Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Podobné dokumenty
FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

P. Girg. 23. listopadu 2012

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

O Jensenově nerovnosti

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

Petr Šedivý Šedivá matematika

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Derivace funkcí jedné reálné proměnné

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

3. cvičení - LS 2017

3. cvičení - LS 2017

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

ZÁKLADNÍ TYPY DŮKAZŮ, MATEMATICKÁ INDUKCE

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Matematika I, část II

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

Definice obecné mocniny

8.2.1 Aritmetická posloupnost

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

12. N á h o d n ý v ý b ě r

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce skupina A 16. listopad dx

5. Posloupnosti a řady

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

Užití binomické věty

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

Kapitola 4 Euklidovské prostory

2.4. INVERZNÍ MATICE

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

Derivace součinu a podílu

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

Odhad parametru p binomického rozdělení a test hypotézy o tomto parametru. Test hypotézy o parametru p binomického rozdělení

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

1. K o m b i n a t o r i k a

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

Vlastnosti posloupností

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Matematická analýza I

Iterační výpočty projekt č. 2

Sekvenční logické obvody(lso)

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

Konec srandy!!! Mocniny s přirozeným mocnitelem I. Předpoklady: základní početní operace

Mocninné řady - sbírka příkladů

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY

Transkript:

Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v zadaém bodě můžeme počítat přímo pomocí defiice, použitím vět o algebře limit, pomocí pokročilejších vět (apř L'Hospitalovo pravidlo) V této kapitole se soustředíme a prví dvě metody, ezbytou teorii je možo alézt v Breviáři vyšší matematiky (odstavec ) L'Hospitalovu pravidlu je věováa kapitola samostatá Výpočet limity pomocí defiice (zpět a začátek) Prví krok, který musíme učiit, je určeí limit vybraé (dostatečě) široké třídy fukcí přímo z defiice Teprve pak můžeme využít pokročilejších vět a pravidel (algebraické věty o limitách, L'Hospitalovo pravidlo) Použití defiice limity je ovšem v kokrétích případech velmi obtížý techický problém vyžadující zpravidla etriviálí zalosti o erovostech Proto si teto postup můžeme ilustrovat je a ejjedodušších příkladech Vlastí limita ve vlastím bodě Jaký je tedy obvyklý postup při důkazu tvrzeí, že "fukce f má v bodě a limitu A", tj lim f ( ) A? a ) Doplíme kokrétí údaje ze zadáí příkladu do defiice, tj kokrétí tvar fukce f a kokrétí hodoty čísel a a A do výrokové formy : D a f( ) A, f jejíž pravdivost máme dokázat Tedy - pro libovolé kladé číslo musíme být schopi alézt takové kladé číslo, aby byla splěa výše uvedeá implikace ) Důkaz provedeme tak, že výraz f ( ) A upravujeme tak dlouho, až jej převedeme prostředictvím poslouposti erovostí f ( ) A a a výraz a, kde je kladé číslo Děláme to proto, že pak již stačí k zadaému volit tak, aby 3) Při této volbě totiž platí a f( ) f( a), a tedy i f ( ) f( a)

ad ) Máme dokázat pravdivost výroku Příklad Dokažte, že lim : kde jsme dosadili f() =, a =, A =, ad ) Zde ovšem f ( ) A a abychom viděli, že můžeme volit =, a tedy ad 3) = Tím je ovšem důkaz dokoče Neí tedy zapotřebí žádých úvah, Dokažte, že Příklad lim q q, q je libovolá reálá kostata Dokazujeme pravdivost : q q Zde už ovšem eí vůbec ic k dokazováí, eboť q q, což je vždy meší ež libovolé kladé Bez ohledu a to, jaké hodoty abývá Toto číslo můžeme proto volit zcela libovolě ad ) Musí platit Příklad 3 Dokažte, že pro lim k platí k q k q : k q k q ad ) k q k q k q k q k k k Volíme proto k a ad 3) k, apř k

ad ) Dokazujeme platost tvrzeí ad ) Příklad 4 Dokažte, že lim 4 : 4 4 Zdálo by se, že jsme hotovi a že stačí zvolit Ve skutečosti tomu tak eí, eboť musí být kostata, a esmí tudíž záviset a proměé Odpověď a otázku, jak pokračovat, vychází z faktu, že limita je lokálí pojem a při jejím zkoumáí stačí, když se omezíme a ějaké okolí bodu a, zde a = Volba tohoto okolí je poecháa zcela a aší libovůli, můžeme se apříklad omezit a U (), tedy iterval,3 Musíme si ale pamatovat, že při závěrečé volbě musíme dodržet právě učiěý předpoklad Pak ovšem platí <, a tedy 3 < + Proto můžeme psát a volit = 3 4 3 ad 3) Proto volíme 3, apř 6 pro 6 a pro 6 Příklad 5 Dokažte, že pro platí lim (Sami si dokažte platost tvrzeí lim ) ad ) : 3 ad ) V posledí erovosti se omezujeme a okolí U ( ) /, a musíme si proto pamatovat, že musí být meší ež / ad 3) 3/ a 3 / /

Ostatí typy limit Použijeme obdobý postup, jaký jsme astíili výše Je ve druhém a třetím bodě musíme modifikovat úvahy podle kokrétího typu limity Pro jedoduchost si to ukážeme a kokrétích příkladech Příklad 6 (vlastí limita v evlastím bodě) Dokažte, že platí lim ) Máme dokázat, že platí K : K / ) Pro K můžeme psát / / Dále platí / / Stačí proto volit 3) K /, eboť z K / vyplývá / Příklad 7 (evlastí limita ve vlastím bodě) Dokažte, že platí lim ) Máme dokázat, že platí M : / M ) Pro / M můžeme psát / M Stačí proto volit 3) /M, eboť z vyplývá / /, a tedy i / M ) Máme dokázat platost tvrzeí ) Z Příklad 8 (evlastí limita v evlastím bodě) Dokažte, že platí lim M K : K M M plye po odmocěí M a vzhledem k tomu, že se můžeme omezit a záporá (blížíme se přece do ), dále též M, eboli M Stačí proto zvolit 3) K M Z K M totiž plye K, a tedy po umocěí (a kladých číslech ekvivaletí operace) i M

Použití vět o algebře limit (zpět a začátek) Zěí vět o limitě součtu, rozdílu, součiu a podílu fukcí je možo alézt Breviáři vyšší matematiky (odstavec ) Příklad 9 (limita součtu) lim k q k q Dokažte, že platí Tuto limitu jsme počítali pomocí defiice v příkladu 3 Nyí si ukážeme jiý postup, v ěmž využijeme věty o limitě součtu a součiu: lim k q lim k lim q lim k lim lim q k q Za prvím rovítkem jsme využili větu o limitě součtu, za druhým o limitě součiu a akoec i výsledky, k imž jsme dospěli dříve: lim k k, lim q q (viz příklad ) a lim (viz příklad ) Příklad (limita součiu) Dokažte, že platí lim lim lim lim, kde jsme využili výsledku příkladu : lim Příklad (limita víceásobého součiu) Dokažte, že platí lim krát krát lim lim lim lim lim lim lim lim lim, kde jsme opět využili výsledku příkladu : lim

Příklad (limita podílu) Dokažte, že platí lim lim lim, lim kde jsme využili, kromě věty o limitě podílu, i výsledek řešeí příkladu, lim