3. AMPLITUDOVĚ MODULOVANÉ SIGNÁLY

Podobné dokumenty
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

PSK1-5. Frekvenční modulace. Úvod. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. Název školy: Vzdělávací oblast:

X31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky

Harmonický průběh napětí a proudu v obvodu

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

1.8. Mechanické vlnění

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Skládání kmitů

VY_32_INOVACE_E 15 03

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Modulace analogových a číslicových signálů

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

r Odvoď te přenosovou funkci obvodů na obr.2.16, je-li vstupem napě tí u 1 a výstupem napě tí u 2. Uvaž ujte R = 1Ω, L = 1H a C = 1F.

Fourierova transformace

1. Signá ly se souvislým časem

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

DSY-4. Analogové a číslicové modulace. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Zadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz

1 Modelování systémů 2. řádu

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

ANALÝZA PNUS, EFEKTIVNÍ HODNOTA, ČINITEL ZKRESLENÍ, VÝKON NEHARMONICKÉHO PROUDU

Základy a aplikace digitálních. Katedra radioelektroniky (13137), blok B2, místnost 722

Systé my, procesy a signály I. Vypoč těte normovanou energii signálů na obr.1.26 v č asovém intervalu T = 1ms: -1V. f) 1V

ÚPGM FIT VUT Brno, periodické a harmonické posloupnosti. konvoluce Fourierova transformace s diskrétním časem

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Diferenciální rovnice 3

TROJFÁZOVÁ SOUSTAVA ZÁKLADNÍ POJMY

14. přednáška. Přímka

Rezonanční obvod jako zdroj volné energie

Derivace a monotónnost funkce

(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení

Parametrická rovnice přímky v rovině

Derivace funkcí více proměnných

Nauka o Kmitání Přednáška č. 4

Symbolicko - komplexní metoda II Sériové zapojení prvků R, L a C

2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY

ÚPGM FIT VUT Brno,

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Laboratorní měření 1. Seznam použitých přístrojů. Popis měřicího přípravku

Integrování jako opak derivování

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

Afinita je stručný název pro afinní transformaci prostoru, tj.vzájemně jednoznačné afinní zobrazení bodového prostoru A n na sebe.

Osnova. Idea ASK/FSK/PSK ASK Amplitudové... Strana 1 z 16. Celá obrazovka. Konec Základy radiotechniky

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Přechodné děje 2. řádu v časové oblasti

Digitalizace převod AS DS (analogový diskrétní signál )

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Fyzikální praktikum 1

2 Teoretický úvod Základní princip harmonické analýzy Podmínky harmonické analýzy signálů Obdelník Trojúhelník...

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

Mezi elementární komplexní funkce se obvykle počítají tyto funkce: f(z) = az + b,

Laboratorní úloha č. 3 - Kmity I

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

U01 = 30 V, U 02 = 15 V R 1 = R 4 = 5 Ω, R 2 = R 3 = 10 Ω

Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_348

1.7. Mechanické kmitání

Základní pojmy o signálech

Přenos pasivního dvojbranu RC

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Komplexní obálka pásmového signálu

Funkce pro studijní obory

Přehled veličin elektrických obvodů

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

1/15. Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných

Diferenciální rovnice 1

9.7. Vybrané aplikace

sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

6.3. Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty

Systé my, procesy a signály I - sbírka příkladů

Diferenciální rovnice

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

MĚŘENÍ ÚHLOVÝCH KMITŮ ZA ROTACE

Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Kapacita, indukčnost; kapacitor-kondenzátor, induktor-cívka

Měření vlastností datového kanálu

Mnohé problémy analýzy dynamických systémů vedou k řešení diferenciální rovnice (4.1)

Téma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky

KTE/TEVS - Rychlá Fourierova transformace. Pavel Karban. Katedra teoretické elektrotechniky Fakulta elektrotechnická Západočeská univerzita v Plzni

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

I. část - úvod. Iva Petríková

Elektromechanický oscilátor

31ZZS 9. PŘEDNÁŠKA 24. listopadu 2014

Signál v čase a jeho spektrum

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST

Transkript:

3. AMPLITUDOVĚ MODULOVANÉ SIGNÁLY Modulací nazýváme proces při kterém je jedním signálem přetvář en jiný signál za účelem př enosu informace. Př i amplitudové modulaci dochází k ovlivňování amplitudy nosného signálu, který můžeme zapsat ve tvaru s ( t) = S cos( ωt + ϕ ), signálem modulač ním sm ( t ), viz obr.3.. S je amplituda, ω je ú hlový kmitoč et a ϕ je počáteč ní fáze. Při modulaci jsou kladeny na modulač ní funkci s ( t) tyto požadavky: m. Její spektrum S m (ω) je omezeno na pásmo ú hlových kmitoč tů ω -ω m, ω m.. sm ( t) je normovanáfunkce, neboli pro každé t je sm( t ). U amplitudové modulace je zpravidla ω m << ω. Pro okamžitou amplitudu S(t) platí: S( t) = S + S msm ( t). (3.) Stejnosměrné posunutí o S je nutné proto, aby okamžitáamplituda S(t) neměnila znaménko, což by vedlo k ovlivňování fáze modulovaného signálu s(t). Konstanta m nazývanámodulačním činitelem urč uje do jaké míry bude docházet k ovlivnění amplitudy a musí při dodržení požadavku (viz výše) splňovat podmínku m,. Je-li m vyjádř eno v procentech mluvíme o hloubce modulace. Výsledný amplitudově modulovaný signál je dán vztahem: s( t) = S ( + ms ( t))cos( ω t + ϕ ) (3.) m Obr.3.. Č asové průběhy př i amplitudové modulaci harmonickým signálem, m =,8. Spektra amplitudově modulovaných signálů budou ukázány u jednotlivých příkladů. Tento typ amplitudové modulace je jedním z nejstarších typů modulace vůbec. Její hlavní výhodou a důvodem zavedení je možnost velice snadné demodulace, tedy získání přenášené informace.

3. Amplitudově modulované signály Ř EŠ ENÉ PŘ ÍKLADY r 3.. Nakreslete fázorový diagram a reálné spektrum amplitudově modulovaného signálu s(t)=s [+m.cos(ωt+φ)]cos(ω t) př i ω >> Ω. Využijeme možnosti vyjádř ení funkce s(t) jako průmět odpovídajícího fázoru S $ ( t) do reálné osy: jωt { } [ Ω Φ ] ω [ Ω Φ ] s ( t ) = S + m cos( t + ) cos( t ) = Re S + m cos( t + ) e = ms ms S e jωt e jφ e jωt e jφ e jω t = Re + + = jω t ms ms S e e j( + ) t e j e j( ) t e j ω Ω Φ ω Ω Φ = Re + +. Fázorový diagram: Pro t = je: Obr.3.. Fázorové diagramy amplitudově modulovaného signálu. Jak je vidět z výsledku, př i modulaci jedním harmonickým signálem je výsledný fázor složen ze tří fázorů jak je naznač eno na obr. 3.a). Č astěji se však používázobrazení podle obr. 3.b). Fázory s moduly.5ms rotují relativní rychlostí ±Ω vůč i fázoru s modulem S. Spektrum AM signálu: můžeme ještě upravit př edchozí vztah: jω t ms s t S e e j( ) t ms e j e j( ) t e j ω + Ω Φ ω Ω Φ ( ) = Re + + = ms = Re S[ cos( ωt) + j sin( ωt) ] + [ cos(( ω + Ω) t + Φ) + j sin(( ω + Ω) t + Φ) ] + ms ms + [ cos(( ) t ) + j sin(( ) t )] S cos( t) cos[( ) t ] = + ω Ω Φ ω Ω Φ ω ω + Ω + Φ + ms + cos(( ) t ). ω Ω Φ Spektrum amplitudově modulovaného signálu, v případě kdy modulač ním signálem je jediná harmonickáfunkce s ú hlovým kmitoč tem Ω, je složeno ze tří složek na kmitoč tech ω, ω + Ω a ω - Ω. Postranní složky mají velikost ms /. 7

Obr.3.3. Spektrum amplitudově modulovaného signálu. r 3.. Urč ete rovnici amplitudově modulovaného signálu, chceme-li dosáhnout hloubky modulace % při daném modulač ním signálu s m (t)=sin(t)+sin(3t). Kmitoč et nosné f = 75Hz, amplituda nosné je S =,V. Nakreslete fázorový diagram pro t =.s a spektrum. Modulač ní funkce musí být normovaná. Proto je nejprve nutné najít maximální hodnotu modulač ního signálu. Najdeme tedy jeho extrém: d [ sin( t) + sin( 3 t) ] =, dt cos( t) + 3 cos( 3 t) =. Tuto rovnici je možno upravit např. pomocí známého vztahu: cos( a)cos( b) = cos( a + b) + cos( a b). Zvolíme-li a=t, b=t, dostáváme: cos( t)cos( t) cos( t) = cos( 3 t). Levou stranu dosadíme do ř ešené rovnice a dostaneme: [ ] cos( t ) + 3 cos( t )cos( t ) cos( t ) = /: cos( t ) cos( t ) = Dále platí: cos( a) cos ( a) = a tedy cos ( t ) 8 = cos( t ) = t = arccos t =. 9s 3 ( ) 3 Řešení je periodické s periodou T =,s neboť funkce cos(t) je periodickás periodou. Nyní určíme hodnotu s m (,9) sin( t 9) + sin( 3, 9) = 54.. 8

3. Amplitudově modulované signály ( n Normovanou modulač ní funkci určíme podle vztahu s ) m ( t) = sm ( t) / max( sm ( t)). Vzhledem k požadavku % hloubky modulace je m =. Výslednárovnice amplitudově modulovaného signálu je tedy: s( t) =, + [ sin( t) + sin( 3 t) ] cos( 5 t) V. 54. s(t) [V].5..5..5 -.5 -. -.5 -. -.5.5..5..5.3 t[s] Obr.3.4. Č asový průběh AM signálu s modulač ní funkcí s m (t) = sin(t) + sin(3t). Pro zobrazení signálu v komplexní rovině upravíme vztah s(t):. e e e e s( t) = Re. + + 54. j j jt jt j3t j3t e j5t = j j j j j5t jt j t j t j t = Re. e +. e e + e e + e e + e e 35 4 8, j j j. j. { ( )}.7.7 5 s (. ) = Re. +. 35 e + e + e + e =. 47. Obr.3.5. Fázorový diagram amplitudově modulovaného signálu, t =,s.. Pro pohodlné urč ení spektra můžeme vztah pro s(t) ještě upravit: s( t) =, cos( t) +, cos t cos t cos t cos t. + + + 5 35 4 8 9

Obr.3.. Spektrum amplitudové modulace př i modulaci dvěma harmonickými signály. r 3.3. Amplitudově modulovaný signál je zadán svým spektrem. Urč ete: a) hloubku modulace, b) rovnici modulovaného signálu. Obr.3.7. Spektrum amplitudové modulace k příkladu 3.3. Určíme souč et jednotlivých harmonických složek: s( t) =, cos.,. t +, cos.,. t, cos.,. t. + + 3 7 99 7 3 4 4 Protože platí: cos( a)cos( b) = cos( a + b) + cos( a b), můžeme psát

3. Amplitudově modulované signály s( t) =, cos.,. t +, cos.,. t cos.,. t + + 4 = 4 =, +, cos.,. t + cos.,. t + 4 = 4 =, +, cos 4 7 4. t + 4 + cos,. t m=,7. Do minima znalostí problematiky amplitudové modulace patří závěry příkladu 3.. Při jejich využití by bylo možno přímo psát S =,V, ω =,. rad/s, Ω = (.3 -,. ) = 4 4 rad/s. Φ = /-/4=/4rad a ϕ = /rad. Dále platí m.,/ =.7 m =,7. V r 3.5. Na osciloskopu byl sejmut č asový průběh amplitudově modulovaného signálu. Bylo zjištěno, že minimální amplituda obálky S min =.5V (viz obr.3.), maximální amplituda S max =.75V. Další ú daje nebyly změř eny. Urč ete hloubku modulace. Vztah pro její urč ení odvoďte obecně. Obálka AM signálu nabude hodnoty S min jestliže s m (t)=- a hodnoty S max pro s m (t) (viz. 3.). Pak tedy dostaneme dvě rovnice: S = S ( m), min S = S ( + m). max Z první vyjádříme: Smin = ( m) S, Smax( m) = Smin ( + m) m S max = S Smax + S Po dosazení: 75.. 5 m = =. 55. 75. +. 5 Hloubka modulace je tedy př ibližně 55.5% min min. Uvedený postup měř ení hloubky modulace lze s výhodou použít v případě, je-li splněna podmínka ω >> Ω. V opač ném případě by mohl nastat problém s urč ením S min a S max, neboť signál by nemusel mít v potř ebném bodě maximum. r 3.. Urč ete spektrální funkci amplitudově modulovaného signálu S AM (ω), jestliže modulač ní funkce s m (t) je zadána obecně a její spektrální funkce S m (ω) je omezena na pásmo ú hlových kmitoč tů ω -ω m, ω m. Pro spektrální funkci AM signálu platí: jωt S jω t jω t jωt S AM ( ω) = S [ + msm ( t) ] cos( ω t) e dt = ( e + e ) e dt =

ms jω S + S t jωt jωt j( ω ω ) t j( ω ω ) t = sm ( t)( e + e ) e dt = e dt + e dt + ms j( ω + ω ms ) t j( ω ω ) t + sm ( t) e dt + sm ( t) e dt. Zavedeme-li kmitoč ty: ν=(ω+ω ) a µ=(ω-ω ), pak můžeme psát: S j t S j t ms j t ms j t e dt e dt sm t e dt sm t e dt ν + + + = µ ( ) ν ( ) µ S S ms ms S = m S m δ( ν) + δ ( µ ) + ( ν ) + ( µ ). První dva integrály př edstavují výpoč et spektrální funkce stejnosměrného signálu, druhé dva integrály jsou výpoč ty spektrálních funkcí modulač ního signálu. Výslednáspektrální funkce tedy bude: ms ms S S S S ( ω) = δ ( ω + ω ) + δ ( ω ω ) + m ( ω + ω ) + S m ( ω ω ). Poznámka: Výpoč et. a. integrálu lze snadno ukázat s využitím filtrač ního účinku Diracova impulsu: { } δ ω ω jωt ω jω t jω t ( ) e d = e F e = δ ( ω ω ) jω t jωt e e dt = δ ( ω ω ). Obr.3.8. Spektrální funkce a) modulač ního a b).amplitudově modulovaného signálu. Spektrální funkce S m (ω) AM signálu vznikne tak, že spektrální funkce modulač ního signálu S m (ω) se posune na kmitoč ty -ω a ω a vynásobí se č lenem ms /. Na obou kmitoč tech -ω a ω se objeví Diracovy impulsy o mohutnosti S.