MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce



Podobné dokumenty
Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

Definice obecné mocniny

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

Odhad parametru p binomického rozdělení a test hypotézy o tomto parametru. Test hypotézy o parametru p binomického rozdělení

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

5. Posloupnosti a řady

P. Girg. 23. listopadu 2012

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Kapitola 4 Euklidovské prostory

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Petr Šedivý Šedivá matematika

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Matematická analýza I

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

1. K o m b i n a t o r i k a

Užití binomické věty

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

Vlastnosti posloupností

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

ZÁKLADNÍ TYPY DŮKAZŮ, MATEMATICKÁ INDUKCE

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

O Jensenově nerovnosti

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

M - Posloupnosti VARIACE

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

Matematika I, část II

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

ARITMETICKÉ POSLOUPNOSTI VYŠŠÍCH ŘÁDŮ

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

20. Eukleidovský prostor

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

Kombinatorika- 3. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg České Budějovice

Permutace s opakováním

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

Derivace součinu a podílu

17. Statistické hypotézy parametrické testy

Permutace s opakováním

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

VLASTNOSTI ÚLOH CELOČÍSELNÉHO PROGRAMOVÁNÍ

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

Iterační výpočty projekt č. 2

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

1. Přirozená topologie v R n

Diskrétní matematika

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

2.4. INVERZNÍ MATICE

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Transkript:

MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost jak to dokázat je tato: Dokážeme platost V ) a potom dokážeme pro každé N platost implikace V ) V + ). Pokud jsme toto udělali, víme ovšem, že platí V ). Protože platí V ) V ), platí V ). Protože platí V ) V 3), platí V 3). Protože platí V 3) V 4), platí V 4) atd. Pak tedy vidíme, že platí V ) pro každé. Symbolicky bychom mohli vyslovit větu: Věta.. Buď M N taková, že platí: i) M; ii) pro každé N platí implikace M + M. Pak M N.. Jedoduché příklady Příklad.. Dokažte, že pro každé přirozeé platí + + 3 + + + ). Řešeí. Ozačme L) + + 3 + +, P ) + ).. Pro je to evidetě pravda a platí L) P ).. Předpokládejme, že jsme to dokázali pro. Dokažme to pro +. idukčí předpoklad L + ) + + 3 + + + + ) L) + + ) + ) + + ) + ) + + ) + ) + ) P + ). Tím je příklad vyřeše. Příklad.. Dokažte, že pro každé přirozeé platí + + 3 + + + ) + ). 6 Řešeí. Ozačme L) + + 3 + +, P ) 6 + ) + ).. Pro je to evidetě pravda a platí L) P ).

ALEŠ NEKVINDA. Předpokládejme, že jsme to dokázali pro. Dokažme to pro +. L + ) + + 3 + + + + ) idukčí předpoklad L) + + ) 6 + ) + ) + + ) + ) + ) + 6 + ) ) 6 6 + ) + + 6 + 6) 6 + ) + 7 + 6) 6 + ) + ) + 3) 6 + ) + ) + ) + ) + ) P + ). Tím je příklad vyřeše. Příklad.3. Dokažte, že pro každé přirozeé platí 3 + 3 + 3 3 + + 3 + + 3 + + ). Řešeí. Ozačme L) 3 + 3 + 3 3 + + 3, P ) + + 3 + + ).. Pro je to evidetě pravda a platí L) P ).. Předpokládejme, že jsme to dokázali pro. Dokažme to pro +. L + ) 3 + 3 + 3 3 + + 3 + + ) 3 L) + + ) 3 idukčí předpoklad ) + + 3 + + ) + + ) 3 dle příkladu. + ) + + ) 3 4 + ) + 4 + ) 3) 4 + ) + 4 + 4 ) + ) + )) dle příkladu. + + 3 + + + + ) ) P + ). Tím je příklad vyřeše. Příklad.4. Dokažte, že pro každé přirozeé eí číslo 3 + 3 4 dělitelé 73. Řešeí.. Pro je to evidetě pravda eboť 3 + 3 4 89 skutečě eí dělitelé 73.. Předpokládejme, že jsme to dokázali pro. Jak je to pro +? Zřejmě 3+) + 3 4+) 8 3 + 8 3 4 8 3 + 3 4 ) + 73 3 4. Protoě 8 3 + 3 4 ) eí dělitelé 73 podle idukčího předpokladu a 73 3 4 je dělitelé 73, jejich součet 8 3 + 3 4 ) + 73 3 4 eí dělitelý 73. Tím je příklad vyřeše. Pozameejme k předchozímu příkladu, že pokud bychom se spletli a dokázali, že pro je daé číslo dělitelé 73, pak jsme dokázali přesý opak. Je tedy vidět, že. idukčí krok elze vyechat. Příklad.5. Je dáo přímek v roviě. Tím se vytvoří ěkolik oblast i. Dokažte, že kaďou oblast lze obarvit buď červeě ebo modře tak, že žádé dvˇve oblasti se společou hraou ejsou obarvey stejou barvou. Řešeí.. Pro je to evidetě pravda eboť přímka rozdělí oblast a dvě poloroviy a každou z ich obarvím jedou ze dvou barev.. Nechť to umíme pro přímek a v roviě jich mám zadáo +. Pak si jedu odmyslíme, azvěme ji p, a dle idukčího předpokladu obarvím ty oblasti, které

MATEMATICKÁ INDUKCE 3 tam zbydou. Po přidáí p dosteme ějaké ové oblasti, které jsou icméě ějak obarvey již z předchozího kroku. Každá z těchto oblastí leží v jedé poloroviě od p. Nyí uděláme to, že v jedé poloroviě od p barvy echáme a ve druhé je vyměíme. Sado se yí uvidí, že takto obarveé oblasti již emají stejou barvu, pokud mají společou hrau. Tím jsme udělali idukčí krok. Tím je příklad vyřeše. 3. Variace a matematickou idukci Někdy se ám stae, že se podaří dokázat implikaci V )&V + ) V + ). Stačí pak ukázat platost V ) a V ). Formálě můžeme psát: Věta 3.. Buď M N taková, že platí: i) M, M; ii) pro každé N platí implikace M + M + M. Pak M N. Příklad 3.. Předpokládejme, že cos α s t, s, t Z. Dokažte, že potom t cos α Z pro každé N. Řešeí. Ověřme to ejprve pro,... Pak máme t cos α t s t s Z... Pak t cos α t cos α ) t s t ) s t Z. 3. Nechť tvrzeí platí pro a +. Tedy předpokládáme, že t cos α Z a t + cos + )α Z. Užitím vzorce cos + )α cos α cos + )α cos α máme t + cos + )α t + cos α cos + )α t + cos α t cos {{ α t + cos + )α t t {{ cos {{ α Z. Jiá variata je, že se podaří dokázat implikaci: echť platí V k) pro každé k, pak platí V + ). Stačí pak ukázat platost V ). Prakticky to zameá, že při důkazu V + ) můžeme využít již platá tvrzeí V ), V ),..., V ). Formálě můžeme psát: Věta 3.3. Buď M N taková, že platí: i) M; ii) pro každé N platí implikace {,,..., M + M. Pak M N. Příklad 3.4. Předpokládejme, že a R splňuje a + a a + a Z pro každé N. Z. Dokažte, že potom

4 ALEŠ NEKVINDA Řešeí.. Pro to předpokládáme.. Lze sado odvodit a + + a + a + ) a + {{ a {{ a ) a + a {{ ) Z. Příklad 3.5. Na bílém čtverečkovaém papíře je čtverečků začerěo. Každý čtvereček se přebarví podle ásledujícího pravidla: Každý čtvereček získá takovou barvu, jakou měla většia z těchto tří čtverečků: uvažovaý čtvereček, čtvereček bezprostředě od ěho vpravo a čtvereček bezprostředě ad ím. Dokažte, že po ejvýše přebarveích budou všechy čtverečky bílé. Řešeí. Za domácí cvičeí. Zajímavý příklad idukce je v ásledujícím příkladu. Příklad 3.6. Nechť m, N, m. Dokažte, že + ) m m < + + m. Řešeí. Idukci budeme dělat tetokrát podle m. Fixujme tedy ějaké.. Pro m je to jasé.. Nechť to umíme pro ějaké m <. Dokažme, že pak to platí pro m +. Skutečě, + ) m+ + ) m + ) idukčí předpoklad < + m ) + m + ) + m + m + + m + m 3 + m + m + m 3 + m + m + ) + + m + viz íže < + m + Stačí dokázat Ale to je sadé. + m + ). m 3 m + < 0. m < m < m m < m + m < m + m 3 < m + + m 3 m + m 3 m + < 0 Tím jsme ukázali, že pro pevé platí tvrzeí pro každé m a důkaz je hotov.

MATEMATICKÁ INDUKCE 5 4. Idukce vyžadující vtip Uvedeme si jede zajímavý příklad, ve kterém a prví pohled eí jasé, jak vlastě idukčí krok udělat. Příklad 4.. Dokažte, že pro každé N platí 3 + 3 3 + 4 3 + + 3 < 4. Řešeí. Neí těžké dokázat tuto erovost pro,, 3 ebo kolik hodot si zvolíme přímým výpočtem. Potíž je udělat idukčí krok. Jak máme usoudit z faktu + 3 3 + 3 4 + + 3 < 3 4, že + 3 3 + 3 4 + + 3 + 3 +) < 3 4 když levou strau zvětšujeme a pravá je pořád stejá? Je uto zařídit, aby se i pravá straa měila. To se udělá apř. takto: Budeme dokazovat silější tvrzeí L) 3 + 3 3 + 4 3 + + 3 + + ) 3 4 P ), ze kterého již požadovaá erovost sado plye.. Pro platí přímo rovost L) P ).. Nyí uděláme idukčí krok. protože L + ) 3 + 3 3 + 4 3 + + 3 + + ) 3 L) + + ) 3 idukčí předpoklad 4 + + ) 3 4 + ), 4 + + ) 3 4 + ) + + ) 3 + ) + ) + ) 3 + ) 3 + ) + ) 3 + ) + ) + + + ) + ) + 3 + což každý vidí a tím je důkaz hotov. 5. Nerovost mezi aritmetickým a geometrickým průměrem a jeho aplikace Lemma 5. AG-erovost). Nechť a i 0. Pak ) ) a i a i. Proof. Užitím matematické idukce podle. Zajímavé a to velmi) je, že se edaří udělat idukčí krok +. Ale dá se to udělat velmi vtipě ásledujícím způsobem.. Důkaz je triviálí pro i pro ).

6 ALEŠ NEKVINDA. Dokážeme ejprve implikaci. Dáo čísel b i, c i, i,,..., položme a i bi+ci a použijme ) pro čísel a i. Užitím ) pro máme ) ) ) bi + c i b i + c i b i + c i b i c i b i + c i )). Tím je krok hotov. 3. Dokážeme yí implikaci. Užitím ) pro a a a, a a k máme ) { ) a k a k a k + ) a k a k a tedy ) a k a k. Tím je krok hotov a AG-erovost je dokázáa. Aplikace AG-erovosti. Věta 5.. Polož a + ), b + ) +. Pak a je eklesající a shora omezeá číslem 4, tj. pro každé N platí a a + a a 4 a b je erostoucí a zdola omezeá číslem, tj. pro každé N platí b b + a b Důkaz. Dokážeme, že a je eklesající a b erostoucí. Vyjdeme ze zámé erovosti mezi aritmetickým a geometrickým průměrem již dokázaého). Pro p, p,..., p k 0 platí k ) p p... p k p + p + + p k. k Užijeme erovost ) pro k +, p p p +, p +, dostaeme + + ) + ) + + + + + + + Úpravou máme + ) + ) + + což je totéž jako a a +. Tedy a je vskutku eklesající. Užijme opět erovost ) pro k +, p p p, p + + a dostaeme + + )+ + + + + + + +, +

MATEMATICKÁ INDUKCE 7 což dává + )+ + + )+ + ) + + ) +, + tedy b b + a posloupost b je vskutku klesající. Nyí je zbytek sadý. Volme m, N. Pro m máme a m < a < b, a pro m dostaeme a m < b m < b. V každém případě je a m < b pro libovolé m, N. Tedy a < b a a m < b 4 a tím je dokázáa omezeost posloupostí a, b. Zajímavé je, že jsme vlastě dokázali erovost + ) 4. Je ovšem dobré si všimout, že z příkladu 3.6 dostaeme pro m lepší odhad + ) < 3. 6. Dodatek Příklad 6. Domácí kolo MO, 007). Dokažte, že pro každé N existuje a N, < a < 5 takové, že a 3 a + je dělitelé 5. Návod.. Pro, to lze ajít experimetálě. To také apoví, kdy je a 3 a + dělitelé 5.. Nechť pro máme a takové, že je a 3 a + 5 b pro ějaké b. Hledejme yí číslo k tak, aby pro a + : 5 k + a platilo, že a 3 + a + + je dělitelé 5 +. Tím se udělá idukčí krok. 3. A že a emusí být meší ež 5? Tak to už je skutečě detail. Refereces [] A. Vrba, Pricip matematické idukce. Škola mladých matematiků 40, vydal ÚV matematické olympiády v akladatelství Mladá frota, Praha 977. Departmet of Mathematics, Faculty of Civil Egieereg, Czech Techical Uiversity, Thákurova 7, 669 Prague 6, Czech Republic E-mail address: ales@mat.fsv.cvut.cz