L7 Energetický a vodní cyklus III. Oddělení numerické předpovědi počasí ČHMÚ 2007

Podobné dokumenty
Hartre-Fock method (HF)

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

8. Zákony velkých čísel

Optimalizace portfolia

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i

EKONOMETRIE 9. přednáška Zobecněný lineární regresní model

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n

IV. MKP vynucené kmitání

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

11. Časové řady Pojem a klasifikace časových řad

4.2 Elementární statistické zpracování Rozdělení četností

1. Základy měření neelektrických veličin

Analytická geometrie

9. Měření závislostí ve statistice Pevná a volná závislost

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

Pravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci

1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru

Jednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )

VY_52_INOVACE_J 05 01

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Neparametrické testy hypotéz čast 2

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.

USTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Intervalové odhady parametrů

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor

Cvičení 2: Rozhodovací stromy, RBF sítě, vlastní algoritmy v RapidMineru

8 NELINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY

Popisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007

2. Měření základních optických vlastností materiálů. index lomu a disperze propustnost, absorpce kvalita optických prostředí

Interpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2

8.2.1 Aritmetická posloupnost

[ jednotky ] Chyby měření

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

Testování statistických hypotéz

Deskriptivní statistika 1

Aplikace teorie neuronových sítí

Strojové učení. Things learn when they change their behavior in a way that makes them perform better in a future. (Witten, Frank, 1999) typy učení:

8. cvičení 4ST201-řešení

ck f Podmínka pro nalezení nejvhodnější variační funkce (minimální energie): = 0

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

8. cvičení 4ST201. Obsah: Neparametrické testy. Chí-kvadrát test dobréshody Kontingenční tabulky Analýza rozptylu (ANOVA) Neparametrické testy

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

Nepředvídané události v rámci kvantifikace rizika

V. Normální rozdělení

1 Měření závislosti statistických znaků. 1.1 Dvourozměrný statistický soubor

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti

Chyby přímých měření. Úvod

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou

P1: Úvod do experimentálních metod

Iterační výpočty projekt č. 2

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

P. Girg. 23. listopadu 2012

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Matematika I, část II

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus

a další charakteristikou je četnost výběrového souboru n.

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT

Lineární a adaptivní zpracovní dat. 5. Lineární filtrace: FIR, IIR

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Spolehlivost a diagnostika

Interakce světla s prostředím

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

Lineární regrese ( ) 2

Analytická geometrie

2. Vícekriteriální a cílové programování

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

FLUORIMETRIE. Jan Fähnrich. Obecné základy

3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.

Výstup a n. Vstup. obrázek 1: Blokové schéma a graf paralelní soustavy

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE

Prorážka DOC. ING. PAVEL HÁNEK, CSC. Uvedené materiály jsou doplňkem přednášek předmětu 154GP10

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle

Transkript:

L7 Eergetcký a vodí cyklus III Odděleí umercké předpověd počasí ČHMÚ 2007

Plá předášky Radačí přeos a eho parametrzace v NWP Obecý úvod; Rovce radačího přeosu (RTE); Čtyř tegrály pro řešeí RTE; Problém asyceí a terakce s rozptylem; Případ mohoásobých zdroů: formalsmus NER (Net Exchage Rate); Jak se vyhout vysokým početím árokům: kokrétí příklad

Obecý úvod Parametrzace radačího přeosu e pouze problémem přesost vůč početím árokům použtých aproxmací Ve skutečost hlaví rovce (RTE) e dobře záma a všecho, co e potřeba a vstupu může být přpraveo s ekoečou přesostí, akmle bychom zal skutečý stav atmosféry Samozřemě, taková přesost e luzorí protože základí vstup (vertkálí profly teploty a dalších složek) eí zám tak dobře Navíc přesá tegrace RTE e esmírě početě drahá a tak musí být aalytcky zedodušea, což e ěkdy čěo dost extrémím cestam

Spektra zářeí: sluečí a tepelé Zářeí atmosféry a zemského povrchu Plackův záko: teore Sluečí zářeí: teore a pozorováí

Separace sluečího a tepelého zářeí => v prax dva ezávslé výpočty (ale se steým ástro: fotoy sou fotoy!) as/maxmálí as

Rovce radačího přeosu (RTE) Základí RTE kombue lokálí vývo (vpravo) v daém směru s celkovým příspěvkem rozptylu z růzých směrů pomocí dvou polokulových tegrálů přes prostorové úhly (dole) grafcky Potřebý vstup: účost pohlcováí a rozptylu, fázové fukce rozptylu Krchhofův záko a Plackova fukce v případě tepelého zářeí Solárí kostata + spektrum a poloha Sluce v případě sluečího zářeí

Čtyř tegrály pro praktcké řešeí rovce radačího přeosu (1) Itegrace podél vertkálí souřadce: klascký problém parametrzace, eho řešeí e relatvě sadé v moochromatckém případě, s použtím proporcoálího pravdla o extkc (přeos =e -ku ) Itegrace podél optcké dráhy fotoů: e potřeba vzít v úvahu složtost dráhy daou mohoásobým rozptylem, protože e potřeba opustt moochromatcký rámec Nelearta klesaící expoecály e klíčovým problémem e 1 α e + (1 α ) e [ α k + (1α ) k2 ] u k1 u k2 u extkce=pohlcováí + rozptyl Mohoásobý rozptyl

Čtyř tegrály pro praktcké řešeí rovce radačího přeosu (2) Itegrace přes vlové spektrum: pokud e předchozí problém vyřeše, musíme s ěak poradt s obrovským rozdílem mez maxmem a mmem účost absorpce plyů ( 10 7 ) Překvapvě, s použtím metod modelů spektrálích pásem a Curts-Godsoovy aproxmace, exstuí aalytcké metody ak s s tím poradt (ebudeme e zde uvádět) Další extkce (Raylegh, oblaka, aerosoly) sou přblížey edím souhrým koefcetem k Itegrace podle úhlu šířeí vzhledem k vertkále: dráha přímého sluečího zářeí se prodlužue o 1/µ 0, středí dráha slabé extkce má faktor prodloužeí 2, u velm slé extkce e to 1 a pro slou extkc se používá: Tr = 2 1 0 µ e / µ dµ e e

Kocepce asyceí Dříve zmíěá elearta expoecálího zeslabeí může být vysvětlea ásledově: V místech spektra se slou absorpcí fotoy, které byly absorbováy blízko ech zdroe emohou být absorbováy podél ech potecálí optcké dráhy V místech se slabou absorpcí se spíše používá režm kostatí relatví tezty absorpce podél realzovaé optcké dráhy Průměrá tezta absorpce tak pravdelě klesá podél optcké dráhy [efekt asyceí] Vrstva (zdro) e pak vděa se stále meší optckou tloušťkou, tak ak se od í vzdalueme [efekt stíěí]

Vertkálí tegrál: metoda výpočtu «twostream» pro model edé vrstvy Předpokládáme, že budeme počítat 3 toky: S přímého sluečího zářeí, F rozptýleého zářeí směrem k zem a F rozptýleého zářeí směrem ahoru ΠB e tok zářeí čerého tělesa o teplotě vrstvy (vrstvu uvažueme zotermálí), ze které rozptýleé zářeí vychází Defueme ovou proměou F*=F- ΠB (Krchhofův záko) e optcká tloušťka (roste směrem dolů) a µ 0 e cosus úhlu zetu Sluce Koefcety «α» sou uvažováy kostatí apříč každou vrstvou S = S /µ 0 F * =α 1 F* + α2 F* + α3( µ 0) S F * =α 2 F* + α1 F* α4( µ 0) S Trk s defcí F* redukue tepelé zdroové čley a δ(πb) a rozhraí vrstev, tedy tam, kde sou toky počítáy

Vertkálí tegrál: «metoda součtu» od stropu k základě (1) Celkem přímou cestou se dá získat leárí soustava rovc pro pops základího eleárího problému Idexy t & b ozačuí strop (top) a základu (bottom) uvažovaé vrstvy: S b S b = a a 1 0 0 F* 2a4a5 F F a a a * t 3 5 4 F* t * t b a 1 = e( δ / µ 0) a2/3 = a2/3( δ, α1/2/3/4, µ 0) a4/5 = a4/5( δ, α1/ 2) a + BCs S( 0) = µ I 0 BCs F ( 0) 0 F = 0 Dvoásobku fotoů a vstupu do vrstvy musí odpovídat dvoásobý efekt ( N) = Al( µ ) S( N) + Al F ( N) F* ( N) = (1 ε) F* s ( ) 0 N

Vertkálí tegrál: «metoda součtu» od stropu k základě (2) Pokud e systém leárích rovc zám, ech rozšířeí z moochromatckého případu a spektrum má pouze problém v tom, že propustost esou adtví (kvůl efektu asyceí ) V případě edého zdroe (sluečí zářeí) ebo edého pseudo-zdroe (fotoy vyzářeé do vesmíru ebo emtovaé zemským povrchem), lze efekt asyceí odhadout Jde to apříklad metodou (exstuí á řešeí) dealzovaých drah Než se řeší úplé rovce, tak sou ekvvaletí optcké tloušťky plyů spočtey bez uvažováí rozptylu Následě sou použty v systému úplých rovc, kde e rozptyl zahrut

Idealzovaé optcké dráhy Sluečí spektrum Tepelé spektrum (edý zdro) Přímé EWS (četé zdroe) Odražeé rozptýleé CTS EWS= Exchage Wth Surface CTS= Coolg To Space

Formalsmus Net Exchage Rate (NER) pro tepelé zářeí Atmosféra e rozdělea a tělesa (pro ás vrstvy) a pro každý pár přímo počítáme čstou blac vyměěých fotoů Oprot metodám výpočtu toků můžeme vyechat začou část symetrcky vyměěých fotoů => edoduchost To také vede k prcpu recprocty: tepleší těleso bude vždy ohřívat studeěší => realsmus Tato metoda zašťue zachováí eerge => přesost

Vztah mez NER a asyceím Kvůl efektu asyceí slá extkce praktcky zameá výměu eom se sousedí vrstvou Slabá extkce dovolue dosáhout hrac: stropu atmosféry a země Mez těmto případy ž moho ezbývá Zoom část spektra extkce

Rozděleí čleů tepelé radačí výměy a CTS+EWS+EBL př absec rozptylu (1) 1, )) (, ) ( ( )) (, 1) (, ( ) (, 1 4 1 4 4 1 T T N T F N N + = = = = + = + σ σ σ 1)) 1, ( 1) (, ( )) 1, ( 1) 1, ( ( ) 1, ( 1 1 4 4 4 1 1 + = = = = = + T T N T F N N σ σ σ 1) 0, ( 0, ) ( 4 1 = = T F F Rthr σ CTS ( ) ) 1, ( ) (, 4 4 1 N N T T N + + σ σ EWS ( ) ) 1, ( ) (, 1) 1, ( 1) (, 4 4 1 T T N + + = + = σ σ ( ) ) 1 1, ( 1, ) ( 1) (,, ) ( 4 4 1 1 + + = = T T σ σ EBL

Rozděleí čleů tepelé radačí výměy a CTS+EWS+EBL př absec rozptylu (2) EWS CTS EBL

Jak ošetřt terakc př mohoásobém rozptylu? Spočteme přesě optcké tloušťky absorpce plyů pro každou vrstvu ve zedodušeé geometr a takto e použeme ve formalsmu «two-stream + addg», spolu s efekty šedého tělesa Pro sluečí zářeí e výpočet S celkem přímočarý Pro F a F e výpočet založe a absorpc během zpěté dráhy odražeého fotou od povrchu, ale bez uvažováí dalšího rozptylu Pro tepelé zářeí, výpočty «CTS» a «EWS» vycházeí z přímých optckých drah Zůstává tu ale početě áročá baréra pro výpočet «EBL» Ukážeme ekoomckou cestu ak ušetřt stroový čas

Správý výběr vertkálích proflů teploty pro two-stream + addg V ásleduícím budeme mít tř růzé profly: ΠB = 1 a zem a všude v atmosféře => dovolue se zbavt všech ostatích výmě ež coolg to space (CTS) Profl A ΠB = 1 a zem a ΠB = 0 všude v atmosféře => dovolue se zbavt všech ostatích výmě ež exchage wth surface (EWS) Profl B Profl odpovídaící fyzkálí realtě => spoue CTS, EWS s exchages betwee layers (EBL) Profl C

Metoda dealzovaých optckých drah: the uderestmato computato Prví výpočet čleů EBL říká, že e vždy výhoděší podcet radačí výměu mez dvěm vrstvam ež rskovat eí přeceěí Tak se každé vrstvě přřadí, a to pouze za účelem výpočtu EBL, mmálí optcká tloušťka, kterou lze vdět z akékolv pozce a vertkále Ale kvůl efektu asyceí se musí uvažovat evzdáleěší pozce buďto stropu atmosféry ebo povrchu země To se edoduše vyádří: δ ( EBL) = m m( δ gas ( CTS), δ gas ( EWS))

Metoda dealzovaých optckých drah: the overestmato computato V EBL e domatím příspěvkem výměa mez dvěm bezprostředě sousedícím vrstvam Tato výměa se může počítat ezávsle (ako CTS a EWS) a se zvláští pozorostí s ohledem a lokálí profl teploty a eleartu čleů lokálí výměy Odpovídaící δ prox může aštěstí být spočítáa sado ako pro CTS a EWS Ale zároveň δ prox e rovo δ max pro celou atmosféru, a to kvůl easyceí Idea levého a přesého odhadu EBL e vymezt reálý výsledek hodotam m & max optckých tlouštěk Musíme ale parametrzovat váhy, které k vymezeí těchto lmtů slouží (tzv bracketg weghts ; eí zde ukázáo)

Metoda dealzovaých optckých drah: the bracketg trck Máme ásleduící algortmus: Provede se výpočet [I] s proflem A a δ gaz (CTS) Provede se výpočet [II] s proflem B a δ gaz (EWS) Provedou se tř výpočty [III, IV, V] s profly A, B & C a δ gaz (EBL)= δ m =m[δ gaz (CTS), δ gaz (EWS)] A dále tř výpočty [VI, VII, VIII] s profly A, B & C a δ gaz (EBL) = δ max = δ prox Potom se výsledky vyásobí (kromě V a VIII ) odpovídaícím hodotam ΠB, a provede se kombace: [I] + [II] α([iii]+[iv]-[v]) - (1-α) ([VI]+[VII]-[VIII]) + [δ] α e bracketg weght pro lokálí tok, zatímco δ reprezetue korekc utou k výměě čleu sousedích vrstev specfckým přesěším výpočtem s použtím δ prox

Další možost Pokud chceme dodržet voláí úplé parametrzace zářeí v každém časovém kroku, musíme parametrzovat váhy odhadu (bracketg weghts) Na druhou strau tato techka odhadu se může stát základem pro strateg občasého voláí kde váhy odhadu (a kostata γ korguící systematckou odchylku) sou vypočtey čas od času a kde eom tř základí hodoty optckých tlouštěk δ musí být vypočítáy

Náčrtek budoucí stratege občasého voláí schématu radace v ALADINu úplý výpočet bez oblaků mportovat úplý výpočet bez oblaků Tok & LW & SW N δt Iterpolace δopt, α, γ ply (8 x) Hotovo etc ACRANEB-8 2 část Exstue! Toky v časovémkroku Model δopt Oblaka + Aerosoly Vyvuto δt (model)

Stratege parametrzace α: EBL-toky pro max (L), m (D) a přesé (R)

stratege parametrzace α: dspersí dagram pro celkové toky

Verfkace geopotecálu: efekt trku podhodoceí (1) Část 1: V => VIII

Verfkace geopotecálu: efekt trku podhodoceí (2) Část 2: detaly

Závěr Lekce L7 Ukázal sme ěkteré prcpy výpočtů radačího přeosu v NWP Ne ve všech problémech sme provedl výklad do steé úrově detalů Radě sme přeskočl klascká témata (model spektrálích pásem, optcké vlastost oblačost, ) To dovollo se soustředt a tzv efekt asyceí, který e v srdc kvaz-moochromatckého řešeí problému čtyř tegrálů př počítáí RTE rovce Kromě ých přístupů sme ukázal orgálí část schématu v modelu ALADIN: dealzovaé dráhy + odhad EBL Také sme ukázal potecál tohoto přístupu pro občasé voláí plého schématu zářeí, které e a pláu budoucího vývoe