6 Simplexová metoda: Principy

Podobné dokumenty
7 Výpočet simplexové metody

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25

Obecná úloha lineárního programování

4EK213 Lineární modely. 4. Simplexová metoda - závěr

1. července 2010

Lineární programování

Problém lineární komplementarity a kvadratické programování

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Základy lineárního programování. študenti MFF 15. augusta 2008

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

Ekonomická formulace. Matematický model

Základy matematiky pro FEK

4EK201 Matematické modelování. 2. Lineární programování

IB112 Základy matematiky

Parametrické programování

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

Metody lineární optimalizace Simplexová metoda. Distribuční úlohy

0.1 Úvod do lineární algebry

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Soustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

Soustavy linea rnı ch rovnic

Operace s maticemi. 19. února 2018

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

4EK311 Operační výzkum. 2. Lineární programování

0.1 Úvod do lineární algebry

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

4EK213 Lineární modely. 5. Dualita v úlohách LP

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

= je prostý orientovaný graf., formálně c ( u, v) 0. dva speciální uzly: zdrojový uzel s a cílový uzel t. Dále budeme bez

Soustavy lineárních rovnic

7. Důležité pojmy ve vektorových prostorech

FIT ČVUT MI-LOM Lineární optimalizace a metody. Dualita. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

13. Lineární programování

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

Kolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

1 Řešení soustav lineárních rovnic

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi

4EK212 Kvantitativní management. 2. Lineární programování

4EK213 Lineární modely. 12. Dopravní problém výchozí řešení

1 Determinanty a inverzní matice

Konvexní množiny Formulace úloh lineárního programování. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

5 Orientované grafy, Toky v sítích

Příklady modelů lineárního programování

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny

Matematika pro informatiky

Soustavy lineárních rovnic

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

7 Konvexní množiny. min c T x. při splnění tzv. podmínek přípustnosti, tj. x = vyhovuje podmínkám: A x = b a x i 0 pro každé i n.

Úvodní informace Soustavy lineárních rovnic. 12. února 2018

Operace s maticemi

Systémové modelování. Ekonomicko matematické metody I. Lineární programování

(ne)závislost. α 1 x 1 + α 2 x α n x n. x + ( 1) x Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k vektoru y. x x = 1. x = x = 0.

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Teorie her a ekonomické rozhodování. 2. Maticové hry

Obecná úloha lineárního programování. Úloha LP a konvexní množiny Grafická metoda. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}

Lineární algebra. Soustavy lineárních rovnic

Operační výzkum. Vícekriteriální programování. Lexikografická metoda. Metoda agregace účelových funkcí. Cílové programování.

10 Přednáška ze

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Soustavy lineárních rovnic-numerické řešení. October 2, 2008

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

Teorie informace a kódování (KMI/TIK) Reed-Mullerovy kódy

3 Úloha lineární optimalizace

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Číselné vektory, matice, determinanty

Greenova funkce pro dvoubodové okrajové úlohy pro obyčejné diferenciální rovnice

Systematická tvorba jízdního řádu 2. cvičení

Operační výzkum. Síťová analýza. Metoda CPM.

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)

Soustavy lineárních rovnic-numerické řešení

Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )

3. ANTAGONISTICKÉ HRY

Skalár- veličina určená jedním číselným údajem čas, hmotnost (porovnej životní úroveň, hospodaření firmy, naše poloha podle GPS )

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme

Vlastní číslo, vektor

Základy matematiky pro FEK

Matice. Je dána matice A R m,n, pak máme zobrazení A : R n R m.

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

Matematika B101MA1, B101MA2

ANTAGONISTICKE HRY 172

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

Obsah. Lineární rovnice. Definice 7.9. a i x i = a 1 x a n x n = b,

Báze a dimenze vektorových prostorů

11. Skalární součin a ortogonalita p. 1/16

Transkript:

6 Simplexová metoda: Principy V této přednášce si osvětlíme základy tzv. simplexové metody pro řešení úloh lineární optimalizace. Tyto základy zahrnují přípravu kanonického tvaru úlohy, definici a vysvětlení bázických řešení a ukázání geometrických principů, které stojí za touto metodou. Zjednodušeně řečeno, simplexová metoda přechází po hranách polyedru všech přípustných řešení mezi jeho vrcholy(bázickými řešeními), až najde vrchol optimálního řešení. Stručný přehled lekce Kanonický tvar úlohy LP. BázickářešeníúlohyLPajejichvztahkvrcholům. Geometrický princip simplexové metody postup mezi vrcholy polyedru. Simplexová tabulka a její interpretace. Petr Hliněný, FI MU 1 IA102 OU : Simplexová metoda

6.1 Kanonický tvar úlohy Před použitím simplexové metody musíme nejprve vhodně upravit tvar naší úlohy LP. Stručně řečeno, požadujeme tvar, kdy všechny proměnné jsou nezáporné a všechna další omezení jsou vyjádřena jako rovnosti.(jak uvidíme, není to na újmu obecnosti.) Definice: Úloha LP je v kanonickém tvaru, pokud je vyjádřena jako max c x pro kde matice A má plnou řádkovou hodnost. A x = b, x 0, Petr Hliněný, FI MU 2 IA102 OU : Simplexová metoda

Lema 6.1. Každou úlohu LP lze převést do kanonického tvaru. Důkaz: Podle Věty 3.5 vyjádříme danou úlohu v základním tvaru max c x pro A x b, x 0. Kekaždé(i-té)nerovnostivA x bpřidámetzv.doplňkovouproměnnou x i 0 následovně a i,1 x 1 +...+a i,n x n b i a i,1 x 1 +...+a i,n x n + x i = b i Formálně zapsáno(s nulovou cenou doplňkových proměnných v účelovém vektoru) anovýtvarúlohyzní A=(A, I), b= b, x=( x, x ), c=( c,0,...,0) max c x pro A x= b, x 0, jakbylonašimcílem.jelikoždoplňkovéproměnné x jsounezáporné,jesnadnévidět jednoznačnou korespondenci mezi řešeními kanonické a základní úlohy. Petr Hliněný, FI MU 3 IA102 OU : Simplexová metoda

6.2 Vrcholy, báze a bázická řešení Důležitost vrcholů při řešení úloh LP je ukázána následujícím tvrzením.(vzpomeňme si,žepolyedrmájenkonečněmnohovrcholů,vizvěta4.12.) Věta6.2.NechťdanáúlohaLPmáoptimálnířešeníavšechnyjejíproměnnéjsou nezáporné. Pak se toto optimální řešení nabývá také v některém krajním bodě(vrcholu) polyedru všech jejích přípustných řešení. Důkaz:Nechťmnožinoupřípustnýchřešeníjepolyedr P,účelovoufunkcíje c xa optimemje c o vbodě x o.označme Q=P { x: c x=c o }. Qjepodlepředpokladu optimality c o stěnou P.Pokud Q =1,jednáseopožadovanývrchol.Jinakdefinujeme poloprostor H + = { x:(1,...,1) x 1+(1,...,1) x o }.Zřejměje Q = Q H + omezenýpolyedr,aprotopodlelematu4.13má Q nějakývrchol y o nenáležejícífacetě určené H +.Potom y o jevrcholem Qivrcholem P. Ve skutečnosti místo vrcholů budeme při řešení úlohy LP mluvit o tzv. bázických řešeních, která budou hrát klíčovou roli v popisu simplexové metody. Petr Hliněný, FI MU 4 IA102 OU : Simplexová metoda

Definice:Bázickýmřešenímkanonickéúlohy A x= b, x 0rozumímevektor x o splňující A x o = bamající mnenulovýchsložek(mjepočetrovností řádků A), kdenenulovésložky x o odpovídajínezávislýmsloupcům A(tj.regulárnípodmatici). Všimněme si dobře, že definice bázického řešení nevyžaduje nezápornost složek vektoru, proto ne každé bázické řešení je zároveň přípustné. Z elementární lineární algebry snadno plyne: Fakt:Každéčtvercovéregulárnípodmatici A 1 v Ajednoznačněodpovídájednobázické řešení,jehožsložkyodpovídajícísloupcům A 1 jsouurčenyvztahem A 1 1 b. Značení:Mějmeúlohu A x= b, x 0,kdematice Amá mřádkůansloupců.každé bázickéřešení x o jeurčenovýběremněkteréregulárníčtvercovépodmatice A 1 v A, neboli výběrem m nezávislých sloupců A. Sloupce A 1 budemenazývatbázířešení x o. Zároveňsložkyvektoru xodpovídajícísloupcům A 1 budemenazývatbázickýmiproměnnými a ty zbylé nebázickými proměnnými. Poznámka:Pokudbázickéřešení x o máprávě mnenulovýchsložek,pakjebázepro x o určena jednoznačně.avšakpokud x o máméněnež mnenulovýchsložek,pakvšechnyrůznéregulární podmaticepokrývajícínenulovésložky x o jsouzřejměbázemiprototéžřešení x o.takové bázické řešení se nazývá degenerované. Petr Hliněný, FI MU 5 IA102 OU : Simplexová metoda

Lema 6.3. Přípustná bázická řešení úlohy LP jednoznačně odpovídají krajním bodům (vrcholům) polyedru všech přípustných řešení. Důkaz:Mějmevrchol vpolyedru.tenjepřípustnýmřešením A v= b, v 0zdefinice. Předpokládejme pro spor, že v není bázické, tedy že v má více než m kladných složek, nazvěme v 1 tytokladnésložky v avybermepodmatici A 1 složenouzesloupců A odpovídajících v 1.Paksoustava A 1 v 1 = bmávíceproměnnýchnežrovnic,aproto množinajejíchřešeníobsahujeaspoňpřímku pprocházející v 1 v.jelikož v 1 >0, vdostatečněblízkémokolí v 1 na pjsouřešenísoustavytakékladná,tedypřípustnáv našíúloze,apřitom v 1,potažmo v,jejejichkonvexníkombinací.tojespor, vnení krajním bodem. Naopaknechť vjepřípustnýmbázickýmřešenímaa 1 jeodpovídajícíbáze,tj.regulárnípodmatice A.Pak vležívpolyedru.pokudby vbylovkonvexníkombinací, zjednodušeně v= 1 2 ( u+ w),pakbychomsioznačili v1, u 1, w 1 příslušnépodvektory odpovídajícísloupcůmbáze A 1.Vzhledemkjednoznačnostiřešeníregulárnísoustavy rovnic A 1 v 1 = b;pokudby u 1, w 1 bylytaképřípustnářešení,některánebázickásložka ui wbymuselabýtnenulová.alejelikoživtétonebázickésložce(kde vjenulové) platí v= 1 2 ( u+ w),buďv unebov wbymuselapakbýttatosložkazáporná,spors přípustností. Takže v skutečně nelze získat jako konvexní kombinaci přípustných řešení. Z definice je proto v vrcholem polyedru. Značení:Báze A 1 a A 2 bázickýchřešeníjsousousednípokudselišíprávěvjednom sloupci. Petr Hliněný, FI MU 6 IA102 OU : Simplexová metoda

6.3 Geometrický princip metody Algoritmus 6.4. Princip simplexové metody V hrubých rysech algoritmus simplexové metody běží podle následujícího schématu. (Upozorňujeme, že je v tomto zjednodušeném znění zanedbán problém získání výchozího přípustného řešení i problém prevence zacyklení v degenerovaných řešeních.) 1.Začnemevněkterém(výchozím)přípustnémbazickémřešení x 0 sbází A 0 v A. Jinýmislovy,jsmevevrcholu x 0 polyedrupřípustnýchřešení. Jak x 0 a A 0najdeme?VAvyberemejednotkovoupodmatici I= A 0velikosti m m, případně ji vyrobíme přidáním umělých proměnných. Pozornapřípustnostvýchozíhořešení x 0 0. 2.Krok i:pokudžádnýsousednívrcholk x i nemálepšíhodnotuúčelovéfunkce,je x i optimálnířešení. Pozor, musíme se dívat skutečně na sousední vrcholy, ne jen sousední báze! Tuto situaci poznáme podle nekladných redukovaných cen všech nebázických proměnných, Tvrzení 6.8. 3.Pokudzvrcholu x i vedeneomezenáhranapolyedruvesměruzlepšujícíseúčelové funkce, optimální řešení neexistuje z důvodu neomezenosti. Tuto situaci poznáme podle nekladných všech koeficientů některé nebázické proměnné s kladnou redukovanou cenou, Tvrzení 6.9. Petr Hliněný, FI MU 7 IA102 OU : Simplexová metoda

4.Kbázi A i najdemesousedníbázi A i+1,kterázlepšujenašiúčelovoufunkci. Pokudvyloučímedegenerovanost,přejdemetakdosousedníhovrcholu x i+1 s lepší účelovou hodnotou. Zlepšující sousední bázi najdeme takto: Pomocí sloupcového pravidla najdeme nebázický sloupec matice A, který má do báze vstoupit(třeba ten s největší kladnou redukovanou cenou). Pomocí řádkového pravidla pak najdeme bázický sloupecmatice A i,kterýmusíbáziopustit. Vdegenerovanémpřípaděmůženastat x i+1 = x i.pakhrozínebezpečízacyklení metody, čemuž zabráníme(třeba) použitím dodatečného lexikografického pravidla. 5.Jdemezpětnabod2viteraci i+1. Lema 6.5. Nechť daná úloha LP má přípustné řešení. Pokud vhodnými pravidly výběru sousední báze zabráníme zacyklení v degenerovaném bázickém řešení, tak Algoritmus 6.4 simplexové metody nalezne v konečném počtu kroků optimální řešení úlohy, nebo případně potvrdí neexistenci řešení z důvodu neomezenosti. Petr Hliněný, FI MU 8 IA102 OU : Simplexová metoda

Poznámka: Třebaže nám předchozí tvrzení zaručuje skončení simplexové metody po konečném počtu kroků, horní odhad tohoto počtu kroků nevychází příliš příznivě počet kroků je nejvýše rovný počtu všech čtvercových podmatic(bází) dané matice úlohy, což je číslo exponenciální ve velikosti úlohy. Bohužel se jedná o dosti hluboký problém, neboť přes velkou snahu se doposud nikomu nepodařilo dokázat polynomiální(tedy efektivní) horní odhad počtu kroků simplexové metody. Dokonce pro běžná řádková a sloupcová pravidla jsou známy skutečné příklady exponenciálně dlouhých výpočtů. Přesto je v praktických případech simplexová metoda velice rychlá a většina uživatelů se nad jejím možným dlouhým průběhem ani nezamýšlí. Petr Hliněný, FI MU 9 IA102 OU : Simplexová metoda

6.4 Simplexová tabulka Pro pohodlný(počítačově-orientovaný) zápis jak úlohy LP, tak i průběhu simplexové metody se nejčastěji používá tzv. simplexová tabulka. Úlohu LP v kanonickém tvaru max c x : A x = b x 0 si přepíšeme do ekvivaletního redukovaného zápisu min x 0 x 0 + c x = 0 (1) A x = b x 0. Zdejsmezavedlinovouproměnnou x 0 vystupujícípouzevnovémnultém,tzv.účelovém řádkupodmínekúlohy.všimnětesi,že x 0 je vždyjednoznačněurčenohodnotami ostatních proměnných a udává opačnou hodnotu účelové funkce příslušné k řešení x. Petr Hliněný, FI MU 10 IA102 OU : Simplexová metoda

Značení: Redukovaný zápis kanonické úlohy LP se vyjádří simplexovou tabulkou 1 c 1 c 2 c 3... c n b 0 0 a 11 a 12 a 13... a 1n b 1 0 a 21 a 22 a 23... a 2n b 2......... 0 a m1 a m2 a m3... a mn b m zapisující koeficienty soustavy lineárních rovnic ( ) ( ) ( ) 1 c x0 b0 = 0 A x. (2) b Nultý řádek a sloupec tabulky se nazývají účelový řádek a sloupec, přitom účelový sloupec se do tabulky většinou vůbec nezapisuje. Hodnoty v účelovém řádku(mimo nultého a posledního sloupce) se nazývají redukované ceny proměnných(složek) x. ( 1 c 0 A ) Mějmematici C= avníregulárníčtvercovoupodmatici C 1obsahujícísloupce ( ) ( ) x0 podmatice A 1anavícnultýsloupec.Pakvztah x B = C 1 b0 1 určuje hodnoty b bázickýchproměnných x B vpříslušnémbázickémřešení(odpovídajícímbázi A 1)azároveň ijehoúčelovouhodnotu x 0.Vespojenísfaktem,žestandardnířádkovématicovéúpravy nemění množinu řešení soustavy(úlohy), dostáváme klíčové pozorování, že řádkovými operacemi na simplexové tabulce můžeme postupně vyjadřovat jednotlivá bázická řešení úlohy LP včetně jejich účelových hodnot. Petr Hliněný, FI MU 11 IA102 OU : Simplexová metoda

Definice: Simplexová tabulka T je v jednotkovém tvaru, pokud v ní je vyznačena jednotkovápodmatice I m+1 obsahujícínultýúčelovýsloupecavybranésloupcematice A. Zároveň je simplexová tabulka v jednotkovém tvaru přípustná, pokud poslední sloupec má mimo nultého řádku nezáporné hodnoty. Tvrzení 6.6. Mějme pro danou úlohu LP zápis simplexovou tabulkou [ 1 c b ] 0 T= 0 A b vjednotkovémtvaru.paksložkyvektoru b vyjadřujíhodnotybázickýchproměnných x B příslušnéhobázickéhořešení(odpovídajícíhovyznačenéjednotkovépodmaticiva ) a b 0jeúčelovouhodnotoutohotořešení. Lema 6.7. Mějme pro danou úlohu LP zápis simplexovou tabulkou T v jednotkovém tvaru.rozdělmesivektor xproměnnýchnabázickésložky x B anebázické x N apodobněpro A a c.pakprozvolenénebázickéhodnoty x N 0jsouodpovídajícíbázické proměnné určeny vztahy a účelová hodnota řešení je x B = b A N x N (3) b 0+ c N x N. (4) Petr Hliněný, FI MU 12 IA102 OU : Simplexová metoda

Zpohledu x N 0navztah(4)ihnedplyne: Tvrzení 6.8. Pokud pro danou úlohu LP má zápis simplexovou tabulkou v přípustném jednotkovémtvaruvšechnyredukovanécenynekladné c 0,pakvyjádřenébázické řešení x B = b, x N =0jeoptimálnímřešenímúlohy. Dálesivšimněme,žepokudněkteránebázickáproměnná x s vevztahu(3)mávšechny koeficientynekladné,pakprolibovolněvelkouhodnotu x s sezachovápřípustnost řešení x B 0.Ztohojižspoužitím(4)plyne: Tvrzení 6.9. Mějme pro danou úlohu LP zápis simplexovou tabulkou v přípustném jednotkovém tvaru. Pokud v některém sloupci s tabulky je redukovaná cena kladná c s >0azároveňzbyteksloupcejenekladný,tj. a js 0, j=1,...,m,pakoptimální řešení úlohy neexistuje z důvodu neomezenosti. Pro dobré pochopení simplexové tabulky je třeba si ujasnit praktickou roli redukovaných cen proměnných v účelovém řádku. Za prvé, redukované ceny bázických proměnných jsou vždy nulové. Pro každou nebázickou proměnnou, dle vztahu(4), její redukovaná cena vyjadřuje změnu výsledné účelové hodnoty při změně hodnoty této proměnné o 1. (Tato změna je celková, již bere do úvahy indukované změny(3) bázických proměnných!) Petr Hliněný, FI MU 13 IA102 OU : Simplexová metoda

Příklad 6.10. Hranolky, slané a paprikové lupínky. Firma chce vyrobit hranolky, slané lupínky a paprikové lupínky. K dispozici má přitom 1000 kg bramboramůženakupovatneomezeněsůlza6kč/kg,olejza30kč/kgapaprikovékoření za 200 Kč/kg. Bohužel má firma celkem na nákup surovin pouze 5000 Kč. Spotřeby surovin aprodejnícenyna10kgjsounásledující: Produkt(10kg) Brambory Olej Paprika Sůl Prodejní cena hranolky 15 2 0 0.5 450 slané lupínky 20 4 0 1 650 paprikové lupínky 20 3 0.2 0.5 800 Sestavte počáteční simplexovou tabulku úlohy. Řešení:Zezadanýchhodnotsesnadnospočítáziskacenasurovinna10kgproduktu: Produkt(10kg) Zisk Cena surovin hranolky 387 63 slané lupínky 524 126 paprikové lupínky 667 133 Zaproměnnézvolímevyrobenámnožstvíproduktů:10x 1hranolků,10x 2slanýchlupínkůa 10x 3paprikovýchlupínků.Základnítvarúlohy max 387x 1+524x 2+667x 3: 15x 1+20x 2+20x 3 1000 63x 1+126x 2+133x 3 5000 x 1, x 2, x 3 0 Petr Hliněný, FI MU 14 IA102 OU : Simplexová metoda

převedeme na kanonický tvar přidáním dvou doplňkových proměnných min x 0 x 0+387x 1+524x 2+667x 3 = 0 15x 1+20x 2+20x 3 +x 4 = 1000 63x 1+126x 2+133x 3 +x 5 = 5000 x 1, x 2, x 3, x 4, x 5 0 a z toho již vypíšeme výchozí simplexovou tabulku(bez nultého řádku) 387 524 667 0 0 0 15 20 20 1 0 1000 63 126 133 0 1 5000. Umíte najít řešení této úlohy? Petr Hliněný, FI MU 15 IA102 OU : Simplexová metoda