RUR - Karel Čapek. RUR - Celková charakteristika: o

Transkript

1 RUR - Karel Čapek RUR - Celkvá charakteristika: - Pstavy: - Děj a kmpzice: - Jazyk a styl: - Oklnsti vzniku díla: Drama zpracvává atraktivní téma vynález umělých bytstí (Rbtů), které jsu bdařeny prakticky všemi lidskými dvednstmi. Pstrádají však cit a neuznávají ani žádný systém mrálních hdnt. Přestže se svým zevnějškem nápadně pdbají lidem, uvnitř zůstávají byčejnými strji, neživým, i když celkem bezchybně fungujícím slžitým mechanismem, jehž půvdním psláním je služit lidem. Vlastním filzfickým jádrem dramatu je varvná kritika krátkzrace jednstrannéh vzývání technickéh pkrku, který pdle Čapka nejenže nedkáže překlenut mravní rzpry ve splečnsti, ale může napak přispět k jejich tragickému, nezvratnému vyhrcení. RUR je klektivním dramatem. Jedntlivé pstavy nejsu hluběji psychlgicky prpracvány, plní spíše funkci nsitelů určitých živtních či mrálních pstjů a hlasatelů názrů, pdle kterých pak jednají. Např. Harry Dmin představuje typ sebevědméh člvěka, ředitele úspěšné tvárny, kde se Rbti vyrábějí. D pslední chvíle, i když se výrba Rbtů mezitím lidem dávn vymkla kntrle, se nevzdává přesvědčení správnsti svých půvdních záměrů a plánů. Helena Glryvá na jedné straně bjuje za práva Rbtů, věří v jejich plidštění, na straně druhé prjeví sbní statečnst, když je schpna Rbtům vzdrvat. ALquist, starší vědec, na sebe bere všechnu mrální tíhu příštích rzhdnutí. Primus a Helena jsu jedinými Rbty, u nichž se prjeví lidské vlastnsti, a stávají s tedy jistu nadějí pr buducnst. Drama se skládá z předehry a tří jednání. V úvdní předehře se seznamujeme s chdem tvárny na výrbu Rbtů, zjišťujeme, že Rbti jsu d lidí takřka k nerzeznání. V následujících dějstvích se událsti rychle ženu kupředu. Rbti zprvu nenápadně, naknec ale už zcela nedvratně přebírají kntrlu nad tvárnu a psléze nad celým světem. Lidstv je vyhuben, naživu zůstane puze Alquist, kteréh Rbti ušetří, prtže jak jediný zná tajemství výrby Rbtů Všechny pstav, s výjimku prsté a bhabjné Heleniny chůvy Nány, hvří spisvně. Jejich mluva je snadn srzumitelná (pstrádá např. knižní braty, dbrné termíny apd.) a je přehledně členěna d spíše kratších větných celků. Krmě závěrečnéh Alquistva mnlgu je drama vybudván na principu rychlých dialgů, které psunují děj kupředu. RUR zahajuje nvu fázi Čapkva tvůrčíh vývje. Jestliže předchzí lyrické drama Lupežník (1920) byl autrvým rzlučením se s mládím, RUR lze chápat jak díl Čapkvy umělecké dspělsti. Svým utpickfantastickým zaměřením i svým filzfickým vyzněním předznamenal nejen jeh tvrbu z 1. pl. 20. stletí, ale také práce pzdější. Téma

2 - Vliv díla: vynálezu umělé bytsti nacházíme už v raném díle bratří Čapků, např. v pvídce L éventaile ze subru Zářivé hlubiny (1916)- Světvý úspěch RUR byl mj. způsben tehdejší blibu utpickfantastických příběhů, k jejichž zakladatelům náležejí J. Verne a H. G. Wells, jehž díl Čapek bdivval. Čapkv varvné gest, pukazující na prblematičnst mžných důsledků technickéh pkrku, dpvídal dbvým náladám, pznamenaným blestným pržitkem 1. svět. v. Ta se z valné míry právě vinu techniky prměnila v brvské, dsud nevídané krveprlití. RUR se stal vzrem pr celu řadu spisvatelů žánrů sc-fi, ať už dmácích (I. Kmínek, E. Martin, O. Neff), neb i zahraničních (A. asimv, R. Bradbury, A. C. Clarke, S. Lem aj.). - Zajímavst: O velkém vlivu díla svědčí také slv rbt (dvzené d výrazu rbta lpta, dřina, práce), které ve světvých jazycích časem zcela zdmácněl. Nevymyslel je však K. Čapek, jak se někdy mylně uvádí, nýbrž jeh starší bratr Jsef Čapek. Rzbr: - světznámé drama, ale Čapek se k němu staví kriticky - Literární druh: utpické drama (vědeckfantastické drama) - Žánr: tragédie - Míst: Rssumva tvárna na strvě - Kmpzice: předehra deset let dříve + 3 dějství - Téma - zájem mderní techniku a vědu ale také bavy její zneužití a sud lidstva, kritizuje tuhu p bhatství" - Čapek zde varuje před zneužitím techniky a ukazuje, že technika může být lidstvu neprspěšná, ba dknce velmi škdlivá, když jí člvěk neumí správně využít - Vědecký pkrk však nedmítá, ví že musí jít dál, ale pukazuje, že mrálka lidí se bude zhršvat, zastávat, že hdnty živt mhu být za jistých klnstí hrženy Hrucně jsem chtěl, aby ve chvíli, kdy nastává útk rbtů, cítil divák, že nyní jde něc neknečně cennéh a velikéh, a t, že je lidstv, člvěk, t že jsme my - Opět je zde Čapek velmi vlivněn 1. světvu válku, kde právě technika byla prti lidstvu zneužita - Čapek pukazuje na pdbu lidí a Rbtů: - Lidé mají vžit spustu věcí a pstupů, které děláme autmaticky a steretypně a napak rbti jsu někdy vynalézavější než lidé - Dále se v díle Čapek zamýšlí nad úlhu práce, která by měla být nedílnu sučástí našeh živta, bez práce bychm zlenivěli a zakrněli. - Jazyk - spisvná čeština až na dialgy se služku Nánu, t je spíše slang - Nelgismus rbt (nejznámější český nelgismus) (údajně d bratra Jsefa) - prmluvy rbtů jsu úsečnější - Děj - díl je vyprávěn chrnlgicky, dehrává se v buducnsti, ale řeší prblém přítmnsti - Závěr: prblém svět zamří rbti; spása v lásce - Děj tht utpickéh dramatu s prvky fantazie se dehrává na Rssumvě strvě, kde se nachází tvárna na výrbu rbtů

3 - Ti mají nahrazvat člvěka v práci. - Geniální vynálezce Rssum vynalezne rbta a začne je vyrábět, avšak ti vydrží při živtě jen pár dní. - T se ale mění s nápadem jeh synvce vyrbit jen rbty služící jak pracvní síla, jeh nástupci je tedy dále zdknalí a splečnst Rssum s Universal Rbts začne prdukvat rbty ve velkém. - Rbti, myslící strje, jimž chybí jakýkliv náznak duševníh živta neb lidskéh citu, se svědčují jak mimřádně levná, nenárčná a výknná pracvní síla. - Rbti nejsu k rzeznání d člvěka, jsu stejní v phybech i v lidské řeči - V jedné věci se ale liší, rbti neznají lásku, radst a ani necítí blest. - Miliny Rbtů pstupně nahrazují všechnu lidsku práci - a splečnst R.U.R. získává jejich vzrůstajícím dbytem miliardy. - P čase tvárnu kupí nvý majitel jménem Harry Dmin, je t sebevědmý a vysce úspěšný ředitel. - Autr se hned v prvním dějství zmiňuje i jeh sňatku s krásnu a lidmi bdivvanu Helenu Glryvu bjující za práva rbtů, vidí v nich veliký pkrk lidstva - Muži na strvě se jí chtějí zalíbit, prt d nich dstává dary, v závěru mim jiné d Dmina dstává válečnu lď - Člvěk je vlastně přežitek, říká přednsta výzkumnéh ddělení na výrbu Rbtů. - Lidé, dsuzeni k nečinnsti a zahálce, zphdlněli a stali se zbytečnými. - Celé lidstv rychle upadá, přestává mít schpnst dál se vyvíjet, nerdí se už ani nvé děti. - P 10 letech na strvě žádá dktra Galla experiment dát rbtům lidsku duši, prtže jí vadí rbtů němé tváře a bezcitnst. - Ve světě nastává válka, ve které již bjují rbti míst lidí lidé je vybaví zbraněmi a naučí je zabíjet. - Lidé si ale neuvědmují následky rbti se chpí příležitsti a p vzru lidskéh křistnickéh chvání apzději začínu lidsku ppulací vybíjet - Mezi tím se Hallemeier přiznává, že se psledních pár let vyrbit jiný typ rbtů, typ, který měl v sbě jen zlbu - P těcht útcích na lidi Helena zjišťuje, že byčejný lidský živt i s prací je mnhem hezčí a rzhdne se zničit návd na výrbu rbtů - Válka naknec vyústí ve válku rbtů prti lidské rase, která zničí celé lidstv až na pár lidí žijících na strvě - Rbti naknec vybiju všechny lidi chtějí se stát nvými pány světa, lidstv byl už přežitek - Jediný přeživší je stavitel Alquist - Rbti pstupem času umírají ptřebváním a chtějí p Alquistvi, aby napsal nvý recept pr výrbu Rbtů, prtže ni t sami nedkážu a jejich živt trvá asi jen 20 let. - Půvdní recept se zničil ve válce, ale Alquist jim h nevydá, návd na rbty ttiž z hlavy nezná a prpadá d depresí při pmyšlení, že je jediným člvěkem na světě. - Na knci díla přichází něc nečekávanéh, kdy Alquist jednh pzdníh večera bjevuje u dvu rbtů jménem Primus a Helena lásku, city a dhdlání bětvat se při pitvě jeden za druhéh, chvají se jak lidé - Alquist je nadšený a šťastný, že živt na Zemi je zachráněn a Primuse s Helenu psílá d světa jak Adama a Evu aby bjvali za mír a za vytvření nvéh lidstva

4 - ZAVĚR - Autra nezajímá až tak převratný technický bjev (i když ten je důmyslně a věrhdně mtivván), ale spíše jeh splečenské a lidské důsledky - Karlu Čapkvi šl pměr člvěka ke světu a k práci a především vztahy mezi lidmi. - Dvacáté stletí nám sice přinesl brvský pkrk ve vědě a v technice, úplnu samzřejmstí je televize, pčítač, telefn, aut, vlak, letadl. Splečnst je tedy v mnhém dál, ale snad si přitm ani neuvědmujeme, c všechn se chuzujeme a c všechn ztrácíme. - Z našeh živta se vytrácí svébytnst, různtvárnst, činrdst, vlastní iniciativa, bezprstřední vztah k přírdě a k lidem. - Člvěk by se neměl stát na technice a různých vymženstech závislý, i když t většina z nás už je. - Jestliže zapmeneme na t, čemu se říká lidské srdce a lidský cit, můžeme se stát trky svých vlastních výtvrů - Pstavy - Dmin - ředitel R.U.R. má svu velku a mžn říci i vznešenu myšlenku: svbdit a pvznést člvěka, aby se nemusel zabývat pzemskými věcmi, ale duchvnem a uměním - Dmnívá se, že th dkáže jen, když budu Rbti zastávat práci lidí. A tut svu myšlenku chce prsadit za každu cenu (dminus - pán). - Jeh pstj je k přírdě i statním lidem útčný a dbyvatelský. Chce vládat svět a vnutit mu, třeba i násilím, svu vlastní pravdu. - Čapek však Dmina zcela nezavrhuje, vždyť pkusit se vytvřit nvý svět, jak zázrakem vše změnit - není v tm něc prvkujícíh a vzrušujícíh? Není dvěku tuhu lidstva bjevvat a dbývat nepznané? - Alquist (Alkyné byla pdle bájí králvna, prměněná p smrti se svým manželem v ledňáčky, a alkyónské dny znamenají blažený a klidný čas) - nemá důvěru k velkým myšlenkám a prjektům, které by mhly rázem změnit celý svět - V R.U.R. je šéfem staveb - Když se cítí smutný neb sklíčený jde klidně pracvat jak řadvý zedník na lešení - Váží si práce a lidský živt staví na ten nejvyšší stupínek hdnt - Nedůvěřuje těm, kteří beru lidský živt jak puhý prstředek, materiál vhdný ke zpracvání a vymdelvání k dknalsti - Je zjevné, že jeh ústy mluví samtný autr - V jedné ze svých knih Karel Čapek napsal: Důležité je, aby buducnst byla zlepšvána v myšlenkách a plánech, ale ještě důležitejší je, aby přítmnst byla zlepšvána ve skutcích a živte. Alquist pzrně nasluchá hlasu věcí a živta, který všichni přechází bez pvšimnutí. - Helena Glryvá - ve svém cítění k lidem pdbná Alquistvi - Je ztělesněním ženskéh, citvéh a laskavéh přístupu k lidem i Rbtům - Hájí práva Rbtů, nechápe, prč se sebu nechají manipulvat - Umírá jak manželka Dminva. - Nána - hlas lidu - služebná a chůva Heleny - prstá, ale pbžná a lidská, varuje před rbty, braz lidsksti - jediná pužívá nespisvný prstý jazyk - Ing. Fabry - generální technický ředitel R.U.R.

5 - Dr. Gall - přednsta fizilgickéh a výzkumnéh ústavu R.U.R. - na prsbu Heleny dá rbtům city - Dr. Hallemaier - přednsta ústavu pr psychlgii a výchvu rbtů - knsul Bushman - generální kmerční ředitel R.U.R. - první pdlehne nátlaku rbtů a pkusí se vykupit z bklíčení tím, že je chce uplatit, ale sám se nepatrnstí zabije elektrický hradník è tyt čtyři pstavy jsu si velmi pdbné, všechny spatřují vývj lidstva puze v technickém pkrku frmu vývje a výrby nvých a nvých rbtů, všichni jsu spluviníky sudu lidstva Rbti: - Radius - zlý rbt, který však jen převzal vlastnsti lidí, chce vládat svět a šířit svůj druh - Primus a Helena - Adam a Eva - bjeví v sbě lásku, jsu však nejprve vyzkušeni Alquistem, jestli je jejich láska pravá