Centrovaná optická soustava
|
|
- Jiří Matějka
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Cetová optická soustv vě lámvé kulové ploch: Pojem cetová optická soustv zmeá, že splývjí optické os vou či více optických pvků. Záklím příklem tkové optické soustv jsou vě lámvé kulové ploch optickou osou kulové ploch je kžá přímk jsoucí střeem kulové ploch. jejich společá optická os pk musí pocházet oěm stře křivosti. Pví kulová ploch má ohiskové ovi ϕ, ϕ ohiskové vzáleosti, uhá kulová ploch... má ohiskové ovi ϕ, ϕ ohiskové vzáleosti, ále ozčíme: Optický itevl Δ. vzáleost ϕ o ϕ tj. vzáleost přemětové ohiskové ovi uhé lámvé ploch o ozové ohiskové ovi pví lámvé ploch klá ve směu postupu světl Uvžme: Souřice přemětu po pví lámvou plochu jsou,. Jeho oz, vtvořeý touto plochou je součsě přemětem, po. lámvou plochu, kteá vtvoří výsleý oz,. Pole oázku pltí: A po zozeí pví kulovou plochou pltí Newtoov ovice: Ní použijeme Newtoovu ovici po uhou kulovou plochu, osíme o ich z přechozích vzthů vásoíme souřicí : Alogick po uhou souřici:
2 Po výsleý oz te ostáváme vzth: Požvek ekoečost souřic výsleého ozu ám pk á možost zjistit polohu přemětové ohiskové ovi ϕ celé soustv. Z ulovosti jmeovtelů jeouše ple e Pooě polohu ozové ohiskové ovi ϕ celé soustv zjistíme z ekoečosti souřic výchozího přemětu: lim lim e Při zlosti ohisek pk můžeme zvést ohiskové souřice celé soustv, /, / jko vzáleosti výchozího přemětu výsleého ozu o ohisek soustv. Pole oázku pltí: e e Ní zjistíme, jké vzth pltí po tto souřice: Je viět, že kž eiujeme přemětou ozovou ohiskovou vzáleost celé soustv jko: osteme po ohiskové souřice ozu výz: Ozové ohiskové ovice po celou optickou soustvu mjí te posto stejý tv jko po jeouchou kulovou plochu! logick i po z-ové souřice
3 3 Poz.: Teto postup elze použít po speciálí příp Δ 0 eoť lo e, e /,, / Pk užíváme půvoí ovice po ozové souřice uhé lámvé ploch: Tlustá čočk Je speciálí příp cetové optické soustv, k optické postřeí s solutím ieem lomu je ohičeo věm lámvými kulovými plochmi s polomě,, jejichž vchol jsou ve vzáleosti tlouštk čočk, přičemž okolí postřeí má solutí ie lomu o viz o.. Učeí ohiskových vzáleostí: Pole záklích vzthů po oecou lámvou kulovou plochu vpočítejme ejpve ohiskové vzáleosti jeotlivých kulových ploch: A po uhou kulovou plochu: ále pole oázku vjáříme optický itevl osíme z přechozích ovic:
4 A í už můžeme vpočítt ohiskové vzáleosti celé optické soustv tlusté čočk. Nejpve přemětá ohisková vzáleost: A ále vpočítáme ozovou ohiskovou vzáleost tlusté čočk: Te ostáváme ůležitý vzth: U tlusté čočk jsou oě ohiskové vzáleosti stejé - jko ůsleek stejého optického postřeí oou stách čočk. Pole říve uveeých vlstostí optického zozeí to zmeá, že uzlové o tlusté čočk splývjí s jejími hlvími o. Stoveí poloh hlvích ovi: Vzčme ejpve v půvoím oázku polohu klých hlvích ovi v ohiskových souřicích: poloh H : - poloh H / : / - / - Vzáleosti těchto ovi o vcholů kulových ploch čočk pk ozčme jko h h /. Pole oázku po ě pltí: 4
5 5 U čoček se ještě přijímá oho, že polomě vpuklé kulové ploch je klý, polomě uté kulové ploch je zápoý.. při pohleu otčou plochu z vější st čočk. V šem přípě je pole oázku: > 0, < 0 V získých vztzích te pozměíme u zméko získáme koečé výz: h h Optická mohutost čočk Je převáceá hoot ohiskové vzáleosti: [ jeotk: ioptie ] osíme z ohiskovou vzáleost z přechozího vzthu: A po vkáceí seskupeí osteme: Optická mohutost tlusté čočk Po spojou čočku spojku.... > 0. > 0 Po ozptlou čočku ozptlku.. < 0. < 0
6 6 Nekoečě teká čočk Je limitím přípem tlusté čočk, k tlouštk čočk je velmi mlá mtemtick 0. Jestliže tuto pomíku plikujeme přechozí vzth, osteme: 0 h 0 h Te: Hlví o teké čočk splývjí se střeem čočk. A zjeouší se smozřejmě i vzth po ohiskovou vzáleost, přípě optickou mohutost: Jestliže ozčíme: ρ Vpuklost teké čočk Pk vzth po optickou mohutost ue jeouchého tvu: ρ Optická mohutost teké čočk Výzčé o ovi teké čočk: Spojk / > 0 0 > ρ 0 > ρ ve střeu je spojk vž silější, ež okji.c.: Uvžte, jk se zozí výzčé ppsk, joucí uzlovými o, ohiskem, přípě ovoěžé s osou..... oecý ppsek?
7 7 Rozptlk / < 0 váší se stejé velikosti, le opčou stu. 0 > ρ 0 > ρ ve střeu je ozptlk vž tečí, ež okji. cv.: Zkeslete opět cho výzčých ppsků le potře je uto poloužit z čočku. Po optické zozeí tekou čočkou pltí Newtoov ohiskové ovice stejě jko po kžou cetovou optickou soustvu, smozřejmě spolu s ovostí ohiskových vzáleostí : z z Newtoov ozové ovice z z v ivezím tvu Pltí te tké vzth po příčé zvětšeí, kteé l použit při jejich ovozováí: Z ze ue: A tké pltit jejich půvoí vzth po zvětšeí ve vcholových souřicích, po ozé i lámvé kulové ploch: Z Jk je viět z ásleujícího oázku, z ůvou poloh zápoých uzlových ou ve střeu teké čočk, lze po příčé zvětšeí pst ještě jee vzth, kteý je ejjeoušší: Z.cv.: Pokuste se okázt, že teto vzth tké pltí po kulové zclo po kulovou lámvou plochu stejě jko po ě pltil přechozí vzth po příčé zvětšeí. po zclo o, po lámvou plochu e
8 8 Jestliže poováme pvé vzth po příčé zvětšeí, vzike ovost: eo Vásoíme společým jmeovtelem: A po věleí přeskupeí osteme: Vcholová ovice teké čočk Po zozeí tekou čočkou lze te komě Newtoových ohiskových ovic používt ěžou vcholovou zozovcí ovici. kteá, jk víme, pltí tké po kulové zclo le u kulové lámvé ploch je vcholová ovice poěku komplikovější F F
9 Soustv vou čoček Stejým způsoem jko jsme skláli kulové ploch o optické soustv, můžeme tké sklát čočk o výsleé cetové optické soustv můžeme přitom vužívt stejých ovic. Jestliže te vtvoříme optickou soustvu ze vou čoček s ohiskovými vzáleostmi optickým itevlem Δ, pk výsleá ohisková vzáleost této soustv je: Ohisková vzáleost soustv vou čoček Z tohoto vzthu je oře viět, že pouhou změou optického itevlu Δ může ýt klý eo zápoý lze z liovolých čoček > 0, < 0, > 0, < 0 vtvořit - jk soustvu s klou ohiskovou vzáleostí kolektiví, / > 0, - tk i soustvu se zápoou ohiskovou vzáleostí ispezí, / < 0 Situce se zjeouší, jestliže oě čočk uou teké tj. hlví uzlové o jsou ve střeu čoček: Ozčíme-li vzáleost střeů čoček jko, pk můžeme jeouše vjářit optický itevl osíme o přechozího vzthu: A vpočítáme optickou mohutost: Vzike tk jeouchý vzth: Optická mohutost soustv vou čoček V přípě, k jsou teké čočk těsě u see otýkjí se, 0 se vzth mimálě zjeouší: tj. optické mohutosti oou čoček se sčítjí. 9
10 0 Zcel speciálí příp soustv vou čoček ste, jestliže jejich optický itevl Δ ue ulový.to je příp tzv. teleskopické soustv př. lekohle Tto situce je stejá jko u soustv kulových ploch viz výše jelikož, /, elze zvést ohiskové souřice soustv musí se použít ovice po :
11 V optických soustv V miulých ostvcích jsme se zývli optickým pomocí kulových ploch jejich soustv, ve kteém ozem ou l o, ozem přímk l přímk ozem ovi l ovi. Toto ieálí optické zozeí všk lo ovozeo z přepoklu, že světelé ppsk eopouštějí posto kolem optické os piálí posto tké l zeá ispeze světl. Tto ieálí pomík jsou všk v pi velmi čsto pouše poto eálé optické zozeí má vlstosti poěku jié. Jejich popis je všk velmi komplikový, poto většiou hootíme je ochlk zozeí ou optickou soustvou o ieálího stvu tzv. ch v zozeí. Nejčstěji se zkoumjí ch při zozeí oového přemětu, ěk ás tké zjímá zozeí větších útvů úseček, ploch. V zozeí ělíme vě hlví skupi: Ch moochomtické kteé vzikjí při zozováí moochomtickým světlem, tj. s jeiou vlovou élkou, jejich příčiou je opuštěí piálího postou Ch chomtické kteé vzikjí při zozeí ílým světlem, jejich příčiou je ispeze světl Chomtická v Je ůslekem ispeze světl, tj. toho, že ie lomu světl závisí vlové élce. Jestliže te při zozeí oového přemětu použijeme světlo složeé z více vlových élek, př. ílé světlo pk po kžou vlovou élku vzike oz v jiém místě, i kž ppsk eopustí piálí posto. To pltí i po ozové ohisko, jehož poloh je u teké čočk uče vzthem: ρ Te př. po ilové světlo větší ie lomu je větší optická mohutost.. ohisko je líže čočk Poélá evá v Nejjeoušší koekce toto v se povee ásleově: Místo jeé čočk se použijí vě teké čočk. Jestliže se uou otýkt, pk se jejich optické mohutosti jeouše sčítjí:
12 Bueme požovt, splul ohisk po oě kjí vlové élk světl, tj. po čeveou ilovou moou vu te př. po Fuhoeov čá C F. jik řečeo, po tto čá měl soustv čoček stejou optickou mohutost: C F te, po jeotlivé optické mohutosti čoček pltilo: C C F F osíme záklí vzth po optickou mohutost: ρ ρ ρ ρ C C F F Přeskupíme čle: ρ C F ρ ρ ρ F C vpočítáme pomě vpuklostí čoček: ρ ρ F F C C µ µ Pomě vpuklosti oou čoček te musí ýt ove poměu střeích ispezí mteiálů oou čoček. Potože pvá st je zápoá, musí mít vpuklosti čoček ρ ρ opčá zmék - musíme te vzít spojku ozptlku z ůzých mteiálů př. spojku z kouového skl, ozptlku z litového skl. vzike tzv. chomát. Ohisk uou skutečě totožá, le je po tto vě v, po osttí v se uou ále lišit! Poto může požovt koekce po více ev, př. splutí ohisek po tři vlové élk Fuhoeov čá C,, F.tk vzike pochomát čsto ojektiv mikoskopu Otvoová séická v Vziká při zozeí ose šiokým svzkem ppsků.ppsk ále o os vtvoří oz líže čočk. Příčá... Poélá séická v Tto v se opět ostí komicí spojk ozptlk. Jestliže se komě ostěí séické v po učitý o ose povee koekce zozeí i po lízké okolí tohoto o v oviě kolmé k ose je to možé uělt po v o, tzv. siová pomík..vzike plát
13 Astigmtismus Vziká při zozeí ou mimo optickou osu, i úzkým svzkem ppsků. pohle z oku pohle sho Ostňuje se vhoou volou ieů lomu, poloměů vzáleostí lámvých ploch...vzike stigmát Kom Vziká při zozeí ou mimo optickou osu, šiokým svzkem ppsků, je to vlstě stigmtismus po šioké svzk Ostňuje se opět komicí čoček. Zkesleí ozu Pojevuje se při zozováí celé ovi, kolmé k ose ůležité v geoezii: Vziká, kž se o ůzě vzáleé o os zozují s ůzým zvětšeím. Ostňuje se opět komicí čoček. ez zkesleí pouškovité soukovité Zkleutí ozu Pojevuje se ověž při zozeí kolmé ovi jejím ozem je zkřiveá ploch koec kpitol K. Rusňák, veze 03/06 3
Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo
Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. Podle oázku
VíceOdraz na kulové ploše
Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. tojúhelníků
VíceCentrovaná optická soustava
Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě
VíceII. METODICKÉ PŘÍKLADY SESTAVENÍ VÝKAZU PAP
Istituce i zzmeé operce jsou fiktiví. Ukázkové přípy - sezm Příp A Půjčk o ky B Bezúpltý pozemku převo C Bezúpltý kcií převo D Proej kcií fyzickým osoám (ez IČ) E Nákup utomoilů lesig F Drováí mteriálu
VíceVlastnosti posloupností
Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti
VíceFyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy
Fzikální kbinet GmKT Gmnázium J. Vrchlického, Kltov stženo z http:kbinet.zik.net Optické přístroje Subjektivní optické přístroje - vtvářejí zánlivý (neskutečný) obrz, který pozorujeme okem (subjektivně)
Více( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312
.. Vzálenost bou o přímk II Přepokl: Pegogiká poznámk: Průběh hoin honě závisí n tom, jk oolní jsou stuenti v oszování o vzorů, které je nejtěžší částí hoin. Dlším problémem pk mohou být rovnie s bsolutní
Vícea 1 = 2; a n+1 = a n + 2.
Vyjářeí poloupoti Poloupot můžeme určit ěkolik růzými způoby. Prvím je protý výčet prvků. Npříkl jeouchá poloupot uých číel by e výčtem l zpt tkto:,, 6,,... Dlší možotí je vzorec pro tý čle. Stejá poloupot
VíceGeometrická optika. Optická soustava
Optcká outv Geometcká optk oubo optckýc pvků (čoček, olů, zcdel, plplelíc deek, dělčů vzku, dkčíc jýc pvků), kteé jou vzájem upořádáy učtým způobem tk, by optcká outv plňovl dé yzkálí geometcké poždvky
VíceVEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček
VíceGeometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.
4. přednášk Geometické zikální plikce učitého integálu Geometické plikce. Osh ovinného útvu A. Pokud se jedná o ovinný útv omezený osou přímkmi gem spojité nezáponé unkce pk je jeho osh dán učitým integálem
VíceGEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU
Integální počet funkcí jedné eálné poměnné - 4. - GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU PŘÍKLAD Učete plochu pod gfem funkce f ( x) = sinx n intevlu,. Ploch pod gfem nezáponé funkce f(x) se n intevlu,
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uivezit lov v Pze Pedgogiká fkult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICÉ ALGEBRY ZVOLENÝ POLYNOM / CIFRI Zdáí: Zvol olyom f ( x) stuě 6 tkový y 6 f ( ) { 87868}. Uči všehy kořey s ásoostí. Vyováí: Zdáí vyhovuje
Vícea q provedeme toto nahrazení a dostane soustavu dvou rovnic o dvou neznámých: jsou nenulová čísla (jinak by na pravé straně rovnice byla 0)
..9 Úlohy geometickou poloupotí Předpokldy: 0, 0 Pedgogická pozámk: Při řešeí příkldů potupujeme tk, by Ti ejpomlejší počítli lepoň příkldy,,,. Souh vzoců pvidel po geometickou poloupot: + - pozávcí zmeí
VíceRovinné nosníkové soustavy II
Prázý Prázý Prázý Ství sttik,.roík kláského stui Rovié osíkové soustvy II Trojklouový rám (osík) Trojklouový olouk (osík) Trojklouový rám s táhlm Trojklouový olouk s táhlm Ktr ství mhiky Fkult ství, VŠB
VíceContribution to Stability Analysis of Nonlinear Control Systems Using Linearization Vyšetřování stability nelineárních systémů metodou linearizace
XXIX. ASR '4 Semi, Istumets Cotol, Ostv, Apil, 4 6 Cotibutio to Stbility Alysis o Nolie Cotol Systems Usig Lieiztio Vyšetřováí stbility elieáích systémů metoou lieizce GAHURA, Pet Ig., VUT FSI v Bě, Ústv
VícePosloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.
Poloupoti Poloupot v mtemtice je ř číel. Je přeě určeo poří číel, je tey áo, které čílo je prví, ruhé t. V řě číel může le emuí být ějký ytém. Poloupot můžeme určit ěkolik růzými způoby:. Výčet prvků:
Více= b a. V případě, že funkce f(x) je v intervalu <a,b> záporná, je integrál rovněž záporný.
5. přednášk APLIKAE URČITÉHO INTERÁLU Pomocí integálního počtu je možné vpočítt osh ovinných útvů ojem otčních těles délk ovinných křivek. Velké upltnění má učitý integál tké ve zice chemii. eometické
Více8.3.1 Pojem limita posloupnosti
.3. Pojem limit poslouposti Předpokldy: 30, 0 Pedgogická pozámk: Limit poslouposti eí pro studety sdo strvitelým pojmem. Hlvím problémem je podle mých zkušeostí edorozuměí s tím, zd mezi posloupostí její
VíceObrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1
Orázková mtemtik D. Šfránek Fkult jerná fyzikálně inženýrská řehová 7 115 19 Prh 1.sfrnek@seznm.z strkt Názorná ovození záklníh geometrikýh vět známýh ze stření školy. 1 Úvo N stření škole se mehniky používjí
VíceSkalární matice. Jednotková matice. Matice také mohou být různě symetrické. Nejčastěji se však uplatní symetrie podle diagonály:
Mte N mte jem už rzl v kptole zveeí otáčeí. Tm jem le leko víe ež mte upltl kompleí číl, mž yí už eue možé pomo, protože kompleí číl jou upořáé voje reálýh číel, ož e pro rovu hoí. Tto kptolk je prví,
Více(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a
Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:
VíceZáklady optického zobrazení
Základy optickéo zobazeí. Zákoy geometické optiky Záko odazu větla (ob. ) ři dopadu věteléo papku a ozaí dvou ůzýc potředí dojde k jejic čátečému ebo úplému odazu. dažeý papek zůtává v oviě dopadu (oviě
Více6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:
6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece
VíceKorelační analýza. sdružené regresní přímky:
Koelčí lýz - ooutá závlot dvou tttckých zků; - hodot jou zíká pozoováím, ez možot ovlvěí; - eí možo ozlšt závle ezávle poměou; - hlvím átojem je ze metod ejmeších čtveců; - kždou z oou možých závlotí vthuje
Více6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI
6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících
VíceObr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).
Učebí text k přeášce UFY1 Dvojvzková teeece teké vtvě Dvojvzková teeece teké vtvě Přepokláejme, vl o mpltuě v potřeí o exu lomu opá ové ozhí vou elektk tk, že mpltu ožeé vly bue mpltu vly pošlé o potřeí
VíceMocniny, odmocniny, úpravy. Repetitorium z matematiky
Mociy, odmociy, úpvy lgeických výzů epetitoium z mtemtiky Podzim Iv culová . Mociy přiozeým celým mocitelem Po kždé eálé čílo kždé přiozeé čílo pltí:... čiitelů moci Zákld mociy (mocěec) mocitel (expoet)
VíceAnalytická geometrie
Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí
VíceObr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).
Učebí text k předášce UFY8 Dvojvzková tererece teké vrtvě Dvojvzková tererece teké vrtvě Předpokládejme, vl o mpltudě dvou delektrk tk, že mpltud održeé vly bude o dexu lomu bude t (vz obr. DI-1). v protředí
Více8.2.7 Geometrická posloupnost
87 Geometrická posloupost Předpokldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogická pozámk: V hodiě rozdělím třídu dvě skupiy kždá z ich dělá jede z prvích dvou příkldů Větši studetů obou skupi potřebuje pomoc u tbule Ob
Více8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b.
KPITOL 8: určitý itegrál Riemův itegrál [M-8:P8.] motivce: výpočet oshu plochy pod grfem fukce 8. Úvod ejdříve je pro < ) řekeme, že moži D, je děleím itervlu,, jestliže je koečá, D. Prvky děleí D {x,
VíceSMR 2. Pavel Padevět
SR 2 Pvel Pevět PRINCIP VIRTUÁLNÍCH PRACÍ Silová meto Rámová konstruke, symetriké konstruke Prinipy pro symetriké konstruke ztížené oeným ztížením. Symetriká konstruke ntimetriké ztížení. Os symetrie
VíceSeznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.
Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti sttických mometů souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme že jste
Více11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel
KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:
VíceSeznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.
.4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli
VíceKapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a
Kpitol Nekoečé číselé řdy Defiice. Nechť { } je posloupost reálých čísel. Symbol ebo + 2 + 3 +... zýváme ekoečou číselou řdou. s = i= i = + 2 +... + zveme -tý částečý součet řdy {s } posloupost částečých
VíceFYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA AKULTA STROJNÍ YZIKA I Newtoovy pohybové zákoy Prof. RNDr. Vlé Mádr, CSc. Prof. Ig. Lbor Hlváč, Ph.D. Doc. Ig. Ire Hlváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dgr Mádrová
VíceZákladní elementární funkce.
6. předášk Zákldí elemetárí fukce. Defiice: Elemetárími fukcemi zveme všech fukce, které jsou vtvoře koečým počtem zákldích opercí ze zákldích elemetárích fukcí. Zákldí operce s fukcemi jsou:. Sčítáí dvou
VíceLINEÁRNÍ TRANSFORMACE V ROVINĚ
LINEÁRNÍ TRANSFORMACE V ROVINĚ Kil Mleček Dgr Szrková FSv ČVUT Prh Thákurov 7 66 9 Prh 6 ČR e-il: kil@tfsvvutz SjF STU Brtislv Ná Slood 7 8 3 Brtislv SR e-il: szrkov@sjfstusk Astrkt V řísěvku je osý geoetriký
VíceÚstav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10
Ústav yzikálího ižeýrství Fakulta strojího ižeýrství VUT v Brě GEOMETRICKÁ OPTIKA Předáška 10 1 Obsah Základy geometrické (paprskové) optiky - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch. Rovice čočky.
VíceZobrazení kružnice v pravoúhlé axonometrii. osy, která je normálou roviny dané kružnice; délka hlavní poloosy je rovna poloměru
Geometie Zoazovací metody Zoazení kužnice v pavoúhlé axonometii Zoazení kužnice ležící v souřadnicové ovině Výklad v pavoúhlé axonometii lze poměně snadno sestojit půmět kužnice dané středem a poloměem,
VícePřijímací řízení akademický rok 2011/12 Kompletní znění testových otázek matematický přehled
řijímí řízení kemiký rok / Kompletní znění testovýh otázek mtemtiký přehle Koš Znění otázky Opověď ) Opověď ) Opověď ) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 9 7?. Které číslo oplníte
Více9. Racionální lomená funkce
@ 9. Rcioálí loeá fukce Defiice: Nechť P je poloická fukce -tého stupě... ) ( P kde R... A echť Q je poloická fukce -tého stupě... ) ( Q kde R... Rcioálí loeá fukce R je dá podíle ) ( ) ( ) ( Q P R pro
VíceZjednodušená styčníková metoda
Stvní sttik, 1.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy III Příhrový nosník Zjnoušná styčníková mto Rovinný klouový příhrový nosník Skl rovinného příhrového nosníku Pomínk sttiké určitosti příhrového
VíceKuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně
Kuželosečk Pretrické iplicití vjádřeí kuželoseček P. Pech: Kuželosečk, JU České Budějovice 4, 59s Kuželosečk jko lgerické křivk. stupě Kuželosečk je oži odů v roviě, jejichž souřdice (, ) vhovují v ějké
VíceNekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }
Nekoečé řdy. Nekoečé číselé řdy.. Defiice ) Ozčme { } { } = L L ekoečou posloupost reálých čísel.,,,,, Nekoečá číselá řd je součet tvru = + + + L+ + L. Jedotlivá čísl,,, L,, L se zývjí čley řdy, čle obvykle
VíceVÝPOČET PŘETVOŘENÍ STATICKY URIČTÝCH KONSTRUKCÍCH KOMPLEXNÍ PŘÍKLAD
Miloš Hüne SMR neilové účink vičení 05 Zání VÝPOČET PŘETVOŘENÍ STATICKY URIČTÝCH KONSTRUKCÍCH KOMPLEXNÍ PŘÍKLAD Příkl č. Uvžje konki z O., vpočíeje vooovný pon v oě (znčený eploní ozžnoi vžje α 0 6 K -.
VíceDefinice limit I
08 Definice limit I Předpokld: 006 Pedgogická poznámk: N úvod je třeb upozornit, že tto hodin je ze strn studentů snd nejvíce sbotovnou látkou z celé studium (podle rekcí 4B009) Jejich ochot brát n vědomí
Víceň ě ň Ú ě Ť Ť ě ě ě Ť ě ě Ť ž ž ě ě ť Ť ž Ť ě ž Í ě Ť č ž ě Ť ž ě ě ě ě Á ž Ť ě ě ě ě Ó ě ě ě ě ě ž ě ě ž ě ž Ó ž Ó ě Ť č č ť ě ě ě Ť ě Ř ě č ě č ě ě ě Ť ž č Ť ě Ť Ť ě Š ě Í ě ě ě Ť Ě Ť ě ž ž č ěž Ť ž
Více6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.
KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou
VíceÚloha II.E... čočkování
Úloha II.E... čočkování 8 boů; průměr 5,46; řešilo 65 stuentů V obálce jste spolu se zaáním ostali i vě čočky. Vaším úkolem je změřit jejich parametry ruh a ohniskovou vzálenost. Poznámka Poku nejste stávající
VíceTento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254
Evropský socálí fod Prh & EU: Ivestuee do vší udoucost eto terál vkl díky Operčíu progru Prh dptlt CZ..7/3..00/3354 Mžerské kvtttví etody II - předášk č. - eore her eore her 96 vo Neu, Morgester kldtelé
VíceLaboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:
Truhlář Michl 7.. 005 Lbortorní práce č.8 Úloh č. 7 Měření prmetrů zobrzovcích soustv: T = ϕ = p = 3, C 7% 99,5kP Úkol: - Změřte ohniskovou vzdálenost tenké spojky přímou Besselovou metodou. - Změřte ohniskovou
VíceKoš Znění otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď 1. 1 Které číslo doplníte místo otazníku? ?
Přijímí řízení kemiký rok 07/08 B. stuium Kompletní znění testovýh otázek mtemtik Koš Znění otázk Opověď ) Opověď ) Opověď ) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 6 6? 6 86 8. Které
Víceš š ů š ě ů ě ů ž ú ě ů š ě ď ů ž š Ž ó ó ž š ě ě ž ě ě ě ú ě ě ť ě ě ú ž ž ě ě š ě ě ž ě š ě ů ůž š šš ě Ž ě š ě ě ě ě ě š Ž ů ž ě š ě š š ě Ú ů ě ž
ž ď ě ó ě ě ž ě ě ž ú ě ť ě ž ú š ď ě ě ě ě Ú ě ě ě ě ž ě ě ě ě ž š ě ž ě ě ě ž ě ď ě ž ó ď š š ů š ě ů ě ů ž ú ě ů š ě ď ů ž š Ž ó ó ž š ě ě ž ě ě ě ú ě ě ť ě ě ú ž ž ě ě š ě ě ž ě š ě ů ůž š šš ě Ž ě
VíceNové symboly pro čísla
Nové symboly pro čísl V pitole Ituitiví ombitori jsme řešili tyto dv typy příldů. Stále se v ich opují součiy přirozeých čísel, t j jdou z sebou, ědy ž do, ědy sočí dříve. Proto si zvedeme dv ové symboly
VíceSTEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ
STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE Ztím ebylo v těchto textech věováo příliš pozorosti kovergeci fukcí, t jko limit poslouposti ebo součet řdy. Jik byl kovergece poslouposti fukcí ebo řdy brá jko bodová kovergece.
Více1.2. MOCNINA A ODMOCNINA
.. MOCNINA A ODMOCNINA V této kpitole se dozvíte: jk je defiová oci s přirozeý, celý, rcioálí oecý reálý epoete jké jsou její vlstosti; jk je defiová přirozeá odoci, jké jsou její vlstosti jk se dá vyjádřit
VíceSeznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.
Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti, sttických mometů, souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme, že
VíceObr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou
MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH SOUSTAV Zákldním prmetrem kždé zobrzovcí soustvy je především její ohnisková vzdálenost. Existuje několik metod k jejímu určení le téměř všechny jsou ztíženy určitou nepřesností
VíceF9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ
F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Evopský sociální fon Ph & EU: Investujee o vší buoucnosti F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Nyní se nučíe popisovt soustvu hotných boů Přepokláeje, že áe N hotných boů 1,,, N N násleující
Více3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I
3.4.3 Množiny odů dné vlstnosti I Předpoldy: 3401 Něteé z těchto množin už známe. J je definován užnice ( ; )? Množin všech odů oviny, teé mjí od středu vzdálenost. Předchozí vět znmená dvě věci: Vzdálenost
VíceAxiální ložiska. Průměr díry Strana. S rovinnou nebo kulovou dosedací plochou, nebo s podložkou AXIÁLNÍ VÁLEČKOVÁ LOŽISKA
xiální ložisk JEDNOSMĚNÁ XIÁLNÍ KULIČKOVÁ LOŽISK Půmě díy Stn neo kulovou, neo s podložkou 0 00 mm... B242 0 60 mm... B246 OBOUSMĚNÁ XIÁLNÍ KULIČKOVÁ LOŽISK neo kulovou, neo s podložkou XIÁLNÍ VÁLEČKOVÁ
VíceDráhy planet. 28. července 2015
Dáhy plnet Pet Šlecht 28. čevence 205 Výpočet N střední škole se zpvidl učí, že dáhy plnet jsou elipsy se Sluncem v ohnisku. Tké se učí, že tento fkt je možné dokázt z Newtonov gvitčního zákon. Příslušný
VícePřehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+
Neurčité výrzy (lgebr s posloupostmi divergujícími k ekoeču), zvedeí pojmu číselé řdy, defiice POSLOUPNOST ČÁSTEČNÝCH SOUČTŮ, součet řdy, TVRZENÍ O NUTNÉ PODMÍNCE KONVERGENCE ŘADY, kokrétí příkldy výpočtu
Více7 Analytická geometrie
7 Anlytiká geometrie 7. Poznámk: Když geometriké prolémy převedeme pomoí modelu M systému souřdni n lgeriké ritmetiké prolémy pk mluvíme o nlytiké geometrii neo též o metodě souřdni užité v geometrii.
VíceZákladní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.
Zákldní příkld 1) Stín věže je dlouhý 55 m stín tče vsoké 1,5 m má v tutéž dou délku 150 cm. Vpočtěte výšku věže. ) Určete měřítko mp, jestliže odélníkové pole o rozměrech 600 m 450 m je n mpě zkresleno
VíceAlgebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.
ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz
Více5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami
5.1.5 Zákldní vzthy mezi body přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů. Přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů) Rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin
VíceKONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE. Mgr. Petra Pirklová, Ph.D. kmd.fp.tul.cz Budova G, 4. patro
KONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE Mg. Pet Piklová, Ph.D. kmd.fp.tul.cz Budov G, 4. pto SYLBUS. Mongeovo pomítání.. nltická geometie v E 3. 3. Vektoová funkce jedné eálné poměnné. Křivk. 4. Šoubovice - konstuktivní
VíceKmity vynucené
1.7.3. Kmit nucené 1. Umět sětlit posttu nucených kmitů.. Pochopit ýznm buící síl. 3. Vsětlit přechooý st. 4. Věět, jk se mění mplitu nucených kmitů záislosti n fekenci buící síl. 5. Věět, co je ezonnční
Víceλ λ λ λ c n2 n = n = ; 4.2.- 2. n n c v
4.. Geometická optika 4... Idex lomu. Popsat sklo jako ejběžěji používaý mateiál v optice, jeho složeí a techologii výoby.. Deiovat absolutí a elativí idex lomu jako výzamé chaakteistiky optického postředí.
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitálí učeí mteriál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.080 Název projektu Zkvlitěí výuk prostředictvím ICT Číslo ázev šlo klíčové ktivit III/ Iovce zkvlitěí výuk prostředictvím ICT Příjemce podpor Gmázium,
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Uiverzita Tomáše Bati ve Zlíě LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Název úlohy: Iterferece a teké vrstvě Jméo: Petr Luzar Skupia: IT II/ Datum měřeí: 3.říja 007 Obor: Iformačí techologie Hooceí: Přílohy: 0
VíceLidské tělo jako předmět fyzikálního měření
Veleth ápadů uitelů yziky 8 Lidské tělo jako předmět yzikálího měřeí ŠTĚPÁNKA KUBÍNOVÁ Kateda yziky, PřF UHK Abstakt Laboatoí páce by měly být edílou souástí výuky yziky. Vyuující se však asto setkávají
Více5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami
5.1.5 Zákldní vzthy mezi body, přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů), rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin
Více3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90
ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy
VíceRovinné nosníkové soustavy III Příhradový nosník
Stvení sttik,.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy III Příhrový nosník Rovinný klouový příhrový nosník Skl rovinného příhrového nosníku Pomínk sttiké určitosti příhrového nosníku Zjenoušená
VíceRovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník
Stvení sttik, 1.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy Gererův nosník Spojitý nosník s vloženými klouy - Gererův nosník Kter stvení mehniky Fkult stvení, VŠB - Tehniká univerzit Ostrv Sttiky neurčité
VíceURČITÝ INTEGRÁL. Motivace:
Motivce: URČITÝ INTEGRÁL Pomocí učitého integálu můžeme vpočítt: Osh ovinného ozce. Ojem otčního těles. Délku ovinné křivk. Dlší vužití učitého integálu: ve zice, chemii, ekonomii Histoická poznámk: Deinici
Vícenazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).
ČÍSELNÉ VEKTORY Defce Uspořádou -tc čísel = (,,, ) zveme číselým vektoem Čísl,,, jsou složky ebol souřdce vektou Přozeé číslo zýváme ozměem ebo tké dmezí vektou Defce Vekto, jehož všechy složky se ovjí
VíceZákladní věta integrálního počtu (Newton Leibnizova) nám umožní výpočet určitých integrálů. Poznáte základní vlastnosti určitých integrálů.
Mtemtik II Výpočet vlstosti určitého itegrálu Výpočet vlstosti určitého itegrálu Cíle Zákldí vět itegrálího počtu (Newto Leiizov) ám umoží výpočet určitých itegrálů Pozáte zákldí vlstosti určitých itegrálů
VíceVY_42_Inovace_13_MA_4.01_ Aritmetická posloupnost pracovní list. Jednotlivé snímky lze použít jako studijní materiál.
Čílo projektu Čílo mteriálu CZ..07/.5.00/34.0394 VY_4_Iovce_3_MA_4.0_ Aritmetická poloupot prcoví lit Název školy Střeí oborá škol Střeí oboré učiliště, Hutopeče, Mrykovo ám. Autor Temtický celek Mgr.
Více( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:
4.4. Sinová vět II Předpokldy 44 Kde se stl hy? Námi nlezené řešení je správné, le nenšli jsme druhé hy ve hvíli, kdy jsme z hodnoty sin β určovli úhel β. β je úhel z intervlu ( ;π ). Jk je vidět z jednotkové
VíceZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA
OBRAOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO RCADLA vtšení optického zobrzení pedešlých kpitol již víme, že pi zobrzení okmi nebo kulovými zrcdly mohou vznikt zvtšené nebo zmenšené obrzy pedmt. Pro jejich mtemtický
VíceCitlivé údaje v GDPR. 20. ISSS 2017 Hrade Králové Vít Zvá ove
Citlivé údaje v GDPR 20. ISSS 2017 Hrade Králové Vít Zvá ove Stávají í regulač í rá e ú luva Rad Evrop č. a o hra u oso se zřetele a auto atisova é zpra ová í oso í h dat ; č. 115/2001 Sb. m. s.): y í
Více1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů
.8. Mohočley, sčítáí odčítáí mohočleů Předpokldy: 7 Mohočle = zvláští typ výrzů. Jk je pozáme? Mohočley obshují pouze přirozeé mociy ezámých (jedé ebo více) kostty. Př. : Rozhodi, které z ásledujících
VíceLineární nerovnice a jejich soustavy
teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice
Více2.4. Rovnováhy v mezifází
2.4. Rovováhy v mezfází Mezfázím se rozumí teká vrstv (tloušťk řádově odpovídá molekulárím dmezím) rozhrí dvou fází, která se svým složeím lší od složeí stýkjících se fází. Je-l styčá ploch fází mlá, lze
Více5.2.4 Kolmost přímek a rovin II
5..4 Kolmost přímek rovin II Předpokldy: 503 Př. 1: Zformuluj stereometrické věty nlogické k plnimetrické větě: ným bodem lze v rovině k dné přímce vést jedinou kolmici. Vět: ným bodem lze v prostoru k
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
VíceČÉ Á ŠŤ šť š Č ř ž š ý Š Č Ú š ú š Ž š š š ř ž ž š š š š ý ř š š ů ř š š š š š ú Í ú ř š š ů š š Ž ř ž ů ý Ě É Ú Í Í Š Ě ÍÚ Í š š Ý ý š Ó Č ř ř ř š ř ý ř ž ř š Č Š ÉŽ š Ě Í š Ř Ě Š Ě Á Á ČÁ š ý ž ž š ý
VíceNapíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců.
8..4 Užití ritmetických posloupostí Předpokldy: 80,80 Př. : S hloubkou roste teplot Země přibližě rovoměrě o 0 C 000 m. Jká bude teplot dě dolu hlubokého 900 m, je-li v hloubce 5 m teplot 9 C? Jký by byl
VíceE L E K T R I C K É S T R O J E II Měření synchronního stroje Fázování, V křivky, Potierova reaktance, stanovení buzení
1 TO - ŠB FE Datum měřeí E L E K T C K É S T O J E Měřeí sychroího stroje Fázováí, křivky, Potierova reaktace, staoveí buzeí 1. Zaáí úlohy : Příjmeí Jméo Skupia (hooceí) 1. Proveďte přifázováí sychroího
VíceÁ ě Á Š Á ž Á Á Á š Á Á ě ě ú ž ž š ě š ň š š ů ě ú ě ů ě
Ř Á ě Á Š Á ž Á Á Á š Á Á ě ě ú ž ž š ě š ň š š ů ě ú ě ů ě š š ě ť ž ó Č š ě ů ž Č ě š š ě ě ú Č ž š ě Š ě ž š š ů ě ěž ž ó ž ú ě ž š ě ě ě ě Š ě ě ž š ú ě ě ě š ě ů Ú ě ů Ú Ú žš ě ž ě ú š ů ů ě š ů
Více4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:
443 Kosinová vět Předpokldy 44 Př Rozhodni zd dokážeme spočítt zývjíí strny úhly u všeh trojúhelníků zdnýh pomoí trojie prvků (délek strn velikostí úhlů) V sinové větě vystupují dvě dvojie strn-protější
Víceé Ť č Ě á Ž á ě Ě á ě ň č ě ě ě á á á ě á á Í ž ě ě á ě é ž á ě é š Ě č ě č č á š á č Ť š áž Ž č á á č č Ž č é ě Ž š é á ž á š ě ě č ě š ž Ť č ž ě ž č
á š á ě á š Ž é č č á á ě ě á é á é Ť č Ž ň š á ě Ů ě šč š ě š Ž á Ě ě č č Ž č č š č š č Ó á é Ž č č š áň Í š ě č é éč é é č š ě á ť Í Í Óč š é č é Í š é É Ž ě č ž á č é č Ý ě ť ť Í Í č é š Ď Á ť Í é é
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pegogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM 00/00 CIFRIK Záí: Vyšetřete všem probrým prostřeky polyom 0 0 Vyprcováí: Pole věty: Rcoálí kořey. Nechť p Q je koře polyomu
Víceł č íčí Á ŕň Ř Á ľí ľĺ í ě é ĺ š ě í á í ž Ż ź ł ł Ą ľ ý í á í ź í ľ ĺč Č ý ľ á ě Čí Čí á í í úč í í ľč í č úč ý í Č á í á á á ď í ř é ří ý í í úč ří
ł č č Á ŕň Ř Á ľí ľ ě é š ě ž Ż ź ł ł Ą ľ ź ľ Č Č ľ ě Č Č úč ľč č úč Č ď ř é ř úč ř ľ Ż ě č š č č é é ľ é ŕ ě ě š ř ě ž ě ě š ř ů ź ž č Ż Ż č ú č ů ě ě š ř ů ě ú ľ č ů ľ č ř ů š ě ž ľ ř úč č é ř ř č ěř
Více