DRN: Soustavy linárních rovnic numericky, norma

Podobné dokumenty
FP - SEMINÁŘ Z NUMERICKÉ MATEMATIKY. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Numerické řešení soustav lineárních rovnic

Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic

Numerické řešení soustav lineárních rovnic

Co je obsahem numerických metod?

4. Trojúhelníkový rozklad p. 1/20

0 0 a 2,n. JACOBIOVA ITERAČNÍ METODA. Ax = b (D + L + U)x = b Dx = (L + U)x + b x = D 1 (L + U)x + D 1 b. (i) + T J

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Aplikovaná numerická matematika - ANM

Soustavy lineárních rovnic-numerické řešení. October 2, 2008

Numerické metody a programování. Lekce 4

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ALGEBRAICKÝCH ROVNIC

Soustavy lineárních rovnic-numerické řešení

[1] LU rozklad A = L U

Dnešní látka Opakování: normy vektorů a matic, podmíněnost matic Jacobiova iterační metoda Gaussova-Seidelova iterační metoda

1 0 0 u 22 u 23 l 31. l u11

DRN: Kořeny funkce numericky

Numerické metody lineární algebry

Soustavy lineárních rovnic

Cvičení z Numerických metod I - 12.týden

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

stránkách přednášejícího.

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

Numerické metody a programování

Determinanty. Determinanty. Přednáška MATEMATIKA č. 3. Jiří Neubauer

Základy matematiky pro FEK

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Numerické metody lineární algebry

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

4. LU rozklad a jeho numerická analýza

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Operace s maticemi. 19. února 2018

1/10. Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic

Kapitola 11: Vektory a matice:

12. Determinanty. 12. Determinanty p. 1/25

Soustavy linea rnı ch rovnic

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém

2. Matice, soustavy lineárních rovnic

Operace s maticemi

Matematika B101MA1, B101MA2

Numerická matematika Banka řešených příkladů

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

a vlastních vektorů Příklad: Stanovte taková čísla λ, pro která má homogenní soustava Av = λv nenulové (A λ i I) v = 0.

[1] Determinant. det A = 0 pro singulární matici, det A 0 pro regulární matici

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ALGEBRAICKÝCH ROVNIC

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Čtvercové matice. Čtvercová matice je taková matice, jejíž počet řádků je roven počtu jejích sloupců

1 Determinanty a inverzní matice

Podobnost matic. Definice 8.6. Dány matice A, B M n (C). Jestliže existuje regulární matice P M n (C) tak,

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

0.1 Úvod do lineární algebry

Cvičení 5 - Inverzní matice

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic. 27. prosince 2011

Obsah. Lineární rovnice. Definice 7.9. a i x i = a 1 x a n x n = b,

Množinu všech matic typu m n nad tělesem T budeme označovat M m n (T ), množinu všech čtvercových matic stupně n nad T pak M n (T ).

1 Vektorové prostory.

D 11 D D n1. D 12 D D n2. D 1n D 2n... D nn

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Numerické metody I. Jaro Normy vektorů a matic 1. 2 Nelineární rovnice Metoda bisekce (půlení intervalu) Iterační metody...

Linearní algebra příklady

8 Matice a determinanty

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

ČTVERCOVÉ MATICE. Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det(a) značíme determinant čtvercové matice A

a + b + c = 2 b + c = 1 a b = a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a

AVDAT Vektory a matice

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)

Úvod do lineární algebry

Základy matematiky pro FEK

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

Determinant. Definice determinantu. Permutace. Permutace, vlastnosti. Definice: Necht A = (a i,j ) R n,n je čtvercová matice.

Numerické metody. Ústav matematiky. 6. února 2006

P 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 =

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Vektory a matice. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

ekologie Pavel Fibich Vektor a Matice Operace s maticemi Vlastnosti matic Pavel Fibich Shrnutí Literatura

SOUČIN MATIC A m n B n p = C m p, přičemž: a i1 b 1j +a i2 b 2j + +a in b nj = c ij, i=1 m, j=1 p. Např: (-2) = -3

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

Arnoldiho a Lanczosova metoda

DMA Přednáška Rekurentní rovnice. takovou, že po dosazení odpovídajících členů do dané rovnice dostáváme pro všechna n n 0 + m pravdivý výrok.

Pavel Klavík. Katedra aplikované matematiky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Soustavy lineárních rovnic

α 1 α 2 + α 3 = 0 2α 1 + α 2 + α 3 = 0

Slajdy k přednášce Lineární algebra I

Kapitola 11: Vektory a matice 1/19

0.1 Úvod do lineární algebry

Singulární rozklad. Petr Tichý. 31. října 2013

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

15 Maticový a vektorový počet II

Princip řešení soustavy rovnic

Transkript:

DRN: Soustavy linárních rovnic numericky, norma Algoritmus (GEM: Gaussova eliminace s částečným pivotováním pro převod rozšířené regulární matice na horní trojúhelníkový tvar). Zadána matice C = (c i,j ) n,m i,j=1 reálných čísel, kde m n. 0. Nastavíme k = 1. 1. Jestliže c i,k = 0 pro všechna i = k,..., n, pak čtvercová submatice (c i,j ) n,n i,j=1 není regulární. Algoritmus selhal a končí. V opačném případě provedeme pivotování : Mezi řádky i = k až n vybereme takový řádek k, který má největší hodnotu c i,k. Jestliže je k k, zaměníme řádky k a k. (Nové) číslo c k,k se nazývá pivot. Pokračujeme krokem 2. 2. Pro i = k + 1,..., n provedeme následující: Pokud c i,k 0, určíme l i,k = c i,k c k,k, nastavíme c i,k = 0 a pro j > k počítáme c i,j = c i,j l i,k c k,j. Jestliže k < n, zvýšíme k o jedničku a jdeme zpět na krok 1. Jinak algoritmus skončil. Výstup: matice (c i,j ) n,m i,j=1. Poznámka: Výstup má tvar c 1,1 c 1,2 c 1,n 1 c 1,n c 1,m 0 c 2,2 c 2,n 1 c 2,n c 2,m...... 0 0 c n 1,n 1 c n 1,n c n 1,m 0 0 0 c n,n c n,m 1

Výpočetní náročnost GEM při redukci matice n (n + c) je rovna 2 3 n3 + cn 2 + O(n 2 ) + c O(n). Algoritmus (GJM: Gaussova-Jordanova eliminace pro převod rozšířené regulární matice na skoro diagonální). Zadána matice C = (c i,j ) n,m i,j=1 reálných čísel, kde m n. 0. Nastavíme k = 1. 1. Jestliže c i,k = 0 pro všechna i = k,..., n, pak čtvercová submatice (c i,j ) n,n i,j=1 není regulární. Algoritmus selhal a končí. V opačném případě provedeme pivotování : Mezi řádky i = k až n vybereme takový řádek k, který má největší možnou hodnotu c i,k. Jestliže je k k, zaměníme řádky k a k. (Nové) číslo c k,k se nazývá pivot. Pokračujeme krokem 2. 2. Pro j > k počítáme c k,j = c k,j c k,k. Nastavíme c k,k = 1. Pro všechna i k taková, že c i,k 0, pro j > k počítáme c i,j = c i,j c i,k c k,j, pak nastavíme c i,k = 0. Jestliže k < n, zvýšíme k o jedničku a jdeme zpět na krok 1. Jinak algoritmus skončil. Výstup: matice (c i,j ) n,m i,j=1. Poznámka: Výstup má tvar 1 0 0 0 c 1,n+1 c 1,m 0 1 0 0 c 2,n+1 c 2,m....... 0 0 1 0 c n 1,n+1 c n 1,m 0 0 0 1 c n,n+1 c n,m Výpočetní náročnost GJM při redukci matice n (n + c) je rovna n 3 + 2cn 2 + O(n 2 ) + c O(n). 2

Algoritmus (zpětný chod pro řešení soustav s horní trojúhelníkovou maticí). Zadána soustava U x = d, kde U je regulární horní trojúhelníková matice n n. 1. Pro k od n krokem 1 po 1 vypočítáme x k = 1 ( d k u k,i x i ). u k,k i>k Soustavu A x = b, jejíž regulární matice A je horní (resp. dolní) trojúhelníková, lze řešit zpětným (resp. dopředným) dosazením s výpočetní náročností n 2. 3

Uvažujme n n matici A reálných čísel. Řekneme, že n n matice L, U, P jsou jejím LUP rozkladem (LUP factorization), jestliže P je permutační matice, U je horní trojúhelníková matice, L je dolní trojúhelníková matice s jedničkami na diagonále a P A = LU. Jestliže GEM bez pivotování aplikovaná na A vede na trojúhelníkovou matici U, pak A = LU, kde matice L má prvky l i,k z GEM. Pro každou čtvercovou matici existuje LUP rozklad. Algoritmus (řešení soustavy rovnic LUP rozkladem). Zadána soustava A x = b, kde A je regulární (čtvercová) matice. 1. Najdeme LUP rozklad LU = P A. 2. Dopředným chodem najdeme d z rovnice Ld = P b. 3. Zpětným chodem vyřešíme rovnici U x = d. 4

Tradiční normy na IR n : x = n x k 2 (Euklidovská norma), k=1 x = max x k (maximová norma), k=1,...,n n x 1 = x k (součtová norma). k=1 Nechť V je vektorový prostor. Zobrazení : V IR se nazývá norma, jestliže splňuje tyto vlastnosti: x 0 pro všechna x IR n ; x = 0 právě tehdy, když x = 0; c x = c x pro všechna x IR n a c IR; x + y x + y pro všechna x, y IR n (trojúhelníková nerovnost). Nechť V je vektorový prostor matic. Zobrazení : V IR se nazývá maticová norma, jestliže je to norma a navíc splňuje AB A B pro všechny A, B M n n. Uvažujme normu x pro vektory z IR n a normu A M pro matice z M n n. Řekneme, že tyto normy jsou souhlasné, jestliže A x A M x pro všechny A M n n a x IR n. Indukované maticové normy: x = A = A R = max i=1,...,n j=1 x 1 = A 1 = A C = max j=1,...,n n a i,j (řádková norma), n a i,j (sloupcová norma), i=1 5

Předpokládejme, že matice A a vektory x 0, x a b 0, b jsou svázány vztahem A x 0 = b 0 a A x = b. Označme E x = x 0 x a E b = b 0 b. Uvažujme vektorovou normu, označme ε x = E x x, obdobně ε b. Pak platí ε x A M A 1 M ε b. Pro n n matici A zavádíme její číslo podmíněnosti (condition number) jako cond(a) = A A 1. Věta. Předpokládejme, že matice A 0, A a vektory x 0, x a b 0, b jsou svázány vztahem A 0 x 0 = b 0 a A x = b. Označme E A = A 0 A, E x = x 0 x a E b = b 0 b. Pak platí ( ε x cond(a) ε b + ε A x ). x 0 6

Věta. Jestliže matice B splňuje B M < 1 pro některou souhlasnou maticovou formu, pak příslušná iterační metoda x k+1 = B x k + c konverguje k x f pro libovolnou volbu x 0. Algoritmus (JIM: Jacobiho iterace). Zadána soustava A x = b lineárních rovnic, tolerance ε, libovolný iniciační vektor x 0. 0. Nastavíme k = 0. 1. Vypočteme ( x k+1 ) i = 1 (i 1 n ) a i,j ( x k ) j + a i,j ( x k ) j + b i. a i,i a i,i j=1 j=i+1 Pokud x k+1 x k ε, zvýšíme k o jedničku a jdeme zpět na krok 1. 7

Algoritmus (GSM: Gauss-Seidelova iterace). Zadána soustava A x = b lineárních rovnic, tolerance ε, libovolný iniciační vektor x 0. 0. Nastavíme k = 0. 1. Vypočteme ( x k+1 ) i = 1 (i 1 n ) a i,j ( x k+1 ) j + a i,j ( x k ) j + b i. a i,i a i,i j=1 j=j+1 Pokud x k+1 x k ε, zvýšíme k o jedničku a jdeme zpět na krok 1. Uvažujeme n n matici A. Řekneme, že A je ostře diagonálně dominantní, jestliže pro všechna i = 1,..., n platí a i,i > j i a i,j. Věta. Jestliže je A ostře diagonálně dominantní, pak JIM i GSM konvergují pro libovolnou počáteční volbu vektoru. 8

Algoritmus (SOR: superrelaxační metoda (Successive OverRelaxation Method)). Zadána soustava A x = b lineárních rovnic, tolerance ε, relaxační parametr λ IR, libovolný iniciační vektor x 0. 0. Nastavíme k = 0. 1. Vypočteme ( x k+1 ) i = (1 λ)( x k ) i λ (i 1 a i,j ( x k+1 ) j + a i,i j=1 n j=j+1 Pokud x k+1 x k ε, zvýšíme k o jedničku a jdeme zpět na krok 1. a i,j ( x k ) j ) + λb i a i,i. 9