Aplikace derivace ( )

Podobné dokumenty
Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

Průběh funkce 1. Průběh funkce. Při vyšetření grafu funkce budeme postupovat podle následujícího algoritmu:

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

Seminární práce z matematiky

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Definice derivace v bodě

[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Digitální učební materiál

Mocninná funkce: Příklad 1

Zlín, 23. října 2011

LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce)

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

Vyšetřování průběhu funkce pomocí programu MatLab. 1. Co budeme potřebovat?

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

22. & 23. & 24. Vlastnosti funkcí a jejich limita a derivace

Konvexnost, konkávnost

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 4. února 2009

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 17. února ( sin (π 2 arctann) lim + 3. n 2. π 2arctan n. = lim + 3.

Průběh funkce pomocí systému MAPLE.

Průběh funkce pomocí systému MAPLE.

4. Určete definiční obor elementární funkce g, jestliže g je definována předpisem

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

10. cvičení - LS 2017

MASARYKOVA UNIVERZITA. Řešené příklady na extrémy a průběh funkce se zaměřením na ekonomii

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009

Aplikace derivace a průběh funkce

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Prbh funkce Jaroslav Reichl, 2006

Rolleova věta. Mějme funkci f, která má tyto vlastnosti : má derivaci c) f (a) = f (b). a) je spojitá v a, b b) v každém bodě a,b

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1

7.1 Extrémy a monotonie

2. spojitost (7. cvičení) 3. sudost/lichost, periodicita (3. cvičení) 4. první derivace, stacionární body, intervaly monotonie (10.

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

1.1 Příklad z ekonomického prostředí 1

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

Funkce - pro třídu 1EB

Základy matematiky pro FEK

Úloha určit průběh funkce znamená nakreslit graf funkce na zadaném intervalu, nejčastěji na celé množině reálných čísel R.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Diferenciální počet VY_32_INOVACE_M0217.

. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,

Limita a spojitost funkce

10. Derivace, průběh funkce

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce

Funkce pro studijní obory

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Průběh funkce II (hledání extrémů)

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1.

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

MATEMATIKA I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Pojem limity funkce charakterizuje chování funkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých funkce není definovaná. platí. < ε.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Diferenciální počet VY_32_INOVACE_M0216.

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

KFC/SEM, KFC/SEMA Elementární funkce

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

Cvičení 1 Elementární funkce

Sbírka úloh z matematiky

Obsah. Derivace funkce. Petr Hasil. L Hospitalovo pravidlo. Konvexnost, konkávnost a inflexní body Asymptoty

Stručný přehled učiva

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

Limita a spojitost funkce

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

Derivace a monotónnost funkce

Matematika B 2. Úvodní informace

KVADRATICKÁ FUNKCE URČENÍ KVADRATICKÉ FUNKCE Z PŘEDPISU FUNKCE

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 4. ledna 2017

DERIVACE FUKNCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

1 Extrémy funkcí - slovní úlohy

Algebraické rovnice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Ohraničenost kořenů a jejich. Aproximace kořenů metodou půlení intervalu.

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice

Nerovnice v součinovém tvaru, kvadratické nerovnice

Nejprve si uděláme malé opakování z kurzu Množiny obecně.

Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +,

Funkce kotangens

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ LOKÁLNÍ EXTRÉMY

Limita a spojitost LDF MENDELU

Vysoká škola polytechnická Jihlava. Obor Finance a řízení. Matematika 1,2 - Miloš Kraus

Transkript:

Aplikace derivace Mezi aplikace počítáme:. LHospitalovo pravidlo. Etrémy funkce (růst a pokles funkce) 3. Inflee (konávnost a konvenost). Asymptoty funkce (se i bez směrnice) 5. Průběh funkce 6. Ekonomické aplikace LHospitalovo pravidlo slouží pro výpočet ity funkce v případě, že jde o výraz typu Potom platí, že a f ( ) g( ) POZOR!!! Nezaměňovat s derivací podílu. nebo. f' ( ). Pokud předpoklady trvají, lze tento krok opakovat. a g' ( ) sin( ) cos( ) + cos( ) sin( ) sin( ) cos( ) cos( ) sin( ) sin( ) cos( ) + + 6 + + + + + + 3 ( ) + ln( ) + ln( ) + + ( ) e + + e + e e +

Lokální etrémy funkce (růst a pokles funkce) slouží k nalezení maim a minim funkcí, popř. k nalezení intervalů, kde funkce roste a kde klesá. Nalézt znaménko funkce znamená nalézt intervaly, kde funkce roste a kde klesá, a to tak, že nalezneme všechny kořeny čitatele i jmenovatele, které mají lichou násobnost a zakreslíme je na reálnou osu. V jednom z nich dosazením zjistíme znaménko, v ostatních intervalech se znaménka střídají. Má-li funkce g() v okolí bodu a kladnou derivaci, tj. g' ( a) >, funkce tam roste a naopak, je-li tato derivace záporná, tj. g' ( a) >, funkce tam klesá. Je-li tato derivace rovna nule, tj. g' ( a), funkce může mít v bodě a etrém. Zda je to etrém a jaký je, určíme pomocí druhé derivace. Najdi znaménko funkce g( ). kořeny čitatele:... kořeny jmenovatele:...,, všechny mají lichou násobnost (jsou jednoduché). g( ) ( ) ( ) 3 ----------- ++++++++ --------------- ++++++++,,, Lokální etrémy funkce g() najdeme:. Řešíme rovnici g' ( ), jejím řešením jsou tzv. stacionární body (body "podezřelé z etrému").. Sestavíme znaménko g' ( ) a usoudíme, že tam, kde g' ( ) >, funkce roste, kde je menší než nula, funkce klesá. Je-li stacionární bod v D(g), lze rozhodnout o maimu (LoMa) nebo minimu (LoMi). Není-li stacionární bod v D(g), o etrém nejde. (.) NEBO: Stacionární bod dosadíme do g'' ( ) a je-li g'' ( ) >, jde o minimum, je-li g'' ( ) <, jde o maimum. 3. Velikost (y-ovou souřadnici) etrému zjistíme dosazením stacionárního bodu do původní finkce g(). Najděte lokální etrémy funkce g( ) 3 3 g' ( ) 3 3 stacionární body g'' ( ) 6 g'' ( ) 6 6 > LoMi g( ) m[ ; - ] g'' ( ) 6 ( ) 6 < LoMa g( ) M[ - ; ] ( 3) Najděte lokální etrémy funkce g( ) ln( 3), > 3 g' ( ) 3 ( 3) ( 3) 3 g( ) + 6 8 6 36 3 3 6 SB 6 + 36 3 6 + mimo D(f) g'' ( ) dosadíme SB: g'' ( ) < LoMa ( 3) ( 3) g( ) ln( 3), 5 jde o jediné LoMa : M[ ; -,5 ] g( ) 3 6 8

Inflee, konkávnost a konvenost slouží k nalezení intervalů, kde funkce je konvení (graf leží nad tečnou) resp. konkávní (graf leží pod tečnou). Body z D(g) v nichž se konvenost mění na konkávnost nebo naopak, se nazývají inflení body. Je-li některý bod a inflení, potom g'' ( a), je-li v okolí bodu a funkce konvení, potom g'' ( a) >, je-li v okolí bodu a funkce konkávní, potom g'' ( a) <. Je dána funkce g( ) 3 6 + 8 potom g' ( ) 3 + 8, g'' ( ) 6, dosadíme-li g'' ( ) 6 < a g() je tam konkávní, dosadíme-li g'' ( 3) 6 > a g() je tam konvení, dosadíme-li g'' ( ) a g() tam má inflení bod. Inflení body najdeme:. Řešíme rovnici g'' ( ), jedině v jejích kořenech mohou být inflení body - označme je a.. Správně: je-li g''' ( a), jde o inflení bod. Pro nás stačí ověřit, že tyto kořeny leží v D(f). 3. Velikost (y-ovou souřadnici) infleního bodu najdeme dosazením do g(), tedy je to g(a). Najděte inflení body funkce g( ) 3, kde D(g) R g' ( ) 3, g'' ( ), řešíme rovnici, tj. ( ) tedy, řešením jsou kořeny a, které oba leží v D(g). Usoudíme, že jsou to inflení body. Pro přesnější zjištění potřebujeme 3.derivaci, tedy g''' ( ), a protože g''' ( ), stejně jako g''' ( ), máme jistotu, že to inflení body opravdu jsou. Velikost (y-ovou souřadnici) nejdeme: g( ), zatím co g( ) 6, takže máme dva inflení body: I [ ; ], I [ ; ]. Oba leží na ose. g( ) 3 g( ) : 3 6 8 Znaménko g'' ( ) : 8 8 3 konvení konkávní konvení ++++++++ --------------------- ++++++++,,

Asymptoty ke grafu funkce bez směrnice: jsou kolmé k ose, mají rovnici a, kde a je bod, kde asymptota protíná osu. hledáme je v bodech, kde funkce není definována. Eistují, jestliže eistuje aspoň jedna jednostranná ita k bodu a. se směrnicí: jsou pouze dvě (k, resp. k ). Mají rovnice y k. + q, y k. + q, kde koeficienty spočítáme: g( ) g( ) k, k, q ( g( ) k ), q ( g( ) k ) Najděte všechny asymptoty ke grafu funkce g( ), kde D(g) R - {}. asy bez nemůže být jinde než v bodě a. Proto zkusíme obě ity (ity z obou stran) : 6, + 6, tj graf jde k asymptotě z obou stran. asy se zjistíme : k q ( ) LH + LH první z nich má rovnici y + k ( ) LH q + LH druhá z nich má rovnici y + Jev, že k oběma nekonečnům vychází tatáž asymptota je velmi častý. Proto výpočet provádíme společně.

Průběh funkce se skládá z těchto kroků: definiční obor, lichost / sudost, periodicita... Doporučený postup:. zjistit definiční obor, lichost / sudost, periodicitu.. spočítat g' ( ) a g'' ( ) kladnost / zápornost, kořeny... růst, pokles, etrémy... z g( ) z g( ) z g' ( ) konvenost, konkávnost, inflee... z g'' ( ) asymptoty... pomocí it některé důležité body funkce... z g( ) sestrojíme graf 3. vyřešit rovnice g( ), g' ( ), g'' ( ) a jejich kořeny zakreslit do trojgrafu. v grafech vyznačit kladnost/zápornost, růst/poklas, konvenost/konkávnost, kořeny funkce, etrémy a inflee 5. najít rovnice asymptot 6. vypočítat y-ové souřadnice důležitých bodů 7. sestrojit graf (začít asymptotami a důležitými body) Pozn.: často některé z částečných úloh odpadnou (funkce je jednoduchá). Sestrojte průběh funkce g( ) D( g) R g( ) ( ) g( )... g() je sudá periodická není g' ( ) g'' ( ) g( ) tj. jsou kořeny funkce (tam graf prochází osou ) g' ( ) tj. 3 je kořen derivace, tj. stacionární bod g'' ( ) tj. nelze funkce nemá žádný inflení bod funkce nemá asymptoty bez směrnice, neboť D(g) R. k ( ) LH funkce nemá žádné asymptoty se směrnicí důležité body: pro "uchycení" grafu si vybereme, - a, tj. g(), g(-), g(). trojgraf : g( ) záporná k l a d n á záporná g' ( ),, r o s t e k l e s á, g( ) 3 g'' ( ) k o n k á v n í

Sestrojte průběh funkce g( ) : + D( f ) R g( ) g' ( ) g'' ( ) ( ) ( + ) g( ), g() je lichá, není periodická + ( ) + + + ( ) ( + ) ( ) ( ) ( + ) + + ( + ) ( + ) ( 3 + 3 ) ( + ) 3 6 ( + ) 3 ( ) ( + ) 3 3 kořeny: g() etrémy: g () inflee: g () + ( + ) ( 3) tj. ( + ) 3 tj. tj. ( ) 3 tj. 3 3 5 3 trojgraf : g( ) g' ( ) g'' ( ) z á p o r n á k l a d n á, klesá r o s t e klesá,, konk. konvení konkávní konv.,,, 3 3.6.5..3.....3..5.6 3 3 m

Asymptoty bez směrnice nejsou, protože D(g) R Asymptoty se směrnicí: k q f( ) ( f( ) k ) ( + ) + + y + osa Tentýž graf ještě dvakrát v jiných měřítcích tak, aby bylo vidět a) konkávnost a konvenost b) asymptotu.6.5..3.....3..5.6 5 3 3 5.6.5..3.....3..5.6 5 3 3 5