Parciální derivace a diferenciál

Podobné dokumenty
Parciální derivace a diferenciál

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.

Derivace. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Úvodní informace. 17. února 2018

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

1 Funkce dvou a tří proměnných

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Limita a spojitost LDF MENDELU

Aplikace derivace a průběh funkce

Matematická analýza III.

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Diferenciál a Taylorův polynom

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

Soustavy lineárních rovnic

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Kristýna Kuncová. Matematika B2

Petr Hasil

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Funkce dvou a více proměnných

Derivace funkce Otázky

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

Zkouška ze Základů vyšší matematiky ZVMTA (LDF, ) 60 minut. Součet Koeficient Body

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Aplikace diferenciálních rovnic řešené příklady VMAT 1 / 11

Limita a spojitost funkce

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

kde je dostupný ve formě vhodné pro tisk i ve formě vhodné pro prohlížení na obrazovce a z adresy

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Funkce zadané implicitně

M. Hojdarová, J. Krejčová, M. Zámková

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

4. Diferenciál a Taylorova věta

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

Derivace a monotónnost funkce

1 Funkce více proměnných

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Základy matematiky pro FEK

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

5. cvičení z Matematiky 2

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Dodatek 2: Funkce dvou proměnných 1/9

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

Extrémy funkce dvou proměnných

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál

Spojitost funkcí více proměnných

Definice derivace v bodě

Matematika II: Pracovní listy Funkce dvou proměnných

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ

Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z

Helena R ˇ ı hova (CˇVUT) Limita funkce vı ce promeˇnny ch 26. za rˇı / 16

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

10 Funkce více proměnných

Obsah. 5 Diferenciál (Totální)diferenciálprvníhořádu Taylorůvvzorec Diferenciályvyššíchřádů Taylorovavěta...

Matematika (KMI/PMATE)

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

Aplikovaná numerická matematika

0.1 Úvod do matematické analýzy

Funkce více proměnných. April 29, 2016

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

5. Lokální, vázané a globální extrémy

VI. Derivace složené funkce.

Transkript:

Parciální derivace a diferenciál Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu http://akademie.ldf.mendelu.cz/cz (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky. Simona Fišnarová Brno 2014

Derivace funkce jedné proměnné a její geometrický význam Derivace funkce y = f(x) v bodě x 0 je definována jako limita f (x 0 ) = lim x x 0 f(x) f(x 0 ) x x 0. Tato limita udává směrnici tečny ke grafu funkce f v bodě (x 0, f(x 0 )) a vyjadřuje tedy rychlost růstu funkce v bodě x 0. Tečna ke grafu funkce f v bodě (x 0, f(x 0 )) má rovnici y = f(x 0 ) + f (x 0 )(x x 0 ). y f(x 0 ) x 0 ϕ x (směrnice tečny = tgϕ) Připomeňme, že pokud má funkce v bodě x 0 vlastní derivaci (výše uvedená limita existuje a je konečná), pak je funkce v bodě x 0 spojitá. Parciální derivace Definice (Parciální derivace) Necht funkce f : R 2 R je definovaná v bodě (x 0, y 0 ) a nějakém jeho okoĺı. Položme g(x) = f(x, y 0 ). Má-li funkce g derivaci bodě x 0, nazýváme tuto derivaci parciální derivací funkce f podle proměnné x v bodě (x 0, y 0 ) a značíme ji f x(x 0, y 0 ). Platí tedy f x(x 0, y 0 ) = lim x x 0 g(x) g(x 0 ) x x 0 = lim x x 0 f(x, y 0 ) f(x 0, y 0 ) x x 0. Podobně položme h(y) = f(x 0, y). Má-li funkce h derivaci bodě y 0, nazýváme tuto derivaci parciální derivací funkce f podle proměnné y v bodě (x 0, y 0 ) a značíme ji f y(x 0, y 0 ). Platí tedy f y(x 0, y 0 ) = lim y y 0 h(y) h(y 0 ) y y 0 = lim y y 0 f(x 0, y) f(x 0, y 0 ) y y 0. 1

Geometrický význam parciálních derivací Parciální derivace určují rychlost růstu funkce ve směrech rovnoběžných se souřadnými osami x a y. (Pozn.: Jsou speciálními případy tvz. směrových derivací, které určují rychlost růstu funkce v libovolném daném směru.) Parciální derivace f x(x 0, y 0 ) představuje směrnici tečny v bodě (x 0, y 0, f(x 0, y 0 )) ke křivce, která vznikne průsečíkem grafu funkce f s rovinou y = y 0. Podobně parciální derivace f y(x 0, y 0 ) představuje směrnici tečny v bodě (x 0, y 0, f(x 0, y 0 )) ke křivce, která vznikne průsečíkem grafu funkce f s rovinou x = x 0. Parciální derivace jako funkce Má-li funkce dvou proměnných z = f(x, y) parciální derivaci podle proměnné x ve všech bodech nějaké množiny M D(f), pak můžeme na této množině definovat funkci, která každému bodu z množiny M přiřadí parciální derivaci podle proměnné x v tomto bodě. Tato funkce se nazývá parciální derivace funkce f podle proměnné x a značí se f x. Podobně definujeme parciální derivaci podle proměnné y a značíme f y. Jiná značení parciálních derivací: f x, f y, f x, f y, z x, z y, z x, z y, z x, z y Při výpočtu parciálních derivací se díváme na funkci f(x, y) jako na funkci jedné proměnné: Při výpočtu parciální derivace f x(x, y) považujeme x za proměnnou a y za konstantu. Podobně při výpočtu f y(x, y) považujeme y za proměnnou a x za konstantu. Při výpočtu parciálních derivací tedy používáme stejné vzorce a stejná pravidla jako při derivování funkce jedné proměnné. 2

Příklad (Výpočet parciálních derivací) 1 z = x 3 + 2x 2 y 2 + 3x 2 y 6xy + 8x 2 z x = 3x 2 + 2 2x y 2 + 3 2x y 6 1 y + 8 1 0 = 3x 2 + 4xy 2 + 6xy 6y + 8 z y = 0 + 2x 2 2y + 3x 2 1 6x 1 + 0 0 = 4x 2 y + 3x 2 6x 2 z = x y, x > 0 z x = yx y 1 (derivujeme jako mocninnou funkci) z y = x y ln x (derivujeme jako exponenciální funkci) Souvislost spojitosti s parciálními derivacemi Z pouhé existence parciálních derivací funkce f v bodě (x 0, y 0 ) neplyne spojitost funkce f v bodě (x 0, y 0 ). Například funkce f(x, y) = { 1 pro x = 0 nebo y = 0 0 jinak má v bodě (0, 0) obě parciální derivace (platí, že f x(0, 0) = f y(0, 0) = 0), ale funkce není v bodě (0, 0) spojitá, nebot zde nemá ani limitu. Bĺıžíme-li se totiž k bodu (0, 0) ve směru souřadných os, má funkce stále hodnotu 1, pokud se však bĺıžíme v jiném směru, dostaneme hodnotu 0. Věta (Postačující podmínka spojitosti) Necht funkce dvou proměnných f má v bodě (x 0, y 0 ) spojité obě parciální derivace. Pak je funkce f v bodě (x 0, y 0 ) spojitá. 3

Příklad (Míra tepelné ztráty v chladném počasí) Míra tepelná ztráty: H(t, v) = (10, 45 + 10 v v)(33 t), kde v je rychlost větru a t je teplota vzduchu. Předpokládejme, že t = 0 C a v = 4m/s. Co má větší vliv na míru tepelné ztráty: změna rychlosti větru nebo změna teploty (o jednotku)? ( ) H 5 v = v 1 (33 t) = H (0, 4) = 49, 5 v H t = v 10 v 10, 45 = H (0, 4) = 26, 45 t Větší vliv má změna rychlosti větru. Kladná hodnota (49, 5) znamená, že s rostoucí rychlostí větru (při konstantní teplotě) roste míra tepelné ztráty. Naopak záporná hodnota ( 26, 45) znamená, že s rostoucí teplotou (při konstantní rychlosti větru) klesá míra tepelné ztráty. Příklad (Substituty a komplementy) Poptávaná množství výrobků A a B závisí na cenách těchto výrobků následovně: Q A = 50 3 PA P B, Q B = 75P A 3. Vypočtěte parciální derivace a určete, zda jsou P 2 B výrobky A, B substituty nebo komplementy. Q A P A = 25P 3/2 A P 1/3 B < 0 Q B P B = 50P A P 5/3 B < 0 Q A P B = 50 3 P 1/2 A P 2/3 B > 0 Q B P A = 75P 2/3 B > 0 Zcela přirozeně pro oba výrobky platí, že s rostoucí cenou výrobku klesá jeho poptávané množství. S rostoucí cenou výrobku B roste poptávané množství výrobku A, podobně, s rostoucí cenou výrobku A roste poptávané množství výrobku B. Výrobky jsou substituty. 4

Tečná rovina a diferenciál Necht funkce f má spojité parciální derivace v okoĺı bodu (x 0, y 0 ). Pak rovnice tečné roviny ke grafu funkce f v bodě (x 0, y 0 ) má tvar z = f(x 0, y 0 ) + f x(x 0, y 0 )(x x 0 ) + f y(x 0, y 0 )(y y 0 ) a funkční hodnoty v malém okoĺı bodu (x 0, y 0 ) lze aproximovat funkčními hodnotami na tečné rovině, tj. v malém okoĺı bodu (x 0, y 0 ) můžeme psát f(x, y) f(x 0, y 0 ) + f x(x 0, y 0 )(x x 0 ) + f y(x 0, y 0 )(y y 0 ). Označme dx = x x 0 a dy = y y 0. Přírůstek funkce f naměřený na tečné rovině (při posunu z bodu (x 0, y 0 ) do bodu (x, y))), tj. výraz df(x 0, y 0 ) = f x(x 0, y 0 ) dx + f y(x 0, y 0 ) dy, nazýváme diferenciálem funkce f v bodě (x 0, y 0 ). Rovnice tečné roviny je nejlepší lineární aproximací funkce v okoĺı daného bodu. Příklad (Tečná rovina) Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce z = xy 2 x + 3y 2 v bodě (1, 2). Funkční hodnota v bodě (1, 2) je z(1, 2) = 15. Hodnoty parciálních derivací: z x = y 2 1 = z x(1, 2) = 3 z y = 2xy + 6y = z y(1, 2) = 16 Tečná rovina má rovnici: z = 15 + 3(x 1) + 16(y 2), tj. z = 3x + 16y 20. 5

Příklad (Lineární aproximace) Pomocí lineární aproximace vyočtěte přibližně 1, 04 2,02. Najdeme tečnou rovinu funkce z = x y bodě (1, 2): Funkční hodnota v bodě (1, 2) je z(1, 2) = 1. Hodnoty parciálních derivací: z x = yx y 1 = z x(1, 2) = 2 z y = x y ln x = z y(1, 2) = 0 Tečná rovina má rovnici: z = 1 + 2(x 1) = 2x 1, tj. v malém okoĺı bodu (1, 2) máme x y 2x 1, tedy 1, 04 2,02 2 1, 04 1 = 1, 08. Příklad (Diferenciál: Změna objemu kužele) Pomocí diferenciálu určete, o kolik cm 3 se přibližně změní objem kužele o poloměru podstavy r 0 = 10 cm a výškou v 0 = 10 cm, jestliže poloměr o 5 mm zvětšíme a výšku o 5 mm zmenšíme. Objem kužele: V (r, v) = 1 3 πr2 v. Najdeme diferenciál této funkce v bodě (10, 10) a určíme jeho hodnotu pro dr = 0, 5 a dv = 0, 5. dv (10, 10) = 200 3 V r = 2 V πrv = 3 r (10, 10) = 200 3 π V v = 1 3 πr2 = V 100 (10, 10) = v 3 π π dr + 100 3 200 100 π dv = π 0, 5 + 3 3 π( 0, 5) = 50 3 π Kladná hodnota znamená, že se objem zvětší přibližně o 50 3 π. 6

Příklad (Diferenciál: Odhad relativní chyby veličiny počítané pomocí měřených veličin) Je měřena kinetická energie E = 1 2 mv2 částice o hmotnosti m a rychlosti v. Relativní chyba při stanovení hmotnosti je 1%, při stanovení rychlosti 2%. Pomocí diferenciálu stanovte odhad pro relativní chybu počítané energie. Označme m 0, v 0 skutečné hodnoty veličin a m, v naměřené hodnoty. Pro dm = m m 0 a dv = v v 0 máme dm m 0 0, 01 a dv v 0 0, 02. Parciální derivace: E m = 1 E 2 v2, v = mv. Diferenciál funkce E v bodě (m 0, v 0 ) a odhad chyby: de(m 0, v 0 ) = 1 2 v2 0 dm + m 0 v 0 dv de(m 0, v 0 ) = dm + 2 dv E(m 0, v 0 ) m 0 v 0 de(m 0, v 0 ) E(m 0, v 0 ) dm + 2 dv m 0 v 0 0, 01 + 2 0, 02 = 0, 05. Relativní chyba počítané energie je přibližně 5%. Parciální derivace vyšších řádů Definice (Parciální derivace druhého řádu) Má-li funkce f x v bodě (x 0, y 0 ) parciální derivaci podle x, nazýváme ji parciální derivací 2. řádu podle x funkce f v bodě (x 0, y 0 ) a značíme f xx(x 0, y 0 ) (nebo f xx (x 0, y 0 ), 2 f x (x 2 0, y 0 )). Má-li funkce f x v bodě (x 0, y 0 ) parciální derivaci podle y, nazýváme ji smíšenou parciální derivací 2. řádu funkce f v bodě (x 0, y 0 ) a značíme f xy(x 0, y 0 ) (nebo f xy (x 0, y 0 ), 2 f xy (x 0, y 0 )). Zcela analogicky definujeme a značíme parciální derivace druhého řádu f yx(x 0, y 0 ) a f yy(x 0, y 0 ). Podobně definujeme a značíme i parciální derivace vyšších řádů. Parciální derivace druhého řádu jsou celkem 4, parciálních derivací třetího je 8. 7

Příklad Vypočtěte všechny parciální derivace druhého řádu. z = e x2 y z x = e x2y 2xy = 2xye x2 y z y = e x2y x 2 = x 2 e x2 y z xx = 2y e x2y + 2xy e x2y 2xy = 2ye x2y (1 + 2x 2 y) z xy = 2x e x2y + 2xy e x2y x 2 = 2xe x2y (1 + x 2 y) z yx = 2x e x2y + x 2 e x2y 2xy = 2xe x2y (1 + x 2 y) z yy = x 2 e x2y x 2 = x 4 e x2 y Skutečnost, že z xy = z yx, je důsledkem následující věty. Věta (Schwarzova) Necht má funkce f spojité smíšené parciální derivace f Pak platí f xy(x 0, y 0 ) = f yx(x 0, y 0 ). xy, f yx v bodě (x 0, y 0 ). Větu lze zobecnit i pro derivace vyšších řádů: Má-li funkce v bodě (x 0, y 0 ) spojité parciální derivace až do řádu n, pak při výpočtu těchto parciálních derivací nezáleží na tom, v jakém pořadí se derivuje podle jednotlivých proměnných, ale pouze na tom, kolikrát se podle které proměnné derivuje. 8

Využití systémů počítačové algebry Využití systémů Sage, Maxima, Wolfram Alpha: http://user.mendelu.cz/marik/akademie/ Matematické výpočty online (MAW) - parciální derivace: http://um.mendelu.cz/maw-html/index.php?lang=cs&form=derivace Příklad Určete parciální derivace funkce z = x 2 ln(x + y 3 ). Řešení pomocí Wolfram Alpha (http://www.wolframalpha.com/): Parciální derivace podle proměnné x differentiate x^2*ln(x+y^3) with respect to x Parciální derivace podle proměnné y differentiate x^2*ln(x+y^3) with respect to y 9