PLÁN PRO EDUKÁTORY PACIENT PO TOTÁLNÍ LARYNGEKTOMII. Mgr. Jana Kuerová, Ph.D.

Transkript

1 PLÁN PRO EDUKÁTORY PACIENT PO TOTÁLNÍ LARYNGEKTOMII Mgr. Jana Kuerová, Ph.D. 2010

2 OBSAH 1. Edukaní proces str Edukaní lekce. 1 Anatomie a funkce hlasotvorného ústrojí str Edukaní lekce. 2 Forma komunikace po operaci str Edukaní lekce. 3 Rehabilitace hlasu po totální laryngektomii str Edukaní lekce. 4 Psychické a sociální aspekty str Použitá literatura str. 29 2

3 1. EDUKANÍ PROCES Edukace je intencionáln ízený proces zmn kvality jejích úastník, prostedek k získání aktivního pístupu pacienta k vlastnímu zdraví. Cílem edukace pacienta po totální laryngektomii je pochopení podstaty onemocnní ze strany nemocného, správný postoj k dané situaci, zmna chování smující k zvládnutí onemocnní, dosažení sobstanosti a tím i zlepšení kvality života. Edukace pacienta po totální laryngektomii a jeho rodiny je nezbytnou souástí úspšné léby a je dležitá pro zapojení pacienta do normálního života. Edukaci zahajujeme ped operací s cílem dosažení maximální samostatnosti a sobstanosti bhem pobytu v nemocnici i po propuštní pacienta do domácího prostedí. Totální laryngektomie a její dsledky zpsobuje pacientm fyzické, psychické a sociální trauma. Z tohoto dvodu je na míst podpora a informovanost pacienta a rodiny a následná výchova k samostatnému zvládání onemocnní. Edukace napomáhá lepší spolupráci pacienta a rodiny se zdravotníky. Zaíná prvním kontaktem s pacientem. Terapeutický dvryhodný vztah napomáhá nemocnému hovoit o nemoci a jeho problémech, docílit pochopení a akceptování stavu a smuje ke zvládnutí tžké životní situace. Edukace vychází z holistické teorie, což znamená, že bere v úvahu všechny složky osobnosti jak fyzickou, tak psychickou, sociální i duchovní. Dležité je, aby edukaní proces byl provádn systematicky, aby byl dokumentován a aby byla vyhodnocována efektivita edukace. Edukátor si musí uvdomit koho, kdy, jak a za jakých podmínek bude edukovat, pro informace pacientovi podává, i to, zda se jedinec chce chovat a jednat podle tchto informací. Dležité je využití pedchozích vdomostí edukanta. Edukátor by ml hovoit jasn, strun a zptnou vazbou by se ml pesvdit, že pacient informacím porozuml. Edukátor by ml poskytovat pacientovi maximální psychickou podporu a empatický pístup. Proces edukace probíhá ve fázích Posouzení zjištní údaj o pacientovi, urení oblastí edukaních témat, ve kterých potebuje získat, doplnit i aktualizovat vdomosti, pípadn je reedukovat Edukaní diagnostika ve vztahu ke vzdlávání (NANDA taxonomie II.) Píprava edukaního plánu po etapách, zapojení pacienta zvyšuje jeho motivaci Realizace edukaního plánu Kontrola a vyhodnocení prbžný a závrený proces, zhodnocení krátkodobých cíl i plnní dlouhodobých, hodnocení dosažených cíl, zamení se na pípadné nedostatky a rezervy 3

4 Edukace pacienta po totální laryngektomii není jednoduchým procesem. Vyžaduje rozdlení edukaního procesu do více lekcí. Formu jednotlivých lekcí uruje osobnost pacienta, jeho individuální zvláštnosti, schopnost uení a ochota spolupráce. Tempo edukaního procesu záleží na samotném pacientovi, na pochopení jednotlivých lekcí a dosažení maximálního stupn sobstanosti v dané oblasti. Edukace musí zahrnovat ucelený pohled na danou problematiku. Edukátor Foniatr, logoped K edukaci pacient má kompetence všeobecná sestra dle zákona. 96/2004 Sb., vyhlášky. 424/2004 stanovující innosti zdravotnických pracovník. Všeobecná sestra (registrovaná) bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékaem edukuje pacienty, pípadn jiné osoby, v ošetovatelských postupech a pipravuje pro n informaní materiály 4 (odst. 1/j) Všeobecná sestra se specializovanou zpsobilostí (registrovaná) bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje, organizuje a metodicky ídí ošetovatelskou péi, vetn vysoce specializované ošetovatelské pée, v oboru specializace, pípadn zamení. Pitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace edukuje pacienty, pípadn jiné osoby, ve specializovaných ošetovatelských postupech a pipravuje pro n informaní materiály 48 (písm. a/1 na základ indikace lékae edukuje pacienty, pípadn jiné osoby, ve specializovaných diagnostických a léebných postupech 48 (písm. b/2) zamení - Specifická ošetovatelská pée o pacienty s onemocnním hlavy a krku tvoí a plán ošetovatelské pée u pacient po závažných a nároných operaních výkonech, sleduje a vyhodnocuje stav pacient z hlediska vzniku možných komplikací, realizuje a hodnotí poskytovanou specifickou ošetovatelskou péi, pipravuje pacienta a asistuje pi speciálních vyšetovacích postupech, provádí prevenci a tvoí edukaní plán u pacient s nutností zmnit svj životní styl nebo pooperaním zákroku s trvalými následky a nutností používat kompenzaní pomcky Edukaní sestra - všeobecná sestra Bc., Mgr. Edukant Pacient po totální laryngektomii, rodinní píslušníci, pítel/kyn Výukové cíle Kognitivní cíle 4

5 co má pacient vdt a pochopit (znalost, porozumní, aplikace, analýza, syntéza, hodnotící posouzení) pacient, rodinný píslušník, pítel/kyn zná a rozumí pojmm: anatomie a funkce hrtanu a dýchacích cest pedoperaní a pooperaní pée zmny v souvislosti se zavedenou tracheostomií forma komunikace po operaci pée o tracheostomickou kanylu zmny životního stylu po tracheostomii Psychomotorické cíle co a jak má pacient správn vykonat, osvojení psychomotorických dovedností (imitace, manipulace, zpesování, koordinace, automatizace) pacient, rodinný píslušník, pítel/kyn umí: vymnit, vyistit kanylu peovat o tracheostoma peovat o dýchací cesty použít pomcky pro tracheostomované pacienty pacient umí: komunikovat pomocí magnetické tabulky, piktogram, kartiek se slovy, tužky a papíru komunikovat s použitím tracheostomické kanyly Afektivní cíle co má pacient citov pijmout a v em se angažovat (vztah k užití informací a k výkonu innosti, postoje, hodnotové orientace) (vnímavost, reagování, oceování hodnoty, integrování hodnot, integrování hodnot v charakter) pacient, rodinný píslušník: pijme tracheostomii jako nedílnou souást života smíen s omezeními, která tracheostomie pináší pijme zmnu životního stylu Organizaní typ lekce Individuální výuka 5

6 Doba trvání edukaní lekce min (individuální) Materiáln technické vybavení lekce Pístroje poíta, data projektor, televize Pomcky papíry, psací poteby, magnetická tabulka, piktogramy, kartiky se slovy, edukaní materiál anatomické obrazy dýchacích cest, model hrtanu, rzné typy kanyl, píslušenství ke kanyle, pomcky k péi o kanyly, instruktážní videonahrávka Studijní opory (vypracovaný materiál k edukaní lekci) Edukaní záznam Organizaní podmínky Prostorové zabezpeení - edukaní místnost, soukromí a klid, pohodlí, svtlo, teplo Organizace edukaní lekce Pedstavení edukátora a seznámení s pacientem (rodinou, pítelem, pítelkyní) Stanovit si pravidla, formu edukace, rozhovoru - kontaktní zpsob face to face Pedstavení tématu edukaní lekce Seznámení s cíli edukaní lekce Píjemné prostedí a pátelská atmosféra Motivace pacienta a rodiny, aktivizace Pobídnutí pacienta a rodinných píslušník k volnému psaní (tíminutové volné psaní myšlenek, které lovka napadají), brainstormingu (boue mozku, vyslovení myšlenky, která pacienta práv napadá) Pobídnutí k vzájemnému sdlení napsaných informací Práce s textem (samostatn) nebo sdlení edukátora v programu Microsoft PowerPoint, e-learning Ukázka obrázkové dokumentace Reflexe (vytvoení mentální mapy vizuální znázornní vzájemných vztah myšlenek a pojm) Evaluace (zodpovzení otázek ústní, písemné) Pacient odchází s informaním materiálem (také informace pro další lekci) 6

7 Metody edukace Ped operací Metody rozvíjející kritické myšlení (tením a psaním ke kritickému myšlení Reading&Writing for Critical Thinking - RWCT) EUR: evokace (samostatné vybavení dosavadních znalostí o tématu, vytvoení vlastní vdomostní struktury, vazování nových informací, zaktivizování všech kognitivních proces, aktivní zapojení do procesu uení, samostatné pemýšlení) brainstorming, volné psaní, diskuse uvdomní si významu (poznávání nových myšlenek a informací, piazování informací do pvodního vlastního schématu tématu, tídní, hodnocení a porozumní) - práce s textem INSERT (tení s porozumním, bhem tení dlat do textu znaménka - + nová informace; - informace je v rozporu s tím, co vím;? nerozumím, chci se dozvdt více; známá informace; nejpodstatnjší informace zanést do tabulky a diskutovat) Tab. INSERT + -? - obrázky, využití model, použití videoukázky reflexe (reflexe naueného, poznaného, zmnného, uvdomní si, co se edukant nauil a jak se k poznanému dopracoval, vyjádení myšlenek a získaných informací vlastními slovy, diskuse mezi edukanty, uvdomní si, jak nové uení zmnilo jejich myšlení, hodnoty) - mentální mapa - relaxaní metody (Shultzv autogenní trénink, Jakobsonova progresivní svalová relaxace, poslech relaxaní hudby) Po operaci pacient bude používat vhodnou formu komunikace pomocí zvolené metody a pomcek. Slovní Sdlení edukátora (strun, Microsoft PowerPoint), kontakt s pacientem po totální laryngektomii, který úspšn zvládl pooperaní období i jícnovou e 7

8 Demonstraní Použití obrázk (hrtan, hlasivky, prdušnice), píruka pro pacienty po odstranní hrtanu Demonstrace pomcek pro pacienty s tracheostomií Videonahrávka E-learning CD s relaxaní hudbou Evaluace Psané otázky pro edukanta Vypracované odpovdi Chronometráž lekce Rozvržení asu pro jednotlivé etapy 1. ped provedenou totální laryngektomií 2. po operaci dle zdravotního stavu pacienta Edukaní diagnózy Deficit sebepée v oblasti hygienických návyk v souvislosti se zavedenou tracheostomií. Deficitní znalost o zmnách v souvislosti s tracheostomií. Deficitní znalost o tracheostomických pomckách. Porušený obraz tla jako dsledek trvalé tracheostomie. Zhoršená verbální komunikace v souvislosti s trvalou tracheostomií Strach (Mareková, 2006) Edukaní lekce 1. Anatomie a funkce hrtanu a hlasotvorného ústrojí 2. Forma komunikace po operaci 3. Rehabilitace hlasu po totální laryngektomii 4. Psychické a sociální aspekty Reedukace Reedukace završuje proces edukace. Reedukace mže probíhat v menších skupinách. Pro pacienta je dležité, aby získával nové informace a setkával se stejn nemocnými lidmi. Pravidelná reedukace je dležitá k upevnní komunikaních dovedností i k doplnní nových informací, které se týkají jak komunikace, tak i ošetování tracheostomie a použití moderních tracheostomických kanyl a jejich píslušenství. (Špirudová, 2006) 8

9 2. EDUKANÍ LEKCE. 1 ANATOMIE A FUNKCE HRTANU A HLASOTVORNÉHO ÚSTROJÍ Hrtan (larynx) Hrtan je dutý orgán uložený na pední stran krku (obr. 1). Je tvoen chrupavitou kostrou, která se skládá z chrupavky štítné (cartilago thyroidea), prstenité chrupavky (cartilago cricoidea) a dvou chrupavek hlasivkových (cartilago arytenoidea). Nejvtší chrupavka je chrupavka štítná, pod ní je hmatná chrupavka prstenitá. Chrupavku štítnou tvoí dv stíškovit spojené ploténky, které jsou pipojené k jazylce. Hlasivkové chrupavky mají tvar trojbokého jehlanu. Chrupavky jsou vzájemn kloubn spojené. Pohyb chrupavek zajišují svaly, které mní naptí hlasových vaz a tvar hlasové štrbiny a tím se podílí na tvorb hlasu. Svaly jsou ízeny prostednictvím zvratného nervu. Cévní zásobení hrtanu je zajištno z krní tepny. Vnitní povrch hrtanu vystýlá sliznice. Dutina hrtanu má tvar pesýpacích hodin. Dlí na ti ásti - horní, stední a dolní. Stední ást tvoí hlasová štrbina, která je ohraniena párem hlasivek. Pi tvorb hlasu jsou hlasivky k sob pevn piloženy a tlakem vydechovaného vzduchu dochází k jejich kmitavému pohybu. Pi dýchání jsou hlasivky široce rozeveny (obr. 2). Výška tón závisí na frekvenci kmit a velikosti hlasivek. Barva hlasu závisí na prostornosti a tvaru hrtanu, hltanu, dutiny ústní, nosní a vedlejších dutin nosních. e je složitý dj, kterého se úastní také mkké patro, dásn, jazyk, zuby a rty (obr. 3). Od hltanu je hrtan oddlen píklopkou hrtanovou (epiglottis). Je to elastická chrupavka listovitého tvaru. Mezi další funkce hrtanu patí úast na dýchání, polykání, ochranná a obranná funkce. Hrtan zajišuje proudní vdechovaného a vydechovaného vzduchu (obr. 4). Pi nádechu vzduch proudí dutinou nosní, nosohltanem, pes hrtan, prdušnici a prdušky do plic a pi výdechu stejnou cestou ven. Potrava se pi polykání dostává z úst jícnem do žaludku. To je umožnno píklopkou hrtanovou, která se pi polykání sklápí na hrtan. Obranná funkce je zajišována lymfatickou tkání. Kašel odstrauje hlen nahromadný v dolních dýchacích cestách nebo tleso, které tam vniklo. (Chrobok, 2004; Lukáš, 2005; Hybášek, 2006) 9

10 Obr. 1 Anatomie hrtanu A - nervus laryngeus superior (ramus internus) B membrana thyrohyoidea C os hyoidea D cartilago thyroidea E - arteria thyroidea superior F arteria laryngea superior G - nervus laryngeus superior (ramus externus) H - musculus cricothyroideus I musculus constrictor pharyngis inferior ihák, R. Anatomie 2, 2. vyd., Praha: Grada Publishing,

11 Hlasivky pi dýchání Hlasivky pi fonaci 1. hlasivky 2. chrupavky konévkové 3. epiglotis 4. hlasivková štrbina Obr. 2 Schéma hlasivek KRMOVÁ, M. Fonetika. Mluvní orgány a jejich funkce Normal voice function 11

12 Obr. 3 Tvo ení hlasu v hrtanu HEDBERG, T. The Provox System, Catalog Hörby, Sweden: Atos Medical AB, 2005 Obr. 4 Proud ní vzduchu v dýchacích cestách HEDBERG, T. The Provox System, Catalog Hörby, Sweden: Atos Medical AB,

13 3. EDUKANÍ LEKCE. 2 FORMA KOMUNIKACE PO OPERACI Úplné odstranní hrtanu vede ke ztrát hlasu. Pacient by ml ped operací vdt, jakým zpsobem bude po operaci komunikovat. Je možné se domlouvat pomocí mimiky a gest, piktogram - obrázkových kartiek, kartiek se slovy nebo písemné formy prostednictvím magnetické nebo mazací tabulky, další možností je tužka a papír. Nezapomete pacientovi pipravit k ruce signalizaní zaízení. Zajistte tužku a blok k psaní, magnetickou nebo mazací tabulku Použijte piktogramy, kartiky se slovy Zajistte uvolnnou a píjemnou atmosféru, navažte s pacientem vztah dvry Mjte na pamti, že písemná forma je pomalejší formou komunikace. Odezírejte slova pacienta z jeho úst, naute odezírat rodinu pacienta Povzbuzujte pacienta i jeho rodinu. Požádejte pacienta, aby zopakoval slova nebo mluvil pomalu, jestliže je pro vás obtížné íst z jeho úst. Používejte neverbální dovednosti, jsou velice dležité pro komunikaci Podporujte pravidelné návštvy rodiny, pátel, známých jako prevenci pocit pramenících z izolace. Zprostedkujte kontakt s pacientem po totální laryngektomii, který úspšn zvládl pooperaní období a zvládl jícnový hlas. Pacient by ml být informován o možnosti rehabilitaního cviení, které je zamené na cviení krku, ramen, paží, protažení hrudních sval, nácvik brániního dýchání a cviení rt, jazyka a elisti. 13

14 Obr. 6 Kartiky s obrázky piktogramy BOLEST NEVOLNOST ODSÁT VYISTIT ÚSTA NAPÍT ZÁCPA PRJEM TOALETA KAPESNÍK HLAD KOUPEL JE MI ZIMA JE MI HORKO VODA UPRAVIT POSTEL DO POSTELE Z POSTELE RUNÍK Obr. 7 Kartiky se slovy 14

15 signalizaní zaízení kartiky se slovy komunikace po operaci obrázkové kartiky magnetická tabulka mimika, gesta tužka, papír Obr. 8 Mentální mapa komunikace po operaci 15

16 4. EDUKANÍ LEKCE. 3 REHABILITACE HLASU PO TOTÁLNÍ LARYNGEKTOMII Foniatr spolen s pacientem vybere vhodný náhradní mechanismus tvoení hlasu. Po totální laryngektomii existují ti možnosti reedukace hlasu. Nejlépe je, když pacient zvládne nácvik jícnového hlasu, další možností je chirurgická rehabilitace hlasu a poslední použití elektrolaryngu. Nácvik jícnového hlasu (obr. 9) Výhodou jícnového hlasu je, že pi rozhovoru s druhým lovkem pacient nemusí používat ruce ani jiné pomcky. Místem, kde se tvoí náhradní hrtanový základní tón je jícnový svra. Pi nácviku jícnového hlasu je teba aktivn otevít jícnový svra, kdy je vzduch do jícnu nasáván a zárove vtlaován barometrickým tlakem. Pi nácviku pacient musí držet hrudník ve vdechovém postavení, v jícnu je negativní tlak. K otevení jícnového svrae posune dolní elisti vped. Tento tah se penese pomocí sval na jícnový svra. Na tento akt navazuje eruktace vzduchu íhání vzduchu. Pacient se nadechne a drží hrudník v nádechu, to zvyšuje nitrobišní lis. Tím se zvtšuje tlak na plíce a druhotn na jícen, dochází k eruktaci vzduchu z jícnu. Nácvik jícnového hlasu je zapotebí zahájit brzo po operaci, po odstranní nasogastrické sondy. V první fázi pacient bude cviit pouze slabiky se samohláskou. Pak bude následovat nácvik nkolika slabik a slabiných shluk, které nedávají význam. Je teba dávat draz na poslední slabiku. Pokud pacient zvládne 4 5 slabik, zane s nácvikem krátkých frází a pejde k souvislé mluv. Délka nácviku trvá 6 8 týdn. Záleží na motorické obratnosti a vytrvalosti pacienta, síle jícnového svrae a na provedení operace. Edukaci mohou komplikovat reakce po ozáení jako nap. tuhá infiltrace spodiny ústní. U starších pacient je teba také provést audiometrické vyšetení a pípadnou sluchovou vadu korigovat sluchadlem, aby pacient slyšel vlastní ruktus. Nacviit spoleensky pijatelný hlas se podaí asi 30 % pacient, 40 % nemluví jícnovým hlasem plynule, ale staí jim k dobrému dorozumní. Asi 40 % pacient si jícnový hlas nedovede nikdy osvojit. Tito pacienti se bu dorozumívají pseudošepotem, pi kterém používají vzduch, který jsou schopni naplnit do hypofaryngu, další možností komunikace je chirurgická rehabilitace hlasu pomocí hlasové protézy nebo použití pístroje elektrolaryngu. (Novák, 2000; Slavíek, 2004) 16

17 Obr. 9 Tvoení jícnového hlasu HEDBERG, T. The Provox System, Catalog Hörby, Sweden: Atos Medical AB, 2005 Praktický návod tvoení jícnového hlasu 1. pacient nadechne 2. pacient vydechne 3. pacient vytlaí vzduch ústy Á nebo DÓ - jde o kontrolované íhání Pacient bude vše provádt rychle za sebou, aby spolknutý vzduch neml as se dostat až do žaludku a mohl být vytlaen z jícnu do úst - jako íhání. Zásady, které by pacient ml dodržovat pi tvoení hlasu 1. cviit zpoátku ve stoji, uvolnn, ruce dát v bok, trochu pedsunout bradu dopedu 2. snažit se o zadržení dechu - hlas se netvoí vydechnutím!!! 3. dlat pestávky mezi jednotlivým cviením 4. necviit, pokud má bolesti nebo je-li nachlazen 5. pi cviení zpoátku využívat bublinek ze sodovky, kterou vypije ped cviením zvuk podobný íhání se vybaví snáze 6. vyzkoušet, kdy se nejlépe podaí vybavit jícnový zvuk doporuuje se po snídani bhem dopoledne, ped obdem a po obd, mén asto se to daí ráno 7. nejdív zkoušet prodloužení zvuku Á nebo DÓ 8. po zvládnutí tohoto zvuku, postupovat podle cviení s více slabikami 9. pi dvouslabiných nebo víceslabiných slovech dávat draz (pízvuk) až na poslední slabiku 17

18 Cviení pro tvorbu jícnového hlasu 1. slabiky postupn zvuk prodlužovat DÓ nebo Á 2. dv slabiky: dodá, dudá, dudy, dada, dodo, dudu, podá, padá, pda, Áda, Eda, Edo deda, dede, dedo, didi, máma, táta, teta, bába, pepa, papá, pepo, pepu, pípa, pípu jedna, dva ti, tyi, pt, šest. deset, dvacet, ticet stodva, stoti.. 3. ti slabiky - pízvuk je na poslední slabice! dododu, dodáte, dudáte, podáte, pjdete, nedáte, autobus, jedna dv, padáme, padáte, potopa, dopij to, podej to, nepij to, potopit 4. tyi slabiky pízvuk je na konci! dodáte to, podáte to, nedáte to, dudáte to, na autobus, popovídat, pjdete tam, povíte to, jedna dva ti, dvacet jedna, dvacet tyi devadesát, osmdesát, sedmdesát, sto dvacet ti 5. pt slabik dodáte mi to, podáte mi to, nedáte mi to, nepjdete tam, nepovídejte, povídejte to, do autobusu, opakování, popovídat si, nedodáte to, nepodáte to 6. krátká vta - pízvuk je na konci! Dobrý den. Dobrý veer. Jak se máte? Co dláte? Mám se dobe. Jmenuji se. Dkuji Vám. Pijdete k nám? Koupil bych si. Dám si chleba. Co si pejete? Dkuji, nechci. PRAISLER, J. Klinika otorinolaryngologie, chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice, a.s. 18

19 Chirurgická rehabilitace hlasu V dnešní dob se využívají protézy - jednocestné ventily, které vytváí spojku - tracheoezofageální shunt mezi tracheou a jícnem (obr. 13). Hlasová protéza je vyrobena z mkkého silikonu (obr. 10). Protézy zabraují zatékání potravy a slin. Protézy jsou oznaovány jako umlý hrtan. Hlas se vytváí ve stejných místech jako pi tvoení jícnového hlasu. Zdrojem proudu vzduchu, který rozkmitá jícnový svra, jsou plíce jako pi normální fonaci. Když chce pacient s protézou mluvit, nadechne se, piloží prst na tracheostoma, oteve ústa a pi výdechu mluví. Prst pi nádechu vždy uvolní. Vzduch z plic prochází protézou a nad jícnem se vytváí zvuk. (obr. 11) Zvuk pacient upravuje pomocí jazyka a rt. Hlas je dostaten silný a individuáln zabarvený. Pacient mže kontrolovat hlasitost, intonaci i délku vty. Protézu je teba mnit bhem 3 6 msíc. Pacient musí protézu dvakrát denn nkdy i astji istit speciálním kartákem. Péi mže doplnit použitím proplachovacího balónku. Pro doasné zamezení protékání tekutin protézou slouží zátka. Ke zlepšení komfortu slouží i mni tepla a vlhkosti, který mže snížit tvorbu hlenu a tracheostomická chlope (obr. 12, 13), která umožuje tvorbu hlasu bez pomoci rukou. Nejastji jsou u nás používané nízkoodporové hlasové protézy firmy Provox. Hlasové protézy nabízí i další firmy Blom-Singer, Panje, Groningen a Bivona. Nejvtším problémem životnosti hlasových protéz je bakteriální a mykotické osídlení jejich povrchu, jehož následkem dochází k poruše tsnosti uzavíracího ventilu protézy a následnému zatékáním tekutin a potravy do dýchacích cest. Úspšnost této rehabilitace hlasu je více než 80 %. Neúspšné použití hlasové protézy mže být zpsobeno vysokým naptím jícnového svrae, vytváením granulaní tkán u tracheálního otvoru nebo spontánní uzávr píštle. (Slavíek, 2004) 19

20 Obr. 10 Hlasová protéza Provox HEDBERG, T. The Provox System, Catalog Hörby, Sweden: Atos Medical AB, 2005 Obr. 11 Tvoení hlasu pomocí hlasové protézy oznaení není jícen ale hltan THOMAS, J. E., KEITH, R. L. The Speech and Swallowing Guidebook for People with Cancer of the Larynx or Tongue. 4. edition. New York: Thieme Medical Publishers,

21 Obr. 12 Tracheostomická chlope THOMAS, J. E., KEITH, R. L. The Speech and Swallowing Guidebook for People with Cancer of the Larynx or Tongue. 4. edition. New York: Thieme Medical Publishers, 2005 Obr. 13 Tvoení hlasu pomocí tracheostomické chlopn THOMAS, J. E., KEITH, R. L. The Speech and Swallowing Guidebook for People with Cancer of the Larynx or Tongue. 4. edition. New York: Thieme Medical Publishers,

22 Obr. 14 Tvoení hlasu pomocí hlasové protézy s chlopní HEDBERG, T. The Provox System, Catalog Hörby, Sweden: Atos Medical AB,

23 Použití elektrolaryngu (obr. 15) Pacientm, kteí se nemohou nauit jícnový hlas, je možné pomoci pístrojem elektrolaryngem. Pístroj vede zvuk pes stnu krní do hltanu - hypofaryngu. Pacient si elektrolarynx pikládá zevn na krk. Musí se nauit zacházet s pístrojem, správn ho pikládat na zevní krní stnu, spouštt pi ei a frázovat vty, aby e byla srozumitelná. Je teba také mnit i základní frekvenci a tak pizpsobit melodii mluvního projevu. Hlas je neosobní monotónní elektronický. Elektrolarynx v eské republice vyrábí firma Žemlika a je dodáván jako souprava obsahující nabíje s automatickou regulací nabíjecího naptí a dva kusy akumulátor. Cena elektrolarynxu se pohybuje kolem K, cena akumulátoru asi 700 K viz obr.16. Vše je pacientovi hrazeno ze zdravotního pojištní, elektrolarynx nejvýše do K a akumulátor do 700 K. Elektrolarynx pedepisuje foniatr, maximáln jeden kus za deset let, schvaluje revizní léka. Akumulátor také na základ pedepsání foniatrem jeden kus za dva roky. Garanní opravy zajišuje a hradí výrobce, další opravy elektrolaryngu hradí uživatel. K dispozici jsou také výrobky americké firmy Bivona, Servox INTON, SERVOX digital, COOPER-RAND, SolaTone, TruTone a jiné. Obr. 16 Elektrolarynx Elektrolarynx Z-01 [online] [cit ] Dostupné z: 23

24 Obr. 15 Tvoení hlasu pomocí elektrolaryngu HEDBERG, T. The Provox System, Catalog Hörby, Sweden: Atos Medical AB, 2005 jícnová e hlasová protéza náhradní hlasové mechanismy elektrolarynx pseudošepot (bukání hlas) Obr. 17 Mentální mapa náhradní hlasové mechanismy 24

25 UltraVoice Plus (obr. 18) Novou možností je zaízení UltraVoice Plus, které prezentuje další možnost ei pro laryngektomované pacienty. Pedstavuje orální jednotku, která se vkládá do úst, penos zvuku je kontrolován radiovými vlnami. Radiové vlny penáší lidský hlas, který je reprodukován v ústech. Zvuk je tvoen v jednotce a má podobu mužského nebo ženského hlasu. Simuluje hlas normáln vznikající v hrtanu, je to významn pirozenjší a hlas je srozumitelnjší, než kdyby se tvoil v pídatné jednotce. Rádio obdrží signál z kontrolní jednotky a vede elektrický signál do reproduktoru. Pomocí zaízení UltraVoice Plus, lze zaít komunikovat ihned po vložení zaízení. Vtšinou pacient absolvuje krátký kurs u certifikovaného eového/jazykového specialisty. Obr. 18 UltraVoice Plus Technology that Imitates the Human Voice [online]. [cit ] Dostupné z WWW: < > 25

26 Šest tip pacientm pro lepší komunikaci 1. Než pacient zane s nkým hovoit, ml by ho upozornit, oslovit ho jménem nebo udlat nco, aby se na nho podíval. 2. Mluvit s druhým lovkem tváí v tvá. 3. Než zane mluvit, eliminovat hluk v prostedí, aby nemusel svoje sdlení opakovat. Jestliže to není možné, najít si ke komunikaci tišší místo. 4. íci své sdlení pímo naslouchajícímu. Pacient uruje, emu bude rozumt a co mu ekne. 5. Když pacient mluví nebo koní konverzaci s jinou osobou, dá další osob signál k zaátku rozhovoru. 6. Pacient by ml být trplivý k naslouchajícím. Ml by být trplivý sám k sob. Lidem, kteí se v dsledku tžkého zdravotního postižení nemohou dorozumívat mluvenou eí, mže pomoci specializované Centrum pro augmentativní a alternativní komunikaci CAAK v Praze (caak@braillnet.cz). 26

27 5. EDUKANÍ LEKCE. 4 PSYCHICKÉ A SOCIÁLNÍ ASPEKTY Vyrovnání se situací bhem a po léení rakoviny Je pirozené pro lovka mít strach, být znepokojený a smutný, když je postaven tváí v tvá rakovin a jejímu léení. Tyto pocity se mohou vyskytovat po diagnostice, ped a bhem léení, bhem hospitalizace, po návratu dom nebo kdykoliv. Jsou to asté, normální a pedvídatelné pocity. Vzhled pacienta mže být zmnn. Pacient se mže cítit zohyzdný/á. Co bylo díve jednoduché a automatické, jako dýchání, polykání a mluvení, nyní mže vyžadovat uení se novému zpsobu chování a dlání velkých zmn. Pacient mže cítit obrovskou a zdrcující zmnu ve svém život. Mže upadnout do deprese. Lidé se vyrovnávají s pocity ztráty, smutku a deprese rozdílnými zpsoby. Nkteí lidé íkají, že jim odvahu a sebevdomí dodává bytí s páteli nebo píbuznými. Jiní íkají, že jim pi pekonání jejich depresivních pocit pomohly návštvy bohoslužeb, tení povzbuzujících materiál, návrat do práce, dlání krátkých výlet nebo dobrovolníci. Za velice pínosné považují setkání s jinými lidmi, kteí prožili a pežili rakovinu. Nkteí lidé pišli na to, že když se jejich úsilím zlepšilo obtížné polykání nebo mluvení, jejich deprese se postupn zmírnila. Jestliže pacient nemže pemoci obtížné pocity deprese, je poteba aby si o tom promluvil s lékaem. Léka pedepíše antidepresiva nebo jiné léky, které pacientovi pomohou zbavit se intenzivních pocit smutku a jiných píznak deprese. Pacient musí vdt, že vyhledaná pomoc pi depresi je souást pée a pohyb vped. Navíc léka mže nemocnému doporuit specialistu, jako psychologa, psychiatra, kaplana, odborného nebo jiného terapeuta, který mu pomže pizpsobit se v obtížných, smutných a hrzu nahánjících situacích. (Thomas, 2005) Vytvote pátelskou atmosféru pi komunikaci i ošetování pacienta Navažte vztah dvry Zajistte si dostatek asu na komunikaci Naslouchejte pacientovi Dodržujte zásady optimální komunikace Zajistte kontakty s rodinou, páteli Povzbuzujte pacienta i jeho rodinu Podporujte sebedvru pacienta Motivujte pacienta Zajistte v pípad poteby pomoc psychologa, psychiatra, kaplana i ostatních len multidisciplinárního týmu 27

28 ošetující personál léka, foniatr, logoped pátelé rodina psycholog psychosociální pomoc dobrovolníci kaplan fyzioterapeut pacienti komunikující jícnovým hlasem psychiatr Obr. 19 Mentální mapa psychosociální pomoci 28

29 6. POUŽITÁ LITERATURA 1. Elektrolarynx Z-01 [online] [cit ] Dostupné z: 2. HEDBERG, T. The Provox System, Catalog Hörby, Sweden: Atos Medical AB, HYBÁŠEK, H.; VOKURKA, I. Otorinolaryngologie. Praha: Karolinum, ISBN CHROBOK, V.a kol. Tracheostomie a koniotomie, techniky, komplikace a ošetovatelská pée. Praha: Maxdorf, ISBN LUKÁŠ, J. a kol. Tracheostomie v intenzivní péi. Praha: Grada, Avicenum, ISBN MAREKOVÁ, J. Ošetovatelské diagnózy v NANDA doménách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN NOVÁK, A. Foniatrie a pedaudiologie II. Poruchy hlasu u dtí a dosplých základy anatomie a fyziologie hlasu, diagnostika, léba, reedukace a rehabilitace poruch hlasu. 2. peprac. vyd. Praha:UNITISK SLAVÍEK, A. Rehabilitace hlasu po totální laryngektomii. Praha: SANQUIS, 2004,. 32, s isnn ŠPIRUDOVÁ, I. a kol. Multikulturní ošetovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN X. 10. Technology that Imitates the Human Voice [online]. [cit ] Dostupné z WWW: < >. 11. THOMAS, J. E., KEITH, R. L. The Speech and Swallowing Guidebook for People with Cancer of the Larynx or Tongue. 4. edition. New York: Thieme Medical Publishers,