Konstrukce na základě výpočtu I

Podobné dokumenty
Konstrukce na základě výpočtu I

Konstrukce na základě výpočtu II

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Tangens a kotangens

Vzdálenost roviny a přímky

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Hledání hyperbol

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

63. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Ostrava, března 2014

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

7.5.8 Středová rovnice elipsy

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

Obvody a obsahy obrazců I

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.

Konstrukce na základě výpočtu II

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Vzdálenosti přímek

Hyperbola a přímka

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

Vzdálenosti přímek

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Středová rovnice hyperboly

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

Větu o spojitosti a jejich užití

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. /

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

Logaritmické rovnice I

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

Věty o logaritmech I

Výfučtení: Geometrické útvary a zobrazení

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Výfučtení: Goniometrické funkce

c 2 b 2 a Důkazy Pythagorovy věty Předpoklady:

7 Analytická geometrie

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Neurčité výrazy

Logaritmus. Předpoklady: 2909

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Digitální učební materiál

Vzdálenost rovin

3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I

1.7.5 Těžnice trojúhelníku I

II. kolo kategorie Z5

Reprezentovatelnost částek ve dvoumincových systémech

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

PODOBNÁ ZOBRÁZENÍ 1. SHODNOST TROJÚHELNÍKŮ 2. PRÁVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK

2.7.9 Obsah lichoběžníku

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Konstrukce na základě výpočtu III

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

Úlohy krajského kola kategorie A

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

( a) Okolí bodu

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

3 Elementární geometrické objekty v rovině a vztahy mezi nimi

Definice limit I

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

3.4.7 Konstrukce trojúhelníků III (doplňování)

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Obsahy - opakování

DUM č. 11 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

Základní planimetrické pojmy a poznatky

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/ Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín

Transkript:

..11 Konstrukce n zákldě výpočtu I Předpokldy: Pedgogická poznámk: Původně yl látk rozepsnou do dvou hodin, v první ylo kromě dělení úseček zřzen i čtvrtá geometrická úměrná. Právě její prorání se nestíhlo, proto yl látk přerovnán následujícím způsoem. V přípdě čsového stresu je možné třetí hodinu vynecht neo ji přesunout n smostudium. Pedgogická poznámk: Je důležité si uvědomit, že následující sled příkldů neslouží k tomu, y si žáci upevnili mechnický postup n dělení úseček. Jediné, co y si měli pmtovt, že ve všech příkldech využijí podonost trojúhelníků úsečku, n kterou si oznčí potřený počet dílů. Vše osttní y měli vymýšlet v konkrétní situci smi. Sled je uprvený tk, y tupému opkování moc nepřál, nvíc si n tuli ukzujeme i dlší možnosti. pokud řešíme prolémy v lvici snžím se žák směrovt vždy n trochu jiné řešení. Pokud nejsou schopni následující příkld smi vyřešit, ereme to jko náznk toho, že postup ještě neovládli správně. Rychlost postupu v této hodině hodně závisí n tom, jk rychle se studenti oprostí od mechnického opkování zčnou tvůrčím způsoem používt podonost trojúhelníků. Doporučuji postup neuspěcht v přípdě potřey ošidit využití Pythgorovy věty, kde jsou příkldy dleko mechničtější. Orázky u následujících příkldů jsou schválně kresleny "kždý jink" (kreslím je tk i při hodině n tuli), y žáci viděli, že jejich tvr není důležitý. Př. 1: Úsečku rozděl odem n dvě části tk, y pltilo: : = :. Njdi co nejvíce různých způsoů, jk n řešení využít podonost trojúhelníků. od dělí úsečku n dvě části o třech (úsečk ) dvou (úsečk ) dílech celá úsečk má pět dílů. Trojúhelníky jsou si podoné v poměru: = úsečky si musí ýt podoné ve stejném poměru = nlezli jsme poždovný od. Pomocnou úsečku můžeme kreslit i z druhé strny. Trojúhelníky jsou si podoné v poměru: = úsečky si musí ýt podoné ve stejném poměru = nlezli jsme poždovný od. 1

Příkld můžeme vyřešit i přímo pouze poměrem : = :, tím, že nkreslíme dv trojúhelníky nvzájem podoné s tímto poměrem. Trojúhelníky jsou si podoné v poměru: = úsečky si musí ýt podoné ve stejném poměru = nlezli jsme poždovný od. Že všechny postupy vedou ke stejnému výsledku, se sndno přesvědčíme tím, že všechny orázky položíme n see. Při dělení úsečky postupujeme ve dvou krocích: Uvědomíme si, kolik dílů mjí jednotlivé vzdálenosti, které n úsečce mjí vzniknout. Njdeme vhodnou podonost trojúhelníků, kterými můžeme tkovou situci relizovt. Pmtovt si dlší podronosti postupu není rozumné, protože tím omezujeme své možnosti regovt n různé situce. Pedgogická poznámk: Po všech (u těch, kteří příkld nevyřeší smi, n tom trvám) chci, y nkreslili i druhou možnost řešení, s úsečkou vycházející z druhého krjního odu. Př. : Úsečku rozděl odem n dvě části tk, y pltilo: ) : = 1: ) : = : ) : = 1: N úsečce vzniknou tři vzdálenosti (závorce počet dílů): (), (1), (1). N řešení můžeme použít liovolný z postupů uvedených v předchozím příkldě.

Trojúhelníky 1 jsou si podoné v 1 1 poměru: = úsečky si musí 1 1 ýt podoné ve stejném poměru = nlezli jsme poždovný od. ) : = : N úsečce vzniknou tři vzdálenosti (závorce počet dílů): (), (1), (). N řešení můžeme použít liovolný z postupů uvedených v předchozím příkldě. Trojúhelníky jsou si podoné v poměru: s úsečky si musí ýt podoné ve stejném poměru = nlezli jsme poždovný od. Př. : Jsou dány ody,. N přímce nrýsuj všechny ody tk, y pltilo: ) : = : 4, ) : = :. Hledej co nejúspornější způso nrýsování. ) : = : 4 Velmi podoné předchozím příkldům, le máme ody hledt n celé přímce od může ležet i mimo úsečku, zřejmě před odem. Konstrukce: 4 1 ) : = : Vzdálenost je větší než vzdálenost opět njdeme dv ody, o udou ležet mimo úsečku.

1 Pedgogická poznámk: Žákům, kteří v odě ) nkreslí pouze jeden od (vždy to ývá ten n úsečce ) podoně jko v předchozích příkldech v první fázi připomínám, y si přečetli pořádně zdání (změn z úsečky n přímku má určitě svůj význm). I když jim existenci druhého odu mimo úsečku někdo pordí, měli y se ho pokusit njít smi. U oou příkldů se snžím motivovt žáky k tomu, y kreslili úsporně (nerýsovli zytečně dvě sdy trojúhelníků). Př. 4: Jsou dány úsečky o délkách,, >. Nrýsuj: ) úsečku o délce c = +, ) úsečku o délce Při rýsování zvol délky úseček: = 4cm, = cm.. d =. Prolém: O výrzy ni náhodou nepřipomínjí rovnost dvou poměrů. Řešení: O výrzy připomínjí Pythgoru větu při rýsování využijeme vzthy mezi strnmi prvoúhlého trojúhelník. ) úsečk o délce c = + Vzth uvedený v zdání udává délku přepony v prvoúhlém trojúhelníku úsečku o délce c sestrojíme jko přeponu v prvoúhlém trojúhelníku o strnách,. c Numerická kontrol: c = + = + = 4 ) úsečk o délce d = Vzth uvedený v zdání udává délku odvěsny v prvoúhlém trojúhelníku s přeponou odvěsnou sestrojíme tento trojúhelník pomocí Thletovy kružnice. d 4

Numerická kontrol: d = = = 4 7, 6 Pedgogická poznámk: Většin žáků smosttně nepřijde n to, že musí použít Pythgorovu větu, le t ystřejší menšin y měl dostt šnci. Pedgogická poznámk: Řešení následujícího příkldu je uvedeno v příští hodině. V této hodině se k němu dostávjí jen nejrychlejší žáci. Př. : Jsou dány úsečky o délkách,, c. Sestroj úsečku o délce x =. Njdi oecný c postup, jk sestrojit ez měřítk poždovnou úsečku pro liovolné konkrétní délky úseček,, c. Zkonstruuj úsečku x pro konkrétní délky = 6cm, = cm, c = 4cm. Změř její délku zkontroluj ji pomocí numerického výpočtu. Př. 6: Petáková: strn 78/cvičení 9 Shrnutí: K dělení úseček používáme podonost trojúhelníků.