyplacenu jmenvitu hdntu při splatnsti dluhpisu) strukturvané a další speciální typy dluhpisů u těcht speciálních druhů dluhpisů je mžné participvat na výnsu (ale i ztrátě) dalších investičních nástrjů Cenné papíry klektivníh investvání Obecně klektivním investvání Klektivním investváním se pdle zákna č. 189/2004 Sb., klektivním investvání, ve znění pzdějších předpisů (dále jen ZKI ) rzumí pdnikání, jehž předmětem je shrmažďvání peněžních prstředků upisváním akcií investičníh fndu neb vydáváním pdílvých listů pdílvéh fndu, investvání na principu rzlžení rizika a další bhspdařvání tht majetku. Obdbnu definici klektivníh investvání můžeme nalézt i v právních řádech dalších zemí Evrpské unie, které však znají i některé další instituty, které se v českém právu zatím nebjevily, například investiční splečnst s prměnlivým základním kapitálem SICAV (viz níže). Fndem klektivníh investvání může být jednak investiční fnd a jednak pdílvý fnd a lze je dělit z různých hledisek. Pr investra je však klíčvé členění fndů klektivníh investvání na fndy standardní a fndy speciální. Standardní fnd klektivníh investvání splňuje pžadavky práva Evrpské unie a je tudíž indiferentní, ve kterém státě Evrpské unie byl zalžen, vždy pdléhá stejnému režimu (pvlvací prces, investiční limity apd.). Naprti tmu speciální fnd klektivníh investvání nesplňuje pžadavky práva Evrpské unie a každý stát Evrpské unie si tak ve svém právním řádu může upravit režim těcht fndů pdle svéh uvážení. Velmi praktické je pr investra i členění fndů klektivníh investvání pdle zaměření jejich investic, takt rzlišujeme fndy peněžníh trhu, dluhpisvé fndy, akcivé fndy, smíšené fndy, nemvitstní fndy, fndy fndů, atd. Specificku skupinu fndů jsu pak speciální fndy pr kvalifikvané investry. Pdílvé listy Pdílvý list je cenný papír, který představuje pdíl pdílníka na majetku v pdílvém fndu a se kterým jsu spjena další práva plynucí ze ZKI neb statutu pdílvéh fndu. Pdílvý fnd nemá vlastní právní subjektivitu a je bhspdařván investiční splečnstí. Pdílvé listy mhu být dvjíh druhu: pdílvé listy tevřenéh pdílvéh fndu tevřený pdílvý fnd nemá mezený pčet vydávaných pdílvých listů investiční splečnst dkupí pdílvý list na žádst pdílníka za částku, která se rvná aktuální hdntě pdílvéh listu vyhlášené ke dni, ke kterému bdržela investiční splečnst žádst pdílníka dkupení, přičemž tat částka může být snížena srážku uvedenu ve statutu tevřenéh pdílvéh fndu investiční splečnst dkupí pdílvý list pdle předchzí drážky nejpzději d 15 pracvních dní, pkud není pzastaven dkupvání pdílvých listů mhu, ale nemusejí mít jmenvitu hdntu pdílvé listy uzavřenéh pdílvéh fndu uzavřený pdílvý fnd má mezený pčet vydávaných pdílvých listů investiční splečnst nedkupuje pdílvé listy s výjimku pvinnsti dkupit pdílvé listy d pdílníků v případě zrušení uzavřenéh pdílvéh fndu splynutím neb slučením neb v případě, že statut uzavřenéh pdílvéh fndu dává pdílníkvi fakultativní práv na dkupení pdílvéh listu (uzavřený pdílvý fnd, který byl vytvřen na dbu neurčitu neb na dbu určitu delší než 10 let, umžní vždy pdílníkům dkupení pdílvéh listu p 10 letech d vytvření fndu a dále přinejmenším každých 24 měsíců) musí mít jmenvitu hdntu uzavřený pdílvý fnd se vytváří na dbu určitu neb neurčitu, p uplynutí tét dby fnd vstupí d likvidace neb se přemění na tevřený pdílvý fnd; dba, na kteru je uzavřený pdílvý fnd zalžen, musí být uvedena ve statutu uzavřenéh pdílvéh fndu včetně 3/13

4 Akcie investičníh fndu infrmace, zda uplynutím tét dby vstupí fnd d likvidace neb se přemění na tevřený pdílvý fnd Investiční fnd je právnicku sbu, jejímž předmětem pdnikání je klektivní investvání a která má pvlení ČNB k činnsti investičníh fndu. Na rzdíl d pdílvéh fndu může svůj majetek sám bhspdařvat. Nicméně investiční fnd má též práv svěřit bhspdařvání svéh majetku investiční splečnsti na základě smluvy. Investiční fnd se zakládá na dbu určitu nejdéle na 10 let, nejde-li speciální fnd kvalifikvaných investrů. Akcie investičníh fndu je svjí pdstatu akcie pdle článku 2.2.1, jejíž kupí se však investr pdílí na klektivním investvání investičníh fndu. T znamená, že pr akcie investičníh fndu platí přiměřeně ustanvení článku a článku ETF ETF (Exchange Traded Funds) jsu tzv. burzvně bchdvané fndy zakládané jak investiční trusty neb investiční splečnsti, které mají blízk k tevřeným pdílvým fndům, ale na rzdíl d nich vydávají své akcie. S ETF tak lze prstřednictvím Banky bchdvat na ficiálním trhu (burze) jak s klasickými akciemi. Tyt fndy mhu být značvány též jak veřejně bchdvané fndy neb indexvé akcie. Cílem ETF je sledvání vývje indexu pdkladvéh aktiva, přičemž z velké části jsu pdkladvým aktivem akcie (ETF tak může být subrem až něklika set cenných papírů reprezentujících vybraný index), dále t pak mhu být např. kmdity, měny, nástrje peněžníh trhu a dluhpisy. U některých ETF se může jejich kurz vyvíjet zrcadlvě k vývji danéh indexu, tzn. investr tak může získat výns i v případě klesajícíh trhu. Krmě th, že investr platí při nákupu a prdeji ETF pplatek bchdníkvi s cennými papíry, platí též autmaticky pplatek ve výši plviny bid-ask spreadu (který je zahrnut v cenění ETF fndu) a na úrvni fndu pak rční manažerský pplatek, (existují však i fndy, které účtují nulvé pplatky). Zahraniční cenné papíry klektivníh investvání Zahraniční cenné papíry klektivníh investvání mají čast pdbu akcií investičních splečnstí s prměnlivým základním kapitálem (tzv. SICAV), jejichž výlučným předmětem činnsti je investvání jejíh majetku d převditelných cenných papírů s cílem dsáhnut rzlžení investičních rizik a umžnit akcinářům, aby se pdíleli na výnsech dsažených správu majetku SICAVu. V případě SICAVu platí, že výše jejíh základníh kapitálu dpvídá v každém kamžiku výši jejíh čistéh majetku. Na žádst akcináře je SICAV pvinna své akcie dkupit, pkud není dkupvání akcií pzastaven v suladu s právními předpisy. Akcie SICAVů nemají jmenvitu hdntu. Akcie SICAVů mají tak některé splečné rysy s pdílvými listy i akciemi investičních fndů Investiční certifikáty Investiční certifikát je investiční nástrj, který lze v závislsti na jeh knkrétní pvaze zařadit d skupiny investičních cenných papírů neb d skupiny derivátů. Kupí investičníh certifikátu pnechává investr peněžní prstředky emitentvi, který s nimi tak může p určitu dbu vlně dispnvat. Dba trvání investičníh certifikátu se phybuje d něklika měsíců až p nemezenu dbu. Investr může investiční certifikát kdykliv prdat, a t na sekundárním trhu neb přím emitentvi. Další mžnstí pr investra je držet investiční certifikát d splatnsti a pté pžadvat d emitenta vyplacení hdnty investičníh certifikátu. Z výše uvedenéh je patrné, že výns (resp. ztráta) z investičníh certifikátu je dán rzdílem prdejní a nákupní ceny. U investičních certifikátů je zásadní skutečnst, že jeh hdnta je přím závislá na hdntě pdkladvéh aktiva (nejčastěji se jedná investiční cenné papíry, měnvé kurzy, úrkvé sazby, úrkvé výnsy, kmdity neb finanční indexy). T znamená, že cena investičníh certifikátu není v zásadě určvána střetem nabídky a pptávky p takvém investičním certifikátu. Investičních certifikátů existuje celá řada, přičemž dělícím kritériem je nejčastěji pdkladvé aktivum, případně knstrukce investičníh certifikátu (vazba hdnty investičníh certifikátu na pdkladvé aktivum). Nejčastější druhy investičních certifikátů jsu: indexvé certifikáty v případě indexvých certifikátů je pdkladvým aktivem určitý index (akcivý, kmditní apd.), hdnta tht certifikátu se ptm dvzuje d hdnty indexu ve stanveném pměru (tzv. dběrní pměr), vývj hdnty certifikátu tak přesně kpíruje vývj hdnty v základě ležícíh indexu, dba trvání je zpravidla nemezená. basket certifikáty u tht typu certifikátů platí, že jejich hdnta je závislá na hdntě uměle vytvřenéh kše investičních nástrjů, jehž slžení rzhduje emitent certifikátu, mhu mít mezenu i nemezenu dbu trvání, nejčastější varianty basket certifikátů jsu: 4/13

5 strategické certifikáty kš investičních nástrjů tvřící pdkladvé aktivum certifikátu je sestaven na základě předem při emisi certifikátu dané strategie, například value strategie tat strategie spčívá v investvání d akcií, které jsu pdhdncené, jak výběrvé kritérium služí většinu dividendvý výns, grwth strategie tat strategie radí investvat d akcií, u kterých se předpkládá největší růstvý ptenciál, style switching strategie tat strategie je spjením předchzích dvu a spčívá v tm, že na základě určitých mdelů se rzhduje, zda se v knkrétním časvém úseku pužije strategie value neb grwth, mmentum strategie v případě tét strategie se pravidelně nakupují akcie, které již v minulsti (např. v psledních 6 měsících) dsáhly největšíh růstu, timing strategie tat strategie vychází z technické analýzy; tematické certifikáty kš investičních nástrjů tvřících pdkladvé aktivum certifikátu je slžen z investičních nástrjů na základě stanvenéh tematickéh zaměření (např. br, regin, určitá kmdita aj.). garantvané certifikáty tyt certifikáty pskytují investrům chranu prti pklesu pdkladvéh aktiva výměnu za t, že se investr bude jen částečně pdílet na růstu pdkladvéh aktiva (index, kš akcií), jejich princip spčívá v tm, že větší část hdnty certifikátu investuje emitent d bezkupónvéh dluhpisu (viz výše) a jen zbylu část d pdkladvéh aktiva, d bezkupónvéh dluhpisu je investván přesně tlik, aby při splatnsti certifikátu byla získána částka rvnající se emisní hdntě certifikátu, na růstu pdkladvéh aktiva se investr pdílí pdle participačníh pměru, vzhledem ke knstrukci certifikátu půsbí na jeh hdntu během dby jeh trvání řada faktrů, jak např. vlatilita pdkladvéh aktiva, dba d splatnsti, změny v úrkvých sazbách a další, dba trvání se u tht typu certifikátu phybuje zpravidla mezi 5 a 10 lety. airbag certifikáty tent typ certifikátu pracuje s tzv. chrannu hranicí, jeh princip spčívá v tm, že investr plně participuje na růstu pdkladvéh aktiva, ale při pklesu pdkladvéh aktiva utrží ztrátu až v případě, že pdkladvé aktivum pklesne d dby splatnsti pd chrannu hranici (tat ztráta je však díky efektu částečnéh zajištění menší, než při přímé investici d pdkladvéh aktiva), nepklesne-li pdkladvé aktivum d dby splatnsti více, než klik činí chranná hranice, pak investr bdrží emisní hdntu certifikátu, dba trvání je u těcht certifikátů mezená a činí většinu 2 až 6 let. diskntvané certifikáty tent druh certifikátu funguje na principu, že při nákupu zaplatí investr méně, než dpvídá hdntě pdkladvéh aktiva, takt vzniklý tzv. disknt služí ptm jak chrana, která investrvi umžní být v zisku i při pklesu pdkladvéh aktiva, výměnu za tut výhdu je však předem stanven nejvyšší mžný výns, kteréh může investr dsáhnut, ztrátu realizuje investr puze v případě, že pdkladvé aktivum pklesne více, než činí disknt, dba trvání těcht certifikátů je relativně krátká (3 až 18 měsíců). bnus certifikáty specifikum bnus certifikátů je v tm, že hdnta, kteru bdrží investr při splatnsti certifikátu je závislá na vývji pdkladvéh aktiva během celé dby trvání certifikátu, přičemž při splatnsti certifikátu mhu nastat dvě základní situace i) v případě, že se pdkladvé aktivum p celu dbu trvání certifikátu phybval nad hranicí stanvenu při emisi, pak investr bdrží nminální hdntu a k tmu i bnus (pkud nastane u tht případu situace, že zhdncení pdkladvéh aktiva přesáhne výši bnusu, získá investr dknce aktuální hdntu pdkladvéh aktiva), ii) v případě, že se během dby trvání certifikátu hdnta pdkladvéh aktiva dtkne neb pklesne pd stanvenu hranici, investr získá aktuální hdntu pdkladvéh aktiva; dba trvání bnus certifikátů bývá mezi 2 a 6 lety. sprint certifikáty tent další zvláštní typ investičníh certifikátu umžňuje investrvi pdílet se na růstu pdkladvéh aktiva ve dvjnásbné výši (za pmci finanční páky), ale zárveň stanvuje nejvyšší mžný výns pr pdkladvé aktivum, při splatnsti jsu tedy mžné tři situace i) pdkladvé aktivum vzrste nad nejvyšší pr něj stanvený výns, investr pak získává dvjnásbek nejvyššíh mžnéh výnsu, ii) pdkladvé aktivum vzrste méně, než klik činí stanvený maximální výns a investr tak bdrží dvjnásbek dsaženéh výnsu, iii) pdkladvé aktivum pklesne a investr realizuje ztrátu; tyt certifikáty se nejčastěji emitují s dbu trvání v rzmezí 3 a 18 měsíců. 5/13

6 utperfrmance certifikáty v případě těcht certifikátů je při emisi stanven tzv. participační faktr určující, jakým způsbem se bude investr nadprprcinálně pdílet na růstu pdkladvéh aktiva (využívá se i pákvý efekt), díky takvé knstrukci může investr na růstu pdkladvéh aktiva vydělat více než při přímé investici d bazickéh instrumentu, v případě pklesu pdkladvéh aktiva však ztráta investra dpvídá ztrátě pdkladvéh aktiva, dba trvání se phybuje d 18 měsíců d 5 let. knck-ut certifikáty (nazývané též mini futures neb turb certifikáty ) tyt velmi rizikvé investiční certifikáty plně využívají pákvéh efektu, cž investrům přináší ptenciál velkéh zisku, ale zárveň i rizik ztráty všech investvaných prstředků, a t u vyšších finančních pák i během velmi krátké dby, knck-ut certifikáty jsu vybaveny tzv. knck-ut hranicí, která zabraňuje pvinnsti ddatečnéh finančníh krytí na straně investra, pkud hdnta pdkladvéh aktiva kdykliv během dby trvání certifikátu dsáhne neb prlmí knck-ut hranici, je certifikát emitentem autmaticky uknčen a vypřádán Deriváty Pměrně velká různrdst investičních nástrjů, které je mžné zařadit pd pjem deriváty, velmi znesnadňuje becné vymezení derivátů, nicméně za základní charakteristiky derivátů lze pvažvat následující: deriváty jsu instrumenty dvzené d jiných (bazických) instrumentů (nástrjů), jejichž cena vlivňuje cenu derivátu, deriváty mají termínvý charakter, t znamená, že dba d sjednání bchdu d jeh vypřádání v buducnsti má eknmický význam, je tedy delší než vyžaduje technické vypřádání bchdu, se sjednáním derivátů je spjena nižší pčáteční investice, než je bvyklé pr bchdy, u kterých je bdbný ziskv-ztrátvý prfil, t dává derivátům významný pákvý efekt. Deriváty se v praxi využívají k různým účelům, nejčastěji se jedná zajištění (hedging) neb spekulaci, méně čast ptm k arbitráži či jak frma dměny. Nejznámější a nejčastěji bchdvané deriváty jsu pce, futures, warranty a investiční certifikáty (viz výše), pkud se jedná druh, který lze za derivát pvažvat. Opce pdstata pčníh kntraktu spčívá v tm, že djde k dhdě mezi dvěma subjekty kupujícím a prdávajícím pce, na základě které kupující (majitel) pce získává kupí pce za pční prémii (pční cenu) práv kupit (kupní pce) neb prdat (prdejní pce) určité pevně stanvené mnžství (velikst kntraktu) stanvenéh finančníh instrumentu (bazický instrument) za předem pevně dhdnutu cenu (realizační cena) v předem pevně stanvený den (americké pce) neb kdykliv ve lhůtě d tht dne (evrpské pce); pce jsu vypisvány na řadu bazických finančních instrumentů, zejména jde akcie, akcivé indexy, cizí měny, dluhpisy, ale i jiné deriváty, např. futures neb swapy; pce dává kupujícímu (majiteli) práv, nikli však pvinnst ke kupi (resp. prdeji) za předem danu cenu, pzice kupujícíh se značuje jak dluhá (lng) pzice; na druhé straně stjící prdávající pce (vypisvatel pce) má všem pvinnst na pžádání kupujícíh pce prdat (resp. kupit) stanvený instrument za předem danu cenu, prdávající pce se nachází v krátké (shrt) pzici; pkud není pce d stanvenéh dne splatnsti (vypršení) realizvána, pce prpadá bez jakéhkliv plnění a stává se zcela bezcennu. Futures futures kntrakty je mžné charakterizvat jak standardizvané burzvní derivátvé bchdy, které představují pevnu dhdu mezi dvěma subjekty, která jim dává práv a sučasně pvinnst kupit (resp. prdat) k standardizvanému termínu v buducnsti standardizvané mnžství určitéh finančníh instrumentu za předem sjednanu termínvu (futures) cenu; pzice dávající práv a zárveň i pvinnst v buducnu kupit se značuje jak dluhá (lng); pzice dávající napak práv a pvinnst prdat se značuje jak krátká (shrt); výhdnst bu pzic závisí na vztahu mezi sjednanu termínvu cenu a sptvu cenu pdkladvéh aktiva v dbě splatnsti kntraktu; futures kntrakty jsu sjednávány na různé v základě ležící finanční instrumenty a pdle těcht instrumentů můžeme členit futures kntrakty na čtyři základní druhy: úrkvé futures pdkladvým aktivem u tht druhu futures kntraktů jsu krátkdbé úrkvé instrumenty (státní pkladniční pukázky, krátkdbá mezibankvní depzita) neb dluhdbé úrkvé instrumenty (dluhdbé státní dluhpisy, swapvé sazby), měnvé futures zde jsu jak bazické instrumenty pužívány klíčvé vlně směnitelné měny, akcivé futures v základě akcivých futures leží buď jedntlivé akcie neb bvykleji akcivé indexy, kmditní futures jak název napvídá, pdkladvým aktivem u těcht futures jsu vybrané kmdity, např. rpa, zemní plyn, drahé kvy, pšenice, káva. 6/13

7 Swapy - swap představuje dhdu mezi stranami výměně dvu pdkladvých aktiv a jejich vrácení v buducnu; pdle charakteru pdkladvých aktiv lze značit např. FX swap (výměna dvu měn), EQ swap (výměna akcie za htvst), IR swap (výměna fixní úrkvé sazby za prměnlivu) apd.; swapy jsu čast pužívány jak efektivní zajišťvací nástrje, např. v případech ptřeby cizí měny, kdy investr nechce pdstupvat kurzvé rizik a využije FX swap k půjčce příslušné měny s jejím vrácením v buducnu; swapvé kntrakty jsu zpravidla uzavírány mim regulvané trhy jak tzv. OTC kntrakty. Frwardy frward je derivát, s nímž je spjen nedvlatelný závazek prdat neb kupit; smluvní strany si frwardvu (neb také termínvu) smluvu dhdnu, že si v buducnu vymění určité mnžství aktiv za předem stanvenu cenu, kupující i prdávající tak na sebe přejímají zrcadlvě rizik ztráty neb zisku; frward může zárveň služit jak zajišťvací instrument, např. v případě držby předmětnéh aktiva se lze efektivně zajistit prti případnému pklesu ceny uzavřením frwardu na prdej tht aktiva; frwardvé smluvy jsu zpravidla uzavírány mim regulvaný trh, tj. jak tzv. OTC kntrakty. Warranty warranty (nazývané též pční listy) jsu na regulvaném trhu bchdvatelné investiční nástrje emitvané jak sučást pčních dluhpisů neb i samstatně, které ztělesňují práv (nikli však pvinnst) na kupi eventuálně na prdej určitéh mnžství danéh pčním pměrem (pční pměr určuje, klik pčních listů pravňuje k nabytí klika bazických investičních nástrjů) stanvenéh bazickéh investičníh nástrje (akcie, pdílvé listy, cizí měny, akcivé indexy atd.) za předem pevně stanvenu realizační cenu; z výše uvedenéh je patrné, že warranty jsu velmi pdbné burzvním pcím, nicméně existují mezi běma investičními nástrji určité rzdíly, které světluje následující tabulka: Charakteristický znak Warrant Burzvní pce Pčet emitentů Jeden Více Velikst nabídky Ohraničená, pevně daná Nehraničená, denně prměnlivá Termín splatnsti Jeden (dluhdbý) Více (krátkdbých) Dba existence Emise splatnst Opening clsing Realizační cena Jedna Vždy minimálně tři Typ pčníh práva Kupní (častěji) neb prdejní Vždy kupní i prdejní sučasně Obchdní míst Sptvá burza Termínvá burza Okruh bazických instrumentů Relativně širký Užší Standardizace Není Vyská 2.3. Frex (Freign Exchange) bchdy Pdstatu frexu je prdej určitéh bnsu jedné měny se sučasným nákupem určitéh bnsu v měně jiné a napak. Cena takvéh bchdu je dána aktuálním měnvým kurzem, přičemž ceny měn se dvíjejí například d relativní síly eknmiky, inflace, úrkvých měr atp. Mechanismus bchdvání je pdbný jak např. u akcií, tedy měnvý pár (např. EUR/CZK, USD/CZK) má stanvenu nabídkvu a pptávkvu cenu, při které si investr kupuje neb za kteru prdává danu měnu výměnu za jinu měnu. Cílem frexvé perace může být například zajištění neb spekulace na růst/pkles kurzu dané měny, a tedy genervání zisku. Th lze dsáhnut především správným dhadem vývje měnvých kurzů. 3. Rizika suvisející s investičními nástrji a mžnst zajištění prti nim 3.1. Obecně rizicích S investičními nástrji a s investičními službami, které Banka pskytuje, je spjena celá řada rizik. V becné rvině se jedná zejména rizika následující: a) tržní rizik jedná se jedn z nejvýznamnějších rizik pr investry, které spčívá ve změně tržních cen investičních nástrjů a sazeb; becné tržní rizik může být způsben změnu trhu jak celku, specifické tržní rizik může být zapříčiněn nepříznivým vývjem knkrétníh investičníh nástrje (tržní rizik měnvé, kmditní, akcivé) neb sazeb (úrkvé rizik); b) úvěrvé (kreditní) rizik jedná se rizik emitenta spčívající v tm, že se emitent dstane d úpadku, následkem čehž budu jím emitvané investiční nástrje významně znehdnceny neb zcela bezcenné; v takvém případě musí investr pčítat s tím, že může ztratit i veškerý kapitál investvaný d těcht investičních nástrjů; negativní vliv na hdntu investičních nástrjů může mít i snížení ratingu emitenta; 7/13

8 c) likviditní rizik v důsledku tht rizika může djít k tmu, že investr nebude mci prdat určitý investiční nástrj za tržní cenu (resp. za cenu blízku tržní ceně) a t z důvdu maléh bjemu trhu s daným investičním nástrjem; d) měnvé rizik investiční nástrje denminvané v cizích měnách jsu rvněž vystaveny fluktuacím vyplývajícím ze změn devizvých kurzů, které mhu mít jak pzitivní tak i negativní vliv na jejich kurzy, ceny, zhdncení či výnsy z nich plynucí v jiných měnách, ppřípadě jejich jiné parametry; e) úrkvé rizik u investičních nástrjů citlivých na úrkvé sazby (např. dluhpisy) je patrné úrkvé rizik, které spčívá v mžném nepříznivém vývji tržních úrkvých sazeb; f) perační rizik rizik vyplývající z nedstatečných či chybných vnitřních prcesů, ze selhání prvzních systémů či lidskéh faktru, případně z vnějších událstí; g) rizik ztráty majetku svěřenéh d úschvy neb jinéh patrvání tt rizik může být zapříčiněn zejména inslventnstí, nedbalstním neb úmyslným jednáním sby, která má v úschvě neb jiném patrvání investiční nástrje investra; h) rizik 100% ztráty investvaných prstředků investvání d investičních nástrjů je spjené s rizikem ztráty investvaných prstředků, přičemž existuje i mžnst ztráty 100 % investvaných peněžních prstředků. Výše zmíněná becná rizika rzhdně nepředstavují úplný katalg rizik suvisejících s investičními nástrji a investičními službami Banky. Jedná se jen nejčastější a nejznámější rizika. V následujících částech budu charakterizvána specifická rizika týkající se jedntlivých nejčastěji bchdvaných investičních nástrjů, jakž i specifická rizika suvisející s některými službami pskytvanými Banku. Infrmace mžném zajištění prti rizikům jsu uvedeny u infrmace rizicích suvisejících s jedntlivými investičními nástrji a jedntlivými investičními službami, přičemž tyt infrmace nepředstavují investiční dpručení, analýzu investičních příležitstí ani jakékli jiné pdbné becné dpručení týkající se bchdvání s investičními nástrji Rizika suvisející s nejčastěji bchdvanými investičními nástrji a mžnsti jejich zajištění Akcie rizika a jejich zajištění S investicí d akcií je spjen především rizik tržní. Kurz akcie se velmi čast mění, a t v závislsti na spustě různých faktrů. Hraje zde rli nejenm celkvý vývj eknmiky a hspdářský cyklus, ale i vývj knkrétníh dvětví neb knkrétní splečnsti. Vlatilita některých akcií může být vyšší než jiných (např. u mladých malých splečnstí je vlatilita vyšší než u velkých již zaběhlých). Dále je hdnta akcie vlivněna i vývjem úrkvých sazeb, v případě akcií zahraničních splečnstí i vývjem měnvých kurzů. V případě, že akcie nejsu bchdvané na regulvaném trhu, je významné i rizik likviditní. Nelze všem pmenut ani rizik spčívající ve ztrátě všech investvaných prstředků, která může nastat, pkud akcivá splečnst zbankrtuje. Tržní rizik u akcií lze zmírnit správně zvlenu diverzifikací akcivéh prtflia, která sníží celkvu vlatilitu. Měnvé rizik u akcií je mžn vylučit investváním puze d akcií denminvaných v CZK neb snížit pmcí měnvéh zajištění. Vzhledem k ptřebě likvidity akcií by investři měli nakupvat spíše akcie bchdvané na regulvaných trzích Dluhpisy rizika a jejich zajištění V případě dluhpisů je nejmarkantnější rizik kreditní a úrkvé. Kreditní rizik závisí na emitentvi dluhpisu. V případě, že je emitentem členský stát Evrpské unie, jiný vyspělý stát, mezinárdní rganizace apd., je tt rizik zpravidla minimální. Napak v případě, že je emitentem dluhpisu bchdní splečnst, může být tt rizik velmi vyské. Úrkvé rizik u dluhpisů spčívá ve změně tržních úrkvých sazeb, a t v závislsti na splatnsti dluhpisu. Další rizik spjené s dluhpisy je rizik likviditní, které nastává v případě, že dluhpis není bchdván na sekundárním trhu, neb v případě, že je dluhpis emitván v malém bjemu. Pkud je dluhpis emitván v jiné měně než tuzemské, musí investr pčítat i s rizikem měnvým. Tržní rizik u dluhpisů je nižší než u akcií. Kreditní rizik může investr eliminvat tím, že investuje d státních dluhpisů, kde se kreditní rizik blíží nule. U statních dluhpisů je mžn snížit kreditní rizik výběrem emitenta s vyským ratingem (alespň v investičním stupni). Pr případ, že investr nehdlá dluhpis držet d splatnsti, lze investrvi dpručit investici d dluhpisu, který lze prdat na sekundárním trhu, čímž výrazně sníží likviditní rizik. Měnvé rizik u dluhpisů je mžn vylučit investváním puze d dluhpisů denminvaných v CZK neb snížit pmcí měnvéh zajištění. V suvislsti 8/13

9 s mezením úrkvéh rizika lze investrvi dpručit, aby vlbu mezi dluhpisem, jehž výns je navázán na tržní úrkvu sazbu, a dluhpisem, jehž výns je fixní, prváděl na základě svéh čekávání vývje tržních úrkvých sazeb. Prti úrkvému riziku se dá zajistit i prstřednictvím úrkvéh swapu Cenné papíry klektivníh investvání rizika a jejich zajištění Rizika u cenných papírů klektivníh investvání vyplývají z rizik investičních nástrjů, d kterých fnd klektivníh investvání investuje, a v případě ETF též pdkladvéh aktiva, vývj jehž indexu ETF sleduje. Např. u akcivých fndů klektivníh investvání by měl investr zvážit rizika suvisející s akciemi, zejména rizik tržní a měnvé. S investicemi d cenných papírů klektivníh investvání jsu dále spjena i některá specifická rizika, např. rizik zrušení fndu. V důsledku zrušení fndu může djít k tmu, že investice nebude trvat celu dbu dpručenéh investičníh hrizntu, cž může mít negativní dpad na předpkládaný výns z tét investice. V případě ETF je pak eliminván úvěrvé rizik emitenta, jelikž cenné papíry tvřící ETF nejsu zahrnuty d majetku emitenta a investr by tak neměl v případě úpadku emitenta přijít vlžené prstředky. Investrům je nezbytné dpručit, aby si před investicí d cenných papírů klektivníh investvání důkladně prčetli statut (prspekt) fndu, kde naleznu všechny ptřebné infrmace týkající se zejména investiční strategie a limitů investiční plitiky fndu Investiční certifikáty rizika a jejich zajištění Rizika u investičních certifikátů jsu závislá na dvu faktrech. Za prvé se jedná pdkladvé aktivum, na jehž hdntě je závislá hdnta certifikátu, a za druhé se jedná charakter certifikátu (zejména charakter závislsti hdnty certifikátu na hdntě pdkladvéh aktiva a případný pákvý efekt). Druh pdkladvéh aktiva tak d jisté míry determinuje i rizik samtnéh investičníh certifikátu, a prt je ptřeba, aby investr při úvaze kupi investičníh certifikátu byl srzuměn s riziky suvisejícími s pdkladvým aktivem tht certifikátu. U investičních certifikátů je dále velmi významné úvěrvé rizik emitenta certifikátu, které spčívá v tm, že emitent nesplní svůj závazek definvaný v emisním prspektu (jednduše řečen emitent při splatnsti nevyplatí investrvi hdntu certifikátu). Specifická rizika u certifikátů však představuje druhý z výše uvedených faktrů, přičemž nejdůležitější je pchpení těcht rizik u derivátvých investičních certifikátů využívajících princip finanční páky. V tét suvislsti je nezbytné investra upzrnit na určité skutečnsti a rizika spjená s knck-ut certifikáty. Zejména se jedná následující skutečnsti: u knck-ut certifikátů může být emitván menší mnžství kusů, z čehž vyplývá zvýšené likviditní rizik; z tht důvdu může u jedntlivých knck-ut certifikátů djít k velkým výkyvům kurzu, a t zejména v blízksti knck-ut hranice; v emisních pdmínkách emitenta příslušnéh certifikátu jsu stanveny situace, za kterých může emitent přestat kótvat tent certifikát; rizik u investic d knck-ut certifikátů spčívá v nepříznivém vývji pdkladvéh aktiva; dsažení knck-ut hranice i při krátkdbém výkyvu kurzu v rstucím trendu vede až k úplné ztrátě investvaných peněžních prstředků; kurz knck-ut certifikátu je vlivňván celu řadu faktrů (zejména hdntu pdkladvéh aktiva a velikstí finanční páky externíh financvání); výše uvedené způsbuje, že i když se cena pdkladvéh aktiva nezmění, může kurz certifikátu klesat; kurz knck-ut certifikátu vždy reaguje na změny kurzu pdkladvéh aktiva; čím větší je u knck-ut certifikátu finanční páka, tím riskantnější je pak investice; finanční páka umžňuje na jedné straně vyšší zisk, sučasně však na straně druhé nese vyšší rizik ztráty (finanční páka tak může půsbit běma směry); spread (rzpětí) mezi tržní nabídku a pptávku stanvuje zpravidla sám emitent, který je většinu jediným tvůrcem trhu; s tím úzce suvisí i fakt, že v některých případech není mezi cenu knck-ut certifikátu a hdntu pdkladvéh aktiva vždy vztah přímé úměry (lineární); u některých druhů knck-ut certifikátů (ale i u jiných druhů certifikátů) může být nákupní cena certifikátu mnhem nižší, než je aktuální hdnta jeh pdkladvéh aktiva; t se stává velmi čast např. u extických certifikátů, kde náklady na jejich držení, resp. nákup či prdej jsu výrazně vyšší; v případě kmplikvané struktury knck-ut certifikátů (ale i u jiných druhů certifikátů) je nutné upzrnit investra na mžnu menší cenvu transparentnst (správnst ktace), a t zejména u v pdkladě ležících indexů knstruvaných samtným emitentem, u tématických certifikátů emitvaných na určitý kš vybraných investičních nástrjů (např. technlgické akcie), neb v případech, kdy může emitent jedntlivé 9/13

10 tituly v indexu bměňvat; tét situace může využít emitent jak tvůrce trhu ke zvýšení svých ziskvých marží. V případě investičních certifikátů je nezbytné, aby se investr pdrbně seznámil s emisními pdmínkami knkrétníh investičníh certifikátu a aby tyt emisní pdmínky pchpil. Ohledně zajištění becných rizik se uplatní metdy zajištění uvedené u jedntlivých pdkladvých aktiv (akcie, dluhpisy apd.). Kreditní rizik investičních certifikátů lze zmírnit výběrem emitentů s kvalitním ratingem. Vzhledem k velké rizikvsti u některých typů investičních certifikátů a mžnsti ztráty všech investvaných prstředků během krátké dby se investrům dpručuje zadání pkynu stp-lss (zastav ztrátu), ve kterém investr stanví tzv. stp cenu, při jejímž dsažení Banka uzavře pzici a ztráta investra se dále neprhlubuje Deriváty rizika a jejich zajištění Deriváty jsu velmi rizikvé investiční nástrje, na které lze uplatnit veškerá ustanvení rizicích suvisejících s investičními nástrji, d kterých jsu dvzeny. Nicméně jedntlivé druhy derivátů mají i svá specifická rizika, která splu s jejich zajištěním jsu ppsána dále. Opce rizik u investic d pcí spčívá v nepříznivém vývji pdkladvéh aktiva. V některých případech může tent vývj vést až k úplné ztrátě investice. Kurz pce je vlivňván celu řadu faktrů, jak např. dbu d splatnsti či vlatilitu pdkladvéh aktiva. Tzn., že i když se pdkladvé aktivum nezmění, může kurz pce klesat. Na základě mezené dby platnsti se u pcí denně mění časvá hdnta. Pákvý efekt u pcí může znamenat na jedné straně vyšší zisk, sučasně však na straně druhé také vyšší rizik ztráty (finanční páka ttiž půsbí běma směry). Velmi vyský pákvý efekt se týká především pcí s velmi krátku dbu d splatnsti. Opce prpadá jak bezcenná, cž znamená úplnu ztrátu investice, pkud se v rámci realizace investr zřekne práva na uplatnění, prmešká uplatnění práv neb v dbě expirace má pce nulvu vnitřní hdntu, tj. nachází se mim peníze. V těcht případech ztrácí investr investvaný kapitál a všechny s ním suvisející transakční pplatky. U pcí dále hraje významnu rli t, zda je pce bchdvaná na regulvaném trhu neb mim něj (OTC trhy). V případě burzvních pcí je kreditní a likviditní rizik nižší než v případě OTC pcí. Jak prstředek zajištění rizika u pcí lze investrům dpručit následující krky: investvat spíše d burzvních pcí než d OTC pcí, sledvat neustále kurz pce a její splatnst, aby při vyské vlatilitě trhu měl investr čas zareagvat a zabránit tak úplné ztrátě investvaných prstředků, zadat pkyn stp-lss a stanvit tak tzv. stp cenu, díky které tak investr zabrání ztrátě celé investice, získat veškeré ptřebné infrmace pci, zejména infrmace tm, zda může být pce realizvána průběžně (americká pce) neb jen v den splatnsti (evrpská pce), zda při uplatnění pce bude ddán pdkladvé aktivum neb se pužívá finanční vypřádání. Futures rizik u futures kntraktů spčívá krmě becných rizik investičních nástrjů zejména v následujících skutečnstech: může djít ke ztrátě značné finanční částky ve velmi krátkém čase; částka, kteru může investr přijít, je ptenciálně nemezená a může značně přesáhnut částku, která byla půvdně d bchdvání vlžena; t je způsben tím, že při bchdvání s futures stačí relativně malá částka k tevření pzice s mnhem větší hdntu; takt tevřená pzice v sbě zahrnuje vyský pákvý efekt; za určitých pdmínek na regulvaných trzích může být těžké neb nemžné uknčit pzici, případně mezit své rizik z tevřené pzice ve futures vstupem d ekvivalentní, ale pačné pzice v příštím měsíci, na jiném trhu neb v jiném pdkladvém aktivu; ceny futures nemusí vždy kpírvat cenu pdkladvéh aktiva; může být pžadván vyrvnání vybraných futures hmtným ddáním pdkladvých aktiv; v důsledku selhání bchdníh systému může investr utrpět rychlu ztrátu; všechny futures zahrnují rizik a neexistuje žádná strategie bchdvání, která by h úplně dstranila; denní strategie (intra-day strategie) bchdvání zahrnující futures představuje speciální rizik; denní bchdvání s futures vyžaduje velké znalsti investičních nástrjů, trhů futures, technik a strategií bchdvání; 10/13

11 pdání příkazu typu stp-lss neb stp-limit nemusí nutně mezit ztráty na zvlenu výši. Z výše uvedenéh vyplývá, že bchdvání s futures nemusí být vhdné pr všechny investry. Hlavním způsbem mezení rizika u futures je samzřejmě důkladná znalst všech náležitstí futures kntraktů, velmi časté sledvání vývje ceny pdkladvéh aktiva a v nepslední řadě i zadání pkynu stp-lss (viz výše). Warranty v případě warrantů by si investr měl uvědmit následující skutečnsti a rizika: u warrantů je zpravidla emitván menší mnžství kusů, z čehž vyplývá zvýšené likviditní rizik, a prt u jedntlivých warrantů může djít k velkým výkyvům kurzu; výns při investicích d warrantů se nedá předem stanvit; rizik u investic d warrantů spčívá v nepříznivém vývji pdkladvéh aktiva, v některých případech může tent vývj vést až k úplné ztrátě investvaných prstředků; kurz warrantu je vlivňván celu řadu faktrů (např. dbu d splatnsti či vlatilitu pdkladvéh aktiva); t způsbuje, že i když se cena pdkladvéh aktiva nezmění, může kurz warrantu klesat; na základě mezené dby platnsti se u warrantů mění časvá hdnta denně; čím více se blíží knec splatnsti (expirace) warrantu, tím intenzivněji klesá jeh časvá hdnta, až se naknec rvná nule; vyská časvá hdnta může zvýšit kurzvé rizik; z výše uvedených důvdů jsu investice d warrantů s vysku časvu hdntu těsně před vypršením jejich platnsti velmi riskantní; zásadně se investrům nedpručuje nákup warrantů těsně před kncem jejich platnsti; warranty, které mají záprnu časvu hdntu, nejsu žádnu záruku th, že se jejich časvá hdnta změní na pzitivní; nelze tudíž čekávat snadný zisk bez rizika; nákup warrantu s vysku vlatilitu znamená drahu investici, a je prt velmi spekulativní stejně jak nákup warrantu s velku páku; kurz warrantu reaguje zásadně na změny kurzu pdkladvéh aktiva, nikliv však lineárně; pákvý efekt u warrantů může znamenat na jedné straně vyšší zisk, sučasně však na straně druhé také vyšší rizik ztráty (finanční páka může půsbit běma směry); čím je větší finanční páka, tím riskantnější je pak investice; velmi vyský pákvý efekt se týká především warrantů s velmi krátkým zbytkem dby splatnsti; vnitřní páka se může v průběhu držení pzice měnit; jediná šance na zisk při investici d warrantů spčívá v nárůstu kurzu warrantu; emitenty warrantu nejsu vypláceny žádné dividendy ani úrky, nelze tedy kurzvé ztráty kmpenzvat dalšími ddatečnými výnsy; investrem zakupený warrant prpadá jak bezcenný (cž znamená ztrátu všech investvaných prstředků a všech transakčních pplatků suvisejících s investicí), pkud se v rámci realizace investr zřekne práva na uplatnění, investr prmešká uplatnění svých práv, neb v dbě expirace má warrant nulvu vnitřní hdntu, tj. nachází se mim peníze. Hlavní způsby mezení rizika u warrantů jsu: investvání d warrantů spíše bchdvaných na regulvaném trhu než d OTC warrantů; zadávání stp-lss pkynu (viz výše); získání infrmací tm, zdali může být warrant realizván průběžně neb jen v den splatnsti; získání infrmací tm, klik warrantů je zaptřebí k tmu, aby byla zachvána hdnta pdkladvéh aktiva; získání infrmací tm, jestli je při uplatnění warrantu ddáván pdkladvé aktivum, či zda se pužívá finanční vypřádání; získání infrmace datu splatnsti, aby mhl investr dát pkyn Bance k uplatnění práva z warrantu; zhlednění případných vedlejších pplatků v suvislsti s nákupem či prdejem warrantů; v extrémním případě ttiž vedlejší pplatky mhu cenu warrantu přesáhnut; v případě uplatnění warrantu je nutn zaplatit vedlejší pplatky, které tak buď snižují realizvaný zisk, neb prhlubují utrpěnu ztrátu. 11/13

12 4. Rizika spjená s některými investičními službami a mžné zajištění prti nim 4.1. Obchdvání na úvěr Obchdváním s využitím úvěru neb půjčky peněžních prstředků neb investičních nástrjů se rzumí zejména následující perace: rep bchd dhda pskytnutí úvěru zajištěnéh převdem investičních nástrjů; buy and sell neb sell and buy bchd dhda nákupu a zpětném prdeji stejnéh pčtu investičních nástrjů neb prdeji a zpětném nákupu stejnéh pčtu investičních nástrjů uzavřená s jednu prtistranu v jeden kamžik s rzdílnými dny vypřádání; bchd s dlženým vypřádáním dhda bchdu s vypřádáním delším než standardním na příslušném regulvaném trhu; maržvý bchd - dhda bchdu s využitím úvěru d Banky, přičemž investr hradí z vlastních prstředků puze zálhu na nákup investičních nástrjů, tzv. marži na krytí rizika případné ztráty z bchdu, zbytek je hrazen z pskytnutéh úvěru; půjčka investičních nástrjů dhda pskytnutí půjčky investičních nástrjů zajištěné převdem peněžních prstředků neb jiných aktiv, zpravidla k prvedení krátkéh prdeje investičních nástrjů (shrt sell). Při bchdvání s využitím úvěru neb půjčky peněžních prstředků neb investičních nástrjů se investrvi dpručuje zvážit specifická rizika, která plynu z tht způsbu bchdvání. Zejména se jedná následující skutečnsti a rizika: je mžné ztratit více vlastních peněžních prstředků, než klik byl na začátku vlžen d bchdvání s pužitím úvěru neb půjčky; pkles kurzů investičních nástrjů nakupených na úvěr neb půjčených investičních nástrjů může znamenat nutnst pskytnut Bance další vlastní peněžní prstředky, pkud bude investr chtít zabránit nucenému prdeji svých investičních nástrjů; pr bchdvání s využitím úvěru se dpručuje investrvi zvážit, zda je dstatečně finančně vybaven pr případ nepříznivéh vývje na kapitálvých trzích a zda je schpen splácet úrk z úvěru neb půjčky; i když využití úvěru k nákupu investičních nástrjů může zvýšit investrův výns, představuje také zvýšené rizik ztráty, tzn. (i) úrk, který investr zaplatí za pskytnutý úvěr neb půjčku, může být vyšší než výns z bchdvání; (ii) výše úvěru může kvůli úrkům narůstat a může pr investra znamenat ztrátu, pkud bude tržní hdnta investičních nástrjů klesat neb stagnvat; z tht důvdu je nutné pravidelně sledvat vývj investic realizvaných s využitím úvěru neb půjčky; p uzavření bchdu s využitím úvěru neb půjčky je nezbytná dsažitelnst investra Banku; v případě, že makléř Banky nebude schpen zastihnut investra v případě pklesu zajištění úvěru neb půjčky pd smluvu stanvenu hranici, může djít k tmu, že Banka uzavře pzici investra i bez jeh pkynu, v suladu s VOP a smluvu; investr nemá práv na prdlužení dby, d kdy musí dplnit zajištění úvěru; za určitých pdmínek může djít k prdlužení dby, d kdy musí investr splnit pžadavky na zajištění úvěru neb půjčky, na takvé prdlužení však nemá investr nárk, pkud není výslvně smluvně sjednán, a vždy závisí na uvážení Banky; bchdvání s využitím úvěru neb půjčky je nutné věnvat sustavnu pzrnst; v případě, že se snižuje hdnta investrvých investičních nástrjů pužitých pr zajištění úvěru neb půjčky, dpručuje Banka investrvi, aby včas prdal vybrané investiční nástrje sám pdle vlastníh výběru neb dplnil Bance dstatečné prstředky, a předešel tak situaci nucenéh prdeje investičních nástrjů a uzavírání pzic Banku; při bchdvání s využitím úvěru neb půjčky vzniká tzv. pákvý efekt, kdy investr ddá puze část finančních prstředků nutných k uzavření bchdu, plně však přebírá dpvědnst za ztráty, stejně tak však bdrží zisky, z celéh bchdu vyplývající; pužití pákvéh efektu významně zvyšuje rizikvst investrva prtflia; rizikem jsu phyby v hdntě nakupených neb prdaných (shrt) investičních nástrjů; jelikž pužití pákvéh efektu autmaticky zvyšuje velikst těcht phybů, pužití pákvéh efektu zvětšuje rizik; 12/13

13 při bchdvání s využitím úvěru neb půjčky je investr pvinen vždy splatit jistinu s úrkem, a t i v tm případě, že se hdnta jím nakupených investičních nástrjů prudce sníží; velikst nákladů (úrku, pplatků apd.) při bchdvání s využitím úvěru neb půjčky je dána dvěma faktry: klik si investr půjčí peněžních prstředků a na jak dluh; pkud hdlá investr bchdvat s využitím úvěru neb půjčky, měl by si vždy pečlivě prvěřit a knzultvat veškerá rizika plynucí z tht způsbu bchdvání; v případě nejasnstí či prblémů by měl investr jakékliv záležitsti týkající se tht způsbu bchdvání knzultvat s Banku; není-li investr zcela srzuměn s principy bchdvání na úvěr, neměl by tent způsb bchdvání využít; Hlavní způsby mezení rizika: zadání pkynu stp-lss (zastav ztrátu), ve kterém investr stanví tzv. stp cenu, při jejímž dsažení Banka uzavře pzici a ztráta investra se dále neprhlubuje; v případě Margin call ze strany Banky (i) kamžitý přístup investra k peněžním prstředkům, aby tyt mhly být pukázány Bance na peněžní účet investra ve velmi krátké dbě, (ii) kamžitý přístup investra k investičním nástrjům, aby tyt mhly být převedeny Bance na majetkvý účet investra ve velmi krátké dbě; dsažitelnst investra Banku prstřednictvím prstředků kmunikace na dálku (telefn, fax, , přístup d n-line aplikace) Intra-day bchdvání Strategie tzv. intra-day bchdvání s sebu nese zvýšená rizika. Intra-day bchdvání je strategií, při níž investr nakupuje a prdává shdné investiční nástrje neb jiná aktiva v průběhu jednh neb nejvýše něklika mál bchdních dní. Investr tedy nakupí v jeden den určité mnžství investičních nástrjů a ještě týž neb následující den je pět prdá. Investr by si měl uvědmit následující skutečnsti a rizika spjená s tut strategií, jak např.: pplatkvé náklady na intra-day bchdvání jsu vždy vyské, a t i tehdy, jsu-li pplatky za jedntlivý bchd nízké; bchdvání v průběhu dne je agresivní bchdní strategií s velkým mnžstvím prvedených bchdů, přičemž investr platí pplatek za každý jedntlivý bchd; celkvé výdaje za pplatky tedy mhu pdstatně prhlubit ztrátu investra neb významně snížit jeh zisk; za určitých klnstí může být btížné neb nemžné investici v investičních nástrjích či cizích měnách převést zpět na htvst v české měně neb tat směna nemusí být mžná rychle či za rzumnu cenu; takvá situace může nastat, například pkud kapitálvé trhy najednu rychle klesají, neb když je bchdvání zastaven příslušnu dzrvu institucí (např. Česku nárdní banku) v důsledku získání zásadních infrmací neb nebvyklé aktivity na trhu; platí zásada, že čím je investiční nástrj vlatilnější (čím častěji a výrazněji se mění jeh cena na trhu), tím větší je pravděpdbnst, že při prvádění transakce mhu nastat kmplikace; investr může utrpět ztrátu v důsledku selhání bchdních systémů neb příslušnéh kmunikačníh prstředku, který využívá pr pdávání intra-day pkynů a sledvání jejich prvedení, sledvání infrmací trhu. 13/13

Investiční nástroje, rizika s nimi související a možné zajištění proti nim

Investiční nástroje, rizika s nimi související a možné zajištění proti nim Investiční nástrje, rizika s nimi suvisející a mžné zajištění prti nim Tent dkument je vytvřen splečnstí J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. (dále jen Splečnst ) v suladu s 15d dst. 1 písm. c) a d) zákna č.

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit)

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit) XTB-Trader DMA Příkazy k nákupu či prdeji akcií zadáváte jednduše přím v platfrmě XTB-Trader. V kénku pr nastavení nvéh pkynu vepište pčet kusů akcií, které chcete zbchdvat. Zastavení ztrát (Stp Lss) a

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Stránka 1 z 5 Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb poskytovaných ATLANTIK finanční trhy, a.s. (dále jen Obchodník ), investičních

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE S V A Z E K O B C Í M I K R O R E G I O N O B C Í P A M Á T K O V É Z Ó N Y 1 8 6 6 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE pr veřejnu zakázku maléh rzsahu Veřejná zakázka Vydávání Zpravdaje

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX0068T4T* UOHSX0068T4T ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S539/2014/VZ-16583/2014/532/IBu Brn 7. srpna 2014 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net Pravidla n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net (dále jen pravidla) I. Účel pravidel: Účelem těcht pravidel je pdrbně stanvit průběh realizace n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net v elektrnické aukční

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

VFN Praha Rámcová smlouva na lakýrnické práce

VFN Praha Rámcová smlouva na lakýrnické práce ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka maléh rzsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 12 dst. 3 a 18 dst. 5 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesc recepty - sutěž pr zaměstnance A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Prvzvatelem sutěže, který má na starsti technicku a rganizační stránku sutěže, je splečnst Brandz Friendz Prductin s.r.., se sídlem

Více

Přídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva

Přídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva Přídavky na děti v mezinárdních případech (Evrpská unie, Evrpský hspdářský prstr a Švýcarsk) Pužití nadstátníh práva Tent prspekt Vám má pskytnut přehled zvláštnstech v mezinárdních případech. Všebecné

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany:

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany: Smluva uzavření buducí kupní smluvy Níže uvedenéh dne, měsíce a rku uzavřely smluvní strany: 1. Jmén buducíh prdávajícíh, r.č..., bytem., jak buducí prdávající na straně jedné (dále jen buducí prdávající

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

Univerzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1

Univerzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1 Univerzita Karlva v Praze, KOLEJE A MENZY, Vršilská 1, Praha 1 č.j. 18/2013 Praha, dne 10. 1. 2013 SMĚRNICE č. 1/2013 O POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŔEDKŮ, MYCÍCH, ČISTÍCÍCH A DEZINFEKĆNÍCH

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013 Analýzy a dpručení Unipetrl, a.s. Nvé cenění Unipetrl, a.s. Dpručení: Držet Cílvá cena: 175 Kč 21.5.2013 Unipetrl, a.s. Nvé dpručení - držet Předešlé dpručení držet Nvá cílvá cena 175,- Kč Předešlá cílvá

Více

Úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

Úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Úplné znění zákna č. 26/2000 Sb., veřejných dražbách. Dne 13.12.2006 byl ve Sbírce záknů, Částka 177, zveřejněn pd č. 546 úplné znění zákna č. 26/2000 Sb., veřejných dražbách, jak vyplývá z pzdějších změn.

Více

Microsoft Select Plus

Microsoft Select Plus Micrsft Select Plus (jednrázvá neb rzlžená úhrada licence jsu trvalé) C si vyžádat d ddavatele Dklad nabytí licence s následujícími náležitstmi: dběratel/ddavatel, přesná specifikace typu prduktu (verze,

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod Výzva k pdání nabídky na veřejnu zakázku: Právní služby a pradenství pr Reginální radu reginu sudržnsti Jihvýchd zadávanu pdle 6 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, jak zakázku

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX006PU01* UOHSX006PU01 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.:úohs-s1100/2014/vz-1506/2015/543/jwe Brn 15. ledna 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

SMLOUVA O DÍLO (dále jen "Smlouva") Smluvní strany. Ing. Jan Nehoda, místopředseda j an.nehoda@eru.cz 2421001/0710

SMLOUVA O DÍLO (dále jen Smlouva) Smluvní strany. Ing. Jan Nehoda, místopředseda j an.nehoda@eru.cz 2421001/0710 SMLOUVA Č. S/2015/R1055 SMLOUVA O DÍLO (dále jen "Smluva") uzavřená pdle 2586 a násl. zákna č, 89/2012 Sb., Občanský zákník Smluvní strany Zadavatel: Sídlem: Osba právněná: Kntaktní sba: Česká republika

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

Trvání soutěže: Soutěž trvá od okamžiku vyhlášení na sociální síti FACEBOOK dne 22.9. 2015 do konce dne 25.12.2015.

Trvání soutěže: Soutěž trvá od okamžiku vyhlášení na sociální síti FACEBOOK dne 22.9. 2015 do konce dne 25.12.2015. Pravidla sutěže Desperads Facebk sutěž" Přadatel sutěže: Přadatelem sutěže je splečnst Heineken Česká Republika, a.s., se sídlem v Krušvicích, U Pivvaru 1, IČO 45148066, zapsaná v bchdním rejstříku vedeném

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výzkum a vývj zařízení pr detekci pvrchvých vad zakázka na služby zadávaná dle Pravidel pr výběr ddavatelů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Zadavatel

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb poskytovaných společností BLUEBOSA INVEST s.r.o. (dále jen Zprostředkovatel ),

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

Obchodní a dodací podmínky

Obchodní a dodací podmínky Obchdní a ddací pdmínky ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Tyt bchdní a ddací pdmínky (dále jen bchdní pdmínky") bchdní splečnsti Akční Ceny s.r.., se sídlem Ve Slatinách 3242/3, Praha 10- Záběhlice, 106 00 IČO: 030

Více

Cukr nad kvótu Základní informace

Cukr nad kvótu Základní informace Cukr nad kvótu Základní infrmace V Praze dne 17.12.2014 Ing. Karlína Hermannvá Oddělení nárdních dtací a cukerných kvót Základní pjmy: Průmyslvá survina průmyslvý cukr, průmyslvá isglukóza neb inulinvý

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Č. j. 3/2011-PK Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky 46/11/29 Název prgramu: Registrační čísl prjektu Název prjektu: Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst CZ.1.07/4.1.00/06.0001 CZ.1.07/4.1.00/06.0002

Více

Defenzivnı strategie, ktere budeme volit pro u stup z akciovy ch pozic

Defenzivnı strategie, ktere budeme volit pro u stup z akciovy ch pozic Defenzivnı strategie, ktere budeme vlit pr u stup z akcivy ch pzic Summary: Ceny akcií rstu. Přestže čekáváme další růst s vyššími cenami, hledáme defenzivnější strategie. Aktuálně akcivé strategie v prtfliu

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku Smluva pskytnutí péče dítě předšklníh věku (uzavřené pdle zákna č. 40/1964 Sb., ve znění pzdějších předpisů) Šklka Ježeček, s.r.., se sídlem Na Králvě 668/5, Praha Slivenec 154 00 IČ 24659215, DIČ CZ24659215

Více

SEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO)

SEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO) SEGMENT SPOTŘEBITEL (úvěry pr FOO) I. Základní parametry AKCENTA sptřebitelských úvěrů (definvané záknem č. 145/2010 Sb., sptřebitelském úvěru a změně některých záknů) Výše úvěru : 300.000 Kč až 1.880.000

Více

Organizační řád Občanského sdružení NHfree.net

Organizační řád Občanského sdružení NHfree.net Organizační řád Občanskéh sdružení NHfree.net revize 1.3 ze dne 22.2.2009 Občanské sdružení NHfree.net, Stříbrné Hry 121, 341 01 Nalžvské Hry, IČO 27038114, nhnet@seznam.cz, www.nhfree.net Zaregistrván

Více

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK Kapitla 9 MĚNOVÝ KURZ Měnvý kurz vlivňuje mezinárdní směnu statků a služeb a přesuny kapitálu mezi jedntlivými státy Faktry vlivňující měnvý kurz Vývj mezinárdníh bchdu Vývj hspdářskéh cyklu Vývj reálných

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

xoption X-Trade Brokers DM S.A., organizační složka 1/21

xoption X-Trade Brokers DM S.A., organizační složka 1/21 xoptin UŽIVATELSKÝ MANUÁL 1/21 Zapsána v bchdním rejstříku vedeném Městským sudem v Praze, ddíl A, vlžka č. 56720 X-Trade Brkers DM S.A., rganizační slžka Pbřežní 12, 186 00 Praha 8, Česká republika +420

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu Článek 1 Stanvy SKODAMOTOR Veterán Klubu Název, půsbnst, sídl a symbly 1. SKODAMOTOR Veterán Klub (SVK) je samstatným suverénním a dbrvlným bčanským sdružením zájemců v blasti histrie mtrismu, zalžené

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL

RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL Obchdní pdmínky zadavatele Čísl smluvy kupujícíh: Čísl smluvy prdávajícíh: RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL uzavřená níže uvedenéh dne, měsíce a rku v suladu s ust. 92

Více

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2011/83/EU právech sptřebitelů Úvd Všebecně je úprava sptřebitelskéh práva rztříštěná d mnha kmunitárních předpisů, které tak způsbují prblémy zejm. v rámci přeshraničníh

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Pravidla soutěže Každý bankomat je Equamat

Pravidla soutěže Každý bankomat je Equamat Stránka 1 z 5 Pravidla sutěže Každý bankmat je Equamat I. Přadatel a rganizátr sutěže 1. Sutěž Každý bankmat je Equamat (dále jen sutěž) bude prbíhat prstřednictvím prfilu Equa bank v aplikaci serveru

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Autonomní systém pro analýzu finančního trhu

Autonomní systém pro analýzu finančního trhu Autnmní systém pr analýzu finančníh trhu Milan Jakel Ústav infrmatiky, Slezská univerzita v Opavě Bezručv náměstí 13, 746 01 Opava, Česká republika milan@jakel.cz Abstrakt Autnmní systém pr analýzu finančníh

Více

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody Mzdy a záknné dvdy MZDA pracvně-právní vztah = vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracvně-právní vztah se řídí zákníkem práce, kde je uveden, že zaměstnanci za vyknanu práci náleží MZDA je t částka,

Více

Změna Sazebníku KB pro podniky a municipality v obsluze Korporátních a Obchodních divizí k 1.1.2014 nové znění měněných bodů

Změna Sazebníku KB pro podniky a municipality v obsluze Korporátních a Obchodních divizí k 1.1.2014 nové znění měněných bodů Změna Sazebníku KB pr pdniky a municipality v bsluze Krprátních a Obchdních divizí k 1.1.2014 nvé znění měněných bdů Vysvětlení K 1.1.2014 dchází ke změnám v Sazebníku KB pr pdniky a municipality v bsluze

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY V RÁMCI ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: č. 20/2012/Město

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY V RÁMCI ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: č. 20/2012/Město VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY V RÁMCI ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: č. 20/2012/Měst Odstranění závad z revize elektrickéh zařízení v bjektu č.p. 826 ul. Bartňva v Pardubicích 1. Základní údaje zadavateli:

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

Všeobecné smluvní podmínky provozu služby Outsourcing e- spis LITE

Všeobecné smluvní podmínky provozu služby Outsourcing e- spis LITE Všebecné smluvní pdmínky prvzu služby Outsurcing e- spis LITE Následující ujednání jsu všebecně platnými Všebecnými smluvními pdmínkami prvzu služby Outsurcing e-spis LITE (dále jen Pdmínky), které nabízí

Více

Smlouva č. /2014 o poskytování služby sociální péče domova se zvláštním režimem. Oáza pokoje pro psychicky nemocné

Smlouva č. /2014 o poskytování služby sociální péče domova se zvláštním režimem. Oáza pokoje pro psychicky nemocné Smluva č. /2014 pskytvání služby sciální péče dmva se zvláštním režimem Oáza pkje pr psychicky nemcné dle 91 zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, v platném znění. (dále jen Smluva) paní / panem (dále

Více

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvkvá rganizace K r a v í h r a 2, 6 1 6 0 0 B r n, +(4 2 0 ) 5 4 1 3 2 1 2 8 7, w w w. h v e z d a r n a. c z, e - m a i l @ h v e z d a r n a. c z Výzva k pdání nabídky

Více