. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h

Podobné dokumenty
1. Přirozená topologie v R n

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

7. Analytická geometrie

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Kapitola 4 Euklidovské prostory

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

5. Posloupnosti a řady

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

Diferenciální versus diferenční počet

P. Girg. 23. listopadu 2012

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

Definice obecné mocniny

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

8.2.1 Aritmetická posloupnost

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Časopis pro pěstování matematiky

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Základní pojmy kombinatoriky

Matematická analýza I

2.7.5 Racionální a polynomické funkce

Lineární programování

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

12. N á h o d n ý v ý b ě r

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

1 Základní pojmy a vlastnosti

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Základní pojmy kombinatoriky

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Užití binomické věty

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné

Matematika I, část II

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

2.4. INVERZNÍ MATICE

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

f B 6. Funkce a posloupnosti 3 patří funkci dané předpisem y = 2 x + 3. [všechny] 1) Rozhodněte, která z dvojic [ ;9][, 0;3 ][, 2;7]

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

-cenzura- Obsah. 1.1 Přeskoč není důležité

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Mocninné řady - sbírka příkladů

Analytická geometrie

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg České Budějovice

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

ZÁKLADNÍ TYPY DŮKAZŮ, MATEMATICKÁ INDUKCE

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MATEMATICKÁ ANALÝZA 1. Doc. RNDr. Jaroslav Hančl, CSc. Jan Šustek

Diferencovatelné funkce

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

Vlastnosti posloupností

Derivace součinu a podílu

1 Základní matematické pojmy Logika Množiny a jejich zobrazení... 7

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

GEOMETRIE I. Pavel Burda

5 Křivkové a plošné integrály

O Jensenově nerovnosti

Derivace funkcí jedné reálné proměnné

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

Petr Šedivý Šedivá matematika

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby.

Transkript:

MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zií seestr 999/. Derivace prvío řádu V této základí kapitole pojedáváe o dierecovatelosti zobrazeí : U R R (podožia U je vždy otevřeá). Zavádíe ěkolik základíc pojů derivace: Frécetovu, Gâteauovu, derivace podle vektoru a parciálí derivace. Ukazujee souvislost těcto pojů s poje derivace z prvío ročíku. Ukazujee pravidla pro derivováí základíc zobrazeí. Vysvítá, že pouze Frécetova derivace splňuje základí větu o derivaci složeéo zobrazeí: derivace kopozice dvou zobrazeí je rova kopozici jejic derivací. Slabší derivace podle vektoru a zejéa parciálí derivace se zase poěrě sado počítají. Ukazujee, že v případě spojitě dierecovatelýc zobrazeí lze výody všec pojů derivace spojit: spojitou dierecovatelost zobrazeí a otevřeé ožiě lze sado odalit poocí parciálíc derivací a přito se jedá o poje se stejě ezkýi (či dokoce, jak zjistíe později, ezčíi) vlastosti, jaké á Frécetova derivace. Většia výsledků této kapitoly je ezávislá a volbě ory a prostorec R a R. Na řídké výjiky vždy upozorňujee... Frécetova derivace. Zobrazeí : U R R se jeuje dierecovatelé v bodě U, eistuje-li lieárí zobrazeí l : R R takové, že li ( + ) ( ) l ( ). (..) V podíce (..) vystupují dvě ory, které jsou ozačey stejý sybole: jeda a R a druá a R. Buď. jiá ora (a R i R ), pro kterou platí.. M. viz věty.7 a. (čísla a M lze vybrat tak, aby erovost platila v R i R ). Máe l l M l ( + ) ( ) ( ) + + ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ), (..) M což zaeá, že podíka (..) je ekvivaletí podíce li ( + ) ( ) l ( ). (..3) Teto pozatek je užitečý při kokrétíc výpočtec: je při ic ožo používat libovolou oru. Podíka (..) je ekvivaletí podíce li ( + ) ( ) l ( ). (..4) Věta.. Lieárí zobrazeí l, splňující (..), eistuje ejvýše jedo. D ů k a z. Připusťe, že jsou taková zobrazeí dvě, l a l, a že eistuje vektor R takový, že l( ) l ( ). Platí a li ( + s ) ( ) l ( s ), + s s li ( + s ) ( ) l ( s ). + s s

MATEMATICKÁ ANALÝZA III Máe l ( ) l ( ) ls ls li ( ) ( ) + s s + s l s + s l s li ( ) ( ) ( ) + li ( ) ( ) ( ). + + s s s s Teto spor dokazuje větu. Lieárí zobrazeí l z předcozí deiice se ozačuje D ( ) a azývá (Frécetovou) derivací zobrazeí v bodě. Následující tvrzeí uvádějí základí vlastosti Frécetovy derivace. Věta. (o diereciálu). Zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě, právě když eistuje lieárí zobrazeí l : R R, okolí V R, obsaující bod R, a zobrazeí ε : V R tak, že li ε( ) a pro každé R (..5) ( + ) ( ) l( ) +ε ( ). (..6) Platí l( ) D( )( ). D ů k a z. Podíka (..6) společě s (..5) je ekvivaletí podíce li ( + ) ( ) l ( ), (..7) což dokazuje tvrzeí. Polože a zvole libovolě lieárí zobrazeí l : R R, l ( ) k. Z podíky (..5) plye, že eistuje okolí uly W R takové, že pro každé W platí ε( ) < k. Pro taková ovše dostáváe ε( ) < l( ). (..8) Tato skutečost se obvykle opisuje slovy zobrazeí ( + ) ( ) D( )( ) koverguje k ule rycleji ež libovolá příka ebo D ( ) je lieárí část přírůstku ukce v bodě. K podobéu závěru lze dojít i při obecé a. Věta.3. Zobrazeí : U R R, dierecovatelé v bodě, je v toto bodě spojité. D ů k a z. Z (..6) plye li ( ( + ) ( )). Nyí dokážee základí větu o derivaci složeéo zobrazeí. Nejprve poocé lea: Lea.4. Necť zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě U. Pak zobrazeí ( + ) ( ) je a ějaké okolí bodu R oraičeé. D ů k a z. Podle věty. je ( + ) ( ) D ( ) ( ). + ε (..9) Nora prvío sčítace a pravé straě je oraičea čísle D ( ), druý á v bodě

. DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU 3 R liitu rovu, je tedy a ějaké okolí tooto bodu rověž oraičeý. Věta.5 (o derivaci složeéo zobrazeí). Necť zobrazeí : U R R je 3 dierecovatelé v bodě U, zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě ( ) U. Pak zobrazeí o je dierecovatelé v bodě a platí Máe D( o )( ) D ( ) od ( ). (..) D ů k a z. Ozače l D ( ), l D ( ). Pro R ozače ( + ) ( ). (..) ( ) ( ) ( ) ( + ) ( ) l l( ) ( ( + ) ) ( ( ) ) l( ( + ) ( ) ) + l( ( + ) ( ) ) l( l( ) ) + ( + ) ( ) l( ) ( + ) ( ) l( ) + l ε( ) ( + ) ( ) l( ) + l, kde li ε ( ). Z věty.3 plye, že při je li. Navíc, podle leatu.4 je výraz a ějaké okolí uly oraičeý. Proto je liita výrazu a pravé straě rova ule a věta dokázáa. Věta.6. Každé kostatí zobrazeí : R R je dierecovatelé v každé bodě R. Platí D ( ). D ů k a z. Platí li ( + ) ( ) li ( ) ( ). Věta.7. Každé lieárí zobrazeí l : R R je dierecovatelé v každé bodě R. Platí Dl( ) l. D ů k a z. Máe l li ( + ) l ( ) l ( ) l li ( ) + l ( ) l ( ) l ( ). Věta.8. Zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě U, právě když jsou v toto bodě dierecovatelé jeo složky,, K, : U R. Pro každé R platí D ( )( ) D ( )( ), D ( )( ), K, D ( )( ). (..) D ů k a z. Zřejý. Vzta (..) se dá apsat takto: ( ) D ( ) D ( ), D ( ), K, D ( ). (..3) ( )

4 MATEMATICKÁ ANALÝZA III Následující věta ukazuje, jak souvisí právě deiovaý poje derivace s poje derivace z prvío ročíku. Věta.9. Fukce : U R R je dierecovatelá v bodě U, právě když ta á derivaci (ve syslu prvío ročíku). Pro každé R platí D ( )( ) ( ). (..4) D ů k a z. Předpokládeje, že eistuje ( ). Pak li ( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) li + ( ). Naopak, je-li ukce v bodě dierecovatelá a D ( )( ) k, pak + + ( ) li ( ) ( ) li ( ) ( ) k + k ( + ) ( ) k li + k + k k. Další věta ukáže, jak sado se derivují zobrazeí z R do R. Věta.. Zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě U právě když á v toto bodě každá jeo složka derivaci ve syslu prvío ročíku. Pro každé R platí D ( )( ) (( ) ( ),( ) ( ), K,( ) ( ) ). (..5) D ů k a z. Necáváe a čteáři. Věta.. Zobrazeí s : R R, s ( ) +, a p : R R, p ( ), jsou dierecovatelá v každé bodě R. Platí Takže Ds( )( ) +, (..6) Dp( )( ) +. D ů k a z. Tvrzeí pro zobrazeí s plye přío z věty.7. Pro zobrazeí p áe p ( + ) p ( ) ( + )( + ) a, { } a {, } a, p li ( + ) p ( ) a tvrzeí je dokázáo. { }. (..7) Věta.. Jsou-li, : U R R zobrazeí dierecovatelá v bodě U, pak pro libovolá čísla c, c R je zobrazeí c + c dierecovatelé v bodě a platí D( c + c )( ) cd ( ) + cd ( ). (..8) D ů k a z. Ozače l lieárí zobrazeí, přiřazující každéu vektoru (, ) R R vektor c + c a (, ) zobrazeí ( ( ), ( )). Máe

. DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU 5 D( c c)( ) D lo(, ) ( ) Dl( ( ), ( )) od(, )( ) l o ( D ( ), D ( ) ) cd ( ) + cd ( ) (Věta.5,.7 a.8). + ( ) Pokuste se podobě dokázat větu o derivaci součiu dvou ukcí (využijte přito derivaci zobrazeí p z věty.).. Derivace podle vektoru, Gâteauova derivace. Necť : U R R, U, R. Derivací zobrazeí podle vektoru v bodě rozuíe liitu Necť g s D ( ) li ( + ) ( ). s s : R R je zobrazeí, deiovaé předpise (..) g () s + s. (..) Přío z uvedeé deiice plye ásledující jedoducé tvrzeí. Lea.3. Zobrazeí : U R R á v bodě U derivaci podle vektoru R, právě když je zobrazeí o g dierecovatelé v ule. Platí D( ) D ( og)( )( ) ( og) ( ), K,( og) ( ). D ů k a z. Předpokládeje, že zobrazeí věty. je ve vztau ( ) ( og )( s) ( og )( ) D( og )( )( s) + sε( s) (..3) o g je dierecovatelé v ule. Pak podle li s ε ( s). Vzlede k tou, že ( o g )( s) ( + s), dostáváe současě eisteci uvažovaé derivace podle vektoru i prví rovost v (..3). Druá rovost plye z věty.. Obráceá iplikace plye ied z (..3). Derivace zobrazeí v bodě podle vektoru je tedy derivací zobrazeí s ( + s) v ule. To, společě s větou., uožňuje počítat derivace podle vektorů velice sado. Je-li zobrazeí D ( ) lieárí, azýváe je Gâteauovou derivací zobrazeí v bodě a začíe DG ( ). Je tedy DG ( ) L( R, R ). Lea.4. Je-li zobrazeí : U R R dierecovatelé v bodě U, á v toto bodě i Gâteauovu derivaci a platí D ( ) G D ( ). (..4) D ů k a z. Uvažuje zobrazeí g z (..). Toto zobrazeí je dierecovatelé a platí Dg ( )( s) s. Podle věty.5 áe D( og )( )( ) D ( ) odg ( ) ( ) D ( )( ) Tvrzeí tedy plye z leatu.3. ( ). Lea.5. Necť U R, : U R. Eistuje-li derivace D ( ), kde, pak je zobrazeí v bodě dierecovatelé. D ů k a z. Pro, R uvažuje zobrazeí g : R R z (..). Platí ( og ) og a tvrzeí plye z leatu.3 a věty.5. Uvaže ukci : R R, deiovaou předpise

6 MATEMATICKÁ ANALÝZA III, když, (, ) (..5) jidy. Vidíe, že derivace této ukce v ule podle libovoléo vektoru R eistuje. Platí D ( ) ( ). Jelikož ovše ukce eí lieárí, zaeá to, že DG ( ) eeistuje. Přesvědčte se, že podobou vlastost á ukce 3 ( ) 3 ( ), když (, ) (, ), (, ) ( ) + ( ) (..6), když (, ) (, ). která je dokoce spojitá. Gra této ukce vidíe a ásledující obrázku: y 3 ( ) 3 ( ), když (, ) (, ), (, ) ( ) + ( ), když (, ) (, ). Uvažuje yí ukci : R R, deiovaou předpise, když >, ( ), (, ) (..7) jidy. Sado zjistíe, že tato ukce á v ule Gâteauovu derivaci, ačkoli ta eí spojitá. Vidíe tedy, že pro Gâ-

. DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU 7 teauovu derivaci eplatí věta.3. Poocí posledě uvedeé ukce lze sado dokázat, že pro Gâteauovu derivaci eplatí ai věta.5. Stačí deiovat ukci g : R R předpise gt () (, tt ) a uvažovat kopozici o g. (..8) Nyí uvedee pro zajíavost obdobu věty.5, která platí (z části) i pro Gâteauovu derivaci. Věta.6. Necť zobrazeí : U R R á Gâteauovu derivaci v bodě U, k zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě ( ) U. Pak zobraueí o á v bodě Gâteauovu derivaci a platí D ( o )( ) D ( ) od ( ). (..9) G G D ů k a z. Necť g : R R je zobrazeí z (..). Podle leatu.3 je zobrazeí o g dierecovatelé v ule, je takové tedy i zobrazeí g o o (věta.5). Zobrazeí o tedy á derivaci podle vektoru (opět lea.3) a platí D ( o )( ) D( o og )( )( ) D ( )( D( og )( )( ) ) ( ) D ( ) D ( ). (..) Přiřazeí D ( o )( ) je tedy lieárí a vzta (..9) dokázá..3. Parciálí derivace.necť : U R R, U. Ozače e, e, K, e kaoickou bázi vektorovéo prostoru R (tedy e (,, K, ), e (,,, K, ),, e (, K,, )). Derivace zobrazeí v bodě podle e i se azývá parciálí derivací zobrazeí podle i-té proěé v bodě. Kladee D ( ) De ( ), D ( ) De ( ), M D( ) D ( ). e (.3.) Pro uvedeé zobrazeí, bod U a číslo i {, K,, } ozače U i, ožiu všec t R takovýc, že (,,, i i+ K, t,, K, ) U, i-té ísto a i, zobrazeí z U i, do R, deiovaé předpise (.3.) ( t ) ( i i i,,,,, t, + K, K, ). (.3.3) Toto zobrazeí se azývá i-té parciálí zobrazeí zobrazeí v bodě. Věta.7. Zobrazeí : U R R á v bodě U parciálí derivaci podle i-té proěé, právě když je v bodě i dierecovatelé parciálí zobrazeí i,. Pro každé j {, K,, } platí j j i D ( ) ( ) ( ). (.3.4) i i, D ů k a z. Necáváe a čteáři. Věta.7 ukazuje způsob, který se ve skutečosti parciálí derivace počítají.

8 MATEMATICKÁ ANALÝZA III Pro zobrazeí : U R R, které á v bodě U parciálí derivace podle všec proěýc, kladee D ( ) D ( ) L D ( ) ( ) D ( ) D ( ) L D ( ). M M O M D ( ) D ( ) L D ( ) Tato atice se jeuje atice parciálíc derivací zobrazeí v bodě. (.3.5) Předpokládeje, že zobrazeí : U R R á v bodě U Gâteauovu derivaci. Pak pro libovolý vektor R, e + e + + K e platí Vidíe tedy, že DG( )( ) DG( )( e + e + K+ e ) DG( )( e ) + DG( )( e ) + K+ ( )( e ) D ( ) + D ( ) + K+ D ( ) ( ). Věta.8. Pro zobrazeí : U R R, které á Gâteauovu derivaci v bodě U, je atice ( ) aticí lieárío zobrazeí D ( G ). Z uvedeéo a z věty.5 rověž okažitě vyplývá ásledující věta: Věta.9. Necť zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě U, 3 zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě ( ) U. Pak ( o ) ( ) ( ) ( ). (.3.6).4 Věty o středí odotě. Lagrageova věta o středí odotě (ebo o přírůstku ukce) patří k základí ástrojů ateatické aalýzy. Pro prvky, R kladee [, + ] g ([, ]) (.4.) (viz (..)). Je tedy [, + ] ožia všec bodů + t, kde t [,, ] čili úsečka, spojující body a +. Nyí ůžee přikročit k větě o středí odotě. Věta. (o středí odotě pro ukce). Necť ožia U R obsauje úsečku [, + ] a ukce : U R á v každé bodě této úsečky derivaci podle vektoru. Pak eistuje bod y [, + ] takový, že ( + ) ( ) D ( y). (.4.) D ů k a z. Necť t [, ]. Máe og () t ( + t+ ( t t) ) og+ t ( t t). (.4.3) Jelikož ukce o g + t a pravé straě je dierecovatelá v bodě t (to plye z předpokladu, že ukce á derivaci podle vektoru v bodě + t ), á zobrazeí o g :[, ] R derivaci v bodě t a tedy (vzlede k libovolosti bodu t ) v každé bodě itervalu [., ] Podle Lagrageovy věty tedy eistuje bod t (, ) takový, že og () og ( ) ( og )( t )( ). Levá straa této rovice je ovše rova ( + ) ( ) (jak plye (..)), kdežto pravá D ( + t ) (jak je vidět po zderivováí (.4.3) v t a pocopeí (..3)). Můžee tedy

. DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU 9 položit y + t. Důsledek. Necť ožia U R obsauje úsečku [, + ] a ukce : U R á Gâteauovu derivaci v každé bodě této úsečky. Pak eistuje prvek y [, + ] takový, že ( + ) ( ) D ( y)( ). (.4.4) G D ů k a z. Plye z předcozí věty a deiice Gâteauovy derivace. Nyí uvedee obecější (a koplikovaější) variatu věty o středí odotě, která platí pro libovolá zobrazeí : U R R. Nejprve jedo poocé tvrzeí (jedá se o speciálí případ tzv. Haovy Baacovy věty z ukcioálí aalýzy): Lea.. K libovoléu prvku R eistuje lieárí zobrazeí l : R R takové, že l a l ( ). D ů k a z. Toto lea platí pro libovolou oru a R, y je však dokážee pouze pro oru.. Předpokládeje, že (pro ulu je důkaz sadý) a polože l ( ) (, ) (v čitateli přirozeý skalárí souči). Zobrazeí l je zjevě lieárí a platí l ( ). Podíveje se a jeo oru: l a l( ) a (, ). Podle Scwartzovy erovosti (, ), kterou záe z algebry, tedy platí l a. Navíc, pro vektor áe a Tvrzeí tedy platí. (, ) (, ). Věta. (o středí odotě pro zobrazeí). Necť ožia U R obsauje úsečku [, + ] a zobrazeí : U R á v každé bodě této úsečky derivaci podle vektoru. Pak platí ( + ) ( ) sup D ( y). y [, + ] (.4.5) D ů k a z. Podobě jako v důkazu věty. uvažuje zobrazeí o g. Toto zobrazeí je dierecovatelé v každé bodě itervalu [., ] Necť l : R R je lieárí zobrazeí takové, že l a l( ( + ) ( )) ( + ) ( ) (viz lea.). Zobrazeí lo og je tedy dierecovatelé a celé itervalu [, ] a ůžee a ě použít Lagrageovu větu o středí odotě: ( lo og )( ) ( lo og )( ) ( lo og ) ( t), kde t [, ]. Pro levou strau ovše platí ( lo og )( ) ( lo og )( ) l( ( + ) ( ) ) ( + ) ( )

MATEMATICKÁ ANALÝZA III a pro pravou ( lo og ) ( t) ( lo og+ t) ( ) D( lo og+ t)( )( ) l D( o g )( )( ) D ( + t ) sup D ( y). Tí je tvrzeí dokázáo. + t y [, + ] Důsledek. Necť ožia U R obsauje úsečku [, + ] a zobrazeí : U R á Gâteauovu derivaci v každé bodě této úsečky. Pak ( + ) ( ) sup D ( y). y [, + ] G D ů k a z. Plye z věty., deiice Gâteauovy derivace a věty.9. (.4.6) Vidíe, že věta o středí odotě pro zobrazeí je orulováa v poěkud slabší podobě ež věta o středí odotě pro ukce. Že bylo toto oslabeí uté, ukazuje ásledující příklad. Uvažuje zobrazeí : R R, deiovaé předpise ( t) (cos t,si t) (.4.7) a polože, π. Platí ( + ) ( ). Přito ale eeistuje bod y [ π, ], ve které by bylo Dy ( )..5. Spojitá dierecovatelost.předpokládeje, že zobrazeí : U R R á Gâteauovu derivaci v každé bodě ějakéo okolí V U. Dostáváe zobrazeí DG : V L( R, R ), přiřazující každéu bodu Gâteauovu derivaci zobrazeí v toto bodě. Zvole yí bod U. Řekee, že zobrazeí je v bodě spojitě dierecovatelé, je-li zobrazeí DG deiováo a ějaké jeo okolí a je-li v toto bodě spojité. Víe, že prostor L( R, R ) je izoorí s vektorový prostore atic typu. Podle věty.7 o spojitosti zobrazeí DG erozoduje, jakou oru a prostoru L ( R, R ) zvolíe. Můžee tedy usoudit, že zobrazeí DG je spojité, právě když je spojité zobrazeí. O spojitosti tooto zobrazeí se přito rozoduje poěrě sado. Věta.3. Zobrazeí spojitě dierecovatelé v bodě je v toto bodě dierecovatelé. D ů k a z. Necť : U R R je zobrazeí, spojitě dierecovatelé v bodě U. Zobrazeí DG je tedy deiováo v každé bodě ějakéo okolí bodu. Ozače D ( y) l. Platí G y li l+ l. (.5.) Aplikujee-li důsledek věty o středí odotě pro zobrazeí a zobrazeí l, dostaee ( + ) ( ) l ( ) sup l l y y [, + ]. (.5.) Máe tedy ( + ) ( ) l( ) sup l l, y y [, + ] (.5.3) přičež liita pravé stray pro je rova ule. 3 Věta.4. Necť zobrazeí : U R R a : U R U jsou spojitě dierecovatelá v každé bodě svýc deiičíc oborů. Pak zobrazeí o je spojitě dierecovatelé v každé bodě ožiy U. D ů k a z. Necáe čteáři.

. DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU Lea.5. Předpokládeje, že zobrazeí : U R R á derivace podle vektorů, v každé bodě ožiy U a zobrazeí D : U R je spojité v bodě U. Pak pro každé c, c R eistuje derivace Dc+ c ( ) a platí D + ( ) cd ( ) + cd ( ). (.5.4) c c D ů k a z. Ccee dokázat, že li ( + tc ) ( ) + tc cd ( ) + cd ( ). (.5.5) t t Jelikož ( + tc + tc) ( ) (.5.6) ( + tc + tc ) ( + tc ) + ( + tc ) ( ) a tc cd ( ) Dc ( ) li ( + ) ( ), t t tc cd ( ) Dc ( ) li ( ) ( ) (.5.7) +, t t stačí dokázat, že li ( + tc ) ( ) li ( ) ( ) + tc + tc + tc. (.5.8) t t t t Ozače ( + tc ) ( ) g ( ). (.5.9) t Podle věty. platí Ale g ( + tc ) g ( ) sup Dtc gy ( ). (.5.) y [, + tc] Dtc g( y) c( D ( y+ tc) D ( y) ), (.5.) což podle předpokladu o spojitosti zobrazeí D zaeá, že liita levé stray (.5.) pro t je rova ule. Tí je lea dokázáo. Věta.6. Necť pro zobrazeí : U R R eistují všecy ukce D i j : U R, kde i {, K, }, j {, K, }, a jsou a ožiě U spojité. Pak zobrazeí je spojitě dierecovatelé v každé bodě ožiy U. D ů k a z. Podle předcozío leatu á zobrazeí Gâteauovu derivaci v každé bodě ožiy U (proč?). Tvrzeí tedy plye z předpokladu o spojitosti parciálíc derivací. ( ) Uvaže ukce : U R R, kde U (, ) R a (, ) ( ). K výpočtu parciálíc derivací této ukce á podle věty.7 stačí zalosti z prvío ročíku: ( ) D (, ) ( ), (.5.) ( ) D (, ) ( ) l. Vidíe, že ukce D a D jsou spojité. Podle věty.6 to zaeá, že ukce je spojitě dierecovatelá (a tedy dierecovatelá) v každé bodě ožiy U. Podíveje se yí a ukci :(, ) R, ( ). Z prvío ročíku víe, že derivaci této ukce lze

MATEMATICKÁ ANALÝZA III spočítat poocí triku e l, který vede k ( ) ( l l e ) e (l + ) (l + ). Zkuse yí spočítat derivaci ukce jiak. Platí o g, kde g : R R, g ( ) (, ). Zobrazeí g je dierecovatelé (třebas proto, že je lieárí). Podle věty.9 dostáváe ( ) ( o g) ( ) ( g( )) g ( ) (, ) g ( ) ( ) +, l l (l + ).