Průběh funkce II (hledání extrémů)

Podobné dokumenty
[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost

Rolleova věta. Mějme funkci f, která má tyto vlastnosti : má derivaci c) f (a) = f (b). a) je spojitá v a, b b) v každém bodě a,b

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

Průběh funkce I (monotónnost)

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce)

PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

Aplikace derivace ( )

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

DERIVACE FUKNCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

7.1 Extrémy a monotonie

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1

( ) Opakování vlastností funkcí. Předpoklady:

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

x 2(A), x y (A) y x (A), 2 f

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Definice derivace v bodě

Použití substituce pro řešení nerovnic II

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

2.4.7 Omezenost funkcí, maximum a minimum

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ LOKÁLNÍ EXTRÉMY

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

Základy matematiky pro FEK

IX. Vyšetřování průběhu funkce

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA. Řešené příklady na extrémy a průběh funkce se zaměřením na ekonomii

2.9.1 Exponenciální funkce

Funkce kotangens

Parametrické systémy lineárních funkcí II

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

( ) Kvadratický trojčlen. Předpoklady: 2501, 2502, 2507, Kvadratický trojčlen je každý trojčlen, který je možné zapsat ve tvaru

Diferencovatelné funkce

Ukázka závěrečného testu

Úloha určit průběh funkce znamená nakreslit graf funkce na zadaném intervalu, nejčastěji na celé množině reálných čísel R.

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Digitální učební materiál

Limita a spojitost funkce

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

2.5.1 Kvadratická funkce

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

4.2.9 Vlastnosti funkcí sinus a cosinus

Algebraické rovnice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Ohraničenost kořenů a jejich. Aproximace kořenů metodou půlení intervalu.

( ) Grafy mocninných funkcí. Předpoklady: 2414, 2701, 2702

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 17. února ( sin (π 2 arctann) lim + 3. n 2. π 2arctan n. = lim + 3.

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

y = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R +

. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

Aplikace derivace a průběh funkce

Derivace a monotónnost funkce

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

2.5.1 Kvadratická funkce

2.1.5 Graf funkce I. Předpoklady: 2104

LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE

DIFERENCIÁLNÍ POČET SPOJITOST FUNKCE,

Cvičení 1 Elementární funkce

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

Průběh funkce 1. Průběh funkce. Při vyšetření grafu funkce budeme postupovat podle následujícího algoritmu:

Logaritmická funkce I

Parabola a přímka

Základy matematiky pro FEK

f jsou osově souměrné podle přímky y = x. x R. Najdi

Funkce rostoucí, funkce klesající II

Seminární práce z matematiky

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Stručný přehled učiva

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

10. cvičení - LS 2017

2.1.6 Graf funkce II. Předpoklady: 2105

Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce

MATEMATIKA I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Prbh funkce Jaroslav Reichl, 2006

Limita a spojitost LDF MENDELU

Kapitola 4: Extrémy funkcí dvou proměnných 1/5

2.7.7 Inverzní funkce

JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1.

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 4. února 2009

Transkript:

.. Průběh funkce II (hledání etrémů) Předpoklad: Pedagogická poznámka: Poslední příklad v běžné vučovací hodině nestíháme. Rchlost postupu je možné značně ovlivnit tím, kolik času dáte studentům na výzkumné příklad, nebo jestli je jako příklad úplně přeskočíte a rovnou jim ukážete řešení. Největším problém v této hodině není v žádném případě derivování, ale řešení rovnic a nerovnic (už je to příliš dávno, kd jsme je probírali). Etrém = výjimečná hodnota maimum = největší hodnota na nějaké množině minimum = nejmenší hodnota na nějaké množině Př. : Najdi na obrázku všechn etrém nakreslené funkce 6-6 - - - 6 - -6 Na obrázku je několik etrémů: minima jsou značena červeným křížkem, maima fialovým.

6-6 -? - - 6 - -6 Nejasná je situace pro ;. Je tam nekonečně mnoho hodnot, které jsou stejně velké a větší než hodnot okolo. Nezbývá než si definicí ujasnit, co je vlastně etrém: Funkce f má v bodě lokální maimum, eistuje-li takové okolí δ ( ) všechna z U δ ( ) D ( f ) platí f ( ) f ( ). Funkce f má v bodě lokální minimum, eistuje-li takové okolí δ ( ) všechna z U ( ) D ( f ) platí ( ) ( ). δ f f funkce z obrázku má maimum ve všech bodech intervalu ; Eistuje tp etrémů, do kterého bod vznačené křížk s otazníkem nepatří. Maima v bodě ostrá maima. Minima v bodě ostrá minima., pro která nastává rovnost ( ) ( ), pro která nastává rovnost ( ) ( ) U bodu, že pro U bodu, že pro f = f pouze pro = se nazývají f = f pouze pro = se nazývají Všechna minima (i maima) na obrázku nejsou stejně minimální: hodnot některých jsou menší než hodnot funkce v jejich okolí lokální minima hodnota minima v bodě = 5 je nejmenší hodnotou funkce v zobrazeném intervalu globální minimum (je samozřejmě také lokální) Jak etrém najdeme, kdž nevidíme graf funkce? pokud má mít funkce v bodě etrém, nemůže v tomto bodě ani růst (pak b hodnot napravo bl větší a nalevo menší) ani klesat (pak b hodnot vpravo bl f = menší a nalevo větší) derivace musí být nulová ( )

kdž si představíme tečn grafu funkce v jednotlivých bodech, vidíme, že tečn f = v etrémech jsou vžd vodorovné derivace musí být nulová ( ) Př. : Prozkoumej etrém funkcí =, =, = a rozhodni, jak souvisí nulová hodnota derivace s eistencí etrému. - - - Funkce = nemá etrém =, derivace je nulová v bodě = funkce můžem mít bod s nulovou derivací, ve kterých není etrém - - - - Funkce = má v bodě = minimum =, derivace je nulová v bodě = pokud funkce etrém má je v něm nulová derivace - - - - Funkce = má minimum v bodě = derivace v bodě = neeistuje funkce můžem mít etrém v bodech, ve kterých neeistuje derivace - pokud derivace v bodě eistuje a v bodě je etrém, musí být derivace nulová. Obráceně to neplatí, z nulové hodnot derivace nevplývá eistence etrému Naše objev shrnuje věta:

Má-li funkce f v bodě platí f ( ) =. f, pak lokální etrém a eistuje-li v tomto bodě derivace ( ) Bod, pro které platí f ( ) = se nazývají stacionární bod. Etrém v nich být může, ale nemusí. Co musíme přidat k podmínce nulové hodnot derivace, abchom měli jistotu, že je v bodě etrém? Proč není v bodě = u funkce = etrém? - - - - Funkce po celou dobu roste. V bodě = jen na chvilku zastaví, derivace na obou stranách rovnosti je kladná. Pokud má v bodě eistovat etrém musí v tomto bodě první derivace změnit znaménko. Př. : Nakresli obrázk funkcí, které mají v bodě nulovou derivací a mají (nemají) v tomto bodě etrém. Ověř platnost předchozí úvah a rozhodni zda je možné ze znamének derivace včíst, že zda půjde o maimum nebo minimum. V bodě má funkce maimum derivace v bodě změnila znaménko z + na - (funkce se z rostoucí změnila na klesající) V bodě má funkce minimum derivace v bodě změnila znaménko z na + (funkce se z klesající změnila na rostoucí)

V bodě funkce nemá etrém derivace v bodě nezměnila znaménko je stále kladná (funkce je stále rostoucí) V bodě funkce nemá etrém derivace v bodě nezměnila znaménko je stále záporná (funkce je stále klesající) Náš odhad bl správný: f Nechť ( ) =. Jestliže eistuje takové okolí U δ ( ), že v intervalech ( δ ; ) ( ; + δ ) má f ( ) a různá znaménka, má funkce f v bodě ostrý lokální etrém. Mění-li se znaménko derivace z plus na minus, má funkce v bodě lokální maimum, mění-li se znaménko derivace z minus na plus, má funkce v bodě lokální minimum. Př. : Najdi lokální etrém funkce = + +. = + + = + Zderivujeme funkci: ( ) Hledáme stacionární bod: = + = = v bodě = může mít funkce = + + etrém mění se v bodě = znaménko derivace? < = + < > = + > funkce = + + se v bodě = mění z klesající na rostoucí má v bodě = lokální ostré minimum výsledek si ověříme grafem 5

Př. 5: Najdi lokální etrém funkce =. Zderivujeme funkci: ( ) = = = = = = Hledáme stacionární bod: ( ) dva stacionární bod =, = zkoumáme znaménko derivace: > = = = nerovnice: ( ) v bodě = se znaménko derivace nemění není tam etrém v bodě = se znaménko derivace mění je tam etrém (minimum) Opět zkontrolujeme výsledek pohledem na graf: 6

Řešení nerovnic kvůli odhalování etrémů není příliš pohodlné. Nápad: Etrém se nacházejí ve stacionárních bodech, ve kterých se mění znaménko první derivace mění se tam hodnota první derivace, ale změnu hodnot první derivace popisuje druhá derivace možná bchom mohli rozhodnout o eistenci etrémů i pomocí druhé derivace Př. 6: Nakresli vedle sebe obrázk funkcí = a =. Do každého obrázku dokresli graf jejich první derivace, spočti jejich druhé derivace a rozhodni, zda mají etrém. Zhodnoť situaci. = = = = = = - - - - - - - - 7

Funkce má v bodě = ostré minimum, její derivace v bodě = mění znaménko z minus na plus, o čemž vpovídá i kladná hodnota druhé derivace Funkce má v bodě = ostré maimum, její derivace v bodě = mění znaménko z plus na minus, o čemž vpovídá i záporná hodnota druhé derivace Nechť f ( ) = a nechť eistuje v bodě druhá derivace. Je-li f ( ) <, má funkce f v bodě ostré maimum je-li f ( ) >, má funkce f v bodě ostré minimum je-li f ( ) =, nelze o eistenci lokálního etrému rozhodnout Př. 7: Použij pravidlo pro určování etrému pomocí druhé derivace u příkladů a 5. = + + = + Zderivujeme funkci: ( ) Hledáme stacionární bod: = + = = v bodě = může mít funkce = + = druhá derivace: ( ) = + + etrém hodnota druhé derivace je v bodě = kladná má v bodě = lokální ostré minimum Zderivujeme funkci: ( ) = = = = = = Hledáme stacionární bod: ( ) dva stacionární bod =, = = = druhá derivace: ( ) 6 hodnota druhé derivace v = : = 6 = 6 = tad nám druhá derivace nepomohla, opět bchom se museli vrátit k řešení nerovnice hodnota druhé derivace v = : = 6 = 6 = funkce má v bodě = lokální ostré minimum Př. 8: Najdi lokální etrém funkce =. Zderivujeme funkci: = ( ) = Hledáme stacionární bod: ( ) ( )( ) dva stacionární bod =, = = = 6 druhá derivace: ( ) hodnota druhé derivace v = lokální ostré maimum = = = + = = 6 = 6 = 6 funkce má v bodě = : ( ) 8

hodnota druhé derivace v = : = 6 = 6 = 6 funkce má v bodě = lokální ostré minimum Výsledek zkontrolujeme pohledem na graf: Př. 9: Najdi globální etrém funkce. = + 8 v intervalu ; Postupujeme stejně jako v předchozích příkladech. Kromě nalezených etrémů musíme spočítat i hodnot v krajních bodech: ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) = + 8 = + 8 = f = + 8 = + 8 = 7 f Zderivujeme funkci: = ( + 8 ) = 6 6 Hledáme stacionární bod: ( ) ( )( ) dva stacionární bod =, = druhá derivace: ( ) = 6 6 = 6 = 6 + = = 6 6 = 6 hodnota druhé derivace v v bodě = lokální ostré maimum = 6 = 6 = 8 funkce má = : ( ) hodnota: f ( ) ( ) ( ) ( ) = + 8 = + 8 = 5 hodnota druhé derivace v = : = 6 = 6 = 8 funkce má v bodě = lokální ostré minimum f = + 8 = + 8 = hodnota: ( ) 9

po porovnání hodnot vidíme, že funkce globální maimum v bodě = s hodnotou 5 globální minimum v bodě = s hodnotou -7 Výsledek zkontrolujeme pohledem na graf: : = + 8 má v intervalu ; Př. : Petáková: strana 58/cvičení f, f 6 strana 58/cvičení 5 g, g strana 58/cvičení 6 h strana 58/cvičení 7 Shrnutí: