- 1 -
- -
- 3 -
- 4 -
- 5 - PROJEKT PARKINSON KLUBU BRNO Žvot je pohyb a pohyb je žvot - 015 Výzam a zaměřeí projektu Základí deou projektu je vzdorovat egatvím tělesým a psychckým projevům Parksoově emoc, která se edá vyléčt, ale více č méě lze omezovat její působeí. V ávazost a lékařskou pomoc chceme parksoky zapojovat do aktví klubové čost a pomoc jm překoávat jejch hadcap ve vztahu ke společost. Ve své čost vycházíme ze svého pláu, který směrujeme především a pohybovou čost. Naší prác u čleů klubu se sažíme zaměřt a boj s emoc, a to především a pohyb a rehltac, které jsou stejě důležté jako veškerá léčba. Naše práce je směrovaá k aktví čost postžeých, ke zmírňováí potíží, které emoc přáší. Orgazujeme růzé pohybové aktvty, rehltačí pobyty, sportoví soutěže, účast a kulturích akcích, odboré předášky o emoc apod. Hodotící ukazatele projektu Kvaltatvím krtérem úspěšost projektu bude co ejlepší udržeí kodce a zlepšeí psychckého stavu emocých čleů Parkso klubu Bro. Bude uspořádáa aketa formou dotazíkového šetřeí, odpověd budou podrobey statstcké aalýze a dosažeé výsledky kvaltatvího kvattatvího charakteru budou využty pro úspěšější čost klubu a zveřejěy v časopse Parkso a případě v dalším tsku. Cílová skupa Cílovou skupou je současých 85 čleů Parkso klubu Bro, kteří oemocěl Parksoovou chorobou, podal přhlášku do Společost Parkso a aktvě č pasvě se zúčastňují a čost PK Bro.
- 6 -
- 7 - Vážeý pae / vážeá paí, DOTAZNÍK Parkso klub Bro s klade za úkol charakterzovat a aalyzovat soubor čleů ašeho klubu z hledska jeho struktury podle vybraých zaků, testovat případé souvslost, posoudt účky léčby Parksoovy choroby a dosažeé výsledky použít k prospěchu ás všech. Výsledky se staou rověž součástí projektu, a jehož základě žádá klub o fačí dotace pro svoj čost. Prosíme o vyplěí dotazíku, který je aoymí, a děkujeme za Vaše pochopeí. 1. Jste muž ebo žea? muž žea. Kolk je Vám let? do 50 51-60 61-70 71-80 ad 80 3. Kde máte bydlště? Bro město Bro vekov jý okres 4. Bydlíte sám /sama? ao e 5. Jak dlouho trpíte Parksoovou chorobou? 1 rok -5 let 6-10 let 11-0 let ad 0 let 6. Má ebo měl ěkdo v rodě Parksoovu chorobu? ao e 7. Jak se u Vás choroba projevuje? (Může být více odpovědí.) třes ztížeé samovolé pády psychcké jak pohyby pohyby problémy 8. Jaká je tezta projevu emoc? ízká středí vysoká 9. Byl jste ěkdy a rehltac? e jedou vícekrát 10. Zúčastňujete se orgazovaého cvčeí? e ěkdy pravdelě
- 8-11. Cvčíte sám /sama doma? e ěkdy pravdelě 1. Potřebujete př běžých čostech pomoc? e ěkdy stále 13. Navštěvujete lékaře specalstu eurologa? ao e 14. Jaký je vývoj Vaší emoc? eměí se malé velké zhoršeí zhoršeí 15. Myslíte s, že Vám léčba průběh emoc zmírňuje? ao e evím 16. Pocťujete vlv změy počasí př léčbě Vaší emoc? e ao ao slě slě 17. Jaký je Váš přístup k žvotu? velm mírě eutrálí mírě velm poztví poztví egatví egatví 18. Zúčastňujete se, resp. chcete se zúčastňovat čost klubu? echc emohu ao ao pasvě aktvě 19. Jakým koíčkům se věujete ve volém čase?.. Zde apšte případou Vaš pozámku (sděleí, přpomíku): Vyplěý dotazík předejte, prosím, výboru Parkso klubu Bro ebo zašlete a adresu: Jaroslav Dufek, Mučedcká 33, 616 00 Bro
9 P. č. 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 13 14 15 16 17 18 19 0 Muž Žea Do 50 let 51-60 lez 61-70 let 71-80 let Nad 80 let Bro-město Bro-vekov Jý okres Ao Ne 1 rok -5 let 6-10 let 11-0 let Nad 0 let Ao Ne Třes Ztížeé poh. Samovolé p. Pády Psych. probl. Jak Nízká Středí Vysoká Ne Jedou Vícekrát Ne Někdy Pravdelě Ne Někdy Pravdelě Ne Někdy Stále Ao Ne Neměí se Malé zhoršeí Velké zhoršeí Ao Ne Nevím Ne Ao slě Ao slě Velm pozt. Mírě pozt. Neutrálí Mírě egat. Velm egat. Nechc Nemohu Ao pasvě Ao aktvě 1 X X 3 X 4 X 5 X 6 7 X X 8 X 9 10 X 11 X 1 X 13 X 14 15 X 16 X 17 X 18 X 19 X 0 X 1 X 3 X X 4 X X 5 X 6 X 7 X X 8 X 9 X 30 X Koíček Pozámka
10 P. č. 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 13 14 15 16 17 18 19 0 Muž Žea Do 50 let 51-60 lez 61-70 let 71-80 let Nad 80 let Bro-město Bro-vekov Jý okres Ao Ne 1 rok -5 let 6-10 let 11-0 let Nad 0 let Ao Ne Třes Ztížeé poh. Samovolé p. Pády Psych. probl. Jak Nízká Středí Vysoká Ne Jedou Vícekrát 31 X 3 X 33 34 X 35 X 36 37 X 38 X 39 X Ne Někdy Pravdelě Ne Někdy Pravdelě Ne Někdy Stále Ao Ne Neměí se Malé zhoršeí Velké zhoršeí Ao Ne Nevím Ne Ao slě Ao slě Velm pozt. Mírě pozt. Neutrálí Mírě egat. Velm egat. Nechc Nemohu Ao pasvě Ao aktvě Koíček Pozámka
- 11 - Charakterstka vybraého souboru parksoků Př prezetac dosažeých výsledků dotazíkového šetřeí je uplatěo telárí a grafcké vyjádřeí. Z grafů jsou to především kruhové výsečové grafy a grafy sloupkové. Pro lepší přehled a rozlšeí jsou používáy barvy: béžová - pro jedce bez rozlšeí pohlaví modrá - pro muže červeá - pro žey Itezta je vyjádřea odstíem příslušé barvy, tmavší odstí charakterzuje vyšší stupeň tezty. Platí to u jých zaků, eje pro pohlaví. Struktura podle pohlaví a věku Muž Žey Celkem Počet 1 17 38 % 55,6 44,74 100 V ě k muž žey celkem 51-60 let 0 61-70 let 8 9 17 71-80 let 8 7 15 ad 80 let 3 1 4 celkem muž žey 51-60 let 61-70 let 71-80 let ad 80 let Pohlaví Muž Žey Věková skupa 51-60 let 61-70 let 71-80 let ad 80 let Celkem Počet 8 8 3 1 % 5,6 1,05 1,05 7,90 55,6 Počet 0 9 7 1 17 % 0 3,69 18,4,63 44,74
- 1 - Celkem Počet 17 15 4 38 % 5,6 44,74 39,47 10,53 100 muž žey muž Počet čleů 8 7 6 5 4 3 1 0 51-60 let 61-70 let 71-80 let ad 80 let muž žey 10 žey Počet čleů 8 6 4 0 51-60 let 61-70 let 71-80 let ad 80 let
- 13 - Z celkového počtu 38 hodoceých čleů parksoků PK Bro, kteří odevzdal platý vyplěý dotazík, je 1 mužů (55,6 %) a 17 že (44,74 %). Věkové rozmezí čleů je od 51 let do 85 let. Byly vytvořey 4 skupy, přčemž v ejžší věkové skupě žey zastoupeí emají. Převážá větša čleů je ve věku 61 až 80 let. Další grafy poskytují ázoré porováí. 9 8 7 muž žey Počet čleů 6 5 4 3 1 0 51-60 let 61-70 let 71-80 let ad 80 let Absolutí porováí: 18 16 14 1 10 8 6 Žey Muž 4 0 51-60 let 61-70 let 71-80 let ad 80 let
- 14 - Relatví porováí: 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% Žey Muž 30% 0% 10% 0% 51-60 let 61-70 let 71-80 let ad 80 let Názorý přehled poskytují kruhové výsečové a sloupkové grafy, které jsou doplěé o tzv. grafy rozděleí četostí. Jde o rozděleí četostí solutích, rozděleí četostí relatvích a o rozděleí kumulatvích četostí vzestupých a sestupých, a to jak solutích, tak relatvích. Vzhledem k tomu, že věk je spojtým zakem, kdy horí hrace tervalu je současě dolí hrací tervalu ásledujícího, je k popsu rozděleí zaku vhodý hstogram. 44,74 % 39,47 % 5,6 % 10,53 %
- 15 - Věk Četost Kumulatví četost vzestupá sestupá s. relat. % s. relat.% s. relat.% 51 60 let 5,6 5,6 38 100,00 61 70 let 17 44,74 19 50.00 36 94,74 71 80 let 15 39,47 34 89,47 19 50,00 81 a více let 4 10,53 38 100,00 4 10,53 Celkem 38 100,00 Četost solutí vyjadřuje počet čleů v daém tervalu, relatví četost jejch zastoupeí v %. Kumulatví četost vzestupá udává počet (solutí) respektve % (relatví) čleů, kteří dosáhl mmálě věku horí hrace tervalu. Kumulatví četost sestupá udává počet (solutí) respektve % (relatví) čleů, kteří mají věk dolí hrace příslušého tervalu a věk vyšší. 0 Hstogram 0 Polygo 15 15 10 10 5 5 0 1 3 4 0 1 3 4 vzestupé Graf kumulatví četost sestupé 40 40 30 30 0 0 10 10 0 1 3 4 0 1 3 4
- 16 - Struktura podle bydleí O k r e s muž žey celkem Bro-město 14 13 7 Bro-vekov 4 4 8 Jý okres 3 0 3 Jý okres Bro-vekov Bro-město 0 5 10 15 0 5 30 Bro-město Bro-vekov Jý okres muž 14 4 3 žey 13 4 0 Jý okres Bro-vekov Bro-město 0 5 10 15 0 5 30 Bro-město Bro-vekov Jý okres celkem 7 8 3
- 17 - Bydlí sám (sama)? ao e celkem Muž 1 0 1 % 4,76 95,4 100 Žey 4 13 17 % 3,53 76,47 100 Celkem 5 33 38 % 13,16 86,4 100 celkem e 33 86,84 % ao 5 13,16 % muž žey ao e ao e V Brě-městě žje zcela logcky převážá větša čleů, a to 7 čleů z celkového počtu 38 čleů, což představuje 71,05 %. V okrese Bro-vekov bydlí 8 čleů, tj. 1,05 % a pouze 3 čle představující 7,90 % je z jého okresu, přčemž to jsou pouze muž. Poztvě lze hodott, že je malý počet emocých čleů bydlí samostatě, eboť v případě ečekaého problému emohou počítat s bezprostředí pomocí. Je to 13,16 %, pouze 1 muž a 4 žey.
- 18 - Trváí Parksoovy choroby celkem 1 rok 1-5 let 9 6-10 let 15 11-0 let 1 ad 0 let 1 16 14 1 10 8 6 4 0 celk 1 rok -5 let 6-10 let 11-0 let ad 0 let Trváí Parksoovy choroby bylo hodoceo bez ohledu a pohlaví. Bylo vytvořeo 5 skup a pro vyjádřeí zastoupeí čleů v jedotlvých skupách byl vyhotove sloupkový graf, který však ebere v úvahu růzé šířky skup. Proto je př grafckém vyjádřeí použt hstogram četostí, který růzé šířky tervalů posthuje a splňuje požadavek společé horí hrace tervalu s dolí hrací tervalu ásledujícího. 16 14 Počet čleů 1 10 8 6 4 0 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 13 14 15 16 17 18 19 0 ad 0 trváí Parksoovy choroby Jeho evýhodou však je to, že plochy jedotlvých tervalů ejsou úměré početímu zastoupeí čleů.
- 19 - Je proto zkostruová hstogram, jehož plochy tervalů jsou úměré počtu čleů v ch zastoupeých. Teto graf o estejých délkách tervalů podává vhodou ázorou představu o rozděleí zaku věk hodoceých parksoků. 0,09 0,08 0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,0 0,01 0 1 rok -5 let 6-10 let 11-0 let ad 0 let trváí Parksoovy choroby Kumulatví četost vzestupá Počet čleů trváí Parksoovy choroby Charakterzuje počet čleů do staoveé délky trváí emoc. Např. do 10 let to je 5 čleů, do 8 let a základě terpolace to je 19 čleů (5 3 krát ebo 10 + 3 krát 3).
- 0-40 35 38 5 37 30 8 5 0 15 13 10 5 0 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 13 14 15 16 17 18 19 0 ad 0 trváí Parksoovy choroby 1 Udává počet čleů vykazujících staoveou dobu trváí emoc a dobu vyšší. Parksoova choroba v rodě Výskyt Parksoovy choroby v rodě ao 6 % 15,79 e 3 % 84,1 6 15,79 % 3 84,1 % ao e V 6 případech z 38 se u ěkoho z rody vyskytovala ebo vyskytuje Parksoova emoc. V relatvím vyjádřeí to je 15,79 %. I když jde o malý podíl, bylo by zajímavé porováí s áhodě vybraým srovatelým vzorkem ldí, u kterých by ebyla záma případá přítomost Parksoovy choroby. Pravděpodobě by byl podíl mohem meší, e-l dokoce ulový. Lze pak testovat hypotézu o statstcké průkazost rozdílu podílů a ověřt tak případé působeí dědčost.
- 1 - Návštěva specalsty eurologa S potěšeím lze kostatovat, že všch čleové Parkso klubu Bro, kteří odevzdal vyplěý dotazík, avštěvují specalsty eurologa. Projevy Parksoovy emoc Na rozdíl od ostatích otázek, kdy a otázku byla přípustá pouze jeda varata z ídutých odpovědí, v tomto případě mohl dotazovaý využít více formulovaých ídek. Mohl tedy uvést je jedu možost ebo vybrat možostí více. V případě, že se u ěho projevují všechy íduté varaty projevu emoc, uvede všechy. V daém případě je to maxmálě 6 vybraých projevů emoc. muž žey celkem Třes 9 10 19 Ztuhlost svalstva 15 11 6 Samovolé pohyby 11 5 16 Pády 8 4 1 Psychcké problémy 7 4 11 Jé projevy 4 3 7 Celkem 54 37 91 jé projevy psychcké problémy celkem pády samovolé pohyby ztuhlost svalstva třes 0 5 10 15 0 5 30 počet případů
- - jé projevy psychcké problémy pády muž žey samovolé pohyby ztuhlost svalstva třes 0 5 10 15 0 5 30 počet případů jé projevy psychcké problémy pády žey muž samovolé pohyby ztuhlost svalstva třes 0 5 10 15 0 počet případů jé projevy psychcké problémy pády samovolé pohyby ztuhlost svalstva muž žey třes 0% 0% 40% 60% 80% 100%
- 3 - Jak vyplývá z přehledů, ejčastějším projevem Parksoovy emoc je u vybraého souboru parksoků ztuhlost svalstva a z toho plyoucího zpomaleí pohybů, především jejch astartováí. Výzamým projevem je třes, který se umístl a druhém místě. Může být takové tezty, že zemožňuje č alespoň zesadňuje ěkteré čost (apř. přeos jídla č ápojů, psaí, ). Zvlášť ebezpečé jsou ečekaé a eovladatelé pády, jež mohou způsobt zraěí. Itezta projevu emoc muž žey celkem ízká 5 7 středí 13 13 6 vysoká 3 5 ízká středí vysoká 14 1 Počet počet čleů 10 8 6 muž žey 4 0 ízká středí vysoká tezta projevu emoc
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 0% 10% 0% - 4 - ízká středí vysoká Itezta projevu emoc žey muž Výrazě ejčetější odpovědí je středí tezta projevu emoc a přtom u obou pohlaví představuje aprosto stejý podíl, tj. 50 %. Je to často pohodlější odpověď usadňující rozhodováí. Účast a rehltac muž žey celkem e 5 5 10 jedou 8 5 13 e jedou vícekrát vícekrát 8 7 15 Počet čleů 9 8 7 6 5 4 3 1 0 e jedou vícekrát muž žey
- 5-100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 0% 10% 0% e jedou vícekrát žey muž Odpověď a tuto otázku eváší subjektví přístup, mělo by jít o objektví kostatováí skutečost. Cvčeí Orgazovaé cvčeí Cvčeí sám (sama) doma muž žey celkem muž žey celkem e 7 6 13 1 3 ěkdy 8 5 13 9 11 0 pravdelě 6 6 1 10 5 15 e ěkdy pravdelě e ěkdy pravdelě
- 6 - Porováí četost orgazovaého cvčeí a cvčeí doma 5 0 orgazovaé cvčeí cvčeí doma 15 Počet čleů počet 10 5 0 e ěkdy pravdelě Počet čleů Počet čleů 9 8 7 6 5 4 3 1 0 1 10 8 6 4 0 Cvčeí Cvčeí doma doma Orgazovaé cvčeí e ěkdy pravdelě e ěkdy pravdelě muž žey muž žey Z výsledků vyplývá, že je malá část doma ecvčí, z 38 čleů jsou to je muž a 1 žea.
- 7 - Potřeba pomoc př běžé čost muž žey celkem e 9 4 13 ěkdy 10 11 1 stále 4 e ěkdy stále Počet čleů počet 1 10 8 6 muž žey 4 0 e ěkdy stále Zajímavé je, že 4,86 % mužů epotřebuje czí pomoc, zatímco u že to je je 3,53 %. Na stálé pomoc je závslých 10,53 % čleů, tedy každý desátý emocý. Vývoj emoc muž žey celkem eměí se 3 5 malé zhoršeí 13 11 4 velké zhoršeí 6 3 9 eměí se malé zhoršeí
- 8 - Počet čleů 14 1 10 8 6 4 0 muž žey eměí se malé zhoršeí velké zhoršeí muž žey eměí se malé zhoršeí velké zhoršeí eměí se malé zhoršeí velké zhoršeí Všeobecě lze kostatovat, že vývoj emoc je horší u mužů ež u že. Velké zhoršeí vykázalo 8,57 % mužů, zatímco u že je 17,65 %. Zmírňováí průběhu emoc léčbou muž žey celkem ao 9 7 16 evím 8 5 13 e 4 5 9 ao evím e
- 9 - muž žey ao evím e ao evím e Počet čleů 10 9 8 7 6 5 4 3 1 0 muž žey ao evím e Zcela logcky se předpokládá, že léčba průběh emoc zmírňuje, což potvrdly výsledky dotazíkového šetřeí. Vyloučí-l se odpověď evím, pak se 64 % čleů vyjádřlo kladě ve smyslu zmírňováí emoc a 36 % odpovědělo, že zmírňováí epocťuje. Poměr je zhruba : 1. Vlv počasí muž žey celkem e 13 5 18 ao slě 7 7 14 ao slě 1 5 6 e ao slě ao slě
- 30-14 Počet čleů 1 10 8 6 4 0 muž žey e ao slě ao slě muž žey e ao slě ao slě e ao slě ao slě Vlv počasí epocťuje 47 % čleů, s velkou převahou to jsou muž. Slý vlv uvedl je 1 muž oprot 5 žeám ze 17 (skoro 30 %). Přístup k žvotu muž žey celkem velm poztví mírě poztví 5 4 9 10 8 18 eutrálí 3 5 mírě egatví velm egatví 3 1 4 1 1 velm poz. mírě poz. eutrálí mírě eg. velm eg.
- 31-1 10 muž žey 8 Počet čleů 6 4 0 velm poz. mírě poz. eutrálí mírě eg. velm eg. muž žey velm poz. mírě poz. eutrálí mírě eg. velm eg. velm poz. mírě poz. eutrálí mírě eg. velm eg. Je potěštelé, že začá převaha respodetů oemocělých Parksoovou chorobou má poztví přístup k žvotu, což má pro jejch psychku začý výzam. Poztví, eutrálí a egatví přístup jsou v procetckém poměru 71 : 13 : 16. Účast a čost klubu muž žey celkem echc 1 0 1 emohu 1 3 echc emohu ao pasvě ao pasvě ao aktvě 10 7 17 9 8 17 ao aktvě
- 3-1 10 8 muž žey Počet čleů 6 4 0 echc emohu ao pasvě ao aktvě muž echc emohu ao pasvě ao aktvě žey echc emohu ao pasvě ao aktvě Naprostá převaha dotazovaých, kteří odpověděl a otázky dotazíku, se hlásí ke klubové čost, z toho zhruba polova aktvě a polova pasvě.
- 33 - VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU Zahrada, zahrádka Četba Křížovky, sudoku Plaváí Práce a PC Voučata Chata Procházky Televze Pleteí, ští Rodokme Poslech hudby Cvčeí Výlety Myslvost Dvadlo Flmy Hra a kytaru Poslech ráda Kutlství Kutlské úpravy u RD Práce archtekta Modelářství, vyřezáváí Sběratelství Karetí hry Hračky POZNÁMKY Vzhledem k počtu čleů (+ ových) je edostačující klubová místost. V otázkách dotazíku by měl být dotaz a úraz hlavy. Čost Parkso klubu Bro je a profesí úrov + pěké vztahy. Čost klubu velm dobrá, vždy se do klubu těším. Výboré vedeí klubu, výborý kolektv Šetřím pohyby, eboť téměř každý pohyb u me vyvolává slou bolest
- 34 - METODIKA použtá př aalýze dotazíků TŘÍDĚNÍ Příklad Vypracováí tulky tervalového rozděleí četostí s vymezeím tervalů (skup) a zařazeím jedotek: Poř. č. t. Vymezeí tervalu Střed tervalu x Itervalová četost solutí relatví p 1 15,1 155 140,50 155,1 185 170 8 10,00 3 185,1 15 00 10 1,50 4 15,1 45 30 7,50 5 45,1 75 60 7 33,75 6 75,1 305 90 8 10,00 7 305,1 335 30 3 3,75 - - 80 100,00 Grafcké zázorěí tervalového rozděleí četostí: H I S T O G R A M P O L Y G O N 30 0 10 30 0 10 0 15 185 45 305 155 15 75 335 15 185 45 305 155 15 75 335 V uvedeých grafech jsou použty solutí tervalové četost, př jejch kostrukc lze však uplatt rověž tervalové četost relatví. Navíc lze kostruovat grafy tervalové kumulatví četost vzestupé a sestupé, a to solutí a relatví. 0
- 35 - STŘEDNÍ HODNOTY Artmetcký průměr vážeá forma Rozlšují se dvě formy výpočtu prostá a vážeá. Prostá forma je využíváa u etříděých hodot zaku (obvykle jde o málo rozsáhlé soubory), vážeá forma u hodot tříděých (př rozděleí četostí resp. tervalovém rozděleí četostí). x x11 x x33 xkk 1 3 k k 1 k x 1 Př vážeé formě výpočtu mohou být použty eje solutí četost, ale četost relatví. Modus Modus je charakterzová jako ejčetější hodota kvattatvího zaku zkoumaého souboru, je to tedy hodota, která se v souboru ejčastěj vyskytuje. V případě tervalového rozděleí četostí je odhadová a základě modálího tervalu a tervalů sousedích, přčemž modálím tervalem je terval s ejvětší četostí. 1 xˆ L h 1 kde: L dolí hrace modálího tervalu 1 rozdíl četostí modálího a předcházejícího tervalu rozdíl četostí modálího a ásledujícího tervalu h délka modálího tervalu Grafcky lze modus odvodt z hstogramu. Odpovídá hodotě zaku pod vrcholem frekvečí křvky. Medá U tříděého souboru, daého tervalovým rozděleím četostí, lze určt pouze medálí terval, tj. terval, ve kterém se medá achází. Medá se odhaduje podle vzorce 1 km1 x~ a hm m
- 36 - kde: a...hrace mez předmedálím a medálím tervalem... rozsah souboru k m-1 kumulatví četost předmedálího tervalu m četost medálího tervalu h m délka medálího tervalu Medá lze staovt rověž grafcky, a to spuštěím kolmce z průsečíku grafu kumulatví četost vzestupé a sestupé a osu x, a které jsou vyesey hrace třídícího zaku. MÍRY VARIACE Míry varace jsou výzamou skupou jedorozměrých souhrých číselých charakterstk. Zatímco středí hodoty dávají formac o solutí úrov, míry varace rozšřují tuto formac tím, že charakterzují promělvost (varltu) zkoumaého kvattatvího zaku v daém souboru. Čím je větší varlta, tím je rověž větší hodota míry varace. Homogeější soubory mají tedy meší varltu a to má ve svém důsledku vlv a lepší vypovídací schopost středí hodoty. Rozptyl (varace) vážeá forma Rozptyl je defová jako průměrá čtvercová odchylka počítaá od artmetckého průměru. s x 1 Směrodatá odchylka k k 1 x x 1 k 1 Směrodatá odchylka je druhou odmocou rozptylu a jako taková vychází v původích měrých jedotkách zaku. Př výpočtu je zcela logcky jedo, zda byl rozptyl staove prostou ebo vážeou formou. sx s x x x Velkost směrodaté odchylky je ovlvěa eje varltou, kterou měří, ale úroví zkoumaého kvattatvího zaku. Je solutí mírou varace a eí vhodá pro srováváí varlty. k 1 k 1 x x
- 37 - K porováváí je vhodý varačí koefcet, který je relatví mírou a počítá se jako podíl směrodaté odchylky a artmetckého průměru. Tím se získá bezrozměré číslo, pro praktcké účely je však počítá 100 ásobek a výsledek je proto dá v %. v x x s x 100 Varačím koefcetem lze porovávat eje varltu stejých zaků se stejým měrým jedotkam u růzých souborů lšících se svou solutí úroví, ale růzých zaků s odlšým měřícím jedotkam. ZÁVISLOST ZNAKŮ Korelace Korelace charakterzuje směr a stupeň závslost kvattatvích zaků. Stupeň leárí korelačí závslost se měříkoefcetem korelace Př praktckých výpočtech lze vycházet z růzě upraveých vzorců: r 1 x x y y 1 1 1 x y x x y y 1 1 x x y x y x 1 y y x y x s s y Koefcet korelace je bezrozměré číslo (eí tedy uvádě v žádých měrých jedotkách) a jeho hodota se pohybuje v rozmezí od mus jeda do plus jeda: 1 r 1 Zaméko koefcetu určuje směr závslost, solutí hodota vyjadřuje těsost (stupeň) závslost. Zaméko: charakterzuje směr závslost: + závslost přímá (kladá, poztví) Zvyšováí úrově jedoho zaku se projevuje rověž zvyšováím úrově zaku druhého a aopak. - závslost epřímá (záporá, egatví) Zvyšováí úrově jedoho zaku se projevuje sžováím úrově zaku druhého a aopak.
- 38 - Absolutí hodota: 0 ezávslost 0,3 těsost ízká 0,5 těsost mírá 0,7 těsost výzačá volá závslost 0,9 těsost velká (1) těsost velm vysoká 1 pevá závslost Asocace Všechy jedotky souboru o rozsahu jsou roztříděy podle obou alteratvích zaků v asocačí tulce. Zak B Zak A b β Celkem a aβ a α αb αβ α Celkem b β Obdobě jako u kvattatvích zaků, u kvaltatvích zaků lze měřt těsost (stupeň, sílu, teztu) závslost: koefcet asocace (př jedostraé sdružeost alteratvích zaků) Q a a b b a b koefcet korelace (př oboustraé sdružeost alteratvích zaků) a b R a b Hodoty obou koefcetů se pohybují v rozmezí od -1 do +1. Hodoceí je stejé jako u klasckého koefcetu korelace kvattatvích zaků. Koefcet asocace oprot "koefcetu korelace" stupeň závslost poěkud adhodocuje. Kotgece Kotgečí závslostí se rozumí vztah dvou kvaltatvích zaků, z chž jede ebo oba dva jsou zaky možým. Výchozí údaje pro zkoumáí kotgece jsou uspořádáy v kotgečí tulce. a b
- 39 - Zak A b 1 b Zak B b j b l Celkem a a a a 1 k 11 1 1 k1 Celkem 1 1 k 1 j j j kj 1l l j l l kl 1 k V tulce je použta tečková metoda, př které tečka představuje součet všech četostí přes příslušý dex. Jako míra pro měřeí kotgece je využíváa tzv. čtvercová kotgece. Její výpočet vychází ze součtu čtverců odchylek od ezávslost. Je ezáporá, přčemž ule se rová v případě, že všechy odchylky j jsou ulové, takže mez zaky je ezávslost. k l j k 1 j1 j 1 j1 j l j j k l j 1 j1 j Na základě čtvercové kotgece se pak mohou vyvozovat další míry kotgece, jako apř. Pearsoův koefcet kotgece INTERVALOVÝ ODHAD C. P T u 1 D T T u DT 1 1 Oboustraý terval spolehlvost: T - + 1
- 40 - s s x x kde: T... charakterstka výběrového souboru charakterstka základího souboru přípustá chyba Iterval spolehlvost artmetckého průměru Iterval spolehlvost relatví četost Iterval spolehlvost koefcetu korelace r z r TESTOVÁNÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ Staoveí ulové hypotézy H 0 a alteratví hypotézy H 1 (oboustraá, jedostraá) (volba H 0 př chybém zamítutí větší chyba, proto egatví formulace) Výpočet testového krtéra T ormovaé velčy růzých typů rozděleí (apř. u, t,, F, ) Vyhledáí krtcké hodoty testového krtéra (podle zvoleé hlady výzamost a stupňů volost) Vyhodoceí T vyp T t Možost chybých rozhodutí: chybé zamítutí H 0 - Pravděpodobost této chyby je hlada výzamost a začí se (apř. = 0,05, = 0,01) ezamítutí esprávé H 0 1 1 1 x s x t x s t x P p p s p 1 1 1 1 r r z r r z r s t z s t z P Fsherova trasformace 3 1 s r z 1 1 1 p p s u p P s u p P H 0 se zamítá H 0 se ezamítá
- 41 - t test Test průkazost rozdílu dvou středích hodot souborů a sobě ezávslých. Nulová hypotéza H 0 Rozdíl mez průměry je statstcky eprůkazý a) průměr výběru : průměr základího souboru x : b) dva výběrové průměry t ( 1) / x / s 1 ( 1 ) x1 : x sx sx t x / x 1 x / Hodoty zaků x 1 x x 1 x x 1 x x 1 x - stejé rozsahy souborů ( 1 = = ) - růzé rozsahy souborů ( 1 ) 1 x x x x t() / x1 x / t / x x 1 1 / 1 1 x x x x 1 1 ( 1 ) 1 1 Platí 1 x x x x Vyhodoceí: t vyp t t H 0 se zamítá H 0 se ezamítá ( P = 0,05 ) Jestlže je vypočítaé testové krtérum větší ež tulkové pro příslušé stupě volost a daou pravděpodobost, H 0 se zamítá, takže př P = 0,05 je rozdíl mez průměry statstcky průkazý, př P = 0,01 je rozdíl vysoce průkazý.
- 4 - Párový t test Test průkazost rozdílu dvou průměrů souborů a sobě závslých. Nulová hypotéza H 0 Rozdíl mez průměry je statstcky eprůkazý Prcp spočívá v tom, že ze dvou původích výběrových souborů vytvářejících páry hodot se vytvoří jede výběrový soubor rozdílů, přčemž se jejch průměr testuje k průměrému rozdílu základího souboru, jež je př platost ulové hypotézy rove ule. Poř. čís. 1 Hodoty zaků x 1 x Rozdíl hodot d d d d s d d d 1 1 d 1 d Testové krtérum: t ( 1) / d s d / Vyhodoceí: t vyp t t H 0 se zamítá H 0 se ezamítá Jestlže je vypočítaé testové krtérum větší ež tulkové pro příslušé stupě volost a daou pravděpodobost, H 0 se zamítá, takže př P = 0,05 je rozdíl mez průměry statstcky průkazý, př P = 0,01 je rozdíl vysoce průkazý. Aalýza varace jedofaktorová Test průkazost rozdílu více průměrů souborů a sobě ezávslých. Model pozorováí: x j = + + j
- 43 - kde: - průměrá hodota zkoumaého zaku jk - efekt -té skupy - vlv áhodých velč Jedc Skupy 1 j 1 k x 11 x 1 x 1j x 1 x 1 x x j x x x 1 x x j x k x k1 x k x kj Součet X 1. X. X. X k. 1 k Průměry skup: x. X. Celkový průměr: x.. X. X.. Průměr x 1. x. x. x k. Nulová hypotéza: H 0 1 = = = k = Rozdíl mez průměry je statstcky eprůkazý Tulka aalýzy varace Zdroj varlty Součet čtverců S Stupě vol. Prům.čtverec MS Skup. (faktor) Jed. (rezduum) C e l k e m k x. x S 1.. S S e T 1 k xj x. 1 j1 k 1 xj x 1 j1 1 k 1 k.. T 1 e MS MS 1 e S1 1 Se e Testové krtérum: MS 1 F( k 1, k ) MSe Vyhodoceí: F vyp F t H 0 se zamítá H 0 se ezamítá
- 44 - Aalýza varace dvoufaktorová - bez terakce, s jedím pozorováím Model pozorováí: x jk = + + j + jk kde: - průměrá hodota zkoumaého zaku j jk - efekt -té skupy podle faktoru A - efekt -té skupy podle faktoru B - vlv áhodých velč Faktor A 1 k Součet Průměr Faktor B 1 j x 11 x 1 x 1j x 1 x 1 x x j x x 1 x x j x x k1 x k x kj x k X.1 X. X.j X. x.1 x. x.j x. Součet X 1. X. X. X k. X.. Průměr x 1. x. x. x k. x.. Tulka aalýzy varace Zdroj varlty Součet čtverců S Stupě volost Prům. čtverec MS Sloupce (faktor A) S A k 1 ( x. x..) A k 1 MS A S A A Řádky (faktor B) S B k j1 ( x. x..) j B 1 MS B S B B Rezduum S e k 1 j1 ( x j x. x. j x..) e ( k 1) ( 1) MS e Se e Celkem S T ( x x..) j T k 1
- 45 - Testové krtérum: - pro sloupce: - pro řádky: F F ( k 1), ( k1) ( 1) ( 1), ( k 1) ( 1) Vyhodoceí: Pro každý faktor zvlášť, tj. samostatě pro sloupce a pro řádky. Poté průkazost mez dvojcem ásledým testy. MS MS A e MS MS B e NÁSLEDNÉ METODY př zamítutí H 0 z aalýzy varace Metoda mmálí průkazé dferece d t s d. t pro stupě volost rezdua a daou hladu výzamost směrodatá chyba průměrého rozdílu: 1 1 s d MSe. p skupy o růzém rozsahu MS sd. skupy o stejém rozsahu e Scheffeho metoda kotrastů t ( p ) / x. x p. s x x. p. / směrodatá chyba rozdílu průměrů: s x xp. p MS d. e. p s MS e skupy o růzém rozsahu skupy o stejém rozsahu
- 46 - Úroveň a varlta věku parksoků Výchozí data: V ě k x muž žey celkem x y 50,1-60 let 55 0 60,1-70 let 65 8 9 17 70,1-80 let 75 8 7 15 ad 80 let 8 3 1 4 Vážeý artmetcký průměr Muž: x = x x = 55 +65 8+75 8+8 3 +8+8+3 = 1476 1 = 70,9 let Žey: x = x y = 55 0+65 9+75 7+8 1 = 119 = 70,1 let 0+9+7+1 17 Celkem: x = x = 55 +65 17+75 15+8 4 = 668 = 70,1 let +17+15+4 38 Varačí koefcet Je vypočte a základě vážeého rozptylu a směrodaté odchylky. v x = s x x 100 (%) kde: s x = s x as x = x x Muž: Žey: s x = 1050 1 70,9 = 60,3635 = 7,77v x = 7,77 100 = 11,05 % 70,9 s y = 8414 17 70,1 = 31,656 = 5,63v y = 5,63 100 = 8,0 % 70,1 Celkem: s = 189146 70,1 38 = 48,08 = 6,93v = 6,93 100 = 9,87 % 70,1 Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve věkové úrov mez skupou mužů a skupou že jsou mmálí. V obou skupách je věkový průměr ěco ad 70 let. Statstckou průkazost rozdílů mez dvěma výběrovým průměry souborů a sobě závslých, což je daý případ vytvářející páry, lze ověřt párovým t-testem. Praktcky mmálí je rověž rozdíl ve varltě charakterzovaý blízkým hodotam varačích koefcetů.
- 47 - Párový t-test V ě k muž žey Dferece d d x 51-60 let 0 4 61-70 let 8 9-1 1 71-80 let 8 7 1 1 ad 80 let 3 1 4 Celkem 1 17 4 10 y Vyhodoceí: t vyp t t d s t d d 4 1 4 d / d s 1 d 1 10 4 4 1 4 4 1 / 1 0,7071 ( 1) d 1,414 0,7071 1,414 3,18 ( P = 0,05 ) 5,841 ( P = 0,01 ) Nulová hypotéza H 0 Mez výběrovým průměry eí průkazý rozdíl se ezamítá, takže ebyl prokázá věkový rozdíl mez muž a žeam s parksoovou chorobou. Iterval spolehlvost artmetckého průměru P x t 1 s x t x s x 1 1 kde: s x s x Muž: s x sx 7,77 1,8 1 P (70,9,0861,69570,9+,0861,695) = 1 0,05 P(66,7573,8) = 0,95 Všeobecě průměrý věk mužů parksoků je s 95 % pravděpodobostí v rozmezí 67 až 74 let. Žey: s x s x 5,63 17 1,365 P (70,1,0861,36570,9+,0861,365) = 1 0,05 P(67,77,97) = 0,95 Všeobecě průměrý věk že parksoků je s 95 % pravděpodobostí v rozmezí 67 až 73 let. Velm šroké tervaly jsou důsledkem velm malého výběrového souboru.
- 48 - Modus Vzhledem k tomu, že věk je spojtý zak, je horí hrace každého tervalu současě hrací tervalu ásledujícího. 1 15 xˆ L h 60 10 68, 8 let 15 1 0 15 10 5 0 50 1 60 70 3 80 4 Modus je 68,8 let, takže ejblíže tohoto věku lze očekávat ejvětší zastoupeí parksoků. Medá 1 k ~ x a m m1 h m 60 38 1 10 70,9 let 17 40 35 30 5 0 15 10 5 0 1 3 4 50 60 70 80 Medá je 70,3 let, takže teto věk lze očekávat u prostředě starého člea řady parksoků.
- 49 - Úroveň a varlta trváí Parksoovy choroby Výchozí data: Vážeý artmetcký průměr Trváí chorroby x celkem 1 rok 1 1 1,1-5 let 3 9 5,1-10 let 8 15 10.1-0 let 15 1 ad 0 let 3 1 Celkem: x = x = 1 1+3 9+8 15+15 1+8 1 = 9,37 let let 1+9+15+1+1 Varačí koefcet Je vypočte a základě vážeého rozptylu a směrodaté odchylky. v x = s x x 100 (%) kde: s x = s x a s x = x x Celkem: s = 47 38 9,37 = 5,09 v = 5,09 100 = 55,10 % 9,37 Délka trváí choroby souboru parksoků má varltu vyjádřeou varačím koefcetem v = 55,10 %. Je tedy délka choroby daleko varlější ež věk parksoků, u ěhož varačí koefcet dosahoval je 9,87 %. Iterval spolehlvost artmetckého průměru P x t 1 s x t x s x 1 1 kde: s x s x Celkem: s x s x 5,09 0,857 38 P (9,4,0360,8579,4 +,0360,857) = 1 0,05 P(7,5910,9) = 0,95 Průměrá délka trváí choroby u výběru je 9,4 let, obecě lze očekávat, že s 95 % pravděpodobostí to bude v rozmezí 7,59 až 10,9 let.
1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 13 14 15 16 17 18 19 0 ad 0-50 - Modus Vzhledem k tomu, že věk je spojtý zak, je horí hrace každého tervalu současě dolí hrací tervalu ásledujícího. 1 6 xˆ L h 5 5 8, 33let 6 3 16 14 1 10 8 6 4 1 0 Modus délky trváí choroby je 8,33 let, kolem této úrově je ejvětší zastoupeí parksoků. Medá ~ x a 1 k m m1 h m 5 38 1 10 5 8,17 let 15 40 35 30 5 0 15 10 5 0 0 1 5 10 0 ad 0 1 3 4 5 6 Prostředí doba trváí Parksoovy choroby u hodoceých je 8,17 let.
- 51 - Vztah mez stářím a délkou emoc MUŽI: Výchozí data (spojtý zak) Věk Trváí choroby 1-5 6-10 11-0 ad 0 Celkem 50,1 60 55 60,1 70 65 3 1 3 1 8 71 80 75 3 3 8 ad 80 83 1 3 Celkem 6 7 7 1 1 r Krtcká hodota je r t = 0,413. Koefcet korelace r = 0,091 je velm ízký a statstcky eprůkazý. Praktcky to zameá, že mez věkem a délkou emoc parksoků mužů eí závslost. ŽENY x x Výchozí data x y x y y y 14853 1 70,9 10 1050 1 70,9 910 110 Věk Trváí choroby 1-5 6-10 11-0 ad 0 Celkem 51 60 55 61 70 65 1 1 5 9 71 80 75 1 3 3 7 ad 80 8 1 1 Celkem 1 3 8 5 17 0,091 r x x x y x y y y 10456 17 70,1 8,7647 8414 17 70,1 1665 17 8,7647 0,0185 Krtcká hodota je r t = 0,456. Koefcet korelace r = 0,0185 je velm ízký a statstcky eprůkazý. Praktcky to zameá, že mez věkem a délkou emoc parksoků že eí závslost.
- 5 - CELKEM Výchozí data Věk Trváí choroby 1-5 6-10 11-0 ad 0 Celkem 51 60 55 61 70 65 1 4 6 5 1 17 71 80 75 4 5 6 15 ad 80 8 1 1 4 Celkem 1 9 15 1 1 38 r x x x y x y y y Krtcká hodota je r t = 0,31. 4653 38 70,19,37 189146 38 70,1 471 389,37 Koefcet korelace r = 0,0065 je velm ízký a statstcky eprůkazý. Praktcky to zameá, že mez věkem a délkou emoc parksoků eí závslost. 0,0065
- 53 - Věk a projevy Parksoovy choroby (dvoufaktorová aalýza varace) V ě k Projevy Parksoovy choroby Prům. Celk. třes ztuhlost samovolé pády psychcké jé svalstva pohyby problémy 51-60 let 1 1 1 1 1 7 1,17 61-70 let 8 1 7 5 5 3 40 6,67 71-80 let 8 10 6 4 3 1 3 5,33 ad 80 let 3 1 1,00 Celkem 19 6 16 1 11 7 91 Průměr 4,75 6,50 4,00 3,00,75 1,75 3,79 a = 4, b = 6, = a b = 4, Σy = 577 1 K 91 345,04 4 S 7 577 345,04 31,96 S S S T A B e 1 1 7 40 3 1 345,04 817 345,04 14,46 6 6 1 1 19 6 16 1 11 7 345,04 1607 345,04 56,71 4 4 31,96 14,46 56,71 50,79 Tulka aalýzy varace Zdroj varlty S ν MS F vyp F 0,05 F 0,01 Věk (A) 14,46 3 41,487 1,34 3,9 5,4 Projevy ch. ( B) 56,71 5 11,34 3,35,90 4,56 F (3,15) F (5,15) Rezduum 50,79 15 3,386 Celkem 31,96 3 Mez věkovým skupam je alespoň u jedé dvojce vysoce průkazý rozdíl (99 % pravděpodobost) v počtu uvedeých projevů Parksvy choroby. Mez druhy projevu Parksoovy choroby je v počtu jejch výskytu průkazý rozdíl (95 % pravděpodobost).
- 54 - Metoda mmálí dferece mez věkovým skupam d t s d =,13 1,30 =,769 ( pro P=0,05 ) =,95 1,30 = 3,835 ( pro P=0,01 ) sd MS e 3,386 4 1,3011 Tulka rozdílů mez věkovým průměry skup: Průměr Skupa 71-80 let ad 80 let 51-60 let 6,67 61-70 let 1,34 4,67** 5,50** 5,33 71-80 let 3,33* 4,16**,00 ad 80 let 0,83 1,17 51-60 let mez druhy projevu d t s d =,13 1,06 =,6( pro P=0,05 ) =,95 1,94 = 3,13( pro P=0,01 ) sd MS e 3,386 6 1,06 Tulka rozdílů mez druhy projevu Parksoovy choroby: Prům. Skup. Třes Samo.p. Pády Psych. Jé 6,50 Ztuhl.sv. 1,75,50* 3,50** 3,75** 4,75 ** 4,75 Třes 0,75 1,75,00 3,00* 4,00 Samo.poh. 1,00 1,5,5 3,00 Pády 0,5 1,5,75 Psych.pr. 1,00 1,75 Jé Pozámka: * rozdíl statstcky průkazý (P=0,05) ** rozdíl statstcky vysoce průkazý (P=0,01)
- 55 - Vztah mez věkem parksoků a projevem emoc Stáří třes Projevy Parksoovy choroby ztuhlost samovolé pády psychcké svalstva pohyby problémy jé Celkem 51-60 let 1 1 1 1 1 7 61-70 let 8 1 7 5 5 3 40 71-80 let 8 10 6 4 3 1 3 ad 80 let 3 1 1 Celkem 19 6 16 1 11 7 91 k l j 1 j 1 j 1 1 7 19 7 6 91 1 1 11 1 7 8 40 19 1 40 6 91,9101345 =, 9101345 < (krt.) = 37,65, takže je statstcky eprůkazý C,9101345 91,9101345 0,176 Koefcet kotgece C = 0,176 je velm ízký a statstcky eprůkazý vzhledem k eprůkazému, takže ebyl prokázá vlv věku parksoků a druh projevu emoc.
- 56 - Vlv trváí emoc a teztu projevu Doba Itezta projevu emoc Celkem trváí emoc ízká středí vysoká 1 rok 1 1 5 let 5 3 1 9 6 10 let 1 1 15 11 0 let 10 1 ad 0 let 1 1 Celkem 7 6 5 38 Čtvercová kotgece: k l j 1 j1 j 1 5 3 1 1 1 10 1 38 ( ) 38 1,88474 1 6 9 7 9 6 95 15 7 15 6 155 1 6 1 5 15 Pearsoův koefcet kotgece: C 1,88474 38 1,88474 0,174 Koefcet kotgece C = 0,174 představuje ízkou poztví závslost, která je př daém rozsahu souboru statstcky eprůkazá. Zameá to, že ebylo vzhledem k malému počtu hodoceých prokázáo, že př zvyšující se době trváí emoc dochází ke zvyšováí tezty jejího projevu, když meší vlv byl zjště.
- 57 - Orgazo Vztah mez orgazovaým cvčeím a dvduálím cvčeím doma Cvčeí sám / sama doma e ěkdy pravdelě Celkem e 1 7 5 13 ěkdy 7 6 13 pravdelě 6 4 1 Celkem 3 0 15 38 Čtvercová kotgece: k l j 1 j1 j 1 7 5 7 6 6 4 38 ( ) 38 13 3 13 0 1315 13 0 1315 1 3 1 0 1 15,4844 Pearsoův koefcet kotgece: C,4844 38,4844 0,477 Z výsledku vyplývá, že vztah mez orgazovaým cvčeím a samostatým cvčeím doma vyjádřeý koefcetem kotgece C = 0,477 je ízký a přtom s ohledem a malý rozsah souboru ( = 38) je statstcky eprůkazý. Z praktckého hledska to zameá, že vyšší tezta orgazovaého cvčeí je málo ovlvňuje rověž vyšší teztu cvčeí doma.
- 58 - Vlv cvčeí a vývoj emoc KONTINGENCE Vývoj emoc Orgazovaé eměí malé velké C e l k e m cvčeí se zhoršeí zhoršeí e 8 3 13 ěkdy 1 8 4 13 pravdelě 8 1 C e l k e m 5 4 9 38 Čtvercová kotgece: k l j 1 j 1 j 8 3 1 8 4 13 5 13 4 13 9 13 5 13 4 13 9 38 38 1,01764 8 1 5 1 4 1 9 Pearsoova míra kotgece: C 1,01764 38 1,01764 0,0608 0,1615 Čuprovův koefcet kotgece: K 1,01764 k 1 l 1 38 3 1 3 1 1,01764 38 0,0134 Vlv orgazovaého cvčeí a vývoj emoc je velm slý, což dokumetují ízké hodoty koefcetů kotgece.
- 59 - Vývoj emoc Samostaté eměí se malé velké C e l k e m cvčeí zhoršeí zhoršeí e 1 1 1 3 ěkdy 3 1 5 0 pravdelě 1 11 3 15 C e l k e m 5 4 9 38 Čtvercová kotgece: 38 k l j 1 j1 j 1 1 1 3 1 5 1 35 34 39 05 04 09 155 38,3788 11 3 15 4 159 Pearsoova míra kotgece: C,3788 38,3788 0,47 Čuprovův koefcet kotgece: K,3788 k 1 l 1 38 3 1 3 1 0,0313 Nízký vlv a vývoj emoc vykazuje rověž samostaté cvčeí, kdy kotgece dosahuje také ízké hodoty.
- 60 - Orgazovaé Vývoj emoc + samostaté eměí malé velké C e l k e m cvčeí se zhoršeí zhoršeí e 3 9 4 16 ěkdy 4 0 9 33 pravdelě 3 19 5 7 C e l k e m 10 48 18 76 Čtvercová kotgece: 76 k l j 1 j1 j 3 9 4 4 0 9 1610 1648 1618 3310 3348 3318 76,15587 3 19 5 710 748 718 Pearsoova míra kotgece: C,15587 76,15587 0,1661 Čuprovův koefcet kotgece: K,15587 k 1 l 1 76 3 1 3 1 0,01418 Nízká kotgece se projevuje př společém působeí orgazovaého a samostatého cvčeí.
- 61 - Nízí se však možost ečlet cvčeí do tří stupňů, a to e, ěkdy a pravdelě, ale vycházet př zkoumáí vlvu cvčeí z toho, zda hodoceý využívá cvčeí, aebo vůbec ecvčí. Do dvou stupňů je rověž řaze průběh emoc, a to eměí se a zhoršeí. K vyhodoceí pak slouží kolv kotgece, ale asocace. ASOCIACE Orgazovaé Vývoj emoc cvčeí zhoršeí eměí se C e l k e m ao 3 5 e 11 13 C e l k e m 33 5 38 Koefcet asocace Q a a b b 311 311 0,1486 Koefcet korelace R a a b b 311 513533 0,0475 Samostaté cvčeí Vývoj emoc zhoršeí eměí se C e l k e m ao 31 4 35 e 1 3 C e l k e m 33 5 38 Koefcet asocace Q a a b b 311 4 311 4 0,5897
- 6 - Koefcet korelace R a a b b 311 4 353335 0,18997 Orgazovaé Vývoj emoc + samostaté zhoršeí eměí se C e l k e m cvčeí ao 53 7 60 e 13 3 16 C e l k e m 66 10 76 Koefcet asocace Q a a b b 533 7 13 533 7 13 0,7 Koefcet korelace R a a b b 533 713 60166610 0,08543 Př měřeí závslost, která je jedostraého charakteru (cvčeí může ovlvňovat vývoj emoc, eplatí to však jž aopak) je vhodější koefcet asocace. Z výsledků asocace vyplývá, že cvčeí má a vývoj emoc výzačý vlv v případě, že jde o cvčeí sám/sama doma. Koefcet asocace Q = 0,59. Důvodem může být to, že samostaté cvčeí doma je obvykle četější ež cvčeí orgazovaé.
- 63 - Vlv cvčeí a přístup k žvotu KONTINGENCE Přístup k žvotu Orgazovaé Celkem cvčeí velm mírě eutrálí mírě velm poztví poztví egatví egatví e 9 1 1 13 ěkdy 4 5 13 pravdelě 3 4 3 1 1 1 Celkem 9 18 5 4 38 k l j 1 j1 j 9 1 3 1 1 38... 38 10,54 13 9 13 18 13 4 1 5 1 4 1 Pearsoův koefcet kotgece: C 10,54 38 10,54 0,461 Byla prokázáa mírá až výzačá závslost, kdy ízká tezta projevu emoc vede k poztvímu přístupu k žvotu. Přístup k žvotu Samostaté Celkem cvčeí velm mírě eutrálí mírě velm poztví poztví egatví egatví e 1 3 ěkdy 4 10 3 1 0 pravdelě 5 7 3 15 Celkem 9 18 5 4 38 k l j 1 j1 j
- 64-1 4 5 7 3 38... 38 16,8454 3 18 3 5 0 9 15 9 15 18 15 4 Pearsoův koefcet kotgece: C 16,8454 38 16,8454 0,554 Byla prokázáa výzačá závslost, poěkud větší, ež u orgazovaého cvčeí. Platí stejě, že ízká tezta projevu emoc vede k poztvímu přístupu k žvotu. Orgazovaé Přístup k žvotu + samostaté Celkem velm mírě eutrálí mírě velm cvčeí poztví poztví egatví egatví e 10 1 1 16 ěkdy 8 15 5 3 33 pravdelě 8 11 3 4 1 7 Celkem 18 36 10 8 4 76 k l j 1 j1 j 10 1 4 1 38... 38,9336 16 18 16 36 16 10 16 8 7 8 7 4 Pearsoův koefcet kotgece: C,9336 38,9336 0,68 Orgazovaé a samostaté cvčeí má poztví vlv a přístup žvotu, když v daém případě je vykazová žší stupeň závslost.
- 65 - Nízí se rověž možost ečlet cvčeí do tří stupňů, a to e, ěkdy a pravdelě, ale vycházet př zkoumáí vlvu cvčeí z toho, zda hodoceý využívá cvčeí, aebo vůbec ecvčí. Do dvou stupňů je rověž přístup k žvotu, a to jako poztví a egatví. Vyloučeo je 5 respodetů, kteří svůj přístup uvedl jako eutrálí. K vyhodoceí pak slouží kolv kotgece, ale asocace. ASOCIACE Orgazovaé Přístup k žvotu cvčeí poztví egatví C e l k e m ao 16 4 0 e 11 13 C e l k e m 7 6 33 Koefcet asocace Q a a b b 16 4 11 16 4 11 0,41 Koefcet korelace R a a b b 16 4 11 0 13 7 6 0,05847 Samostaté cvčeí Přístup k žvotu poztví egatví C e l k e m ao 6 6 3 e 1-1 C e l k e m 7 6 33 Koefcet asocace Q a a b b 6 0 6 1 6 0 6 1 ( 1)
- 66 - Koefcet korelace R a a b b 6 0 61 31 7 6 0,01389 Orgazovaé Přístup k žvotu + samostaté poztví egatví C e l k e m cvčeí ao 4 10 5 e 1 14 C e l k e m 54 1 66 Koefcet asocace Q a a b b 4 10 1 4 10 1 0,4118 Koefcet korelace R a a b b 4 101 514541 0,054 Vzhledem k tomu, že jde o jedostraý vztah, kdy cvčeí může ovlvňovat přístup k žvotu, je vhodým ukazatelem koefcet asocace. Jak je zřejmé z dosažeých výsledků, byl prokázá mírý až výzačý vlv cvčeí a přístup k žvotu, eboť solutí hodota koefcetů asocace je vyšší ež 0,3. Záporé hodoty svědčí o tom, že vyšší stupeň cvčeí vede ke sžováí egatvího přístupu a směřuje tedy ke zvyšováí úrově poztvího přístupu. Zvlášť slý vlv vykazuje samostaté cvčeí, u kterého se předpokládá vyšší četost oprot cvčeí orgazovaému.
- 67 - Iterval spolehlvost proceta cvčících parksoků Orgazovaé cvčeí muž žey společě počet % počet % počet % e 7 33,33 6 35,9 13 34,1 ěkdy 8 38,10 5 9,4 13 34,1 pravdelě 6 8,57 6 35,9 1 31,58 Cvčeí sám /sama doma muž žey společě počet % počet % počet % e 9,5 1 5,88 3 7,89 ěkdy 9 4,86 11 64,70 0 5,64 pravdelě 10 47,6 5 9,4 15 39,47 s p p 1 p P p u s p P 1 p u s p 1 1 Orgazovaé cvčeí, muž: p = 38,10 + 8,57 = 66,67 s p 0,6667 1 0,6667 0,10866 1 P 0,6667 1,96 0,109 P 0,6667 1,96 0,109 P 0,4650 P 0,8684 0, 95 S 95 % pravděpodobostí cvčí orgazovaě 46 87 % mužů parksoků. 1 0,05 Orgazovaé cvčeí, žey: : p = 9,4 + 35,9 = 64,71 s p P P 0,6471 1 0,6471 17 0,1159 0,64711,96 0,1159 P 0,4199 P 0,8743 0, 95 0,64711,96 0,1159 S 95 % pravděpodobostí cvčí orgazovaě 4 88 % že parksoček. 1 0,05
- 68 - Orgazovaé cvčeí, muž a žey: : p = 34,1 + 31,58 = 65,79 s p 0,6579 1 0,6579 P P 38 0,07696 0,6579 1,96 0,077 P 0,5070 P 0,8088 0, 95 0,6579 1,96 0,077 1 0,05 S 95 % pravděpodobostí cvčí orgazovaě 51 81 % parksoků mužů a že. Cvčeí sam doma, muž: p = 4,86 + 47,6 = 90,48 s p 0,9048 1 0,9048 0,0640 1 P 0,9048 1,96 0,0640 P 0,9048 1,96 0,0640 P 0,7794 P 1,030 0, 95 S 95 % pravděpodobostí cvčí sam doma 77 100 % mužů parksoků. 1 0,05 Cvčeí samy doma, žey: p = 64,70 + 49,4 = 94,1 s p 0,941 1 0,941 17, P P 0,0570 0,941 1,96 0,0570 P 0,895 P 1,059 0, 95 0,941 1,96 0,0570 S 95 % pravděpodobostí cvčí samy doma 8 100 % že parksoček. 1 0,05 Cvčeí sam /samy doma, muž a žey: p = 5,64 + 39,47 = 9,11 s p 0,911 1 0,911 38 P P 0,0437 0,9111,96 0,0437 P 0,8354 P 1,0067 0, 95 0,9111,96 0,0437 S 95 % pravděpodobostí cvčí samj /samy doma 83 100 % parksoků mužů a že. 1 0,05
- 69 - Vlv rehltace a vývoj emoc KONTINGENCE Účast a Vývoj emoc C e l k e m rehltac eměí se malé zhoršeí velké zhoršeí e 1 6 3 10 jedou 3 9 1 13 vícekrát 1 9 5 15 C e l k e m 5 4 9 38 Čtvercová kotgece: k l j 1 j1 j 1 6 3 3 9 1 1 9 5 38 38 10 5 10 4 10 9 13 5 13 4 13 9 15 5 15 4 15 9 1,1001 Pearsoův koefcet kotgece: C 1,1001 38 1,1001 0,1677 ASOCIACE. Účast a rehltac eměí se zhoršeí C e l k e m ao 4 4 8 e 1 9 10 C e l k e m 5 33 38
- 70 - Koefcet asocace Q a a b b 49 41 0, 49 41 Koefcet korelace R a a b b 49 4 1 810 533 0,0561 Na základě kotgece asocace lze kostatovat, že jde o ízkou závslost, přčemž rehltace omezuje zhoršováí emoc.
- 71 - Vlv rehltace a přístup k žvotu Účast a rehltac Přístup k žvotu poztví egatví C e l k e m ao 0 4 4 e 7 9 C e l k e m 7 6 33 5 respodetů má eutrálí přístup k žvotu, ejsou tedy uvede Koefcet asocace Q a a b b 0 47 0 47 1 68 0,176 Koefcet korelace R a a b b 0 47 49 7 6 0,064 Mez rehltací a přístupem k žvotu je je ízká asocace charakterzovaá ízkou hodotou koefcetem asocace Q = 0,176-
- 7 - Vlv tezty projevu emoc a přístup k žvotu Itezta projevu emoc Přístup k žvotu poztví eutrálí egatví C e l k e m ízká 6 1 7 středí 19 3 4 6 vysoká 1 5 C e l k e m 7 5 6 38 Čtvercová kotgece: k l j 1 j1 j 6 1 19 3 4 1 38 38 7 7 7 5 6 7 6 5 6 6 5 7 5 5 5 6 38 0,1905 0,086 0,514 0,069 0,106 0,096 0,04 0,1333 38,3080 38 4,104 38 Pearsoův koefcet kotgece: C 4,104 38 4,104 0,31 Byla prokázáa mírá závslost. Nízká tezta projevu emoc vede k poztvímu přístupu k žvotu.
- 73 - Iterval spolehlvost proceta parksoků s poztvím přístupem k žvotu Počet respodetů velm poztví mírě poztví muž žey celkem 5 4 9 10 8 18 eutrálí 3 5 % respodetů velm poztví mírě poztví muž žey celkem 3,81 3,53 3,68 47,6 47,06 47,37 eutrálí 9,5 17,65 13,16 mírě egatví velm egatví Celkem 3 1 4 1 1 1 17 38 mírě egatví velm egatví Celkem 14,9 5,88 10,53 4.,76 5,88 5,6 100 100 100 s p p 1 p P p u s p P 1 p u s p 1 1 Muž: Poztví přístup: p = 3,81 + 47,6 = 71,43 s p 0,7143 1 0,7143 1 0,0986 P P 0,7143 1,96 0,0986 P 0,510 P 0,9076 0, 95 0,7143 1,96 0,0986 S 95 % pravděpodobostí má poztví přístup k žvotu 5 91 % mužů parksoků. 1 0,05
- 74 - Žey: Poztví přístup: p = 3,53 + 47,06 = 70,59 s p P P 0,7059 1 0,7059 17 0,7059 1,96 0,1105 P 0,4893 P 0,95 0, 95 0,1105 0,7059 1,96 0,1105 S 95 % pravděpodobostí má poztví přístup k žvotu 48 93 % že parksoček. 1 0,05 Celkem: Poztví přístup: p = 3,68 + 47,37 = 71,05 s p P P 0,7105 1 0,7105 38 0,07357 0,7105 1,96 0,07357 P 0,5663 P 0,8547 0, 95 0,7105 1,96 0,07357 S 95 % pravděpodobostí má poztví přístup k žvotu 56 % až 86 % parksoků mužů a že. 1 0,05
- 75 - Shrutí výsledků dotazíkového šetřeí V průběhu roku 015 bylo v Parkso klubu Bro orgazováo dotazíkové šetřeí. Bylo osloveo 85 emocých čleů, přčemž 38 z ch (to je 44,7 %) aoymě odevzdalo platý vyplěý dotazík. Výběrový soubor tedy tvoří 38 čleů, z toho 1 mužů (55,6 %) a 17 že (44,74 %). Dotazíky byly podrobey aalýze a dosažeé výsledky jsou pro ázorost dokumetováy telárě a grafcky, v ěkterých případech byly doplěy statstckou aalýzou. Věkové rozmezí čleů je od 51 let do 85 let. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve věkové úrov mez skupou mužů a skupou že jsou mmálí. V obou skupách je věkový průměr ěco ad 70 let, u mužů 70,9 let a u že 70,1 let. Na základě testu ebyl prokázá statstcky průkazý rozdíl. Obecě však platí, že s 95 % pravděpodobostí je průměrý věk mužů parksoků v rozmezí 67 až 74 let, u že v rozmezí 67 až 73 let. Velm šroké tervaly jsou důsledkem velm malého výběrového souboru. Praktcky mmálí je rověž rozdíl ve varltě charakterzovaý blízkým hodotam varačích koefcetů. Největší zastoupeí parksoků lze očekávat kolem tzv. modálí hodoty 68,8 let, prostředí hodota věkové řady je medá o hodotě 70,3 let. V Brě-městě žje převážá větša čleů, a to 7 čleů, což představuje 71,05 %. V okrese Bro-vekov bydlí 8 čleů, tj. 1,05 %, a pouze 3 čle představující 7,90 % jsou z jého okresu, přčemž to jsou pouze muž. Je malý počet emocých čleů bydlí samostatě, je to 13,16 % ( pouze 1 muž a 4 žey). Trváí Parksoovy choroby bylo hodoceo bez ohledu a pohlaví. Průměrá délka trváí choroby u výběru je 9,4 let, obecě lze očekávat, že s 95 % pravděpodobostí to bude v rozmezí 7,59 až 10,9 let. Délka trváí choroby je daleko varlější ež věk parksoků. Modus délky trváí choroby je 8,33 let, kolem této úrově je ejvětší zastoupeí parksoků. Prostředí doba trváí Parksoovy choroby u hodoceých je 8,17 let. Koefcet korelace mez věkem a délkou emoc parksoků je velm ízký a statstcky eprůkazý. Praktcky to zameá, že závslost eexstuje. Zajímavý z hledska zkoumáí dědčost je pozatek, že se v 6 případech ze 38 u ěkoho z rody vyskytovala ebo vyskytuje Parksoova emoc. V relatvím vyjádřeí to je 15,79 %. Pokud jde o projevy Parksoovy emoc, bylo íduto ěkolk druhů projevu, přčemž a rozdíl od ostatích otázek měl každý respodet možost uvést více druhů. Podle četost výskytu je pořadí ásledující: ztuhlost svalstva (6), třes (19), samovolé pohyby (16), pády (1), psychcké problémy (11) a jé projevy (7). Nejčastějším projevem Parksoovy emoc je u vybraého
- 76 - souboru parksoků ztuhlost svalstva a z toho plyoucího zpomaleí pohybů, především jejch astartováí. Třes, který se umístl a druhém místě, může být takové tezty, že zemožňuje č alespoň zesadňuje ěkteré čost (apř. přeos jídla č ápojů, psaí, ). Zvlášť ebezpečé jsou ečekaé a eovladatelé pády, jež mohou způsobt zraěí. Rozdíly v četost výskytu druhu projevů emoc byly testováy spolu s jejch četostm ve věkových skupách. Statstcky vysoce průkazé rozdíly (99 % pravděpodobost) v počtu výskytů jsou mez ztuhlostí svalstva s ejvětším zastoupeím a ostatím druhy projevu emoc kromě samovolých pohybů, kde je rozdíl statstcky průkazý (95 % pravděpodobost) a třesu, kde je rozdíl statstcky eprůkazý. Ve věkových skupách je ejvětší četost projevů emoc ve skupě 61 70letých. Statstcká průkazost rozdílů je uvedea v příslušých tulkách. Nebyl prokázá vlv věku parksoků a druh projevu emoc. Koefcet kotgece C = 0,176 je velm ízký a statstcky eprůkazý vzhledem k eprůkazému. Př hodoceí vývoje emoc převážá větša uvedla malé zhoršováí, přčemž vývoj emoc je horší u mužů ež u že. Velké zhoršeí vykázalo 8,57 % mužů, zatímco u že je 17,65 %. Logcky se předpokládá, že léčba průběh emoc přece je zmírňuje, což potvrdly výsledky dotazíkového šetřeí. Vyloučí-l se odpověď evím, pak se 64 % čleů vyjádřlo kladě ve smyslu zmírňováí emoc a 36 % odpovědělo, že zmírňováí epocťuje. Poměr je zhruba : 1. Vzhledem k malému počtu hodoceých ebylo prokázáo, že př zvyšující se době trváí emoc dochází ke zvyšováí tezty jejího projevu, když meší vlv byl zjště. Koefcet kotgece C = 0,174 představuje ízkou závslost, která je př daém rozsahu souboru statstcky eprůkazá. Výrazě ejčetější odpovědí je středí tezta projevu emoc a přtom u obou pohlaví představuje aprosto stejý podíl, tj. 50 %. Je to často pohodlější odpověď usadňující rozhodováí. Zajímavé je, že 4,86 % mužů epotřebuje czí pomoc, zatímco u že to je je 3,53 %. Na stálé pomoc je závslých 10,53 % čleů, tedy každý desátý emocý. Vlv počasí epocťuje 47 % čleů, s velkou převahou to jsou muž. Slý vlv uvedl je 1 muž oprot 5 žeám ze 17 (skoro 30 %). Nesporý výzam u emocých Parksoovou chorobou má pohyb. Může se vyskytovat v růzé formě. Kromě sportovích aktvt, růzých pochodů, procházek, plaváí, úměrému pracovímu zatížeí apod. má začý a ezaedbatelý výzam cvčeí.
- 77 - Hodoceo bylo orgazovaé cvčeí, obvykle jedekrát týdě pod vedeím fyzoterapeuta, a samostaté každodeím cvčeím doma. Z výsledků vyplývá, že vztah mez orgazovaým cvčeím a samostatým cvčeím doma vyjádřeý koefcetem kotgece C = 0,477 je ízký a přtom s ohledem a malý rozsah souboru ( = 38) je statstcky eprůkazý. Z praktckého hledska to zameá, že vyšší tezta orgazovaého cvčeí je málo ovlvňuje rověž vyšší teztu cvčeí doma. I tak však lze s meší pravděpodobostí kostatovat, že kdo se zúčastňuje orgazovaého cvčeí, cvčí doma spíše tezvěj, ež kdo echodí orgazovaě cvčt. Př zkoumáí vlvu cvčeí a vývoj emoc byla zjštěa ízká kotgece. Z výsledků asocace však vyplývá, že cvčeí má a vývoj emoc výzačý vlv v případě, že jde o cvčeí sám/sama doma. Koefcet asocace Q = 0,59. Důvodem může být to, že samostaté cvčeí doma je obvykle četější ež cvčeí orgazovaé. Je malá část hodoceých doma ecvčí, z 38 čleů jsou to je muž a 1 žea. Nesporě poztví vlv se projevl př zkoumáí vlvu cvčeí a přístup k žvotu. Jak v případě kotgece, tak v případě asocace jde o mírou až výzačou závslost, přčemž vyšší stupeň cvčeí vede ke sžováí egatvího přístupu a směřuje tedy ke zvyšováí úrově poztvího přístupu k žvotu. Rehltace vykazuje s vývojem emoc je ízkou závslost vyjádřeou koefcetem asocace Q = 0,. Působí ve smyslu omezováí zhoršováí emoc. Ještě meší vlv má rehltace př ovlvňováí přístupu k žvotu. Je potěštelé, že začá převaha respodetů oemocělých Parksoovou chorobou má poztví přístup k žvotu, což má pro jejch psychku začý výzam. Poztví, eutrálí a egatví přístup jsou v procetckém poměru 71 : 13 : 16. Naprostá převaha dotazovaých, kteří odpověděl a otázky dotazíku, se hlásí ke klubové čost, z toho zhruba polova aktvě a polova pasvě. Jako svého koíčka uvedl respodet ejčastěj prác a zahrádce ebo v zahradě (14 krát) a četbu (11 krát). Následuje luštěí křížovek a sudoku (5 krát), plaváí (4 krát). krát: práce a PC, voučata, chata, procházky, televze, pleteí, ští, rdokme, poslech hudby 1 krát: cvčeí,výlety, myslvost, dvadlo, flmy, hra a kytaru, poslech ráda, kutlství, kutlské úpravy u RD, práce archtekta, modelářství, vyřezáváí, sběratelství, karetí hry, zhotovováí hraček V pozámkách byly vzesey přpomíky a 4 formace, z chž 3 poztvě hodotly čost klubu.