2. TVRDOMĚRNÉ ZKOUŠENÍ BETONU

Transkript

1 2. TVRDOMĚRNÉ ZKOUŠENÍ BETONU 2.1 Tvrdoměré zkoušky OBECNĚ podle ČSN : Předmět ormy Tto orm měl být zruše krátce po vydáí ČSN EN v roce Místo toho byl v roce 2011 vydá zovu. Nové vydáí by emělo být v rozporu s ČSN Výhodou ČSN :2011 proti EN je bezesporu lepší postup umožňující získt upřesěou pevost v tlku betou. Slbiou ového vydáí je, že kopíruje určitá ustoveí strších vydáí (včetě obecých klibrčích vzthů), bez kritického zhodoc eí změ, které s sebou přiášejí moderí techologie výroby betou Způsoby stoveí pevosti v tlku Podle této ormy je cílem zprvidl stoveí krychelé pevosti v tlku obyčejého hutého betou, to:. Pevost betou s ezručeou přesostí, při íž se ukztel měřeí vyhodotí podle obecého, popř. směrého klibrčího vzthu. b. Upřesěá pevost betou, při íž se ukztel měřeí vyhodotí podle. b) určujícího klibrčího vzthu úzkého ebo širokého (ČSN ); bb) obecého ebo směrého klibrčího vzthu upřesěého součiitelem. Pro upřesěí obecého ebo směrého klibrčího vzthu součiitelem je zpotřebí: A. Nejméě 9 krychlí ebo válců, zhotoveých ze stejých složek jko je beto kostrukce ebo dílce, zhutňových ošetřových pokud možo stejým způsobem jko teto beto které jsou přibližě stejého stáří. B. Nejméě dále uvedeé možství zkušebích těles vyjmutých přímo z kostrukce ebo dílců podle objemu zkoušeé kostrukce ebo dílců: ) 3 těles objem epřeshující 10 m 3, b) 6 těles objem epřeshující 50 m 3, c) 9 těles objem větší ež 50 m 3, d) 3 těles, jestliže kostrukce ebo dílce byly edestruktivě vyšetřováy těles byl odebrá z míst, která po vyhodoceí eupřesěých zkoušek vykzovl ejmeší, průměrou ejvyšší pevost. Součiitel se vypočte ze vzthu: i1 i1 bi bei i1 i1 b b destruktiví edestruktiví kde je počet měřeí; bi, je pevost v tlku stoveá z i-tého měřeí ormlizovou tlkovou zkouškou (krychelá pevost); bei je pevost v tlku s ezručeou přesostí, stoveá témže vzorku edestruktivě; 1

2 2.2 Metod Schmidtových tvrdoměrů podle ČSN :2011 Podsttou zkoušky je stoveí pevosti v tlku betou z hodoty odrzu (odskoku) přístroje od povrchu betou Klibrčí kovdli Zkušebí přístroje se metrologicky ošetřují kovdliě. Před kždým měřeím souboru zkušebích míst se velikost odrzu kotroluje klibrčí kovdliě. Klibrčí kovdli má tvrdost mi. 52 HRC, průměr cc 150 mm hmotost 16±1 kg. Hodot kovdliě má vykázt hodotu stoveou výrobcem pro dý typ přístroje. Npř. pro tvrdoměr Schmidt N od výrobce Proceq má být 79± Zkušebí místo Pevost betou se určuje z tvrdosti cemetové mlty. Z jedo zkušebí místo povžujeme tkové místo povrchu kostrukce ebo vzorku, kde předepsým postupem měřeí vyhodoceí získáme jede údj pevosti betou. Zkušebí ploch má být tk velká, by se í dl provést potřebý počet úderů tk, by po vyloučeí evhodých zůstlo lespoň 7 pltých měřeí. Míst jedotlivých úderů jedom zkušebím místě musí být od sebe vzdále dle typu tvrdoměru, př. u typu Schmidt N je miimálí vzdáleost 30 mm od okrje betou 30 mm od sebe. Zkušebí míst se zbví zkrbotové vrstvy betou vybrousí se z suchu tk, by byl jsě ptrá struktur betou. Zkoušky se provádějí cemetovém tmelu, který je rozhodující pro pevost v tlku betou Provedeí zkoušky Pro vyhodoceí jedoho zkušebího míst potřebujeme lespoň 7 pltých měřeí. Je lépe provést jich více (většiou 10), by v přípdě epltých měřeí ebylo uté zkušebí místo vyřdit. N vybrém místě se hmtem zkotroluje, zd povrch vyhovuje poždvkům zkoušeí. Přístroj opřeme úderíkem o povrch betou. Je-li zretová, lehce přitlčíme pouzdro k betou, retce se uvolí pouzdro se může odsuout od betou. Potom pomlu ztlčíme pouzdro směrem k betou tk dlouho, ž ste ráz, způsobeý úderem beru do úderíku. Přístroj můžeme zretovt, ebo ihed čteme stupici odrz celé jedotky zpíšeme. Při použití registrčího přístroje eí uto mezi jedotlivými rázy přístroj retovt, míry odrzu je možo odečíst z registrčího pásu po ukočeí zkoušky. Při zkoušce Schmidtovým tvrdoměrem je uto zzmet i polohu, ve které byl přístroj při zkoušce (vodorově, svisle horu při zkoušce stropu, svisle dolů při zkoušce podlhy). Tto skutečost se totiž projeví při vyhodoceí ve ormě korekce vlivu grvitce ukci přístroje Zprcováí výsledků měřeí test pltosti odrzů Vyhodoceí může být provedeo buď podle klibrčího vzthu, vytvořeého pro kokrétí druh betou, ebo podle klibrčího vzthu obecého z ČSN

3 Při vyhodocováí se berou v úvhu výsledky, při jejichž měřeí byl zkoušk provede do cemetové mlty v betou edošlo v místě zkoušky k destrukci. Přesto všk mohlo dojít k ovlivěí zkoušky tím, že těsě pod povrchem byl velký káme ebo velká duti. Ke kždé hodotě měřeí se odečte hodot pevosti v tlku podle klibrčího vzthu. Hodot pevostí jedotlivých pltých měřeí se esmí lišit od ritmetického průměru všech měřeí témže zkušebím místě o více ež ± 20 %. Pevosti, které vybočují z těchto mezích odchylek, se vyloučí. Pokud pltých měřeí zůste lespoň 7, je celá sd pltá ze všech pltých měřeí se vypočte zovu ritmetický průměr pevosti, který se zokrouhlí celý MP. V Tb je uvede tbelárě zprcový klibrčí vzth pro Schmidt N ve směru vodorovém dle ČSN Tb. 2.1 Klibrčí vzth pro stoveí pevosti v tlku be - Schmidt N, vodorově be [MP] be [MP] be [MP] be [MP] Obecý klibrčí vzth je v ČSN uvede i ve ormě vzthu: Směr vodorový: přímk A be = 1,750 29,000 pro odrzy v rozmezí B be = 1,786 30,440 pro odrzy v rozmezí Příkld 2.1. N zkušebím místě bylo tvrdoměrem Schmidt N vodorově měřeo 10 hodot odrzů: i = 31, 33, 38, 43, 34, 33, 34, 33, 32, 35. Vyhodoťte zkušebí místo podle ČSN Vyhodoceí: Pevost přiřzeá jedotlivým odrzům: be,i = 25, 28, 37, 46, 30, 28, 30, 28, 27, 32 MP. Průměrá pevost ze všech měřeí: be = 31,1 MP. Dolí mez itervlu: 0,8 be = 0,8 31,1 = 24,9 MP, Horí mez itervlu: 1,2 be = 1,2 31,1 = 37,3 MP. Žádá hodot eí ižší ež 24,9, jed hodot (46) je vyšší ež 37,3. Tto hodot se vyřdí, osttí jsou plté: be,i = 25, 28, 37, 46, 30, 28, 30, 28, 27, 32. Z 9 pltých měřeí byl vypočte ový ritmetický průměr be = 29,4 MP. Výsledkem je hodot pevosti zokrouhleá celé jedotky, tedy be = 29 MP. Pozámk: V ovém vydáí ormy ČSN :2011 prosdili tvůrci ormy krkolomý elogický způsob vyhodoceí pevosti v tlku betou. Pokud jsou hodoty odrzu v poloviě klibrčího vzthu, je vyhodoceí podobé, jko kdyby se provádělo pomocí průměré hodoty odrzu. Potíže s vyhodoceím stávjí při ízkých ebo opk vysokých hodotách odrzu, hrici použitelosti klibrčího vzthu. 3

4 2.2.5 Stoveí ezručeé pevosti v tlku přepočty vlhkost stáří Je-li zkoušeý beto strší 56 dů, pk se odvozeá hodot pevosti v tlku vyásobí součiitelem stáří t, který je: při stáří betou dů t = 0,95, dů t = 0,93, d 360 dů t = 0,90. Je-li zkoušeý beto jiý ež vlhký, popř. přirozeě vlhký, vyásobí se odvozeá hodot pevosti betou v tlku součiitelem vlhkosti w, který je: u betou suchého w = 0,85, u betou přirozeě vlhkého vlhkého w = 1,00, u betou syceého vodou w = 1,05. Příkld 2.2. N zkušebím místě z Příkldu 1 byl tvrdoměrem Schmidt N zjiště průměrá hodot odrzu = 34. Zjistěte eupřesěou pevost v tlku be, je-li beto 8 měsíců strý přirozeě vlhký. Vyhodoceí: Aritmetický průměr z pltých měřeí: = 34. Z obecého klibrčího vzthu pro Schmidt N vodorově: be = 30 MP. Součiitel stáří pro beto strý 240 dů: t = 0,93. Součiitel vlhkosti pro přirozeě vlhký beto: w = 1,00. Přepočet podle stáří vlhkosti: 0,931, ,9 MP be t w be 28 Výsledkem je eupřesěá pevost v tlku betou zokrouhleá celé číslo: be = 28 MP. 2.3 Tvrdoměré zkoušky podle ČSN EN Podstt zkoušky Tvrdost se stoví zjištěím velikosti odrzu ocelového beru vymrštěého pružiou ocelový rzík proti povrchu ztvrdlého betou. Měřeí stoveí tvrdosti probíhá v souldu s ČSN EN Tvrdost stoveá touto metodou se využívá pro posouzeí rovoměrosti uložeého betou, k ohričeí míst s ižší jkostí ebo rušeého betou v kostrukcích. Tto zkušebí metod eí ltertiví ke stoveí pevosti betou v tlku, všk při vhodé korelci ji lze použít pro odhd pevosti uložeého betou Volb úprv zkušebího míst Betoové prvky, které mjí být zkoušey, musí mít tloušťku ejméě 100 mm musí být spojey s kostrukcí. Meší zkušebí těles mohou být zkouše z předpokldu, že jsou pevě podepře. Je uto se vyhout místům se štěrkovými hízdy, s odlupováím, s hrubou texturou povrchu ebo místům vysoce porézím. Při výběru ploch, které mjí být zkoušey, se musí vzít v úvhu zejmé tyto okolosti: pevost betou, druh povrchu, druh betou, vlhkost povrchu, krbotce, posu betou při zkoušce, směr zkoušky dlší důležité okolosti. Zkušebí ploch musí být přibližě 300 mm 300 mm. 4

5 Brusým kmeem se obrousí hrubé ebo měkké povrchy ebo povrchy s uvolěou mltou tk, ž jsou hldké. Hldké povrchy ebo povrchy uhlzeé hldítkem se mohou zkoušet bez obroušeí. Musí se odstrit jkákoli vod, která je povrchu betou Provedeí zkoušky Před jkýmkoliv čteím se tvrdoměr musí ejméě třikrát ktivovt (lehce přitlčíme pouzdro k betou, retce se uvolí pouzdro se může odsuout od betou). Před sérií zkoušek povrchu betou musíme tvrdoměr ověřit klibrčí kovdliě, zd prcuje v rozshu doporučeém výrobcem. Pokud tomu tk eí, je uto tvrdoměr vyčistit seřídit. Vlstí provedeí úderu je stejé jko u postupu dle ČSN K získáí spolehlivého odhdu tvrdosti se kždé zkušebí ploše provede ejméě devět čteí. Dále musíme zzmet polohu směr působeí tvrdoměru pro kždou sdu čteí (vodorově, svisle horu při zkoušce stropu, svisle dolů při zkoušce podlhy). Je uto zjistit, by kždý zkušebí bod byl vzdále od sousedího ejméě 25 mm ejméě 25 mm od hry kostrukce. Po kždém úderu se prohléde vtisk povrchu, pokud je árzem rozdrce ebo rozlome v důsledku blízkosti podpovrchové vzduchové dutiy, teto výsledek se vyloučí. Po zkoušeí se tvrdoměr opět ověří klibrčí kovdliě (5 čteí). Pokud se výsledek liší o více ež ± 3 výsledek se porová se čteím před zkouškou. Jestliže jsou čteí rozdílá, je uto tvrdoměr vyčistit ebo seřídit zkoušku opkovt Výsledek zkoušky Výsledkem zkoušky je středí hodot ze všech čteí, při jejichž přípdé úprvě se bere v úvhu směr působeí tvrdoměru podle pokyu výrobce, vyjádří se jko celé číslo. Jestliže více ež 20 % všech čteí se liší od středí hodoty o více ež 30%, pk musí být celá sd čteí zmítut (v opčém přípdě se všechy hodoty poechjí!). Pozámk: Je výhodější použít 10 hodot čteí ež miimálě poždových 9. Při počtu 9 čteí totiž 2 odlehlé hodoty již zmejí více ež 20% celá sd se musí zmítout, ztímco v přípdě 10 měřeí při 2 odlehlých hodotách (právě 20%) ještě můžeme sdu měřeí vyhodotit. Příkld 2.3. N zkušebím místě bylo tvrdoměrem Schmidt N měřeo 10 hodot odrzů: i = 31, 33, 38, 45, 40, 33, 34, 30, 32, 33. Vyhodoťte zkušebí místo podle ČSN EN Vyhodoceí: Průměrá hodot odrzu: = 34,9. Dolí mez itervlu: 0,70 = 34,9 0,70 = 24,4 Horí mez itervlu: 1,30 = 34,9 1,30 = 44,4 Do tohoto itervlu espdá pouze 1 hodot z 10 (10 % hodot). Jelikož to eí více ež 20%, je celá sd pltá. Výsledkem je hodot tvrdosti zokrouhleá celé číslo: = 35. 5