Báze a dimense. Odpřednesenou látku naleznete v kapitolách a 3.6 skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra.

Podobné dokumenty
Odpřednesenou látku naleznete v kapitole 3.1 skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra.

Co byste měl/a zvládnout po 4. týdnu

Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

Transformace souřadnic

Odpřednesenou látku naleznete v kapitolách skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra.

[1] Vzhledem ke zvolené bázi určujeme souřadnice vektorů...

Odpřednesenou látku naleznete v kapitole 3.3 skript Diskrétní matematika.

TOPOLOGIE A TEORIE KATEGORIÍ (2017/2018) 4. PREDNÁŠKA - SOUČIN PROSTORŮ A TICHONOVOVA VĚTA.

Báze a dimenze vektorových prostorů

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Lineární algebra : Lineární prostor

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Lineární algebra : Báze a dimenze

3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost

1 Lineární prostory a podprostory

(ne)závislost. α 1 x 1 + α 2 x α n x n. x + ( 1) x Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k vektoru y. x x = 1. x = x = 0.

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují

Matematika 2 pro PEF PaE

SVD rozklad a pseudoinverse

Co byste měl/a zvládnout po 6. týdnu

10. Vektorové podprostory

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

7. Lineární vektorové prostory

Lineární prostory. - vektorové veličiny(síla, rychlost, zrychlení,...), skládání, násobení reálným číslem

Teorie informace a kódování (KMI/TIK) Reed-Mullerovy kódy

Odpřednesenou látku naleznete v dodatku A skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra.

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

Lineární algebra : Lineární (ne)závislost

1 Řešení soustav lineárních rovnic

6 Lineární geometrie. 6.1 Lineární variety

15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.

1 Soustavy lineárních rovnic

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.

Cvičení z Lineární algebry 1

NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny

α 1 α 2 + α 3 = 0 2α 1 + α 2 + α 3 = 0

Pavel Horák, Josef Janyška LINEÁRNÍ ALGEBRA UČEBNÍ TEXT

Pavel Horák LINEÁRNÍ ALGEBRA A GEOMETRIE 1 UČEBNÍ TEXT

V: Pro nulový prvek o lineárního prostoru L platí vlastnosti:

1 Lineární zobrazení. 5. f(u) = u + v, kde v je pevně daný nenulový vektor z R f(u) = o.

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1

10 Přednáška ze

Těleso racionálních funkcí

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Vlastní číslo, vektor

15 Maticový a vektorový počet II

7 Konvexní množiny. min c T x. při splnění tzv. podmínek přípustnosti, tj. x = vyhovuje podmínkám: A x = b a x i 0 pro každé i n.

Okruh Lineární rovnice v Z m Těleso Gaussova eliminace (GEM) Okruh Z m. Jiří Velebil: X01DML 19. listopadu 2007: Okruh Z m 1/20

Matematika B101MA1, B101MA2

Bakalářská matematika I

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

x 2 = a 2 + tv 2 tedy (a 1, a 2 ) T + [(v 1, v 2 )] T A + V Příklad. U = R n neprázdná množina řešení soustavy Ax = b.

6.1 Vektorový prostor

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

K oddílu VI.1 obecné slabé topologie Příklad 1. Necht X = C([0, 1]) s topologií bodové konvergence na [0, 1]. Popište všechny

Základy elementární teorie čísel

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

Co je to univerzální algebra?

Věta o dělení polynomů se zbytkem

Lineární algebra : Metrická geometrie

Základy elementární teorie čísel

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

Lineární algebra Eva Ondráčková

Derivace funkcí více proměnných

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Vlastní čísla a vlastní vektory

Matematika pro studenty ekonomie. Doc. RNDr. Jiří Moučka, Ph.D. RNDr. Petr Rádl

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme

1 Vektorové prostory.

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}

Josef Janyška Anna Sekaninová ANALYTICKÁ TEORIE KUŽELOSEČEK A KVADRIK

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin. študenti MFF 15. augusta 2008

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Obecná úloha lineárního programování

2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.

9 Kolmost vektorových podprostorů

PŘEDNÁŠKA 5 Konjuktivně disjunktivní termy, konečné distributivní svazy

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

19 Hilbertovy prostory

2. přednáška 8. října 2007

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Základy lineárního programování. študenti MFF 15. augusta 2008

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan

i=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice

Transkript:

Báze a dimense Odpřednesenou látku naleznete v kapitolách 3.1 3.3 a 3.6 skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 1/19

Minulé přednášky 1 Lineární kombinace, lineární závislost/nezávislost. 2 Lineární obal seznamu/množiny vektorů. Dnešní přednáška 1 Báze lineárního (pod)prostoru. Intuitivní význam: báze je výběr systému souřadnicových os. 2 lineárního (pod)prostroru. Intuitivní význam: dimense je počet souřadnicových os. 3 Souřadnice vektoru vzhledem k uspořádané bázi. Intuitivní význam: souřadnice vektoru udávají úseky vektoru na jednotlivých souřadnicových osách. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 2/19

Připomenutí Množina M je konečná, pokud bud M = nebo M = {x 1,..., x n } pro nějaké přirozené číslo n 1. Množina M je nekonečná, když není konečná. Definice (množina generátorů) At W je lineární podprostor prostoru L. Řekneme, že množina G generuje W, když platí span(g) = W. (Říkáme také: G je množina generátorů podprostoru W.) Definice (konečně generovaný podprostor) Řekneme, že lineární podprostor W prostoru L je konečně generovaný, když existuje konečná množina jeho generátorů. (To jest, když platí span(g) = W pro nějakou konečnou množinu G.) Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 3/19

Příklady 1 Pro každý prostor L platí: L je množina generátorů prostoru L. Množina generátorů L prostoru L obecně není konečná a je vždy lineárně závislá (například: R 2 je nekonečná lineárně závislá množina generátorů prostoru R 2 ). 2 Jak, tak { o} jsou konečné množiny generátorů triviálního prostoru { o}. Důvody: span( ) = { o} (minulá přednáška) a span({ o}) = { o}. Všimněme si: 1 je lineárně nezávislá množina generátorů prostoru { o}. 2 { o} je lineárně závislá množina generátorů prostoru { o}. ( ) ( ) 3 1 1 Konečná množina G = {, } generuje osu prvního 1 1 a třetího kvadrantu prostoru R 2. Množina G je lineárně závislá. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 4/19

Definice (báze) Lineárně nezávislé množině B, která generuje prostor L, říkáme báze prostoru L. Je-li B konečná, pak seznamu prvků B říkáme uspořádaná báze. Slogan pro bázi Báze prostoru je nejúspornější množina generátorů. Příklady 1 je báze triviálního prostoru { o}. ( ) ( ) ( ) ( ) 2 1 3 1 0 Každá z množin {, }, {, } tvoří bázi 2 4 0 1 prostoru R 2. 3 Množina {1, x, x 2, x 3,... } tvoří bázi prostoru R[x] všech reálných polynomů. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 5/19

Příklad (kanonická báze prostoru F n, n 1) At F je jakékoli těleso. Označme jako K n = (e 1,..., e n ) následující seznam vektorů v F n, n 1: e i má jedničku na i-té posici, všude jinde nuly. Potom K n je uspořádaná báze prostoru F n. Této uspořádané bázi K n říkáme kanonická báze prostoru F n. (Také: standardní báze.) Příklad: kanonická báze K 3 v R 3. e 3 e 2 e 1 e 1 = 1 0 0 0 e 2 = 1 e 3 = 0 0 0 1 Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 6/19

Příklad: Fourierova báze pro n = 4 (varianta této báze je používána v JPEG) Pro w = e 2πi 4 = i, je seznam ( f 0, f 1, f 2, f 3 ), kde w 0 1 f0 = w w = 1 1 f1 = w 0 1 w 0 1 f2 = w w = 1 1, f3 = w 6 1 w 0 w 1 w 2 w 3 1 = i 1 i 1 = i w 0 w 3 w 6 w 9 uspořádaná báze lineárního prostoru C 4 nad tělesem C. 1 i Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 7/19

Tvrzení (Existence báze pro konečně generované prostory) Každý konečně generovaný prostor L má konečnou bázi. Navíc: všechny možné báze prostoru L mají stejný počet prvků. Myšlenka důkazu První tvrzení: víme, že span(g) = L, kde G je konečná. Báze je maximální lineárně nezávislá podmnožina konečné množiny generátorů G. Druhá část tvrzení: Exchange Lemma (viz skripta, Lemma 3.2.10 a cvičení). Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 8/19

Definice (prostor konečné dimense) Lineární prostor L má dimensi n (značíme: dim(l) = n), když existuje báze B prostoru L, která má n prvků, a kde n je přirozené číslo. a A tudíž, podle předchozího, všechny báze prostoru L mají n prvků. Příklady 1 Platí: dim(r n ) = n, n 0. 2 Obecněji: pro jakékoli těleso F platí dim(f n ) = n, n 0. 3 Platí: dim({ o}) = 0. 4 Prostor R[x] všech reálných polynomů nemá konečnou dimensi. 5 Podprostor R 3 [x] (polynomy stupně nejvýše 3) prostoru R[x] má dimensi 4. Uspořádaná báze je např. (x 3, x 2, x, 1). Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 9/19

Poznámka At dim(l) = n a at M je podmnožina L, která má m prvků. 1 Je-li M lineárně nezávislá, pak m n. 2 At m = n. M je lineárně nezávislá právě tehdy, když platí span(m) = L. Důsledek (klasifikace lineárních podprostorů R 3 ) Lineární podprostory prostoru R 3 jsou přesně tvaru span(m), kde M (zaměření podprostoru) je lineárně nezávislá podmnožina R 3 : 1 Počátek { o} (když M má nula prvků). 2 Přímky procházející počátkem (když M má jeden prvek). 3 Roviny procházející počátkem (když M má dva prvky). 4 Celé R 3 (když M má tři prvky). Zobecnění: klasifikace a lineárních podprostorů prostoru R n (dokonce na lineární podprostory prostoru F n ). a To je náročnější na představu, ale geometrický význam je podobný jako pro lineární podprostory prostoru R 3. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 10/19

Věta (rovnost dvou lineárních obalů konečných množin) At M, N, jsou konečné množiny vektorů. Potom span(m) = span(n) právě tehdy, když dim(span(m)) = dim(span(n)) = dim(span(m N)). Důkaz. At span(m) = span(n). Potom M span(m) = span(n) a N span(n) = span(m). Takže M N span(m N) span(m) = span(n). Tudíž span(m N) = span(m) = span(n). Proto platí dim(span(m)) = dim(span(n)) = dim(span(m N)). At dim(span(m)) = dim(span(n)) = dim(span(m N)). Protože span(m) span(m N) a oba podprostory mají stejnou dimensi, platí span(m) = span(m N). Podobně span(n) = span(m N). Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 11/19

Připomenutí (princip inkluse a exkluse) At A a B jsou konečné množiny. A B A B Označíme-li počet prvků množin A, B, A B a A B jako card(a), card(b), card(a B) a card(a B), potom platí rovnost card(a) + card(b) = card(a B) + card(a B) Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 12/19

Věta (o dimensi spojení a průniku) At je L lineární prostor konečné dimense. Potom, pro libovolné lineární podprostory W 1, W 2, platí rovnost dim(span(w 1 W 2 )) + dim(w 1 W 2 ) = dim(w 1 ) + dim(w 2 ). Důkaz. Přednáška. Slogan pro větu o dimensi spojení a průniku Jde o princip inkluse a exkluse pro lineární prostory konečné dimense. hraje roli počtu prvků. a a Znovu upozorňujeme: slogan je reklamní heslo, nikoli skutečnost. Definice Podprostoru span(w 1 W 2 ) říkáme spojení podprostorů W 1 a W 2. Značení: W 1 W 2. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 13/19

Věta (existence souřadnic vzhledem k uspořádané bázi) At seznam B = ( b 1,..., b n ) tvoří bázi lineárního prostoru L. Pro každý vektor x v L existuje jediný seznam (a 1,..., a n ) prvků F tak, že x = a 1 b 1 + + a n b n. Důkaz. Přednáška. Definice (souřadnice vzhledem k uspořádané bázi) Seznamu (a 1,..., a n ) z předchozí věty říkáme souřadnice vektoru x vzhledem k uspořádané bázi B = ( b 1,..., b n ). Značení: a a 1 coord B ( x) =.. a n a Tj, souřadnice vektoru x chápeme jako další vektor: vektor souřadnic v F n. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 14/19

Příklad (souřadnice stejného vektoru k různým bázím) ( ) ( ) ( ) ( ) 1 0 2 2 Seznamy K 2 = (, ), B = (, ) jsou uspořádané 0 1 1 2 báze prostoru R 2. (Seznam K 2 je kanonická báze prostoru R 2.) ( ) ( ) 2 2 coord K2 = 3 3 ( ) ( ) 2 1 = 2 + 3 3 0 ( 0 1 ( ) ( ) 2 1 coord B = 3 2 ) ( ) ( ) 2 2 = 1 + 2 3 1 ( ) 2 2 Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 15/19

Příklad (souřadnice stejného vektoru k různým bázím) Seznamy B 1 = (1, x, x 2 ) B 2 = (x 2, x, 1) jsou uspořádané báze lineárního prostoru R 2 [x] reálných polynomů stupně nejvýše 2. Platí: 4 3 coord B1 (3x 2 2x+4) = 2 coord B2 (3x 2 2x+4) = 2 3 4 3x 2 2x+4 = 4 1+( 2) x+3 x 2, 3x 2 2x+4 = 3 x 2 +( 2) x+4 1 Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 16/19

Důležitá vlastnost kanonické báze x 1 At x =. je vektor v F n. Potom coord Kn ( x) =.. x n Tvrzení (linearita výpočtu souřadnic) At B je (jakákoli) konečná uspořádaná báze lineárního prostoru L. Potom pro zobrazení x coord B ( x) platí: a 1 coord B ( x + y) = coord B ( x) + coord B ( y). 2 coord B (a x) = a coord B ( x). a Tyto dvě vlastnosti jsou velmi důležité. Příště je budeme studovat abstraktně (vedou k pojmu lineárního zobrazení). Důkaz. Přednáška. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 17/19 x 1 x n

Věta (za předpokladu (AC)) Každý lineární prostor L má bázi. Důkaz. Náročný: nebudeme dokazovat. Poznámka Předpoklad (AC). Zkratka (AC) znamená Axiom of Choice, česky: axiom výběru. Jedná se o tvrzení: kartézský součin libovolného systému neprázdných množin je neprázdná množina. a Tvrzení (AC) je nezávislé na základních axiomech teorie množin. Srovnejte s axiomem o rovnoběžkách z geometrie. a Ve skriptech je použita ekvivalentní formulace (AC), tzv. Zornovo Lemma. Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 18/19

Pozor: stejný prostor nad různými tělesy má různé vlastnosti 1 Množina C všech komplexních čísel je 1 lineární prostor dimense 1 nad tělesem C, 2 lineární prostor dimense 2 nad tělesem R. 2 Množina R všech reálných čísel je 1 lineární prostor dimense 1 nad tělesem R, 2 lineární prostor nekonečné dimense nad tělesem Q. a a Nepovinné: takzvaná Hamelova báze reálných čísel, viz Příklad 3.6.5 skript. Důsledek: měli bychom vždy psát, nad jakým tělesem o lineárním prostoru mluvíme! Jiří Velebil: A7B01LAG 15.10.2015: Báze a dimense 19/19