ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM AUTOLAKÝRNÍK

Transkript

1 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA AUTOMOBILNÍ BRNO, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, KŘIŽÍKOVA 15 ČÍSLO POPISNÉ 106, BRNO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM AUTOLAKÝRNÍK OBOR VZDĚLÁNÍ H/01 AUTOLAKÝRNÍK

2 Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN TRANSFORMACE RVP DO ŠVP UČEBNÍ OSNOVY...22 ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA...23 ANGLICKÝ JAZYK...32 OBČANSKÁ NAUKA...40 FYZIKA...46 CHEMIE...52 ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE...55 MATEMATIKA...60 TĚLESNÁ VÝCHOVA...65 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE...76 ZÁKLADY EKONOMIKY...81 ZOBRAZOVÁNÍ...86 TECHNICKÁ DOKUMENTACE...92 TECHNOLOGIE...98 ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL MOTOROVÁ VOZIDLA ODBORNÝ VÝCVIK PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP

3 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa škly: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace, Křižíkva 15 čísl ppisné 106, Brn Zřizvatel: Jihmravský kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Autlakýrník Kód a název bru vzdělání: H/01 Autlakýrník Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Vstupní předpklady žáků: splnění pvinné šklní dcházky a přijímacích kritérií, zdravtní způsbilst uchazeče, dlžená stanviskem lékaře Obsah ŠVP IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN UČEBNÍ OSNOVY PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP Jmén ředitele: Ing. Milan Chylík Kntakty pr kmunikaci se šklu: tel. a fax: sekretariat@issabrn.cz Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem -3-

4 2. PROFIL ABSOLVENTA Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Autlakýrník H/01 Autlakýrník střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis uplatnění abslventa v praxi Úspěšný abslvent ŠVP je kvalifikvaný pracvník schpný samstatné činnsti v autlakýrnictví a t jak pravárenském, tak průmyslvém. Abslvent může najít uplatnění ve firmách, které se zabývají pravami sbních autmbilů, nákladních autmbilů, jednstpých mtrvých vzidel, ppřípadě malých letadel či ldí. Může také v tmt bru pdnikat samstatně. Další uplatnění může najít v blast distribuce a prdeje autlaků a vybavení lakven a t jak na technicky zaměřené pzici, tak na pzici bchdníka s daným srtimentem. V průběhu vzdělávání získá žák řidičské právnění skupiny B, může se tedy uplatnit i jak řidič. 2. Výčet kmpetencí abslventa 2.1 Klíčvé kmpetence Klíčvé kmpetence zahrnují všechny elementární dvednsti a schpnsti žáka, které se utvářejí během celéh studia v rámci všebecně vzdělávacích neb specializvaných předmětů i dbrné praxe. Pdrbnější specifikace jedntlivých kmpetencí je uvedena v učebních snvách. Obecně lze tyt kmpetence shrnut d níže uvedených celků: a) Kmpetence k učení a kmpetence k řešení prblémů Abslvent si na základě definvání svých ptřeb a sebepznání vlí adekvátní studijní režim, stanví si studijní cíl a vytvří pdmínky, které vedu k jeh neplnění při využití různých technik učení. Při studiu využívá různé frmy textů a dstupné infrmační a kmunikačních technlgie nejen jak zdrje infrmací, ale i jak prstředků pr prezentaci svých studijních výsledků. Učení a další vzdělávání pr něj tvří významnu živtní hdntu. Při řešení prblémů pužívá vhdně myšlenkvé perace, dkáže určit jádr úklu, navrhne způsb řešení, případně varianty řešení, vyhledá ptřebné infrmace a připraví ptřebné prstředky pr vyřešení danéh prblému. Při řešení prblémů se rientuje v základní literatuře, ale splupracuje i týmvě. Výsledek řešení věří empiricky a vyhdntí úspěšnst svéh rzhdnutí. b) Kmunikativní, persnální a sciální kmunikace -4-

5 Abslvent kmunikuje věcně a kulturně při různých příležitstech v ficiálním i neficiálním styku, písemný prjev má patřičnu gramaticku i stylisticku úrveň, dkáže asertivně prsazvat své názry, rientuje se v dbrné literatuře a vládá technicku terminlgii. Abslvent reálně zvažuje své mžnsti a pdle nich vlí pracvní i sbní cíle. Je schpen plánvat své aktivity a určvat své pririty a živtní hdnty. Při stanvvání cílů přijímá zdpvědně svji sciální rli s hledem na pracvní tým, pzitivně řeší nejen pracvní úkly, ale i případné knflikty v mezilidských vztazích. c) Občanské kmpetence a kulturní pvědmí Abslvent dvede analyzvat sučasnu splečensku strukturu, má základní právní pvědmí, jakž i představu mrálních nrmách a zásadách splečenskéh chvání. Splečenské vztahy je schpen začlenit i d širších evrpských a světvých suvislstí. Dminantu tvří zejména glbální prblémy suvisející s chranu živtníh prstředí. Vedle znalstí z histrie vlastníh nárda, které psilují pzitivní pcity vlastenectví, dvede akceptvat i jiné kultury, je tlerantní ke kulturním prjevům jiných nárdů. Kvalita bčanských kmpetencí je pměřvána pstji a hdntvu rientací, schpnstí vlastníh úsudku a kritickéh myšlení vůbec. d) Matematické kmpetence Abslvent je schpen využívat matematické dvednsti v různých živtních situacích. T znamená, že by měl: správně pužívat a převádět běžné jedntky, prvádět reálný dhad výsledku řešení dané úlhy, číst a vytvářet různé frmy grafickéh znázrnění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apd.), aplikvat znalsti základních tvarech předmětů a jejich vzájemné plze, efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení různých praktických úklů v běžných situacích. e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi Abslvent by měl pracvat s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií, pracvat s běžným kancelářským prgramvým vybavením včetně elektrnické pšty. Abslvent získává infrmace z internetu, pracuje s infrmačními databázemi a prgramvým vybavením přístrjů pužívaných převážně v klristice (např. -5-

6 spektrftmetr, míchací receptury, mikrmetr atd.) pužívaných při pravách mtrvých vzidel. f) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám Výuka je systematicky kncipvána tak, aby p jejím sknčení abslvent pznal základní principy eknmiky a dvedl je aplikvat vzhledem ke svému pvlání, eventuálně i při pdnikatelských aktivitách. 2.2 Odbrné kmpetence Druhu důležitu slžku kmpetencí abslventa představují dbrné kmpetence, které připravují žáky na práci ve zvleném bru. Abslventi bru autlakýrník p úspěšném slžení závěrečných zkušek bez btíží vládají níže uvedené kmpetence: a) Organizační zajištění prvzu pravárenství Abslvent by měl: stanvit ptřebu pravy a její rzsah, navrhnut nejefektivnější způsb pravy, kmunikvat se zákazníkem, zjistit dřívější pravy laku na vzidle a dhadnut předpkládanu cenu pravy, zpracvat servisní dkumentaci přijetí vzidla d pravy a předat pravené vzidl zákazníkvi, zajistit ptřebný materiál k lakvání, pmcné materiály, nářadí, přípravky a přístrje, zvládat přípravu a rganizaci svéh pracviště, identifikvat příčiny vad laků a umět je dstranit, umět se rientvat v jedntlivých finančních záležitstech bru, být schpen hdntit mnžství a kvalitu vyknané práce, vnímat kvalitu jak významný nástrj knkurenceschpnsti a dbréh jména firmy, ddržvat stanvené nrmy a předpisy suvisející se systémem řízení jaksti zavedeným na pracvišti, zhledňvat při své práci pžadavky zákazníků, rzpznávat užitečnst vyknané práce a její finanční, ppř. splečenské hdncení, zvažvat při plánvání a psuzvání určité činnsti mžné náklady, výnsy a zisk plynucí z tét činnsti, vládat a pužívat dbrnu terminlgii, rientvat se v technické dkumentaci v digitální frmě, číst a rientvat se v technických listech, -6-

7 vlit a pužívat vhdnu technicku dkumentaci pr daný druh a typ silničníh vzidla, číst a rientvat se v technických výkresech a schématech bsažených v servisní dkumentaci, řídit mtrvá vzidla skupiny B, dbát zdraví své i svých zákazníků. b) Prvádět autlakýrnické práce Abslvent by měl: zvlit a pužívat správné materiály k pvrchvým úpravám karserií, vlit správné technlgické pstupy, nanášet nátěrvé hmty různými technikami, prvádět technlgické a pracvní pstupy tmelení karserií a skříní vzidel, ddržvat všechny technlgické pauzy nutné k dknalému vytvrzení tmelu, vybrat správné brusiv, brusku a pstup brušení, definvat přípravu a nanášení základvé barvy a chápat nutnst tét aplikvané vrstvy, vlbu správnéh plniče dsáhnut úspru materiálu, lepší krycí schpnst a úspru času, znát význam a technlgický pstup nanášení všech vrstev NH včetně nutnsti technlgických přestávek pr dvětrání, vědět, jakým způsbem a technlgií se mhu všechny druhy materiálů sušit a jaká jsu mžná rizika, vybrat správnu hrubst brusiva a způsb upravení tht pvrchu, při aplikaci nátěrvé hmty dbát na kvalitu všech technlgických vrstev, prvádět pravy laků na všech druzích materiálů pužívaných na karserie, nanášet antivibrační a izlační vrstvy, bsluhvat veškeré zařízení v lakvně. c) Dbát na bezpečnst práce a chranu zdraví při práci Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr učební br autlakýrník. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Žáci jsu vybaveni vědmstmi zásadách pskytvání první pmci při akutních stavech či úrazech a dkáží sami pskytnut první pmc. Také rzpznají nebezpečí -7-

8 úrazu neb hržení zdraví a jsu schpni zajistit dstranění závad a mžných rizik. Vědí, jaký vliv mhu mít látky pužívané v tmt bru na zdraví jedince při nepužívání vhdných sbních chranných pracvních prstředků. d) Usilvat nejvyšší kvalitu své práce, výrbků neb služeb Abslvent by měl: jednat efektivně, dpvědně a samstatně řešit pracvní prblémy, mít smysl pr týmvu práci, být dstatečně flexibilní a mbilní, při řešení úklů využívat prstředků mderní technlgie jak zdrje při sběru, vyhdncvání a prezentvání dat, pracvat se základním pčítačvým vybavením i s aplikacemi vzhledem ke svému bru, prblémvé kruhy řešit cestu aplikace lgiky, matematiky a dalších pznatků z exaktních věd (fyzika, chemie, bilgie) a pznatků z dbrných předmětů, znát všechny druhy materiálů pužívaných v lakýrnictví, jejich pužití a vlastnsti, vlit a pužívat strje, nástrje, zařízení, mntážní nářadí, mntážní přípravky a pmůcky, zdvihací a jiná pmcná zařízení, ruční mechanizvané nářadí v lakvně a jeh příslušenství, ddržvat dpvídající bezpečný technlgický pstup při pravách mtrvých vzidel a jejich jedntlivých částí, seřizvat a nastavvat lakvací pistle pdle předepsaných parametrů, ddržvat technlgicku a pracvní kázeň, uplatňvat nejdůležitější zásady bezpečnsti a chrany zdraví při práci včetně pžární chrany. e) Jednat eknmicky a v suladu se strategií udržitelnéh rzvje Abslvent by měl: stanvvat efektivní způsby prav mtrvých vzidel s hledem na finanční nárčnst, nakládat s materiály, energiemi, dpady a jinými látkami eknmicky a s hledem na živtní prstředí, chápat vliv činnsti autlakýrníka na živtní prstředí a minimalizvat škdlivé vlivy, pužívat puze materiály, které splňují VOC a nehržují zdraví pracvníka. 3. Způsb uknčení vzdělávání a ptvrzení dsaženéh vzdělání, stupeň dsaženéh vzdělání Vzdělávání je uknčen závěrečnu zkušku, dkladem dsažení stupně vzdělávání je vysvědčení závěrečné zkušce a výuční list. -8-

9 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Autlakýrník H/01 Autlakýrník střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis celkvéh pjetí vzdělávání Obr vzdělání H/01 Autlakýrník je určen pr prfesní přípravu kvalifikvaných dbrníků pr lakvání vzidel, kteří najdu své uplatnění především v autpravárenství neb ve výrbě vzidel Hlavním cílem vzdělávacíh prgramu je připravit žáky tak, aby dsáhli takvéh stupně dbrných znalstí a dvednstí, aby byli schpni samstatně a iniciativně řešit praktické úkly při ddržvání všech technlgických pstupů, nrem a pravidel bezpečnsti a chrany zdraví při práci. Výuka se skládá z teretických vyučvacích předmětů realizvaných v učebnách škly, dbrných učebnách a labratřích a z dbrnéh výcviku realizvanéh ve šklních dílnách neb na pracvištích autpraven. Při výuce se pravidelně střídají týdny terie a praxe. Výjimku je první rčník, ve kterém je ve čtrnáctidenním cyklu zařazen 6 dní teretické výuky a 4 dny dbrnéh výcviku. K důležitým výchvným cílům patří prt výchva k dpvědnsti, splehlivsti, přesnsti, pracvní kázni, samstatnsti v rzhdvání, bezpečnsti a chraně zdraví při práci a hygieny práce, chraně a péči živtní prstředí. Všebecně vzdělávací předměty jednak rzšiřují a dplňují klíčvé kmpetence žáků, jednak tvří vědmstní základ pr dbrné předměty. Ve výuce jsu aplikvány mderní didaktické pmůcky (multimediální PC, dataprjektry, magnetfny) a plně využívány pčítačvé prezentace. Vedle klasických didaktických pstupů jsu nedílnu sučástí výuky kmunikativní metdy dialg, kperativní učení, kritické myšlení atd. Veškerá teretická výuka dbrných předmětů ve všech rčnících je realizvána v učebnách plně vybavených audivizuální a výpčetní techniku v areálu ISŠA Křižíkva 15. Výuka dbrnéh výcviku je prváděna v dílnách praktickéh vyučvání škly a servisů, na kterých se žáci střídají a kde plní jedntlivá témata a jsu hdnceni. Pracviště jsu členěny dle nárčnsti a pžadvané návaznsti d rčníků. 2. Organizace výuky Studium je rganizván jak tříleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561 /2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším -9-

10 dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) a vyhlášku č. 13/2005 Sb., středním vzdělávání a vzdělávání v knzervatři. Základní frmu rganizace výuky je týden dbrné a všebecně-vzdělávací terie a týden dbrnéh výcviku. V první rčník je ve čtrnáctidenním cyklu zařazen 6 dní teretické výuky a 4 dny dbrnéh výcviku. Teretická výuka (dbrná i všebecně vzdělávací) se realizuje krmě klasické výuky v systému vyučvacích hdin i frmu exkurzí, kurzů a dalších výchvněvzdělávacích akcí, jak jsu besedy, diskuse, sprtvní dny, výchvné kncerty atd. Odbrný výcvik je z větší části realizván v dílnách ISŠA Brn Křižíkva 15. V I. rčníku je dbrný výcvik částečně realizván také v areálu Dunajeckéh 1. V průběhu II. a III. rčníku vyknávají žáci také dbrný výcvik ve firmách se zaměřením na pravy mtrvých vzidel, kde získají základní návyky v reálném pracvním prstředí, zpakují a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. 3. Způsb hdncení žáků 3.1 Způsby hdncení teretickéh vyučvání Hdncení ve všebecně vzdělávacích předmětech a teretické výuce dbrných předmětů se prvádí frmu ústní a písemnu. Písemné hdncení je frmu tevřených úlh neb testem, dále se hdntí samstatné dmácí práce a referáty. Krmě faktických znalstí se hdntí i frma vyjadřvání a vystupvání. U písemných prací se zhledňuje i grafická stránka. Dále se hdntí aktivita v hdinách. 3.2 Způsby hdncení dbrnéh výcviku a praxe Z důvdu relativně maléh pčtu žáků v UVS je v části dbrnéh výcviku kladen důraz na individuální hdncení jedntlivých žáků. Velmi čast je v dbrném výcviku pužíván bdvý systém hdncení pracvních úklů, který je pužit také v hdncení dbrných sutěží a závěrečných zkušek. 4. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. a) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami -10-

11 Práce s žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami je velmi nárčná, snadn unaví, bývají nepzrní, nesustředění, rychle zapmínají učiv, někdy ztrácí zájem, jsu citliví, ptřebují pskytvat stálu pdpru a pvzbuzení, pdnětné a vstřícné prstředí a individuální přístup učitele. D tét skupiny žáků na naší škle patří: žáci s vývjvými pruchami učení neb chvání žáci se zdravtním znevýhdněním žáci se sciálním znevýhdněním multikulturní výchva b) Vzdělávání žáků s vývjvými pruchami učení neb chvání Žáci se specifickými pruchami učení (SPU) patří na naší škle k nejpčetnější skupině žáků se speciálně vzdělávacími ptřebami. Nejčastěji se vyskytujícími pruchami jsu dysrtgrafie, dyslexie a dysgrafie. K méně častým diagnstikvaným pruchám patří dyskalkulie a dyspraxie. Některé pruchy bývají prvázeny pruchami pzrnsti (ADD) neb pruchami pzrnsti s hyperaktivitu (ADHD). U většiny žáků se symptmy jmenvaných pruch vzájemně prlínají a v průběhu trvání vykazují různu intenzitu. Žáci se SPU nezávisle na inteligenci se ptýkají ve škle s pakvanými neúspěchy a výkyvy ve šklní práci, mívají btíže při svjvání čtení, psaní, pčítání a při nabývání a užívání takvých dvednstí, jak je mluvení a przumění mluvené řeči. Cílem výuky žáků s SPU je umžnit systematicku a dbrně vedenu výuku předmětu, ve kterém se nejvíce prjevuje jejich prucha. Prstřednictvím mderních metd a frem práce a speciálních pedaggických pstupů se snažíme psílit sebevědmí žáků a pmci jim k pzitivnímu sebepřijetí bez pcitu méněcennsti. Výuka pstupuje pdle snv vzdělávacíh předmětu v daném rčníku a bru, přičemž jsu respektvány speciální vzdělávací ptřeby žáků. Pedaggvé se průběžně vzdělávají v blasti specifických pruch učení a chvání, mají snahu dbrně pracvat s žáky, ale i sami na sbě. Vyučující knzultují svůj pstup se členy šklníh pradenskéh pracviště, které je velkým přínsem pr naše žáky, ale i pr pedaggy. Efektivní fungvání vzdělávání a péče žáky se SPU předpkládá velmi těsnu splupráci učitelů, kteří vedu speciální nápravy s třídními učiteli a rdiči. U mnhých žáků jsu také diagnstikvány specifické pruchy lehčíh rázu, u kterých pr úspěšné a bezprblémvé zvládnutí učiva respektujeme dpručení a závěry pedaggick-psychlgických vyšetření a pskytujeme jim ptřebný rzsah individuální péče ve vyučvacích hdinách. c) Žáci se specifickými pruchami chvání -11-

12 Pruchami chvání u žáků rzumíme nedstatky v chvání narušující výchvně - vzdělávací prces, tj. kázeňské nedstatky různéh typu, rzsahu a půvdu. Pruchy chvání mají širku etilgii a řešení výchvných prblémů jedntlivých žáků věnujeme velku pzrnst. Při analýze pruch chvání zjišťujeme příčiny a mtivy jednání žáků, vycházíme ze sciálních nrem žákva prstředí a hluběji analyzujeme každý přestupek. Ve škle se setkáváme se skupinu žáků, kdy se pruchy chvání prjevují jak důsledek ADHD, ADD, stresvých situací, psychických pruch apd. Druhu skupinu žáků tvří žáci, jejichž pruchy chvání jsu pdmiňvány půsbením vnějších činitelů: nevhdná rdinná výchva, špatný vliv vrstevníků, party apd. Vzdělávání a péče žáky s pruchami chvání je individuální a vychází z etilgie pruchy: k žákům je v hdinách přistupván individuálně (častá změna činnstí, citlivý přístup pedagga, využívání názrných pmůcek, mtivující prstředí, ) velmi úzká splupráce s rdinu zapjení žáků d preventivních prgramů pr psílení pzitivníh klimatu ve třídě rzvíjení klíčvých kmpetencí u žáků sbnstní a sciální výchva žáků d) Vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním Za zdravtně znevýhdněné žáky pvažujeme žáky se zdravtním slabením, dluhdbým nemcněním a lehčími zdravtními pruchami veducími k pruchám učení a chvání. Při vzdělávání a péči tyt žáky škla zhledňuje a respektuje individualitu a ptřeby žáka: dle ptřeby je žákům vypracváván individuální studijní plán p návratu ze zdravtnických zařízení jsu žáci citlivě a pstupně zapjváni d vzdělávacíh prcesu při prvěřvání vědmstí a hdncení výsledků vyučující zhledňují zdravtní znevýhdnění žáka (dlžená klasifikace, redukce učiva, vlba vhdných frem a metd prvěřvání apd.) nabízíme individuální knzultace žáků i rdičů s vyučujícími Při vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním je taktéž velký důraz kladen na splupráci rdiny, lékařů a škly. e) Vzdělávání žáků se sciálním znevýhdněním -12-

13 V psledním bdbí dchází v naší škle k nárůstu žáků pcházejících z kulturně a jazykvě dlišnéh prstředí, kteří k nám přicházejí v rámci migrace. Jedním z hlavních prblémů při vzdělávání žáků z kulturně dlišnéh prstředí je ve většině případů nedstatečná znalst vzdělávacíh jazyka. Ke specifickým ptřebám při vzdělávání těcht žáků patří: vysce individuální přístup pmc pedagga ve výuce při svjvání si znalsti vzdělávacíh jazyka uvedení žáka d prstředí škly a seznámení s českým prstředím, tradicemi a zvyklstmi dlišné metdy a frmy práce seznámení žáků třídy s kulturními zvyklstmi a tradicemi jiných nárdnstí úzká splupráce s rdinu, se šklním psychlgem, ppř. dalšími dbrníky individuální klasifikace a hdncení v rámci pdpry interkulturníh bhacení pdpruje škla prstr pr prezentaci vlastní kultury Dále d tét skupiny řadíme děti z rdinnéh prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením a žáky hržené sciálně patlgickými jevy. Vzdělávání a půsbení na tyt žáky je realizván utvářením a rzvíjením klíčvých kmpetencí a vzdělávacím bsahem, aktivitami a činnstmi, které ve škle prbíhají. K základním ptřebám a dvednstem žáků, majícím významnu rli v blasti prevence sciálně-patlgických jevů, patří: schpnst kmunikace, schpnst týmvé práce, dstatek sebedůvěry a dbrá dlnst vůči stresu, učení se přiměřeně se vyrvnat s sbními a sciálními pžadavky, knflikty, šklními prblémy a různými nárčnými živtními situacemi. Základními nástrji, které má škla k dispzici pr realizaci preventivní strategie, je šklní vzdělávací prgram a minimální preventivní prgram, který vychází z ptřeb a pdmínek škly. f) Splupráce škly v blasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Předpkladem úspěšnéh vzdělávání výše uvedených skupin žáků je nutná splupráce s pradenskými pracvišti, s dbrníky jiných resrtů, se státními institucemi a především s rdiči. Splupráci s rdiči škla realizuje vysce individualizvaným přístupem a kntakty s rdiči žáků, jejichž rzsah a frekvence se řídí ptřebami žáků. Škla dluhdbě splupracuje s Pedaggick-psychlgickými pradnami v Brně. Nezastupitelná a přínsná je splupráce s pediatry, psychlgy, neurlgy, speciálními pedagžkami ze speciálně pradenských center, sciálními pracvnicemi z ddělení -13-

14 sciálně-právní chrany dětí a kurátry z ddělení prevence. Již něklik let škla splupracuje s Plicií ČR, která ve škle pmáhá při řešení vážnějších kázeňských přestupků a pdílí se na realizaci preventivních prgramů, kde se žáci seznamují se zásadami bezpečnéh chvání, s prací plicie, sciálně patlgickými jevy apd. g) Vzdělávání žáků mimřádně nadaných Nadání je definván jak subr schpnstí, které umžňují jedinci dsahvat výknů nad rámec běžnéh průměru ppulace. Mimřádně nadaným žákem se rzumí jedinec, jehž rzlžení schpnstí dsahuje mimřádné úrvně při vyské tvřivsti a celém kruhu činnstí neb v jedntlivých rzumvých blastech, phybvých, uměleckých a sciálních dvednstech. Žák může dispnvat jedním, ale i něklika druhy nadání (všebecné intelektvé schpnsti, specifické akademické, umělecké a phybvé nadání, tvřivé a prduktivní myšlení, vůdcvské schpnsti). Nadané děti se vyznačují kvalitní kncentrací pzrnsti, dbru pamětí a vnitřní mtivací k vyknávání činnsti, která je baví. Zdrjem prblematických situací je u mimřádně nadaných žáků jejich sciální začlenění, které je vlivněn jejich sbnstní strukturu a silnu tendencí k intrverzi. Především skln k perfekcinismu, zvýšená kritičnst k sbě i klnímu světu a specifický druh humru mhu patřit k faktrům, které vlivňují vytváření vztahů k splužákům i k pedaggům. Zjišťvání mimřádnéh nadání žáka prvádí šklské pradenské zařízení na návrh učitele neb rdičů. Ředitel škly může přeřadit mimřádně nadanéh žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě zkušky před kmisí, kteru jmenuje ředitel škly. Mžné úpravy způsbů výuky mimřádně nadaných žáků: pestrá a pdnětná výuka, která umžňuje velku aktivitu, samstatnst a činrdst žáků (nabídka nestandardních prblémvých úlh) umžnění vyhledávání nvých infrmací a suvislstí, samstatné vypracvávání prjektů, respektvání zájmů žáka, pnechání mžnsti vlastní vlby, účast na sutěžích a lympiádách rzšiřvání a prhlubvání bsahu učiva zadávání specifických úklů (na slžitější a abstraktnější úrvni) vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech respektvání vlastníh pracvníh tempa (mít připravené úkly a úlhy, pkud je žák htv dříve než statní žáci, neb pskytnutí určité vlnsti ve způsbu, jakým využije ušetřený čas) -14-

15 V rámci vzdělávání mimřádně nadaných žáků se škla zaměřuje na prblémy sciální přizpůsbivsti, se kterými se u těcht žáků čast setkáváme. Učíme nadané žáky sebepznání a pdprujeme jejich zdravu sebedůvěru, snažíme se je vést k zájmu vlastní rzvj a splužáky k pchpení tht zájmu, pracujeme se třídním klektivem a pmáháme začleňvat nadané žáků d klektivu. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autpravář junir v kategrii Autmechanik. Dále se žáci zúčastňují sutěže Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. Multikulturní výchva zprstředkvává pznání vlastníh kulturníh zaktvení a przumění dlišným kulturám. Rzvíjí smysl pr spravedlnst, slidaritu a tleranci, vede k chápání a respektvání neustále se zvyšující scikulturní rzmanitsti. U menšinvéh etnika rzvíjí jeh kulturní specifika a sučasně pznávání kultury celé splečnsti, majritní většinu seznamuje se základními specifiky statních nárdnstí žijících ve splečném státě, u bu skupin pak pmáhá nacházet styčné bdy pr vzájemné respektvání, splečné aktivity a splupráci. Multikulturní výchva se hlubce dtýká i mezilidských vztahů ve škle, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi šklu a rdinu, mezi šklu a místní kmunitu. Škla jak prstředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšíh sciálníh a kulturníh zázemí zabezpečuje takvé klima, kde se všichni žáci cítí rvnprávně. Kde jsu v majritní kultuře úspěšní i žáci minrit a žáci majrity pznávají kulturu svých splužáků - příslušníků minrit. Tím přispívá k vzájemnému pznávání bu skupin, ke vzájemné tleranci, k dstraňvání nepřátelství a předsudků vůči "nepznanému". 5. Realizace bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr br vzdělání. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Další šklení získají žáci vždy při příchdu na nvé dílenské pracviště, d labratře a speciálních učeben a servisů autmbilních firem. 6. Pdmínky pr přijímání ke vzdělávání 6.1 Vědmstní předpklady -15-

16 Uknčení pvinné šklní dcházky a splnění přijímacích kritérií, z nichž krmě studijníh prspěchu v 8. a 9. třídě se hdntí další skutečnsti věřující studijní schpnsti uchazeče, jak je účast na vědmstních sutěžích, případně se kná přijímací zkuška z českéh jazyka a literatury, cizíh jazyka a matematiky. 6.2 Zdravtní předpklady Onemcnění a zdravtní btíže, které vylučují zdravtní způsbilst uchazeče ke vzděláni: prgnsticky závažná nemcnění mezující funkce hrních neb dlních knčetin (pruchy hrubé i jemné mtriky); prgnsticky závažná nemcnění cév a nervů hrních knčetin, vylučující činnsti v riziku vibrací; prgnsticky závažná chrnická nemcnění kůže a spjivek včetně nemcnění alergických, při praktickém vyučvání nelze vylučit silné znečištění kůže neb kntakt s alergizujícími látkami; prgnsticky závažná chrnická nemcnění dýchacích cest a plic včetně nemcnění alergických, při praktickém vyučvání nelze vylučit dráždivé a alergizující látky a činnst ve vysce prašném prstředí; přecitlivělst na alergizující látky pužívané při praktickém vyučvání; alergická nemcnění kůže, spjivek neb dýchacích cest. D bru vzdělání mhu být přijati puze uchazeči, jejichž zdravtní způsbilst psudil a na přihlášce ptvrdil praktický lékař pr děti a drst. 7. Způsb uknčení vzdělávání Závěrečná zkuška je realizvána dle jedntnéh zadání závěrečných zkušek bru autlakýrník. Zkuška se skládá ze tří částí: 1. Písemná zkuška - žáci si vlí jedn téma, čas na vypracvání max. 240 minut 2. Praktická zkuška prbíhá na něklika pracvištích dbrnéh výcviku 3. Ústní zkuška bsahuje 30 témat, z nichž si žák jedn téma vylsuje. Ke každému tématu se přiřazuje jedna pdtázka ze světa práce, která je sučástí jedntnéh zadání. 8. Realizace dalších šklních i mimšklních aktivit V rámci zahájení šklníh rku každrčně rganizujeme ve splupráci se sciálními partnery aut mtsaln v dílenských prstrách areálu Křižíkva 15. Žáci a jejich rdiče si zde mají mžnst prhlédnut nvé mdely sbních vzidel, mtcyklů, ale také nákladních vzidel a vjenské techniky. -16-

17 Vzhledem k tmu, že žáci přecházejí ze základních škl z různých částí republiky, je našim zájmem, aby se c nejlépe pznali jak mezi sebu tak s pedaggickými pracvníky naší škly a byli seznámeni s celým systémem výuky. Z tht důvdu tradičně rganizujeme u 3-letých brů vzdělání zahájení šklníh rku třídenním seznamvacím kurzem v rekreačním středisku ISŠA. Tt středisk se nachází v lkalitě Vranvské přehrady na řece Dyji u bce Pdhradí nad Dyjí. Rekreační středisk je umístěn v krásné přírdě na luce lemvané z jedné strany lesem a z druhé řeku Dyjí. Ubytvací kapacita je 54 lůžek, z tht důvdu jsu seznamvací kurzy rganizvány maximálně pr dvě třídy. V rámci seznamvacíh kurzu žáci abslvují šklení BOZP a PO, tělvýchvnu prvěrku, zpracují dtazníky a vstupní testy, seznámí se s histrií škly. Dále jsu rganizvány výlety d klí Vranvské přehrady, prhlídka zříceniny hradu Frenštejna a zámku ve Vranvě nad Dyjí, návštěva muzea autmbilů a mtcyklů v Lesné, různé sprtvní akce a dbrné přednášky. Žáci statních prvních rčníků abslvují tent kurz ve druhém plletí. V průběhu další výuky se žáci účastní dbrných výstav a veletrhů v Brně, celé ČR, ale také v zahraničí. Pravidelně rganizujeme například zájezdy na autsalny v Ženevě, Paříži a výstavu Intermt, která prbíhá v Miláně a Klíně. Sučástí výuky jsu také dbrné exkurze d autmbilek Škda aut, TPCA Klín, SOR, Karsa, Zetr atd.. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autmechanik junir, Autlakýrník junir, Karsář junir, Auttrnik Junir, Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. Sprtvní činnst v rámci mimšklní výchvy řídí na naší škle šklní sprtvní klub, člen Asciace šklních sprtvních klubů ČR. Tent šklní sprtvní klub sdružuje aktivní sprtvce i příznivce za všech tříd škly. Zúčastňuje se každrčně přebrů středních škl města Brna v atletice, přesplním běhu, stlním tenisu, plavání, malé a velké kpané, futsalu, flrbalu, dbíjené, kšíkvé, šplhu, silvém vícebji, nhejbalu a plážvém vlejbalu. V lňském šklním rce pstupili žáci v silvém vícebji až na přebr ČR v Šumperku, kde sknčili na druhém místě v sutěži družstev. Pr sprtvní vyžití služí 2x týdně v dpledních hdinách žákům psilvna a kružek sprtvních her. Každý rk prbíhá LVVZ pr žáky I.rčníků. Šklní sprtvní klub přádá šklní sutěže v halvé kpané, flrbalu, silvém vícebji a celšklní prvěrku z plavání. V červnu přádá vedení škly týden tělesné výchvy pr žáky ISŠA, zaměřený na zvýšení fyzické zdatmsti. Velmi blíbený je vánční přebr v jízdě na mtkárách, kteréh se účast vždy 2 vybraní žáci za třídu. -17-

18 Škla vydává vlastní šklní časpis Zpravdaj, který vychází 1x za čtvrtletí a je jakýmsi infrmátrem, kam přispívají žáci i učitelé. Žákům je k dispzici také studvna s pčítači, internetem, všebecně vzdělávací a dbrnu knihvnu. Žáci I.rčníků mají mžnst navštěvvat taneční výchvu. Během šklníh rku navštěvujeme kulturní a sprtvní pdniky v městě Brně, středšklské disktéky v klubu Persey a při ISŠA existuje šklní filmvý klub. Jedntlivé třídy jezdí na šklní výlety zaměřené na sprt a vlastivědu. Žáci vyšších rčníků navštěvují veletrh vzdělávání Gaudeamus. -18-

19 4. UČEBNÍ PLÁN Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Autlakýrník H/01 Autlakýrník střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Předmět Pčet týdenních vyučvacích hdin 1. rčník 2. rčník 3. rčník Celkem Český jazyk a literatura 2 1,5 1,5 5 Anglický jazyk Občanská nauka Fyzika Chemie Základy bilgie a eklgie Matematika 2 1,5 1,5 5 Tělesná výchva Infrmační technlgie Základy eknmiky CELKEM VŠEOBECNÉ Řízení mtrvých vzidel Mtrvá vzidla Technická dkumentace 1 1 Zbrazvání Technlgie Odbrný výcvik CELKEM ODBORNÉ CELKEM

20 Pznámky k učebnímu plánu: 1. Jak cizí jazyk je vyučván anglický jazyk. 2. Témata chrany člvěka za mimřádných událstí jsu zařazena d předmětu základy bilgie a eklgie v 1. rčníku. 3. Teretická výuka v předmětu Řízení mtrvých vzidel prbíhá ve 3. rčníku a realizuje se v suladu s učební snvu pdle platné právní úpravy pr prvzvání autškly. Na tut výuku navazuje praktický výcvik v řízení vzidla, který je rganizván individuálně na základě samstatnéh plánu d 2. plletí 3. rčníku d uknčení studia. Pr abslvvání bru vzdělání není pdmínku získání řidičskéh právnění. 4. Témata úvdu d světa jsu zařazena pdle zvláštníh rzpisu d předmětů český jazyk a literatura, bčanská nauka, základy eknmiky a pravárenství. 5. V průběhu 3. rčníku je d výuky zařazena 2týdenní dbrná praxe, v rzsahu minimálně 60 hdin. Dále je dbrná praxe realizvána ve 3. a 4. rčníku na dlučeném pracvišti. Žáci na prvzních a dlučených pracvištích získají základní návyky na reálné pracvní prstředí, zpakují si a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. Přehled využití týdnů v bdbí září červen šklníh rku Činnst 1. rčník 2. rčník 3. rčník Vyučvání pdle rzpisu učiva Závěrečná zkuška Časvá rezerva (pakvání učiva, exkurze, výchvně-vzdělávací akce) Celkem týdnů

21 5. TRANSFORMACE RVP DO ŠVP Škla: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace Kód a název RVP: H/01 Autlakýrník Název ŠVP: Autlakýrník RVP Vzdělávací blasti a bsahvé kruhy pčet hdin ŠVP Vyučvací předmět / mdul pčet hdin týden celkem týden celkem Český jazyk 3 96 Český jazyk a literatura 3 96 Cizí jazyk Anglický jazyk Splečenskvědní vzdělávání 3 96 Občanská nauka 3 96 Přírdvědné vzdělávání Fyzika 1 32 Chemie 2 64 Základy bilgie a eklgie 1 32 Matematické vzdělávání Matematika Estetické vzdělávání 2 64 Český jazyk a literatura 2 64 Vzdělávání pr zdraví 3 96 Tělesná výchva 3 96 Vzdělávání v infrmačních a kmunikačních technlgiích 3 96 Infrmační technlgie 3 96 Eknmické vzdělávání 2 64 Základy eknmiky 2 64 Zbrazvání 2 64 Zbrazvání 1 32 Technická dkumentace 1 32 Materiály 3 96 Technlgie Pvrchvé úpravy vzidel Odbrný výcvik Dispnibilní hdiny Řízení mtrvých vzidel 1 32 Mtrvá vzidla Celkem

22 6. UČEBNÍ OSNOVY Název šklníh vzdělávacíh prgramu:autlakýrník Kód a název bru vzdělání: H/01 Autlakýrník Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Platnst ŠVP: d 1. září 2016, pčínaje 1. rčníkem Obsah: ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA ANGLICKÝ JAZYK OBČANSKÁ NAUKA FYZIKA CHEMIE ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ZÁKLADY EKONOMIKY ZOBRAZOVÁNÍ TECHNICKÁ DOKUMENTACE TECHNOLOGIE ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL MOTOROVÁ VOZIDLA ODBORNÝ VÝCVIK -22-

23 ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becné cíle vyučvacíh předmětu prhlubuje a rzvíjí jazykvé znalsti žáků a jejich vyjadřvací schpnsti a dvednsti, zejména při praktickém užívání učí žáky vyjadřvat se suvisle, výstižně a jazykvě správně v rvině prstě sdělvací a prakticky dbrné, zvláště v ústním prjevu rzvíjí stylistické dvednsti žáků, jejich schpnsti estetické, myšlenkvé a vyjadřvací, učí je zaujímat vlastní pstje vytváří dbrý jazykvý základ pr další vzdělávání v mateřském jazyce i v cizích jazycích utváří kladný vztah k materiálním a duchvním hdntám přispívá ke kultivaci člvěka učí rientvat se v uměleckém díle a zaujímat k němu vlastní pstje přispívá k frmvání etickéh a bčanskéh prfilu žáka rzvíjí kmunikační dvednsti a schpnsti žáka a vlivňuje hdntvé rientace a pstje nejen v blasti umělecké a kulturní, ale i v širší blasti splečenské a mezilidské pdílí se na rzvji sciálních kmpetencí žáků b) charakteristika učiva navazuje na vědmsti žáků získané na základní škle skládá se z jazykvéh vzdělávání, kmunikační výchvy a stylistiky, které se navzájem dplňují a pdprují učí užívat jazyka jak prstředku drzumívání a myšlení důraz klade na kvalitní zvládnutí základních a frekventvaných jazykvých jevů v aktivním pužívání sjedncuje jazykvý a stylistický výcvik s důrazem na praktická cvičení učí žáky racinálním studijním metdám, práci s jazykvými i jinými příručkami směřuje k dvednsti a schpnsti mluvit a jednat s lidmi, kultivvaně se ústně i písemně vyjadřvat, pužívat spisvnéh jazyka, pracvat s dbrným textem a s infrmacemi rzvíjí čtenářské dvednsti žáků a vychvává nárčnéh diváka, psluchače a čtenáře, který má přehled kulturním dění a uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace na utváření kultury prhlubuje znalsti mateřskéh jazyka, kultivuje jeh prjev a chvání v určitých splečenských situacích sustřeďuje se na práci s uměleckým textem a tvřivé aktivity žáci jsu vedeni k tleranci k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí c) pjetí výuky při výuce se rzvíjejí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření žáků směřuje k tmu, aby žáci pchpili, že umění je specificku výpvědí skutečnsti těžiště literární výuky tvří četba, rzbr a interpretace knkrétních uměleckých děl a jejich ukázek, dplněné pznatky ptřebnými pr pchpení uměleckéh díla žáci pchpí příns díla pr tehdejší i dnešní dbu -23-

24 práce s uměleckým textem je zaměřena na výchvu k vědmému čtenářství, žák je veden k vytvření vlastní knihvny učitel splu s žáky sleduje kulturní dění v ČR a reginu ve škle žáci pracují s nahrávkami, brazvým materiálem, filmvými ukázkami ve škle žáci pracují se sešity a učebnicemi, s připravenými texty neb jazykvými příručkami zařazují se krátká mluvní cvičení na aktuální téma vyučující kntrluje a pravuje práci žáků, dbá na správné vyjadřvání pdle charakteru učiva se žáci dělí d skupin d) hdncení výsledků žáků průběžně jsu zařazvány různé druhy kntrlních činnstí (diktáty, testy, dplňvací cvičení, ) učitel hdntí výstavbu jazykvých prjevů ústních i písemných žák je hdncen za esteticky tvřivé aktivity (např. dknčení příběhu, lgické seřazení neuspřádanéh textu,...) jednu za plletí vypracuje práci na dané neb zvlené téma (šklní a dmácí) jednu za plletí vypracuje žák slhvu práci (např. jedna šklní, jedna dmácí) témat e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých písemně i verbálně se prezentvat u jednání při vstupu na trh práce, frmulvat svá čekávání a své pririty, vyjadřvat se při úřední krespndenci, sestavit žádst, prfesní živtpis, inzerát a dpvěď na něj, pracvat s infrmacemi a s kmunikačními prstředky rientvat se v masvých mediích, využívat je a kriticky hdntit jednat s lidmi, diskutvat, hledat kmprmisy, být tlerantní a zdpvědný vážit si materiálních i duchvních hdnt, dbréh živtníh prstředí a snažit se je chránit a zachvat pr buducí generace respektvat živt jak nejvyšší hdntu, aktivně se zapjvat d chrany a zlepšvání živtníh prstředí, diskutvat tázkách existence a živta člvěka efektivně pracvat s infrmacemi (tj. umět získat a kriticky vyhdncvat infrmace) a dlávat myšlenkvé manipulaci -24-

25 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Tematické celky Žák: vládá pravidla českéh pravpisu, umí v textu určit slvní druhy určí ve větě základní skladebnu dvjici rzebere jednduchu větu a suvětí rientuje se v textu vládá základní techniky čtení užívá klíčvých slv při vyhledávání pramenů, pracuje s internetem má přehled knihvnách a jejich službách umí zjistit a pdat ptřebné infrmace z jemu dstupných zdrjů samstatně zpracvává infrmace umí sbě i jiným pradit, kde infrmace získá 1. Opakvání a upevňvání základních vědmstí a dvednstí z tvarslví, větné stavby a pravpisu 2. Práce s textem, získávání infrmací 2.1 Orientace v textu 2.2 Druhy a techniky čtení 3. Infrmatická výchva 3.1 Knihvny a jejich služby 3.2 Zpracvávání a zdrje infrmací 3.3 Reprdukce textu 3.4 Transfrmace textu d jiné pdby chápe jazyk jak systém rzliší spisvný a nespisvný jazyk, nářečí dvede vysvětlit, prč se učí českému jazyku sleduje změny ve slvní zásbě zařadí mateřský jazyk d sustavy jazyků pzná jazyky příbuzné rzpzná jazyky klních států umí pracvat se slvníky a příručkami vládá základní stylistické pjmy uvědmuje si, c všechn vlivňuje jeh jazykvý prjev vládá základní pstupy v běžné kmunikaci samstatně stylizuje jednduché prjevy 4. Nárdní jazyk a jeh útvary 4.1 ČJ - jazyk mateřský 4.2 Spisvný a nespisvný jazyk 4.3 Demkratizace jazyka 4.4 Brněnský hantec ukázky, nahrávky jazyky 5. Čeština mezi evrpskými 5.1 Čeština a jazyky slvanské 5.2 Čeština a evrpské jazyky 5.3. Internacinalizace jazyka dvede samstatně zpracvat infrmace frmu zpráv, inzerátu (dpvědi na něj), reklamy umí zvlit vhdný způsb zprstředkvání infrmací činitelé Stylistika a slhtvrní 6.1 Styl individuální 6.2 Slhtvrní činitelé

26 výsledky svéh pzrvání dvede písemně i ústně zhdntit 6.3 Základní pstupy v běžné kmunikaci 6.4 Kultura sbníh prjevu má přehled způsbech bhacvání slvní zásby chápe dvzvání, skládání a zkracvání slv pracuje se slvníky a příručkami, nahradí cizí slv českým ekvivalentem, aktivně a správně užívá dbrné názvy svéh bru dvede vysvětlit základní pjmy vypravvání umí zvlit vhdné jazykvé prstředky vypravvání dvede samstatně ústně i písemně zpracvat vypravvání na dané i zvlené téma pracuje s textem, prhlubuje pravpisné znalsti, rzebírá věty a suvětí 7. Prjevy prstě sdělvací 7.1 Infrmační útvary 7.2 Prjevy psané a mluvené 7.3 Práce s ukázkami, samstatná vystupení žáků, mluvní cvičení 8. Slvní zásba a její bhacvání 8.1 Způsby bhacvání slvní zásby 8.2 Tvření slv 8.3 Slva přejatá, internacinalismy 9. Vypravvání 9.1 Vypravvání - ukázky 9.2 Kmpzice a slvník vypravvání 9.3 Ppis a charakteristika ve vypravvání 10. Průběžné prhlubvání jazykvých znalstí a dvednstí Literatura Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: chápe význam umění pr člvěka chápe umění jak specificku výpvěď skutečnsti, vyhledává infrmace z různých blastí umění učí se rzeznat, c je umění a kýč na základě práce s textem chápe rzdíl mezi pezií, prózu a dramatem snaží se pchpit prč číst a c nám dává literatura učí se literární interpretaci textů, pzná funkční styl a slhvý pstup, dvede vyjádřit svůj zážitek z četby, pslechu uvědmuje si, jak si lidé dříve vykládali svět chápe význam Bible v dějinách literatury i lidstva respektuje lidvé zvyky a tradice našich předků sleduje vliv cizích kultur na kulturu česku, je tlerantní k dlišnstem jiných kultur, vnímá rzdílnst kulturních tradic Tematické celky 1. Umění a literatura 1.1 C je umění 1.2 Druhy umění 1.3 Umělecká díla a kýče 1.4 Literatura 2. Základy terie literatury 2.1 Rzdíly mezi pezií a prózu 2.2 Význam a funkce literatury 2.3 Literární interpretace 3. Lidvé umění, lidvá tvrba 3.1 Mytlgie 3.2 Bible dříve a dnes 3.3 Lidvá slvesnst -26-

27 3.4 Zvláštnsti cizích kultur má přehled kulturních institucích ČR a reginu, umí se rientvat v nabídce kulturních akcí navštěvuje divadelní i filmvá představení, výstavy, kncerty,besedy, buduje si vlastní knihvnu, sleduje tisk a hdncení akcí, sám vyjadřuje názry a diskutuje nich vládá principy a nrmy splečenskéh chvání v určité situaci tleruje typické znaky kultur hlavních nárdnstí na našem území rzebírá texty z děl vybraných autrů, umí najít a vyjádřit hlavní myšlenku textu neb díla, vyjadřuje vlastní zážitky z četby, pslechu, filmvéh neb divadelníh představení, výstavy 4.Kulturní instituce v ČR a reginu 4.1 Divadla v Brně a Praze 4.2 Muzea, knihvny, internet 5.Splečenská kultura 5.1 Splečenská výchva 5.2 Kultura nárdnstí na našem území 6.Významné sbnsti českéh a světvéh umění Využíváme ukázek v čítankách, vlastních ukázek, nahrávek, filmvých ukázek, přihlížíme k zájmům žáků a jejich vlastním aktivitám -27-

28 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. rčník 1,5hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: má přehled větných vztazích a významvých pměrech rzliší větu jednčlennu a dvjčlennu, větný ekvivalent určí základní skladebnu dvjici prkáže znalst větných členů v stylistických a pravpisných suvislstech řídí se zásadami správnéh českéh slvsledu vládá pravidla interpunkce Tematické celky 1. Skladba 1.1. Věty jednčlenné a dvjčlenné, větné ekvivalenty 1.2. Větné členy 1.3. Přádek slv 1.4. Suvětí 1.5. Členící znaménka a jejich užívání umí slvit, navázat kntakt, udržet pzrnst psluchače dvede vyjádřit svůj pstj ke skutečnstem, vhdně argumentuje a bhajuje své stanvisk, vyjadřuje se jasně a srzumitelně umí klást tázky a vhdně frmulvat dpvědi chápe rzdíl mezi psaným a mluveným prjevem, mezi mnlgem a dialgem 2. Kmunikační situace a kmunikační strategie 2.1 Účel a cíl jednání 2.2 Mnlg a dialg, psaný a mluvený prjev umí rzčlenit text na dstavce, rzumí bsahu textu i jeh částí umí sestavit snvu danéh textu, dvede z dbrnéh textu přídit výpisek, výtah 3. Výstavba textu 3.1 Členění textu na dstavce 3.2 Osnva a knspekt, výpisek na základě ukázek charakterizuje dbrný styl, rzpzná rzdíl mezi ppisem prstým, dbrným uměleckým a publicistickým, užívá dbrnu terminlgii umí využít pstupů dbrnéh stylu při studiu dbrných předmětů 4. Útvary dbrnéh stylu 4.1 Ppis dbrný a ppis pracvníh pstupu 4.2 Práce s ukázkami těcht útvarů rientuje se v nvinách a časpisech chápe vliv médií rzpzná bulvár, dvede psudit úlhu reklamy a prpagace 5. Publicistický styl a vliv médií 5.1 Aktualizvané výrazy 5.2 Publicistické útvary 5.3 Samstatná práce s texty umí napsat sbní dpis, chápe rzdíl mezi sbním a úředním dpisem 6. Krátké infrmační útvary 6.1 Osbní dpis -28-

29 vládá graficku i frmální stránku úředních dpisů umí vytvřit jednduchu pzvánku, blahpřání vládá mderní způsb kmunikace průběžně umí pracvat s texty a ukázkami slhvých útvarů, samstatně sestavuje zadaná stylistická cvičení, ddržuje pravidla pravpisu Literatura 6.2 Úřední dpis 6.3 Pzvánka, blahpřání 6.4 Mderní způsby kmunikace 7. Práce s textem a ukázkami, všestranný jazykvý rzbr, průběžná stylistická cvičení Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: na základě pznatků se rientuje v histrii české kinematgrafie sleduje infrmace slavných a nvých filmech pěstuje v sbě nárčnéh diváka, dvede vyjádřit vlastní pržitky, při návštěvě kin či divadel uplatňuje základní nrmy splečenskéh chvání uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace má přehled histrických meznících lidstva, uvědmuje si význam slv hrdinství a statečnst, vlastenectví je veden k demkratickým hdntám, k úctě a tleranci, umí vyjádřit svůj pržitek z tét četby chápe hudbu jak druh umění, sleduje také texty písní, vnímá sémantický význam textu písní chápe hudbu jak zdrj zábavy a pznání rientuje se v mderní hudbě umí vyjádřit zážitky z pslechu hudby, seznamuje se s různými styly a hudebními skladateli prstřednictvím ukázek rzumí pjmu sci-fi, fantasy na základě čtenářských či diváckých zkušenstí chápe kmpzici detektivky zajímá se dbrdružnu literaturu, pracuje s texty a ukázkami je veden k tvřivé práci, pracuje se zadanými i zvlenými texty autrů české i světvé literatury, připravuje na zadané téma samstatnu práci, přednese vypracvanu práci, statní vyjadřují své názry Tematické celky 1. Filmvé umění 1.1 Histrie českéh a světvéh filmu 1.2 Nejslavnější české filmy, režiséři, herci 1.3 Sučasná filmvá prdukce 1.4 Film televize vide pčítač 2. Histrické událsti v literatuře 2.1 Téma války nejen v literatuře 2.2 Bj za spravedlivý řád, demkracii a prti diktatuře 3. Hudební umění 3.1 Hudba a pezie 3.2 Hudba a film 3.3 Mderní hudba 3.4 Slavní skladatelé a slavné skladby 4. Fantastická literatura 4.1 Fantasy a sci-fi literatura 4.2 Detektivní příběhy a hrry 4.3 Dbrdružná literatura 5. Vybrané kapitly z umění a literatury Významní autři dle výběru -29-

30 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 3. rčník 1,5 hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: vládá nrmy a principy kulturníh vyjadřvání a vystupvání, vyjadřuje se jasně a srzumitelně, dkáže uplatnit všechny vědmsti a dvednsti při přípravě mluvních cvičení, dvede pracvat samstatně i v týmu samstatně stylizuje veřejný prjev ve vhdných frmách, dbá na zvukvu stránku svéh prjevu, klade důraz na přednes i vystupvání, je schpen prezentvat se na trhu práce Učiv 1. Jazykvá a řečvá kultura, kultura sbníh prjevu samstatná, vystupení žáků (průběžně) 2. Řečnické prjevy 3. Prjevy administrativníh stylu 3.1 Živtpis 3.2 Žádst, bjednávka, úřední krespndence 3.3 Grafická a frmální stránka administrativních prjevů samstatně sestaví strukturvaný živtpis umí napsat žádst, bjednávku vyjadřuje se výstižně, věcně a jazykvě správně, graficky úhledně, vládá graficku i frmální stránku útvarů administrativníh stylu, připravuje se na vstupní rzhvr 4. Odbrný výklad a referát 4.1 Výklad 4.2 Odbrný referát 4.3 Úvaha shrmažďuje infrmace k výkladu na zadané neb zvlené téma, využívá všech získaných vědmstí ke zpracvávání infrmací je schpen napsat dbrný referát, vyhledat si infrmace dkáže připravit úvahu na dané téma, chápe rzdíl mezi úvahu a referátem 5. Závěrečné pakvání, samstatná práce žáků, rzbr jejich prjevů připravených i nepřipravených, psaných i mluvených pakvání pravpisu ČJ je schpen uplatnit všechny pznatky při knkrétních kmunikačních situacích, vládá pravpis ČJ Literatura Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rzlišuje význam slv: humr, satira, irnie, vyjadřuje vlastní pržitky, chápe pdstatu literární satiry pracuje s časpisy, vytvří jednduchý Učiv 1. Humr a satira v literatuře a filmu 1.1 Humr, satira, irnie -30-

31 kreslený vtip uvědmuje si specifika reginu, pdpruje kulturní tradice a lidvé zvyky, sám se jich účastní, rientuje se v místních kulturních akcích zná místní pvěsti zná slavné sbnsti reginu, navštěvuje kulturní akce vychvává nárčnéh diváka, chápe nezastupitelné míst divadla v uměleckém světe i ve svém živtě, uplatňuje pravidla splečenskéh chvání při návštěvě představení předvádí menší dramatická vystupení neb ukázky z her (hra na divadl) rzlišuje pjmy kmedie a tragédie, umí pjmenvat slavné dramatiky samstatně vyhledává zajímavé příběhy svých vrstevníků v literatuře a filmech vyjadřuje svůj pstj k sučasným prblémům mládeže snaží se argumentvat, využívá čtenářských zkušenstí hledá své literární vzry a idly hdntí kmpzici textu dkáže vyjmenvat umělecké slhy a stručně je charakterizvat seznamuje se s vývjem architektury pzná slavné stavby minulsti i sučasnsti zajímavá se výtvarné umění a díla slavných malířů navštěvuje výstavy a muzea 1.2 Kreslené vtipy 2. Umění mravskéh reginu a Brna 2.1 Tradice a zvyky na Mravě 2.2 Reginální pvěsti 2.3 Slavné sbnsti reginu 3. Divadl a dramatické umění 3.1 Nárdní divadl v Praze 3.2 Brněnská divadla 3.3 Tragédie a kmedie 4. Mladý hrdina v sučasné české a světvé literatuře na základě vlastní četby 5. Výtvarné umění a architektura 6. Vybrané kapitly z umění a literatury-suhrnné pakvání a aplikace získaných pznatků při práci s texty shrmažduje infrmace pr samstatné vystupení, přednese svůj referát s využitím ukázek, využívá vlastní četby, pracuje s textem pslech, reprdukce, dknčení příběhu -31-

32 ANGLICKÝ JAZYK Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle - kmunikvat v rámci základních témat, vyměňvat si všebecné i dbrné infrmace, vlit vhdné strategie a jazykvé prstředky - przumět jedndušším prjevům z běžnéh živta i splečenské praxe - umět pracvat s anglickým textem z blasti každdenníh živta i dbrné praxe - využívat vědmsti a dvednsti získané ve výuce mateřskéh jazyka při studiu anglickéh jazyka - umět se písemně vyjádřit k základním živtním situacím - získávat infrmace vybraných anglicky mluvících zemích, získané pznatky využívat ke kmunikaci - umět pracvat s jazykvými příručkami, slvníky, internetem, naučit se efektivně zvládnut cizí jazyk na úrvni A2 pdle SERR - chápat a respektvat tradice a kulturní hdnty jiných nárdů a jazykvých blastí, prjevvat se v suladu se zásadami demkracie b) charakteristika učiva - učiv navazuje na výuku předmětu cizí jazyk na základní škle - dplňuje a rzvíjí slvní zásbu, výslvnst, gramatiku a pravpis - učiv upevňuje a rzvíjí základní prduktivní dvednsti frmu ústní interakce a písemnéh vyjádření k běžným splečenským tématům - učiv upevňuje i základní receptivní dvednsti - przumění čtenému a slyšenému - sučástí učiva je dbrná terminlgie a dbrné texty - učiv bsahuje reálie vybraných zemí c) pjetí výuky - základ tvří práce s učebnicí, kde se střídají činnsti prduktivní a receptivní - žák si pd vedením učitele svjuje nvu slvní zásbu a nvé gramatické jevy a upevňuje již získané znalsti, například metdu překladu - pravidelnu sučástí výuky jsu pslechvá cvičení - krmě jazykvých základů si žáci svjují dbrnu terminlgii a rientují se v dbrných textech - výuka je dplňvána dalšími audivizuálními prgramy, zejména pčítačvými prgramy a internetem d) hdncení výsledků žáků - hdntí se jednak průběžně jak prduktivní, tak i receptivní dvednsti - hdncení zvládnutí gramatických struktur je jen dílčí krk k výše uvedeným cílům - hdntí se zvládnutí jedntlivých částí lekce, pak celá lekce, následuje za plletí suhrnné pakvání, žák je veden k sebehdncení e) příns k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - vzdělávání v anglickém jazyce napmáhá k rzvíjení kmunikativních schpnstí - pznávání anglickéh jazyka je pdstatným nástrjem pznání mateřskéh jazyka a prstřednictvím řeči pznání sebe sama, rzvíjí se persnální kmpetence - jazykvé prstředky jsu efektivně dplňvány mderními infrmačními a kmunikačními technlgiemi - předmět se vztahuje krmě infrmačních technlgií zejména k dbrným předmětům - pznávání hdnt jiných zemí a jejich srvnávání s vlastním státem zvyšuje i kmpetence bčanské - sučástí jazykvé přípravy je i téma člvěka ve světě práce, prtže jazykvé schpnsti zvyšují šanci při uplatnění na trhu práce - významné téma je zdravý živtní způsb jak příkaz pr sučasnst a buducnst mderníh člvěka -32-

33 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 1. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: - pzdraví a představí se velmi jednduchým způsbem - zeptá se vrstevníka na základní sbní údaje a na stejné tázky dpví - pjmenuje známé státy a nárdnsti - pjmenuje běžné předměty ve třídě - rzumí základním pkynům učitele při výuce - pstihne vybraná slva v krátkých slyšených větách - rzumí jednduchým tázkám týkajících se výběru nápjů, ústně reaguje - ubytuje se v htelu - vyplní frmulář - přihlášku na kurz angličtiny Žák: - pjmenuje běžné činnsti, které děláme p škle/p práci - vyjmenuje věci nacházející se na psacím stle a v pkji - tvří tázky a ppisuje, c se nachází na pracvním stle - rzumí čtenému jednduchému ppisu sby - jednduchým způsbem ppíše vzhled a charakter lidí, věcí a míst - vyplní sbní prfil, ve kterém sdělí základní údaje sbě a své rdině Žák: - vytvří větu kladnu, záprnu a tázku v daném čase - zeptá se na základní údaje týkající se pvlání druhé sby - rzumí hlavním bdům čtenéh ppisu pracvníh dne - zeptá se vrstevníka na jeh činnsti ve vlném čase a na pdbné Učiv 1. LEKCE 1. Gramatika Slves být (+,-,?) Osbní zájmena Přivlastňvací zájmena 2. Slvní zásba pzdravy dny v týdnu číslvky názvy států a nárdnstí šklní pmůcky, vybavení třídy, fráze na téma škla 3. Funkce běžné fráze při nabízení pití běžné fráze při ubytvání se v htelu 4. Slhvý útvar frmulář struktura 2. LEKCE 1. Gramatika členy mnžné čísl pdstatných jmen rzkazující způsb (slvesa vyjadřující příkaz, zákaz, upzrnění) 2. Slvní zásba běžné činnsti -33- věci ppisná přídavná jména barvy 3. Výslvnst zákazvých vět 3. LEKCE intnace příkazvých a 4. Slhvý útvar sbní prfil 1. Gramatika přítmný prstý čas (+,-,?) slvsled v tázkách slves mít rád 2. Slvní zásba pvlání vlný čas tázací zájmena 3. Funkce

34 Výsledky vzdělávání tázky dpví - vytvří zjišťující a dplňující tázky a dpví na ně - jednduchým způsbem si bjedná bčerstvení v kavárně - užívá velmi jednduché výrazy při setkání se s někým v kavárně Žák: - ppíše členy rdiny pmcí přivlastňvacíh pádu - ústně sdělí infrmace sbě a své rdině - zeptá se na čas a na dtaz sdělí čas - gramaticky správně řekne datum dne - rzumí jednduchému čtenému i slyšenému ppisu běžnéh pracvníh dne - zeptá se kamaráda na jeh zvyklsti během běžnéh dne a na pdbné tázky dpví - rzumí hlavním bdům jednduchéh, ale pdrbnějšíh ppisu běžnéh denníh režimu skupiny lidí - ústně ppíše svůj typický den - pstihne hlavní myšlenku nvinvéh článku zdravém živtním stylu rzumí jednduchému ppisu zvyklstí lidí pstihne hlavní myšlenku nvinvéh článku zdravém živtním stylu najde v slyšených výrazech hledaná slva napíše krátký nvinvý článek ppis svéh blíbenéh dne Žák: - rzumí čtenému, velmi jednduchému nvinvému inzerátu Učiv běžné výrazy a fráze pr bjednávání v kavárně splečenské fráze 4. LEKCE 1. Gramatika přivlastňvací pád místní a časvé předlžky frekvenční příslvce a příslvečná určení 2. Slvní zásba rdina každdenní činnsti, denní režim příslvce vyjádření času a data 3. Slhvý útvar nvinvý článek ppis dne (struktura) 5. LEKCE 1. Gramatika slves umět (+,-,?) přítmný čas průběhvý -34-

35 Výsledky vzdělávání hledající talenty - zachytí v jednduchém slyšeném sdělení základní infrmace talentvých dvednstech mluvčích - dpví na kvízvé tázky týkající se svých schpnstí - fneticky správně sdělí, c umí a c neumí dělat, c rád a c nerad dělá - pstihne hlavní bdy a časvý sled událstí v pslechvém dialgu dvu lidí - ppíše událsti dehrávající se v přítmnsti (teď) - jednduchým způsbem ppíše aktuální pčasí z kntextu - pchpí význam neznámých slv - kupí si v bchdě blečení - vhdně užívá jednduché splečenské fráze při nakupvání v bchdě - napíše příspěvek na sciální sítě týkající se sučasnéh dění a zážitků prázdninách Žák: - pstihne pádvé tvary sbních zájmen v krátkém příběhu - pstihne slvesa být a dělat v krátkém pslechvém cvičení - dpví na tázky týkající se každdenníh živta, zájmů, víkendvých aktivit a blíbených činnstí - vhdně užívá jednduché splečenské fráze při telefnickém rzhvru - gramaticky správně vyjádří datum dne - rzpzná vybrané infrmace v slyšeném prjevu - frmuluje jednduchá sdělení svém vztahu k hudbě - napíše nefrmální , ve kterém vyjádří své záliby Učiv přítmný čas prstý a průběhvý 2. Slvní zásba frázvá slvesa pčasí, rční bdbí blečení 3. Funkce výrazy a fráze spjené s nákupem blečení krátké splečenské fráze 4. Slhvý útvar Příspěvek na sciální sítě (struktura) 6. LEKCE 1. Gramatika pádvý tvar sbních zájmen slves být a dělat vazba slvesa s ing 2. Slvní zásba vybraná frázvá slvesa data a základní číslvky hudba fráze týkající se telefnvání 3. Slhvý útvar nefrmální (struktura) -35-

36 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 2. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: - v jednduchém slyšeném sdělení rzpzná jména známých lidí - s čtenu textvu pru najde v slyšené verzi hledané infrmace - písemně, jednduchým způsbem ppíše živt známé sbnsti - diskutuje s kamarády známých sbnstech své země - rzumí hlavní myšlence čtenéh příběhu a pstihne časvu následnst dílčích událstí - jednduchým způsbem se zeptá kamaráda na minulé událsti v jeh živtě a na pdbné tázky dpví - pstihne časvé suvislsti čtenéh nvinvéh článku ppisujícíh psezení přátel - rzumí hlavním bdům slyšenéh ppisu psezení skupiny přátel - zeptá se kamaráda na pdrbnsti jeh minuléh psezení s přáteli a na pdbné tázky dpví - zeptá se na cestu ve městě a dpví na dtaz týkající se udání směru a ppisu cesty Žák: - s čtenu slvní pru pstihne ze slyšenéh rzhvru prnájmu dmu hlavní myšlenku a vybrané detailní infrmace - jednduše ppíše interiér dmu neb bytu, jeh běžné vybavení a rzmístění nábytku - pstihne hlavní bdy slyšenéh pvídání lidí nebvyklsti jednh dmu - zachytí hledané infrmace v slyšeném příběhu s nebvyklu zápletku - rzumí zápletce a hlavním bdům detektivníh příběhu Učiv 7. LEKCE 1. Gramatika minulý čas slvesa být minulý čas prstý pravidelná slvesa minulý čas prstý nepravidelná slvesa 2. Slvní zásba pvlání dvzená d činnstí příslvce a příslvečná určení času slvesa jít, mít, dstat 3. Funkce výrazy a fráze spjené s udáváním směrů a rientací ve městě 4. Výslvnst intnace tázky JOB MATTERS car mechanics Training, The parts f a wrkshp, Equipment in a wrkshp, Safety at wrk (Unit 1 Unit 4) 8. LEKCE 1. Gramatika Opakvání: minulý čas prstý (pravidelná a nepravidelná slvesa) vazba: there is/there are vazba: there was/there were neurčitá zájmena 2. Slvní zásba nepravidelná slvesa dům, vybavení dmu (místnsti a nábytek) předlžky místa, phybu 3. Výslvnst větný přízvuk výslvnst th 4. Slhvý útvar -36-

37 Výsledky vzdělávání - pstihne detailní infrmace z čtenéh úryvku detektivníh příběhu - zachytí hledané infrmace v slyšeném úryvku detektivníh příběhu - stručně ppíše dům/byt Žák: - pjmenuje běžné ptraviny a ppíše svůj typický jídelníček - jednuchými větami ppíše svůj způsb nakupvání ptravin - pstihne hlavní bdy slyšenéh ppisu přípravy jednduchéh jídla - stručně, jednduchým způsbem ústně ppíše přípravu nárdníh jídla své země - dpví na tázky dtazníku svém pitném režimu - zeptá se na mnžství - rzumí hlavním bdům čtenéh nvinvéh článku významu sli a cukru - pstihne hlavní bdy v čteném, krátkém nvinvém článku vztahu lidí k jídlu a vaření v restauraci - pžádá stůl a bjedná si jídl - rzumí tázkám zábavnéh vědmstníh kvízu - jednduchým způsbem prvná kvalitu, vlastnsti, vzhled, charakter věcí, zvířat, lidí, činnstí Učiv ppis dmu/bytu (inzerát) JOB MATTERS car mechanic Tls and their use, The fuel system, Engines (Unit 5 - Unit 8) 9. LEKCE 1. Gramatika pčitatelná a nepčitatelná pdstatná jména vyjádření nějaký, jeden dtaz a vyjádření mnžství 2. stupeň přídavných jmen 2. Slvní zásba jídl a pití baly jídla vaření ppisná přídavná jména 3. Funkce vazby a fráze spjené s návštěvu restaurace JOB MATTERS car mechanic The ignitin, The electrical system, Inside the car, Transmissin and gearbx (Unit 9 Unit 12) -37-

38 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 3. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: - pstihne hlavní bdy čtenéh ppisu zvláštníh místa - gramaticky správně se zeptá na nej místa ve své zemi a na pdbné tázky dpví - rzumí infrmacím z turistickéh průvdce - jednduchým způsbem, ústně i písemně ppíše svje měst z turistickéh phledu - pstihne hlavní pintu pslechvéh textu cuch-surfing - sdělí kamarádvi infrmace prázdninvých plánech - pstihne hlavní bdy v čteném, krátkém webvém článku cestvání - rzumí čtenému, detailnímu ppisu dvlené - pstihne hlavní myšlenku slyšenéh, detailníh ppisu djmu z dvlené - rzumí detailním infrmacím v jednduchém, ale méně bvyklém ppisu buducích událstí - em si rezervuje pkj v htelu na základě infrmací v bržuře Žák: - pstihne hlavní bdy čtenéh ppisu každdenníh živta v cizím městě a zaujme k bsahu své stanvisk - zaznamená detailní infrmace ze slyšenéh vyprávění nárdních zvyklstech lidí v různých zemích Učiv 10. LEKCE 1. Gramatika 3. stupeň přídavných jmen vyjádření plánvané buducnsti vyjádření předvídání a předpvědi 2. Slvní zásba místa a budvy ve městě příslvečná určení času prázdniny, dvlená 3. Slhvý útvar struktura elektrnickéh bjednávka/rezervace 1. Gramatika tvrba příslvcí (dvzvání d přídavných jmen), mdifikátry vazba slvesa s infinitivem členy 2. Slvní zásba pjmenvávání zvyklstí a byčejů vybrané slvní braty internet a technlgie klem nás -38- frmálníh dpisu: JOB MATTERS car mechanic Wheels and tyres, The car bdy, The brakes, The suspensin and steering (Unit 13 Unit 16) 11. LEKCE

39 Výsledky vzdělávání - prvná s kamarádem svůj názr na typické prjevy a činnsti lidí v jiných zemích - pstihne základní infrmace z čtenéh, naučně-zeměpisnéh článku a zaujme k bsahu sdělení své stanvisk - pstihne ve čteném textu vazby slvesa s infinitivem - vyjádří své sny a plány - pstihne hlavní bdy v čteném, krátkém nvinvém článku vztahu lidí k jídlu a vaření - zavlá si taxíka, kupí si jízdenku Žák: - pstihne hledané infrmace ve slyšeném rzhvru - rzumí tázkám typu: byl jsi někdy v viděl jsi někdy a dpví na ně - s przuměním dpví na tázky běžných živtních zkušenstech - zeptá se vrstevníka, která místa ve světě navštívil a na pdbnu tázku dpví a blíže specifikuje - ve čteném rzhvru pstihne hledané infrmace - vytvří zjišťvací a dplňvací tázky a dpví na ně Učiv 3. Funkce vazby a fráze spjené s bjednáváním taxíku a nákupem jízdenky JOB MATTERS car mechanic Cling and heating, Engines and fuels ld and new, Vehicle types (Unit 17 Unit 19) 12. LEKCE 1. Gramatika předpřítmný čas vyjádření prvnání pmcí minuléh času prstéh a předpřítmnéh času pakvání: tvrba tázek 2. Slvní zásba 3. tvar nepravidelných slves pakvání slvní zásby (skupiny slv) 3. Výslvnst větný důraz výslvnst 3. tvaru nepravidelných slves JOB MATTERS car mechanic Service and repair, Prtecting the envirnment, Mtrbikes and welding (Unit 20 Unit 22) -39-

40 OBČANSKÁ NAUKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) Obecné cíle vyučvacíh předmětu Obecným cílem předmětu bčanská nauka v dbrném šklství je pskytnut žákům takvé splečenskvědní vzdělání, jež je tereticky i prakticky připraví na aktivní bčanský živt v demkratické splečnsti. Výchva k demkratickému bčanství vede žáky ke kmpetentnímu kritickému myšlení a samstatnému rzhdvaní v duchu hesla:,,každý je strůjcem svéh štěstí. Žáci si jsu schpni sami sestavit žebříček svých hdnt, tak aby mhli být aktivními a slušnými bčany a zárveň si uvědmují mžné následky svéh jednání bude-li v rzpru s mrálními či právními nrmami demkratické splečnsti. Student si je vědm, že lidská činnst směřvána k prspěchu celé splečnsti, má užitek i pr každéh jedntlivce v dané splečnsti, tedy i pr žáka saméh. b) Charakteristika učiva Obsah učiva navazuje na vědmsti a kmpetence získané v průběhu předešléh vzdělávání. Seznamuje žáky s psychlgií sbnsti a sciální psychlgií, s prblematiku partnerských vztahů, s vlivem nábženství na živt jedntlivce, splečnsti a vývj mezinárdních vztahů. D učiva bčanské nauky spadají také státprávní záležitsti, základy eknmie, mderní dějiny naší země a její aktuální pstavení v mezinárdním kntextu. Dále budu studenti infrmváni glbálních, válečných a eklgických prblémech dnešníh světa. c) Pjetí výuky Vyučující pužívají při výuce buďt učebnici bčanské nauky pr střední dbrná učiliště neb ZSV v kstce, rvněž mhu pužívat pwer pintvé prezentace a šklu zakupené materiály z prjektu nadace Člvěk v tísni Jeden svět na šklách. Žákům učitel dpručuje zapsat si prbranu látku d sešitu. Důraz je kladen na frntální výuku, jež intenzivněji rzvíjí klíčvé kmpetence žáků, především na skupinvu práci a interaktivní hry. Žáci získávají aktuální infrmace prstřednictvím medií a jsu schpni je samstatně interpretvat. Při výuce by se měly pužívat také názrné pmůcky jak jsu mapy, brazvé materiály a audivizuální technika. Učitel navazuje na znalsti, které žáci získali zejména v hdinách eknmie, českéh jazyka, eklgie a bilgie, případně i pznatky z dbrných předmětů. d) Hdncení výsledků žáků Dvakrát za plletí vypracují žáci písemnu práci z prbranéh učiva. Jedenkrát za plletí interpretují splužákům aktuální infrmace dění ve světě. Nejméně jedenkrát za plletí je každý žák vyzkušen ústně. Žáka nehdntíme za přesnu interpretaci látky, ale za celkvé pchpení a svjení učiva a za schpnst jeh -40-

41 interpretace vlastními slvy dle vlastníh chápání a přesvědčení. Hdncení také přilíží ke schpnsti žáka aplikvat svjené vědmsti. e) Příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat Předmět rzvíjí především schpnst kritickéh myšlení, samstatnéh rzhdvání a zdpvědnsti za své jednání. Získané vědmsti, pznatky a dvednsti je žák schpen pužít při řešení praktických tázek svéh živta. Předmět je přípravu na praktický živt i na celživtní vzdělávání. -41-

42 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: uvědmuje si vlastní sbnst, charakterizuje její základní slžky, vyjmenuje lidské etapy v živtě a uvede jejich základní charakteristiky, debatuje mžnstech rzvje tělesné i duševní stránky sbnsti uvědmuje si škdlivé faktry, které půsbí negativně na zdraví člvěka, ppíše sciálně patlgické jevy a debatuje svých zkušenstech s nimi, bjasní rizika užívání návykvých látek a dvede psudit význam státu při chraně zdraví a živta bčanů. diskutuje a argumentuje etice partnerských vztahů, aplikuje znalsti sciálně patlgických jevů a jejich vliv na sužití v rdině, diskutuje rvnprávnsti mužů a žen dkáže sestavit svůj i rdinný rzpčet, je schpen diskutvat nad řešení krizvých situací a zaujímá k jejich řešení vlastní pstje, uvede příklady sciálníh zajištění bčanů ppíše strukturu sučasné české splečnsti, uvede příklady rasvých, nárdnstních a etnických prblémů a navrhne jejich mžné řešení, bjasní na knkrétních příkladech jak vzniká napětí a knflikty mezi majritu a některu z minrit uvede knkrétní příklady gencidy na území ČR i ve světě, ppíše jakým způsbem byli likvidváni plitičtí dpůrci v bdbí ttality definuje c je t nábženství, hnutí a sekta, vyjmenuje základní světvá nábženství, bjasní c je t víra a atheismus, vysvětlí rzdíl mezi nábženstvím a církví, debatuje transcendentnu dvede psudit vliv médií a reklamy na živtní styl jedince, je schpen vyhledávat infrmace v různých zdrjích a zjistit si jejich bjektivitu, dkáže definvat ppulismus a jeh rizika Tematické celky 1. Člvěk v lidském splečenství 1.1 Osbnst člvěka, etapy lidskéh živta, duševní a tělesný rzvj lidské sbnsti. 1.2 Živtní styl, stres a duševní hygiena, rizikvé faktry pškzující zdraví člvěka, sciálně patlgické jevy, nebezpečí kuření, alkhlu a užívání drg. Význam státu při chraně zdraví a živta bčanů. 1.3 Partnerské vztahy a sužití v rdině. Pstavení mužů a žen v rdině a ve splečnsti. Prblém rvnprávnsti a feminismu. 1.4 Hspdaření jedntlivce a rdiny. Řešení krizvých situací, sciální zajištění bčanů. 1.5 Lidská splečnst a splečenské skupiny, sučasná česká splečnst, rasy, etnika, nárdy a nárdnsti, emigrace a imigrace, majrita, minrita. 1.6 Gencida v dbě 2. světvé války, jmenvitě Židů, Rmů, Slvanů a plitických dpůrců. Likvidace plitických dpůrců v bdbí ttality. 1.7 Víra a atheismus, nábženství a církve, nábženská hnutí, sekty, fundamentalismus, mrálka a sučasný svět 1.8 Mediální braz krásy lidskéh těla a kmerční reklama. Svbdný přístup k infrmacím, funkce medií, kritický přístup k mediím. Ppulismus a vliv masvých vzdělávacích prstředků na myšlení a chvání veřejnsti. -42-

43 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 2. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: vysvětlí význam lidských práv včetně práv dětí, ví kam se brátit v případě, že jsu prušvána jeh lidská práva charakterizuje demkracii a bjasní jak funguje, uvede příklady principů na nichž stjí, diskutuje správnsti demkracie jakžt státníh zřízení dkáže definvat pjem stát a vyjmenuje je funkce, základní znaky a základní dkumenty, bjasní úlhu demkratickéh státu a dělbu mci ppíše český plitický systém, bjasní úlhu plitických stran a vyjmenuje plitické strany v ČR a zařadí je v rámci pl. spektra, ppíše vlební systém v ČR na základě reálných událstí uvede příklady plitickéh radikalismu a extremismu, uvede příklady rasistických prjevů a jejich symblů, diskutuje extremismu a radikalismu. vysvětlí a uvede příklady bčanské participace, vysvětlí důležitst bčanské angažvansti, je schpen uvědmit si důležitst schpnsti multikulturníh sužití v dnešní splečnsti, vysvětlí důležitst bčanské dpvědnsti dvede psudit důležitst existence práva v lidské splečnsti, bjasní c je t práv a právní řád, vyjmenuje jaké jsu druhy právních vztahů, definuje c je t právní stát a dvede ppsat fungvání sudníh systému v ČR ppíše, jaké závazky vyplývají pr člvěka ze smluv, uvede příklady majetkvých vztahů, charakterizuje sukrmé vlastnictví, je si vědm své dpvědnsti za škdu již se dpustí svým jednáním vysvětlí práva a pvinnsti mezi dětmi a Učiv Člvěk jak bčan 2.1 Lidská práva jejich bhajvání a mžné zneužívání. Veřejný chránce práv. Práva dětí. 2.2 Pdstata, základní hdnty a principy demkracie 2.3 Stát a jeh funkce, právní základy státu, ústava, plitický systém ČR, struktura veřejné správy a samsprávy. 2.4 Plitika a plitické strany, vlby. Plitický systém. 2.5 Plitický radikalismus a extremismus becně i v ČR, její symblika. Mládež a extremismus. 2.6 Občanská splečnst, participace, multikulturní sužití, bčanská dpvědnst. 3. Člvěk a práv 3.1 Vznik a pdstata práva, právní řád, práv a mrálka, právní vztahy. Právní stát, právní chrana, sustava sudu v ČR, právnická pvlání 3.2 Občanské práv, majetkvé vztahy, vlastnictví, smluvy, dpvědnst za škdu.

44 Výsledky vzdělávání rdiči, mezi manželi, diskutuje a argumentuje důležitsti manželství jakžt instituce, dvede psudit důležitst chrany práv dítěte, diskutuje a argumentuje vhdnsti adpce a pěstunské péče Učiv 3.3 Rdinné práv, manželství, práva dítěte, adpce a pěstunská péče a vyživvací pvinnst. definuje c je t pracvní práv, pracvní pměr, dkáže vyjmenvat nutné náležitsti pracvní smluvy, bjasní vzájemná práva a pvinnsti zaměstnanců a zaměstnavatelů bjasní pjmy záknné a nezáknné jednání, debatuje úměrnsti sankcí zaktvených v právním řádu ČR, vyjmenuje rgány činné v trestním řízení a jejich funkci. 3.4 Pracvní práv, pracvní pměr, práva a pvinnsti zaměstnanců a zaměstnavatelů. 3.5 Trestní práv, trestní dpvědnst, tresty a chranná patření, rgány činné v trestním řízení, specifika trestné činnsti a trestání mladistvých -44-

45 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 3. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: vysvětlí význam událstí, které se pjí se státními svátky ČR, ppíše událsti veducí ke vzniku ČSR, charakterizuje sbnst T.G. Masaryka, debatuje správnsti krků vlády ČSR v letech , uvede příklady zlčinů nacismu a kmunismu, debatuje nebezpečích ttalitních režimů, uvede příklady bje za lidská práva v bdbí kupace a ttality, vysvětlí událsti z listpadu 1989 a příčiny rzpadu ČSR vyjmenuje státní symbly a jejich význam, vysvětlí s jakými histrickými událstmi jsu spjené, vyjmenuje rganizace v nichž je ČR členem a čím se tyt rganizace zabývají ( EU, NATO, OSN), ppíše aktuální dění v EU, diskutuje významu Evrpské integrace vysvětlí pjem glbalizace, dvede vyjmenvat základní glbální prblémy, je schpen určit příčinu, vývj a nastínit jejich mžné řešení Tematické celky 4. Česká republika, Evrpa a svět 4.1 Vznik ČSR, T.G.Masaryk, první republika, Mnichv a její likvidace, 2. světvá válka, zlčiny nacismu, nastlení kmunistické diktatury, kmunistický režim v padesátých letech, Pražské jar, kupace vjsky Varšavské smluvy, nrmalizace, Charta 77, listpad 1989, rzpad ČSR. 4.2 Státní symbly ČR, ČR a její susedé. Pstavení ČR ve světě, NATO, OSN, EU a Evrpská integrace. 4.3 Glbalizace, glbální prblémy, sučasný svět, bhaté a chudé země. 4.4 Světvá nábženství, hnutí a sekty. 4.5 Mezinárdní vztahy, sféry vlivu. Ohniska napětí a knfliktů. Nebezpečí nesnášenlivsti a terrismu. na základě znalsti světvých nábženství ppíše civilizační sféry sudbéh světa uvede největší světvé mcnsti, bjasní jejich vliv na vývj mezinárdních vztahů, vyvdí příčiny napětí a knfliktů v sučasném světě, dvede psudit nebezpečí terrismu -45-

46 FYZIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem předmětu fyzika je dát základy pr jejich celživtní vzdělávání a sučasně připravit na úspěšný živt v praktickém živtě. Žáci by měli mít vlastní názr na danu prblematiku, měli by se naučit využívat vše, c jim usnadní jejich práci. Měli by také, a t hlavně při řešení slžitějších úklů, pužít výpčetní techniku. Cíle vzdělávací blasti: navázat a dále rzvíjet zájem žáků zkumání přírdních jevů a záknitstí naučit žáky využívat různé metdy zkumání: metdy racinálníh uvažvání, empirické metdy (měření, pkusy, pzrvání) v průběhu celéh bdbí se zamýšlet nad průběhem a příčinami různých přírdních prcesů, učit žáky frmulvat, jak tyt prcesy prbíhají a v mezích mžnstí frmulvat dpvědi rientace v hlavních pjmech frmu praktických činnstí vést žáky k šetrnému chvání k přírdním systémům rzebrat prblematiku bnvitelných a nebnvitelných zdrjů energie (zaměření regin, republika, glbální) ukazvat suvislsti mezi přírdními pdmínkami a živtem lidí učit je získat správné návyky chvání. b) charakteristika učiva Vzdělávací blast fyziky zahrnuje část prblémů spjených se zkumáním přírdy, přírdních záknitstí a získaných faktů. T dává příležitst pznávat přírdu jak systém a chápat, že její sučásti jsu vzájemně prpjeny (chemie, bilgie), půsbí na sebe a vlivňují se. Učiv by měl být naplněn zejména: rzvíjením dříve získaných základních znalstí ze ZŠ fungvání přírdních prcesů a záknitstí prhlubením vědmstí a znalstí využitím pzrvání, měření a jejich zpracváním a vlastní interpretací získaných dat, která se žáci snaží zhdntit z různých phledů a hledají mezi nimi suvislsti učiv je rzdělen d 10 tématických kruhů c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí a)sbnstní výchva tt téma se nejlépe uplatňuje při řešení frntálních prací a při práci ve skupině. Žák musí nejen przumět zadané úlze, musí se také při své činnsti vládat, umět splupracvat s statními, zvládat vlastní chvání, pdřídit se tmu, kd má větší znalsti. V blasti pstjů se učí utvářet pstj k sbě i druhým. Učí se hdntit pmc a splupráci -46-

47 výchva k myšlení v glbálních suvislstech - žák by si měl uvědmit při prbírání různých záknů (Newtnvy z.;ohmův z. ),učivu atmech (M.Skldwská, ) důležitst těcht sbnstí z celéh světa. multikulturní výchva výchva dtýkající se lidských vztahů je uplatňvána především dbru vnitřní atmsféru ve výuce, pchpením prblému žáka učitelem a pačně vhdným chváním žáka k učiteli. V hdinách má být klidná atmsféra a vzájemná důvěra. envirnmentální výchva vede žáky k pchpení vztahů člvěka a přírdy. Tyt vztahy je mžn využít při výuce témat: gravitační síla; Archimédův z., Pascalův z., zákny drazu a lmu světla Pchpení vztahů vede k uvědmvání si pdmínek živta a mžnsti jeh hržení (např. téma: přeměna energie; plvání těles = eklgické katastrfy). d) výukvé strategie (pjetí výuky) Ve výuce fyziky je největší důraz kladen na názrnst výuky (brázky, mdely, diapzitivy, vide, digitální učebnice) klasicku metdu, metdu racinálníh uvažvání pmcí pkusů diskuzí, řešením prblémvých úlh empirické metdy měření, pzrvání dělení třídy na skupiny, které řeší samstatné úkly s následnu prezentací výsledků při práci žáci pužívají na zápis a nákresy grafů sešit pmcí výpčetní techniky (Excel-grafy funkcí; digitální učebnice fyziky). matematika využití výrazů při dsazvání d vzrců; lineární rvníce při řešení phybvých stavů, elektrtechnických bvdů; kvadratická funkce využití při řešení nervnměrných phybů; funkce řešení sil mezi atmy, pravděpdbnst v kvantvé fyzice; pslupnsti závislst vlastnstí atmů; kuželsečky balistická křivka; diferenciální pčet změny veličin v čase. e) hdncení výsledků žáků Žáci jsu hdnceni za přesné vyjádření fyzikálních záknů, za schpnst rientvat se v dané fyzikální látce a dvednst aplikvat daný fyzikální prblém na dbrnu praxi. Žáci jsu hdnceni i za aktivitu v hdinách. K hdncení žáka ve fyzice budeme užívat tyt metdy: ústní zkušení (výhda rychle se najde příčina neznalsti) písemné zkušení (výhda - ve stejné dbě se vyzkuší více žáků) didaktický test referát jednu za plletí vypracuje žák referát na vybrané (zadané) téma K celkvému hdncení se mhu pužít další (pmcné) metdy: dtazník rzhvr s žákem (výhda žák může prezentvat svůj vlastní názr) vhdné je i využít sebehdncení a hdncení žáků navzájem. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmunikativní kmpetence byli připraveni se vyjadřvat přesně, srzumitelně uměli frmulvat a bhájit svůj názr -47-

48 dkázali zpracvat jednduchý dbrný text Kmpetence k řešení prblémů przuměli zadání prblému dkázali řešit samstatně prblémy získali infrmace k jeh řešení určili pstup řešení prblému vyhdntili správnst pstupu věřili správnst pstupu Persnální kmpetence správně se učit, umět si vytvřit učební plán stanvit jeh jedntlivé části, lgicku návaznst využít ke své výuce zkušenstí statních učit se na základě zprstředkvaných zkušenstí Sciální kmpetence umět pracvat ve skupině pdílet se na tvrbě splečných pracvních činnstí Mediální kmpetence pužívat infrmace z tisku, dbrných časpisů pužívat výpčetní techniku předávat tyt získané infrmace splužákům frmu např. referátu Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti fyzika se zaměřuje na rzvj a upevňvání lgickéh myšlení a dvednstí rzvíjí lgické myšlení a tím vede žáky k dpvědnsti a sebevědmí připravuje je k vyhledávání a psuzvání infrmací, dvednsti diskutvat kntrverzních tázkách a hledání kmprmisů Člvěk a živtní prstředí pmáhá žákům k rzvji vědmí a dpvědnsti za udržení hdnt živtníh prstředí a správně je interpretvat rzvíjí schpnst pchpit suvislsti mezi různými jevy v prstředí rzvíjí schpnst aktivně se pdílet na řešení envirnmentálních prblémů chápe pstavení člvěka v glbalizvaném světě Člvěk a svět práce: fyzika výrazným způsbem rzvíjí schpnst při práci s infrmacemi, při jejich vyhledávání a vyhdncvání vede žáky k schpnsti se naučit zrientvat se ve světě práce jak celku, naučit se jej hdntit a srvnávat vede k uvědmění si významu celživtníh vzdělávání k aktivnímu pracvnímu živtu a úspěšné prfesní kariéře Infrmační a kmunikační technlgie: fyzika pskytuje nástrje pr zpracvání a předávání infrmací, připraví pr efektivní práci s prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií pr řešení praktických úklů naučí žáky vyhledávat a zpracvávat infrmace pr účely uplatnění v praxi i pr další vzdělávání -48-

49 ROZPIS UČIVA FYZIKA 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: 5. dkáže vysvětlit vlastními slvy význam fyziky pr techniku a živt; dkáže určit jedntky hlavní, vedlejší, dvzené rzliší pjem trajektrie, dráha; rzliší druhy phybu pdle rychlsti, seznámí se s Galileih principem chápe, že rychlst vlnéh pádu nezávisí na hmtnsti tělesa definuje zákny setrvačnsti, síly, akce a reakce definuje tyt veličiny; zdůvdní, kdy tělesa knají mechanicku práci pjmenuje gravitační sílu jak příčinu jevů půsbení Země na tělesa, ppíše vlastnst těles gravitaci ví c je t tlak, je schpen vysvětlit Pascalův a Archimédův zákn a určit jejich praktické využití definuje pjem teplta, umí změřit tepltu ve C vysvětlí pjem vnitřní energie tělesa a způsby její změny, zná první větu termdynamiky Dieselův mtr, Carntův cykl jak ideální cyklus vymezí pjmy: tání, tuhnutí, vypařvání, kndenzace, sublimace, desublimace vysvětlí vznik síly na kmitavý phyb, bjasní pjem výchylka, max. výchylka rientuje se v základních pjmech, základní vlastnsti zvuku, frmuluje základní vlastnsti ultrazvuku, infrazvuku, určí tělesa, která jsu zdrjem zvuku, chápe negativní vliv hluku Učiv 1. Úvd fyziky. jedntky Obsah metdy a význam 1.2. Fyzikální veličiny a jejich 2. Mechanika 2.1.Trajektrie,dráha, hmtnéh rychlst bdu, rvnměrný phyb p kružnici. Galileih princip relativity 2.2.Zrychlení bdu,vlný pád hmtnéh 2.3.Vzájemné půsbení těles. Síla. Newtnvy zákny 2.4.Mechanická práce a energie, zákn zachvání mechanické energie phyb 2.5.Newtnův gravitační zákn, a radiálním pli v hmgenním 2.6.Mechanika tekutin, tlak, Pascalův zákn, Archimédův zákn 3. Mlekulvá fyzika a termika 3.1.Teplta, tepltní rztažnst látek. 3.2.Vnitřní energie, práce, tepl, první věta termdynamiky. změny. 3.3.Kruhvý děj, tepelné mtry 3.4.Struktura látek, fázvé 4. Mechanické kmitání a vlnění, akustika 4.1.Kmitavý phyb, matematické kyvadl, těles na pružině 4.2.Mechanické vlnění, šíření vlnění v prstru -49-

50 Výsledky vzdělávání uvede, kdy těles nese el. nábj, uvede vlastnsti nábje, ppíše silvé půsbení nábjů zná Ohmův zákn, je schpen určit napětí a prud v jednduchém bvdu ví jaký je rzdíl mezi vdičem a plvdičem, jak funguje dida rzdělí látky pdle chvání v MP, určí ple klí vdiče prtékanéh prudem zná princip výrby el. prudu v generátrech, chápe výhdy transfrmace prudu pr přens el. energie rientuje se v základních pjmech, pužívá mdel světelnéh paprsku, vysvětlí pjmy předmět, braz (skutečný, neskutečný), ppíše zbrazení rvinných zrcadel, načrtne knstrukci brazu, vyjmenuje kulvá zrcadla, pjmenuje: ptická sa, vrchl, hnisk, plměr křivsti, hniskvá vzdálenst, předmětvá a brazvá vzdálenst, střed ptické plchy, vysvětlí pjem ččka, vyjmenuje druhy čček, pjmenuje: střed ptické plchy Učiv 4.3.Akustika, zvuk, zdrje zvuku, infrazvuk, ultrazvuk, rychlst šíření zvuku, intenzita zvuku 5. Elektřina a magnetismus 5.1.Elektrstatické ple, elektrický nábj a jeh vlastnsti, Culmbův zákn. 5.2.Elektrický prud v látkách, jednduchý elektrický bvd, Ohmův zákn v klí vdiče transfrmace 5.3.Plvdiče, PN přechd, dida 5.4.Magnetické ple, MP ple 5.5.Vznik střídavéh prudu, a napětí, rzvd el. energie prudu 6. Optika 6.1.Odraz a lm světla, ptické sustavy, zrcadla 6.2.Ččky, zbrazení ččku. 6.3.Ok, jak ptická sustava. Optické přístrje. přehled 6.4.Elektrmagnetické elektrmagnetickéh záření záření, ppíše k jak pticku sustavu, bjasní: akmdace, blízký a vzdálený bd, vyjmenuje vady ka a jak je dstranit, charakterizuje ptické přístrje uvede druhy elektrmagnetickéh záření a jejich vlastnsti zná pjmy hlavní a vedlejší kvantvé čísl, magnetické kvantvé čísl rzlišuje pjmy: nuklid, iztp, nuklen zná druhy radiaktivníh záření a způsby 7. Atmvá a jaderná fyzika 7.1. Atmvá fyzika, elektrnvý bal atmu 7.2. Jaderná fyzika, stavba atmvéh jádra 7.3. Radiaktivita -50-

51 Výsledky vzdělávání chrany před jejich účinky uvede, kdy hvříme jaderné reakci, vysvětlí, jaká reakce vzniká v jaderném reaktru, určí paliv reaktru, bjasní princip reaktru, zná nebezpečí zneužití jaderné energie pjmenuje Sluneční sustavu planety, planetky, měsíce, kmety, meterity, meziplanetární látky, vysvětlí vznik Sluneční sustavy vysvětlí vzdálenst hvězd, hmtnst hvězd Učiv 7.4..Jaderné reakce, jaderná energetika, jaderná bmba 10. Astrfyzika 10.1.Sluneční sustava 10.2.Základní údaje hvězdách -51-

52 CHEMIE Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu - výuka chemie má zprstředkvat žákům subr vybraných pznatků, dvednstí a znalstí ptřebných pr sbní i pracvní živt - cílem vzdělání v chemii není jen znalst faktů a názrů, ale snaha přimět žáky klást si tázky klním světě a předlžené názry a infrmace psuzvat - výuka chemie přispívá k hlubšímu a kmplexnímu pchpení přírdvědných jevů a záknů, má přispívat k frmvání žáducích vztahů k přírdnímu prstředí b) charakteristika učiva živtě Výuka chemie směřuje k tmu, aby žáci uměli využívat pznatků v praktickém i dbrném vzdělávání: - analyzvat jednduché chemické prblémy - prvádět experimenty, zpracvávat je a vyhdncvat získané údaje - vyhledávat v dbrném textu a interpretvat pznatky - psudit eklgické suvislsti a vliv činnstí člvěka na slžky živtníh prstředí a mžnsti jeh chrany Žáci mají získat základní představy struktuře látek, stavebních částicích a chemických dějích, přehled vlastnstech a praktickém využití chemických látek prbíraných v rámci učiva; znát základní chemických názvslví, rientvat se v peridické tabulce prvků. c) pjetí výuky - výklad učiva je knfrntván se znalstmi žáků ze ZŠ, znalsti jsu dplňvány a rzšiřvány - d výkladu jsu prstřednictvím videa zařazvány jednduché pkusy - získané infrmace, např. z dbrné literatury, využívají v diskusi k prblematice chemických látek, z hlediska jejich vlivu na živé rganizmy - žáci pravidelně pracují s peridicku tabulku prvků - všude tam, kde t učiv umžňuje, je zařazvána prblematika tvrby a chrany živtníh prstředí - žákům jsu zdůrazňvány negativní důsledky kuření, alkhlismu, pžívání narktik, apd. - výuka je zaměřena na buducí praxi a využití materiálů (hlavně kvy) d) hdncení výsledků žáků - průběžné hdncení znalstí, např. rientačním zkušením - hdncení pužívání správné terminlgie, hdncení jedntlivých tématických celků - suhrnné pakvání a celkvé hdncení - důraz je kladen na przumění učivu a uplatnění získaných znalstí v praxi e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - pzitivní pstj a pchpení významu přírdy a živtníh prstředí pr člvěka jak celku - mtivace k celživtnímu přírdvědnému vzdělávání a využití v praxi - rzvíjení pvědmí základních eklgických záknitstech a negativních dpadech půsbení člvěka na živtní prstředí (PT člvěk a živtní prstředí) -52-

53 Rzpis učiva CHEMIE 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Tematické celky Žák: Žák: dkáže prvnat fyzikální a chemické vlastnsti různých látek; ppíše stavbu atmu, vznik chemické vazby; zná názvy, značky a vzrce vybraných chemických prvků a slučenin; ppíše charakteristické vlastnsti nekvů, kvů a jejich umístění v peridické sustavě prvků; ppíše základní metdy ddělvání slžek ze směsí a jejich využití v praxi; vyjádří slžení rztku a připraví rztk pžadvanéh slžení; vysvětlí pdstatu chemických reakcí a zapíše jednduchu chemicku reakci chemicku rvnicí; prvádí jednduché chemické výpčty, které lze využít v dbrné praxi; vysvětlí vlastnsti anrganických látek; tvří chemické vzrce a názvy vybraných anrganických slučenin; charakterizuje vybrané prvky a anrganické slučeniny a zhdntí jejich využití v dbrné praxi a v běžném živtě, psudí je z hlediska vlivu na zdraví a živtní prstředí; Žák: charakterizuje základní skupiny uhlvdíků a jejich vybrané deriváty a tvří jednduché chemické vzrce a názvy; uvede významné zástupce jednduchých rganických slučenin a zhdntí jejich využití v dbrné praxi a v běžném živtě, psudí je z hlediska vlivu na zdraví a živtní prstředí; charakterizuje bigenní prvky a jejich slučeniny; charakterizuje nejdůležitější přírdní látky; ppíše vybrané bichemické děje. 1. Obecná chemie a anrganická chemie 1.1 Atm 1.2 Mlekula 1.3 Chemická vazba 1.4 Chemická symblika a názvslví 1.5 Chemické reakce 1.6 Chemické rvnice 1.7 Peridická sustava prvků 1.8 Částicvé slžení látek, chemické látky a jejich vlastnsti, směsi a rztky 1.9 Výpčty v chemii 1.10 Chemické prvky 1.11 Vybrané prvky v běžném živtě a praxi (nekvy, kvy) 1.12 Slučeniny a názvslví anrganických slučenin 1.13 Vybrané anrganické slučeniny v běžném živtě a dbrné praxi (xidy, kyseliny, hydrxidy a sli), názvslví 2. Organická chemie a bichemie 2.1. Vlastnsti atmu uhlíku 2.2. Jednduché rganické slučeniny a názvslví 2.3. Vybrané rganické slučeniny v běžném živtě a dbrné praxi 2.4. Chemické slžení živých rganismů 2.5. Přírdní látky, bílkviny, sacharidy, lipidy, nuklevé kyseliny, bikatalyzátry, bichemické děje -53-

54 Rzpis učiva CHEMIE 2. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: uvede významné zástupce rganických slučenin a zhdntí jejich využití v dbrné praxi a v běžném živtě, psudí je z hlediska vlivu na zdraví a živtní prstředí uvede slžky výfukvých plynů pzná pdstatu phnných hmt, lejů a mazadel rganická chemie rpa, uhlí, plyny a další významné látky zná slžení látek pužívaných v praxi Tematické celky 1. Organická chemie 1.1 Opakvání učiva 1. rčníku 1.2 Chemie v garáži praktické využití rganických slučenin 1.3 Ne/bnvitelné zdrje uhlvdíků se zaměřením na mtrvá vzidla 1.4 Rpa, uhlí, plyny a další významné látky 1.5 Slžení barev, laků, ředidel a dalších látek 1.6 Bezpečnst při práci s chemickými látkami 1.7 Prevence a negativní vliv mamných látek na rganismus -54-

55 ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Umžňuje získání pznatků v blasti bilgie a eklgie vede k pchpení základních bilgických a eklgických jevů, vztahů a suvislstí k pchpení významu přírdy a živtníh prstředí pr člvěka vede k uvědmění si glbálních prblémů živtníh prstředí seznamuje s přístupy řešení prblémů prstředí a s chranu přírdy rzvíjí dvednsti v blasti vyjadřvání a kmunikace rzvíjí schpnsti předvídat a dmýšlet zásahy a vlivy člvěka na ŽP vede k rzvji glbálníh přístupu řešení prblémů prhlubuje systémvé uvažvání vede k rzvíjení demkratických prvků v péči ŽP b) charakteristika učiva bsah navazuje na pznatky, které žáci získali na základní škle učiv je rzdělen d dvu blastí zájmů - bilgie a eklgie, je rzdělen d 3 tématických kruhů v úvdní části si žáci prhlubí a rzšíří vědmsti základních znacích a prjevech živta, bilgické pdstaty člvěka, základních pdmínkách existence a vlivech klníh prstředí na jeh živt. v další části se seznámí se základy eklgie, učí se chápat principy běhu látek a tku energie v přírdě, seznámí se s příklady eksystémů, typy krajin a s principy dynamické rvnváhy v psledním tematickém celku se věnuje pzrnst prblematice sučasnéh vztahu člvěka k živtnímu prstředí. bsah učiva respektuje zájem žáků a specifika danéh bru c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka vede k psílení citvéh, hdntvéh a uvědměléh vztahu k přírdě. vede k rzvíjení etické a estetické stránky sbnsti žáka přispívá k aktivnímu přístupu k chraně a tvrbě živtníh prstředí a k ddržvání zásad trvale udržitelnéh rzvje v sbním i prfesním živtě usiluje zřetelný psun sciálních nrem ve prspěch udržitelnéh způsbu živta pmáhá utvářet eklgicky příznivé hdntvé rientace vede k vytváření spluzdpvědnsti za sučasný i buducí stav ŽP a splečnsti d) výukvé strategie (pjetí výuky) Důraz je kladen na názrnst výuky: využití brázků, mdelů, diapzitivů, filmů, videa upřednstňvání aktivizujících metd - beseda, exkurze, diskuse, prblémvé úkly, hry -55-

56 práce ve skupinách práce s infrmačními technlgiemi využití prvků estetické výchvy (kresba, literatura ) metdy pzrvání pkusy e) hdncení výsledků žáků Hdnceny jsu: hlubka przumění pznatků písemný i ústní prjev míra svjení dvednstí při plnění praktických úklů aplikace získaných pznatků na řešení knkrétních prblémů (jednu za plletí vypracují žákvský prjekt témata Autmbilismus a ŽP, Vztah bru studia k ŽP) chta samstatně pracvat, tvřit a frmulvat vlastní názry f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: a) Kmpetence k řešení prblémů d výuky zařazeny prvky prblémvéh vyučvání b) Kmpetence kmunikativní pdpruje příležitst pr vytváření vlastníh názru, jeh bhájení a rzvíjí schpnst argumentvat a frmulvat vlastní pstje (např. témata Péče zdraví, Zdraví a nemc, Glbální prblémy ŽP atd. ) využity strategie beseda, diskuse, exkurze, hry c) Persnální a sciální kmpetence rzvíjí schpnst vytvářet a uspřádat dkumentaci, zpracvat srzumitelné suvislé texty a zvažvat různé zdrje dat ( žákvské prjekty, referáty atd.), využity strategie prblémvé úkly, hry, prjektvá výuka rzvíjí schpnsti pracvat v týmu (skupinvé aktivity), chtu učit se d druhých aučit druhé,využity strategie prblémvé úkly, hry rzvíjí mezilidské vztahy (ve třídě, glbální úrvni viz glbální prblémy lidstva i na úrvni buducích generací viz TUR atd.) d) Matematické kmpetence práce s grafy, analýza dat e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi při zpracvání žákvských prjektů,skupinvých úklů i individuální přípravě na vyučvání využíván internet, textvé a datvé editry, výukvé prgramy, data prjektr atd. samstatná i skupinvá práce s infrmacemi Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti -56-

57 vlbu vhdných metd a frem výuky jsu studenti vedeni k rzvji sciálních a kmunikačních dvednstí (viz pjetí výuky) všechny tematické celky Člvěk a živtní prstředí průřezvé téma je naplněn již samtným tematickým rzsahem, ale také vzděláváním a výchvu v blasti citů, pstjů, preferencí a hdnt Infrmační a kmunikační technlgie pčítačvá gramtnst je důležitu sučástí výuky, nejvíce zařazena d výuky tematickéh celku Člvěk a ŽP, žáci pr práci s infrmacemi využívají dstupné kmunikační technlgie (vypracvání samstatných prací) Člvěk a svět práce v rámci výuky dchází k rzvji mtivace v blasti pracvní i prfesní, témata samstatných prací vleny s hledem ke vztahu k buducímu pvlání -57-

58 ROZPIS UČIVA ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: charakterizuje názry na vznik a vývj živta na Zemi vlastními slvy bjasní základní vlastnsti živých sustav ppíše buňku, prvná různé typy buněk a vysvětlí rzdíly mezi auttrfní a hetertrfní buňku uvede příklady základních skupin rganismů a prvná je rientuje se v základních genetických pjmech, uvede příklady využití genetiky v praxi ppíše základní stavbu lidskéh těla a funkci jeh rgánů, zná zásady správné výživy a zdravéh živtníh stylu uvede půvdce bakteriálních, virvých a jiných nemcnění, zná způsby chrany před nimi ppíše, jak faktry živtníh prstředí vlivňují lidské zdraví ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak na ně reagvat v situacích sbníh hržení a za mimřádných událstí vysvětlí základní eklgické pjmy charakterizuje vztahy mezi rganismy a prstředím bjasní a rzliší bitické a abitické pdmínky živta vysvětlí ptravní vztahy v přírdě ppíše pdstatu běhu látek a tku energie v přírdě a charakterizuje různé typy krajiny má přehled histrii vzájemnéh vlivňvání člvěka a přírdy dvede vyjádřit vzájemné vztahy mezi člvěkem a živtním prstředí hdntí vliv různých činnstí člvěka na jedntlivé slžky živtníh prstředí charakterizuje přírdní zdrje survin a energie z hlediska jejich bnvitelnsti dkáže psudit vliv člvěka Učiv 1. Základy bilgie 1.1. Vznik a vývj živta na Zemi, gelgické éry 1.2. Vlastnsti živých sustav 1.3. Buňka (bakteriální, rstlinná, živčišná) 1.4. Rzmanitst rganismů a jejich charakteristika 1.5. Dědičnst a prměnlivst rganismů 1.6. Bilgie člvěka stavba a funkce rgánvých sustav 1.7. Zdraví a nemc 1.8. Péče zdraví 1.9. Zásady jednání v situacích sbníh hržení a za mimřádných událstí 2. Základy Eklgie 2.1. Základní eklgické pjmy 2.2. Pdmínky existence živta 2.3. Ptravní řetězce 2.4. Eksystémy stavba, funkce, typy 2.5. Oběh látek v přírdě 2.6. Typy krajiny 3. Člvěk a živtní prstředí 3.1. Člvěk a vývj jeh vztahu k přírdě 3.2. Vzájemné vztahy mezi člvěkem a živtním prstředí 3.3. Dpady činnsti člvěka na živtní prstředí 3.4. Přírdní zdrje energie, surviny -58-

59 Výsledky vzdělávání na prstředí jejich využíváním rientuje se ve způsbech nakládání s dpady a mžnstech snížení jejich prdukce uvede příklady glbálních prblémů živtníh prstředí a mžnsti jejich řešení ve vztahu k prblémům reginálním a lkálním uvede základní znečisťující látky v vzduší, vdě a půdě dkáže získat infrmace aktuální situaci z různých zdrjů uvede příklady chráněných území v ČR a v reginu má přehled eknmických, právních a infrmačních nástrjích splečnsti na chranu přírdy a prstředí a indikátrech ŽP vysvětlí pjem trvale udržitelný rzvj zdůvdní dpvědnst každéh jedince za chranu přírdy, krajiny a živtníh prstředí na knkrétním příkladu z bčanskéh živta a dbrné praxe navrhne řešení vybranéh envirnmentálníh prblému Učiv 3.5. Odpady 3.6. Glbální prblémy živtníh prstředí 3.7. Ochrana přírdy a krajiny 3.8. Chráněná území 3.9. Nástrje splečnsti na chranu živtníh prstředí Trvale udržitelný rzvj Odpvědnst jedince za chranu přírdy a živtníh prstředí Aplikace získaných pznatků na prblematiku bru -59-

60 MATEMATIKA Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu - přispívat k frmvání všestranně rzvinutéh člvěka, k rzvji rzumvé a mravní výchvy, vést k důslednsti a přesnsti - vychvávat přemýšlivéh člvěka, který umí matematiku pužívat jak v dbrném vzdělání, tak v sbním živtě - psilvat důvěru žáka ve vlastní schpnsti, vytrvalst a kritičnst - získávat pzitivní pstj k matematickému vzdělání b) charakteristika učiva - využívání matematických pznatků v praktickém živtě - matematizace jednduchých reálných situací - rientvání se v matematickém textu a przumění zadané úlze - vyhdntit infrmace kvantitativníh charakteru získané např. z grafů, tabulek atd. - efektivní numerické pčítání - pamětní znalst vzrců, názvů, vět atd. - pužívání a převádění běžných jedntek c) pjetí výuky - při výkladu a bjasňvání učiva pužívá učitel názrné pmůcky, např. mdely, transparenty, výukvé prgramy, pdle mžnstí i prstředky ITC - prcvičvání učiva - aplikace učiva na úlhy vztahující se k dbrným předmětům a praxi d) hdncení výsledků žáků - věřvání znalstí ústním i písemným zkušením - samstatné práce žáků - tematické písemné práce - plletní cel-hdinvé písemné práce - zhledňuje se i grafická úprava a aktivní práce v hdinách e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - rzvj matematických dvednstí a jejich využití hlavně v dbrných předmětech, příp. v praxi - využití pčetních dvednstí při eknmických výpčtech, např. výpčet hrubé a čisté mzdy, sciálníh a zdravtníh pjištění, DPH, výsledků hspdaření, dpisů dluhdbéh majetku atd. -60-

61 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 1. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: Prcvičí si učiv ZŠ Prvádí aritmetické perace v R Prvnává reálná čísla, určí vztahy mezi reálnými čísly Pužívá různé zápisy reálnéh čísla Zakruhlí reálné čísl Znázrní reálné čísl na číselné se Zapíše a znázrní interval Prvádí, znázrní a zapíše perace s intervaly (sjedncení, průnik) Určí druhu a třetí mcninu a dmcninu čísla pmcí kalkulátru Řeší praktické úlhy z bru vzdělávání za pužití trjčlenky a prcentvéh pčtu Prvádí pčetní výkny s mcninami s celčíselným mcnitelem Orientuje se v základních pjmech finanční matematiky, změny cen zbží, směna peněz, úrk, úrčení, spření, úvěry, splátky úvěrů Prvádí výpčty jednduchých finančních záležitstí, změny cen zbží, směna peněz, úrk Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv 1. Opakvání ze ZŠ 2. Operace s čísly - Číselný br R - Aritmetické perace v číselných brech R - Intervaly jak číselné mnžiny - Operace s číselnými mnžinami (sjedncení, průnik) - Různé zápisy reálnéh čísla - Užití prcentvéh pčtu - Mcniny s celčíselným mcnitelem - Odmcniny - Základy finanční matematiky - Slvní úlhy 3. Číselné a algebraické výrazy úpravy - Číselné výrazy - Mnhčleny - Lmené výrazy - Algebraické výrazy - Definiční br lmenéh výrazu - Slvní úlhy Prvádí perace s číselnými výrazy Určí definiční br lmenéh výrazu Prvádí perace s mnhčleny (sčítání, dčítání, násbení) a výrazy Rzlží mnhčlen na sučin a užívá vzrce pr druhu mcninu dvjčlenu a rzdíl druhých mcnin Mdeluje jednduché reálné situace užitím výrazů, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Na základě zadaných vzrců určí: výsledné částky při spření, splátky úvěrů Interpretuje výrazy, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací -61-

62 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 2. rčník 1,5hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: Řeší lineární rvnici jedné neznámé v mnžině R Řeší v R sustavy lineárních rvnic Řeší v R lineární nervnice jedné neznámé a jejich sustavy Vyjádří neznámu ze vzrce Užije řešení rvnic, nervnic a jejich sustav k řešení reálných úlh Řeší jednduché kvadratické rvnice pmcí vzrce pr výpčet křenů Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Dle funkčníh předpisu sestaví tabulku a sestrjí graf funkce Určí, kdy funkce rste, klesá, je knstantní Rzlišuje jedntlivé druhy funkcí, určí jejich definiční br a br hdnt Určí průsečíky grafu funkce s sami suřadnic V úlhách přiřadí předpis funkce ke grafu a napak Řeší reálné prblémy s pužitím uvedených funkcí zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá pjmy úhel a jeh velikst Vyjádří pměr stran v pravúhlém trjúhelníku jak funkci sinα, csα, tg pr 0 pmcí kalkulátru Řeší praktické úlhy s využitím trignmetrie pravúhléh trjúhelníku Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv 1. Řešení rvnic a nervnic v mnžině R - Lineární rvnice a nervnice s jednu neznámu - Sustavy lineárních rvnic a nervnic - Rvnice s neznámu ve jmenvateli - Kvadratické rvnice vzrec pr výpčet křenů - Úpravy rvnic - Vyjádření neznámé ze vzrce - Slvní úlhy 2. Funkce - Pjem funkce, definiční br a br hdnt funkce, graf funkce - Vlastnsti funkce - Druhy funkcí: přímá a nepřímá úměrnst, lineární funkce, kvadratická funkce 3. Gnimetrie a trignmetrie - Gnimetrické funkce sinα, csα, tg v intervalu 0 - Trignmetrie pravúhléh trjúhelníku - Slvní úlhy -62-

63 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 3. rčník 1,5hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: Užívá pjmy a vztahy: bd, přímka, rvina, dchylka dvu přímek, vzdálenst dvu rvnběžek, úsečka a její délka Sestrjí trjúhelník, různé druhy rvnběžníků a lichběžníků Řeší praktické úlhy s využitím trignmetrie pravúhléh trjúhelníku a věty Pythagrvy Graficky rzdělí úsečku v daném pměru Graficky změní velikst úsečky v daném pměru Určí různé druhy rvnběžníků a lichběžník a z daných prvků určí jejich bvd a bsah Určí bvd a bsah kruhu Určí vzájemnu plhu přímky a kružnice Určí bvd a bsah slžených rvinných útvarů Užívá jedntky délky a bsahu, prvádí převdy jedntek délky a bsahu Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Určuje vzájemnu plhu bdů a přímek, bdů a rviny, dvu přímek, přímky a rviny, dvu rvin Určuje vzdálenst bdů, přímek a rvin Určuje dchylku dvu přímek, přímky a rviny, dvu rvin Charakterizuje tělesa: kmlý jehlan a kužel, kule a její části Určí pvrch a bjem tělesa včetně slženéh tělesa s využitím funkčních vztahů a trignmetrie Využívá sítě tělesa při výpčtu pvrchu a bjemu tělesa Aplikuje pznatky tělesech v praktických úlhách, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Užívá a převádí jedntky bjemu Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá pjmy: náhdný pkus, výsledek náhdnéh pkusu, náhdný jev, pačný jev, nemžný jev, jistý jev Určí pravděpdbnst náhdnéh jevu v jednduchých případech Při řešení úlh účelně využívá digitální Učiv 1. Planimetrie - Planimetrické pjmy - Plhvé vztahy rvinných útvarů - Metrické vlastnsti rvinných útvarů - Trjúhelníky - Kružnice, kruh a jejich části - Rvinné útvary knvexní a neknvexní - Mnhúhelníky, pravidelné mnhúhelníky - Slžené útvary Steremetrie - Plhvé vztahy prstrvých útvarů - Metrické vlastnsti prstrvých útvarů - Tělesa a jejich sítě - Slžená tělesa - Výpčet pvrchu a bjemu těles, slžených těles 2. Pravděpdbnst v praktických úlhách - Náhdný pkus, výsledek náhdnéh pkusu - Náhdný jev, pačný jev, nemžný jev, jistý jev - Výpčet pravděpdbnsti náhdnéh jevu 3. Práce s daty v praktických úlhách - Statistický subr a jeh charakteristika - Četnst a relativní četnst znaku - Aritmetický průměr - Statistická data v grafech a tabulkách -63-

64 technlgie a zdrje infrmací Užívá pjmy: statistický subr, znak, četnst, relativní četnst a aritmetický průměr Prvnává subry dat Interpretuje údaje vyjádřené v diagramech, grafech a tabulkách Určí aritmetický průměr Určí četnst a relativní četnst znaku Čte, vyhdntí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací -64-

65 TĚLESNÁ VÝCHOVA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Vyučvací předmět tělesná výchva má především za cíl vybavit žáky znalstmi a dvednstmi ptřebnými k preventivní a aktivní péči zdraví a bezpečnst, aby znali jak je vlivněn zdraví člvěka výživu, živtním prstředím, ddržváním hygieny a phybvými aktivitami aktivity a sučasně je vést k pravidelnému a uvědmělému prvádění phybvých činnstí, nejen u phybvě nadaných, ale i u méně nadaných a zdravtně slabených žáků. Dále si klade za cíl vybavit žáky znalstmi a dvednstmi ptřebnými pr branu a chranu prti nebezpečím, které hržují zdraví jedince, s důrazem kladeným zejména na dlnst prti různým závislstem (na psychtrpních látkách, hracích autmatech, pčítačvých hrách apd.). Jedním z cílů je rvněž seznámit žáky se vzrci chvání při vzniku mimřádných událstí včetně znalstí a dvednstí pr pskytnutí první pmci a resuscitaci. b) charakteristika učiva Vyučvací předmět tělesná výchva zahrnuje jednak učiv tělesné výchvy, jednak učiv ptřebné k péči zdraví a k chraně člvěka za mimřádných událstí, včetně základů první pmci. Většina učiva tělesné výchvy bude realizvána v hdinách vyučvacíh předmětu. Důraz je kladen zejména na výuku klektivních míčvých her a všebecnu tělesnu zdatnst. Výuka lyžvání, pbyt v přírdě, turistika a zdravtnická tématika budu realizvány frmu výcvikvých pbytvých sprtvních kurzů. Pr žáky s jednstranným pracvním zatížením bude d výuky zařazena zdravtní a kmpenzační tělesná výchva. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka předmětu tělesná výchva směřuje k tmu, aby žáci: cílevědmě chránili a vážili si zdraví jak jedné z prvřadých hdnt ptřebné ke kvalitnímu pržívání živta a rzpznali, c hržuje jejich tělesné a duševní zdraví racinálně jednali v situacích sbníh a veřejnéh hržení chápali, jak vlivy živtníh prstředí půsbí na zdraví člvěka znali prstředky, jak chránit své zdraví, jak zvyšvat tělesnu zdatnst a kultivvat svůj phybvý prjev usilvali dsažení ptimálníh phybvéh rzvje v rámci svých mžnstí psudili důsledky kmerčníh vlivu médií na zdraví a zaujali k mediálním bsahům kritický dstup -65-

66 snažili se vyrvnávat nedstatek phybu a jednstrannu tělesnu či duševní zátěž pciťvali radst a uspkjení z prváděné tělesné (sprtvní) činnsti usilvali pzitivní změny tělesnéh pjetí sebe sama využívali phybvých činnstí, sprtvních pravidel a sutěží ke správným rzhdvacím pstupům pdle zásad rvnéh jednání kntrlvali a vládali své jednání, chvali se dpvědně v zařízeních tělesné výchvy a sprtu i při phybvých činnstech vůbec prefervali pravidelné prvádění phybvých aktivit v denním režimu; eliminvali zdraví hržující návyky a činnsti d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka vyučvacíh předmětu tělesná výchva bude prbíhat: v pdstatné většině na sprtvištích škly (víceúčelvá sprtvní hala, šklní hřiště) v menší části na externích specializvaných sprtvištích (plavecký bazén, kluziště) v přírdních lkalitách a ubytvacích zařízeních při výcvikvých pbytvých kurzech pdle tématické náplně (lyžařský výcvik, turistika, první pmc) v aktivitách mimšklní výchvy (kružky, sutěže) e) hdncení výsledků žáků Ve vyučvacím předmětu tělesná výchva jsu žáci hdnceni za: především zájem předmět ve výuce během plletí, za aktivitu a iniciativu při jedntlivých činnstech snahu svůj systematický tělesný rzvj a za výsledky tét snahy prvěřvané bateriemi kntrlních a kndičních testů zvládnutí a svjení jedntlivých činnstí prezentvaných v praktických ukázkách snahu prakticky využívat získané vědmsti a svjené činnsti v denním režimu účast v sutěžích škly a ASŠK f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat následující Vyučvací předmět tělesná výchva vede žáky k vytváření schpnsti uplatnit klíčvé kmpetence: f) Kmpetence k učení mít pzitivní vztah k phybvému učení a vzdělávání przumět mluvenému prjevu (např. výkladu) -66-

67 sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh mtrickéh učení, přijímat hdncení výsledků svéh učení d jiných lidí a znát mžnsti svéh dalšíh vzdělávání g) Kmpetence k řešení prblémů przumět zadání úklu neb určit jádr prblému vlit prstředky a způsby vhdné pr splnění jedntlivých tělvýchvných aktivit, využívat zkušenstí a vědmstí nabytých dříve při klektivních sprtvních činnstech splupracvat při řešení prblémů s jinými lidmi (týmvé řešení) h) Kmpetence kmunikativní frmulvat a bhajvat své názry a pstje při klektivních činnstech ddržvat dbrnu terminlgii vyjadřvat se a vystupvat v suladu se zásadami kultury prjevu a chvání i) Persnální a sciální kmpetence psuzvat reálně své fyzické a duševní mžnsti, dhadvat důsledky svéh jednání a chvání v různých situacích mít dpvědný vztah ke svému zdraví, pečvat svůj fyzický i duševní rzvj, být si vědm důsledků nezdravéh živtníh stylu a závislstí stanvvat si sprtvní cíle a pririty pdle svých sbních schpnstí reagvat adekvátně na hdncení svéh vystupvání a způsbu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku, zejména v klektivních sprtech pracvat v týmu a pdílet se na realizaci splečných herních činnstí přijímat a dpvědně plnit svěřené dílčí úkly j) Občanské kmpetence a kulturní pvědmí jednat dpvědně, samstatně a iniciativně jednat v suladu s mrálními principy a zásadami splečenskéh chvání i ve vypjatých situacích sprtvníh záplení Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána tat průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti mít vhdnu míru sebevědmí, dpvědnsti za svu sbu a schpnst mrálníh úsudku Člvěk a živtní prstředí chápat pstavení člvěka v přírdě a vlivy prstředí na jeh zdraví a živt svjit si zásady zdravéh živtníh stylu a vědmí dpvědnsti za své zdraví -67-

68 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: uplatňuje ve svém jednání základní znalsti stavbě a funkci lidskéh rganismu jak celku ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus rientuje se v zásadách zdravé výživy a v jejích alternativních směrech dvede uplatňvat naučené mdelvé situace k řešení knfliktních situací vysvětlí, jak aktivně chránit své zdraví vlí sprtvní vybavení výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnsti) a dvede je udržvat a šetřvat vládá teretické pznatky, význam phybu pr zdraví, dbrné názvslví dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku (úseky, běžecká abeceda, vrhačská abeceda) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců eventuelně štafet zná nebezpečí užívání dpingu zná atleticku terminlgii vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvém herním výknu družstva dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh chvání kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii vládá pravidla jedntlivých her dvede se zapjit d rganizace hry a turnaje, dkáže zapisvat d herníh prtklu umí využívat phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dvede uplatňvat techniku a základy taktiky u těcht her uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách, záchrana a dpmc Učiv 1. Péče zdraví 1.1 Zdraví a činitelé vlivňující zdraví 1.2 Phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky 1.3 Prevence úrazů a nemcí 1.4 Mediální braz krásy lidskéh těla, kmerční reklama 2. Tělesná výchva 2.1 Úvdní celek 2.2 Bezpečnst a hygiena v TV 2.3 Nástupy a hlášení 2.4 Test všebecné phybvé zdatnsti 3. Atletika 3.1 Atletická abeceda 3.2 Technika běhu, startvní plhy 3.3 Sprint na 60 m 3.4 Běh na 600 m 3.5 Vytrvalstní běh v terénu (nad 1000 m) 3.6 Rzvj všebecné vytrvalsti 3.7 Skk vyský a daleký 3.8 Hd granátem 3.9 Vrh kulí z místa 4. Phybvé hry 4.1 Drbné hry 4.2 Vlejbal systém hry, nácvik činnsti v pli 4.3 Kpaná abeceda kpané 4.4 Kšíkvá systém hry, přihrávky, dribling, střelba, dvjtakt 4.5 Průpravné hry pr baseball 4.6 Flrbal základní činnsti jedntlivce, pravidla 5. Gymnastika 5.1 Výmyk a sešin na hrazdě dsažné 5.2 Přeskk přes kzu -68-

69 Výsledky vzdělávání dkáže sledvat výkny jedntlivců a vyhdncvat je vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil i vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání uplatňuje svjené způsby relaxace je schpen kultivvat své tělesné a phybvé prjevy vládá překnávání překážek, zmírňvání následků pádů uplatňuje zásady jednání v situacích sbníh hržení usiluje zvyšvání tělesné zdatnsti umí relaxvat a kmpenzvat jednstranné zatížení dkáže rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců vlí sprtvní výstrj a výzbrj, vhdné blečení vzhledem ke klimatickým pdmínkám, dvede je udržvat a šetřvat zná zásady první pmci na hrách vládá praktické šetření (např. znehybnění) zraněné knčetiny apd. Učiv 5.3 Akrbacie ktul vpřed a vzad 5.4 Stj hlavě 5.5 Stj ruku s pru 5.6 Šplh na tyči s přírazem 6. Úply 6.1 Pády - technika, přetahy, přetlaky 6.2 Základní sebebrana vnější a hrní kryt 7. Plavání 7.1 Adaptace na vdní prstředí, hygiena plavání 7.2 Plavecký způsb prsa 7.3 Vzdálenst 50m určeným plaveckým způsbem 8. Lyžvání (týdenní kurz) 8.1 Základy sjezdvéh lyžvání a snwbardingu (zatáčení, zastavvání, sjíždění i přes terénní nervnsti) 8.2 Základy běžeckéh lyžvání 8.3 Chvání při pbytu v hrském prstředí vlí sprtvní výstrj a výzbrj, vhdné blečení, dvede je udržvat a šetřvat 9. Bruslení (příležitstně) 9.1 Základy bruslení 9.2 Základy ledníh hkeje umí pskytnut první pmc, rzezná nebezpečí číhající v přírdě ddržuje zásady chvání při pbytu v přírdě chvá se v přírdě eklgicky využívá různých frem turistiky vlí vhdnu výstrj, dvede ji šetřvat zná charakteristiku pranění při hrmadném zasažení byvatel vládá pskytnutí první pmci sbě a jiným 10. Turistika a pbyt v přírdě letní kurz 10.1 Příprava turistické akce 10.2 Orientace v krajině 10.3 Orientační běh 10.4 První pmc úrazy a náhlé zdravtní příhdy 10.5 Stavy bezprstředně hržující živt umí věřit úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy pzná chybně a správně prváděné 11. Testvání tělesné zdatnsti 11.1 Mtrické testy -69-

70 Výsledky vzdělávání Učiv činnsti, umí analyzvat a zhdntit kvalitu phybvé činnsti či výknu dkáže zjistit úrveň phyblivsti, ukazatele své tělesné zdatnsti a krigvat si phybvý režim ve shdě se zjištěnými údaji dkáže zapisvat, rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců dvede sutěžit dle pravidel fair play 12. Celšklní sutěže a reprezentace škly 12.1 Silvý čtyřbj 12.2 Sutěž ve šplhu 12.3 Stlní tenis 12.4 Ostatní sutěže přádané ASŠK umí zvlit vhdná cvičení ke krekci svéh zdravtníh slabení a dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví dkáže zhdntit své phybvé mžnsti a dsáhnut sbníh výknu v nabídce phybvých aktivit 13. Zdravtní tělesná výchva 13.1 Speciální krektivní cvičení pdle druhu slabení 13.2 Phybvé aktivity, zejména gymnastická cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb v přírdě 13.3 Kntraindikvané phybvé aktivity -70-

71 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 2. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: uplatňuje ve svém jednání základní znalsti stavbě a funkci lidskéh rganismu jak celku ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus rientuje se v zásadách zdravé výživy a v jejích alternativních směrech dvede uplatňvat naučené mdelvé situace k řešení knfliktních situací vysvětlí, jak aktivně chránit své zdraví Učiv 14. Péče zdraví 14.1 Zdraví a činitelé vlivňující zdraví 14.2 Phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky 14.3 Prevence úrazů a nemcí 14.4 Mediální braz krásy lidskéh těla, kmerční reklama vlí sprtvní vybavení výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnsti) a dvede je udržvat a šetřvat vládá teretické pznatky, význam phybu pr zdraví, dbrné názvslví 15. Tělesná výchva 15.1 Úvdní celek 15.2 Bezpečnst a hygiena v TV 15.3 Nástupy a hlášení 15.4 Test všebecné phybvé zdatnsti dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku (úseky, běžecká abeceda, vrhačská abeceda) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců eventuelně štafet zná nebezpečí užívání dpingu zná atleticku terminlgii vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvém herním výknu družstva dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh chvání kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii vládá pravidla jedntlivých her dvede se zapjit d rganizace hry a turnaje, dkáže zapisvat d herníh prtklu 16. Atletika 16.1 Atletická abeceda 16.2 Technika běhu v různých pdmínkách, rzvj všebecné vytrvalsti 16.3 Sprinty na 100 a 200 m 16.4 Vytrvalstní běh na 1500 m 16.5 Běh na 800 m 16.6 Štafety 16.7 Skk vyský a daleký 16.8 Hd granátem z rzběhu 16.9 Vrh kulí (bční technika - váha dle věkvé kategrie) 17. Phybvé hry 17.1 Drbné hry 17.2 Vlejbal systém hry a řízená hra 17.3 Kpaná řízená hra 17.4 Kšíkvá přihrávky, dribling, střelba, dvjtakt a řízená hra 17.5 Baseball průpravné hry ( sftbal ) 17.6 Flrbal řízená hra 17.7 Průpravné hry pr rugby, americký ftbal -71-

72 Výsledky vzdělávání umí využívat phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dvede uplatňvat techniku a základy taktiky u těcht her uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách, záchrana a dpmc dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i k vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání uplatňuje svjené způsby relaxace je schpen kultivvat své tělesné a phybvé prjevy vládá překnávání překážek, zmírňvání následků pádů uplatňuje zásady jednání v situacích sbníh hržení dkáže rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců usiluje zvyšvání tělesné zdatnsti umí relaxvat a kmpenzvat jednstranné zatížení vlí sprtvní výstrj a výzbrj, vhdné blečení, dvede je udržvat a šetřvat Učiv 18. Gymnastika 18.1 Výmyk na dskčné hrazdě 18.2 Tč vzad na hrazdě 18.3 Přeskk přes kně našíř 18.4 Akrbacie přemet stranu, vpřed s dpmcí 18.5 Stj ruku bez pry 18.6 Ktul vpřed i vzad rznžm 18.7 Šplh na laně s přírazem 19. Úply 19.1 Pády - technika, přetahy, přetlaky 19.2 Základní sebebrana spdní kryt 20. Plavání 20.1 Adaptace na vdní prstředí, hygiena plavání 20.2 Dva plavecké způsby - prsa a kraul 20.3 Vzdálenst určeným plaveckým způsbem 100 m 20.4 Dpmc unavenému plavci, záchrana tnucíh 21. Bruslení (příležitstně) 21.1 Základy bruslení 21.2 Základy ledníh hkeje věří úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit kvalitu phybvé činnsti či výknu dkáže zjistit úrveň phyblivsti, ukazatele své tělesné zdatnsti a krigvat si phybvý režim ve shdě se zjištěnými údaji dkáže zapisvat, rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců dvede sutěžit dle pravidel fair play 22. Testvání tělesné zdatnsti 22.1 Mtrické testy 23. Celšklní sutěže a reprezentace škly 23.1 Silvý čtyřbj 23.2 Sutěž ve šplhu 23.3 Stlní tenis -72-

73 Výsledky vzdělávání vládá pskytnutí první pmci sbě a jiným Učiv 23.4 Ostatní sutěže přádané ASŠK 24. První pmc 24.1 Úrazy a náhlé zdravtní příhdy 24.2 Stavy bezprstředně hržující živt umí zvlit vhdná cvičení ke krekci svéh zdravtníh slabení a dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví je schpen zhdntit své phybvé mžnsti a dsáhnut sbníh výknu v nabídce phybvých aktivit 25. Zdravtní tělesná výchva 25.1 Speciální krektivní cvičení pdle druhu slabení 25.2 Phybvé aktivity, zejména gymnastická cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb v přírdě 25.3 Kntraindikvané phybvé aktivity -73-

74 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 3. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: uplatňuje ve svém jednání základní znalsti stavbě a funkci lidskéh rganismu jak celku ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus rientuje se v zásadách zdravé výživy a v jejích alternativních směrech dvede uplatňvat naučené mdelvé situace k řešení knfliktních situací vysvětlí, jak aktivně chránit své zdraví vlí sprtvní vybavení výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnsti) a dvede je udržvat a šetřvat vládá teretické pznatky, význam phybu pr zdraví, dbrné názvslví dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku (úseky, běžecká abeceda, vrhačská abeceda) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců eventuelně štafet zná nebezpečí užívání dpingu zná atleticku terminlgii vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvém herním výknu družstva dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh chvání kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii vládá pravidla jedntlivých her dvede se zapjit d rganizace hry a turnaje, dkáže zapisvat d herníh prtklu umí využívat phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dvede uplatňvat techniku a základy taktiky u těcht her uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách, záchrana a dpmc dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat -74- Učiv 26. Péče zdraví 26.1 Zdraví a činitelé vlivňující zdraví 26.2 Phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky 26.3 Prevence úrazů a nemcí 26.4 Mediální braz krásy lidskéh těla, kmerční reklama 27. Tělesná výchva 27.1 Úvdní celek 27.2 Bezpečnst a hygiena v TV 27.3 Nástupy a hlášení 27.4 Test všebecné phybvé zdatnsti 28. Atletika 28.1 Atletická abeceda 28.2 Technika běhu v různých pdmínkách, nízký start ze startvních blků 28.3 Sprinty na 100 a 400 m 28.4 Vytrvalstní běh na 3000 m 28.5 Skk vyský a daleký 28.6 Hd štěpem, diskem 28.7 Vrh kulí (zádvá technika - váha dle věkvé kategrie) 29. Phybvé hry 29.1 Drbné hry 29.2 Kpaná řízená hra 29.3 Kšíkvá řízená hra 29.4 Baseball průpravné hry ( sftbal ) 29.5 Flrbal řízená hra 29.6 Průpravné hry pr rugby, americký ftbal 30. Gymnastika 30.1 Tč jízdm na hrazdě 30.2 Přeskk přes kně nadél 30.3 Akrbacie přemet stranu, vpřed s

75 Výsledky vzdělávání výkny jedntlivců vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i k vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání uplatňuje svjené způsby relaxace je schpen kultivvat své tělesné a phybvé prjevy vládá překnávání překážek, zmírňvání následků pádů uplatňuje zásady jednání v situacích sbníh hržení Učiv dpmcí 30.4 Šplh na laně bez přírazu 31. Úply 31.1 Pády - technika, přetahy, přetlaky 31.2 Sebebrana prti útku usiluje zvyšvání tělesné zdatnsti relaxace a kmpenzace jednstrannéh zatížení dkáže rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců vlí sprtvní výstrj a výzbrj, vhdné blečení, dvede je udržvat a šetřvat 32. Plavání 32.1 Adaptace na vdní prstředí, hygiena plavání 32.2 Dva plavecké způsby - prsa a kraul 32.3 Vzdálenst určenými plaveckými způsby100 m a 25 m 32.3 Dpmc unavenému plavci, záchrana tnucíh 33. Bruslení (příležitstně) 33.1 Základy bruslení 33.2 Základy ledníh hkeje věří úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit kvalitu phybvé činnsti či výknu dkáže zapisvat, rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců dvede sutěžit dle pravidel fair play 34. Testvání tělesné zdatnsti 34.1 Mtrické testy 35. Celšklní sutěže a reprezentace škly 35.1 Silvý čtyřbj 35.2 Sutěž ve šplhu 35.3 Stlní tenis 35.4 Ostatní sutěže přádané ASŠK vládá pskytnutí první pmci sbě a jiným umí zvlit vhdná cvičení ke krekci svéh zdravtníh slabení a dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví je schpen zhdntit své phybvé mžnsti a dsáhnut sbníh výknu v nabídce phybvých aktivit 36. První pmc 36.1 Úrazy a náhlé zdravtní příhdy 36.2 Stavy bezprstředně hržující živt 37. Zdravtní tělesná výchva 37.1 Speciální krektivní cvičení pdle druhu slabení 37.2 Phybvé aktivity, zejména gymnastická cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb v přírdě 37.3 Kntraindikvané phybvé aktivity -75-

76 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu vyrvnání úrvně připravensti žáků na určitý standard a pskytnutí hlubšíh vzdělání v závislsti na ptřebách jedntlivých brů vzdělání umžnit žákům získat dvednsti v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií naučit žáky využívat digitální zpracvávání, přensu a uchvávání infrmací pmáhat svými základy k uplatnění výpčetní techniky i v dalších předmětech připravit žáky k tmu, aby byli schpni pracvat s prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výknu pvlání, stejně jak v činnstech, které jsu a budu běžnu sučástí jejich sbníh a bčanskéh živta b) charakteristika učiva seznámení s infrmatiku a výpčetní techniku a mderní digitální technlgii umžňuje žákům využívat na uživatelské úrvni perační systém, základní kancelářský sftware a pracvat s dalším běžným aplikačním prgramvým vybavením (včetně specifickéh prgramvéh vybavení pužívanéh v příslušné prfesní blasti bjasnění základu internetu a jeh služeb, využití mbilních technlgií a n line kmunikace, ale i bezpečnst a chrana dat žáci pracují s grafiku, digitální technlgií a zvukem c) výukvé strategie (pjetí výuky) důraz je kladen na názrnst výuky, tj. praktická práce s pčítačem při práci ve škle řeší úkly pmcí pčítače vyučující pravuje práci žáků a dbá na správné návyky práce na pčítači při vyučvání se třída bude dělit na skupiny vyučvání prbíhá v dbrné učebně vybavené pčítači d) hdncení výsledků žáků p uknčení jedntlivých mdulů vypracuje žák test na pčítači jednu za plletí žáci vypracují prjekt na zadané téma žák je hdncen za aktivitu ve výuce e) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat infrmační a kmunikační technlgie umžňuje aktivně využívat výpčetní techniku, zejména internet při zjišťvání aktuálních infrmací vzdělávání v infrmačních a kmunikačních technlgiích je nezbytnu pdmínku úspěchu jedntlivce rzvíjí dvednst v blasti infrmačních kmunikačních technlgií nabízí mžnst využit infrmační a kmunikační prstředky jak pr řešení úklů, tak i pr kmunikaci s statními lidmi z různých etnických skupin, nárdů a zem -76-

77 ROZPIS UČIVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1.rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rzumí předlžené výkresvé dkumentaci; v závislsti na způsbu zadání je schpen samstatně vytvřit výkresvu dkumentaci. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: pužívá pčítač a jeh periferie; pracuje s prstředky správy peračníh systému; rzumí a rientuje se v systému adresářů, vládá základní práci se subry; dlišuje a rzpznává základní typy subrů a pracuje s nimi; využívá kmprese/dekmprese dat; využívá síťvý perační systém (sdílené disky) pr přijetí zadání a devzdání vypracvanéh úklu, případně LMS; využívá elektrnicku pštu, prhlížeč, vyhledávač; na základní úrvni tvří grafiku a upravuje ji. Žák: vytváří, upravuje a uchvává strukturvané textvé dkumenty; vládá typgrafická pravidla, frmátvání, styly, práci s bjekty (brázky, rvnice, tabulky ); v rámci rčníkvé práce vytvří strukturvaný dkument na zadané téma zpracvaný na základě pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů. Průběžně získané kmpetence: Žák v rámci LAN škly: uvědmuje si mžnsti, výhdy a rizika ICT; využívá prstředky zabezpečení dat před zneužitím a chrany dat před zničením; je si vědm th, c suvisí s pjmy pčítače zákn a bezpečnst, práv a ICT ; zná základní typy grafických frmátů a vlí dpvídající prgramvé vybavení pr práci s Učiv ZÁKLADY VÝKRESOVÉ DOKUMENTACE NA POČÍTAČI Tematické celky Kreslící entity Typy čar Pravúhlé prmítání, základní pravidla zbrazvání Kótvání, vybrané zásady Praktická tvrba: bkreslení výkresu; výkres k zadané sučásti; představa sučásti z výkresu TEXTOVÝ EDITOR Tematické celky Typgrafická pravidla Frmátvání, vlastnsti písma, dstavce, seznamy, drážky a číslvání, vlastnsti stránky, záhlaví a zápatí Vkládání bjektů d textu Strukturvaný dkument: styly, bsah, rejstřík, pznámky a vysvětlivky, seznam literatury, tabulek, brázků -77-

78 nimi; vlí vhdné infrmační zdrje a k vyhledávání pžadvaných infrmací vlí dpvídající techniky (metdy, způsby) jejich získávání; získává a využívá infrmace z tevřených zdrjů, zejména pak z celsvětvé sítě Internet, vládá jejich vyhledávání, včetně pužití filtrvání; rientuje se v získaných infrmacích, třídí je, analyzuje, vyhdncuje, prvádí jejich výběr a dále je zpracvává; využívá rastrvé i vektrvé editry a prgramy pr zpracvání ftgrafií. -78-

79 ROZPIS UČIVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 2.rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Učiv Žák: vytváří prezentace jak multimediální dkumenty (tedy dkumenty, v nichž je spjena textvá a brazvá, případně i zvukvá slžka); v rámci rčníkvé práce vytvří prezentaci na zadané téma zpracvanu na základě pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů; předvede ji. Průběžně získané kmpetence využívá na vyšší úrvni rastrvé i vektrvé editry a prgramy pr zpracvání ftgrafií; využívá nline prstředky zpracvání brazu a zvuku; uvědmuje si nutnst psuzení validity infrmačních zdrjů a pužití infrmací relevantních pr ptřeby řešení knkrétníh prblému; zaznamenává a uchvává textvé, grafické i numerické infrmace způsbem umžňujícím jejich rychlé vyhledání a využití; správně interpretuje získané infrmace a výsledky jejich zpracvání následně prezentuje vhdným způsbem s hledem na jejich další uživatele. vytváří tabulky, grafy v závislsti na bru; v rámci rčníkvé práce vytvří strukturvaný dkument na zadané téma zpracvaný pdle pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů. Dkument bsahuje numerické i grafické infrmace. Průběžně získané kmpetence rzumí běžným i dbrným graficky ztvárněným infrmacím (schémata, grafy apd.) a je schpen je sám vytvářet; využívá splupráce částí balíku kancelářskéh sftware (textvý editr, tabulkvý prcesr, SW pr tvrbu prezentací). SOFTWARE PRO TVORBU PREZENTACÍ Tematické celky Principy úspěšné prezentace Zpracvání pdkladů pr tvrbu prezentace Vkládání bjektů, frmátvání snímků, animace Řazení snímků, přechdy mezi nimi Návrh prezentace pmcí předlhy snímků slupec) TABULKOVÝ PROCESOR Tematické celky (dnes pravý Frmátvání tabulek. Vzrce a vybrané funkce. Grafy. Hrmadné zpracvání dat, základy databází: filtrvání, třídění, suhrny, kntingenční tabulky. -79-

80 ROZPIS UČIVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 3. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Učiv Žák: v závislsti na způsbu zadání (bkreslení výkresu; výkres k zadané sučásti) je schpen samstatně vytvřit slžitější výkresvu dkumentaci ve 2D; vytvří mdel ve 3D, případně h připraví pr tisk na 3D tiskárně. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: pužívá na vyšší úrvni rastrvé a vektrvé editry pr úpravu pdkladů ke tvrbě výkresu a mdelu. VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE NA POČÍTAČI, KRESLENÍ VE 2D A MODELOVÁNÍ VE 3D Tematické celky Kreslící entity, režimy uchpení. Hladiny, kóty, šrafy, text, tisk. Nástrje kreslení ve 2D (zablit, zksit ). Pravúhlé prmítání a měřítk výkresu. Prjekt, náčrt, výkres, kreslící entity (spline) a vazby (tečná, hrizntální ). Jednduché perace ve 3D (vysunutí, rtace, díra), Ple ve 2D a ve 3D. Pracvní rviny Další nástrje 3D mdelvání (tažení, šablnvání, vlný tvar ). Sestavy a vazby ve 3D. Tisk na 3D tiskárně. -80-

81 ZÁKLADY EKONOMIKY Pjetí vyučvacíh předmětu: becné cíle vyučvacíh předmětu; vychvávat žáky k eknmickému myšlení, naučit je hspdařit se svým sukrmým a firemním majetkem, penězi, časem být prspěšný splečnsti, a t svým vzděláním, dbrnými znalstmi a prací pskytvat žákům dbrné znalsti, a t tak, aby byli schpni sebereprezentace a uplatnění se na trhu práce naučit je rientvat se v právních nrmách, týkajících se tématických celků mtivvat k celživtnímu vzdělávání charakteristika učiva; vzdělávání je zaměřen na: základy tržní eknmiky, pchpení půsbení trhu, nabídky a pptávky blast pdnikání, schpnst zalžit si firmu, rientvat se v různých frmách pdnikání, kmunikvat s úřady pdnik, jeh slžky, majetek, činnsti a hspdaření se zdrji, účetnictví firmy pracvně právní vztahy a uplatnění se na trhu práce blast daní v ČR pjišťvnictví, pjištění sb, majetku a nabízené prdukty na sučasném trhu využití mezipředmětvých vztahů; uplatňvání teretické znalsti z vyučvacích předmětů: Jazykvé vzdělávání a kmunikace v českém jazyce, a t zejména využití spisvnéh jazyka, znalst písemnéh a mluvenéh prjevu, znalst administrativníh stylu, práce s textem a získávání infrmací Matematické vzdělávání, a t zejména znalst perací s reálnými čísly, práce s daty, jejich prvnávání a interpretace v grafech, tabulkách Splečenskvědní vzdělávání, a t zejména znalst lidské splečnsti, funkce státu, ústavy a plitickéh systému v ČR, pchpení významu EU, znalst hdnt a principů demkracie, znalst dějin českéh státu a Evrpy Infrmační a kmunikační technlgie, a t zejména práce s infrmacemi, jejich pužití pr blast eknmickéh vzdělávání, práce s textvým a tabulkvým prcesrem, znalst elektrnické pšty, práce s internetem pjetí výuky; dle tématických celků vlit vhdné učební metdy, vzájemně je kmbinvat, a t: frma výkladu k získání určitéh bsahu znalstí, vědmstí frma diskuse na předem stanvené téma, pdkladem jsu žákvské referáty praktická cvičení ve skupinách, vyplňvání frmulářů a dkladů, jednduché výpčty, nácvik jednání na úřadech práce s legislativu, dbrnými časpisy, Internetem, práce s infrmacemi besedy se sciálními partnery, ppř. dbrné exkurze hdncení výsledků žáků; důležitým kritériem hdncení jsu: dbrné vědmsti, a t jak za ústní tak i písemný prjev zpracvání žákvskéh prjektu (zalžení fiktivní firmy) a jedntlivých praktických úlh z vedení účetnictví (ppř. daňvé evidence) pdnikatele dplňujícím kritériem pak: praktické úkly (referáty, vyplňvání frmulářů...) -81-

82 příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat; rzvíjí u žáka kmunikační schpnsti, správně, věcně a srzumitelně se vyjadřvat, a t jak v mluveném tak psaném prjevu učí prezentvat se při ficiálních jednáních (s úřady a institucemi, se zaměstnavatelem) učí žáka znát své sbní dispzice, své přednsti a nedstatky, vnímat svůj temperament, prjevy emcí a vlní stránky své sbnsti se snahu uplatnění se na trhu práce a aktivníh zapjení se d splečnsti připravuje abslventa na pracvní prstředí a pžadavky vyplývající z pracvních vztahů učí žáka pracvat samstatně i v týmu, rzvíjí dpvědnst za svěřené úkly, učí uznávat autrity nadřízených rzvíjí schpnst aplikace jedntlivých záknů a předpisů, vyhledávání ptřebných infrmací připravuje ke schpnsti vést samstatně firmu a veškeru agendu učí pznávat svět a lépe mu rzumět, získávat úctu k živé i neživé přírdě, respektvat živt každéh jedince jak nejvyšší hdntu, pmáhat eknmicky slabým blastem světa učí žáka zapjvat se d chrany a zlepšvání živtníh prstředí přispívá k celkvému rzvji sbnsti abslventa, umžňuje vytvářet hierarchii hdnt -82-

83 ROZPIS UČIVA ZÁKLADY EKONOMIKY 3. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: Chápe význam pjmů, správně je pužívá, aplikuje je na praktických příkladech Definuje práci, přírdní zdrje a kapitál jak vstupy d výrby,rzlišuje jedntlivé části hspdář.prcesu Rzumí záknitstem trhu a vlivu ceny na nabídku a pptávku Učiv 1. Základy tržní eknmiky 1.1 Základní pjmy: ptřeby, statky, služby, sptřeba, živtní úrveň 1.2 Výrbní faktry, výrba, hspdářský prces Frmuluje pdstatu a cíle pdnikání, zná právní frmy a znaky p., definuje pdmínky pdnikání. Jmenuje rizika p. a t i na základě svých knkrétních pznatků Umí sestavit jednduchý pdnikat. záměr Ví, jak pstupvat při zakládání a uknčení živnsti Umí vyplnit ptřebné frmuláře, umí jednat s úřady, rientuje se v živnst. zákně Zná základní pvinnsti pdnikatele vůči státu Rzlišuje typy bchd. splečnstí, ví, jak se zakládají, zná rzdíly mezi nimi Orientuje se v bchdním zákníku Definuje pdnik, zná jeh slžky, umí charakterizvat jedntlivé činnsti Rzlišuje pdstatu dluhdbéh a běžnéh majetku, umí je klasifikvat Zná význam depisvání dluhd. majetku a vliv dpisů na daně Definuje vlastní a cizí zdrje, umí je klasifikvat Rzlišuje jedntlivé druhy nákladů a výnsů Umí pužívat kalkulační vzrec pr výpčet ceny služeb v bru Řeší jednduché výpčty výsledků hspdaření Jmenuje důvdy pr pjištění, rzlišuje 1.3 Trh, vlastnsti trhu,zákn nabídky a pptávky, zbží, peníze, cena a pptávky 2. Pdnikání 2.1 Základní pjmy: pdnikání, rizika, pd. záměr 2.2 Živnstenské pdnikání 2.3 Pdnikání bchdních splečnstí 3. Pdnik, jeh majetek a hspdaření 3.1 Pdnik jak zákl. jedntka nárd. hspdářství 3.2 Struktura majetku, jeh evidence, ceňvání, depisvání dluhdbéh majetku 3.3 Zdrje financvání majetku 3.4 Náklady, výnsy, výsledek hspdaření 4. Pjišťvnictví Orientuje se v prduktech pjišťvacíh trhu mezi záknným a kmerčním pjištěním Frmy pjištění, záknné a kmerční

84 Výsledky vzdělávání Učiv 4.2 Pjištění sb, majetku, dpvědnsti za škdu 2.plletí Žák: Vysvětluje význam práce pr splečnst a rzdíly mezi závislu činnstí a pdnikáním, zná světvé blasti práce. Orientuje se v Zákníku práce, zná pvinnsti a práva zaměstnance a zaměstnavatele, zná náležitsti pracvní smluvy Umí rzvázat pracvní pměr a rzlišuje jedntlivé způsby uknčení pracvníh pměru 1. Pracvně právní vztahy 1.4 Základní pjmy:práce, hlavní světvé blasti práce, znaky práce 1.5 Vznik, změna, uknčení prac. právníh vztahu frmuluje význam managementu ve firmě, umí ppsat činnsti manažerů rzlišuje jedntlivé druhy škd a jejich náhrady; zná právní předpisy, které definují dpvědnst za škdu vyhledává pracvní nabídky z různých zdrjů, i v rámci EU, umí je vyhdntit; kntaktuje případné zaměstnavatele, zná zásady jednání při přijímacím phvru; dpvídá na pracvní nabídky; hdntí pžadavky zaměstnavatele při získávání a výběru zaměstnanců; umí napsat žádst míst, živtpis dkáže kmunikvat s úřadem práce, vyplňuje příslušné frmuláře zná a využívá infrmační a pradenské služby v blasti vlby pvlání umí si vyhledat mžnsti rekvalifikace, ppř. dalšíh 2. Organizace práce na pracvišti, řízení práce 2.1 Druhy škd, mžnsti předcházení škdám dpvědnst za škdy 2.2 Mžnsti vyhledávání zaměstnání 2.3 Úřad práce a jeh služby 2.4 Trh práce (místní, světvý), jeh ukazatele, všebecné vývjvé trendy, pžadavky zaměstnavatelů -84-

85 Výsledky vzdělávání Žák: Zná slžky sciálníh zabezpečení. Orientuje se v dávkách nemcenskéh pjištění Prvádí výpčty sciálníh pjištění Definuje účel pužití zdravtníh pjištění. Dkáže kmunikvat se zdravtní pjišťvnu. Prvádí výpčty zdravtníh pjištění. Zná práva a pvinnsti v případě nemci neb úrazu Vysvětluje význam základních pjmů, umí je správně pužívat, aplikuje na praktických příkladech Orientuje se v jedntlivých daních. Pužívá daňvé zákny a vyhledat ptřebné infrmace Dkáže zpracvat zjedndušené daňvé přiznání Kmunikuje s finančním úřadem Zná slžení státníh rzpčtu, jeh příjmvu a výdajvu stránku Zná zásady vedení daňvé evidence, definuje předmět daň. evidence Rzlišuje, pužívá a vyplňuje účetní dklady. Účtuje d účet. knih. Sestavuje zjedndušené účet. výkazy Orientuje se v platebním styku, umí rzlišit mezi htvstním a bezhtvstním, umí pužít příslušné úč. dklady Učiv 4. Záknné pjistné 4.1 Pjistné na sciální zabezpečení 4.2 Zdravtní pjištění 5. Daňvá sustava 5.1 Základní pjmy: daň, subjekt daně, zdaňvací bdbí, daňvá přiznání, finanční úřad, funkce daní 5.2 Struktura daňvé sustavy 5.3 Státní rzpčet a vazba na daně 6. Vedení daňvé evidence 6.1 Účetní dkumentace 6.2 Platební styk -85-

86 ZOBRAZOVÁNÍ Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu přispívat k frmvání všestranně rzvinutéh člvěka k rzvji rzumvé a mravní výchvy vychvávat přemýšlivéh člvěka, který umí pužívat technicku dkumentaci jak v dbrném vzdělání tak i v sbním živtě. psilvat důvěru žáka ve vlastní schpnsti, vytrvalst a kritičnst charakteristika učiva je základem, na který navazují statní dbrné předměty. Hlavním cílem je rientace v technické dkumentaci. Vstupní předpklady: úspěšné abslvvání ZŠ c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Žák se rientuje v technické dkumentaci, umí číst a načrtnut výkresy strjních sučástí, pracuje s dílensku dkumentací,měří technické veličiny. Žák si uvědmuje technické kreslení jak základní prstředek k dalšímu získávání vědmstí a zkušenstí v bru. Obsah předmětu: kreslení strjních sučástí výkresy sučásti, sestavení a schémata předepisvání přesnsti rzměrů a tlerancí předepisvání materiálu a technické dkumentace knstrukce a řazení písma včetně úpravy (písmena příméh grtesku, ver zálky, kruhvéh grtesku, hůlkvá abeceda, kurziva, lapidární abeceda a krasné písm) nrmvání a měření lakýrnických prací d) výukvé strategie(pjetí výuky) v rámci teretické výuky si žáci svjují čtení a kreslení technických výkresů a knsrtukci písma včetně rientace v nrmách,technické dkumentaci, dílenských manuálech a v technických pdkladech. e) hdncení výsledků žáků Žák vypracuje průřezvu subrnu práci, na které se věří zvládnutí prblematiky. Knkrétně se jedná měření vzrku, náčrt a návrh výrby jednduché knstrukce různých druhů písma a návrh putače. Dplňkem hdncení je také dbrný ústní a písemný prjev žáka. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení:vyhledává a třídí infrmace v technické dkumentaci a tyt využívá v prcesu učení a v praktickém živtě -86-

87 Kmpetence k řešení prblémů:vyhledává infrmace v technické dkumentaci a hledá vhdná řešení, nenechá se dradit případným nezdarem a vytrvale hledá knečné řešení prblému. Při tvrbě výkresů pužívá různé metdy. Kmpetence kmunikativní:vyjadřuje své názry v lgickém sledu, výstižně a graficky. Rzumí různým typům výkresů a tvřivě je využívá ve spl. dění. Persnální a sciální kmpetence:splupracuje ve skupině na tvrbě výkresů. Občanské kmpetence a kulturní pvědmí:chápe základní principy,zákny a nrmy. Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám:využívá znalsti a zkušensti získané v předmětu technická dkumentace v zájmu vlastníh rzvje i své přípravy na buducnst. Má přehled trhu práce v daném bru. Matematické kmpetence: je schpen využívat matematické dvednsti a deskriptivní gemetrie v technické dkumentaci. Kmpetence využívat prstředky technické dkumentace a pracvat s nimi: umí pracvat s tech. výkresy s nrmami a techniku a dílensku dkumentací, pracvat s pčítačem a s prgramvým vybavením systému CAD-CAM. Vyučvací předmět Zbrazvání má zásadní význam pr aplikaci průřezvéh tématu Strjírenských předmětů. Dpručená literatura: Technické kreslení.technická dkumentace pr studijní a učební bry SOU Autři: Jan Leinveber Jsef Švercl Strjnické tabulky Autři: Jarslav Řasa Jsef Švercl -87-

88 ROZPIS UČIVA ZOBRAZOVÁNÍ 2. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: vlí a pužívá pmůcky pr technické zbrazvání pužívá správnu techniku rýsvání a kreslení Učiv 1. Pmůcky, techniky rýsvání 1.1 Význam a úkly technickéh zbrazvání zbrazvání 1.2. Pmůcky k technickému 1.3. Zásady kreslení d ruky a s pužitím pmůcek -vysvětlí způsby zbrazvání v pravúhlém prmítání -zbrazuje gemetrické útvary a tělesa v pravúhlém prmítání 2. Zbrazvání v pravúhlém prmítání 2.1. Zásady a způsby zbrazvání 2.2.Půdrys,nárys,bkrys,sdružené průměty, řezy, sklpené průřezy 2.3. Zbrazení základních gemetrických těles -vysvětlí způsby zbrazvání v ksúhlém prmítání,axnmetrii a perspektivě -zbrazuje základní gemetrická tělesa metdami názrnéh zbrazvání -umí základní pravidla kótvání -umí kótvat průměry,plměry, uhly,bluky,úksy,kuželvitst, jehlanvitst a zksené hrany -zná frmáty výkresů,význam měřítek a ppisvá ple -kreslí náčrty jednduchých sučástí -čte výkresy sestavení 3. Názrné zbrazvání 3.1. Ksúhlé prmítání 3.2. Axnmetrie 3.3. Perspektiva 4. Technická dkumentace ve strjírenství 4.1. Kótvání(základní pravidla a pjmy) 4.2. Kótvání průměrů,plměrů,úhlů,bluků,úksů, zksených hran ppisvá ple kuželvitsti,jehlanvitsti 4.3. Frmáty výkresů,měřítka a a -88-

89 Výsledky vzdělávání -čte technlgicku dkumentaci, pvrchvu úpravu,pužívá výběr nrem a dílenské tabulky -vysvětlí fyzikální princip vzniku barev -vysvětlí zásady rzlišvání barev, barevnéh vjemu a půsbení barev -ppíše bezpečnstní barvy a jejich pužívání -ppíše vliv barev na estetiku prstředí -vysvětlí pravidla lineární a barevné kmpzice a estetická pravidla barevnéh řešení výrbku -vypracuje návrh barevnéh řešení výrbku Učiv 4.4. Výkresy sučástí,kreslení jednduchých strjních sučástí 4.5. Výkresy sestavení jejich náležitsti(nadstavba ppisvéh ple,pzice atd.) 4.6. Technlgická a další technická dkumentace tlerancí a ulžení, úprava pvrchu,tepelné (tlerance-jedntná sustava tlerance délek,jakst a zpravvání) 5. Základní pznatky barvách 5.1. Fyzikální princip vzniku barev 5.2. Rzlišvání barev,barevnéh vjemu a půsbení bezpečnsti barev 5.3. Pužívání barev z hlediska 6. Barevná kmpzice,barevné řešení výrbků 6.1. Vliv barev na estetiku prstředí kmpzice 6.2. Pravidla lineární a barevné 6.3. Estetická pravidla barevnéh řešení výrbku výrbku 6.4. Návrh barevnéh řešení 7. Závěrečné pakvání -89-

90 2.plletí Výsledky vzdělávání Žák: umí a zvládá základní představy z hlediska histrie písma,jeh knstrukci a úpravu zná psaní a knstrukci verzálky a mínusy příméh grtesku zvládá řazení písmen v textu Učiv 8. Knstrukce a řazení písma včetně úpravy zvyšvání, zesilvání 8.1.Histrie písma,latinka gtickéh a renesančníh typu,včetně hůlkvéh 8.2. Verzálky a mínusy příméh grtesku,jeh psaní a knstrukce 8.3. Řazení písmen s prcvičváním na jednduchých textech umí knstrukci písma a číslic na základě daných rzměrů má přehled různých druzích grtesku zná metdy řazení písmen příméh grtesku svjil si verzálky kruhvéh grtesku (knstrukce písmen a číslic včetně akcentu) zná knstrukci hůlkvé abecedy - kamenná-základní typ 7/3 umí knstrukci hůlkvé abecedy zvýšené u vrchlu a spdu 1/2 dílku zvládá knstrukci hůlkvé abecedy přímé širší typ -mí knstrukci hůlkvé abecedy silný typ: špalíčkvu silný typ (upravené, slabé silné 9. Knstrukce písma na základě zadaných rzměrů výšky a šířky písmen a číslic 9.1. Různé metdy řazení písmen příméh grtesku 9.2. Přehled druhů grtesku 10. Verzálky kruhvéh grteskujeh charakteristika Knstruce písmen,číslic včetně akcentů a následujících abeced 11. Hůlkvá abeceda-kamennázákladní typ7/ Hůlkvá abeceda zvýšená u vrchu a spdu 1/2 dílku 112. Hůlkvá abeceda přímá-širší typ 12. Hůlkvá abeceda-silný typ Hůlkvá abeceda-špalíčkvá Hůlkvá abeceda-silný typ(upravené,slabé a -90-

91 Výsledky vzdělávání tahy), stínvé písm umí knstrukci kursivy hůlkvu kruhvu abecedu včetně číslic (velku i malu abecedu) zná stínvu tenku abecedulapidární včetně číslic zná knstrukci lapidární abecedy tučný typ včetně číslic užší typ včetně číslic umí knstrukci lapidární malu abecedu stínvu tenku umí knstrukci hůlkvé abecedy kruhvé-tučný typ zvládá římsku abecedu-stínvé písm a číslic umí knstrukci krasnéh písma a t jak stínvé písm,tak i písm kámen, švihvka atd. -navrhuje šablny a zhtví pauzu -zhtvuje a pužívá šablny Učiv silné tahy),stínvé písm 13.Kursiva Hůlkvá kruhvá abeceda včetně číslic Hůlkvá kruhvá abeceda malá Stínvá tenká abecedalapidární včetně číslic 14. Lapidární abeceda-tučný typ Lapidární abeceda-užší typ včetně číslic Lapidární abeceda stínvátenká 15. Hůlkvá abeceda kruhvásilnější typ Hůlkvá abeceda kruhvátučný typ Římská abeceda-stínvé písm zdbené prisma včetně číslic 16. Okrasné písm 16.1.Stínvé písm a písm kámen Švihvka Další typy písma 17. Návrh a zhtvení šablny 17.1 Navrhuje šablny a zhtví pauzu -91-

92 TECHNICKÁ DOKUMENTACE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu přispívat k frmvání všestranně rzvinutéh člvěka k rzvji rzumvé a mravní výchvy vychvávat přemýšlivéh člvěka, který umí pužívat technicku dkumentaci jak v dbrném vzdělání tak i v sbním živtě. psilvat důvěru žáka ve vlastní schpnsti, vytrvalst a kritičnst b) charakteristika učiva je základem, na který navazují statní dbrné předměty. Hlavním cílem je rientace v technické dkumentaci. Vstupní předpklady: úspěšné abslvvání ZŠ c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Žák se rientuje v technické dkumentaci, umí číst a načrtnut výkresy strjních sučástí, pracuje s dílensku dkumentací,měří technické veličiny. Žák si uvědmuje technické kreslení jak základní prstředek k dalšímu získávání vědmstí a zkušenstí v bru. Obsah předmětu: kreslení strjních sučástí výkresy sučásti, sestavení a schémata předepisvání přesnsti rzměrů a tlerancí předepisvání materiálu a technické dkumentace prgramy pr pdpru kreslení průniky základních gemetrických těles a rzvinutí pláštů kreslení jednduchých plechvých sustav navrhvání prstrvéh řešení karsérií d) výukvé strategie(pjetí výuky) v rámci teretické výuky si žáci svjují čtení a kreslení technických výkresů včetně rientace v nrmách,technické dkumentaci a dílenské dkumentace. e) hdncení výsledků žáků Žák vypracuje průřezvu subrnu práci,na které se věří zvládnutí prblematiky. Knkrétně se jedná měření vzrku,náčrt a návrh výrby jednduché strjní sučásti. Dplňkem hdncení je také dbrný ústní a písemný prjev žáka, rientace v nrmách, technických pdkladech, dílenských manuálech, technické dkumentaci, čtení výkresů a kreslení náčrtů jedntlivých částí mtrvých vzidel. průřezvých f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci témat Abslvent je schpen uplatnit klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení:vyhledává a třídí infrmace v technické dkumentaci a tyt využívá v prcesu učení a v praktickém živtě -92-

93 Kmpetence k řešení prblémů:vyhledává infrmace v technické dkumentaci a hledá vhdná řešení,nenechá se dradit případným nezdarem a vytrvale hledá knečné řešení prblému. Při tvrbě výkresů pužívá různé metdy. Kmpetence kmunikativní:vyjadřuje své názry v lgickém sledu, výstižně a graficky. Rzumí různým typům výkresů a tvřivě je využívá ve spl. dění. Persnální a sciální kmpetence:splupracuje ve skupině na tvrbě výkresů. Občanské kmpetence a kulturní pvědmí:chápe základní principy,zákny a nrmy. Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám:využívá znalsti a zkušensti získané v předmětu technická dkumentace v zájmu vlastníh rzvje i své přípravy na buducnst. Má přehled trhu práce v daném bru. Matematické kmpetence: je schpen využívat matematické dvednsti a deskriptivní gemetrie v technické dkumentaci. Kmpetence využívat prstředky technické dkumentace a pracvat s nimi: umí pracvat s tech. výkresy s nrmami a techniku a dílensku dkumentací, pracvat s pčítačem a s prgramvým vybavením systému CAD-CAM. Vyučvací předmět technická dkumentace má zásadní význam pr aplikaci průřezvéh tématu Strjírenských předmětů. Dpručená literatura: Technické kreslení.technická dkumentace pr studijní a učební bry SOU Autři: Jan Leinveber Jsef Švercl Strjnické tabulky Autři: Jarslav Řasa Jsef Švercl -93-

94 ROZPIS UČIVA TECHNICKÁ DOKUMENTACE 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: umí si vypěstvat náležité představivsti a braztvrnst. zvládá grafický prjev při kreslení náčrtů a výkresů. zvládá správné zásady prvádění výkresů a jejich se stavení. umí pravúhlé prmítání a průniky jedntlivých těles. umí nakreslit náčrty jednduchých strjních sučástí a přerušvat brazy. umí správně kótvat strjní sučásti jejich rzměry a s pužitím tabulek stanvit dvlené úchylky. Učiv 1. Strjnické kreslení 1.1. Osnva,pmůcky,technická nrmalizace. Druhy čar na strjnických výkresech Ppis,nrmalizvané písm,měřítka Rzměry a úprava výkresvých listů,skládání výkresů Strjnické a technické výkresy,druhy a číslvání Ppisvé ple,vyplňvání nadstavby ppisvéh ple. 2. Technické zbrazvání 2.1. Pravúhlé prmítání,prmítání v I.Q a ve III.Q Pravúhlé prmítání jednduchých gemetrických těles Základní phledy,kreslení náčrtů Pravúhlé prmítání upravených těles Technické zbrazvání jednduchých těles Základy deskriptivní gemetrie Kreslení strjních sučásti,spjů a přerušení brazů. 3. Kótvání 3.1. Hraniční značky,kótvací -94-

95 Výsledky vzdělávání umí správně zakreslit řezy těles umí správně zakreslit ptčení phledu. vyčte z výkresu předepsanu jakst pvrchu jedntlivých plch. vyčte úchylky tvaru, vzájemné plhy plch prvků. Učiv čáry,umístění a plha kót,značky Kótvání průměrů,plměrů,délek,zksených hran,přechdů a úhlů Kótvání pakujících se knstrukčních prvků na rztečném válci Kótvání tlušťek desek,značvání tyčí,trubek a prfilů,úksů,kuželvitsti a jehlanvitsti Kótvání funkční a technlgické,závitů,šrubů, matic a lícvání závitů. 4. Řezy 4.1. Řezy,průřezy a technické zbrazení těles Vynesená tvarvá pdbnst,místní phled, ptčení phledu. 5. Struktura(drsnst) pvrchu 5.1.Struktura pvrchu základní pjmy 5.2. Označvání struktury pvrchu na výkresech Předepisvání úpravy pvrchu Chemick-tepelné zpracvání. 6. Předepisvání přesnsti rzměrů 6.1. Základní pjmy Tlervání dvjbdých rzměrů 6.3. Tlervání úhlů Tlervání rztečí Gemetrické zásady tlervání. -95-

96 2. plletí Výsledky vzdělávání Žák: umí nakreslit a rzvinut pláště jedntlivých gemetrických těles zná pstup jak vytvřit přídavky na spjení při výrbě. umí sestrjvat průniky a rzvinut pláště těcht gemetrických těles: hranl jehlan válec kužel umí prvést přechd čtverce na: bdélník šestiúhelník kružnici umí rzvinut jejich pláště umí číst a kreslit výkresy jednduchých plechvých dílů, pluzavřené prfily, - uzavřené prfily umí číst a kreslit výkresy přetvřených sučástí umí číst a kreslit jednduché plechvé sestavy umí číst a kreslit řezy: slupků Učiv 8. Rzvinutí plášťů, základních gemetrických těles 8.1. Hranly,válce Jehlany a kužely 8.3. Kmlé jehlany a kužely 8.4. Kule 8.5. Přídavky na spjení při výrbě 9. Průniky základních gem.těles a rzvinutí plášťů 9.1. Průnik hranlu hranlem,průnik válce válcem 9.2. Průnik jehlanu jehlanem,kuželu kuželem 9.3. Sestrjení průniků rtačních těles pmcí vepsaných kulvých plch 10. Tvary přechdných těles a rzvinutí jejich plášťů Přechd čtverce na bdélník Přechd čtverce na šestiúhelník Přechd čtverce na kružnici 11. Čtení a kreslení výkresů jednduchých plechvých dílů Zvláštnsti kreslení Pluzavřené a uzavřené prfily Přídavky na spjení při výrbě Rzvinutí tvaru,výkresy přetvřených sučástí. 12. Kreslení jednduchých plechvých sestav Sestavy plechvých dílů bez -96-

97 Výsledky vzdělávání dveří a vík uzavřených plech. částí Učiv spjvacích sučástí (sestavení lemváním) Spjení šruby,šruby d plechu,nýty a duté nýty Spjení tavným a tlakvým svařváním Spjení pájením s lepením Spje s vlženýmí těsnícími materiály a prfily Řezy slupků,dveří a vík s utěsněním Řezy uzavřených plechvých částí umí číst výrbní výkresy a zná údaje v ppisvém pli umí navrhvat a kreslit prstrvá řešení karsérií a skříní; umí pužívat pr prstrvé řešení následující hlediska: vychází z rzměru lidskéh těla aerdynamiky a bezpečnsti technlgie a estetiky umí vytvřit jednduchý návrh karserie, skříně 13. Čtení a kreslení výrbních výkresů plechvých dílů sestav a svarků. Údaje v ppisvém pli 14. Návrhy prstrvéh řešení karsérií a skříní Výchdiska pr prstrvá řešení Rzměry prstru vycházející z rzměrů lidskéh těla Aerdinamická a bezpečnstní hlediska Technlgická a estetická hlediska Rzvrh a řešení mtrvéh,zavazadlvéh prstru Rzvrh prstru pr cestující Vlastní návrh karserie,skříně -97-

98 TECHNOLOGIE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět Technlgie dává žákvi základní přehled způsbech přípravy prcesu lakvání mtrvých vzidel. Učí žáka: lgickému myšlení v blasti prav lakvání vzidel, pužívat správnu technicku terminlgii, kmunikaci na téma lakvání vzidel na dbrné úrvni i při jednání se zákazníky, vést řádně evidenci svěřených pmůcek, nářadí a sptřebníh materiálu, řešit perativně skutečné pracvní situace a klást důraz na správnu kmunikaci se zákazníky, vedením splečnsti, splupracvníky a pdřízenými, przumět zásadám přípravy a lakvání mtrvých vzidel, vlit při pravách pvrchvých úprav karsérií a skříní vzidel správné technlgické a pracvní pstupy, nanášet nátěrvé hmty různými technikami a způsby, bsluhvat zařízení k sušení a vytvrzvání laků. b) charakteristika učiva V předmětu je zastupena prblematika pvrchvých prav karsérií a skříní vzidel, technlgické a pracvní pstupy aplikace nátěrvých hmt, včetně připrav pdkladů. Předmět je kncipván s důrazem na znalst mderních metd jak v pravárenském, tak průmyslvém lakvání mtrvých vzidel. Učí žáka: uvědmvání si zásad správnéh prvzu a údržby vybavení autlakven, znalst technlgie prav se zaměřením hlavně na materiály, které splňují bsah VOC, rzšíření dbrných znalstí frmu exkurzí ve specializvaných servisech neb šklících střediscích firem bchdujících s autlaky, vlit a pužívat strje, nástrje, zařízení, mntážní nářadí, mntážní přípravky a pmůcky, zdvihací a jiná pmcná zařízení, ruční mechanizvané nářadí v lakvně a jeh příslušenství, ddržvat dpvídající a bezpečný technlgický pstup při pravách mtrvých vzidel a jejich jedntlivých částí. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět Technlgie směruje k tmu, aby žáci získali základní pznatky pr: ddržvání bezpečnstních nrem a technlgických pstupů a eklgických nařízení, uvědmění si ptřebnsti šetření lidskými a materiálními zdrji, zdůraznění vlivu kvality prváděné práce na snižvání nákladů na pravu vzidel, přijímání dpvědnsti za svá rzhdnutí a jednání ve vazbě na schpnst vlastníh sebehdncení a míry sebevědmí, nakládání s materiály, energiemi, dpady a jinými látkami eknmicky a s hledem na živtní prstředí, chápání vlivu činnsti autlakýrníka na živtní prstředí a minimalizvat škdlivé vlivy, pužívání puze materiály které splňují VOC a nehržují zdraví pracvníka. d) výukvé strategie (pjetí výuky) Předmět se vyučuje ve všech třech rčnících středníh dbrnéh vzdělání. Je členěn d tématických kapitl a vyučuje se s využitím didaktické techniky, praktických maket a mdelů. Pedagg při svém výkladu učiva využívá různé frmy výuky a vhdně je -98-

99 mezi sebu kmbinuje tak, aby sledvání výkladu byl pr žáky srzumitelné a zárveň pestré. Vyučující pužívá následující metdy: řízený rzhvr se žáky na kruh nvě prbíraných témat, zadávání samstatných písemných prací s cílem věření znalstí a pchpení přednášenéh učiva, věření pchpení prbíranéh učiva frmu vypracvání samstatných prjektů a prtklů dávající žákům mžnsti samstatné tvůrčí činnsti, zařazení prjekcí dbrných filmů k jedntlivým prbíraným tématickým kruhům, zdůraznění nutnsti rzšíření vědmstí studiem dbrných časpisů a publikací, využívání výpčetní techniky a e-learningu s pmcí prgramu Mdl, na tereticku výuku dle mžnstí navazuje předmět Praxe. e) hdncení výsledků žáků Vědmsti žáka jsu kntrlvány a hdnceny minimálně dvakrát v průběhu plletí. Přezkušení může mít pdbu ústní, didaktickéh testu neb samstatné práce a klade důraz na následující bdy: hlubka przumění prblému a schpnst aplikace získaných vědmstí při vysvětlení prblému, vystupvání při zkušení a schpnst vyjádřit myšlenky, kmplexnst přednesení dpvědi na pžadvané téma, důraz je také kladen na způsb vedení pznámek v sešitě, které budu žáci využívat při vypracvání závěrečných tázek. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslventi jsu schpni uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení s przuměním psluchají dbrný výklad, včetně přízení pznámek, využívají ke svému učení různé infrmační zdrje jak internet, dbrné časpisy, ale i pznatků jiných lidí např. zkušených lakýrníků v servisech, znají mžnsti svéh dalšíh vzdělání, zejména ve svém bru. Kmpetence k řešení prblémů jsu schpni řešit různé pracvní úkly s glbálním náhledem včetně navrhnutí něklika různých variant a vysvětlit jejich výhdy a nevýhdy, věří správnst zvlenéh pstupu, vlí prstředky a pmůcky vhdné pr splnění danéh úklu, využívají zkušenstí nabytých dříve a nepakují chyby, se kterými se setkali. Kmpetence kmunikativní bez prblémů umí kmunikvat jak v písemné, tak ústní frmě se zákazníky servisu, jsu schpni pužívat a rzumět dbrné terminlgii a pracvním pkynům v písemné i ústní frmě, przumí běžně užívané dbrné terminlgii v cizím jazyce, umí ppsat a bhájit celý pracvní pstup případné pravy. Persnální a sciální kmpetence mají dpvědný vztah ke svému zdraví a jsu si vědmi důsledků nezdravéh živtníh stylu, -99-

100 eliminují dpady své prfese na svje zdraví, zdpvědně pužívají všechny chranné pracvní pmůcky předepsané pr autlakýrníky, nebjí se pracvat v týmu a pdílí se na splečné realizaci zakázek, přijímají a zdpvědně plní zadané úkly, nepdléhají zažitým předsudkům a nemderním technlgickým pstupům, pdněcují práci týmu vlastními návrhy a nvými metdami. Občanské kmpetence a kulturní pvědmí chápu význam živtníh prstředí pr člvěka a svým jednáním při skladvání neb pužívání nebezpečných látek a jejich likvidaci se řídí příslušnými nařízeními a nrmami chránícími živtní prstředí, ddržváním záknů vytváří pdmínky pr respektvání práce svéh klektivu a ttéž vyžaduje d sb zúčastněných na splečných pracvních aktivitách. Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám zhdntí účel i užitečnst vyknané práce a její hdncení jak finanční, tak splečenské, efektivně hspdaří s finančními prstředky, materiálem a energiemi. Matematické kmpetence dvede aplikvat matematické pstupy při stanvvání cen prav, stanví náklady na prvz autlakvny, převádí různé jedntky a rientuje se v pměrvém míchání materiálu, jak bjemvém tak váhvé. Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi dkáže pmcí internetu zjistit správnu recepturu dstínu a namíchat h, využívá infrmační technlgie v suvislst v vyhledáváním infrmací ve svém bru, umí vyhledat a bjednat materiál pmci internetu. Ve vyučvacím předmětu Technlgie jsu aplikvána průřezvá témata, jejichž cílem je zasadit dbrné vzdělání d širšíh splečenskéh rámce a umžnit studentům kmplexní phled na danu prblematiku. Pedagg se věnuje hlavně následujícím kruhům průřezvých témat: Člvěk a živtní prstředí, vede žáky k tmu, jak v praxi správně nakládat s materiálem, energiemi, vdu a jinými látkami s hledem na živtní prstředí, třídit a likvidvat nebezpečné i jiné dpady dle platných předpisů, chápat bezpečnst práce jak nedílnu sučást péče zdraví své i splupracvníků (i dalších sb vyskytujících se na pracvištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků), aplikvat vědmsti zásadách pskytvání první pmci při akutních stavech či úrazech a dkáží sami pskytnut první pmc, rzpznat nebezpečí úrazu neb hržení zdraví a zajistit dstranění závad a mžných rizik

101 Občan v demkratické splečnsti, klade důraz na t, aby studenti byli schpni: základní kmunikace v cizím jazyce při jednání s klegy v bru v rámci dbrných knzultací i při jednání se zákazníky z jiných zemí, dhadnut rizika při využívání infrmací v rámci knkurenčníh supeření. Člvěk a svět práce, si klade za cíl upevnit u abslventů: chápání kvality jak významnéh nástrje knkurenceschpnsti a dbréh jména firmy, ddržvání stanvených nrem a předpisů suvisející se systémem řízení jaksti. Infrmační a kmunikační technlgie jsu nedílnu sučástí nejen pracvníh živta abslventů. Schpnst využívání mderních technlgií jim umžňuje: prezentvat významné úspěchy a realizvané pstupy své práce mediální frmu, ppřípadě prstřednictvím webvých stránek, uplatňvat ICT prstředky pr získávání ddatečných infrmací v rámci dalšíh vzdělávání neb pr kmunikaci s prfesními klegy

102 ROZPIS UČIVA TECHNOLOGIE 1. rčník 3hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: zná a ddržuje ustanvení týkající se BOZP a pžární prevence, při práci na pracvišti pstupuje v suladu s předpisy a pracvními pstupy, uvědmuje si bezpečnstní rizika a nejčastější příčiny úrazů, si zvlí správné sbní chranné pracvní pmůcky dle typu materiálu a práce, pužívá OOPP správným způsbem a zná jejich živtnst, uvědmuje si mžné akutní i chrnické nebezpečí pr lidský rganizmus při špatném výběru neb absenci OOPP, uvede pvinnsti pracvníka i zaměstnavatele v případě pracvníh úrazu, zná a je připraven pskytnut první pmc při úrazu na pracvišti i mim něj. Učiv 1.Bezpečnst a chrana zdraví při práci 1.1. BOZP 1.2. Osbní chranné pracvní pmůcky 1.3. První pmc při úrazech 1.4. Opakvání zná techniky nanášení štětcem, válečkem, stříkáním, máčením, pléváním, tupváním, nanášení v elektrstatickém pli, nanášení práškvých hmt, je schpen zhdntit výhdy a nevýhdy každéh způsbu aplikace, všech druhů pužívaných materiálů, 2. Techniky nanášení pdkladů 2.1. Nátěry 2.2. Válečkvání 2.3. Tupvání 2.4. Máčení 2.5. Stříkání 2.6. Plévání 2.7. ESTA 2.8. Opakvání má přehled histrickém vývji lakvání d prvpčátku až p dnešní dbu, uvede příklady sučasné technlgie sérivéh lakvání, dkáže ppsat přesný pstup sérivéh lakvání včetně zdůvdnění jedntlivých krků, vysvětlí pjem nátěrvý systém, zná nutnst každéh krku v průmyslvém lakvání a jeh dpad na lakvání pravárenské, rzeznává rzdíly v průmyslvém a pravárenském lakvání vzidel, 3. Nátěrvé systémy pr průmyslvé výrbky 3.1. Histrie lakvání 3.2.Výrbní lakvání vzidel 3.3. Úvd d prblematiky sérivéh lakvání -102-

103 Výsledky vzdělávání Učiv určí skladbu nátěrvých systémů pr různá pužití, prstředí a klimatické pdmínky, vyjmenuje nářadí pužívané v lakýrnictví a autlakýrnictví a ppíše rzdíl, zná hdntu tht nářadí, umí správě připravit, pužívat a šetřit pužívané nářadí, preferuje nářadí a pracvní pmůcky, které jsu šetrnější k živtnímu prstředí a eknmicky výhdnější, naučí se a dkáže využít různé a c nejefektivnější systémy maskvání pr všechny blasti praktické činnsti při každdenní práci, pužitý materiál likviduje dle platných směrnic s hledem na živtní prstředí, 4. Nářadí a pracvní pmůcky pr lakýrnické a natěračské práce 4.1. Základní nářadí pr lakýrníky 4.2. Základní nářadí pr autlakýrníky 4.3. Maskvání vyjmenuje druhy pdkladů pr lakýrnické a autlakýrnické práce a jejich vlastnsti, vyřeší prblémy vznikající s kmbinací různých pdkladvých materiálů (katafréza, plast, hliník atd.), ppíše nářadí pužívané k dstranění rzi a starých nátěrů, navrhne nejefektivnější způsb jejich pužití, ppíše pracvní pstupy mechanickéh, chemickéh a tepelnéh dstraňvání starých nátěrů včetně prstředků, nářadí a zařízení, ppíše průmyslvě pužívané způsby přípravy pdkladů, vysvětlí význam správnéh dmaštění a ppíše správný pstup tht krku, zná pracvní pstupy tmelení a brušení včetně pužívaných materiálů, zhdntí a vybere nejvhdnější materiál a pstup při tmelení, ddržuje pravidla BOZP a pžární chrany při pužívání hrkvzdušné pistle a chemických prstředků, 5. Příprava pdkladů vzidle 5.1. Materiály (pdklady) na Žák: vyzná se v piktgramech uvedených na plechvkách a v technických listech, ví, jak jsu uspřádané technické listy, rientuje se v nich a je schpen vybrat ptřebné infrmace, vysvětlí základní pjmy a zkratky pužívané v blasti autlakýrnictví, rzpzná všechny druhy nebezpečí, která 1. Přehled nátěrvých hmt 1.1 Technické infrmace 1.2 Zkratky pužívané v autlakýrnictví 1.3 Technické infrmace 1.4 Význam piktgramů -103-

104 Výsledky vzdělávání Učiv jsu uvedena v bezpečnstních a technických listech, 1.5 Opakvání zná všechny druhy pigmentů včetně pigmentů speciálních, rzdělí pigmenty dle způsbu výrby, vysvětlí rzdíl mezi pigmentem a barvivem, vysvětlí funkci filmtvrných látek, vyjmenuje těkavé látky v NH a jmenuje příklady, vysvětlí nebezpečí těkavých látek v NH, ppíše účel speciálních přísad v nátěrvých hmtách (aditiva, sikativa, změkčvadla atd.), je schpen graficky znázrnit slžení nátěrvých hmt, 2.Slžky nátěrvých hmt 2.1 Pigmenty 2.2 Speciální pigmenty 2.3 Filmtvrné látky pjiva 2.4 Těkavé látky 2.5 Speciální přísady 2.6 Opakvání ppíše systémy nátěrvých hmt pdle charakteristických vlastnstí, pužití, způsbu tvrby filmu, pdmínek zasychání druhu pjiva a druhu rzpuštědla, je schpen navrhnut na každý pdklad správný druh nátěrvé hmty, rzeznává druhy NH dle značení ČSN, zná značení dstínů NH, ví jaký vliv mají tyt NH na živtní prstředí, 3. Nátěrvé hmty pr lakýrnické a natěračské účely 3.1 Syntetické 3.2 Celulózvé 3.3 Olejvé 3.4 Disperzní 3.5 Ostatní 3.6 Opakvání vyjmenuje rzdělení nátěrvých hmt pr autlakýrníky pdle bsahu VOC, ví, které druhy materiálu nejsu pvleny pužívat, s hledem na bsah těkavých látek v litru připravené barvy, vysvětlí výhdy a nevýhdy vdu ředitelných barev v autpravárenství, zná negativní vliv vdu ředitelných materiálů na lidský rganismus, uvede příklady speciálních materiálů a jejich pužití, ppíše výhdy těcht materiálů. 4.Rzdělení nátěrvých hmt pr autlakýrníky 4.1 HS materiály 4.2 VHS materiály 4.3 Vdu ředitelné materiály 4.4 Speciální materiály 4.5 Opakvání -104-

105 ROZPIS UČIVA TECHNOLOGIE 2. rčník 4hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: prvádí technlgické a pracvní pstupy tmelení karserií a skříní vzidel, dkáže správně aplikvat všechny druhy tmelů, ddržuje všechny technlgické pauzy nutné k dknalému vytvrzení tmelu, vybere správné brusiv, brusku a pstup brušení, zná rizika brušení pd vdu, definuje přípravu a nanášení základvé barvy a chápe nutnst tét aplikvané vrstvy, vlbu správnéh plniče dsáhne úspru materiálu, lepší krycí schpnst a úspru času, zná význam a technlgický pstup nanášení plničů včetně nutnsti technlgických přestávek pr dvětrání, ví, jakým způsbem a technlgií se mhu plniče sušit a jaká jsu mžná rizika, vybere správnu hrubst brusiva a způsb upravení tht pvrchu, je schpen zvládnut technlgický pstup nanášení všech druhů vrchních laků, pzná rzdíly mezi různými druhy vrchních laků, dkáže zjistit správný dstín, vyhledat recepturu a namíchat ji, pzná různé pravárenské metdy (v dílu, v susedním dílu, vyrvnání dstínu, třívrstvé lakvání atd.), ddržuje správný technlgický pstup u všech druhů barevných laků, zná všechny důležité faktry při aplikaci metalických a perleťvých laků, využívá mderní metdy (SMART- malé pravy, UV lakvání atd.) zná technlgii stříkání bezbarvých vrchních laků, zvlí příslušné bezbarvé laky dpvídající účelu pužití, umí h aplikvat a ddržuje přesný technlgický pstup, ddržuje pravidla pžární chrany, hygieny práce, bezpečnsti a chrany zdraví při práci, zvlí správné sbní chranné pmůcky, Učiv 6. Autlakýrnické práce - aplikace lakvacíh systému 6.1 Tmely 6.2 Základvá barva 6.3 Plniče 6.4 Vrchní laky 6.5 Bezbarvé krycí laky 6.6 Opakvání -105-

106 Výsledky vzdělávání Učiv zvláště pak druh dýchací masky dpvídající typu zatížení, ppíše technlgický pstup na různé druhy kvů včetně přípravy a vysvětlí rzdíl, pdle způsbu užití a určitéh druhu dřeva zvlí přípravu a způsb aplikace danéh materiálu, dkáže rzčlenit plasty d základních skupin, pdle zkrácených názvů a kódu pzná plast a určí přesný pstup pravy včetně tempervání, ddržuje dpručená pravidla při lakvání plastů, využívá mderní materiály určené k pužití na plasty, 7. Nátěry na různých pdkladech 7.1 Lakvání kvu 7.2 Lakvání dřeva 7.3 Lakvání plastů 7.4 Lakvání plastů Sealery 7.5 Opakvání ppíše způsby sušení a vytvrzvání nátěrů a laků, zná rzdíl mezi fyzikálním a chemickým schnutí a dkáže h ppsat, vyjmenuje způsby přensu tepla, vysvětlí, jak funguje IR záření, pzná všechny typy infračervených zářičů využívaných v autlakvnách, zná mderní rychlé pravy pmcí UV záření, dkáže vyhdntit nejeknmičtější způsb sušení technlgických vrstev laku, pužívá k sušení systémy využívající velké mnžství vzduchu, má přehled nvých metdách sušení pmci transfrmace tepla z plynu na středně vlnné infračervené záření, 8. Zasychání, sušení a vytvrzvací nátěrů a laků 8.1 Fyzikální schnutí 8.2 Chemické schnutí 8.3 IR záření 8.4 UV záření 8.5 Sušení v bxu 8.6 Sušení pmcí DryJet pistlí 8.7 Technlgie zalžena na transfrmaci tepla 8.8 Opakvání naučí se vybrat správné brusící prstředky a znát jejich vlastnsti stejně jak různé pvrchy a pdklady, ppíše účel brušení a leštění laků, pmůcky a pracvní pstupy brušení a leštění, umí využít pstupu brušení a leštění k dstranění určitých defektů, vybere správnu brusnu pastu, ktuč i přístrj a pužije správnu techniku leštění, zná následky při špatně zvlené technlgii či materiálu, 9. Brušení a leštění laků 9.1 Brušení za sucha 9.2 Brušení za mkra 9.3 Leštění 9.4 Opravy laků leštěním 9.5 Opakvání -106-

107 Výsledky vzdělávání ppíše jedntlivé části výrby stlačenéh vzduchu, vysvětlí jejich funkci a drbné závady dkáže dstranit, psudí eknmické dpady zastaraléh neb pškzenéh systému stlačenéh vzduchu, ví, jaké následky může mít nedknale vyčištěný vzduch na lakvaný pvrch, zná všechny druhy stříkacích pistlí a dkáže zhdntit jejich výhdy a nevýhdy, má přehled výrbcích stříkacích pistlí, zná hdntu stříkacích pistlí a ví, jak dbrně pistli čistit a uskladňvat, ddržuje dpručení výrbců nátěrvých hmt na druh trysky, vzdálenst, tlak, úhel a viskzitu, rzdělí brusky dle pužití a ví, jak je pužívat a jaké nsit OOPP, správně kmbinuje brusiv a ví, jak se dělí a má přehled nvinkách, zná následky špatnéh výběru brusiva, dkáže pužít správný druh leštičky a jaké nastavit táčky vzhledem k pužité pastě, umí pužívat vzduchvé sušící systémy a zná jejich eknmické výhdy, pzná všechny tři druhy IR zářičů, umí s nimi zacházet a ddržuje BOZP, zná mderní rychlé pravy pmcí UV záření, dkáže vyhdntit nejeknmičtější způsb sušení technlgických vrstev laku, má přehled nvých metdách sušení pmci transfrmace tepla z plynu na středně vlnné infračervené záření, zná všechny druhy stříkacích kabin a jejich využití, umí spčítat eknmické náklady na přízení i prvz lakvací kabiny, bsluhuje stříkací kabinu, ddržuje pravidla nutné údržby a zvládá výměnu filtrů, ví, jak čast a v jakém rzsahu je nutné prvádět revizi lakvacíh bxu, zná různé druhy míchacích zařízení, ví c musí bsahvat a umí je bsluhvat, ppíše celý systém míchání barev, umí najít příslušnu recepturu a namíchat ji, rzděluje myčky pistlí dle určení a typu, využívá a zná výhdy myčky pistlí - jak eknmické, tak eklgické, je si vědm přínsu myčky pistlí na chranu zdraví pracvníků, umí ji bsluhvat a je schpen dstranit Učiv 10. Vybavení autlakven 10.1 Výrba a úprava stlačenéh vzduchu 10.2 Stříkací pistle 10.3 Brusky 10.4 Leštičky 10.5 Sušící systémy 10.6 IR zářiče 10.7 Lakvací kabina 10.8 Míchání dstínů (míchací stlice, PC) 10.9 Myčka pistlí Svařvání plastů Opakvání -107-

108 Výsledky vzdělávání Učiv základní pruchy, využívá recyklační zařízení ke snížení nákladů lakvny, rzezná druhy plastů a umí je svařit pmci svářečky na plast, u všech zařízení v lakvně zná prvzní předpisy a ddržuje BOZP, PO a OOPP, Žák: vysvětlí vlastnsti nátěrvých hmt před zpracváním a ppíše druhy zkušek nátěrvých hmt, umí měřit viskzitu NH, ppíše vlastnsti nátěrvých hmt během zpracvání, vyjmenuje vlastnsti suchých nátěrů a způsby jejich hdncení, vysvětlí pjmy jak Flrida test, mřížkvá zkuška, přilnavst, viskzita, zkuška slnu mlhu atd., zná všechny faktry vlivňující kvalitu NH, 5. Vlastnsti nátěrvých hmt 5.1 Zkušení a hdncení nátěrvých hmt 5.2 Hdncení nátěrvých hmt před nanášením 5.3 Hdncení nátěrvéh filmu 5.4 Opakvání zná všechny druhy maskvacích materiálů, umí pužívat hspdárné systémy maskvání a tím šetřit materiál i čas, je schpen prvnat různé druhy maskvacích materiálů a vyhdntit nejefektivnější z nich, bjednává vybrané materiály ve správném mnžství a kvalitě a t i přes internet, pužité materiál likviduje v suladu s vyhlášku dpadech, 6. Pmcné materiály 6.1 Maskvání vzidla před aplikací materiálu 6.2 Druhy krycích materiálů 6.3 Pstup při maskvání 6.4 Speciální krycí materiály 6.5 Opakvání zná způsby dstraňvání staréh nátěru (brušení, tryskání, chemické dstraňvání a drezvání), vlí správný druh dstranění staréh nátěru pdle ptřeby, zná všechny základní druhy dmašťvačů a využívá je, ví, jaké mhu vzniknut defekty při nedstatečném dstranění rzi neb špatném dmaštění, vybere vhdný materiál k různým úpravám pdkladů, prvná finanční i časvu nárčnst různých druhů materiálů a zvlí nejvhdnější, 7. Prstředky pr úpravu pdkladů 7.1 Odstraňvání nátěrů 7.2 Odstraňvání krze 7.3 Odmašťvání 7.4 Opakvání umí identifikvat správný barevný dstín, 8.Nátěrvé hmty a pmcné hmty -108-

109 Výsledky vzdělávání zná pstupy a pravidla veducí ke zvlení správnéh barevnéh dstínu, pužívá všechny druhy vzrkvnic a umí se v nich rientvat, je schpen namíchat všechny dstupné barevné dstíny pdle správné receptury, vyhledává receptury na internetu, využívá všechny ptřebné pmůcky v míchárně barev, zná plhy umístění kódů barevnéh dstínu na autmbilu a umí je rzkódvat, umí dtónvat barevný dstín pmcí třech základních parametrů barevnsti, jasu a sytsti, pužívá Ostwaldův kruh k tnvání, zná prblematiku a funkci plničů ve vztahu ke klristice a využívá ji. Učiv pr lakvání autmbilů 8.1 Identifikace barevnéh dstínu 8.2 Obecné zásady identifikace 8.3 Zásady při míchání receptury 8.5 Zásady při dtónvání 8.5 Plniče ve vztahu ke klristice 8.6 Opakvání -109-

110 ROZPIS UČIVA TECHNOLOGIE 3. rčník 5hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: rzezná druh pškzení laku, zjistí příčinu pškzení a dkáže lak pravit c nejšetrněji, ví, jaká jsu preventivní patření pr vznik pškzení laku, je schpen definvat prblém a navrhnut nápravu, ppíše nanášení NH pneumatickým a tlakvým stříkáním, připravuje NH ke stříkání, ppíše způsb nanášení práškvých NH a má přehled využití tét technlgie, prvná všechny způsby nanášení jak z eknmickéh, tak eklgickéh hlediska, ddržuje pravidla BOZP, pžární chrany a hygieny při stříkání NH, Učiv 11.Vady NH a laků 11.1 Příčiny - vliv živtníh prstředí 11.2 Příčiny - metdické chyby 11.3 Prevence 11.4 Opravy 11.5 Opakvání 12. Nanášení NH stříkáním 12.1 Pneumatické stříkání 12.2 Vysktlaké stříkání 12.3 Stříkání práškvými laky 12.4 Opakvání naučí se histrii airbrushe a jeh využití v bru, zvládnu základy malvání pmcí airbrushe, pužije základní triky, stínvání, pužívání šabln, linkvání atd., bude znát přípravu pdkladů pr speciální techniky, vyrbí si vlastní šablny a bude je využívat, zvládne napdbit imitací různé druhy dřeva, pmci tupvání a fládrvání, pmcí různých stříkacích technik vytvří speciální efekty, v rámci rčníkvéh prjektu vytvří každý žák kmbinací něklika technik reklamní putač na šklu (včetně přípravy pdkladu, vytvření šabln, zvlení pstupu, navrhnutí vlastníh grafickéh návrhu se zapracváním zadaných prvků název škly, autmbilní tématika). 13. Speciální techniky 13.1 Airbrush 13.2 Šablny 13.3 Tupvání 13.4 Fládrvání 13.5 Stříkací techniky 13.6 Rčníkvý prjekt vypracuje si tázky k závěrečným zkuškám pmcí svých pznámek, dbrné literatury a internetu, ujasní si případné nesrvnalsti v prbraném učivu. 14. Příprava na závěrečné zkušky -110-

111 Výsledky vzdělávání vysvětlí fyzikální princip vzniku barev, chápe zásady rzlišvání barev a barevnéh vjemu, ppíše účinky barev včetně bezpečnstních, vysvětlí vliv barev na estetiku prstředí, zná pravidla lineární a barevné kmpzice a estetická pravidla barevnéh řešení výrbků, v rámci rčníkvéh prjektu vytvří každý žák barevné řešení pr reklamní putač na šklu (včetně přípravy pdkladu, vytvření šabln, zvlení pstupu, navrhnutí vlastníh grafickéh návrhu se zapracváním zadaných prvků název škly, autmbilní tématika), vysvětlí pjmy klristika a klrimetrie, vyjmenuje různá mezení barevnéh spektra, vysvětlí c je třeba ke vnímání barev a jak funguje lidské k, umí pmci různých technik klamat lidský zrak, vyzná se ve všech druzích metamerie, čte kódy na vzrkvnicích, umí zařadit dstín d systému NCS, ppíše rzdíl mezi aditivním a subtraktivním míchání barev a vyjmenuje primární i sekundární barvy, rientuje se v míchání barev pmci barevnéh spektra, je schpen namíchat předlžený dstín bez znalsti receptury jen s pmci Ostwaldva kruhu, tak aby se barva dala aplikvat alespň d rzstřiku, vyzná se v rzdělení materiálu ve vztahu k bsahu VOC, rientuje se v legislativě lakven, vlí ptimální eknmické řešení, které respektuje kvalitu a veškeré pvinnsti vyplívající ze zákna, seznamuje se s nvými trendy v autpravárenství a lakvání, srvnává ceny knkurenčních lakven, je schpen vypracvat systém věrnstních slev, vede evidenci balů nebezpečných materiálů a prázdné baly likviduje prstřednictvím autrizvaných firem, vypracuje si tázky k závěrečným zkuškám pmcí svých pznámek, dbrné literatury a internetu, ujasní si případné nesrvnalsti v prbraném učivu, Učiv 9 Klristika a klrimetrie 9.1 Definice klristiky a klrimetrie 9.2 Nauka barvách 9.3 Světl a barvy 9.4 Omezení barev 9.5 Vnímání barev 9.6 Metamerie 9.7 Pruchy vidění 9.8 Systémy třídění barevných dstínů a vzrkvnic 9.9 Barevný systém NCS 9.10 Barevná kmpzice barevné řešení výrbků 9.11 Aplikace klristiky v praxi 9.12 Opakvání 10.Eklgie v autlakvnách a lakvnách 10.1 Obsahy VOC 10.2 Legislativa 10.3 Likvidace dpadů 10.4 Eknmika a ptimalizace lakven 10.5 Opakvání 11. Příprava na závěrečné zkušky -111-

112 ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu právní výchva v blasti prvzu silničních vzidel, získávání správných návyků při řízení vzidla schpnst samstatnéh řízení vzidla, bez hržení bezpečnsti a plynulsti prvzu učí žáky lgickému myšlení, předvídavsti a řešení mžných prblémů chrana živtníh prstředí při prvzu autmbilvé techniky prhlubuje a rzvíjí znalsti žáků a jejich vyjadřvací schpnsti a dvednsti, zejména s hledem na praktické užívání vytváří dbrý základ pr další vzdělávání b) charakteristika učiva v blasti knstrukce a údržby vzidel předmět navazuje na vědmsti žáků získané předchzím studiem vymezit znalsti, dvednsti a chvání suvisející s řízením mtrvých vzidel pr dané skupiny skládá se z dbrnéh vzdělávání a kmunikační výchvy, které se navzájem dplňují a pdprují důraz klade na kvalitní zvládnutí základních a frekventvaných dpravních jevů sjedncuje teretický a praktický výcvik učí žáky racinálním studijním metdám směřuje k dvednsti a schpnsti bezpečně se phybvat v prvzu c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí žáci mají znalsti a dvednsti nezbytné pr řízení mtrvéh vzidla směřuje k dvednsti a schpnsti bezpečně se phybvat v prvzu d) výukvé strategie (pjetí výuky) při výuce se rzvíjí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření žáků ve škle žáci pracují se sešity a učebnicemi - je vhdné prvádět krátká mluvní cvičení na aktuální téma s důrazem na dbrné vyjadřvání - vyučující kntrluje a pravuje práci žáků, dbá na správné dbrné vyjadřvání - neustále prhlubvat teretické i praktické znalsti e) hdncení výsledků žáků průběžně jsu zařazvány různé druhy kntrlních činnstí (testy, ústní zkušení) učitel hdntí prjevy ústní i písemné a jejich bsahvu správnst f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat pracvat s infrmacemi a s kmunikačními prstředky v silničním prvzu rientvat se v dpravní prblematice jednat s lidmi, diskutvat, hledat kmprmisy, být tlerantní a zdpvědný brát hled na živtní prstředí g) Žák ve II. rčníku abslvuje výcvik řízení vzidla v rzsahu pr skupinu B 28 hdin

113 ROZPIS UČIVA ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL 2. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: je seznámen s bsahem a cílem předmětu a rganizací výcviku v řízení Učiv 1. Úvd d předmětu a rganizace výcviku v řízení mtrvých vzidel zná předpisy prvzu na pzemních kmunikacích zná dpravní značky a dkáže vysvětlit jejich význam rzumí jedntlivým dpravním situacím a umí je řešit pdle pravidel zná předpisy prvzu na pzemních kmunikacích, týkající se prvzu nákladních autmbilů rientuje se v jedntlivých skupinách řidičských právnění zná pdmínky pr získání event. pzbytí dbrné i zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel uvědmuje si svji zdpvědnst při účasti na silničním prvzu v rli různých účastníků prvzu (chdec, cyklista, řidič) zná rzdíl v kvalifikaci přestupku a trestnéh činu na úseku dpravy, způsby jejich řešení a pstihy za jejich spáchání rientuje se v prblematice bdvéh systému, umí vyhledávat v seznamu jedntlivé přestupky a sankce za ně udělvané dkáže ppsat pracviště řidiče sbníh autmbilu zná nastavení a seřízení všech prvků ptřebných k vládání vzidla zná správné vládání vzidla při jedntlivých řidičských úknech (rzjezd vzidla na rvině, rzjezd vzidla d kpce a z kpce, zastavení vzidla, řazení jedntlivých převdů, pužívání pmcných brzd) zná význam přiměřené rychlsti vzhledem k statním účastníkům prvzu zná pjem brzdná dráha a vlivy, které na ni půsbí zná jedntlivé elektrnické systémy 2. Předpisy prvzu na pzemních kmunikacích 2.1. Základní pjmy 2.2. Pvinnsti účastníků prvzu 2.3. Jízda v jízdních pruzích 2.4. Jízda ve zvláštních případech 2.5. Obecná a místní úprava prvzu 2.6. Dpravní značení, druhy, umístění, platnst 2.7. Řízení prvzu světelnými signály a pkyny plicisty 2.8. Řešení situací na křižvatkách 2.9. Rychlst jízdy, vzdálenst mezi vzidly Železniční přejezd Vlečení vzidel Zastavení a stání Objíždění, předjíždění, vyhýbání, táčení, cuvání Prvz na dálnici, v bytné a pěí zóně Dpravní nehda Suvisející předpisy sk. ŘO, věk, zdravtní způsbilst Suvisející předpisy tech. způsbilst vzidel, záknné pjištění Suvisející předpisy přestupky a trestné činy v dpravě 3. Terie řízení a zásady bezpečné jízdy 3.1. Seznámení s vzidlem, nastupvání, vystupvání 3.2. Seřízení pracviště řidiče 3.3. Ovládací prvky vzidla, startvání 3.4. Řazení rychlstních stupňů, rzjezd vzidla 3.5. Manipulace s vzidlem 3.6. Terie řízení 3.7. Psychlgické aspekty řidičů 3.8. Přiměřená rychlst, bezpečná vzdálenst, brzdná dráha 3.9. Prvky aktivní a pasivní bezpečnsti -113-

114 Výsledky vzdělávání pužívané v mderních autmbilech a umí vysvětlit jejich význam pr bezpečnst prvzu zná rzdíl mezi aktivní a pasivní bezpečnstí a vyjmenvat prvky těcht systémů zná jedntlivé druhy zádržných systémů, způsb jejich pužití a umí vysvětlit jejich význam pr bezpečnst prvzu chápe suvislst mezi užíváním alkhlu a jiných mamných látek a bezpečnstí prvzu zná zásady pr správné ulžení nákladu a jeh zajištění prti nežáducímu phybu zná vliv nepříznivých klimatických pdmínek na jízdu zná základní pravidla pr ddržvání bezpečnsti práce při různých úknech údržby vzidla a manipulace s ním Učiv Elektrnické systémy vzidel Vliv pvětrnstních pdmínek Význam dpčinku, vliv návykvých látek Eklgické aspekty při prvzvání a údržbě vzidel Dpravně preventivní prjekty zná funkční celky sbníh autmbilu, jejich rzdělení a rzdíly mezi existujícími druhy zná základní laicku i dbrnu údržbu jedntlivých systémů sbníh autmbilu zná základní pstupy při dhalvání běžných závad a jejich dstraňvání 4. Ovládání a údržba vzidla 4.1. Kntrla vzidla před jízdu 4.2. Kla a pneumatiky 4.3. Mazání a dbíjení 4.4. Kapalinvá chladicí sustava 4.5. Převdná ústrjí 4.6. Pdvzek a řízení 4.7. Brzdvá sustava 4.8. Elektrická sustava -114-

115 MOTOROVÁ VOZIDLA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět mtrvá vzidla dává žákvi základní přehled knstrukci mtrvých vzidel, způsbech výrby a prav. učí žáka lgickému myšlení v blasti knstrukce vzidel učí žáka pužívat správnu technicku terminlgii przumět základním zásadám knstrukce mtrvých vzidel b) charakteristika učiva V předmětu je zastupena prblematika knstrukce mtrvých vzidel, základy technlgie výrby a prav jedntlivých částí, prvzní zásady a údržba mtrvých vzidel. předmět je kncipván s důrazem na knstrukce mtrvých vzidel znalst zásad správnéh prvzu a údržby mechanizmů a elektrickéh vybavení c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět mtrvá vzidla směruje k tmu, aby žáci: znali zásady základních knstrukcí mtrvých vzidel pchpili funkci jedntlivých částí mtrvých vzidel rientvali se v základech mechaniky suvisející s knstrukcí mtrvých vzidel d) výukvé strategie (pjetí výuky) Předmět se vyučuje ve třech rčnících. Předmět je členěn d kapitl. Předmět se vyučuje jak teretická výuka verbální s využitím brazů a mdelů předmět navazuje na výuku jiných dbrných předmětu, jejichž zvládnutí je pdmínku pr zvládnutí předmětu mtrvá vzidla Předmět je uknčen závěrečnu zkušku. e) hdncení výsledků žáků Vědmsti žáka jsu kntrlvány a hdnceny minimálně dvakrát v průběhu plletí. důraz je kladen na grafické vyjádření a způsb vedení pznámek v sešitě hlubka przumění prblému a schpnst aplikace při vysvětlení prblémů vystupvání při zkušení a schpnst vyjádřit a přednést dpvěď na pžadvané téma. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení třídí infrmace v knstrukci mtrvých vzidel Kmpetence kmunikativní umí vysvětlit danu prblematiku suvisející s mtrvým vzidlem umí kmunikvat v cizím jazyce Persnální a sciální kmpetence dvede být sučástí klektivu nasluchá a je nápmcen k řešení prblémů v klektivu a u pdřízených Člvěk a živtní prstředí psudí vlivy autpravárenství na živtní prstředí zná zásady bezpečnsti práce v autpravárenství -115-

116 ROZPIS UČIVA MOTOROVÁ VOZIDLA 1. rčník terie 1hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Tematické celky Žák: rzlišuje druhy vzidel rzeznává jejich jedntlivé agregáty, systémy a vybavení; umí určit hlavní části mtrvých vzidel zná jedntlivé druhy hmtnsti autmbilu zná základní rzměry autmbilu rzeznává základní kncepce autmbilu rzeznává základní dynamiku mtrvých vzidel rientuje se v třídění sbních autmbilů rzděluje základní druhy karserie rzlišuje pasivní a aktivní bezpečnst zná jedntlivé druhy rámů 1. Mtrvá vzidla 1.1 Úvdní hdina d předmětu 1.2 Kategrie a druhy mtrvých vzidel 1.3 Hlavní části mtrvých vzidel 1.4 Hmtnsti autmbilu 1.5 Základní rzměry 1.6 Základní kncepce sbních autmbilů 1.7 Základy dynamiky mtrvých vzidel 1.8 Třídění sbních autmbilů 1.9 Karserie 1.10 Aktivní a pasivní bezpečnst 1.11 Rámy -116-

117 ROZPIS UČIVA MOTOROVÁ VOZIDLA 2. rčník terie 2hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Tematické celky Žák: rzlišuje druhy vzidel rzeznává jejich jedntlivé agregáty, systémy a vybavení; zná druhy dpružení, umí je ppsat zná druhy tlumičů a stabilizátrů, umí je ppsat zná druhy náprav, umí je ppsat zná druhy kl a pneumatik, umí je ppsat 2. Mtrvá vzidla 2.1 Odpružení 2.2 Tlumiče a stabilizátry 2.3 Nápravy 2.4 Kla a pneumatiky 2.5 Brzdy 2.6 Řízení zná princip, umí ppsat činnst brzdy zná druhy řízení, umí ppsat jedntlivé druhy řízení -117-

118 ROZPIS UČIVA MOTOROVÁ VOZIDLA 3. rčník terie 2hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: Tematické celky 3. Mtrvá vzidla rzlišuje druhy vzidel rzeznává jejich jedntlivé agregáty, systémy a vybavení; zná princip, umí ppsat činnst spjky zná princip převdvky zná princip rzvdvky, hřídele a diferenciálu zná hlavní části mtru, princip činnsti zná hlavní části mtru, princip činnsti zná a hlavní části palivvé sustavy zná význam mazání a chlazení mtru zná hlavní části a význam elektrických zařízení, mtrvéh vzidla 3..1 Spjky 3..2 Převdvky 3..3 Rzvdvky 3..4 Vzidlvé spalvací mtry - zážehvé 3..5 Vzidlvé spalvací mtry - vznětvé 3..6 Palivvé sustavy vzidlvých spalvacích mtrů 3..7 Mazání a chlazení mtru 3..8 Elektrická zařízení a výstrj vzidla 3..9 Záknné vybavení vzidel zná pvinnu výbavu pr mtrvá vzidla -118-

119 ODBORNÝ VÝCVIK Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem dbrnéh výcviku v dbrném šklství je umžnit žákům seznámit se s reálným pracvním prstředím, získat knkrétní představu svém bru a pžadavcích na pracvníky, učit se řešit skutečné závady a kmunikvat s lidmi, cž je připraví na práci v buducím zaměstnání. - prhlubuje a rzvíjí praktické znalsti žáků a jejich schpnsti a dvednsti, zejména při praktickém užívání - učí žáky pracvat systematicky, samstatně a zdpvědně - rzvíjí praktické dvednsti žáků, jejich schpnsti řešit prblémy, učí je zaujímat vlastní pstje k zadané práci - vytváří dbrý praktický základ pr další vzdělávání a rzšiřvání vědmstí v praxi b) charakteristika učiva Obsah učiva vede žáky k získání správných technlgických pstupů při lakvání a přípravě pr lakvání. Dále rzvíjí manuální dvednsti žáků, učí pracvat s mderními materiály a nvými technlgickými pstupy. Žáci jsu vedeni k pečlivsti, zdpvědnsti a patrnsti. Je kladen důraz na kvalitu dvedené práce, ddržvání technlgických pstupů a BOZP. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka směřuje k tm, aby žáci: pracvali kvalitně a pečlivě, ddržvali technlgické pstupy, pužívali vhdné vybavení, neplýtvali materiály ddržvaly zásady a předpisy BOZP a PO vážili si kvalitní práce ddržvali pracvní dbu byli schpni kriticky zhdntit svji práci d) výukvé strategie (pjetí výuky) dané téma je vždy vysvětlen, následuje praktická ukázka, kteru pak každý žák prakticky samstatně nacvičuje cvičební práce jsu prváděny na šklním materiálu a sučástí dbrnéh výcviku je i práce na zakázkách sučástí výuky jsu dbrné exkurze a účast na nárdní sutěži Autlakýrník Cup Junir e) hdncení výsledků žáků Při hdncení klademe důraz především na: přístup a zdpvědnst při plnění úklů manuální zručnst a dvednst kvalitu dvedené práce, ddržvání technlgických pstupů a BOZP samstatnst žáků při prcvičvání daných témat -119-

120 f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Předmět rzvíjí především schpnst samstatně pracvat a umžňuje využít získaných vědmstí, pznatků a dvednstí. Předmět se pdílí zejména na rzvji kmpetencí řešit běžné pracvní prblémy, aplikvat základní technlgické pstupy při lakvání. Předmět utváří dvednsti řešit prblémy cestu vlby vhdných pmůcek s využitím znalsti technlgických pstupů stanvených výrbcem vzidel. Při práci žáci aplikují základní technlgické pstupy, využívají technicku dkumentaci a příručky. Skupina A v prvním plletí bude prvádět základy ručníh zpracvání technických materiálů a skupina B aplikace nátěrvéh systému a vybavení lakvny. V plletí se tyt skupiny střídají

121 ROZPIS UČIVA ODBORNÝ VÝCVIK 1. rčník 15hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: -ddržuje ustanvení týkající se bez-pečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence -při bsluze, běžné údržbě a čištění strjů a zařízení pstupuje v suladu s předpisy a pracvními pstupy -uvede příklady bezpečnstních rizik, eventuálně nejčastější příčiny ůrazů a jejich prevenci - pskytne první pmc při úrazu na pracvišti zná druhy měřidel a jejich mžnsti pr využití v praxi umí rýsvat dle předlhy a výkresu zná jedntlivé druhy řezání materiálu zná jedntlivé způsby stříhání zná technlgií sekání a prbíjení vlí při zpracvání vhdné nástrje dvede zvlit vhdný nástrj a řezné pdmínky při vrtání umí brusit nástrje umí rzlišit druhy závitů pužívaných ke spjení neb vyvzení phybu zná způsby měření závitů vládá druhy zajištění závitvých spjů zná druhy rzebíratelných spjů rzlišuje druhy nýtů zejména pr pužití v servisu dvede navrhnut technlgický pstup při nýtvání rzlišuje druhy lepidel dvede vypracvat technlgický pstup umí stanvit technlgický pstup Učiv BOZP a PO Pracvněprávní prblematika BOZP Bezpečnst technických zařízení Pžární předpisy Základy ručníh zpracvání technických mate Skupina A Pracvně právní prblematika,bozp Bezpečnst tech. zařízení Pžární předpisy Plšné měření, BOZP Měřidla Orýsvání, BOZP Výkresy a technická dkumentace Ruční řezání přímé, BOZP Ruční řezání pd úhlem, BOZP Ruční řezání různých prfilů, BOZP Ruční řezání různých materiálů,bozp Strjní řezání, BOZP Ruční stříhání přímé, BOZP Ruční stříhání tvarvé,bozp Strjní stříhání, BOZP Ruční sekání a prbíjení, BOZP Pilvání rvinných plch, BOZP -121-

122 Výsledky vzdělávání rzlišuje druhy tmelů rzlišuje druhy technlgií pr svařvání plastů rzlišuje druhy pájek dvede navrhnut technlgický pstup měkkéh pájení Učiv Pilvání různých vnitřních plch, BOZP Pilvání různých vnějších plch, BOZP Vrtání ruční vrtačku, BOZP Vrtání stlní vrtačku, BOZP Brušení nástrjů,bozp Druhy a určvání závitů Měření závitů, BOZP Ruční řezání vnějších závitů,bozp Ruční řezání vnitřních závitů,bozp Opravy závitů, BOZP Rzebíratelné spjení meteriálů, BOZP Nerzebíratelné spjení meteriálů, BOZP Ruční nýtvání, BOZP Lepení materiálů, BOZP Lepení plastů, BOZP Měkké pájení, BOZP Svařvání plastů, BOZP Výrba a svaření záplaty na plastvém materiálu, BOZP Zásady demntáže dílů karserie, BOZP Zásady mntáže dílů karserie, BOZP Lícvání dílů karserie, BOZP Demntáž a mntáž dílů karserie pmcí dílenské příručky, BOZP Demntáž a mntáž skel karserií, BOZP Prstředky na ruční čištění vzidel, BOZP Vnější ksmetika vzidel, BOZP Vnitřní ksmetika vzidel, BOZP Údržba vzidel, BOZP -122-

123 Výsledky vzdělávání Učiv Opakvání, BOZP určí skladbu nátěrvých systémů pr různá pužití, prstředí a klimatické pdmínky vlí ptimální skladbu nátěrvých systémů pr běžná prstředí a klimatické pdmínky umí ppsat nářadí a pmůcky svjí správné návyky při práci s nimi upevňuje návyky k udržvání nářadí v čisttě prvádí mechanické dstraňvání rzi a starých nátěrů prvádí chemické dstraňvání rzi naučí se správně natužvat a mísit tmely získá správné návyky a zásady při nanášení tmele prakticky zvládne uvedené způsby brušení umí zvlit správná brusiva pr určité pracvní pstupy nanáší NH štětcem, válečkem a tupváním svjí si správný pstup při dmašťvání pvrchů před lakváním rientuje se v umístění piktgramů a zná jejich význam Aplikace nátěrvéh systému a vybavení lakvny Skladba nát. systémů pr různá pužití Venkvní a vnitřní nátěry Nátěry na kvvých pdkladech Nátěry dřeva, mítek, plastů, barevných kvů Druhy NH pr různé nát. systémy Nářadí a pracvní pmůcky pr lakýrnické a natěračské práce El. Ruční nářadí brusky, leštičky, ppis, tech. údaje Vysavače mbilní ppis, tech údaje Centrální dsávání Infrazářiče druhy Infrazářiče pužití Infrazářiče časy sušení Ruční nářadí hblíky, brusné pdlžky, stěrky Stříkací pistle druhy, ppis Správné nastavení stř. pistle Údržba a čištění stř. pistlí Závady při stříkání, jejich určení Speciální stříkací pistle, (vysktlaké, na Bdy, el. st. pistle) Příprava pdkladů Mechanické úpravy pdkladů Odstranění nečistt a starých nátěrů Obrušení rtační brusku Odstranění rzi brušením, kartáčváním, pískváním Chemické a el.chemické úpravy -123-

124 Výsledky vzdělávání Učiv pvrchů Odstraňvání st. nátěrů chem. prstředky Odstraňvání rzi pmcí drezvačů Tmelení Druhy tmelů Tužení a mísení tmelů Pužití na různé pdklady Stříkací tmely Jednslžkvé tmely -1K Způsby nanášení tmelů Pužití různých druhů stěrek, plastvých, kvvých Zásady správnéh nanášení Nanášení stříkacích tmelů Jednslžkvé tmely, účel, pužití Brušení Strjní brušení vibračními bruskami Strjní brušení tmelů a plničů Ruční brušení hrubé a jemné Brušení za sucha Brušení za mkra Matvání laků Druhy brusiv a jejich rzdělení Speciální brusiva (sctch brite, abranet,brusné huby, matvací pasty apd.) Zrnitst brusiv Nátěry na různých pdkladech Nanášení NH štětcem správné techniky Druhy štětců a vhdnst pužití Nanášení NH válečkváním Druhy válečků Opakvání Maskvání vzidel Prstředky pr maskvání -124-

125 Výsledky vzdělávání Učiv Maskvání plch vzidel Pužití maskvacíh papíru a flií Speciální prstředky mlitanvé pásky, pásky s tvrdým krajem, kryty kl apd. Techniky maskvání Odmašťvání před lakváním Druhy dmašťvačů Aplikace dmašťvačů Materiály pr nanášení dmašťvačů Piktgramy Základní symbly umístění a jejich význam Praktické využití piktgramů v praxi -125-

126 ROZPIS UČIVA ODBORNÝ VÝCVIK 2. rčník 15hd/týden Výsledky vzdělávání ddržuje ustanvení týkající se bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence při bsluze, běžné údržbě a čištění strjů a zařízení pstupuje v suladu s předpisy a pracvními pstupy pskytne první pmc při úrazu na pracvišti připravuje NH ke stříkání nanáší NH stříkáním pneumaticku stříkací pistlí nanáší práškvé NH ddržuje pravidla BOZP, PO a hygieny práce připravuje pdklady pr nanášení NH připravuje NH k nanášení chraňuje nelakvané části vzidel před znečištěním při přípravě pdkladu a při nanášení NH nanáší NH stříkáním a dalšími technikami nanáší vrstvy plastů nanáší antivibrační, izlační vrstvy apd. prvádí knečnu úpravu dekrativníh lakvání brušením a leštěním zná umístění kódů barvy na vzidlech rientuje se v příslušném prgramu naučí se přesně dvažvat jedntlivé kmpnenty barev měří a vypčítává velikst upravvaných plch vypčítává sptřebu materiálu vypracvává jednduché rzpčty nákladů naučí se určit správný technlgický pstup a prakticky jej prvádí naučí se správné techniky při pravách laku na vzidle zná pstup při lakvání celéh vzidla umí určit dby a teplty sušení různých nátěrvých hmt Učiv 1. Bezpečnst a chrana zdraví při práci, hygiena práce, pžární prevence pracvněprávní prblematika BOZP - bezpečnst technických zařízení 2. Nanášení NH stříkáním - nanášení základní barvy - nanášení stříkacíh tmele - nanášení plniče - nanášení vrchníh laku slid 2K a BC (basis) - nanášení vrchníh krycíh laku 3. Autlakýrnické práce technlgické pstupy pvrchvých úprav karserií a skříní vzidel - příprava NH - specifika dekrativních pvrchvých úprav karserií a skříní vzidel ve výrbě a při pravách - pvrchvé úpravy pdvzkvých částí - nanášení vrstev plastů 4. Míchací stanice - nalezení kódu barvy na vzidle - vyhledání dstínu a receptury v PC - prvnání dstínu se vzrníkem - navážení na digitální váze 5. Měření a výpčet velikstí plch, výpčet sptřeby materiálu a zpracvání rzpčtu nákladů 6. Technlgický pstup při lakvání dílů - starý riginální lak - nvý díl - nestandardní pdklady 7. Způsby lakvání vzidel - lakvání dílů na vzidle d hrany a přístřikem - lakvání celéh vzidla 8. Sušení NH - přirzené sušení - sušení v kabině - sušení infrazářiče - sušení vdní báze vysušečem DRY JET -126-

127 ROZPIS UČIVA ODBORNÝ VÝCVIK 3. rčník 15hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: ddržuje ustanvení týkající se bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence při bsluze, běžné údržbě a čištění strjů a zařízení pstupuje v suladu s předpisy a pracvními pstupy uvede příklady bezpečnstních rizik, ebeny. Nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci pskytne první pmc při úrazu na pracvišti bsluhuje zařízení k přípravě NH prgramuje průmyslvé rbty pr nástřik zvládá prakticky nástřik jedn až třívrstvéh laku prvádí brušení a leštění laků Učiv práci, prevence 1. Bezpečnst a chrana zdraví při hygiena práce, pžární - pracvněprávní prblematika BOZP - bezpečnst technických zařízení 2. Zařízení pr pvrchvé úpravy průmyslvých výrbků nátěrvými hmtami - zařízení lakven - zařízení k přípravě NH 3. Druhy lakvání - jednvrstvé lakvání - dvuvrstvé lakvání - třívrstvé lakvání 4. Brušení a leštění laků naučí se zabrusit a zaleštit tekliny, smítka v laku apd. zvládne zabrušení a zaleštění rzstřiků umí bnvit zašlý lak leštěním pužívá a bsluhuje zdvihací zařízení a další manipulační prstředky získá dbrnu připravenst k řízení mtrvých vzidel skupiny B naučí se vládat elektrnický přístrj a s jeh pmcí určit tlušťku NF zvládá nastavení ptřebných parametrů na vládací skříňce umí vyměnit filtry v lakvací kabině umí nastříkat chr.lak na vnitřek kabiny 5. Defekty vrchních laků a jejich dstranění - zabrušvání a zalešťvání vad laku - zabrušvání a zalešťvání rzstřiků - renvace starých laků leštěním 6. Řízení a bsluha strjů a zařízení - manipulační prstředky a zařízení zvedáky, zdvižné plšiny apd. - řízení mtrvých vzidel 7. Měření tlušťky nátěrvéh filmu 8. Lakvací kabiny - vládání -127-

128 Výsledky vzdělávání Učiv - svjí si správné zásady při dmíchávání barev - čištěni, výměna filtrů - nástřik chrannéh laku 9. Dmíchávání barevných dstínů -128-

129 7. PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ Úrveň persnálníh a materiálníh zabezpečení dkumentuje, jak je škla připravena na výuku v daném bru vzdělání a v připraveném vzdělávacím prgramu. Představuje důležitý infrmační zdrj především pr zřizvatele a šklské rgány. Neméně důležitu vypvídací funkci má i pr veřejnst, zejména pr zájemce vzdělání v daném bru, kteří na základě materiálníh a persnálníh vybavení škly vlí mezi různými vzdělávacími institucemi. Ve šklním rce 2009/10 byla zahájena výuka bru autlakýrník vycházející z nvéh ŠVP míst dříve vyučvanéh bru Lakýrník se zaměřením na autmbilvý průmysl. Materiální i persnální vybavení se d tht bdu přizpůsbil nvým pžadavkům na výuku a je neustále mdernizván ve splupráci se sciálními partnery. Teretická i praktická část výuky je integrvána v rámci škly na jednm pracvišti, cž s sebu nese mnhé výhdy. Jednu z nich je beze spru flexibilní kmunikace mezi učiteli teretických předmětů a učiteli dbrnéh výcviku, kteří si dle ptřeby mhu předávat infrmace průběhu výuky. Teretická část předmětů prbíhá v tzv. kmenvých třídách, které služí puze pr výuku danéh bru, cž umžňuje tematické zaměření učebny. Jsu zde k dispzici různé materiály týkající se autlakýrnictví. Žáci tak mhu nenásilnu frmu vstřebávat infrmace z blasti klristiky, různé technlgické pstupy neb se utvrdit v nutnsti ddržvat předepsané pracvní chranné pmůcky. Díky splupráci s našimi sciálními partnery nemáme tyt pdklady nuzi. Technické vybavení učeben dpvídá sučasnému standardu vzdělávání. V každé z učeben je pedaggvi k dispzici pevný pčítač s zvučením a připjením k data prjektru. Díky účasti v prjektu Bezdrátvá škla jsu učebny připjeny i k internetu. Technické zázemí tříd umžňuje mderní pjetí výuky, ať už se jedná přednášky (výklad učiva) v prgramu Pwer Pint, vide ukázky technlgie aplikace různých materiálů, dkumentární filmy z prstředí průmyslvéh lakvání neb ukázky z www stránek různých firem z bru. Na škle jsu k dispzici také tři specializvané pčítačvé učebny, v nichž je umístěn pevných pčítačvých jedntek napjených na internet s rychlstí 2GB/s. Žáci zde mhu pracvat s různými prgramy, např. Micrsft XP Office a AutCad a nvinku je výuka některých předmětů frmu e- learningu (včetně bru autlakýrník). Vzhledem ke kladnému vztahu většiny žáků k nvým technlgiím je tent způsb vyučvání velice přínsný. Jediné úskalí představuje čas pedaggů, který příprava tht způsbu výuky vyžaduje. Ale i přes t, je každý měsíc databáze výuky rzšiřvána velké mnžství pdkladvých materiálů k výuce. Zavedení fungujícíh interaktivníh e-learningvéh systému výuky na vlastním webvém serveru se velice rychle svědčil. Výhdu je, že žáci mají přístup k těmt -129-

130 pdkladům pmci jména a hesla i mim šklu. Mhu zde také ukládat samstatné práce, psát testy, kmunikvat jak se splužáky, tak s učitelem. Odpadá zdluhavé diktvání látky a malvání tabulek, žáci si vše mhu phdlně stáhnut a ulžit d svéh PC. Další velice přínsnu didakticku techniku jsu interaktivní tabule, kterých máme ve škle také něklik. V dbě, kdy mnžství nvých pznatků ve všech brech velmi rychle narůstá, je interaktivní tabule s dpvídajícím sftwarem na připjeném pčítači výrazným ulehčením, zkvalitněním i zefektivněním práce učitele.výuka s interaktivní tabulí se pr žáky stává mnhem atraktivnější a zajímavější. Učitel mnhem snadněji uputá jejich pzrnst. Všichni žáci se mhu aktivně zapjit d výuky. Jedinu nevýhdu je absence výukvých prgramů pr dbrné předměty. Odbrný výcvik prbíhá v mderně vybavené lakvě. Lakvací bx dpvídá všem bezpečnstní předpisům a díky přímému hřevu média je i eknmicky výhdný. Dále zde máme míchárnu barev, která bsahuje dvě různé míchací stlice s jejichž pmcí se mhu žáci naučit pracvat s různými materiály. K výuce klristiky je v lakvně k dispzici stlní pčítač se specializvaným sftwarem, na který je napjena digitální váha, s mžnstí připjení spektrftmetru. Samzřejmstí jsu technické a bezpečnstní listy v elektrnické pdbě. Pr vyhledávání správnéh dstínu jsu zde stříkané karty seřazené pdle typu aut a rku výrby, které jsu pravidelně dplňvány. V přípravně je myčka pistlí pr knvenční materiály s dvětráváním výparů. Sklad materiálů je zabezpečený kvalitním dvětráním. V dílně je k dispzici všechn důležité ruční nářadí, vibrační excentrické brusky, úhlvé brusky, leštičky a t jak elektrické tak pneumatické. Samzřejmstí je kvalitní rzvd stlačenéh vzduchu napájený šrubvým kmpresrem s dstatečnu kapacitu. V rámci BOZP jsu pužívány příruční vysavače, ale i vysavač integrvaný s dstatečným výknem pr dsávání prachvých částic. Pr aplikaci nátěrvéh systému, je k dispzici celá řada kvalitních lakvacích pistlí - HVLP, RP, Minijet, Airbrush. Sučástí dílny je i učebna pr tereticku výuku, která se využívá ke šklením BOZP, teretické průpravě neb dpčinku. Všechny dpady z lakvny se skladují na určeném místě a jsu likvidvány specializvanu firmu v suladu s platnými předpisy. Všechny části i vybavení lakvny splňují přísné bezpečnstní předpisy a jsu zde pravidelné revizní kntrly. V těcht prstrách prbíhá výuka prvních a druhých rčníků. Žáci třetích rčníků jsu rzděleni na pracviště d servisů u našich sciálních partnerů, kde se nejen učí všem dvednstem ve svém bru, ale také základním pracvním návykům pr jejich uplatnění v praxi. Odbrná způsbilst pedaggických pracvníků, je zajištěna jak jejich dřívější praxí v bru, tak v rámci pravidelných šklení, která jsu zaměřena převážně na nvinky v bru a prbíhají ve šklících střediscích firem s nimiž naše škla splupracuje. Častěji prbíhají v rámci České republiky, ale i v zahraničí. Samstudium dbrné -130-

131 literatury a sledvání nvinek na trhu je samzřejmu sučástí celživtníh vzdělávání pedaggů, ke kterému mají ve škle dbré pdmínky. Jak nvá část ŠVP bude realizvána výuka k získání řidičskéh právnění skupiny B. K tmut účelu má škla k dispzici vlastní autšklu s rzsáhlým vzvým parkem. Vybavení dílen bru autlakýrník na ISŠA Brn -131-

132 Šklení žáků ve firmě AutFit,spl s.r

133 Šklení žáků d firmy Tplac s.r

134 Natáčení přadu české televize Devater řemesel -134-

135 Šklení učitelů dbrnéh výcviku a učitelů dbrných předmětů u firem InterActin s.r.. a Tplac s.r,

136 -136-