ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM AUTOKLEMPÍŘ

Transkript

1 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA AUTOMOBILNÍ BRNO, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, KŘIŽÍKOVA 15 ČÍSLO POPISNÉ 106, BRNO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM AUTOKLEMPÍŘ OBOR VZDĚLÁNÍ H/02 AUTOKLEMPÍŘ

2 Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN TRANSFORMACE RVP DO ŠVP UČEBNÍ OSNOVY ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA ANGLICKÝ JAZYK OBČANSKÁ NAUKA FYZIKA CHEMIE ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ZÁKLADY EKONOMIKY MOTOROVÁ VOZIDLA TECHNICKÁ DOKUMENTACE STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE ODBORNÝ VÝCVIK ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP

3 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa škly: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace, Křižíkva 15 čísl ppisné 106, Brn Zřizvatel: Jihmravský kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Autklempíř Kód a název bru vzdělání: H/02 Autklempíř Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Vstupní předpklady žáků: splnění pvinné šklní dcházky a přijímacích kritérií, zdravtní způsbilst uchazeče, dlžená stanviskem lékaře Obsah ŠVP IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN UČEBNÍ OSNOVY PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP Jmén ředitele: Ing. Milan Chylík Kntakty pr kmunikaci se šklu: tel. a fax: sekretariat@issabrn.cz Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem -3-

4 2. PROFIL ABSOLVENTA Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Autklempíř H/02 Autklempíř střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis uplatnění abslventa v praxi Úspěšný abslvent ŠVP je kvalifikvaný pracvník schpný samstatné činnsti v blasti údržby a prav karserií silničních mtrvých vzidel. Abslvent může najít uplatnění ve firmách, které se zabývají pravami sbních neb nákladních autmbilů. V průběhu vzdělávání získá žák svářecí a paličský průkaz a řidičské právnění skupiny B. Může se tedy uplatnit i jak svářeč neb palič. Za dplňkvé uplatnění lze pvažvat blast distribuce a prdeje náhradních dílů a příslušenství, výrby, mntáže a demntáže silničních mtrvých vzidel. V průběhu vzdělávání získá žák řidičské právnění skupiny B, může se tedy uplatnit i jak řidič. 2. Výčet kmpetencí abslventa 2.1 Klíčvé kmpetence Klíčvé kmpetence zahrnují všechny elementární dvednsti a schpnsti žáka, které se utvářejí během celéh studia v rámci všebecně vzdělávacích neb specializvaných předmětů i dbrné praxe. Pdrbnější specifikace jedntlivých kmpetencí je uvedena v učebních snvách. Obecně lze tyt kmpetence shrnut d níže uvedených celků: a) Kmpetence k učení a kmpetence k řešení prblémů Abslvent si na základě definvání svých ptřeb a sebepznání vlí adekvátní studijní režim, stanví si studijní cíl a vytvří pdmínky, které vedu k jeh neplnění při využití různých technik učení. Při studiu využívá různé frmy textů a dstupné infrmační a kmunikačních technlgie nejen jak zdrje infrmací, ale i jak prstředků pr prezentaci svých studijních výsledků. Učení a další vzdělávání pr něj tvří významnu živtní hdntu. Při řešení prblémů pužívá vhdně myšlenkvé perace, dkáže určit jádr úklu, navrhne způsb řešení, případně varianty řešení, vyhledá ptřebné infrmace a připraví ptřebné prstředky pr vyřešení danéh prblému. Při řešení prblémů se -4-

5 rientuje v základní literatuře, ale splupracuje i týmvě. Výsledek řešení věří empiricky a vyhdntí úspěšnst svéh rzhdnutí. b) Kmunikativní, persnální a sciální kmunikace Abslvent kmunikuje věcně a kulturně při různých příležitstech v ficiálním i neficiálním styku, písemný prjev má patřičnu gramaticku i stylisticku úrveň, dkáže asertivně prsazvat své názry, rientuje se v dbrné literatuře a vládá technicku terminlgii. Abslvent reálně zvažuje své mžnsti a pdle nich vlí pracvní i sbní cíle. Je schpen plánvat své aktivity a určvat své pririty a živtní hdnty. Při stanvvání cílů přijímá zdpvědně svji sciální rli s hledem na pracvní tým, pzitivně řeší nejen pracvní úkly, ale i případné knflikty v mezilidských vztazích. c) Občanské kmpetence a kulturní pvědmí Abslvent dvede analyzvat sučasnu splečensku strukturu, má základní právní pvědmí, jakž i představu mrálních nrmách a zásadách splečenskéh chvání. Splečenské vztahy je schpen začlenit i d širších evrpských a světvých suvislstí. Dminantu tvří zejména glbální prblémy suvisející s chranu živtníh prstředí. Vedle znalstí z histrie vlastníh nárda, které psilují pzitivní pcity vlastenectví, dvede akceptvat i jiné kultury, je tlerantní ke kulturním prjevům jiných nárdů. Kvalita bčanských kmpetencí je pměřvána pstji a hdntvu rientací, schpnstí vlastníh úsudku a kritickéh myšlení vůbec. d) Matematické kmpetence Abslvent je schpen využívat matematické dvednsti v různých živtních situacích. T znamená, že by měl: správně pužívat a převádět běžné jedntky, prvádět reálný dhad výsledku řešení dané úlhy, číst a vytvářet různé frmy grafickéh znázrnění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apd.), aplikvat znalsti základních tvarech předmětů a jejich vzájemné plze, efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení různých praktických úklů v běžných situacích. e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi -5-

6 Abslvent by měl pracvat s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií, pracvat s běžným kancelářským prgramvým vybavením včetně elektrnické pšty. Abslvent získává infrmace z internetu, pracuje s infrmačními databázemi a prgramvým vybavením přístrjů pužívaných při pravách mtrvých vzidel. f) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám Výuka je systematicky kncipvána tak, aby p jejím sknčení abslvent pznal základní principy eknmiky a dvedl je aplikvat vzhledem ke svému pvlání, eventuálně i při pdnikatelských aktivitách Odbrné kmpetence Druhu důležitu slžku kmpetencí abslventa představují dbrné kmpetence, které připravují žáky na práci ve zvleném bru. Abslventi bru karsář p úspěšném slžení závěrečných zkušek bez btíží vládají níže uvedené kmpetence: a) Opravuje, ppřípadě vyrábí karsérie a skříně vzidel abslvent: vládá dbrnu terminlgii zvládá přípravu a rganizaci svéh pracviště vlí a pužívá vhdnu technicku dkumentaci pr daný druh a typ silničníh vzidla získává ptřebné infrmace z technické dkumentace vyhtvuje pmcné dílenské náčrty částí karsérie a skříní umí vypčítat rzměry dílů, sptřebu materiálu pr jejich výrbu apd. rzhduje se způsbu pravy karsérie, vlí technlgické pstupy zpracvání dílů a jejich spjvání, pužívá k tmu dílenské příručky pr jedntlivé typy vzidel rzlišuje druhy materiálů, pužívané v knstrukcích karsérií a skříní vzidel, zná jejich mechanické a technlgické vlastnsti, při pravách vlí vhdné materiály, pltvary, spjvací sučásti, pmcné materiály a hmty rzměřuje a rýsuje plechy, stanvuje rzvinuté tvary různých sučástí ručně zpracvává jemné plechy a prfily, vlí a pužívá k tmu nástrje, nářadí, ruční mechanizvané nářadí, měřidla a jiné pracvní pmůcky umí seřizvat a bsluhvat základní klempířské strje pravuje karsérie a skříně vzidel mntuje, pravuje a šetřuje vládací a uzavírací mechanizmy phyblivých částí a seřizuje jejich plhu -6-

7 zasklívá kna různých druhů karsérií, mntuje dplňkvu výbavu střešní kna, spilery a jiné upravuje pravvané části karsérie a skříně vzidel a patřuje je základními nátěry neb jednduchými nátěrvými systémy,nanáší a pravuje antikrzní a antivibrační vrstvy,lepí prtihlukvé izlace kntrluje rzměry a tvary plechvých dílů, jejich slicvání, sestavení a spjení d jedntlivých celků p celkvé pravě kntrluje karsérie a skříně vzidel jejich gemetrii udržuje a šetřuje klempířské nářadí, nástrje a strje, prvádí jejich drbné pravy dbrnu připravenst ke slžení zkušky před kmisařem v rzsahu kurzů svařvání dbrnu připravenst k řízení mtrvých vzidel skupiny B b) Dbát na bezpečnst práce a chranu zdraví při práci Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr br karsář. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Žáci jsu vybaveni vědmstmi zásadách pskytvání první pmci při akutních stavech či úrazech a dkáží sami pskytnut první pmc. Také rzpznají nebezpečí úrazu neb hržení zdraví a jsu schpni zajistit dstranění závad a mžných rizik. Vědí, jaký vliv mhu mít látky pužívané v tmt bru na zdraví jedince při nepužívání vhdných sbních chranných pracvních prstředků. c) Usilvat nejvyšší kvalitu své práce, výrbků neb služeb Abslvent by měl: jednat efektivně, dpvědně a samstatně řešit pracvní prblémy, mít smysl pr týmvu práci, být dstatečně flexibilní a mbilní, při řešení úklů využívat prstředků mderní technlgie jak zdrje při sběru, vyhdncvání a prezentvání dat, pracvat se základním pčítačvým vybavením i s aplikacemi vzhledem ke svému bru, prblémvé kruhy řešit cestu aplikace lgiky, matematiky a dalších pznatků z exaktních věd (fyzika, chemie, bilgie) a pznatků z dbrných předmětů, -7-

8 znát všechny druhy materiálů pužívaných ve výrbě a pravách karsérií, jejich pužití a vlastnsti, vlit a pužívat strje, nástrje, zařízení, mntážní nářadí, mntážní přípravky a pmůcky, zdvihací a jiná pmcná zařízení, ruční mechanizvané nářadí a jeh příslušenství, ddržvat dpvídající bezpečný technlgický pstup při pravách mtrvých vzidel a jejich jedntlivých částí, ddržvat technlgicku a pracvní kázeň, uplatňvat nejdůležitější zásady bezpečnsti a chrany zdraví při práci včetně pžární chrany. d) Jednat eknmicky a v suladu se strategií udržitelnéh rzvje Abslvent by měl: stanvvat efektivní způsby prav mtrvých vzidel s hledem na finanční nárčnst, nakládat s materiály, energiemi, dpady a jinými látkami eknmicky a s hledem na živtní prstředí, chápat vliv činnsti autklempíře na živtní prstředí a minimalizvat škdlivé vlivy, pužívat puze materiály, které nehržují zdraví pracvníka. 3. Způsb uknčení vzdělávání a ptvrzení dsaženéh vzdělání, stupeň dsaženéh vzdělání Vzdělávání je uknčen závěrečnu zkušku, dkladem dsažení stupně vzdělávání je vysvědčení závěrečné zkušce a výuční list. -8-

9 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Autklempíř H/02 Karsář střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis celkvéh pjetí vzdělávání Obr vzdělání H/02 Karsář je určen pr prfesní přípravu kvalifikvaných dbrníků pr pravy a údržbu karsérií silničních mtrvých vzidel, kteří najdu své uplatnění především v autpravárenství a při výrbě autmbilů. Hlavním cílem vzdělávacíh prgramu je připravit žáky tak, aby dsáhli takvéh stupně dbrných znalstí a dvednstí, aby byli schpni samstatně a iniciativně řešit praktické úkly při ddržvání všech technlgických pstupů, nrem a pravidel bezpečnsti a chrany zdraví při práci. Výuka se skládá z teretických vyučvacích předmětů realizvaných v učebnách škly, dbrných učebnách a labratřích a z dbrnéh výcviku realizvanéh ve šklních dílnách neb na pracvištích autpraven. Při výuce se pravidelně střídají týdny terie a praxe. K důležitým výchvným cílům patří prt výchva k dpvědnsti, splehlivsti, přesnsti, pracvní kázni, samstatnsti v rzhdvání, bezpečnsti a chraně zdraví při práci a hygieny práce, chraně a péči živtní prstředí. Všebecně vzdělávací předměty jednak rzšiřují a dplňují klíčvé kmpetence žáků, jednak tvří vědmstní základ pr dbrné předměty. Ve výuce jsu aplikvány mderní didaktické pmůcky (multimediální PC, dataprjektry, magnetfny) a plně využívány pčítačvé prezentace. Vedle klasických didaktických pstupů jsu nedílnu sučástí výuky kmunikativní metdy dialg, kperativní učení, kritické myšlení atd. Veškerá teretická výuka dbrných předmětů ve všech rčnících je realizvána v učebnách plně vybavených audivizuální a výpčetní techniku převážně v areálu ISŠA Křižíkva 15, v prvním rčníku může být teretická výuka realizvána také v areálu škly Dunajeckéh 1. Výuka dbrnéh výcviku je prváděna v dílnách praktickéh vyučvání škly a servisů, na kterých se žáci střídají a kde plní jedntlivá témata a jsu hdnceni. Pracviště jsu členěny dle nárčnsti a pžadvané návaznsti d rčníků. -9-

10 2. Organizace výuky Studium je rganizván jak tříleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561 /2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) a vyhlášku č. 13/2005 Sb., středním vzdělávání a vzdělávání v knzervatři. Základní frmu rganizace výuky je týden dbrné a všebecně-vzdělávací terie a týden dbrnéh výcviku. Teretická výuka (dbrná i všebecně vzdělávací) se realizuje krmě klasické výuky v systému vyučvacích hdin i frmu exkurzí, kurzů a dalších výchvněvzdělávacích akcí, jak jsu besedy, diskuse, sprtvní dny, výchvné kncerty atd. Odbrný výcvik je z větší časti realizván v dílnách ISŠA Brn. Výuka I. rčníku je prváděna na pracvišti Dunajevskéh 1, II. a III. rčník na pracvišti Křižíkva Způsb hdncení žáků 3.1 Způsby hdncení teretickéh vyučvání Hdncení ve všebecně vzdělávacích předmětech a teretické výuce dbrných předmětů se prvádí frmu ústní a písemnu. Písemné hdncení je frmu tevřených úlh neb testem, dále se hdntí samstatné dmácí práce a referáty. Krmě faktických znalstí se hdntí i frma vyjadřvání a vystupvání. U písemných prací se zhledňuje i grafická stránka. Dále se hdntí aktivita v hdinách. 3.2 Způsby hdncení dbrnéh výcviku a praxe Z důvdu relativně maléh pčtu žáků v UVS je v části dbrnéh výcviku kladen důraz na individuální hdncení jedntlivých žáků. Velmi čast je v dbrném výcviku pužíván bdvý systém hdncení pracvních úklů, který je pužit také v hdncení dbrných sutěží a závěrečných zkušek. 4. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. -10-

11 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Práce s žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami je velmi nárčná, snadn unaví, bývají nepzrní, nesustředění, rychle zapmínají učiv, někdy ztrácí zájem, jsu citliví, ptřebují pskytvat stálu pdpru a pvzbuzení, pdnětné a vstřícné prstředí a individuální přístup učitele. D tét skupiny žáků na naší škle patří: žáci s vývjvými pruchami učení neb chvání žáci se zdravtním znevýhdněním žáci se sciálním znevýhdněním multikulturní výchva Vzdělávání žáků s vývjvými pruchami učení neb chvání Žáci se specifickými pruchami učení (SPU) patří na naší škle k nejpčetnější skupině žáků se speciálně vzdělávacími ptřebami. Nejčastěji se vyskytujícími pruchami jsu dysrtgrafie, dyslexie a dysgrafie. K méně častým diagnstikvaným pruchám patří dyskalkulie a dyspraxie. Některé pruchy bývají prvázeny pruchami pzrnsti (ADD) neb pruchami pzrnsti s hyperaktivitu (ADHD). U většiny žáků se symptmy jmenvaných pruch vzájemně prlínají a v průběhu trvání vykazují různu intenzitu. Žáci se SPU nezávisle na inteligenci se ptýkají ve škle s pakvanými neúspěchy a výkyvy ve šklní práci, mívají btíže při svjvání čtení, psaní, pčítání a při nabývání a užívání takvých dvednstí, jak je mluvení a przumění mluvené řeči. Cílem výuky žáků s SPU je umžnit systematicku a dbrně vedenu výuku předmětu, ve kterém se nejvíce prjevuje jejich prucha. Prstřednictvím mderních metd a frem práce a speciálních pedaggických pstupů se snažíme psílit sebevědmí žáků a pmci jim k pzitivnímu sebepřijetí bez pcitu méněcennsti. Výuka pstupuje pdle snv vzdělávacíh předmětu v daném rčníku a bru, přičemž jsu respektvány speciální vzdělávací ptřeby žáků. Pedaggvé se průběžně vzdělávají v blasti specifických pruch učení a chvání, mají snahu dbrně pracvat s žáky, ale i sami na sbě. Vyučující knzultují svůj pstup se členy šklníh pradenskéh pracviště, které je velkým přínsem pr naše žáky, ale i pr pedaggy. Efektivní fungvání vzdělávání a péče žáky se SPU předpkládá velmi těsnu splupráci učitelů, kteří vedu speciální nápravy s třídními učiteli a rdiči. U mnhých žáků jsu také diagnstikvány specifické pruchy lehčíh rázu, u kterých pr úspěšné a bezprblémvé zvládnutí učiva respektujeme dpručení a závěry pedaggick-psychlgických vyšetření a pskytujeme jim ptřebný rzsah individuální péče ve vyučvacích hdinách. -11-

12 Žáci se specifickými pruchami chvání Pruchami chvání u žáků rzumíme nedstatky v chvání narušující výchvně - vzdělávací prces, tj. kázeňské nedstatky různéh typu, rzsahu a půvdu. Pruchy chvání mají širku etilgii a řešení výchvných prblémů jedntlivých žáků věnujeme velku pzrnst. Při analýze pruch chvání zjišťujeme příčiny a mtivy jednání žáků, vycházíme ze sciálních nrem žákva prstředí a hluběji analyzujeme každý přestupek. Ve škle se setkáváme se skupinu žáků, kdy se pruchy chvání prjevují jak důsledek ADHD, ADD, stresvých situací, psychických pruch apd. Druhu skupinu žáků tvří žáci, jejichž pruchy chvání jsu pdmiňvány půsbením vnějších činitelů: nevhdná rdinná výchva, špatný vliv vrstevníků, party apd. Vzdělávání a péče žáky s pruchami chvání je individuální a vychází z etilgie pruchy: k žákům je v hdinách přistupván individuálně (častá změna činnstí, citlivý přístup pedagga, využívání názrných pmůcek, mtivující prstředí, ) velmi úzká splupráce s rdinu zapjení žáků d preventivních prgramů pr psílení pzitivníh klimatu ve třídě rzvíjení klíčvých kmpetencí u žáků sbnstní a sciální výchva žáků Vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním Za zdravtně znevýhdněné žáky pvažujeme žáky se zdravtním slabením, dluhdbým nemcněním a lehčími zdravtními pruchami veducími k pruchám učení a chvání. Při vzdělávání a péči tyt žáky škla zhledňuje a respektuje individualitu a ptřeby žáka: dle ptřeby je žákům vypracváván individuální studijní plán p návratu ze zdravtnických zařízení jsu žáci citlivě a pstupně zapjváni d vzdělávacíh prcesu při prvěřvání vědmstí a hdncení výsledků vyučující zhledňují zdravtní znevýhdnění žáka (dlžená klasifikace, redukce učiva, vlba vhdných frem a metd prvěřvání apd.) nabízíme individuální knzultace žáků i rdičů s vyučujícími -12-

13 Při vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním je taktéž velký důraz kladen na splupráci rdiny, lékařů a škly. Vzdělávání žáků se sciálním znevýhdněním V psledním bdbí dchází v naší škle k nárůstu žáků pcházejících z kulturně a jazykvě dlišnéh prstředí, kteří k nám přicházejí v rámci migrace. Jedním z hlavních prblémů při vzdělávání žáků z kulturně dlišnéh prstředí je ve většině případů nedstatečná znalst vzdělávacíh jazyka. Ke specifickým ptřebám při vzdělávání těcht žáků patří: vysce individuální přístup pmc pedagga ve výuce při svjvání si znalsti vzdělávacíh jazyka uvedení žáka d prstředí škly a seznámení s českým prstředím, tradicemi a zvyklstmi dlišné metdy a frmy práce seznámení žáků třídy s kulturními zvyklstmi a tradicemi jiných nárdnstí úzká splupráce s rdinu, se šklním psychlgem, ppř. dalšími dbrníky individuální klasifikace a hdncení v rámci pdpry interkulturníh bhacení pdpruje škla prstr pr prezentaci vlastní kultury Dále d tét skupiny řadíme děti z rdinnéh prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením a žáky hržené sciálně patlgickými jevy. Vzdělávání a půsbení na tyt žáky je realizván utvářením a rzvíjením klíčvých kmpetencí a vzdělávacím bsahem, aktivitami a činnstmi, které ve škle prbíhají. K základním ptřebám a dvednstem žáků, majícím významnu rli v blasti prevence sciálně-patlgických jevů, patří: schpnst kmunikace, schpnst týmvé práce, dstatek sebedůvěry a dbrá dlnst vůči stresu, učení se přiměřeně se vyrvnat s sbními a sciálními pžadavky, knflikty, šklními prblémy a různými nárčnými živtními situacemi. Základními nástrji, které má škla k dispzici pr realizaci preventivní strategie, je šklní vzdělávací prgram a minimální preventivní prgram, který vychází z ptřeb a pdmínek škly. Splupráce škly v blasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami -13-

14 Předpkladem úspěšnéh vzdělávání výše uvedených skupin žáků je nutná splupráce s pradenskými pracvišti, s dbrníky jiných resrtů, se státními institucemi a především s rdiči. Splupráci s rdiči škla realizuje vysce individualizvaným přístupem a kntakty s rdiči žáků, jejichž rzsah a frekvence se řídí ptřebami žáků. Škla dluhdbě splupracuje s Pedaggick-psychlgickými pradnami v Brně. Nezastupitelná a přínsná je splupráce s pediatry, psychlgy, neurlgy, speciálními pedagžkami ze speciálně pradenských center, sciálními pracvnicemi z ddělení sciálně-právní chrany dětí a kurátry z ddělení prevence. Již něklik let škla splupracuje s Plicií ČR, která ve škle pmáhá při řešení vážnějších kázeňských přestupků a pdílí se na realizaci preventivních prgramů, kde se žáci seznamují se zásadami bezpečnéh chvání, s prací plicie, sciálně patlgickými jevy apd. Vzdělávání žáků mimřádně nadaných Nadání je definván jak subr schpnstí, které umžňují jedinci dsahvat výknů nad rámec běžnéh průměru ppulace. Mimřádně nadaným žákem se rzumí jedinec, jehž rzlžení schpnstí dsahuje mimřádné úrvně při vyské tvřivsti a celém kruhu činnstí neb v jedntlivých rzumvých blastech, phybvých, uměleckých a sciálních dvednstech. Žák může dispnvat jedním, ale i něklika druhy nadání (všebecné intelektvé schpnsti, specifické akademické, umělecké a phybvé nadání, tvřivé a prduktivní myšlení, vůdcvské schpnsti). Nadané děti se vyznačují kvalitní kncentrací pzrnsti, dbru pamětí a vnitřní mtivací k vyknávání činnsti, která je baví. Zdrjem prblematických situací je u mimřádně nadaných žáků jejich sciální začlenění, které je vlivněn jejich sbnstní strukturu a silnu tendencí k intrverzi. Především skln k perfekcinismu, zvýšená kritičnst k sbě i klnímu světu a specifický druh humru mhu patřit k faktrům, které vlivňují vytváření vztahů k splužákům i k pedaggům. Zjišťvání mimřádnéh nadání žáka prvádí šklské pradenské zařízení na návrh učitele neb rdičů. Ředitel škly může přeřadit mimřádně nadanéh žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě zkušky před kmisí, kteru jmenuje ředitel škly. Mžné úpravy způsbů výuky mimřádně nadaných žáků: pestrá a pdnětná výuka, která umžňuje velku aktivitu, samstatnst a činrdst žáků (nabídka nestandardních prblémvých úlh) umžnění vyhledávání nvých infrmací a suvislstí, samstatné vypracvávání prjektů, respektvání zájmů žáka, pnechání mžnsti vlastní vlby, účast na sutěžích a lympiádách -14-

15 rzšiřvání a prhlubvání bsahu učiva zadávání specifických úklů (na slžitější a abstraktnější úrvni) vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech respektvání vlastníh pracvníh tempa (mít připravené úkly a úlhy, pkud je žák htv dříve než statní žáci, neb pskytnutí určité vlnsti ve způsbu, jakým využije ušetřený čas) V rámci vzdělávání mimřádně nadaných žáků se škla zaměřuje na prblémy sciální přizpůsbivsti, se kterými se u těcht žáků čast setkáváme. Učíme nadané žáky sebepznání a pdprujeme jejich zdravu sebedůvěru, snažíme se je vést k zájmu vlastní rzvj a splužáky k pchpení tht zájmu, pracujeme se třídním klektivem a pmáháme začleňvat nadané žáků d klektivu. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autpravář junir v kategrii Autmechanik. Dále se žáci zúčastňují sutěže Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. Multikulturní výchva zprstředkvává pznání vlastníh kulturníh zaktvení a przumění dlišným kulturám. Rzvíjí smysl pr spravedlnst, slidaritu a tleranci, vede k chápání a respektvání neustále se zvyšující scikulturní rzmanitsti. U menšinvéh etnika rzvíjí jeh kulturní specifika a sučasně pznávání kultury celé splečnsti, majritní většinu seznamuje se základními specifiky statních nárdnstí žijících ve splečném státě, u bu skupin pak pmáhá nacházet styčné bdy pr vzájemné respektvání, splečné aktivity a splupráci. Multikulturní výchva se hlubce dtýká i mezilidských vztahů ve škle, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi šklu a rdinu, mezi šklu a místní kmunitu. Škla jak prstředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšíh sciálníh a kulturníh zázemí zabezpečuje takvé klima, kde se všichni žáci cítí rvnprávně. Kde jsu v majritní kultuře úspěšní i žáci minrit a žáci majrity pznávají kulturu svých splužáků - příslušníků minrit. Tím přispívá k vzájemnému pznávání bu skupin, ke vzájemné tleranci, k dstraňvání nepřátelství a předsudků vůči "nepznanému". 5. Realizace bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr br vzdělání. Žáci jsu při práci -15-

16 vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Další šklení získají žáci vždy při příchdu na nvé dílenské pracviště, d labratře a speciálních učeben a servisů autmbilních firem. 6. Pdmínky pr přijímání ke vzdělávání 6.1 Vědmstní předpklady Uknčení pvinné šklní dcházky a splnění přijímacích kritérií, z nichž krmě studijníh prspěchu v 8. a 9. třídě se hdntí další skutečnsti věřující studijní schpnsti uchazeče, jak je účast na vědmstních sutěžích, případně se kná přijímací zkuška z českéh jazyka a literatury, cizíh jazyka a matematiky. 6.2 Zdravtní předpklady Onemcnění a zdravtní btíže, které vylučují zdravtní způsbilst uchazeče ke vzdělání: prgnsticky závažná nemcnění pdpůrnéh a phybvéh aparátu znemžňující zátěž páteře; prgnsticky závažná nemcnění mezující funkce hrních neb dlních knčetin (pruchy hrubé i jemné mtriky); prgnsticky závažná nemcnění cév a nervů hrních knčetin, vylučující činnsti v riziku vibrací; prgnsticky závažná chrnická nemcnění kůže a spjivek včetně nemcnění alergických, při praktickém vyučvání nelze vylučit silné znečištění kůže neb kntakt s alergizujícími látkami; přecitlivělst na alergizující látky pužívané při praktickém vyučvání; prgnsticky závažné a nekmpenzvané frmy epilepsie a epileptických syndrmů a klapsvé stavy, týká se činnstí s mtrvu mechanizací, s rtujícími strji, nářadím neb zařízením; prgnsticky závažné nemci ka znemžňující zvýšenu fyzicku zátěž a manipulaci s břemeny; nemci vylučující splnění pdmínek stanvených zvláštními právními předpisy pr výkn pvlání, na které se bude uchazeč připravvat v daném bru vzdělání. D bru vzdělání mhu být přijati puze uchazeči, jejichž zdravtní způsbilst psudil a na přihlášce ptvrdil praktický lékař pr děti a drst. -16-

17 7. Způsb uknčení vzdělávání Závěrečná zkuška je realizvána dle jedntnéh zadání závěrečných zkušek bru karsář. Zkuška se skládá ze tří částí: 1. Písemná zkuška - žáci si vlí jedn téma, čas na vypracvání max. 240 minut 2. Praktická zkuška prbíhá na něklika pracvištích dbrnéh výcviku 3. Ústní zkuška bsahuje 30 témat, z nichž si žák jedn téma vylsuje. Ke každému tématu se přiřazuje jedna pdtázka ze světa práce, která je sučástí jedntnéh zadání. 8. Realizace dalších šklních i mimšklních aktivit V rámci zahájení šklníh rku každrčně rganizujeme ve splupráci se sciálními partnery aut mtsaln v dílenských prstrách areálu Křižíkva 15. Žáci a jejich rdiče si zde mají mžnst prhlédnut nvé mdely sbních vzidel, mtcyklů, ale také nákladních vzidel a vjenské techniky. Vzhledem k tmu, že žáci přecházejí ze základních škl z různých částí republiky, je našim zájmem, aby se c nejlépe pznali jak mezi sebu tak s pedaggickými pracvníky naší škly a byli seznámeni s celým systémem výuky. Z tht důvdu tradičně rganizujeme u 3-letých brů vzdělání zahájení šklníh rku třídenním seznamvacím kurzem v rekreačním středisku ISŠA. Tt středisk se nachází v lkalitě Vranvské přehrady na řece Dyji u bce Pdhradí nad Dyjí. Rekreační středisk je umístěn v krásné přírdě na luce lemvané z jedné strany lesem a z druhé řeku Dyjí. Ubytvací kapacita je 54 lůžek, z tht důvdu jsu seznamvací kurzy rganizvány maximálně pr dvě třídy. V rámci seznamvacíh kurzu žáci abslvují šklení BOZP a PO, tělvýchvnu prvěrku, zpracují dtazníky a vstupní testy, seznámí se s histrií škly. Dále jsu rganizvány výlety d klí Vranvské přehrady, prhlídka zříceniny hradu Frenštejna a zámku ve Vranvě nad Dyjí, návštěva muzea autmbilů a mtcyklů v Lesné, různé sprtvní akce a dbrné přednášky. Žáci statních prvních rčníků abslvují tent kurz ve druhém plletí. V průběhu další výuky se žáci účastní dbrných výstav a veletrhů v Brně, celé ČR, ale také v zahraničí. Pravidelně rganizujeme například zájezdy na autsalny v Ženevě, Paříži a výstavu Intermt, která prbíhá v Miláně a Klíně. Sučástí výuky jsu také dbrné exkurze d autmbilek Škda aut, TPCA Klín, SOR, Karsa, Zetr atd.. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autmechanik junir, Autlakýrník junir, Karsář junir, Auttrnik Junir, Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. -17-

18 Sprtvní činnst v rámci mimšklní výchvy řídí na naší škle šklní sprtvní klub, člen Asciace šklních sprtvních klubů ČR. Tent šklní sprtvní klub sdružuje aktivní sprtvce i příznivce za všech tříd škly. Zúčastňuje se každrčně přebrů středních škl města Brna v atletice, přesplním běhu, stlním tenisu, plavání, malé a velké kpané, futsalu, flrbalu, dbíjené, kšíkvé, šplhu, silvém vícebji, nhejbalu a plážvém vlejbalu. V lňském šklním rce pstupili žáci v silvém vícebji až na přebr ČR v Šumperku, kde sknčili na druhém místě v sutěži družstev. Pr sprtvní vyžití služí 2x týdně v dpledních hdinách žákům psilvna a kružek sprtvních her. Každý rk prbíhá LVVZ pr žáky I. rčníků. Šklní sprtvní klub přádá šklní sutěže v halvé kpané, flrbalu, silvém vícebji a celšklní prvěrku z plavání. V červnu přádá vedení škly týden tělesné výchvy pr žáky ISŠA, zaměřený na zvýšení fyzické zdatnsti. Velmi blíbený je vánční přebr v jízdě na mtkárách, kteréh se účast vždy 2 vybraní žáci za třídu. Škla vydává vlastní šklní časpis Zpravdaj, který vychází 1x za čtvrtletí a je jakýmsi infrmátrem, kam přispívají žáci i učitelé. Žákům je k dispzici také studvna s pčítači, internetem, všebecně vzdělávací a dbrnu knihvnu. Žáci I.rčníků mají mžnst navštěvvat taneční výchvu. Během šklníh rku navštěvujeme kulturní a sprtvní pdniky v městě Brně, středšklské disktéky v klubu Persey a při ISŠA existuje šklní filmvý klub. Jedntlivé třídy jezdí na šklní výlety zaměřené na sprt a vlastivědu. Žáci vyšších rčníků navštěvují veletrh vzdělávání Gaudeamus. -18-

19 4. UČEBNÍ PLÁN Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Autklempíř H/02 Autklempíř střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Předmět Pčet týdenních vyučvacích hdin 1. rčník 2. rčník 3. rčník Celkem Český jazyk a literatura 2 1,5 1,5 5 Anglický jazyk Občanská nauka Fyzika Chemie Základy bilgie a eklgie Matematika 2 1,5 1,5 5 Tělesná výchva Infrmační technlgie Základy eknmiky CELKEM VŠEOBECNÉ Řízení mtrvých vzidel Mtrvá vzidla Technická dkumentace Strjírenská technlgie 1 2 1,5 4,5 Opravy karsérií - 0 Knstrukce karsérií - 0 Výrba a pravy karsérií 2 3 3,5 8,5 Odbrný výcvik CELKEM ODBORNÉ CELKEM

20 Pznámky k učebnímu plánu: 1. Všechny předměty uvedené v učebním plánu jsu pvinné. 2. Teretická i praktická výuka v předmětu řízení mtrvých vzidel prbíhá ve 2. a 3. rčníku. Praktická část výuky předmětu řízení mtrvých vzidel je rganizvána individuálně na základě samstatnéh plánu většinu v dpledních hdinách. Výuka k získání řidičskéh právnění se realizuje pdle pravidel výuky a výcviku v autškle a její bsah je dán platnými předpisy. Pr abslvvání bru vzdělání není pdmínku získání řidičskéh právnění. 3. V průběhu II. a III. rčníku vyknávají žáci dbrný výcvik ve firmách se zaměřením na pravy mtrvých vzidel, kde získají základní návyky na reálné pracvní prstředí, zpakují si a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. Přehled využití týdnů v bdbí září červen šklníh rku Činnst 1. rčník 2. rčník 3. rčník Vyučvání pdle rzpisu učiva Závěrečná zkuška Časvá rezerva (pakvání učiva, exkurze, výchvně-vzdělávací akce) Celkem týdnů

21 Škla: 5. TRANSFORMACE RVP DO ŠVP Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace Kód a název RVP: H/02 Autklempíř Název ŠVP: Autklempíř RVP Vzdělávací blasti a bsahvé kruhy ŠVP pčet hdin Vyučvací předmět / mdul pčet hdin týden celkem týden celkem Český jazyk 3 96 Český jazyk a literatura 3 96 Cizí jazyk Anglický jazyk Splečenskvědní vzdělávání 3 96 Občanská nauka 3 96 Přírdvědné vzdělávání Fyzika 2 64 Chemie 1 32 Základy bilgie a eklgie 1 32 Matematické vzdělávání Matematika Estetické vzdělávání 2 64 Český jazyk a literatura 2 64 Vzdělávání pr zdraví 3 96 Tělesná výchva 3 96 Vzdělávání v infrmačních a Infrmační technlgie kmunikačních technlgiích Eknmické vzdělávání 2 64 Základy eknmiky 2 64 Karsérie a skříně vzidel Mtrvá vzidla Technická dkumentace 1 32 Strjírenská technlgie 4,5 144 Výrba a pravy karsérií 8,5 272 Výrba a pravy karsérií a skříní Odbrný výcvik Řízení mtrvých vzidel 1 32 Dispnibilní hdiny Celkem

22 6. UČEBNÍ OSNOVY Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Autklempíř H/02 Autklempíř střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Obsah: ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA ANGLICKÝ JAZYK OBČANSKÁ NAUKA FYZIKA CHEMIE ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ZÁKLADY EKONOMIKY MOTOROVÁ VOZIDLA TECHNICKÁ DOKUMENTACE STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE ODBORNÝ VÝCVIK ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL -22-

23 6.1. ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becné cíle vyučvacíh předmětu prhlubuje a rzvíjí jazykvé znalsti žáků a jejich vyjadřvací schpnsti a dvednsti, zejména při praktickém užívání učí žáky vyjadřvat se suvisle, výstižně a jazykvě správně v rvině prstě sdělvací a prakticky dbrné, zvláště v ústním prjevu rzvíjí stylistické dvednsti žáků, jejich schpnsti estetické, myšlenkvé a vyjadřvací, učí je zaujímat vlastní pstje vytváří dbrý jazykvý základ pr další vzdělávání v mateřském jazyce i v cizích jazycích utváří kladný vztah k materiálním a duchvním hdntám přispívá ke kultivaci člvěka učí rientvat se v uměleckém díle a zaujímat k němu vlastní pstje přispívá k frmvání etickéh a bčanskéh prfilu žáka rzvíjí kmunikační dvednsti a schpnsti žáka a vlivňuje hdntvé rientace a pstje nejen v blasti umělecké a kulturní, ale i v širší blasti splečenské a mezilidské pdílí se na rzvji sciálních kmpetencí žáků b) charakteristika učiva navazuje na vědmsti žáků získané na základní škle skládá se z jazykvéh vzdělávání, kmunikační výchvy a stylistiky, které se navzájem dplňují a pdprují učí užívat jazyka jak prstředku drzumívání a myšlení důraz klade na kvalitní zvládnutí základních a frekventvaných jazykvých jevů v aktivním pužívání sjedncuje jazykvý a stylistický výcvik s důrazem na praktická cvičení učí žáky racinálním studijním metdám, práci s jazykvými i jinými příručkami směřuje k dvednsti a schpnsti mluvit a jednat s lidmi, kultivvaně se ústně i písemně vyjadřvat, pužívat spisvnéh jazyka, pracvat s dbrným textem a s infrmacemi rzvíjí čtenářské dvednsti žáků a vychvává nárčnéh diváka, psluchače a čtenáře, který má přehled kulturním dění a uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace na utváření kultury prhlubuje znalsti mateřskéh jazyka, kultivuje jeh prjev a chvání v určitých splečenských situacích sustřeďuje se na práci s uměleckým textem a tvřivé aktivity žáci jsu vedeni k tleranci k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí c) pjetí výuky při výuce se rzvíjejí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření žáků směřuje k tmu, aby žáci pchpili, že umění je specificku výpvědí skutečnsti těžiště literární výuky tvří četba, rzbr a interpretace knkrétních uměleckých děl a jejich ukázek, dplněné pznatky ptřebnými pr pchpení uměleckéh díla žáci pchpí příns díla pr tehdejší i dnešní dbu -23-

24 práce s uměleckým textem je zaměřena na výchvu k vědmému čtenářství, žák je veden k vytvření vlastní knihvny učitel splu s žáky sleduje kulturní dění v ČR a reginu ve škle žáci pracují s nahrávkami, brazvým materiálem, filmvými ukázkami ve škle žáci pracují se sešity a učebnicemi, s připravenými texty neb jazykvými příručkami zařazují se krátká mluvní cvičení na aktuální téma vyučující kntrluje a pravuje práci žáků, dbá na správné vyjadřvání pdle charakteru učiva se žáci dělí d skupin d) hdncení výsledků žáků průběžně jsu zařazvány různé druhy kntrlních činnstí (diktáty, testy, dplňvací cvičení, ) učitel hdntí výstavbu jazykvých prjevů ústních i písemných žák je hdncen za esteticky tvřivé aktivity (např. dknčení příběhu, lgické seřazení neuspřádanéh textu,...) jednu za plletí vypracuje práci na dané neb zvlené téma (šklní a dmácí) jednu za plletí vypracuje žák slhvu práci (např. jedna šklní, jedna dmácí) témat e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých písemně i verbálně se prezentvat u jednání při vstupu na trh práce, frmulvat svá čekávání a své pririty, vyjadřvat se při úřední krespndenci, sestavit žádst, prfesní živtpis, inzerát a dpvěď na něj, pracvat s infrmacemi a s kmunikačními prstředky rientvat se v masvých mediích, využívat je a kriticky hdntit jednat s lidmi, diskutvat, hledat kmprmisy, být tlerantní a zdpvědný vážit si materiálních i duchvních hdnt, dbréh živtníh prstředí a snažit se je chránit a zachvat pr buducí generace respektvat živt jak nejvyšší hdntu, aktivně se zapjvat d chrany a zlepšvání živtníh prstředí, diskutvat tázkách existence a živta člvěka efektivně pracvat s infrmacemi (tj. umět získat a kriticky vyhdncvat infrmace) a dlávat myšlenkvé manipulaci -24-

25 Výsledky vzdělávání a kmpetence ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1. rčník 2. Český jazyk a slh Tematické celky Žák: vládá pravidla českéh pravpisu, umí v textu určit slvní druhy určí ve větě základní skladebnu dvjici rzebere jednduchu větu a suvětí rientuje se v textu vládá základní techniky čtení užívá klíčvých slv při vyhledávání pramenů, pracuje s internetem má přehled knihvnách a jejich službách umí zjistit a pdat ptřebné infrmace z jemu dstupných zdrjů samstatně zpracvává infrmace umí sbě i jiným pradit, kde infrmace získá 1. Opakvání a upevňvání základních vědmstí a dvednstí z tvarslví, větné stavby a pravpisu 2. Práce s textem, získávání infrmací 2.1 Orientace v textu 2.2 Druhy a techniky čtení 3. Infrmatická výchva 3.1 Knihvny a jejich služby 3.2 Zpracvávání a zdrje infrmací 3.3 Reprdukce textu 3.4 Transfrmace textu d jiné pdby chápe jazyk jak systém rzliší spisvný a nespisvný jazyk, nářečí dvede vysvětlit, prč se učí českému jazyku sleduje změny ve slvní zásbě zařadí mateřský jazyk d sustavy jazyků pzná jazyky příbuzné rzpzná jazyky klních států umí pracvat se slvníky a příručkami vládá základní stylistické pjmy uvědmuje si, c všechn vlivňuje jeh jazykvý prjev vládá základní pstupy v běžné kmunikaci samstatně stylizuje jednduché prjevy 4. Nárdní jazyk a jeh útvary 4.1 ČJ - jazyk mateřský 4.2 Spisvný a nespisvný jazyk 4.3 Demkratizace jazyka 4.4 Brněnský hantec ukázky, nahrávky jazyky 5. Čeština mezi evrpskými 5.1 Čeština a jazyky slvanské 5.2 Čeština a evrpské jazyky 5.3. Internacinalizace jazyka dvede samstatně zpracvat infrmace frmu zpráv, inzerátu (dpvědi na něj), reklamy umí zvlit vhdný způsb 6. Stylistika a slhtvrní činitelé 6.1 Styl individuální -25-

26 zprstředkvání infrmací výsledky svéh pzrvání dvede písemně i ústně zhdntit 6.2 Slhtvrní činitelé 6.3 Základní pstupy v běžné kmunikaci 6.4 Kultura sbníh prjevu má přehled způsbech bhacvání slvní zásby chápe dvzvání, skládání a zkracvání slv pracuje se slvníky a příručkami, nahradí cizí slv českým ekvivalentem, aktivně a správně užívá dbrné názvy svéh bru dvede vysvětlit základní pjmy vypravvání umí zvlit vhdné jazykvé prstředky vypravvání dvede samstatně ústně i písemně zpracvat vypravvání na dané i zvlené téma pracuje s textem, prhlubuje pravpisné znalsti, rzebírá věty a suvětí 7. Prjevy prstě sdělvací 7.1 Infrmační útvary 7.2 Prjevy psané a mluvené 7.3 Práce s ukázkami, samstatná vystupení žáků, mluvní cvičení 8. Slvní zásba a její bhacvání 8.1 Způsby bhacvání slvní zásby 8.2 Tvření slv 8.3 Slva přejatá, internacinalismy 9. Vypravvání 9.1 Vypravvání - ukázky 9.2 Kmpzice a slvník vypravvání 9.3 Ppis a charakteristika ve vypravvání 10. Průběžné prhlubvání jazykvých znalstí a dvednstí Literatura Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: chápe význam umění pr člvěka chápe umění jak specificku výpvěď skutečnsti, vyhledává infrmace z různých blastí umění učí se rzeznat, c je umění a kýč na základě práce s textem chápe rzdíl mezi pezií, prózu a dramatem snaží se pchpit prč číst a c nám dává literatura učí se literární interpretaci textů, pzná funkční styl a slhvý pstup, dvede vyjádřit svůj zážitek z četby, pslechu uvědmuje si, jak si lidé dříve vykládali svět chápe význam Bible v dějinách literatury i lidstva respektuje lidvé zvyky a tradice našich předků sleduje vliv cizích kultur na kulturu česku, je tlerantní k dlišnstem jiných Tematické celky 1. Umění a literatura 1.1 C je umění 1.2 Druhy umění 1.3 Umělecká díla a kýče 1.4 Literatura 2. Základy terie literatury 2.1 Rzdíly mezi pezií a prózu 2.2 Význam a funkce literatury 2.3 Literární interpretace 3. Lidvé umění, lidvá tvrba 3.1 Mytlgie 3.2 Bible dříve a dnes 3.3 Lidvá slvesnst -26-

27 kultur, vnímá rzdílnst kulturních tradic 3.4 Zvláštnsti cizích kultur má přehled kulturních institucích ČR a reginu, umí se rientvat v nabídce kulturních akcí navštěvuje divadelní i filmvá představení, výstavy, kncerty,besedy, buduje si vlastní knihvnu, sleduje tisk a hdncení akcí, sám vyjadřuje názry a diskutuje nich vládá principy a nrmy splečenskéh chvání v určité situaci tleruje typické znaky kultur hlavních nárdnstí na našem území rzebírá texty z děl vybraných autrů, umí najít a vyjádřit hlavní myšlenku textu neb díla, vyjadřuje vlastní zážitky z četby, pslechu, filmvéh neb divadelníh představení, výstavy 4.Kulturní instituce v ČR a reginu 4.1 Divadla v Brně a Praze 4.2 Muzea, knihvny, internet 5.Splečenská kultura 5.1 Splečenská výchva 5.2 Kultura nárdnstí na našem území 6.Významné sbnsti českéh a světvéh umění Využíváme ukázek v čítankách, vlastních ukázek, nahrávek, filmvých ukázek, přihlížíme k zájmům žáků a jejich vlastním aktivitám -27-

28 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. rčník Český jazyk a slh Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: má přehled větných vztazích a významvých pměrech rzliší větu jednčlennu a dvjčlennu, větný ekvivalent určí základní skladebnu dvjici prkáže znalst větných členů v stylistických a pravpisných suvislstech řídí se zásadami správnéh českéh slvsledu vládá pravidla interpunkce Tematické celky 1. Skladba 1.1. Věty jednčlenné a dvjčlenné, větné ekvivalenty 1.2. Větné členy 1.3. Přádek slv 1.4. Suvětí 1.5. Členící znaménka a jejich užívání umí slvit, navázat kntakt, udržet pzrnst psluchače dvede vyjádřit svůj pstj ke skutečnstem, vhdně argumentuje a bhajuje své stanvisk, vyjadřuje se jasně a srzumitelně umí klást tázky a vhdně frmulvat dpvědi chápe rzdíl mezi psaným a mluveným prjevem, mezi mnlgem a dialgem 2. Kmunikační situace a kmunikační strategie 2.1 Účel a cíl jednání 2.2 Mnlg a dialg, psaný a mluvený prjev umí rzčlenit text na dstavce, rzumí bsahu textu i jeh částí umí sestavit snvu danéh textu, dvede z dbrnéh textu přídit výpisek, výtah 3. Výstavba textu 3.1 Členění textu na dstavce 3.2 Osnva a knspekt, výpisek na základě ukázek charakterizuje dbrný styl, rzpzná rzdíl mezi ppisem prstým, dbrným uměleckým a publicistickým, užívá dbrnu terminlgii umí využít pstupů dbrnéh stylu při studiu dbrných předmětů 4. Útvary dbrnéh stylu 4.1 Ppis dbrný a ppis pracvníh pstupu 4.2 Práce s ukázkami těcht útvarů rientuje se v nvinách a časpisech chápe vliv médií rzpzná bulvár, dvede psudit úlhu reklamy a prpagace 5. Publicistický styl a vliv médií 5.1 Aktualizvané výrazy 5.2 Publicistické útvary 5.3 Samstatná práce s texty -28-

29 umí napsat sbní dpis, chápe rzdíl mezi sbním a úředním dpisem vládá graficku i frmální stránku úředních dpisů umí vytvřit jednduchu pzvánku, blahpřání vládá mderní způsb kmunikace 6. Krátké infrmační útvary 6.1 Osbní dpis 6.2 Úřední dpis 6.3 Pzvánka, blahpřání 6.4 Mderní způsby kmunikace průběžně umí pracvat s texty a ukázkami slhvých útvarů, samstatně sestavuje zadaná stylistická cvičení, ddržuje pravidla pravpisu Literatura 7. Práce s textem a ukázkami, všestranný jazykvý rzbr, průběžná stylistická cvičení Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: na základě pznatků se rientuje v histrii české kinematgrafie sleduje infrmace slavných a nvých filmech pěstuje v sbě nárčnéh diváka, dvede vyjádřit vlastní pržitky, při návštěvě kin či divadel uplatňuje základní nrmy splečenskéh chvání uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace má přehled histrických meznících lidstva, uvědmuje si význam slv hrdinství a statečnst, vlastenectví je veden k demkratickým hdntám, k úctě a tleranci, umí vyjádřit svůj pržitek z tét četby chápe hudbu jak druh umění, sleduje také texty písní, vnímá sémantický význam textu písní chápe hudbu jak zdrj zábavy a pznání rientuje se v mderní hudbě umí vyjádřit zážitky z pslechu hudby, seznamuje se s různými styly a hudebními skladateli prstřednictvím ukázek rzumí pjmu sci-fi, fantasy na základě čtenářských či diváckých zkušenstí chápe kmpzici detektivky zajímá se dbrdružnu literaturu, pracuje s texty a ukázkami je veden k tvřivé práci, pracuje se zadanými i zvlenými texty autrů české i světvé literatury, připravuje na zadané téma samstatnu práci, přednese vypracvanu práci, statní vyjadřují své názry Tematické celky 1. Filmvé umění 1.1 Histrie českéh a světvéh filmu 1.2 Nejslavnější české filmy, režiséři, herci 1.3 Sučasná filmvá prdukce 1.4 Film televize vide pčítač 2. Histrické událsti v literatuře 2.1 Téma války nejen v literatuře 2.2 Bj za spravedlivý řád, demkracii a prti diktatuře 3. Hudební umění 3.1 Hudba a pezie 3.2 Hudba a film 3.3 Mderní hudba 3.4 Slavní skladatelé a slavné skladby 4. Fantastická literatura 4.1 Fantasy a sci-fi literatura 4.2 Detektivní příběhy a hrry 4.3 Dbrdružná literatura 5. Vybrané kapitly z umění a literatury Významní autři dle výběru -29-

30 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 3. rčník Český jazyk a slh Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: vládá nrmy a principy kulturníh vyjadřvání a vystupvání, vyjadřuje se jasně a srzumitelně, dkáže uplatnit všechny vědmsti a dvednsti při přípravě mluvních cvičení, dvede pracvat samstatně i v týmu samstatně stylizuje veřejný prjev ve vhdných frmách, dbá na zvukvu stránku svéh prjevu, klade důraz na přednes i vystupvání, je schpen prezentvat se na trhu práce Učiv 1. Jazykvá a řečvá kultura, kultura sbníh prjevu samstatná, vystupení žáků (průběžně) 2. Řečnické prjevy 3. Prjevy administrativníh stylu 3.1 Živtpis 3.2 Žádst, bjednávka, úřední krespndence 3.3 Grafická a frmální stránka administrativních prjevů samstatně sestaví strukturvaný živtpis umí napsat žádst, bjednávku vyjadřuje se výstižně, věcně a jazykvě správně, graficky úhledně, vládá graficku i frmální stránku útvarů administrativníh stylu, připravuje se na vstupní rzhvr 4. Odbrný výklad a referát 4.1 Výklad 4.2 Odbrný referát 4.3 Úvaha shrmažďuje infrmace k výkladu na zadané neb zvlené téma, využívá všech získaných vědmstí ke zpracvávání infrmací je schpen napsat dbrný referát, vyhledat si infrmace dkáže připravit úvahu na dané téma, chápe rzdíl mezi úvahu a referátem 5. Závěrečné pakvání, samstatná práce žáků, rzbr jejich prjevů připravených i nepřipravených, psaných i mluvených pakvání pravpisu ČJ je schpen uplatnit všechny pznatky při knkrétních kmunikačních situacích, vládá pravpis ČJ Literatura Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rzlišuje význam slv: humr, satira, irnie, vyjadřuje vlastní pržitky, chápe pdstatu literární satiry Učiv 1. Humr a satira v literatuře a filmu -30-

31 pracuje s časpisy, vytvří jednduchý kreslený vtip uvědmuje si specifika reginu, pdpruje kulturní tradice a lidvé zvyky, sám se jich účastní, rientuje se v místních kulturních akcích zná místní pvěsti zná slavné sbnsti reginu, navštěvuje kulturní akce vychvává nárčnéh diváka, chápe nezastupitelné míst divadla v uměleckém světe i ve svém živtě, uplatňuje pravidla splečenskéh chvání při návštěvě představení předvádí menší dramatická vystupení neb ukázky z her (hra na divadl) rzlišuje pjmy kmedie a tragédie, umí pjmenvat slavné dramatiky samstatně vyhledává zajímavé příběhy svých vrstevníků v literatuře a filmech vyjadřuje svůj pstj k sučasným prblémům mládeže snaží se argumentvat, využívá čtenářských zkušenstí hledá své literární vzry a idly hdntí kmpzici textu dkáže vyjmenvat umělecké slhy a stručně je charakterizvat seznamuje se s vývjem architektury pzná slavné stavby minulsti i sučasnsti zajímavá se výtvarné umění a díla slavných malířů navštěvuje výstavy a muzea 1.1 Humr, satira, irnie 1.2 Kreslené vtipy 2. Umění mravskéh reginu a Brna 2.1 Tradice a zvyky na Mravě 2.2 Reginální pvěsti 2.3 Slavné sbnsti reginu 3. Divadl a dramatické umění 3.1 Nárdní divadl v Praze 3.2 Brněnská divadla 3.3 Tragédie a kmedie 4. Mladý hrdina v sučasné české a světvé literatuře na základě vlastní četby 5. Výtvarné umění a architektura 6. Vybrané kapitly z umění a literatury-suhrnné pakvání a aplikace získaných pznatků při práci s texty shrmažduje infrmace pr samstatné vystupení, přednese svůj referát s využitím ukázek, využívá vlastní četby, pracuje s textem pslech, reprdukce, dknčení příběhu -31-