Smíšený součin

Podobné dokumenty
Smíšený součin

3.3. Operace s vektory. Definice

3. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE

7.2.3 Násobení vektoru číslem I

Skalární součin IV

5.2.7 Odchylka přímky a roviny

DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

6. Jehlan, kužel, koule

Na obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

. Najdi parametrické vyjádření přímky AB. Nakresli přímku AB do kartézské soustavy souřadnic a najdi její další vyjádření.

Analytická geometrie ( lekce)

vzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace

Na obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

. Najdi parametrické vyjádření přímky AB. Nakresli přímku AB do kartézské soustavy souřadnic a najdi její další vyjádření.

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

Vybrané kapitoly z matematiky

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

12 Rozvinutelné a zborcené plochy

Obsah a průběh zkoušky 1PG

1 Analytická geometrie

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

11 Vzdálenost podprostorů

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

( ) Sčítání vektorů. Předpoklady: B. Urči: a) S. Př. 1: V rovině jsou dány body A[ 3;4]

Geometrie. 1 Metrické vlastnosti. Odchylku boční hrany a podstavy. Odchylku boční stěny a podstavy

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

4.4.3 Další trigonometrické věty

Vektorový součin I

CVIČNÝ TEST 13. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Zdeňka Strnadová. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Geometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Rovnice přímky v prostoru

V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

19 Eukleidovský bodový prostor

Kinetická teorie plynů

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

S T E R E O M E T R I E ( P R O S T O R O V Á G E O M E T R I E ) Z Á K L A D N Í G E O M E T R I C K É Ú T VA R Y A J E J I C H O Z N A

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Vlnění první sada Equation Chapter 1 Section 1

5.1.4 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání II

Jehlan s obdélníkovou podstavou o rozměrech a dm a b dm má boční hranu délky s dm. Vypočítejte povrch a objem tohoto jehlanu.

1.4. VEKTOROVÝ SOUČIN

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

STEREOMETRIE 9*. 10*. 11*. 12*. 13*

14. přednáška. Přímka

( ) ( ) Logaritmické nerovnice II. Předpoklady: 2924

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Základy matematiky pro FEK

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

3. Vlny. 3.1 Úvod. 3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

7.5.3 Hledání kružnic II

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

Fotbalový míč má tvar mnohostěnu složeného z pravidelných pětiúhelníků a z pravidelných šestiúhelníků.

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Analytická geometrie lineárních útvarů

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

1.6.5 Vodorovný vrh. Předpoklady: Pomůcky: kulička, stůl, případně metr a barva (na měření vzdálenosti doapdu a výšky stolu).

CVIČNÝ TEST 37. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

5.1.4 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání II

Vlnění druhá sada Equation Chapter 1 Section 1

1) Zvolíme vztažný výkon; v tomto případě to může být libovolné číslo, například S v

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna

CVIČNÝ TEST 9 OBSAH. Mgr. Václav Zemek. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY

Úvod do lineární algebry

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

STEREOMETRIE. Odchylky přímky a roviny. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0117

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce

Moment síly výpočet

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

2.7.9 Obsah lichoběžníku

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

Obsah KAPITOLY ZE SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY

CVIČNÝ TEST 11. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 19 IV. Záznamový list 21

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)

Obsahy - opakování

INTERNETOVÉ ZKOUŠKY NANEČISTO - VŠE: UKÁZKOVÁ PRÁCE

CVIČNÝ TEST 19. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Kateřina Nováková. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

= + = + = 105,3 137, ,3 137,8 cos37 46' m 84,5m Spojovací chodba bude dlouhá 84,5 m. 2 (úhel, který spolu svírají síly obou holčiček).

CVIČNÝ TEST 41. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Euklidovský prostor. Parametrické rovnice roviny. Obecná rovnice roviny. . p.1/25

Transkript:

7..14 Smíšený součin Předpoklady: 713 Je dán ronoběžnostěn LMNOPR. R O P N M L Jeho objem umíme spočítat stereometrikým zorem: V = S. p Ronoběžnostěn je také určen třemi ektory a, b a R O P b N M a L jeho objem musí jít spočítat i pomoí těhto tří ektorů. Prní krok už íme: S p = a b (elikost ektoroého součinu a b se roná obsahu ronoběžníku ABC lastnost ektoroého součinu) V = a b. Musíme určit ýšku (kolmou zdálenost mezi roinami LMN a OPR) pomoí ektoru. 1

R T O P N M b a L Nakreslíme si praoúhlý trojúhelník OT. T O Z obrázku je idět, že platí = osα. osadíme: V = a b = a b osα jsme skoro hotoí, zbýá pomoí ektorů yjádřit úhel α. Přímka T je kolmá na ronoběžník LMN má stejný směr jako ektor a b úhel α je úhel mezi ektory a b a ztah a b osα je ztah pro ýpočet skalárního a b = a b. součinu z elikosti ektorů osα ( ) Jsme hotoí: V = ( a b) Malý zádrhel: Vektory a, b a na našem obrázku toří praotočiou bázi proto směřuje ektor a b do stejného poloprostoru jako ektor. dyby ektory a, b a tořily leotočiou bázi, ektor a b by směřoal do opačného poloprostoru než ektor ýsledek by byl záporný museli byhom ho ynásobit mínusem, abyhom získali kladné číslo. Objem ronoběžnostěnu, který je určen ektory a, b a určíme ze zore V = ( a b) (absolutní hodnota řeší případné problémy s mínusem). a b nazýáme smíšený součin ektorů a, b,. Číslo ( ) Př. 1: Rozhodni, kdy se smíšený součin tři nenuloýh ektorů a, b, roná nule. ě možnosti řešení: a) z lastností skalárního součinu: skalární součin se roná nule:

jeden z ektorů je roen nule ektor a b je nuloý ektory a a b jsou ronoběžné ektory jsou na sebe kolmé ektor je kolmý na ektor a b ektor leží roině určené ektory a a b. smíšený součin je nuloý, práě když ektory a, b, leží jedné roině (jsou lineárně záislé) b) z ýznamu smíšeného součinu Absolutní hodnota smíšeného součinu se roná objemu ronoběžnostěnu. Objem je nuloý, když ektory a, b, neurčují ronoběžnostěn pokud ektory a, b, leží jedné roině. Př. : Objem ronoběžnostěnu nezáisí na tom, kterou ze stěn zolíme za podstau. teré další smíšené součiny můžeme použít pro ýpočet jeho objemu (a ronají se součinu a b )? ( ) za podstau bereme obdélník NRO V = ( b ) a za podstau bereme obdélník LPO V = ( a) b Pro každé tři ektory a, b, prostoru platí: ( a b) = ( b ) a = ( a) b. odatek: Pomoí předhozí ronosti se dokazuje distributinost ektoroého součinu a jeho asoiatinost při násobení reálným číslem. Máme smíšený součin liboolnýh ektorů a, b + a x. a b + x ( [ ]) proedeme posunutí ektorů podle zore ( a b) = ( a) b : ( a [ b + ] ) x = ( x a) [ b + ] skalární součin je distributiní: ( x a) [ b + ] = ( x a) b + ( x a) proedeme posunutí ektorů podle zore ( a b) = ( b ) a = ( a) b : ( x a) b + ( x a) = ( a b) x + ( a ) x ytkneme x: ( a b) x + ( a ) x = ( a b + a ) x Platí tedy: ( a [ b + ] ) x = ( a b + a ) x a tedy a [ b + ] = a b + a - ektoroý součin je distributiní zhledem ke sčítání ektorů 3

Př. 3: Jsou dány body A[ ; ;1], C [ 1;1;3 ], [ 3;;] a [ 3;1; ] ronoběžnostěnu ABCEFGH. F. Urči objem H G E F b a A B Nejdříe určíme ektory a, b,. = C = 4; 1;1 C Z obrázku je idět: a ( ) b = A = ( 1;4;1 ) = F B - souřadnie bodu B musíme určit ýpočtem: B = A + a = [ ; 3;] = F B = [ 1;4; 4] Počítáme smíšený součin V = ( a b) a b = ( 1 4;1+ 4; 16 + 1) = ( 5;5; 15) ( a b) ( )( ) V = = 5;5; 15 1; 4; 4 = 5 + 0 + 60 = 85 Ronoběžnostěn má objem 85. Pedagogiká poznámka: Příklad by mohl být předpřipraenější. Studenti musí ektory najít na jiném místě, než na kterém byly nakresleny pří odozoání smíšeného součinu. U některýh studentů se opět objeují problémy s tím, že ektory jsou někde jinde (studenti mají poit, že když jsou jiné souřadnie bodů, musí být jiné i souřadnie ektorů. Vraí se tím opět problém z úodu kapitoly, kdy je těžké studentům ysětlit, že u ektorů na umístění nezáleží). oporučuji strategii pro ýběr ektorů po hile probrat společně. Př. 4: Jsou dány ektory u = ( 1;;3 ), = ( 1;1;1 ) a = ( 1;3;1 ) w. Rozhodni, zda ektory u,, w leží jedné roině. Pokud jedné roině neleží, rozhodni, zda toří leotočiou nebo praotočiou bázi. Spočteme smíšený součin ektorů u,, w a z hodnoty ýsledku budeme moi odpoědět na otázky. u = 3;3 1;1 = 1; ; 1 ( ) ( ) ( u ) w ( ) ( ) = 1; ; 1 1;3;1 = 1+ 6 1 = 4 Smíšený součin ektorů u,, w je kladné číslo ektory u,, w neleží jedné roině ektory u,, w toří praotočiou bázi. 4

Př. 5: Je dán čtyřstěn ABC, A[ ; 1; ], B [ 1;4;0 ], C [ 1;1;3 ] a [ ;5;3]. Urči: a) obsah stěny BC b) délku ýšky této stěně ) objem čtyřstěnu d) délku ýšky čtyřstěnu kolmé na stěnu BC a) obsah stěny BC yužijeme elikost ektoroého součinu ektorů dou stran trojúhelníku, který stěnu toří = C B = 0; 3;3 = B = 1;1;3 u ( ) ( ) u = ( 9 3;3 0;0 + 3) = ( 1;3;3 ) ( ) u = 1 + 3 + 3 = 16 = 9 Stěnu toří trojúhelník, má tedy poloiční obsah než je elikost ektoroého součinu 9 S BC =. b) délka ýšky e stěně BC aa S Obsah trojúhelníku můžeme určit planimetriky ztahem S = a =. a Výška je kolmá na stranu BC. Určíme její délku, obsah trojúhelníku známe. ( ) BC = u = + + = = 9 SBC = = = 3 BC 3 ) objem čtyřstěnu z obrázků je idět: F 0 3 3 18 3 F A E A E w R w B u C obsah trojúhelníku BC je poloinou obsahu odpoídajíího ronoběžníku BCR objem čtyřstěnu je šestinou smíšeného součinu ( ) w = A B = ( 3; 3; ) ( u ) w = ( 1;3;3 )( 3; 3; ) = 36 9 6 = 1 Objem čtyřstěnu ABC je 1 6. d) délku ýšky čtyřstěnu kolmé na stěnu BC B u C objem čtyřstěnu BCA je třetinou objemu odpoídajíího hranolu BCAEF (obené praidlo pro objem jehlanu) u w 5

1 3V Objem čtyřstěnu můžeme také spočítat stereometriky ztahem V = S =. S Objem čtyřstěnu i obsah podstay BC známe. osadíme: 1 3 3V 6 1 7 7 = = = = =. S p 9 9 3 6 Výška čtyřstěnu kolmá na stěnu BC má délku 7 6. 3 p p Př. 6: Petákoá: strana 103/ičení 56 strana 104/ičení 58 strana 104/ičení 59 b) Shrnutí: 6