Příklad 1 Osově namáhaný prut průběhy veličin

Podobné dokumenty
5 kn/m. E = 10GPa. 50 kn/m. a b c 0,1 0,1. 30 kn. b c. Statika stavebních konstrukcí I. Příklad č. 1 Posun na nosníku

Pružnost a plasticita II

Pruty namáhané. prostým tahem a tlakem. staticky neurčité úlohy

Rovinné nosníkové soustavy

Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy

Téma 7 Staticky neurčitý rovinný kloubový příhradový nosník

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku III: šikmý nosník

Stavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám

Podepření - 3 vazby, odebrány 3 volnosti, staticky určitá úloha

Téma 5 Rovinný rám. Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Určete: 1)reakce v uložení trámu, 2)analyzujte v prutu průběhy funkcí N(x), (x), max, (x), ΔL, úhel naklopení trámu, posuvy uzlu Z.

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

Posuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou

Předpoklad: pružné chování materiálu. počet neznámých > počet podmínek rovnováhy. Řešení:

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Šikmý nosník rovnoměrné spojité zatížení. L průmětu. zatížení kolmé ke střednici prutu (vítr)

SMR 2. Pavel Padevět

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Obecná a zjednodušená deformační metoda

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku III: šikmý nosník

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku

trojkloubový nosník bez táhla a s

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

Téma 2 Úvod ke staticky neurčitým prutovým konstrukcím

Téma 3 Úvod ke staticky neurčitým prutovým konstrukcím

Zjednodušená deformační metoda (2):

Osové namáhání osová síla N v prutu

Ohýbaný nosník - napětí

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

Zjednodušená styčníková metoda

Stavební mechanika přednáška, 10. dubna 2017

Stavební statika. Úvod do studia předmětu na Stavební fakultě VŠB-TU Ostrava. Stavební statika, 1.ročník kombinovaného studia

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku I

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy

Vnit ní síly ve 2D - p íklad 2

PRUŽNOST A PLASTICITA

Téma 3 Úvod ke staticky neurčitým prutovým konstrukcím

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

Kapitola 4. Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena. Každý prut v rovině má 3 volnosti (kap.1).

Stanovení přetvoření ohýbaných nosníků. Clebschova a Mohrova metoda

ZDM PŘÍMÉ NOSNÍKY. Příklad č. 1. Miloš Hüttner SMR2 ZDM přímé nosníky cvičení 09. Zadání

Přednáška 1 Obecná deformační metoda, podstata DM

Výpočet vnitřních sil I

SMR 1. Pavel Padevět

Téma 1 Obecná deformační metoda, podstata DM

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Příhradové konstrukce a názvosloví

-R x,a. Příklad 2. na nejbližší vyšší celý mm) 4) Výpočet skutečné plochy A skut 5) Výpočet maximálního napětíσ max 6) Porovnání napětí. Výsl.

Rovinné nosníkové soustavy III Příhradový nosník

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

STATICKY NEURČITÉ RÁMOVÉ KONSTRUKCE S PODDAJNOU PODPOROU SILOVÁ METODA

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí

ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY. Obr. 1. Statická zatěžovací zkouška; zatížení (N) zatlačení (cm)

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Stanovení přetvoření ohýbaných nosníků. Mohrova metoda (Mohrova analogie)

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Téma 9 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem II.

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

Pružnost a pevnost. 2. přednáška, 10. října 2016

Téma 6 Staticky neurčitý rovinný oblouk. kloubový příhradový nosník

Stavební mechanika 3 132SM3 Přednášky. Deformační metoda: ZDM pro rámy s posuvnými styčníky, využití symetrie, výpočetní programy a kontrola výsledků.

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Redukční věta princip

Stavební mechanika 1 (K132SM01)

PŘETVOŘENÍ PŘÍHRADOVÝCH KONSTRUKCÍ

Část 5.7 Částečně obetonovaný spřažený ocelobetonový nosník

Statika 1. Reakce na rovinných staticky určitých konstrukcích. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

SMA2 Přednáška 08. Symetrické konstrukce Symetrické a anti(sy)metrické zatížení Silová metoda a symetrie Deformační metoda a symetrie Příklady

Příklad oboustranně vetknutý nosník

SMA2 Přednáška 08. Symetrické konstrukce Symetrické a anti(sy)metrické zatížení Silová metoda a symetrie Deformační metoda a symetrie Příklady

Téma 8 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem I.

STATIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ I

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14

Téma 12, modely podloží

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

SMR 2. Pavel Padevět

Přijímací zkoušky na magisterské studium, obor M

Téma 8 Příčně zatížený rám a rošt

Rovinné nosníkové soustavy. Pohyblivé zatížení. Trojkloubový nosník s táhlem Rovinně zakřivený nosník (oblouk) Příčinkové čáry

Složené soustavy. Úloha: Sestavení statického schématu, tj. modelu pro statický výpočet (např.výpočet reakcí)

p + m = 2 s = = 12 Konstrukce je staticky určitá a protože u staticky určitých konstrukcí nedochází ke změně polohy je i tvarově určitá.

Libor Kasl 1, Alois Materna 2

Výpočet vnitřních sil lomeného nosníku

Prizmatické prutové prvky zatížené objemovou změnou po výšce průřezu (teplota, vlhkost, smrštění )

Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE

Předpjatý beton Přednáška 5

Nosné konstrukce AF01 ednáška

x + F F x F (x, f(x)).

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil

Část 5.8 Částečně obetonovaný spřažený ocelobetonový sloup

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

BO009 KOVOVÉ MOSTY 1 NÁVOD NA VÝPOČET VNITŘNÍCH SIL NA PODÉLNÝCH VÝZTUHÁCH ORTOTROPNÍ MOSTOVKY. AUTOR: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D.

Rovinné nosníkové soustavy

Transkript:

Příkld 1 Osově nmáhný prut průběhy veličin Zdání Oelový sloup složený ze dvou částí je neposuvně ukotven n obou koníh v tuhém rámu. Dolní část je vysoká, m je z průřezu 1 - HEB 16 (průřezová ploh A b = 5,425.1 - m 2 ). Horní část je vysoká 2,8 m je z průřezu 2 - HEB 1 (průřezová ploh A b = 2,64.1 - m 2 ). Mteriálem je Oel S 25 (modul pružnosti E = 21 GP; součinitel teplotní roztžnosti t = 12.1-6 K -1 ). Obr.: Zdání - výpočtový model Spojité osové ztížení v dolní části (směrem dolů) je n b = 16,5 kn/m. Spojité osové ztížení v horní části (směrem dolů) je n b = 14,25 kn/m. Svislá síl n rozhrní průřezů (v bodě b - směrem dolů) je F = 165 kn. Sloup je zhřátý o 18 C oproti původnímu stvu při montáži. Určete průběh normálového npětí, normálové síly, poměrného přetvoření posunutí po déle prutu.

Řešení Výpočtový model konstruke je n obrázku. Vzhledem k neposuvnému uložení obou konů prutů vznikjí dvě reke v ose prutu. Jedná se tedy o sttiky neurčitou konstruki. Použije se silová metod řešení sttiky neurčitýh konstrukí. Odebere se vzbu proti svislému posunu v podpoře. Vzbu se nhrdí rekí R příslušnou deformční (nebo tky kinemtikou či geometrikou) podmínkou, kterou vzb zjišťovl. Obr.: výpočtový model Postup 1) Vytvoření zákldní sttiky určité soustvy 2) Posunutí zákldní sttiky určité soustvy 2) Průběh normálovýh sil od původního silového ztížení 2b) Určení posunutí bodu od původního silového ztížení 2) Určení posunutí bodu od teplotního ztížení 2d) Určení posunutí bodu od neznámé reke R ) Určení neznámé reke R z deformční podmínky 4) Určení normálovýh sil n prutu 5) Určení normálovýh npětí n prutu 6) Určení poměrnýh přetvoření 6) Poměrné přetvoření od obou silovýh ztížení 6b) Poměrné přetvoření od teplotního ztížení 6) Celkové poměrné přetvoření 7) Určení posunutí n prutu Obr.: Neznámé reke n prutu Nkreslete zákldní soustvu npište doplňkovou geometrikou podmínku.

1) Vytvoření zákldní sttiky určité soustvy Tkovýto výpočtový model spolu s podmínkou odpovídá původnímu. Přídvná deformční podmínk sloučí k určení neznámé reke R. Pro určení posunu u je vhodné využít prinip superpozie účinků rozdělit si ztížení prutu n několik ztěžovíh stvů. Jeden ztěžoví stv bude odpovídt silovému ztížení prutu (ztěžoví stv F), dlší teplotnímu ztížení (ztěžoví stv t) poslední neznámé reki R (ztěžoví stv R) u Nekreslete tyto tři ztěžoví stvy zákldní soustvy. Obr.: Zákldní sttiky určitá soustv

Obr.: Ztěžoví stvy zákldní sttiky určité soustvy silové ztížení, teplotní ztížení neznámá reke R 1) Vytvoření zákldní sttiky určité soustvy

2) Posunutí zákldní sttiky určité soustvy 2) Průběh normálovýh sil od původního silového ztížení Určete hodnoty normálovýh sil v důležitýh bodeh prutu. Obr.: Ztěžoví stv zákldní sttiky určité soustvy silové ztížení Normálová síl v bodě : N, (?) [kn] F Normálová síl v bodě b shor: N b, F (?)[kn] Normálová síl v bodě b zdol: N, (?) [kn] b F Normálová síl v bodě : N, (?)[kn] F Vykreslete průběh normálovýh sil.

2) Průběh normálovýh sil od původního silového ztížení Hodnoty normálovýh sil v důležitýh bodeh prutu: N, F N N N n L 14,25.1.2,8 9, b, F, F b b 9 N F 9,9.1 165.1 kn 24, b, F b, F 9 N, F Nb, F nblb 24,9.1 16,5.1., 259, 5kN kn Obr.: Ztěžoví stv zákldní sttiky určité soustvy silové ztížení Průběh normálovýh sil: Spojité osové ztížení prutu je v obou úseíh konstntní funke. Vzhledem k difereniální podmíne rovnováhy N n bude funke normálové síly o stupeň vyšší polynom tedy funke lineární. Obr.: Průběh normálovýh sil n zákldní soustvě způsobený silovým ztížením

2b) Určení posunutí bodu od původního silového ztížení Protože je funke normálové síly v jednotlivýh úseíh lineární, použije se integri po částeh pro výpočet posunutí bodu. Zčne se od neposuvného bodu. A 1 = 5,425.1 - A 2 = 2,64.1 - m 2 E = 21 GP Vyjádřete normálovou sílu v úseku -b jko funki x: N x (?) + (?) x [kn] ( ) ( ; b) Obr.: Průběh normálovýh sil n zákldní soustvě způsobený silovým ztížením

2b) Určení posunutí bodu od původního silového ztížení Protože je funke normálové síly v jednotlivýh úseíh lineární, použije se integri po částeh pro výpočet posunutí bodu. Zčne se od neposuvného bodu. A 1 = 5,425.1 - A 2 = 2,64.1 - m 2 E = 21 GP Obr.: Průběh normálovýh sil n zákldní soustvě způsobený silovým ztížením Normálová síl v úseku -b: N( x) ; b) 259,5 ( 16, 5 x Vyjádřete normálovou sílu v úseku -b jko funki x (viz obr.): N x (?) + (?) x [kn] ( ) ( b; ) kn

2b) Určení posunutí bodu od původního silového ztížení Protože je funke normálové síly v jednotlivýh úseíh lineární, použije se integre po částeh pro výpočet posunutí bodu. Zčne se od neposuvného bodu. A 1 = 5,425.1 - A 2 = 2,64.1 - m 2 E = 21 GP Normálová síl v úseku -b: N( x) ; b) 259,5 ( 16, 5 x kn Obr.: Průběh normálovýh sil n zákldní soustvě způsobený silovým ztížením Normálová síl v úseku b-: N x) 9,9 14, 25x ( ( b; ) Určete posunutí bodu b: u, (?) [m] b F kn

2b) Určení posunutí bodu od původního silového ztížení Protože je funke normálové síly v jednotlivýh úseíh lineární, použije se integre po částeh pro výpočet posunutí bodu. Zčne se od neposuvného bodu. A 1 = 5,425.1 - A 2 = 2,64.1 - m 2 E = 21 GP Normálová síl v úseku -b: N( x) ; b) 259,5 ( 16, 5 x kn Obr.: Průběh normálovýh sil n zákldní soustvě způsobený silovým ztížením Normálová síl v úseku b-: N x) 9,9 14, 25x ( ( b; ) Posunutí bodu b: u b, F b kn N( x) 1 dx 9 EA 21.1.5,425.1 b 16,5 2 259,5x x 2,,,6728.1 259,516,5x dx m Určete posunutí bodu : u, (?) [m] F

2b) Určení posunutí bodu od původního silového ztížení Protože je funke normálové síly v jednotlivýh úseíh lineární, použije se integri po částeh pro výpočet posunutí bodu. Zčne se od neposuvného bodu. A 1 = 5,425.1 - A 2 = 2,64.1 - m 2 E = 21 GP Vyjádřete normálovou sílu v úseku -b jko funki x: N( x) ; b) 259,5 ( 16, 5 x kn Obr.: Průběh normálovýh sil n zákldní soustvě způsobený silovým ztížením Vyjádřete normálovou sílu v úseku -b jko funki x (viz obr.): N x) 9,9 14, 25x kn ( ( b; ) Posunutí bodu b: u b, F b N( x) 1 dx 9 EA 21.1.5,425.1 b 16,5 2 259,5x x 2,,,6728.1 259,516,5x dx m Posunutí bodu : u, F u b, F,6728.1 b N( x) dx u EA b b, F 1 9 21.1.2,64.1 14,25 2 9,9x x 2 2,8 2,8,77451.1 9,9 14,25x dx m

2) Určení posunutí bodu od teplotního ztížení Posunutí od teploty je závislé n veličináh, které jsou konstntní po elé déle nosníku. Součinitel teplotní roztžnosti je t = 12.1-6 K -1. Určete hodnotu posunutí v bodě : u, (?) [m] t Obr.: Ztěžoví stvy zákldní sttiky určité soustvy teplotní ztížení

2) Určení posunutí bodu od teplotního ztížení Posunutí od teploty je závislé n veličináh, které jsou konstntní po elé déle nosníku. Součinitel teplotní roztžnosti je t = 12.1-6 K -1. Posunutí v bodě : 6 u, L 12.1.18.6,1 1,176. 1 t t t m Obr.: Ztěžoví stvy zákldní sttiky určité soustvy teplotní ztížení

2d) Určení posunutí bodu od neznámé reke R Průběh normálové síly od reke je konstntní po elé déle. Vzhledem k tomu, že tuhost EA je po déle po částeh konstntní, je možné pro výpočet posunutí použít sumční vzth. Určete posun bodu způsobený neznámou rekí R : u, F (?) R Obr.: Průběh normálovýh sil n zákldní soustvě způsobený neznámou rekí R

2d) Určení posunutí bodu od neznámé reke R Průběh normálové síly od reke je konstntní po elé déle. Vzhledem k tomu, že tuhost EA je po déle po částeh konstntní, je možné pro výpočet posunutí použít sumční vzth. A 1 = 5,425.1 - A 2 = 2,64.1 - m 2 E = 21 GP Obr.: Průběh normálovýh sil n zákldní soustvě způsobený neznámou rekí R Posun bodu způsobený neznámou rekí R : u, F N i Li EA R 21.1 9 i R L E A, 5,425.1 b b L A b b 2,8 2,64.1 8,1697.1 9 R

) Určení neznámé reke R z deformční podmínky Dosďte jednotlivá posunutí do deformční podmínky určete reki R. u R (?) [kn]

) Určení neznámé reke R z deformční podmínky Podmínk nulového posunu bodu : u Celkový posun bodu je složen ze tří vlivů posunu od původního silového ztížení, posunu od neznámé reke posunu od teplotního ztížení. u u u, F, t, R,77451.1 1,176.1 8,,1697.1 9 R Reke v bodě : R 67,77.1 67, 77kN

4) Určení normálovýh sil n prutu Výsledný průběh normálovýh sil lze získt ze silového ztížení sttiky určité soustvy, tedy jko součet digrmů N F N R. Obr. Silové ztížení sttiky určité soustvy Určete normálovou sílu v bodě : N (?) [kn] Určete normálovou sílu v bodě b shor: N (?) [kn] b Určete normálovou sílu v bodě b zdol: N (?) [kn] b Určete normálovou sílu v bodě : N (?) [kn] Vykreslete průběh vnitřníh sil.

4) Určení normálovýh sil n prutu N R N 67,77.1 67, 77kN, F Nb R Nb, F 67,77.1 9,9.1 17, 67kN N R N 67,77.1 24,9.1 272, b b, F 67 kn N R N, F 67,77.1 259,5.1 27, 12kN Obr.: Průběh normálovýh sil n sttiky neurčitě podepřeném prutu

5) Určení normálovýh npětí n prutu Průběh npětí lze získt z průběhu normálové síly. A 1 = 5,425.1 - A 2 = 2,64.1 - m 2 Obr.: Průběh normálovýh sil n sttiky neurčitě podepřeném prutu Určete normálové npětí v průřezu : (?) [MP] Určete normálové npětí v průřezu b shor: (?) [MP] b Určete normálové npětí v průřezu b zdol: (?) [MP] b Určete normálové npětí v průřezu : (?) [MP] Vykreslete průběh normálovýh npětí po déle prutu.

5) Určení normálovýh npětí n prutu Obr.: Průběh normálovýh npětí n sttiky neurčitě podepřeném prutu Normálové npětí v průřezu : N 67,77.1 6 26,25.1 26, MP A 2,64.1 b Normálové npětí v průřezu b shor: N A 17,67.1 6 b b 41,8.1 41, 8 b 2,64.1 Normálové npětí v průřezu b zdol: N A 272,67.1 6 b b 5,26.1 5, 26 b 5,425.1 Normálové npětí v průřezu : MP MP N 27,12.1 6 6,.1 6, MP A 5,425.1 b Průběh npětí v jednotlivýh úseíh je opět lineární, protože mezi normálovou silou npětím určuje pouze konstnt A.

6) Určení poměrnýh přetvoření 6) Poměrné přetvoření od obou silovýh ztížení Poměrné přetvoření způsobené silovým ztížením (ztížením F rekí R ) určíme z Hookov zákon. E = 21 GP Obr.: Průběh normálovýh npětí n sttiky neurčitě podepřeném prutu Určete poměrné přetvoření v bodě : (?) [-],F R Určete poměrné přetvoření v bodě b shor: (?) [-] b,f R Určete poměrné přetvoření v bodě b zdol: (?) [-] b,f R Určete poměrné přetvoření v bodě : (?) [-],F R Vykreslete průběhy poměrného přetvoření od silovýh ztížení po déle prutu.

6) Poměrné přetvoření od obou silovýh ztížení Poměrné přetvoření způsobené silovým ztížením (ztížením F rekí R ) určíme z Hookov zákon. E = 21 GP Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n zákldní soustvě způsobený silovým ztížením rekí R Poměrné přetvoření v bodě :, F R 1 E 21.1 Poměrné přetvoření v bodě b shor: 6 26,.1 6 12,95. 9 b b, F R 1 E 21.1 Poměrné přetvoření v bodě b zdol: 6 41,8.1 6 197,5. 9 b b, F R 1 E 21.1 Poměrné přetvoření v bodě : 6 5,26.1 6 29,. 9, F R 1 E 21.1 6 6,.1 6 287,14. 9 Průběh poměrnýh přetvoření v jednotlivýh úseíh je opět lineární, protože mezi npětím poměrným přetvořením určuje pouze konstnt E.

6b) Poměrné přetvoření od teplotního ztížení Poměrné přetvoření od teploty je konstntní po déle prutu. Součinitel teplotní roztžnosti je t = 12.1-6 K -1. Určete hodnotu poměrného přetvoření prutu vlivem teploty (?) [-] t Obr.: Teplotní ztížení zákldní sttiky určité soustvy.

6b) Poměrné přetvoření od teplotního ztížení Poměrné přetvoření od teploty je konstntní po déle prutu. t t 6 12.1.18 216.1 t 6 Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n zákldní soustvě způsobený teplotním ztížením

6) Celkové poměrné přetvoření Celkové poměrné přetvoření je součtem poměrného přetvoření n zákldní sttiky určité soustvě způsobeného silovými teplotními účinky. Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n zákldní soustvě způsobený silovým ztížením rekí R Určete poměrné přetvoření v bodě : (?) [-] Určete poměrné přetvoření v bodě b shor: (?) [-] b Určete poměrné přetvoření v bodě b zdol: (?) [-] b Určete poměrné přetvoření v bodě : (?) [-] Vykreslete výsledný průběh poměrnýh přetvoření prutu. Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n zákldní soustvě způsobený teplotním ztížením

6) Celkové poměrné přetvoření Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n sttiky neurčitě podepřeném prutu Poměrné přetvoření v bodě : 12,95.1 216.1 92,5. 6 6 6, FR t 1 Poměrné přetvoření v bodě b shor: b 197,5.1 216.1 18,95. 6 6 6 b, F R t 1 Poměrné přetvoření v bodě b zdol: b 29,.1 216.1 2,. 6 6 6 b, F R t 1 Poměrné přetvoření v bodě : 287,14.1 216.1 71,14. 6 6 6, F R t 1

7) Určení posunutí n prutu Posunutí se získá integrí funke poměrného přetvoření. K tomu je třeb vyjádřit poměrné přetvoření jko funki souřdnie x. Pro kždou část je možné použít jiný lokální souřdný systém, viz obrázek. Určete funki poměrného přetvoření v úseku -b: (x) (?) + (?). x [-] Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n sttiky neurčitě podepřeném prutu

7) Určení posunutí n prutu Posunutí se získá integrí funke poměrného přetvoření. K tomu je třeb vyjádřit poměrné přetvoření jko funki souřdnie x. Pro kždou část je možné použít jiný lokální souřdný systém, viz obrázek. Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n sttiky neurčitě podepřeném prutu Funke poměrného přetvoření v úseku -b: b ( x) L b ( 71,14 14,49x).1 x 71,14.1 6 6 2,.1 Určete funki poměrného přetvoření v úseku -b: (x) (?) + (?). x [-] 6 ( 71,14.1, 6 ) x

7) Určení posunutí n prutu Posunutí získáme integrí funke poměrného přetvoření. K tomu je třeb vyjádřit poměrné přetvoření jko funki souřdnie x. Pro kždou část je možné použít jiný lokální souřdný systém, viz obrázek. Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n sttiky neurčitě podepřeném prutu Funke poměrného přetvoření v úseku -b: b ( x) L b ( 71,14 14,49x).1 x 71,14.1 6 6 Funke poměrného přetvoření v úseku -b: ( x) b L b b (18,95 26,12x).1 x 18,95.1 6 6 2,.1 92,5.1 6 6 ( 71,14.1, 18,95.1 2,8 6 6 x ) x Určete posunutí bodu b: u (?) [m] b

7) Určení posunutí n prutu Posunutí získáme integrí funke poměrného přetvoření. K tomu je třeb vyjádřit poměrné přetvoření jko funki souřdnie x. Pro kždou část je možné použít jiný lokální souřdný systém, viz obrázek. Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n sttiky neurčitě podepřeném prutu Funke poměrného přetvoření v úseku -b: b ( x) L b ( 71,14 14,49x).1 x 71,14.1 6 6 Funke poměrného přetvoření v úseku -b: ( x) b L b b (18,95 26,12x).1 x 18,95.1 6 6 2,.1 92,5.1 6 6 ( 71,14.1, 18,95.1 2,8 6 6 x ) x Posunutí bodu b: u b b ( x) dx, 14,49 2 71,14x x 2 ( 71,14 14,49x).1, 6 dx 155,864.1 Hodnot posunutí v bodě slouží pro kontrolu. Vyjděte z hodnoty posunu v bodě b Určete posunutí v bodě : u (?) [m] 6 m

7) Určení posunutí n prutu Posunutí získáme integrí funke poměrného přetvoření. K tomu je třeb vyjádřit poměrné přetvoření jko funki souřdnie x. Pro kždou část je možné použít jiný lokální souřdný systém, viz obrázek. Obr.: Průběh poměrnýh přetvoření n sttiky neurčitě podepřeném prutu Funke poměrného přetvoření v úseku -b: b ( x) L b ( 71,14 14,49x).1 x 71,14.1 6 6 Funke poměrného přetvoření v úseku -b: ( x) b L b b (18,95 26,12x).1 x 18,95.1 6 6 2,.1 92,5.1 6 6 ( 71,14.1, 18,95.1 2,8 6 6 x ) x Posunutí bodu b: u b b ( x) dx, 14,49 2 71,14x x 2 ( 71,14 14,49x).1, Hodnot posunutí v bodě : u u b b ( x) dx 2,8 155,864 155,45.1 6 dx 155,864.1,414.1 6 (18,95 26,12x).1 6 Vykreslete průběh posunutí. 6 m 6 m dx 18,95x 26,12 2 x 2 2,8

7) Určení posunutí n prutu Funke poměrného přetvoření v úseku -b: b ( x) L b ( 71,14 14,49x).1 x 71,14.1 6 6 Funke poměrného přetvoření v úseku -b: ( x) b L b b (18,95 26,12x).1 x 18,95.1 6 6 2,.1 92,5.1 6 6 ( 71,14.1, 18,95.1 2,8 6 6 x ) x Obr.: Výsledný průběh posunutí u x n prutu Posunutí bodu b: u b b ( x) dx, 14,49 2 71,14x x 2 ( 71,14 14,49x).1, Hodnot posunutí v bodě : u u b b ( x) dx 2,8 155,864 155,45.1 6 dx 155,864.1,414.1 6 (18,95 26,12x).1 6 6 m 6 m dx 18,95x 26,12 2 x 2 2,8 Deriví funke posunutí je po částeh lineární funke poměrného přetvoření. Funke posunutí bude proto funkí o stupeň vyššího polynomu, funkí kvdrtikou v jednotlivýh úseíh. N rozhrní úseků je různá derive shor zdol v průběhu posunutí to znmená zlom v digrmu.