Lineární proces [linear process] Teoretickým základem modelů tzv.boxovy-jenkinsovy metodologie je lineární proces, který je definován jako.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lineární proces [linear process] Teoretickým základem modelů tzv.boxovy-jenkinsovy metodologie je lineární proces, který je definován jako."

Transkript

1 Lieárí roces [liear rocess] Teoreicým áladem modelů vboxov-jeisov meodologie je lieárí roces erý je defiová jao 3 B B 3 B B de je v bílý šum [whie oise] [= oslouos eorelovaých sejě roděleých áhodých veliči s ulovou sředí hodoou a osaím oečým rolem ] a B je oeráor časového osuu Dále se ředoládá že mociá řada roměé overguje ro j uviř a a jedoovém ruhu v omlexí roviě Za ohoo ředoladu le uáa že eoečé řad áhodých veliči ro jedolivá overgují odle vadraicého sředu řičemž limií hodo voří sacioárí oslouos s ulovou sředí hodoou Jié vjádřeí lieárího rocesu eré je užiečé ař ři osruci ředovědí je možé v říadě že eo roces je iveribilí a le ho asa jao 3 3 eboli A B 3 3 Přiom osačující odmíou iveribili je ředolad aalogicý ředoladu že 3 mociá řada overguje ro j uviř a a jedoovém ruhu v omlexí roviě Poáma xisuje řada důvodů roč model osaveé a riciu lieárího rocesu jsou vhodé ro modelováí reali Nechť ro sacioárí roces s ulovou sředí hodoou ředovídáme hodou a áladě alosi miulých hodo Y Oimálí ředovědí ve smslu miimálí chb MS je a Y řičemž chba éo ředovědi je e Y Má vlasosi bílého šumu a oačuje se jao iovace [iovaio] Oačeí je vcelu logicé roože iovačí roces e odovídá erediovaelému ohbu v hodoách Jesliže je avíc roces ormálě roděle a odmíěá sředí hodoa Y má var lieárí ombiace hodo a vah můžeme řesa jao 5 e což je rávě iverovaý var lieárího rocesu Řeeme že oslouos áhodých veliči X overguje v X odle sředu je cauchovsá odle sředu jesliže lim X X res lim s X X s

2 Poáma Proože laí 6 B B B B B musí řejmě lai 6A 3 3 ad To vah le ouží ro řevod aramerů j a aramer j a aoa ormálě le aé ulai áis 7 B B Proces louavých součů MA [movig average rocess] Proces louavých součů řádu se ačí MA má var B de B jsou aramer a B B B je v oeráor louavých součů Proces MA ed řejmě viá useuím lieárího rocesu v bodě erý odovídá ožděí Proces MA je vžd slabě sacioáríroože: a má ulovou sředí hodou b osaí rol eávislý a o veliosi a c má auoorelačí fucí eávislou a ve varu 3 ro ro ověřeí : ulaěím oeráoru a dosaeme vhledem ulové sředí hodoě všech čleů bílého šumu ověřeí : odle máme j j var var var var vhledem eorelovaosi a homosedasiciě var j j ověřeí 3: vjdeme defiice 3 a současě vužijeme již doáaé MA roces emá žádou římou souvislos s dříve osaou meodou louavých růměrů užívaou ro elimiaci redu časové řad

3 3 roože všech osaí ovariace jsou vhledem eorelovaosi čleů j ulové Auoorelačí fuce má ed bod useuí rove řádu modelu ověřeí: bude dolěo dodaečě Parciálí auoorelačí fuce rocesu MA emá bod useuí ale je omeea lieárí ombiací geomeric lesajících oslouosí a siusoid s geomeric lesajícími amliudami Proces MA je iveribilí jesliže všech oře olomu leží vě jedoového ruhu v omlexí roviě j eboť oom je slě ředolad 3 Proces MA - roces louavých součů řádu má auoorelačí fuci ro s bodem useuí ověřeí: vjdeme defiice 6 var var a vočíáme var roože e čř čleů v čiaeli je je jede eulový a dále laí var var Při odvoováí reseujeme ravidlo eorelovaosi áhodých slože s ro s

4 roože ři se ve jmeovaeli eobjeví žádé dvě slož s se sejým idexem Jeho arciálí auoorelačí fuce 5 má var be bodu useuí: ro 3 ověřeí: bude dolěo dodaečě Taže je v říadě iveribili rocesu oravdu eomeeá geomeric lesající oslouos 6 Podmía iveribili de má oiž velmi jedoduchý var Proože musí ro iveribilí MA roces lai 5 Tao erovos laí dooce ro všecha ověřeí: roože ro libovolé laí 5 ro všecha Proces MA je iveribilí oud de je reálý oře olomu leží vě jedoového ruhu v omlexí roviě j Teo jediý reálý oře je v omo říadě rove a má-li lai musí bý ed Je-li a a jeliož musí lai Je-li a a jeliož musí lai Proces MA - roces louavých součů řádu 7 má auoorelačí fuci 8 ro ro ro

5 5 s bodem useuí ověřeí: 3 3 roože ři 3 se ve jmeovaeli eobjeví žádé dvě slož s se sejým idexem Při odvoováí reseujeme ravidlo eorelovaosi áhodých slože s ro s Podmía iveribili má ro roces MA var 9 aže oblas iveribili rocesu MA v roviě s vodorovou osou ro hodo a se svislou osou ro hodo vlí viře rojúhelía s vrchol a ověřeí: bude doočeo oději Proces MA je iveribilí jesliže oba oře olomu leží vě jedoového ruhu v omlexí roviě j 7 a A Poud je oře dvojásobý reálý a eboli odud ed ro ladé res ro áoré

6 odmía je eslielá aže bývá druhá: Pa B Poud jsou oře reálé růé a eboli odud: má ed lai obsah odmocladý B a éž j obsah odmocladý B Z B máme Z B máme : j : j BA Jesliže a a solu s odmíou růých reálých ořeů dosaeme možých řešeí BB Jesliže a a solu s odmíou řešeí jao dosaeme možiu C Poud jsou oře omlexě sdružeé a eboli odud: má ed lai bude doočeo oději i i a bi de a b 6

7 Auoregresí roces AR [auoregressive rocess] Auoregresí roces řádu se ačí AR má var B eboli A B de jsou aramer a B B B B je v auoregresí oeráor Poáma: Všiměme si že var auoregresího oeráoru B je odlišý od oeráoru louavých součů B Proces AR řejmě viá useuím lieárího rocesu v bodě erý odovídá veliosi ožděí Proces AR je sacioárí jesliže všech oře olomu leží vě jedoového ruhu v omlexí roviě j ro všecha roože a je slě ředolad 3 Proces má v om říadě ulovou sředí hodou a jeho rol je rove ověřeí: Defiičí vjádřeí rocesu vásobíme a ulaíme sředí hodou: 3 Vah 3 odělíme rolem veliči Dosaeme: Zřejmě máme a aže dosaeme res vásobeí obou sra sra rolem a o čehož le a jeho auoorelačí fuce slňuje diferečí rovici ro 7

8 Poáma Pro odvoeí sačí vásobi všech čle rovosi výraem / a řejí e sředím hodoám řičemž vhledem možosi vjádřeí sacioárího AR rocesu jao lieárího rocesu je ro : a dále aže Neboli Z eorie diferečích rovic řiom le že její řešeí le vjádři ve varu 5 ro de jsou avájem růé oře olomu s vlasosmi a jsou evé oeficie: a Poud jsou oře i j omlexě sdružeé a mohou bý ahrae jediým čleem varu d si s d b Poud oře i j ejsou avájem růé ěerý ich je ásobý a se ro oře i s ásobosí r ve vjádřeí objeví složiější čle u r r i erý je vša výraě řerývá růběhem čleu i Ta či oa je auoorelačí fuce rocesu AR v odsaě lieárí ombiací lesajících geomericých oslouosí a siusoid růých frevecí s geomeric lesajícími amliudami sousava Yule-Walerových rovic Jesliže aíšeme výra je ro a dosaeme v sousavu Yuleových-Walerových rovic ro vjádřeí aramerů omocí auoorelací a aoa 6 8

9 Parciálí auoorelačí fuce rocesu AR má bod useuí rový řádu modelu To le římo defiice arciálí auoorelačí fuce což čií éo fuce důležiý ásroj ro ideifiaci auoregresích rocesů Proces AR je vžd iveribilí Je o řejmé eboť je již áis ohoo modelu v iverovaém varu Proces AR - auoregresí roces řádu 7 je sacioárí ro V omo říadě má ulovou sředí hodou a rol rocesu AR je rove 8 ověřeí: V defiičím vjádřeí rocesu 7 vásobíme obě sra Ní máme : Následě ulaíme sředí hodou: a odělíme rolem veliči a a o aže dosaeme Dosaeme: čehož le 8 roože dále var ed vhledem eorelovaosi čleů a v 7 Auoorelačí fuce AR -rocesu má var 9 ro 3 ve varu geomeric lesající oslouosi oscilující ro áoré useuí Seciálě je ro a be bodu 3 což ameá že rví auoorelace rocesu AR se rová rávě jeho auoregresímu arameru Proo důležiou roli v modelu hraje améo arameru a Poud laí oiiví auoorelovaos a je ará servačos ve améách sousedích hodo s relaivě malým řeřížeím časové os b Poud laí egaiví auoorelovaos a o sigaliuje relaivě velmi časé řechod hodo řes časovou osu a velmi časé mě ve améách sousedích hodo časové řad 9

10 Parciálí auoorelačí fuce rocesu AR má var 3 ro s bodem useuí ověřeí: bude dolěo dodaečě Proces AR - auoregresí roces řádu 3 je sacioárí ro 3A aže říslušá oblas sacioari AR v roviě s vodorovou osou ro hodo a svislou osou ro hodo vlí viře rojúhelía v vrchol s vodorovou osou ro hodo a se svislou osou ro hodo vlí viře rojúhelía s vrchol a V om říadě má roces AR ulovou sředí hodou a rol rove 33 a jeho auoorelačí fuce má var ro de jsou avájem růé oře olomu ; ro dvojásobý oře je var fuce aalogicý emá bod useuí a má var lieárí ombiace dvou geomeric lesajících oslouosí ebo var siusoid s geomeric lesající amliudou Parciálí auoorelačí fuce rocesu AR má bod useuí rove ověřeí 33: V defiičím vjádřeí rocesu 3 vásobíme obě sra Dosaeme: Jeliož máme : Na obě sra ulaíme sředí hodou: a odělíme je rolem veliči aže dosaeme a ásledě a o čehož již le 33

11 Smíšeý roces ARMA [auoregressive ad movig averages rocess] Smíšeý roces řádu a ačeý jao ARMA má var: eboli A B B de oeráor B a B bl avede v rocesech AR a MA Podmía sacioari res iveribili smíšeého rocesu ARMA je shodá s odmíou rocesu AR res iveribili rocesu MA Sacioárí roces ARMA má ulovou sředí hodou a jeho auoorelačí fuce slňuje diferečí rovici ro s řešeím 3 ro max de jsou avájem růé oře olomu Auoorelačí fuce rocesu ARMA emá bod useuí a je v odsaě lieárí ombiací lesajících geomericých oslouosí a siusoid růých frevecí s geomeric lesajícími amliudami ale s výjimou očáečích hodo ao výjima se ulaí je v říadě Parciálí auoorelačí fuce rocesu ARMA emá bod useuí a je omeea lieárí ombiací lesajících geomericých oslouosí a siusoid růých frevecí s geomeric lesajícími amliudami ale s výjimou očáečích hodo výjima se ulaí je dž Proces ARMA je ředsavová áisem a je sacioárí ro V om říadě má ulovou sředí hodou a rol rove 5 ověřeí: Z defiice rocesu ARMA ve víme že laí aže o roásobeí a máme Vhledem eorelovaosi hodo bílého šumu v časech - máme Podobě je řejmé že roože le že hodo emohou ávise a auálích bílého šumu ávisí je a jeho miulé a ředmiulé hodoě

12 Po obou ěcho jedodušeích máme ed 6 Vah 6 odělíme rolem veliči Dosaeme : Vhledem e sacioariě máme a rověž relace asaé o období dříve vlývá že Máme ed a o vásobeí : 7 Vděleím obou sra 7 výraem obdržíme shodu s 5 Proces ARMA má auoorelačí fuci ve varu 8 8A ro be bodu useuí ve varu lesající geomericé oslouosi s výjimou Podmíou iveribili rocesu ARMA je ověřeí: odle 6 a máme Výra ve čiaeli ředchoího lomu le roesa ásledově: 9 Vjádříme-li jedolivé čle ředchoího devíičleu 9 dosaeme: 9A 3 3 9B 9C

13 3 9D eorelovaos s dřívějšími hodoami 9 eorelovaos hodo bílého šumu 9F eorelovaos hodo bílého šumu 9G eorelovaos s dřívějšími hodoami 9H sacioaria rocesu v čase 9J eorelovaos hodo bílého šumu Souhrě ed dosaeme ro : 8 Parciálí auoorelačí fuce rocesu ARMA je omeea lesající geomericou oslouosí očíaje od

14 Zobecěí: sacioárí roces s úrovňovou osaou Dosud uvedeé sacioárí roces se vačoval ulovou sředí hodoou Jejich obecěí ro siuace d je sředí hodoa eulová ale ůsává v čase eměá eí vša ija obížé: Vememe-li Proces louavých součů řádu MA se sředí hodoou má var 5 B Smíšeý roces ARMA se sředí hodoou má var 5 eboli 5A de Kosruce modelů v Boxově-Jeisově meodologii Podobě jao v eoomerii sesává úlá vorba modelu v Boxově-Jeisově meodologii ásledujících řech roů: A ideifiace modelu Zameá o ař že ro aalovaou časovou řadu ideifiujeme jí adeváí model AR B odhad aramerů vaifiace modelu V rámci modelu AR se dejme omu jedá o model varu 7 ři 8 9 C diagosia modelu V rámci odhaduého modelu v b je eo model verifiová a hladiě výamosi 5 a rověří se jeho verifiačí schoosi Poud diagosicé výsled rou C ejsou dosaečě řesvědčivé je ořebé všech ři ro oaova ro aleraiví model časo se ale jedá je o oreci amíuého modelu e eré ám rovedeá diagosia osla dílčí ávod

15 A - Ideifiace modelu Přísěve auoorelačí a arciálí auoorelačí fuce ideifiaci modelu: Obecější oa o varu auoorelačí a arciálí auoorelačí fuce sacioárích a iveribilích rocesů AR AR ARMA řiáší abula: AR MA ARMA eexisuje ve varu U-řiv eexisuje omeeá U-řivou eexisuje ve varu U-řiv o rvích - hodoách omeeá U-řivou o rvích - hodoách Odovídající ideifiačí osu a sočívá v rohlídce graficého áamu odhaduého orelogramu a arciálího orelogramu modelovaé časové řad d se sažíme řadě řiřadi ejvhodější modelu rávě omocí charaerisi abul V říadě ochbosí esujeme oeciálí bod useuí omocí Barleov aroximace s řibližým asmoicým riicým oborem ejčasěji a hladiě 5 ro auoorelačí fuci 53 r j j r ro ěeré Druhou možosí je aliova Queouilleovu aroximaci s riicým oborem a hladiě 5 ro arciálí auoorelačí fuci 5 r ro ěeré Ideifiace omocí iformačích riérií Jde o moderější řísu ideifiaci erý sižuje míru subjeivi osuováí aalia a v jisém smslu ideifiaci auomaiuje K roblému ideifiace obecého modelu ARMA ro daou časovou řadu se de řisuuje jao roblému odhadu aramerů a áladě oimaliačího riéria arg mi A l de l A l je vhodé riérium jehož osruci musíme ro daou řadu 6 odhadou model ARMA l řičemž miimaliaci rovádíme ro ředem voleou síť hodo K l L 5

16 Adeváější ež ředchoí osu 6 je vša ulai ěeré riérií eorie iformace d se ealiují bečě vsoé řád l a a časo a docíli u odhadů jejich oisece Nejběžější riéria aložeá a omo riciu jsou A AKAIKho iformačí riérium [Aaie iformaio crierio] 6 AIC l l l B SCHWARTZovo iformačí riérium[schwar Baesia iformaio crierio] 6 SIC l l l l l l de l je odhaduý rol bílého šumu rocesu ARMA a v čiaeli druhého čleu je oče odhadovaých aramerů se aočeím eveuálě eulové úrovňové osa řičemž je déla daé řad Koreě b ale míso rvích čleů v 6 res 6 měla bý oužia miimálí hodoa logarimovaé věrohodosí fuce daého modelu vásobeá oeficieem -/ C Haaovo-Quiovo riérium [Haa-Qui iformaio crierio 979] 63* SIC l l l A modifiovaé AKAIKho iformačí riérium [Hurwich a Tsai crierio 989] 6* AICC l l l l l l l l ro ráé řad de Kriérium BIC sice osuje silě oiseí odhad řádu modelu erý overguje soro jisě j s ravděodobosí ale s velým rolem j odhad ale osrádá vdaos U riéria AIC je omu řesě aoa: říslušý odhad řádu modelu je de bohužel eoiseí ale je vdaý Iformačí riéria jsou složea e dvou čleů a jsou osruováa a že rví ěcho čleů l uředosňuje složié model s vsoými l eboť de říslušý odhaduý rol bílého šumu se věšujícími se l lesá aímco druhý čle uředosňuje jedoduché model roože výra l / se věšujícími se l rose Kriéria ohledňují roichůdé edece vývoje obou čleů řičemž výsledá volba je aložea a miimaliaci souču obou ich 6

17 Odhad aramerů ARMA modelu V očáečí fái vaifiace modelu se osuuje a že se vužijí exisující vah mei aramer daého modelu a jeho auoorelacemi d ař v modelu AR laí že Taovéo odhad odvoeé momeů se vša ravidla ovažují je a ředběžé a slouží ed jao očáečí odhad ro vlasí odhadové rocedur rováděé věšiou ieračě vhodou umericou meodou model momeové odhad orolí erovosi ro r AR r AR r r r r r MA r MA ARMA b r r r r r r r r r r r r r / r r / r r / r r r r r r r r r b * b de * de * Odhadové rocedur ro osruci fiálích odhadů v uvažovaých modelech jsou vsloveě áležiosí meod asaeých v říslušém sofware Nař v AR modelu asaému ve varu le ouží lasicý OLS-odhad solu s lasicým OLS-odhadem jeho ovariačí maice erý je a ředoladu sacioari rocesu oiseí Le oiž uáa že regresor v slňují odmíu T lim * X X T * V de V je regulárí maice a sejě a i odmíu orogoali lim X Z vjádřeí sacioárího rocesu AR ve varu lieárího rocesu seciálě le že 63 cov cov cov T T 7

18 V říadě sacioárího a iveribilího ARMA modelu vjádřeého ro jedoduchos s ulovou sředí hodoou se ejčasěji oužívají NLLS odhad realiovaé omocí ěeré meod Gauss- Newoov říd Příslušá NLLS odhadová rocedura de sočívá v miimaliaci souču čverců 6 e mi e de e s vhodě voleými hodoami e e e ro Odhad rolu bílého šumu se oom obvle ísá a že miimálí hodou 6 vdělíme délou řad Za ředoladu ormali a ři dos velém jsou odhadové výsled velmi blíé ML-odhadu odmíěému volbou e e e ísaému maximaliací logarimovaé věrohodosí fuce 65 L * l l ei Tabula: Přibližé hodo směrodaých odchle odhaduých aramerů ve vbraých sacioárích a iveribilích modelech Boxov-Jeisov meodologie: AR 3 AR MA MA ARMA 3 Poáma výchoí elogarimovaá věrohodosí fuce má var L ex e i 8

19 Diagosia modelu Diagosia modelu je v rámci Box-Jeisov meodologie velmi roracovaá Sočívá v om že omocí růých diagosicých/verifiačích ásrojů ověřujeme adeváos sesaveého modelu j rověřujeme da je suečě oformí s aalovaými da Přiom obvle musíme brá v úvahu ěoli aseů: orola sacioari modelu Především de orolujeme da odhaduý model suečě slňuje odmíu sacioari j da oře jeho odhaduého auoregresího olomu leží vě jedoového ruhu v omlexí roviě res da evivaleě jejich řevráceé hodo což jsou oře auoregresího olomu asaého s oačým usořádáím moci leží uviř aovéhoo ruhu Je aé možé řadu roděli do ěolia úseů a esova shodos odhaduých úroví rolů a auoorelací oř momeů všších řádů ejméa šimos mei jedolivými úse Jiý osu v imuls resose sočívá v aalýe oho jaou odevu má v odhaduém modelu imuls m věšiou sadardiovaý a velios jedo ebo víceásobe směrodaé odchl bílého šumu erý asal v jediém časovém oamžiu ebo oaovaě od daého časového oamžiu a řiroeě určuje ásledé hodo rocesu odhaduá ARMA sruura se řevede do varu lieárího rocesu a od daého oamžiu se sem dosauje iovačí roces s jediou eulovou hodou v omo oamžiu ebo iovačí roces se sále sejými eulovými hodoami od ohoo oamžiu Je-li aalovaá řada sacioárí měla b s rosoucí časovou vdáleosí od oamžiu imulsů: odeva ro jediý imuls osuě odeí až a ulovou hodou odeva ro oaovaý imuls se sabiliova a určié eulové úrovi orola sruur ARMA rocesu Roumí se jí ředevším shoda orelačí sruur odhadué da j auoorelačí a arciálí auoorelačí fuce s orelačí sruurou vočeou odhaduého modelu erý ověřujeme Jiá orola sruur modelu souvisí s esováím eorelovaosi ro vočeý bílý šum omocí Q-esů aývaých aé jao ormaeau es 3 graficá rohlída vočeého bílého šumu Velmi důležiým diagosicým ásrojem je vočeý bílý šum e odhaduého modelu řad aalogic jao reidua v regresím model Jeho graficý růběh odhaduý orelogram aod mohou idiova říadé vad modelu ve sadardí siuaci obvle očeáváme ro vočeý bílý šum ulovou hodou osaí rol eorelovaos a ormaliu Tesováí eorelovaosi bílého šumu Používá se ař Barleova aroximace ebo Q-es 9

20 T esacioari V odsaě le roliši dva áladí esacioari: Deermiisicá esacioaria ředsavovaá deermiisicým redem ař: 7 de je bílý šum s rolem Po elimiaci ohoo lieárího redu se řada sae sacioárí v daém říadě ve formě bílého šumu Sochasicá esacioaria ředsavovaá určiým em sochasicého rocesu ro ebo ař AR : 7 de je oě bílý šum s rolem de se obvle ředoládá že iid Tuo esacioariu le v jisých říadech modelova omocí seciálích sochasicých modelů a s vužiím ěcho modelů a ásledě sacioariova Koréě model 7 je v áhodá rocháa s drifem [radom wal wih drif] Příslušou časovou řadu le v omo říadě jedoduše sacioariova řechodem řadě rvích diferecí roože dle modelu 7 je 73 jedá se o bílý šum osuuý a úroveň což je evideě sacioárí řada Podsaa sochasicé esacioari modelu 7 je ale lée vidielá ři jeho řeisu do varu 7 Při oaovaém dosaováí do 7 oiž dosáváme: 3 3 ad Řada má ed eje deermiisicý red de lieárí se sloem ale aé sochasicý red sočívající v osué umulaci hodo bílého šumu Ierreačě ajímavé jsou aé odmíěé hodo: var corr ověřeí 75: ověřeí 76: var var var var Ze vahu 75 je vidě že řada má edeci evrace se ředchoí úrovi ale v růměru směřova všším hodoám ro ebo ižším hodoám ro I db lailo a ao áhodá rocháa be drifu roe a rodíl od bílého šumu vodorovou osu s ulovou úroví je řída Ze vahů 76 ase vlývá že sředí hodoa a rol volailia éo řad jsou eomeeé aímco auoorelačí fuce má hodo velmi blíé jedé a ule lesá emem omalejším ež lieárím

21 Poáma Uvažujme oěud obecější áis vahu 7 7* Je aré že 7 je seciálí áis 7* ři Je-li a se řejmě jedá o sacioárí roces AR s eulovou sředí hodoou 77 erý le aé řesa omocí rvích diferecí jao 78 Pro odmíěou sředí hodou 75 sacioárího rocesu AR ed řejmě laí: 79A ro 79B ro a rodíl od áhodé rochá s drifem má í roces edeci edrifova a vrace se ředchoí úrovi [v mea reverig] Koečě bývající říad je již velmi eobvlý a secificý miimálě se vsující v reálých siuacích: v omo říadě se jedá o exloíví roces [v exlosive rocess] erý rose s mociami - ař roces 3 ače bý od určiého času srovaelý s deermiisicou oslouosí 3 be ohledu a var bílého šumu Poáma Pro ředchoí model ješě jedou odlišos jejich sacioariace: V modelu 7 s deermiisicým redem ro dosažeí sacioari sačí omocí regrese elimiova red Diferecováí b se de ro sacioariaci emělo oužíva eboť vede modelům s reiduálí složou ve varu eiveribilího MA-rocesu 8 V modelu 7 áhodé rochá s drifem sačí ro dosažeí sacioari jedou diferecova Poud jde o říadou regresí elimiaci sochasicého redu eí de jasé co vlasě elimiova Mohli bchom sice řejí ješě obecějšímu rošířeí modelu 77 do varu 77* ebo s deermiisicým i sochasicým redem ale de b říadá elimiace redu omocí regrese araila a již míěý roblém že -oměr emusí mí ai asmoic -roděleí Model 77* le aé asa ve varu de že seciálě ři se vlasě jedá o sacioárí AR roces s lieárím redem

22 Tes a jedoový oře [ui roo ess] Možos sacioariace časové řad omocí diferecováí svědčí o říomosi řibližě jedoového ořee v auoregresím oeráoru říslušého modelu Nař v modelu 7 má auoregresí oeráor řejmě jao svůj jediý oře rávě oře rový Rohoduí o říomosi aovéhoo jedoového ořee ebo víceásobého jedoového ořee je časo líčovým bodem aalý Na říomos jedoového ořee b asi blo možé soudi varu odhaduého orelogramu d idiací jeho říomosi je velmi omalý oles orelogramu od jedoové hodo ule jedolivé odhadué auoorelace s rosoucí délou řad overgují v esacioárím modelu jedé Proože ale subjeivím ohledem a orelogram b se edal odliši esacioárí model u od sacioárích s éměř jedoovým ořeem 96 je žádoucí ouží vviué saisicé es a říslušé hladiě výamosi Dice-Fullerův es Dice-Fullerův es bl rvím esů mei es a jedoový oře Přiom bl avrže ři jeho vere oačovaé souhrě jao -es -es varu H : roi aleraivě H : ro jedosraý es áhodé rochá roi sacioárímu AR rocesu eboť říadá esacioaria ři je v realiě málo výamá -es varu H : roi aleraivě H : ro jedosraý es áhodé rochá roi AR rocesu s eulovou hladiou 3 -es varu H : roi aleraivě H : ro jedosraý es áhodé rochá roi AR rocesu s lieárím redem Záis ulové hoé je ro všech ři všeřovaé říad eýž : 8 H : ři aímco obecý áis aleraiv je 8 H : ři de a ro říad ro říad Přiom v říadě aleraiv ebo 3 jde je o o da a vůbec ás eajímá říadá výamos úrovňové osa ai arameru slou ím síše e jejich číselé hodo eré b ři výsu esacioari sejě emusel bý oreě soče

23 Tesovou saisiou je ve všech řech variaách Dice-Fullerova esu lasicý - oměr rosě se esuje výamos regresího arameru v modelu 8 DF de odhad aramerů ísáme meodami ísaými dříve a s riicým oborem DF * Zde vša a laosi ulové hoé sacioari saisia DF emá a o ai asmoic a ai ři laosi iid -roděleí jao v říadě lasicého - oměru ale má esadardí a eojmeovaé roděleí ro eré blo ué riicé hodo arogramova simulačě a vlášť ro jedolivé aleraiv 3 a ro růé dél řad vi abula íže Obecě de laí že daé roděleé má lusší oce ež říslušé -roděleí aže jeho riicé hodo jsou v absoluí hodoě více ež dvojásobě v orováí s odovídajícími hodoami -roděleí Nař 5% riicá hodoa a ři je riicá hodoa -3 v absoluí hodoě více ež x věší ež adeváí riicá hodoa -65 o lasicý -es j ro amíuí ulové hoé roo ořebujeme výamější hodou - oměru racujeme oiž s esacioárím regresorem Kriicé hodo uvedli orvé již Dice a Fuller věšia sofware ale vužívá sofisiovaější výoče odovídajících -hodo odle McKioa [996] hladia výamosi %= 5%=5 %= riicé hodo ro -es riicé hodo ro -es riicé hodo ro -es Rošířeý Dice-Fullerův es Předchoí es je aliovaelý je ehd jesliže reiduálí složa ředsavuje eávislý bílý šum Jesliže ávisle roměá obsahuje auoorelovaos erá eí v modelu 8 řádě ohleděa oom má DF-es chbu rvího druhu jravděodobos amíuí H věší ež delarovaé Pro aovýo říad bl avrže rošířeý Dice-Fullerův es ADF-es [augmeed DF-es] erý míso 8 formuluje ulovou hoéu jao 83 H : i i ro i Přičemž esová saisia a riicé hodo ro jedolivé varia 3 j o -es -es -es ůsávají sejé jao řed rošířeím; es se oě ýá je arameru řidaé auoregresí čle v 83 je absorbují damicou sruuru obsažeou v ávisle roměé Pro saoveí řádu řidaých auoregresích čleů se dooručuje aliova iformačí riéria uvedeá výše 3

24 Phillisův-Perroův es PP-es je odobý ADF esu s ou odlišosí že ohleděí říadé euaoorelovaosi reiduí se erovádí rošířeím o auoregresí čle jao am ale římo orecí odhadué směrodaé odchl ve jmeovaeli ůvodího DFesu V odsaě se jedá o aliaci Neweové-Wesova odhadu u HAC u heerosedasisici ad auocorrelaio cosise esimaor jao v říadě auoregresího modelu s auoorelovaými reidu KPSS-es [Kwaiovsi Phillis Schmid Shi [99] Teo es reaguje a suečos že DF-es ěd mívá slabou rolišovací schoos Má-li eoreicý model var 96 a b ulová hoéa jedoového ořee měla bý amíua Nele-li ji amíou a o oreě ameá že buď oravdu laí esacioaria ebo že máme amíuí je eosačující iformaci ař je ráý úse řad 96 KPSS-es bl roo avrže a že hoé H H mají var řesě oačý ež ja je omu u ADF-esu jao ulová se esuje sacioaria vůči aleraiví hoée esacioari Přiom se dooručuje rovádě ADF-es a KPSS-es vžd simuláě a a směrodaý brá oue aový výsu d a ADF H se amíá a současě KPSS H amíou ele v om říadě je ovrea sacioaria b ADF H ele amíou a současě KPSS H se amíá v om říadě je ovrea esacioaria Zbývající dvě ombiace výsledů se berou jao erůaé Uvedeé es a jedoový oře včeě dalších bývají součásí moderích sofwarových esovacích ssémů Proces ARIMA Pro časové řad se sochasicým redem u 7 eré le sacioariova diferecováím jsou v rámci Box-Jeisov meodologie urče roces ARIMA Iegrovaý smíšeý roces řádu d f ačeý jao ARIMA d [iegraed] má var 8 B w B d 8A w je d-á diferece časové řad a současě je eo roces 8 je sacioárí a iveribilí model ARIMA Jiými slov: V aovém modelu ARIMA se ejrve rovede sacioariace omocí vhodé diferece modelovaé řad a ao vilá již sacioárí řada se modeluje omocí smíšeého modelu ARMA Neřída se ovšem ro ARIMA d volí souhrý áis varu d 85 B B

25 Seciálím říadem 85 je iegrovaý Id roces aisovaý obvle d v jedoduchém varu erý vlasě viá ačíáím bílého šumu odud ojmeováí iegrovaý : ař ro d je 86 Poáma3: Tv drifový aramer modeluje říadou eulovou úroveň rocesu w j deermiisicý red ve varu olomu d-ého řádu ro ůvodí řadu Pro a d je model ARIMA ro řadu ivariaí vůči říadému osuu řad o libovolou osau Proo je v omo říadě bečé řadu modelovaou jao ARIMA ejrve cerova odečeím výběrového růměru d Poáma: Oeráor B a levé sraě 85 se ěd aývá obecěý auoregresí oeráor Je ro ěj charaerisicé o že odovídající d olom má ořeů ležících vě jedoového ruhu v omlexí roviě a avíc d-ásobý jedoový oře Obecějším em jsou model ARUMA eré mají asoň jede ěcho ořeů a jedoové ružici icméě růý od jedoového ořee a exloiví model eré mají asoň jede ěcho ořeů uviř jedoového ruhu Kosruce modelu ARIMA d je aložea a vorbě sacioárího modelu ARMA ro říslušě diferecovaou časovou řadu řiom ale esmíme oomeou říadou očáečí rasformaci řad a účelem její lieariace erá se rovádí ješě řed diferecováím Řád diferecováí d řiom v realiě obvle eřeročí dvoju ruií časové řad eoomicého a fiačího charaeru obvle mívají d a seciálě řad sořebielsých idexů či omiálích med mohou ěd mí d Možosí ja saovi řád diferecováí d ro aalovaou řadu jsou ejméa: - es a jedoový oře - subjeiví rohlída řad a jejich odhaduých orelogramů a arciálích orelogramů seciálě omalý lieárí oles odhaduých auoorelací je idiací ro další diferecováí řad - orováí výběrových směrodaých odchle volaili řad - volí se e řád diferecováí erý odovídá říadu s ejmeší volailiou; ři všších hodoách se vša volaili mohou ačí s avšováím d růs a mluví se a o v řediferecováí - - aliace iformačích riérií modifiovaých ro model ARIMA 5

5 DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. Čas ke studiu kapitoly: 120 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět:

5 DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. Čas ke studiu kapitoly: 120 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět: 5 DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ RAVDĚODOBNOSTI Čas e sudiu aioly: 0 miu Cíl: o rosudováí ohoo odsavce budee umě: charaerizova hyergeomericé rozděleí charaerizova Beroulliho ousy a z ich odvozeé jedolivé yy disréích

Více

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2016

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2016 Přijímací zkouška a avazující magiserské sudium 2016 Sudijí program: Sudijí obor: Maemaika Fiačí a pojisá maemaika Variaa A Řešeí příkladů pečlivě odůvoděe. Věuje pozoros ověřeí předpokladů použiých maemaických

Více

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy: 3 předáš INTEGRAE RAIONÁLNÍ LOMENÉ FUNKE Důležiou supiu fucí, eré můžeme (spoň eoreicy) iegrov v možiě elemeárích fucí, voří rcioálí lomeé fuce Kždou rcioálí lomeou fuci vru P( ) f ( ) =, de P() Q() jsou

Více

Geometrické modelování. Diferenciáln

Geometrické modelování. Diferenciáln Geomerické modelováí Difereciál lí geomerie křivekk Křivky v očía ačové grafice Geomerická ierreace Každý krok algorimu má svůj geomerický výzam Flexibilia korola ad růběhem křivky, možos iuiiví ediace

Více

A. Rozdělení ČŘ podle časového hlediska rozhodného pro zjišťování údajů

A. Rozdělení ČŘ podle časového hlediska rozhodného pro zjišťování údajů ČASOVÉ ŘADY - oslouosi věcě a rosorově srovaelých ozorováí, kerá jsou jedozačě usořádáa z hlediska času - ČŘ ekoomických ukazaelů vkazují určié secifické rs, akže je řeba zá adekváí osu, vhodé k jejich

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

Příklady časových řad a jejich použití. Z2069 Statistické metody a zpracování dat II Analýza časových řad vývoj cen akcií objem obchodování na burze

Příklady časových řad a jejich použití. Z2069 Statistické metody a zpracování dat II Analýza časových řad vývoj cen akcií objem obchodování na burze Přílad časových řad a jejich použií hp://www.cru.uea.ac.u/cru/ifo/warmig/ 3 Objem obchodu (iervalová řada Kurz acie (oamžiová řada 5 Z69 Saisicé meod a zpracováí da II Aalýza časových řad vývoj ce acií

Více

4. Analytická geometrie v prostoru

4. Analytická geometrie v prostoru . alcá geomee v oso V aalcé geome so geomecé obe chaaeová omocí číselých údaů. Vlasos geomecých obeů so sdová v edom e í osoů: ooměý eledovsý oso, o. E (oso), dvooměý eledovsý oso, o. E (ova), edooměý

Více

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu 5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá

Více

S k l á d á n í s i l

S k l á d á n í s i l S l á d á í s i l Ú o l : Všetřovat rovováhu tří sil, působících a tuhé těleso v jedom bodě. P o t ř e b : Viz sezam v desách u úloh a pracovím stole. Obecá část: Při sládáí soustav ěolia sil působících

Více

ČASOVÉ ŘADY V KINANTROPOLOGICKÉM VÝZKUMU. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie. Habilitační práce

ČASOVÉ ŘADY V KINANTROPOLOGICKÉM VÝZKUMU. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie. Habilitační práce MASARYKOVA UNIVERZITA Faula sporovích sudií Kaedra ieziologie ČASOVÉ ŘADY V KINANTROPOLOGICKÉM VÝZKUMU Habiliačí práce Bro, 0 Mgr. Mari Sebera, Ph.D. Prohlašui, že sem uvedeou habiliačí práci vypracoval

Více

Definice obecné mocniny

Definice obecné mocniny Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma

Více

1.6. Srovnání empirických a teoretických parametrů (4.-5.předn.)

1.6. Srovnání empirických a teoretických parametrů (4.-5.předn.) .6. rováí empirických a eoreických paramerů (4.-5.před.) Cíle: - pravděpodobosí zkoumáí výběrového saisického souboru: kvaifikace eoreických paramerů, srováí eoreických a empirických paramerů (Probable

Více

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT 2 IDENIFIKACE H-MAICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNO omáš Novotý ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V PRAZE Faulta eletrotechicá Katedra eletroeergetiy. Úvod Metody založeé a loalizaci poruch pomocí H-matic

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru SP Náhodý vetor ezávislost fuce NV PRAVDĚPODONOST A STATISTIKA Náhodý vetor ezávislost fuce áhodého vetoru Libor Žá Náhodý vetor stochasticá ezávislost Náhodé veličiy... defiovaé a ravděodobostím rostoru

Více

6 Algoritmy ořezávání a testování polohy

6 Algoritmy ořezávání a testování polohy 6 lgorim ořezáváí a esováí poloh Sudijí íl Teo blok je věová problemaie vzájemé poloh grafikýh primiiv, zejméa poloze bodu vzhledem k mohoúhelíku včeě jedolivýh speifikýh varia jako jsou čřúhelík, jehož

Více

Entropie, relativní entropie a sdílená (vazební) informace

Entropie, relativní entropie a sdílená (vazební) informace Etroie, relativí etroie a sdíleá vazebí iformace Pojem iformace je říliš rozsáhlý a to, abchom jej komleě osali jedoduchou defiicí. Pro libovolou distribuci ravděodobosti můžeme defiovat tzv. etroii, jež

Více

10 ODHADY PARAMETRŮ ZÁKLADNÍHO SOUBORU. Čas ke studiu kapitoly: 90 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete:

10 ODHADY PARAMETRŮ ZÁKLADNÍHO SOUBORU. Čas ke studiu kapitoly: 90 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete: 0 ODHADY ARAMETRŮ ZÁKLADNÍHO OUBORU Čas ke sudiu kaioly: 90 miu Cíl: o rosudováí ohoo odsavce budee: roumě ojmům: bodový odhad iervalový odhad á vlasosi bodového odhadu umě kosruova iervalové odhady ro

Více

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. Tomáš Hanzák

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. Tomáš Hanzák Uiverzia Karlova v Praze Maemaico-fziálí faula DIPLOMOVÁ PRÁCE omáš Hazá Deompozičí meod pro časové řad s epravidelě pozorovaými hodoami Kaedra pravděpodoosi a maemaicé saisi Vedoucí diplomové práce :

Více

Řešení soustav lineárních rovnic

Řešení soustav lineárních rovnic Řešeí sousv lieáríc rovic Sousv lieáríc rovic Sousvou m lieáríc rovic o ezámýc rozumíme sousvu : Kde ij i R M m m Čísl ij zýváme koeficiey sousvy čísl i soluí čley Uvedeou sousvu udeme zči Sm m M m Homogeí

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA. VZORCE PRO 4ST201 a 4ST210

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA. VZORCE PRO 4ST201 a 4ST210 VYOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V RAZE FAKULA INFORMAIKY A AIIKY Kaedra sas a ravděodobos AIIKA VZORCE RO 4 a 4 verze 8 osledí aualzace:. 9. 8 K 8 osá sasa,,...,... ( ( (,, z +, ( z ( z + ( z+, z H H H G... R ma

Více

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =

Více

OBJEKTOVÁ ALGEBRA. Zdeněk Pezlar. Ústav Informatiky, Provozně-ekonomická fakulta MZLU, Brno, ČR. Abstrakt

OBJEKTOVÁ ALGEBRA. Zdeněk Pezlar. Ústav Informatiky, Provozně-ekonomická fakulta MZLU, Brno, ČR. Abstrakt OBEKTOVÁ ALGEBRA Zdeěk Pezlar Úsav Iformaiky, Provozě-ekoomická fakula MZLU, Bro, ČR Absrak V objekovém modelu da defiujeme objekové schéma (řídu) jako čveřici skládající se ze jméa řídy, aribuů, domé

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ Projek ŠABLONY NA GVM Gymázium Velké Meziříčí regisračí číslo projeku: CZ..7/.5./34.948 IV-2 Iovace a zkvaliěí výuky směřující k rozvoji maemaické gramoosi žáků sředích škol FINANČNÍ MATEMATIA- JEDNODCHÉ

Více

, neboť. Je patrné, že váhy splňují podmínku

, neboť. Je patrné, že váhy splňují podmínku Meoda expoeciálího vrováváí [RGBrow-RFMeer] Je dalším přísupů, kerý e řae (vedle meod klouavých průměrů) k adapivím echikám určeí redové složk časové řad Výchoí úvahou éo echik e, že se k predikci ové

Více

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení., Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou

Více

, neboť. 1 Postup všech typů exponenciálního vyrovnávání je zevrubně popsán v monografii: i 1

, neboť. 1 Postup všech typů exponenciálního vyrovnávání je zevrubně popsán v monografii: i 1 Meoda expoeciálího vrováváí [Brow-Meer] Je dalším přísupů, kerý e řae (vedle meod klouavých průměrů k adapivím echikám určeí redové složk časové řad Výchoí úvahou éo echik e, že se k predikci ové hodo

Více

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =

Více

8. Laplaceova transformace

8. Laplaceova transformace 8 748 :9 Josef Hekrdl Llceov rsformce 8 Llceov rsformce Defiice 8 (Llceov rsformce) Nechť f je komlexí fukce jedé reálé roměé j f Zobrzeí L keré éo fukci řiřdí komlexí fukci komlexí roměé F j F vzhem L

Více

Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain)

Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain) Stochastcé rocesy Marovovy řetězce s dsrétím časem (Dscrete Tme Marov Cha) Stochastcý roces Stochastcým rocesem {X(t), tr} je moža áhodých velč X(t) závslých a jedom arametru t. Stavový rostor : moža možých

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ Projek ŠABLONY NA GVM Gymázium Velké Meziříčí regisračí číslo projeku: CZ..7/../.98 IV- Iovace a zkvaliěí výuky směřující k rozvoji maemaické gramoosi žáků sředích škol FINANČNÍ MATEMATIA- SLOŽENÉ ÚROOVÁNÍ

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1.

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1. Katedra obecé eletrotechiy Faulta eletrotechiy a iformatiy, VŠB - TU Ostrava EERGETIKA U ŘÍZEÝCH EEKTRICKÝCH POHOŮ Předmět : Rozvody eletricé eergie v dolech a lomech. Úvod: Světový tred z hledisa eletricé

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru SP Náhodý vetor ezávislost fuce NV PRAVDĚPODONOST A STATISTIKA Náhodý vetor ezávislost fuce áhodého vetoru Libor Žá Náhodý vetor stochasticá ezávislost Náhodé veličiy... defiovaé a ravděodobostím rostoru

Více

P Poznámka: Odpřednášená témata obarvuji žlutě. Přednášky jsou každý pátek, cvičení tedy vždy předcházejí přednášky.

P Poznámka: Odpřednášená témata obarvuji žlutě. Přednášky jsou každý pátek, cvičení tedy vždy předcházejí přednášky. ýde ozám: Odpředášeá ém obrvuji žluě ředášy jsou ždý páe, cvičeí edy vždy předcházejí předášy ) ojmy: Difereciálí rovice, obyčejá dif rovice, řád rovice, řešeí rovice ( eprázdé možiě, iervlu), iegrálí

Více

14. Soustava lineárních rovnic s parametrem

14. Soustava lineárních rovnic s parametrem @66 4. Sousava lineárních rovnic s aramerem Hned úvodem uozorňuji, že je velký rozdíl mezi sousavou rovnic řešenou aramerizováním, roože má nekonečně mnoho řešení zadaná sousava rovnic obsahuje jen číselné

Více

1. Přirozená topologie v R n

1. Přirozená topologie v R n MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášy M Krupy Zií seestr 999/ Přirozeá topologie v R V prví části tohoto tetu zavádíe přirozeou topologii a ožiě R ejprve jao topologii orovaého prostoru a pa jao topologii součiu

Více

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x), a) Vyslovte a dokažte Liouvillovu větu o šaté aroximovatelosti algebraického čísla řádu d b) Defiujte Liouvillovo číslo c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je trascedetí 2 a) Defiujte

Více

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem) Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic

Více

ASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah

ASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra obecé elektrotechiky ASYCHROÍ STROJE Obsah. Výzam a oužití asychroích motorů 2. rici čiosti asychroího motoru 3. Rozděleí asychroích motorů 4.

Více

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Úloha obchodího cestujícího OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Nejprve k pojmům používaým v okružích a rozvozích úlohách: HAMILTONŮV CYKLUS je typ cesty,

Více

NEPARAMETRICKÉ METODY

NEPARAMETRICKÉ METODY NEPARAMETRICKÉ METODY Jsou to metody, dy předmětem testu hypotézy eí tvrzeí o hodotě parametru ějaého orétího rozděleí, ale ulová hypotéza je formulováa obecěji, apř. jao shoda rozděleí ebo ezávislost

Více

Investiční činnost. Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie. Podnikové pojetí investic

Investiční činnost. Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie. Podnikové pojetí investic Ivesičí čios Exisují růzá pojeí ivesičí čiosi: Z pohledu ekoomické eorie Podikové pojeí ivesic Klasifikace ivesic v podiku 1) Hmoé (věcé, fyzické, kapiálové) ivesice 2) Nehmoé (emaeriálí) ivesice 3) Fiačí

Více

FOURIEROVA A LAPLACEOVA TRANSFORMACE,

FOURIEROVA A LAPLACEOVA TRANSFORMACE, FOUIEOVA A LAPLACEOVA ANSFOMACE, OPEÁOOVÉ CHAAKEISIKY DVOJPÓLŮ Fourierovy řady prodlužováí periody Prodloužeí periody při zachováí šířy ipulsu π sižováí záladí frevece ω = frevece, eré jsou u raší periody

Více

Matematika 2 (BMA2 + KMA2)

Matematika 2 (BMA2 + KMA2) FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Maemaika BMA KMA Auoři eu: Prof RNDr Fraišek Melkes, CSc Mgr Mari Řeáč FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Více

Zobrazení čísel v počítači

Zobrazení čísel v počítači Zobraeí ísel v poítai, áklady algoritmiace Ig. Michala Kotlíková Straa 1 (celkem 10) Def.. 1 slabika = 1 byte = 8 bitů 1 bit = 0 ebo 1 (ve dvojkové soustavě) Zobraeí celých ísel Zobraeí ísel v poítai Ke

Více

DIMENZOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH PROFILŮ PREFEN

DIMENZOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH PROFILŮ PREFEN DIMNZOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH PROFILŮ PRFN 1 Kulkova 10/4231, 615 00 Bro el.: 541 583 208, 297, fa.: 549 254 556 e-mail: kompozi@prefa.cz hp://www.prefa-kompozi.cz DIMNZOVÁNÍ PROFILŮ Maeriálová srukura, základí

Více

SYNTÉZA FYZIKÁLNÍHO OPTIMÁLNÍHO SYSTÉMU

SYNTÉZA FYZIKÁLNÍHO OPTIMÁLNÍHO SYSTÉMU Křua Jiří, Víe Miloš (edioři). Sysémové onfliy. Vydání rvní, nálad, Vydavaelsví Univerziy Pardubice: Pardubice,, 56 s. ISBN 97887395443. SYNTÉZA FYZIKÁLNÍHO OPTIMÁLNÍHO SYSTÉMU Miroslav Barvíř Konec. a

Více

7 Obyčejné diferenciální rovnice

7 Obyčejné diferenciální rovnice - 9 - Občejé difereciálí rovice 7 Občejé difereciálí rovice 7 Základí ojm Difereciálí rovice Defiice Občejou difereciálí rovicí -tého řádu rozumíme rovici F(,,,, ( ) ) ebo, je-li takzvaě rozřešea vzhledem

Více

Matematika I, část II

Matematika I, část II 1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího

Více

Základy teorie chyb a zpracování fyzikálních měření Jiří Novák

Základy teorie chyb a zpracování fyzikálních měření Jiří Novák Zálad eore chb a zpracováí zálích měřeí Jří ová Teo e je zamýšle jao pomůca pro vpracováí laboraorích úloh z z Je urče pouze pro sudjí účel a jeho účelem je objas meod zpracováí měřeí Chb měřeí Druh chb

Více

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat Komplexí čísla Hoza Krejčí Abstrakt. Co jsou to komplexí čísla? K čemu se používají? Dá se s imi dělat ěco cool? Na tyto a další otázky se a předášce/v příspěvku pokusíme odpovědět. Proč vzikla komplexí

Více

1 3VYSOK 0 9 0 7KOLA EKONOMICK 0 9 V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravd їpodobnosti STATISTIKA VZORCE PRO 4ST201

1 3VYSOK 0 9 0 7KOLA EKONOMICK 0 9 V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravd їpodobnosti STATISTIKA VZORCE PRO 4ST201 3VYOK 9 7KOLA EKONOMICK 9 V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A TATITIKY Kaedra a a ravd їodobo TATITIKA VZORCE PRO 4T verze 3. oled aualzace: 6..5 KTP 5 3Po aa =,,..., P P zp z P,5 z, 5 z H H H G G...... R =

Více

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava Okruhy z učiv sředoškolské memiky pro příprvu ke sudiu Fkulě ezpečosího ižeýrsví VŠB TU Osrv I Úprvy lgerických výrzů, zlomky, rozkld kvdrického rojčleu, mociy se záporým epoeem, mociy s rcioálím epoeem,

Více

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti 8 Aritmetická posloupost, posloupost rostoucí a klesající Poslouposti Posloupost je fukci s defiičím oborem celých kladých čísel - apř.,,,,,... 3 4 5 Jako fukci můžeme také posloupost zobrazit do grafu:

Více

Parciální diferenciální rovnice. Dirichletova úloha pro Laplaceovu (Poissonovu) rovnici Rovnice vedení tepla

Parciální diferenciální rovnice. Dirichletova úloha pro Laplaceovu (Poissonovu) rovnici Rovnice vedení tepla arálí dereálí rove Drleova úloa ro Lalaeov ossoov rov Rove vedeí ela Vlová rove Klasae leárí arálí dereálí rov.řád d ě ý ve dvo roměý V oblas Ω E de a b d e a g jso sojé je dáa rove ro [ ] Ω oložíme g

Více

TESTOVÁNÍ a DIAGNOSTIKA VÝROBNÍCH STROJŮ I

TESTOVÁNÍ a DIAGNOSTIKA VÝROBNÍCH STROJŮ I ESOVÁNÍ a DIAGNOSIKA VÝROBNÍCH SROJŮ I Leraura: Skra: Zdeěk Vorlíček: Solehlvos a dagoska výrobích srojů ČVU Praha 99 Vorlíček, Rudolf: Dagoska VS ČVU Praha 98 Ka.. Úvod: Proč se zabýváme esováím a dagoskou

Více

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost

Více

Modelování vlivu parametrického buzení na kmitání vetknutého nosníku

Modelování vlivu parametrického buzení na kmitání vetknutého nosníku . ročík echické koferece ARaP, 4. a 5.. 4, Praha Modelováí vlivu paramerického buzeí a kmiáí vekuého osíku Jiří TŮMA, Per Ferfecki, Pavel ŠURÁNE, Miroslav MAHDA VŠB - Techická uiverzia Osrava ARaP 4 Osova

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA SP Teováí hypoéz PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA SP Teováí hypoéz Teováí hypoéz Nechť je áhodá proměá, kerá má diribučí fukci Fx, ϑ. Předpokládejme, že záme var diribučí fukce víme jaké má rozděleí a ezáme

Více

7. Analytická geometrie

7. Analytická geometrie 7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp

Více

6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY

6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY 6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY Rozdleí áhodé veliiy je edis, terým defiujeme ravdodobost jev, jež lze touto áhodou veliiou osat. Záladím rozdleím oisujícím výbry bez vraceí je hyergeometricé

Více

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti Odezva a obecou periodickou budící fukci Iva Períková Kaedra mechaiky, pružosi a pevosi Obsah Fourierovy řady Odezva a polyharmoickou fukci Odezva a obecou periodickou fukci Odezva a jedokový skok Příklad

Více

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin 3. Charateristiy a parametry áhodých veliči Úolem této apitoly je zavést pomocý aparát, terým budeme dále popisovat pomocí jedoduchých prostředů áhodé veličiy. Taovýmto aparátem jsou tzv. parametry ebo

Více

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II 2,3 ČTYŘI STADARDÍ METODY I, ČTYŘI STADARDÍ METODY II 1.1.1 Statické metody a) ARR - Average Rate of Retur průměrý ročí čistý zisk (po zdaěí) ARR *100 % ( 20 ) ivestic do projektu V čitateli výrazu ( 20

Více

DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Isiu maemaik a deskripiví geomerie DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Maemaika IV Jaroslav Vlček Jiří Vrbický Osrava Předmluva Skripum "Difereciálí rovice" keré vziklo

Více

Sekvenční logické obvody(lso)

Sekvenční logické obvody(lso) Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách

Více

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 5

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 5 Fakula srojího ižeýrsví VUT v Brě Úsav kosruováí KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody Předáška 5 Čelí soukolí se šikmými zuby hp://www.audiforum.l/ Moderaio is bes, ad o avoid all exremes. PLUTARCHOS Čelí soukolí

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA. VZORCE PRO 4ST201 a 4ST210

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA. VZORCE PRO 4ST201 a 4ST210 VYOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V RAZE FAKULA INFORMAIKY A AIIKY Kaedra sas a pravděpodobos AIIKA VZORCE RO 4 a 4 verze 8 posledí aualzace:. 9. 8 K 8 opsá sasa p p =,,...,... () () ( ),, z, ( z ) ( z ) ( z), z

Více

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Na začátku provedeme inicializaci proměnných jejich vynulováním příkazem "restart". To oceníme při opakovaném použití dokumentu.

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Na začátku provedeme inicializaci proměnných jejich vynulováním příkazem restart. To oceníme při opakovaném použití dokumentu. SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR Úloha 3 - Fiacováí stavebích úprav Rozhodli jsme se pro stavebí úpravy v bytě. Po zhotoveí rozpočt a tyto úpravy jsme zjistili, že ám chybí ještě 30 000,-Kč. Máme možost si tto část

Více

NCCI: Určení bezrozměrné štíhlosti I a H průřezů

NCCI: Určení bezrozměrné štíhlosti I a H průřezů Teno N předládá meodu pro určení beroměrné šíhlosi při ohbu be určení riicého momenu M cr. Záladní onervaivní meodu le přesni a, že se uváží eomerie průřeu a var momenového obrace. Obsah. Zjednodušená

Více

Derivace součinu a podílu

Derivace součinu a podílu 5 Derivace součiu a podílu Předpoklad: Pedagogická pozámka: Následující odvozeí jsem převzal a amerického fzikálího kursu Mechaical Uiverse Možá eí dostatečě rigorózí, ale mě osobě se strašě líbí spojitost

Více

Národní informační středisko pro podporu kvality

Národní informační středisko pro podporu kvality Národí iformačí středisko ro odoru kvality Testováí zůsobilosti a výkoosti výrobího rocesu RNDr. Jiří Michálek, Sc Ústav teorie iformace a automatizace AVČR UKAZATELE ZPŮSOBILOSTI 3 UKAZATELE ZPŮSOBILOSTI

Více

Časové řady elementární charakteristiky

Časové řady elementární charakteristiky Časové řad elemeárí charakerisik Elemeárí charakerisik vývoje časové řad Příklad: Časová řada ročích produkcí elekrické eergie v Jihomoravském kraji bazický Výroba elekři.. empo růsu empo přírůsku idex

Více

Téma 6: Indexy a diference

Téma 6: Indexy a diference dexy a dferece Téma 6: dexy a dferece ředáška 9 dvdálí dexy a dferece Základí ojmy Vedle elemetárího statstckého zracováí dat se hromadé jevy aalyzjí tzv. srováváím růzých kazatelů. Statstcký kazatel -

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění Předáška č. 0 Aalýza roztylu ř jedoduchém tříděí Aalýza roztylu je statstcká metoda, kterou se osuzuje romělvost oakovaých realzací áhodého okusu tj. romělvost áhodé velčy. Náhodá velča vzká za relatvě

Více

Úvod do analýzy časových řad

Úvod do analýzy časových řad Úvod do aalýz časových řad Doc.Ig. Jaa Hačlová, CSc. Kaedra maemaických meod v ekoomice Ig. Lubor Tvrdý Kaedra regioálí ekoomik Ekoomická fakula, VŠB-TU Osrava Osrava, 003 - - Úvod do aalýz časových řad

Více

A J E J I C H S O U S T A V Y

A J E J I C H S O U S T A V Y O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A P Ř Í R O D O V Ě D E C K Á F A K U L T A O B YČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE A J E J I C H S O U S T A V Y D A N I E L H R I V Ň Á K OSTRAVA 00 O B S A H M O D U L

Více

Kapitola 4 Euklidovské prostory

Kapitola 4 Euklidovské prostory Kapitola 4 Euklidovské prostory 4.1. Defiice euklidovského prostoru 4.1.1. DEFINICE Nechť E je vektorový prostor ad tělesem reálých čísel R,, : E 2 R. E se azývá euklidovský prostor, platí-li: (I) Pro

Více

12. Regrese Teoretické základy

12. Regrese Teoretické základy Regese Jedím z hlavích úolů matematicé statistiy je hledáí a studium závislostí mezi dvěma či více oměými Závisle oměá se zavidla ozačuje Y a ezávisle oměé X,, X i,i Závislosti mezi Y a suiou oměých X

Více

Lineární regrese ( ) 2

Lineární regrese ( ) 2 Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující

Více

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen 8 Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým příladům z IQ testů, teré studeti zají

Více

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře

Více

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim KAPITOLA 4: 4 Úvod Derivace fkce [MA-8:P4] Moivačí příklady: okamžiá ryclos, směrice ečy Defiice: Řekeme, že fkce f má v bodě derivaci [ derivaci zleva derivaci zprava ] rov čísl a, jesliže exisje [ x

Více

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) = Taylorovy řady ěkterých fukcí: I. TAYLORŮV POLYNOM Pro R platí: si) = 2+ = ), cos) = 2 2+)! = ), 2)! e = =.! Pro, : log + ) = = ) Pro, ) a a R: + ) a = a ) =, kde ) a = a a ) a 2) a +).!. Nalezěte Taylorův

Více

Dynamický model prostorového lanového manipulátoru a jeho řízení Obor Inženýrská Mechanika a Mechatronika

Dynamický model prostorového lanového manipulátoru a jeho řízení Obor Inženýrská Mechanika a Mechatronika ČVU FKUL SROJNÍ Úsav mechaik DIPLOMOVÁ PRÁCE Damický model posoového laového maipuláou a jeho říeí Obo Ižeýská Mechaika a Mechaoika Paha HOSSY Cossi lidé Hugues ob. Půmslový obo Výhod-Nevýhod Výhod Věší

Více

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické 5 Itegrace racioálích fukcí 5 Itegrace racioálích fukcí Průvodce studiem V předcházejících kapitolách jsme se aučili počítat eurčité itegrály úpravou a základí itegrály, metodou per partes a substitučí

Více

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

8.2.1 Aritmetická posloupnost I 8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu

Více

a excentricita e; F 1 [0; 0], T [5; 2], K[3; 4], e = 3.

a excentricita e; F 1 [0; 0], T [5; 2], K[3; 4], e = 3. Řešené úlohy na ohnisové vlasnosi uželoseče Řešené úlohy onsruce uželosečy z daných podmíne řílad: Sesroje uželoseču, je-li dáno její ohniso F 1, ečna = T s bodem T doyu a excenricia e; F 1 [0; 0], T [5;

Více

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená. .7.5 Racioálí a polomické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozámka: Při opisováí defiic racioálí a polomické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké. Ve skutečosti je sstém, kterým jsou

Více

ÚLOHA VÍCE TĚLES V NEBESKÉ MECHANICE

ÚLOHA VÍCE TĚLES V NEBESKÉ MECHANICE ÚLOHA VÍCE TĚLES V NEBESKÉ ECHANICE SPECIFIKACE PROBLÉU Řeš úlohu ěles zaeá aléz pohyby ( foulova pohybové ovce a aléz ech řešeí) hoých bodů (esp ěles př zaedbáí duhoé oace) a eé působí pouze vzáeé gavačí

Více

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n 8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí

Více

PRAVDĚPODOBNOST ... m n

PRAVDĚPODOBNOST ... m n RVDĚODONOST - matematická discilía, která se zabývá studiem zákoitostí, jimiž se řídí hromadé áhodé jevy - vytváří ravděodobostí modely, omocí ichž se saží ostihout rocesy, ovlivěé áhodou. Náhodé okusy:

Více

6. KOMBINATORIKA 181. 6.1. Základní pojmy 181 6.1.1. Počítání s faktoriály a kombinačními čísly 182. 6.2. Variace 184. 6.3.

6. KOMBINATORIKA 181. 6.1. Základní pojmy 181 6.1.1. Počítání s faktoriály a kombinačními čísly 182. 6.2. Variace 184. 6.3. Zálady matematiy Kombiatoria. KOMBINATORIKA 8.. Záladí pojmy 8... Počítáí s fatoriály a ombiačími čísly 8.. Variace 8.. Permutace 85.. Kombiace 87.5. Biomicá věta 89 Úlohy samostatému řešeí 9 Výsledy úloh

Více

Existuje mnoho typ diskrétních náhodných veliin. My si nyní shrneme základní poznatky o tch nejbžnjších.

Existuje mnoho typ diskrétních náhodných veliin. My si nyní shrneme základní poznatky o tch nejbžnjších. 5 DISKRÉTNÍ ROZDLENÍ RAVDODOBNOSTI as sudiu aioly: 5 miu Cíl: o rosudováí ohoo odsavc bud um: chararizova hyrgomricé rozdlí chararizova Broulliho ousy a z ich odvozé jdolivé yy disréích rozdlí: biomicé,

Více

1.5.1 Mechanická práce I

1.5.1 Mechanická práce I .5. Mechanická ráce I Předoklady: Práce je velmi vděčné éma k rozhovoru: někdo se nadře a ráce za ním není žádná, jiný se ani nezaoí a udělá oho sousu, a všichni se cíí nedocenění. Fyzika je řírodní věda

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více